Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.
Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.
Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.
Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.
Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.
Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.
Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.
Nádory kožních žláz
Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují se ve formě hyperplazie, adenomů a vzácněji adenokarcinomů, u kterých je horší prognóza z důvodu rizika recidiv po chirurgickém odstranění.
Nádory perianálních žláz jsou nejčastější u starších nekastrovaných psů – samců, u kastrátů a fen se s nimi setkáváme velmi vzácně. Jedná se o modifikované mazové žlázy s výskytem okolo řitního otvoru. Hyperplazie a adenomy jsou benigní nádory s příznivou prognózou, adenokarcinomy jsou maligní, hůře ohraničené, po chirurgickém odstranění často recidivující. Terapie je chirurgická – excize útvaru a kastrace (velmi úspěšná léčba u adenomu a hyperplazií, neúspěšná u adenokarcinomu samic).
Málo časté nádory apokrinních žláz bývají na hlavě, krku, končetinách a hřbetě. Prognóza závisí na povaze nádoru - u benigních bývá po chirurgickém odstranění dobrá, u karcinomů vzhledem k malignitě a metastazujícím vlastnostem nepříznivá.
Velmi vzácně se vyskytují nádory ekrinních žláz, málo časté nádory paranálních váčků, z nichž nejčastější adenokarcinomy mají z důvodu častých metastáz a recidiv nepříznivou prognózu.
Do této skupiny patří nádory benigní (např. fibrom, fibropapilom) nacházející se u starších zvířat na končetinách a ve slabinách. Po chirurgickém odstranění je jejich prognóza příznivá.
Maligní vřetenaté nádory představuje např. fibrosarkom, který je ovšem častější u koček, hemangiopericitom je naopak u koček vzácností a Schwannom. U vysokého procenta těchto maligních nádorů dochází po chirurgickém odstranění k recidivám.
Kulatobuněčné nádory
Heterogenní skupina nádorů, kam náleží mimo jiné dva nejčastější nádory psů – histiocytom a mastocytom.
Především u mladých psů čistokrevných plemen je běžný benigní histiocytom. Ohraničené útvary se nacházejí na nose, ušních boltcích a končetinách. Do půl roku dochází u většiny z nich ke spontánní regresi. Léčbou je chirurgická excize, prognóza příznivá. Plemeno šarpej je predisponováno k mnohočetnému histiocytomu, u bernského salašnického psa je dědičným onemocněním systémová histiocytóza.
Mastocytom je nejčastějším maligním kožním nádorem psů. Typický je ve věku okolo 8 let, přičemž predispozici k jeho výskytu má např. boxer, zlatý a labradorský retrívr a teriéři. Vzhled mastocytomu je různorodý – nejčastěji jde o jednotlivé útvary v kůži či podkoží, na povrchu s vypadanou srstí a vředovitým vzhledem. Vyskytuje se především na pánevních končetinách a v okolí genitálií. Paraneoplastickými syndromy mastocytomu mohou být žaludeční vředy, špatná srážlivost krve a nízký počet krevních destiček. Léčba a prognóza se odvíjí od velké nepředvídatelnosti nádoru, je závislá na zjištěních histologických i klinických.
Nádory vycházející z podkožních tukových buněk (adipocytů) se označují lipomy. Jako jednotlivé nebo mnohočetné měkké útvary jsou běžné především u starších psů v oblasti končetin, hrudníku a břicha. Terapie je chirurgická, u obézních zvířat je vhodná před zákrokem dieta, díky které se lipom zmenší. Prognóza je příznivá, z důvodu recidiv ovšem nepříznivější u infiltrativního lipomu.
Liposarkom je maligní tumor s nepříznivou prognózou. U psů a koček se vyskytuje vzácně.
Hemangiom bývá naopak častým nádorem psů. Vzniká z buněk cév jako ohraničený podkožní benigní útvar.
Melanocytomy (benigní melanomy) jsou v této skupině nádorů zastoupeny u psů zhruba ze dvou třetin. Nacházejí se nejčastěji na hlavě, v meziprstí, na trupu. Klinicky jej nelze rozlišit od maligního melanomu. Vzhledově se projevuje jako pigmentované ohraničené útvary.
Maligní melanomy mají i po chirurgickém odstranění tendenci k recidivám a často metastazují, proto je jejich prognóza nepříznivá. Bývají tmavé barvy, velikosti do 10 cm a často ulcerují.
Ve svém příspěvku UŠNÍ SVRAB U ŠTĚNĚTE Z CHOVNÉ STANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den,u 3.mes.stenete dg.usni svrab.Od matky odstaven v 6.ty.v 9.ty dan k prodeji.Ma svrab od ostatnich psu?Muze majitelka vedet,ze ma nemocne psyi?Kvs tvrdi,ze provadi u ni kontroly a ze jsou psi v poradku.Ale psi ziji venku,tak asi nevidi,ze se v noci skrabou.Veterinar asi nekontroluje usi,chci si stezovat na jeji chovnou stanici.Jakou mam sanci,at se vysetri ostatni psi u ni.Mnozstvi mopsu asi 10v kotci,po odebrani od matky,at se uci stene zrat,zilo s jinou desitkou psu.Nic jsem nenadelala,kdyz jsem se na KVS Pelhrimov,ptala na takovy zpusob chovu.Ze je tam vse v poradku a ted svrab.Myslim,ze to byva v takovych podminkach.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem BRADAVICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Mičan.
