Krušina je nenápadná dřevina, která má ovšem takové léčebné účinky, že bychom ji neměli míjet bez povšimnutí. Krušinová mast je regenerační a hojivá. Má pozitivní účinek na léčbu lipomů u pejsků, ale v lidovém léčitelství se používá i pro člověka.
Bylinná mast z krušiny
Opadavé keře či stromy krušiny rostou převážně v Evropě či Asii a mohou dorůstat výšky 6 m. Jedná se o významnou medonosnou rostlinu. Dřevo se využívá v truhlářství. Větve krušiny se používaly na dřevěné uhlí pro výrobu střelného prachu. Z rostliny se vyrábějí barviva a pěstuje se i jako dekorativní. Toxické látky kůry mizí po jejím zahřátí, též po velmi dlouhém skladování. Používá se v léčitelství. Ve větších dávkách je krušina při vnitřním užívání jedovatá, proto dbejte na správné dávkování. Na běžné použití proti zácpě stačí jedna lžíce kůry na 250 ml vody. Krušina se má používat vždy jen krátkodobě. Vyrábí se z ní bylinná a regenerační mast (mast na lipomy).
Účinky a použití krušinové masti:
- Obsahuje velké množství krušinové kůry!
- Používá se na hrubou a pomerančovou kůži, při redukci tuků, na jizvy, pajizévky, strie, praskliny, jako prevence strií v těhotenství, na onemocnění růže, skvrny na pokožce, na suchou a zanícenou pokožku.
- Má antiseptické účinky, zjemňuje a vyhlazuje pokožku.
- Je účinná na lipomy, podkožní bulky, tukové bulky, tukové nádory, na růži, na popraskanou kůži při náhlém zhubnutí nebo přibrání na váze, na tukové převisy.
- Vhodná také pro pejsky s boulemi na kůži.
Obsah kelímku: 30 ml.
Zdroj: článek Krušinová mast
Příběh
Ve svém příspěvku BOULE POD KŮŽÍ NA BRISE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Janečková.
Dobrý den pane Mikulec,
mohu Vás poprosit o zaslání návodu na výrobu masti. Mockrát děkuji.
S pozdrevam
Janečková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Křelinová.
Prosila bych radu a návod na vyrobení krušinové masti
Děkuji
Zdroj: příběh Boule pod kůží na brise
Granule
Při výběru vhodné značky bychom se neměli spoléhat jen na reklamu nebo na osvědčené rady pejskařů, které potkáme v parku (i když někdy je dobrá rada nad zlato), ani na to, že určité granule pejskovi chutnají. Psům totiž mnohdy víc chutnají granule nekvalitní, které jsou dochucené solí a chemickými příchutěmi. Hlavním kritériem při rozhodování by mělo být jednoznačně složení krmiva! Pokud složení zhodnotíme jako kvalitní, vzorek několika značek pak můžeme předložit psovi, aby si sám vybral, které mu budou víc chutnat.
Při výběru bychom neměli hledět pouze na cenu, ale zejména na kvalitu. Mějme na paměti, že zdravý a dobře živený pes navštěvuje veterinárního lékaře pouze při prevenci. Proto není vhodné na výživě šetřit. U běžně aktivních dospělých psů je prvotním úkolem zajištění optimální tělesné hmoty, podpora zdravého zažívání a úprava kondice kůže a srsti.
Klíčem k výběru správného krmiva je vědět, jak číst údaje a etikety na obalu. Nejdůležitějším údajem je takzvané složení krmiva, které je povinné a kontrolovatelné. Bývá označováno jako „nejpravdivější údaj na pytli granulí“, protože výrobce musí v sestupné řadě podle hmotnosti deklarovat suroviny, které byly zpracovány při výrobě krmiva. Mnoho lidí se při výběru granulí řídí cenou, ale cena nemusí být vždy úměrná kvalitě. Nejdražší krmivo tak nemusí být to nejlepší. Spíše než cenou se tedy řiďte složením! Jistotou ale zůstává, že krmiva zakoupená v supermarketech či hypermarketech nebo takzvané ekonomické řady nemají s kvalitním krmením nic společného. Nekvalitní složení (hodně obilovin a soli, málo masa, chemická konzervace a podobně) je totiž jedním z hlavních znaků těchto granulí. V reklamách jsou mnohá krmiva prezentována jako vyvážená strava, ale prostudujeme-li si jejich složení, tak rychle pochopíme, jak na tom jsou doopravdy.
Při výběru krmiva bychom kromě kvality a ceny měli brát v potaz i dávkování krmiva. Dávkování totiž může výrazně ovlivnit výslednou cenu krmné dávky na den. U krmiv vyšší kvality obvykle stačí menší dávka krmiva, protože je výživnější. V konečném důsledku pak dražší granule mohou vyjít na stejnou částku, nebo dokonce levněji než granule levnější, ale s vyšším dávkováním. Nižší objemová dávka granulí spojená s krmením dvakrát denně také představuje nižší potenciální riziko torze žaludku (přetočení žaludku).
Suroviny, které byly použity pro výrobu krmiva, by měly být přesně pojmenované. Například „rýže“ místo „obiloviny“, „kuřecí tuk“ místo „živočišný tuk“, „kuřecí moučka“ místo „masová moučka“. Jinak nemůžete vědět jistě, co vlastně granule obsahují. Obecné názvy jednotlivých surovin místo konkrétního pojmenování vypovídají o nízké kvalitě produktu.
