NOKTOVIZORY PŘEDSÁDKY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Lov byl jedním z prvních způsobů obživy člověka již v době pravěku. V lidské povaze je, že si člověk snaží vše zjednodušit. Nejprve lidé lovili pomocí kyje, kopí a různých pastí, pak si lov zjednodušili pomocí luků a šípů, ty časem nahradily nejrůznější palné zbraně. Lidé se ale nespokojili s prvními typy palných zbraní, neustále je vylepšovali, aby více vyhovovaly jejich záměrům. Součástí vývoje palných zbraní se stalo i vylepšování podmínek jejich využití, kam spadá i vynález a vylepšování optických přístrojů určených nejen k pozorování ale i ke zlepšení přesnosti lovu.
Předsádka
Dalším často užívaným typem nočního vidění je předsádka. Tento přístroj se dá uchytit na jakékoliv optické zařízení jako video kameru, denní dalekohled nebo puškohled. Předsádky jsou menších rozměrů, a ani moc neváží. Jejich připojení k optickým zařízením je rychlé. Stejně jako monukuláry i předsádky využívají nejrůznější technologie jako digitální, termovizi i noktovizory.
Předsádky fungují na základě transformace vstupního světla, které je zesílené a pak se obraz opětovně zobrazí před objektivem puškohledu. U většiny předsádek není potřeba měnit nastřelení záměrné osnovy. Předsádky se připojují k puškohledům pomocí adaptérů, které obepínají objektiv puškohledu z vnější strany. Aby šla předsádka nasadit, musí být mezi objektivem puškohledu a hlavně alespoň 5 mm prostor.
Shrnutí hodnocení předsádek:
|
Výhody předsádek
|
Nevýhody předsádek
|
|
Všestranné využití
|
Nehodí se na všechny typy zbraní
|
|
Lze připojit k různým optickým zařízením
|
|
|
Nízká váha a malé rozměry
|
|
Není nutné povolení Policie ČR
|
|
Většinou není nutné měnit nastřelení při použití na puškohledu
|
Zdroj: článek Noční vidění
Analogové noktovizory
Starší přístroje ještě s analogovým systémem nemají samozřejmě tak kvalitní vidění, jako ty novější nástroje. Při pohledu do této optiky má myslivec vidění zastřené zeleným závojem, problematické je také zvětšování (zvětšení u starých přístrojů je obvykle asi 2,5 x, což není moc).
Analogové noktovizory se používají asi nejčastěji, jejich vývoj byl postupný, technologie se neustále zlepšovaly, zvyšovala se u nich citlivost a ostrost. Tyto přístroje obvykle musí mít lovec na povolení od Policie ČR.
Častý typ obsahuje zesilovač zbytkového světla, kterého v lesích ale nebývá moc, a proto je třeba využívat i doplňkové zářiče infračerveného světla. Tyto zářiče se ale nehodí na každý lov, protože některá zvěř (například jelen sika) tyto zářiče vnímá a zmizí lovci z dohledu. Stejně tak infračervené záření vnímá i černá zvěř (na jejíž lov je noční vidění určeno), a následný výstřel si s tímto světlem spojí, a příště raději zmizí, když ho zahlédne. Za obrovskou nevýhodu těchto noktovizorových přístrojů považují myslivci jejich závislost na jasném počasí, pokud je počasí nepříznivé (mlha, kouř, déšť, sněžení) a zapne se zářič, tak v tu chvíli myslivec nevidí nic, jen bílou tmu. Zároveň i dosvit zářiče není příliš velký, dosáhne maximálně 80 metrů za ideálních podmínek. Tento typ přístroje nočního vidění může mít různou konstrukci, jednou z nich je předsádka, která se připevňuje na objektiv standardního puškohledu (zvětšování obrazu se provádí zvětšováním na puškohledu). Další typ je nástavec na okulár puškohledu (dojde k prodloužení pažby, což je velká nevýhoda). Myslivec musí mít také na paměti, že noktovizory smí zapnout jen po setmění, denní světlo by mohlo spálit optoelektroniku v přístroji.
Shrnutí analogového nočního vidění:
|
Výhody analogového nočního vidění
|
Nevýhody analogového nočního vidění
|
|
Výborný obraz
|
Nutné přihlášení u Policie ČR
|
|
Vysoká citlivost na zbytkové světlo
|
Vysoká pořizovací cena
|
|
Zachycení obrazu bez zpoždění
|
Citlivost na denní světlo
|
|
Nízká spotřeba energie = dlouhá provozní doba na baterii
|
|
|
Vysoká životnost
|
|
Nepotřebuje IR přísvit
|
|
Vyšší výkon
|
|
Větší odolnost vůči zpětnému |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Noční vidění