Máme Německého trpasličího pinče. Udělaly se mu tři bradavičky (světlé) na čenichu! Výskyt bradavic se objevil asi před deseti dny! Veterinář nám dal Interferon na potírání postiženého místa. Jak dlouho potírat? Díky za odpověď! Josef Mičan, Plzeň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Interferon alfa-2b je imunomodulátor a antivirotikum používané k léčbě virového onemocnění u psů, papilomatózy (bradavičky). Tento lék je v léčbě zvířat experimentální a vědecké studie jsou omezené, pokud jde o jeho účinnost a další faktory.
Jeho použití u psů k léčbě virových onemocnění je tak zvaně „off label“ nebo „extra-label“. Mnoho léků je běžně předepisováno pro off-label použití ve veterinární medicíně. V těchto případech se velmi pečlivě řiďte pokyny a upozorněními svého veterinárního lékaře, protože jeho pokyny se mohou výrazně lišit od pokynů na štítku nebo obvyklého užívání. Kontaktujte proto svého veterináře a zeptejte se ho na způsob a délku léčby.
Interferon alfa se totiž podává ústy ve formě tekutiny. Může být také podán injekcí v nemocničním prostředí. Měl by být podáván bez jídla; pokud však dojde ke zvracení při dávkování nalačno, podávejte budoucí dávky s jídlem. Tekutou formu pečlivě odměřte a kapalinu silně neprotřepávejte, pokud není uvedeno jinak. Dejte tento lék přímo do úst nebo do tváře; nemíchejte do krmiva vašeho domácího mazlíčka.
U tohoto léku může trvat až několik týdnů, než jsou zřejmé plné účinky, ale postupné zlepšení je obvykle patrné po několika dnech.
Kožní nádory se vyskytují jako zduřeniny na kůži nebo pod kůží. Nádory mohou být buď benigní, nebo maligní (zhoubné). Nádory se většinou velmi rychle zvětšují. Někdy je provází krvácení a vředy. Při podezření na nádor, navštivte veterináře co nejdříve.
Na vznik rakoviny, tedy nádorového onemocnění, má vliv celá řada faktorů, ať už vnější vlivy, nebo genetické dispozice, hormony, nebo i březost a laktace. Nádory dělíme na zhoubné, ty se postupně šíří a napadají orgány, a na nezhoubné, které se dále nerozšiřují. Je známo, že nezhoubný nádor se může časem přeměnit na zhoubný. Určit typ nádoru lze pouze na základě histologického vyšetření. Zhoubné nádory jsou typické rychlým růstem a tvorbou metastáz. Metastázy se nejčastěji tvoří v mízních uzlinách, mohou se však tvořit i v jakémkoliv jiném orgánu. Uvádí se, že u koček je 80–90 % nádorů zhoubných.
Mezi nejčastější orgány u koček, které postihuje tato nemoc, patří mléčné žlázy. Mezi další často napadené patří kůže, kosti nebo vnitřní orgány. Není výjimka také rakovina dutiny ústní nebo lymfom. Všechny typy mají společný začátek. Nádory rostou pomalu, ve většině případů nemají kočky žádné příznaky této nemoci, nemají bolesti. Proto se často onemocnění zjistí pozdě.
Jelikož může být onemocnění již příznakem nádorového bujení, neměli bychom brát žádné onemocnění na lehkou váhu. Patří sem průjem nebo zvracení, které má občas každá kočka. Pokud tento stav přetrvává delší dobu, je nutno navštívit veterinárního lékaře, neboť může jít o příznak bujení vnitřních orgánů – jater nebo slinivky břišní. Alarmující je rovněž krev ve výkalech nebo zvratcích, která může být důsledkem krvácejícího nádoru v trávicím traktu.
Častou formou rakoviny je rakovina kůže, která se projevuje nejdříve drobnými nádorky na kůži, které se postupně zvětšují a mají tendenci vytvářet vředy, špatně se hojí, krvácejí. V tomto případě je důležitá naše všímavost při česání kočky a prohlídce srsti a kůže.
Ve výčtu forem rakoviny nemůžeme zapomenout na virus leukémie koček – FELV. Jde o vysoce nakažlivý smrtelný virus způsobující rakovinu bílých krevních buněk a lymfatického systému. Proti tomuto nakažení existuje dosti spolehlivá vakcína. Pro již nakažené kočky však neexistuje žádná účinná léčebná látka.
