Zánět mléčné žlázy u psa, nejčastěji u fen, patří mezi nejbolestivější a zároveň nejvíce podceňované zdravotní potíže. Mastitida postihuje feny po porodu, při falešné březosti i mimo období kojení a může se projevit náhle – bolestivostí, otokem, nebo tvrdou bulkou na mléčné žláze. V úvodním přehledu vysvětlíme hlavní příznaky, rozdíly mezi zánětem a nádorem, popíšeme léčbu, možnosti operace a přidáme reálné zkušenosti chovatelů i veterinářské rady, které v praxi skutečně fungují.
Nateklá mléčná žláza u feny
Nateklé mléčné žlázy u fen jsou časté zejména u kojících fen a při falešné březosti. Někdy se objevují tzv. nateklé cecíky, které mohou být teplé, tvrdé nebo bolestivé.
Příznaky
Nateklá mléčná žláza se projeví:
- mírným až výrazným zvětšením žlázy
- teplem a citlivostí postiženého místa
- ztuhnutím tkáně
- změnou barvy kůže nad žlázou
Léčba
Léčba se liší podle příčiny otoku. U falešné březosti se volí režimová opatření (omezení mačkání cecíků, méně bílkovin v dietě). U zánětu je nutná léčba antibiotiky. Chovatelé upozorňují, že „babské rady“ typu chladné obklady mohou feny ještě více stresovat – rozhodující je vždy veterinární posouzení.
Zdroj: článek Zánět mléčné žlázy u psa
Příběh
Ve svém příspěvku NEMOCI U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Mikšovská.
Dobrý den,
naše 1,5 roku stará čivava nepřezubila, což veterinář zjistil dnes při očkování. Má stále komplet mléčný chrup a nemá dvoje zuby vedle sebe. Veterinář říká, že je asi bude potřeba vytrhnout. Jí normálně, dásně nemá nateklé. Nejspíš je zapotřebí ale udělat rentgen, zda má vůbec druhé zuby v dásni, že? Je to neobvyklé nebo poměrně časté? A jak se popřípadě takový zákrok provádí?
Předem velmi děkuji za odpověď
Jana Mikšovská
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Nemoci u čivavy
Proč má fena nateklé cecíky?
Nejčastější příčinou mastitidy je poranění struku, což znamená, že bakterie jsou schopny vstoupit do strukového kanálku a cestovat až do mléčné žlázy, což vede k infekci. Nehygienické podmínky mohou také způsobit mastitidu u psů, protože vystavení struku bakteriím a dráždivým látkám může vést k infekci, i když je struk nepoškozený.
Ačkoli je to vzácné, někdy se mastitida může objevit bez infekce. To je obvykle důsledkem přímého poranění mléčné žlázy nebo prodloužených období hromadění mléka bez odsání, což může vést k zánětu.
Zdroj: článek Nateklé cecíky u feny
Příběh
Ve svém příspěvku USPÁNÍ PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
Chtěla bych se zeptat zda je normální uspání psa způsobem,že při vědomí bez jakéhokoli podání oblbující látky veterinářka vrazí injekci do srdce vašeho miláčka.Toto jsem zažila u doktorky Primusové.Byl to ten nejhorší zážitek,který mám dodnes před očima.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabriela Bucharová.
Není!!! Mám stejný zážitek s kočičkou před 15ti lety, a dodnes si vyčítám, že jsem ji tam odvezla, a připravila ji takový konec. Mně se to stalo na veterině v Pardubicích pod nemocnicí. Je to už dlouho, kočička byla hodně nemocná, ale pořád to vidím, a je mi z toho zle, jak necitlivě se doktor choval.
Zdroj: příběh Uspání psa
Co to znamená, když má fena nateklé cecíky?
Mastitida u psů je definována jako zánět mléčných žláz – často v důsledku infekce. Nejčastěji se vyskytuje u fen, když kojí, ale může se objevit u všech psů, včetně samců. Pokud má váš pes mastitidu, způsobí to otoky mléčných žláz, při dotyku velmi bolestivé, což může být zvláště problematické u kojících fen, protože pokud je přítomna infekce, může být přenesena na mláďata prostřednictvím mléka – což může být pro štěňátka velmi vážné. Zánět žláz může také způsobit, že se fena zdráhá dovolit svým štěňatům přisát se, protože sání je pro ni často velmi bolestivé.
Zdroj: článek Nateklé cecíky u feny
Příznaky
Zanícené oko je podrážděné a slzí. Objevuje se červené bělmo, hnisavý výtok z očí, nateklé oko a hnis v oku, který se hromadí v koutku oka, což je na první pohled patrné zejména ráno. Pes přivírá oko a také si můžete všimnout i toho, že si pes postižené oko dost často škrábe, čímž se situace ještě zhoršuje. V počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmo-Septonex). Jestliže nenastane do dvou dnů zlepšení, nebo se stav naopak zhoršuje, musíte navštívit veterináře, pravděpodobně bude nutná razantnější léčba. Nenechte psa, aby si oko škrábal. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec. Nicméně tyto příznaky mohou být známkou i jiných vážných chorob, jako je zelený zákal. Pokud psa neošetříte, mohlo by to ohrozit jeho zrak.