Granule a maso
Vzhledem k&n
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Čím krmit border kolie
Příběh
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA KRUŠINOVÉ MASTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Mikulec.
Zakoupíte krušinu olšovou-kůra/ latin.frangula alnus/,třezalku a měsíček , 1/2 kostky vepřového sádla cca 125g. Na pánvi rozpustíme sádlo na mírném ohni, aby se nepřepálilo, do něho nasypeme 34 g krušiny a toto pomalu vaříme na mírném ohni 1 hod.tak, aby sádlo s bylinou jen mírně probublávalo, pomalu jemně mícháme, když by se vám zdálo, že je sádla málo můžete malinko přidat, tak aby se krušina v sádle vařila a ne smažila.!! 1 minutu před koncem vaření přisypete 17g třezalky a 17 g měsíčku, a mícháte a vaříte 1 min. Pak odstavte a pánev přikryjte poklicí a nechejte stát přes noc/ asi 12hod./ Druhý den opět zahřejete tak, aby toto vše bylo tekuté a přecedíte přes nějaké plátno nebo hustý cedník do uzaviratelné nádobky- nejlépe skleněné/ např. od přesnídávky nebo od krému,od džemu./ Po vychládnutí a ztuhnutí je mast hotová.Skladujte v chladnu ale nemrazit, nejlépe dole v lednici. Vtírejte 3x denně do kůže.,/ přímo na bulku/ nejlépe jemně oholené, aby se mast dobře vstřebala. Vtírejte tak dlouho až uvidíte znatelné zmenšování bulky, až do úplného vymizení - u nás to trvalo asi 1 měsíc a už je to rok a nic dalšího se neobjevilo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tamara.
Dobrý den,
naše fenka má taky lipom, veterinář řekl zkusit mast a potom se uvidí. Tak jsem se ji snažila vyrobit, ale když jsem přidala 17g měsíčku, tak se sádlo úplně "vcuclo" a skoro nic jsem zpátky nepřecedila, jen mi zůstala hromada hodně mastných bylin. Je správně těch 17 g měsíčku? Děkuji.
Zdroj: příběh Boule pod kůží na brise
Trichlormethan (chloroform) je bezbarvá, sladce zapáchající, hustá tekutina, v současnosti používaná zejména jako surovina pro výrobu složitějších chemických látek. Především je hlavní surovinou pro stále pokračující výrobu freonu R-22 (chladicí systémy, prekurzor teflonu). Do prostředí se chloroform může uvolňovat při výrobě, použití a likvidaci. Chloroform se v živých tkáních akumuluje jen omezeně. Člověk může být chloroformu vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Chloroform působí na centrální nervový systém, játra a ledviny. Při chronické expozici byl u zvířat sledován zvýšený výskyt rakoviny ledvin a jater a negativní vliv na reprodukční soustavu. Chloroform je tak klasifikován jako možný karcinogen. Výzkumy úřadu DHHS (Department of Health and Human Services) rovněž naznačují, že by chloroform mohl mít některé karcinogenní účinky: u laboratorních krys a myší, které přijímaly chloroform v potravě a ve vodě, se rozvinula rakovina ledvin a jater.
V minulosti byl chloroform hojně používán jako anestetikum; od medicínského použití se ustoupilo rychle po odhalení nebezpečných vedlejších účinků (poškození jater a ledvin). Jako rozpouštědlo je používán při výrobě plastů, barviv, pesticidů, parfémů, jako extrakční činidlo pak ve výrobě antibiotik, vitaminů a jiných farmaceutických produktů. Jde o velmi těkavou látku, v atmosféře pomalu degraduje na toxický fosgen a chlorovodík. Je dobře rozpustný ve vodě, v půdě není silně vázán a kontaminuje povrchové a podzemní vody, kde je relativně dlouho stabilní.
Vdechování chloroformových výparů způsobuje utlumení centrální nervové soustavy, čehož bylo dříve využíváno při anestezii. Vdechování chloroformu v množství okolo 900 ppm po krátkou dobu způsobuje závratě, vyčerpanost a bolesti hlavy. Dlouhodobější expozice chloroformu (prostřednictvím dýchání, ale i například potravou) může způsobit poškození ledvin a jater. Kontakt většího množství chloroformu s pokožkou může způsobit vznik boláků. Asi 10 % populace vykazuje alergickou reakci na chloroform, která se projevuje horečkami.
Zatím nebylo pozorováno výraznější riziko způsobené chloroformem pro volně žijící druhy organismů. Dosavadní laboratorní testy naznačují, že atmosférické emise chloroformu nezpůsobují zásadnější ohrožení suchozemských organismů. Koncentrace chloroformu ve vodních ekosystémech pouze ojediněle překračuje práh toxicity, a to i pro citlivé druhy. Nicméně existuje důvodné podezření, že by mohlo docházet k jistému ohrožení vodních organismů zejména v blízkosti některých potenciálních zdrojů chloroformu, jako jsou například celulózky, čistírny odpadních vod, některé skládky a podobně.
Zdroj: článek Chloroform ve veterinární praxi