Říká se, že každý z nás má v sobě zárodky rakoviny, která buď propukne, nebo ne. Stejně je tomu u zvířat. Záleží na způsobu života a pravidelném preventivním vyšetření, na dobré a plnohodnotné stravě. Existuje ovšem i něco, co může rakovinu vyvolat i při dodržování této životosprávy. Bylo potvrzeno, že kočky, které obývají společné prostory s kuřákem, mají větší sklony k rakovině, a to k rakovině ústní dutiny a lymfatických uzlin. Důvodem je neustálé olizování srsti – čištění.
Pokud došlo k tomu, že veterinární lékař diagnostikoval toto onemocnění, existuje v dnešní době několik způsobů terapie, ať už jde o terapii chirurgickou, chemoterapeutickou, nebo homeopatickou. Veterinární lékař vám jistě navrhne opatření, které povede k prodloužení života vašeho čtyřnohého kamaráda.
V počátcích diagnostika vychází zejména z anamnézy a klinických projevů onemocnění. V této fázi se veterinární lékař snaží potvrdit, případně vyloučit diagnózu nádorového růstu. Další diagnostika se odvíjí dle zjištění při základním klinickém vyšetření.
Z nádorů viditelných na povrchu těla se obvykle odebírá vzorek tkáně pro cytologické vyšetření. Nejedná se o náročný zákrok, vše je možné provést za plného vědomí pacienta. V podstatě je proveden malý vpich jehlou (obvykle malá jehla standardně používaná pro očkování) do oblasti změněné tkáně, čímž jsou odebrány buňky, které ulpí v nitru jehly. Tento vzorek je poté speciálně obarven a vyšetřen pod mikroskopem. Specialista je takto schopen rozlišit buňky zdravé od těch, které jsou postiženy nádorovým procesem. Pokud jsou příznaky nespecifické a nádor takzvaně není vidět, mohou být použity další diagnostické metody. Obvykle se jedná o zobrazovací diagnostiku, ultrazvuk, případně rentgen. Ty jsou schopny ukázat nádory vnitřních orgánů. Z takto lokalizovaných procesů je poté opět možné odebrat cytologický vzorek, ale odběr jako takový bývá náročnější a je nutná sedace pacienta. Možné je také histologické vyšetření vzorku tkáně. Pro některé nádory jsou zase typické změny v krevním obrazu. Konkrétní diagnostický postup se ale liší dle každého případu.
Možností léčby je několik a volba se odvíjí opět dle typu a lokalizace nádoru. Možná je i kombinace více léčebných metod. Jednou z možností je chirurgické odstranění nádoru. Je první volbou například u nádorů mléčné žlázy, benigních tukových nádorů v podkoží. Stejně jako v humánní medicíně i u zvířat je možné použít chemoterapii. Je využívána především při léčbě maligního lymfomu, který je jedním z nejčastějších nádorů u koček. Jedná se o opakované dlouhodobé nitrožilní podávání cytostatik, přičemž se postupuje podle různých chemoterapeutických protokolů. Samozřejmostí je také podpůrná léčba, podávání léků tlumících nežádoucí účinky chemoterapeutik a dieta, která omezuje rychlost růstu nádorů.
Prognóza závisí zejména na typu nádoru a jeho stadiu. Nelze paušálně říct, že bude nepříznivá. Rozhoduje to, zda je nádor zhoubný, či nezhoubný, v případě zhoubnosti potom také jednotlivá kritéria malignity. Vždy ale platí, že čím dříve je nádor diagnostikován a je zahájena terapie, tím vyšší je šance na vyléčení, případně delší přežití. Proto pokud pozorujeme na svém zvířátku jakékoliv příznaky, jež by mohly signalizovat nádorový růst, neprodleně vyhledáme veterinárního lékaře.
V naší poradně s názvem KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nora Lesňáková.
Kočka naší babky má na hlavě a pod krkem něco jako bradavičky na stopce, časem vyschnou a babka jí je vydrolí. Babce je 92 a k veterináři chodit nechce. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Je mi jasné, že nakonec půjdeme s kočkou na veterinu my, ale aby s tím babka souhlasila, potřebovala bych alespoň přibližně vědět, o jak závažný problém se jedná. Díky! Nora
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U koček se často v těchto místech objevují kožní nádory. Některé jsou zhoubné a nebezpečné, ale řada jich je nezhoubných a zvíře většinou nijak neohrožují. Pro rozpoznání, o který typ kožního výrůstku jde, bude potřeba zvíře vyšetřit. Veterinář to zvládne za pár minut a podle výsledku pak doporučí, jak s tím dál.
Příčin může být hned několik: mezi ty nejčastější patří nesprávná výživa, hormonální poruchy, alergie, paraziti, stres či genetika.
Alopecie (lysivost) se od běžného línání liší, jde totiž o lokální či částečnou ztrátu srsti. Důvodů je několik – zastavil se růst chlupů, pes si kůži nadměrně škrábe a vykusuje nebo chlupy samy z určitého místa vypadávají.
