Prognóza
Remise znamená zničení všech zjištěných novotvarů. Téměř u všech nádorů je toho dosaženo prostřednictvím včasného chirurgického zákroku. Jakmile histopatologické vyšetření odhalí nebezpečí šíření nádoru do okolí, přistupuje se k chemoterapii, radioterapii. Pokud nelze primární tumor chirurgicky odstranit nebo se vyskytují metastáze, je nejúčinnější radioterapie, následována případně chemoterapií. V případě pokročilosti procesu je na místě paliativní terapie při současném zachování kvality života.
Při včasném odhalení a léčbě je procento přežití kolem 80 až 90 %, ale každý případ je individuální.
Zdroj: Mastocytom u psů
Diskuze
V diskuzi HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.
Hodně štěstí,
MVDr. Hrachová
Zdroj: diskuze Hematom abces u psa na nose obrazky
Jak poznat, že pes potřebuje kolagen
Artróza, degenerativní onemocnění kloubů, je velmi častým problémem psů všech plemen i věkových kategorií. Na rozvoji patologických změn kloubů se podílejí jednak vlastnosti vrozené (stavba kloubních struktur, osvalení, inervace...) a jednak faktory vnějšího prostředí (způsob výživy, zátěž...). Vzhledem k tomu, že artrotické změny jsou často velmi bolestivé, je snahou majitelů a veterinárních lékařů vzniku či prohlubování těchto změn předcházet. Péče o klouby k artróze predisponované či tímto procesem již postižené by měla být komplexní (redukce fyzické zátěže, hmotnosti...). Sám majitel může zdraví svého psa velmi výrazně ovlivnit prostřednictvím krmiva a nutričních doplňků. Právě nutriční doplňky zvané chondroprotektiva (chrupavky chránící látky) prošly v minulých letech velkým rozvojem. Na našem trhu se objevilo velké množství preparátů různého složení a forem. Na základě stále pokračujících laboratorních výzkumů i klinických studií ve veterinární i humánní sféře byly mnohé obsahové látky překonány a nahrazeny. Jednou z nich je i želatina jako perorálně (ústy, tlamou) podávaná forma kolagenu – stavebního kamene kloubní chrupavky. Ta je v moderních preparátech nahrazována organismem snadněji využitelnou formou kolagenu, takzvaným kolagenním hydrolyzátem, zmiňovaným již výše.
Kloub je spojení dvou nebo více kostí plochami povlečenými chrupavkou. Kloubní chrupavka má nepostradatelnou roli pro optimální kloubní funkci. Aby byl pohyb kloubu bezbolestný, plynulý a v plném rozsahu, musí být povrch kloubní chrupavky naprosto hladký. Kloubní chrupavka však může být narušována procesem přirozeného stárnutí, v důsledku nadměrné fyzické zátěže či v případě poškození úrazem či infekcí.
Kloubní chrupavka je pojivová tkáň. Skládá se z buněk (chondrocytů) a mezibuněčné hmoty. Ta obsahuje podíl vláknitý a amorfní. Vláknitý podíl je představován kolagenními vlákny. Amorfní součást je tvořena hlavně proteoglykany, kyselinou hyaluronovou a vodou. Mezibuněčná hmota, respektive její jednotlivé komponenty, jsou nositeli dvou klíčových vlastností chrupavky – pevnosti a pružnosti. Pevnost chrupavky je podmiňována kolagenními vlákny. Tvorba kolagenních vláken začíná v chondrocytech řazením jednotlivých aminokyselin do bílkovinných řetězců. Základní řetězce přirovnatelné ke šňůrce korálků se následně seskupují do trojšroubovice, takzvaného „prokolagenu“. Ten se transportuje z buněk, kde je dále upraven na „kolagenový monomer“. Monomery se řadí za a vedle sebe do „mikrofibril“ a následně do kolagenních fibril a do kolagenních vláken. Výslednou strukturu tak lze přirovnat k lanu.
Soustava kolagenních vláken tvoří nosnou kostru celé chrupavky. Pouze pojivová tkáň dobře nasycená kolagenem se může správně vyvíjet a následně mnohem lépe odolává okamžitému i dlouhodobému přetěžování. Právě díky podpoře kolagenu může plně fungovat složka amorfní, lépe udržuje potřebný obsah vody a chrupavka je tak lépe vyživována. Zdravě vystavěná a řádně vyživená chrupavka pak lépe odolává mechanické zátěži a nedochází k tvorbě takzvaných mikroruptur, trhlinek mikroskopických rozměrů, které jsou podkladem pro rozvoj makroskopických degenerativních změn.
Vezmeme-li v úvahu soubor ostatních proteinů těla je aminokyselinové složení kolagenu naprosto mimořádné. Glycin, prolin, lysin a jejich hydroxylované formy, jako jeho hlavní komponenty, se nenacházejí v tak vysokém zastoupení v žádné jiné tkáni živého organismu. Ve výživě tak kolagen prakticky nelze nahradit jinou v přírodě se vyskytující nebo syntetickou látkou.
Zdroj: Kolagen pro psy
Léky na alergii pro psa
Na léčbu příznaků alergické reakce u psa se využívají hypoalergenní kapsle, oleje, šampony. Dále se také dají příznaky zmírnit rybím tukem, případně koupelí ve studené vodě.
Antihistaminika pro psy nezabírají tak dobře jako ta pro lidi, často musí majitel vyzkoušet několik druhů takovýchto léků, než najde ty, které u jeho psa zabírají. Jedná se často o antihistaminika určená pro lidi, například: Zirtex, Tavegyl, Claritine a další. Za nejúčinnější léky se považují kortikosteroidy, ale ty mají mnoho vedlejších účinků (oslabení imunity, poškození nadledvinek a jater atd.), a proto se využívají jen ve výjimečných případech, kdy je stav psa neúnosný. Další možnou metodou zbavení se alergických příznaků je desenzibilizace, což je metoda, při níž se psovi postupně aplikuje stále více koncentrovaný alergen. Tím dojde ke snížení citlivosti na daný alergen. Tato metoda je ale opět úspěšnější u lidí než u psů, zároveň je také zdlouhavá a finančně náročná. Navíc není příliš vhodná pro psy, kteří jsou nemocní dlouhodobě a jsou alergičtí na velké množství alergenů.
Zdroj: Psí alergie