Zánět oka může mít různé příčiny:
- vrozené nebo dědičné onemocnění
- trauma slzné žlázy nebo oblasti okolo slzné žlázy, způsobující poruchu inervace
- chirurgické trauma, například odstranění slzné žlázy třetího víčka při jejím výhřezu
- nutriční deficience nebo hypovitaminóza
- intoxikace
- aplikace některých léků
- zánětlivé onemocnění slzných žláz
- autoimunitní onemocnění
- neoplazie
Suché oko se vyskytuje především u psů. Plemenná predispozice je zaznamenána u dlouhosrstých jezevčíků, KKCHŠ, WHWT, anglických kokršpanělů a anglických buldoků.
Chceme-li při řešení problémů s očima psa docílit trvalého výsledku (skutečně zdravých očí), pak je potřeba odstranit příčiny problému. Je nutné si uvědomit, že nemoci a zdravotní problémy (tedy i záněty očí) jsou ve skutečnosti pouze projevy přetížení organismu (nepřirozená výživa, chemie, toxiny) a projevy nedostatku (chybějící živiny).
Zdroj: článek Zánět spojivek u psa
Americký pitbulteriér
Americký pitbulteriér je mírumilovný k lidem a zcela oddaný své rodině. Dokáže ji bránit i za cenu ztráty života. Také velmi těžce nese, když rodinu někdo opustí. Má vyrovnanou povahu, je kamarádský a hodí se i k dětem. Je to opravdu společenský pes, který má rád každou návštěvu, třebaže je vůči cizím lidem trochu rezervovaný. Je výjimečně odolný vůči fyzické a psychické zátěži, dokáže vytrvale a tvrdě pracovat a potřebuje být stále něčím zaměstnán. Při styku s jinými psy dává najevo svou nadřazenost, kterou má geneticky zakódovanou. Při správné výchově s ním však nejsou problémy a svou trochu pošramocenou pověst si určitě nezaslouží. Ve špatných rukou může být ovšem „pitbul nebezpečný, a to především proto, že se vždy chce svému pánovi zavděčit, což je snadno zneužitelné.
Po celá staletí chovateli podporovaná vlastnost pitbulů z něj tedy dnes činí problémového psa ve vztahu k jiným psům. Oproti tomu pitbulteriéry, kteří se v ringu pod tlakem zranění a bolesti obrátili proti člověku, „pitmani“ bez milosti utratili. Díky této tvrdé selekci je dnešní americký pitbulteriér pes pevné, vyrovnané, spolehlivé a bezmezně statečné povahy s vřelým vztahem k člověku.
Povaha pitbula je k lidem přátelská, svému pánovi a jeho rodině je bezmezně oddaný, je povahově velmi vyrovnaný a inteligentní. Je společenský, radostně vítá všechny návštěvy, a i když je k cizím lidem rezervovaný, není agresivní. Toto však platí pouze pro psy z dobrého chovu. Bohužel mnoho pitbulů u nás chovaných, jsou psi ze špatných spojení nebo kříženci. Extrémní vlastnosti, jako je game, se velice rychle ztrácí při nesprávné volbě chovného páru, a současně se bohužel ztrácí také další vlastnosti, jako je loajalita vůči lidem a vyrovnaná povaha. Proto je nutné krýt feny liniově odpovídajícími psy. Pro správnou volbu chovného páru je tedy nutné znát rodokmen obou rodičů a vědět, co s čím můžeme kombinovat.
Někteří „chovatelé“ kryjí cokoliv čímkoliv pouze za účelem zisku a výsledkem jsou psi, kteří mají s pitbulem společný pouze vzhled. Často u nich chybí typické vlastnosti plemene a objevuje se dokonce agresivita vůči lidem. Jsou to zkrátka bastardi vypadající jako pitbulové. Bohužel tito jedinci dělají pak ostudu celému plemenu a problémy jeho chovatelům.
Pitbul rozhodně není pes pro každého. Jeho fyzický fond a zděděné vlastnosti ho sice předurčují být dobrým společníkem do rodiny a ochráncem majetku, jeho výchova však vyžaduje mnohem více trpělivosti a důslednosti než výchova jiných plemen. Americký pitbulteriér si musí být neustále jist svým postavením, umístěním a žebříčku hierarchie v rodině. Vždy je také připraven vzít „vedení“ do svých rukou, k&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pes pitbull