Alopecii způsobují:
Hormonální poruchy: nevyváženost pohlavních hormonů; snížená aktivita štítné žlázy (takzvaná hypotyreóza), zvýšená hladina hormonu nadledvin, například v důsledku nádorového onemocnění hypofýzy nebo nadledvin (Cushingův syndrom).
Parazitické a plísňové onemocnění: takzvaná prašivina způsobená roztočem trudníkem (rod Denodex) nebo kruhový lišaj způsobený plísní.
Prostředí: otlačeniny, mozoly na loktech, popáleniny, reakce na místo vpichu injekce, stříhání srsti (u špiců).
Dědičné poruchy: částečná lysost u jezevčíků, alopecie u plemen vyšlechtěných pro neobvyklou barvu srsti, která je spojená se ztrátou pigmentu, zánět mazových žláz (u středních pudlů), zánět kůže u severských plemen vyvolaný nedostatkem zinku.
Chování: neustálé olizování určité oblasti, často vyvolané nudou nebo stresem – jako následek vzniká zánět kůže.
U psů se mohou objevovat různé kožní otoky. Je nezbytné stanovit přesnou diagnózu, neboť některé typy (například bradavice, cysty a nádory) vyžadují chirurgické odstranění. Cysty lze nahmatat jako tvrdé bulky pod kůží. Bradavice jsou růžové, případně pigmentované, skvrnité a u kořene strupovité. Vyskytují se často u starších psů. Jsou virového původu a spolehlivě proti nim pomáhá lék Plerasan V. U starších psů se také občas vyvíjejí pomalu rostoucí nádory, často jde o měkké vejcovité útvary pod kůží (benigní, tedy nezhoubné nádory). Otoky u starších psů by však měl vždy vyšetřit veterinář, neboť hrozí riziko rozvoje nádorového onemocnění.
Essential 6 spot on pro psy je patentovaný přípravek pomáhající při kožních potížích – línání, matná, suchá, lámavá a mastná srst. Obsahuje léčebné oleje s antiseptickými, zklidňujícími a protisvědivými účinky. Přípravek doporučují i veterinární dermatologové.
Ve svém příspěvku KORTIKOIDY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil Dobroň.
Dobrý den,pomuzou kortikoidy když má pes rakovinu lymfatických uzlin a nádory na slezině,ktera je o dost velká než by měla být?? Děkuji Vám za odpověď.S pozdravem Vlastik.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kristina.
Dobrý den,
Omlouvám se,ale bohužel jsem nenašla odpověď na váš dotaz. I mne nyni onemocněla fenka fymfomem ,byl jí podán Prednison,a tak bych se ráda zeptala na úspěšnost této léčby,neboť ji mám moc ráda a děsí mne pouhé pomyšlení na to,že bych o ní přišla.
Děkuji moooc. Kristina
Nádor (novotvar, zduření) je soubor nekontrolovatelně se množících buněk. Děje se tak z důvodu narušeného procesu jejich přirozeného stárnutí a umírání. Pokud je tato porucha malá, vzniká nádor nezhoubný (benigní), jehož buňky nemetastazují. Zhoubné (maligní) nádory vysílají metastázy (dceřiná ložiska) do určité vzdálenosti od původního nádoru, kde napadají další oblasti.
Kožní novotvary se vyskytují jako jednotlivé nebo mnohočetné útvary, o něco vyšší výskyt je u samičího pohlaví. U psů většina nádorů bývá benigních
(u kočiček bohužel naopak). Dělí se na tři skupiny - první skupinou jsou primární kožní novotvary (55% původu mezenchymálního, 40% epiteliálního a v 5% se jedná o melanocytární nádory), druhou skupinou sekundární novotvary metastatické a třetí skupinu představují pseudotumory, kam spadají zánětlivé procesy a různá zduření, která se klinicky mohou jevit stejně jako nádory.
K rozlišení nádorových a nenádorových lézí je nutné cytologické a/nebo histologické vyšetření, nestačí pouhé klinické vyšetření. Cytologické vyšetření se provádí nasátím buněk útvaru jehlou, následným barvením a posouzením na sklíčku. U některých typů novotvarů je k diagnostice tato metoda dostatečná, u jiných konečnou diagnózu stanoví až histologické vyšetření vzorku z chirurgicky odebrané tkáně.
Ve svém příspěvku NEMOC KOČEK RAKOVINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Náš kocourek má 6let.Teď se mu objevily nádory pod kůží.Je jich mnoho.Veterinář provedl histologii -nález rakovina.Padá na zadní část těla,zadeček tahá za sebou ale bolestí namá.V celku je čiperný pije a jí-je nám ho moc líto.Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bradavice se u psů tvoří na základě virového napadení povrchové vrstvy kůže některým z četných druhů virů. Viry se přenášejí dotykem (do organismu mohou proniknout i skrz malou oděrku na kůži). Psi mohou přenést viry způsobující bradavice na člověka a naopak. Psí bradavice se podobají bradavicím lidským: vypadají jako malé kožní vyrážky, které se mohou objevit kdekoliv na těle, včetně obličeje a tlap psa. U psů se často vyskytují i v ústech, a dokonce i blízko očí (papilomatózy).
Ze začátku se bradavice množí velice rychle a jejich počet tudíž rapidně stoupá. Přibližně po 2 měsících dochází k ústupu, kdy bradavice většinou samy vymizejí. Přibližně do 5 měsíců je většina bradavic pryč, pouze papilomy v oblasti očí a úst ustupují pomaleji. Starší psi jsou citliví na bradavice více, protože mají slabý imunitní systém. Papilomy v oblasti ústní se u psů vyskytují ve většině případů jen do věku 2 let, během kterých se psi vůči papilomům stávají odolnějšími. V oční oblasti se papilomy objevují nejčastěji do 4 let věku psa, málokdy je najdete u starších psů. Pes může mít buď jednu relativně velkou bradavici, nebo více bradavic menších, a to hlavně na nohou a obličeji.
Bradavice u psů nevyžadují lokální léčbu, jestliže zvířeti nepůsobí potíže. Avšak má-li pes velký počet bradavic, měla by být zahájena antivirová léčba. U psů s jednou bradavicí se čeká, zda sama ustoupí, ale v případě, že se objeví vážnější komplikace (například v příjmu potravy, nebo dokonce bradavice hnisá), je nutné ji chirurgicky odstranit. Při léčbě bradavic mohou někdy pomoci i vitamíny A a E, rovněž můžete vyzkoušet olejíček s vitamínem E, jímž budete denně potírat postižené části psí kůže (během několika dnů by mělo být patrné zlepšení). Výjimečně se pak bradavice odstraňují zmrazením. Vždy je vhodné navštívit veterináře a stav psa a případnou léčbu s ním konzultovat.
V naší poradně s názvem BOULE V SRSTI KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Novotna.
Dobrý den kočka mi přestala jíst úplně a teče sní takový narůžovělý hlen s vagíny nebo odekud všechno je špinavé a má další boule na břiše zhubla o dost nádory už dříve měla a pan veterinář říkal že se zase objeví je jí 12 let není ani kastrovaná má šanci ještě na život nebo je lepší uspání ? Aby se netrápila a už měla od toho všeho klid předem dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud opravdu nechcete, aby se vaše kočka trápila,
tak nejlepší volbou bude, když ji necháte prohlédnout veterinářem. Jedině v ordinaci veterináře totiž můžete dostat věrohodnou odpověď na vaší otázku.
Vzhledem k tomu, že průjem a zvracení mají celou řadu příčin, od těch méně závažných až po život ohrožující, tak pokud si nebudete jakkoliv jisti, volejte vždy veterináři a konzultujte stav svého psa s ním.
Průjem
Průjem u psa charakterizovaný beztvarou měkkou stolicí může být způsoben lehkým gastrointestinálním diskomfortem, změnou značky krmiva nebo třeba stresem. Trvá 1–3 dny, než se zažívací trakt zklidní. Pokud trvá průjem déle než 3 dny, může se jednat o alergii na krmivo nebo o jiný závažnější problém.
Domácí léčba průjmu sestává z hladovky, trvající 12 až 48 hodin, s dostatečným přísunem čerstvé vody, kterou můžete obohatit některým z probiotik v prášku, jež jsou dostupné na našem trhu. Také na začátku podávání pevné stravy se doporučuje podat probiotikum v ochucené pastě přímo do tlamy.
Dalším velice účinným produktem je Humican. Humican 1000 mg je čistě přírodní, vysoce účinný veterinární přípravek pro psy a kočky. Pomáhá při poruchách trávicího traktu, při rekonvalescenci zvířat po nemocech a po operacích. Podporuje imunitní systém a napomáhá detoxikaci organismu při otravách. Hodí se do každé psí domácí lékárničky a díky svým protizánětlivým, antivirovým, antibakteriálním a antikancerogenním vlastnostem může sloužit i jako prevence. Huminové kyseliny, které jsou hlavní účinnou látkou, na sebe vážou mikrobiální a plísňové toxiny, virové částice, volné radikály a jiné pro organismus jedovaté sloučeniny (těžké kovy, amoniak, PCB, dioxiny), které psi následně vyloučí trusem. Vykazují dobrou pufrační kapacitu, čímž stabilizují pH v trávicím traktu, mají pozitivní vliv na rozvoj žádoucí střevní mikroflóry a na tvorbu zdravého střevního epitelu. Na povrchu sliznice vytváří ochranný film a brání průniku infekce a toxinů do těla. Do organismu s sebou přináší celou řadu minerálních látek (Ca, Zn, Mg, Cu, Se, Fe a ostatní v přírodě se vyskytující stopové prvky). Huminové kyseliny účinně napomáhají v profylaxi a terapii řady onemocnění, jako jsou gastroenteritidy, průjmy či metabolické poruchy.
Pitný režim je pro vašeho psa velice důležitý, neboť dehydratace je jednou z nejvážnějších hrozeb provázející průjmové stavy.
Po 12–24 hodinách dejte svému psovi vařenou rýži v poměru 3 : 1 s vařeným bílým masem, jako jsou kuřecí prsa, nebo jen s kuřecím vývarem. Zpočátku dávejte spíše menší porce vícekrát denně. Po 48 hodinách můžete přejít na běžnou stravu. Stále však sledujte zdravotní stav psa. Pokud má pes průjem déle než 3 dny, poraďte se s veterinářem.
Může se jednat o mnohem vážnější problém vyžadující rychlý zákrok veterináře. Sem patří například parvoviróza. Chronický průjem často znamená vážné onemocnění, jako je zánět slinivky břišní, nebo některé nádory, včetně lymfomu a adenokarcinomu.
Průjmy mohou vzniknout v různých částech trávicího ústrojí. Průjem u psa vznikající v tlustém střevě je charakterizován stolicí s velkou příměsí hlenu, téměř připomínající želé. Pokud je přítomna krev, tak je jasně červeného zbarvení. Příčinou těchto zánětů bývají parazité, zánětlivá onemocnění střev, nádory, dietní změny a chyby, léky a stres. Průjmy primárně vycházející z tenkého střeva provází větší objem stolice bez hlenu. Příčinou mohou být opět parazité, bakteriální dysbalance ve střevě, exokrinní pankreatická insuficience a různé nádory. Stále častěji se však jedná o potravinovou alergii.
Pozor na torzi žaludku! V tomto případě je potřeba ihned vyhledat veterináře, protože váš pes je v akutním ohrožení života. Pokud má pes průjem s obsahem krve, většího množství hlenu, má nafouklé břicho, bledé dásně a ostatní sliznice, ihned kontaktujte svého veterináře.
Jestliže pes trpí na průjmy opakovaně i přes odčervení a při správném krmení, je dobré jej objednat na podrobnější vyšetření k veterináři. Chronické průjmy mohou být známkou nemoci slinivky, může se jednat o nádorové onemocnění některé části trávicího traktu. Velmi často se průjem u psů objevuje při alergii na některou ze složek potravy (obiloviny, kuřecí moučka). Mezi další příčiny způsobující u psa průjem patří: léčba antibiotiky, cestování a stres. Obecně u nemocí trávicího traktu platí, že je lepší konzultovat stav vašeho psa při problémech trvajících déle než 24 hodin aspoň telefonicky; u štěňat, nemocných a starých psů neváhejte zavolat veterináři dříve.
Zvracení
Příčin zvracení je mnoho, nejčastěji se jedná o dietní chybu, kdy zvíře pozře zkaženou nebo nevhodnou potravu. Zvracení však může být také jedním z projevů infekčního onemocnění, vážného onemocnění slinivky, jater, ledvin, nebo dokonce neprůchodnosti střev.
Jestliže ve zvratcích zpozorujete krev, zvíře naříká, snaží se zvracet, ale nejde to, nebo se mu nafukuje břicho, vyhledejte okamžitě veterinárního lékaře. Tak se totiž projevuje torze žaludku (přetočení žaludku) či neprůchodnost střev. Oba tyto stavy jsou velmi nebezpečné a bez pomoci končí smrtí zvířete. K veterináři zajděte rovněž v případě, je-li zvíře výrazně apatické nebo má teplotu nad 40 stupňů Celsia.
Jestliže se žádný z výše uvedených příznaků neobjevil, zvířeti odeberte krmivo a nechte ho v klidu. Pokud zvrací i potom, co se napilo, vezměte mu dočasně i vodu. Když zvrací i bez potravy a vody, neodkladně navštivte veterináře, protože se bude s velkou pravděpodobností jednat o infekční onemocnění či postižní jater, ledvin nebo slinivky. A v takovém případě hrozí dehydratace!
Pokud zvíře po odebrání potravy nebo vody zvracet přestalo, nechte jeho žaludek odpočívat. Po třech hodinách mu dejte několik lžic slabého černého čaje (může být trošku oslazený medem). Jestliže se zvracení obnoví, vydejte se na veterinu. Když zvíře tekutinu nevyzvrátí, přidejte po chvíli další lžíce. Během hodiny by mělo dostat cca tolik lžic tekutiny, kolik váží kilogramů. Můžete použít i speciální roztoky, která byly vyvinuty ke kompenzaci ztráty tekutin a elektrolytů u dehydrovaných psů a koček (Rehyvet, RC rehydration support), případně minerální vodu nebo alespoň obyčejnou vlažnou vodu s hroznovým cukrem (Glukopurem), špetkou kuchyňské soli a zažívací sody.
Po 12 hodinách bez zvracení již můžete ponechat vodu bez omezení. Krmivo nepodávejte 12–24 hodin, záleží na intenzitě zvracení a celkovém stavu zvířete.
Jako první potravu předložte zvířeti rýži rozvařenou do kašovité konzistence (dávka přibližně jedné polévkové lžíce na 2 kilogramy hmotnosti). Aby bylo jídlo pro zvíře atraktivnější, můžete zvýraznit chuť přidáním trošky medu nebo soli. Rýži podávejte po troškách, aby si žaludek měl čas zvyknout. Pokud zvíře začne zase zvracet, navštivte veterináře.
Příští den do rýže přidejte trochu libového drůbežího masa nebo masového vývaru. Potravu rozdělte na 3–4 dávky během dne. Celkově nepřekračujte množství jedné polévkové lžíce na kilogram hmotnosti. Třetí den už přidejte do rýže obvyklé krmivo (granule, konzervu) v poměru 1 : 1. Opět však krmení podávejte rozložené do několika dávek. Čtvrtý den už přejděte na běžnou stravu, kterou rozdělte do 3–4 porcí. Od pátého dne můžete krmit jako obvykle.
Neděste se, když se první dny po zvracení objeví průjem, je to důsledek podráždění trávicí soustavy. Pokud by neustával, nebo se naopak zhoršoval, navštivte veterináře.
Je velmi důležité nechat psa preventivně odčervovat. Je však dobré mít na paměti, že se parazity může pes nakazit kdykoliv (výkaly jiných zvířat ve městě nebo v přírodě). Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i se zvracením. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře, nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobujícími průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
V naší poradně s názvem HOTSPOT U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, ráda bych se zeptala jestli se toto onemocnění může vyskytnout i u koček? Konkrétně se jedná o Britského kocoura (kastráta), který je pouze v bytě.
Děkuji za odpověď. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hot spot se může vyskytnout u koček stejně jako u psů. Nejčastěji to bývá v oblasti uší a kořene ocasu. Dá se to dobře léčit doma. Stačí misto vystříhat, aby do rány nepadaly okolní chlupy a zabránit zvířeti škrábání a olizování toho místa. Nanáší se desinfekční roztok Betadine a maže se to antibiotiky Framykoin popřípadě Belogent.
Psincový kašel nebo také infekční laryngotracheitida psů se velice snadno přenáší mezi jednotlivými zvířaty, a tak se rychle šíří hlavně v takových zařízeních, kde je chováno více psů najednou. Jsou to například psí útulky nebo psince pro služební psy v armádě.
Příčina
Toto onemocnění je typické tím, že ho způsobuje celý soubor mikroorganismů. Z virových původců je to především virus parainfluenzy psů typ 2 a psí adenovirus typ 2 (CAV 2). Existuje i psí adenovirus typ 1, který způsobuje infekční hepatitidu psů, nazývanou také jako Rubarthova choroba. Někdy se může uplatnit i virus psinky. Z bakteriálních původců je nejdůležitější Bordetella bronchiseptica a následně i další bakterie, jako jsou streptokoky nebo pasteurely a mykoplazmata.
Příznaky
Psincový kašel je velice infekční. K přenosu dochází kapénkovou infekcí a onemocnění se projeví asi 3 nebo 4 dny po nakažení. Nejvíce nápadným projevem jsou záchvaty kašle a pes může i vykašlávat hleny. Majitelé často nepoznají, že jde o kašel, a myslí si, že pes zvrací nebo že se mu v krku zasekla kost! Z dalších příznaků může pes trpět i výtokem z nosu a očí. Často nemá ani zájem o krmení a je apatický (smutný a bez zájmu o okolí). U některých pejsků se objevuje i zvýšená teplota a zvíře se rychle unaví. Závažnost onemocnění je dána především tím, v jaké kondici pejsek je a jestli nemá sníženou obranyschopnost (například jiné onemocnění, imunosupresivní léky). U psů, kteří jsou jinak zdraví, probíhá infekční laryngotracheitida asi jeden týden, poté dochází k samovolnému uzdravení. U oslabených jedinců (nemocní, staří nebo naopak mladí psi) ale může být průběh horší a léčba by se neměla zanedbat.
Léčba
K léčbě je možné použít léky proti kašli, takzvaná antitusika, jako je například kodein. Používá se ale pouze u psů s vysilujícím kašlem, aby se jim na chvíli ulevilo. Nedoporučuje se dávat léky proti kašli všem psům, protože pak není hlen vykašláván a dochází k jeho hromadění v dýchacích cestách. Většinou není potřeba použít k léčbě antibiotika. Pokud kašel přetrvává déle než dva týdny, tak je zapotřebí provést další vyšetření a zjistit příčinu. Nemocného pejska necháme v teple a v klidu. Procházky omezíme jen na nutné venčení, aby pes dostatečně odpočíval.
Jestliže je onemocnění způsobeno více druhy virů a bakterií a jejich výskyt není každý rok stejný, není očkování proti několika z nich vždy účinné. Rozhodně ale očkováním výrazně snížíme možnost onemocnění, a pokud už k němu dojde, tak průběh není zdaleka tak vážný jako u nevakcinovaného psa. Běžně se očkuje proti parainfluenze psů, adenoviru a psince. Dále je možné očkovat psa proti Bordetelle, a to buď v injekci do podkoží, nebo aerosolem do dutiny nosní. Aplikací do nosu je možné očkovat štěňata již ve věku dvou týdnů a jsou chráněna už po 4 dnech. Revakcinace se musí provádět každý rok.
U starých psů se ale mohou projevit i choroby, které stejnou měrou mohou propuknout i u mladších psů, patří sem například lymská borelióza.
Psi tráví většinu svého života venku a v některých ročních obdobích mohou být (stejně jako lidé) snadno napadeni klíštětem, které přenáší nejrůznější nemoci a jednou z nich je právě lymská borelióza. Toto onemocnění má několik stádií a všeobecně platí, že čím déle se začne onemocnění léčit, tím fatálnější jsou pro nemocného psa důsledky. Problémem tohoto onemocnění je, že symptomy se neprojeví u každého psa (dokonce podle některých zdrojů se objeví jen u 10 % nemocných psů!), a tak odhalení této nemoci obvykle přichází pro psa pozdě. Záchrana je tedy nemožná. Mezi symptomy patří kulhání, problémy s močením, deprese, ztráta chuti k jídlu. Bohužel všechny toty symptomy provází stáří psů, a tak právě u psů seniorů je velmi těžké boreliózu odhalit, protože páníček obvykle tyto symptomy připisuje tomu, že pes je starý, trpí artritidou, nebo jiným zdravotním problémem.
Ve svém příspěvku SVEDENI KUZE U PSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Vrablova.
Dobry den svedeni kuze u psa hlavne na hrbetu packy a u ocasu a na stehne nekdy dost intenzivne koupeny novy obojek proti parazitum co jeste udelat?dekuji za odpoved.Vrablova.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neoplazie rohovky jsou vzácná onemocnění s dobrou prognózou po ošetření. Častěji se vyskytují nádory, které se na rohovku rozšíří z ostatních struktur oka. U psů a koček se vyskytují melanomy, skvamocelulární karcinomy nebo histiocytomy. Pokud jsou nádory na povrchu, je možné je odstranit chirurgickou cestou, jestliže prorůstají do vnitřních struktur oka, je indikována enukleace (odstranění očního bulbu).
Tukové boule neboli lipomy u psa jsou nezhoubné nádory z tukové tkáně. Lipomy rostou pomalu pod kůží a v podkožní tkáni a většinou nejsou pro zvířata příjemné. Obvykle jsou měkké a pod kůží mají omezenou pohyblivost. Časem mohou dorůst do větších rozměrů a mohou bránit v normálním pohybu v případě, že se nacházejí mezi nohama, na hrudi nebo v axilární oblasti předních nohou (jakoby v podpaží). Lipomy často rostou na břiše, ale mohou se vyskytnout kdekoliv na těle. U většiny psů, kteří mají lipom, se nezřídka objeví další nádory, které však nemusí být nutně zhoubné či metastatické. Každý kožní novotvar by měl zkontrolovat veterinář.
V souvislosti s benigními (nezhoubnými) lipomy se můžete setkat s pojmem infiltrativní lipom u psa. Jedná se o druh lipomu, který napadá svalové a vazivové tkáně, a proto se musí odstraňovat.
Liposarkom je nádor maligní (zhoubný), jenž se může dále šířit (metastazovat), a to do plic, kostí a dalších orgánů. Tento nádor je sice vzácný, ale i přesto by ho měl veterinární lékař brát při vyšetření v potaz.
Lipomy obvykle nevyžadují léčbu, protože ve většině případů zastaví svůj růst a psovi nepůsobí problémy. V případě potřeby se lipomy odstraňují při chirurgickém zákroku, kdy se kůže nařízne a bulka se vymáčkne. Poté se kůže zašije.
Kromě zánětlivých útvarů mohou být za kožní nádory chybně zaměněny také např. névy a hamartomy, což jsou málo časté defekty vzniklé zmnožením normální tkáně. U psů velkých plemen se vyskytují zánětlivé útvary v oblasti míst vystavených tlaku a kloubů s názvem calcinosis circumscripta.
Škrkavky (Toxocara canis) jsou u psů velmi rozšířené, mohou jim způsobovat značné zdravotní problémy.
Škrkavky jsou cizopasní oblí červi dlouzí 6 až 15 cm, kteří u psů žijí v tenkém střevě. Vylučují vajíčka, která se trusem dostávají do vnějšího prostředí, kde dozrávají a stávají se zdrojem infekce pro další zvířata, ale i pro lidi a především pro děti.
Pes se nakazí pozřením zralých vajíček, z nichž se v jeho střevě vylíhnou larvičky. Ty pronikají střevní sliznicí a pokračují dále v těle svého hostitele. Migrace larev závisí na stáří a pohlaví jedince. U štěňat do 3 měsíců stáří larvy krví migrují do plic, odkud bývají vykašlány, znovu polknuty a dostávají se do střeva, kde se vyvíjí v dospělé jedince. U starších psů larvy migrují krví do plic, ale také aktivně pronikají do nejrůznějších orgánů a tkání, kde se opouzdří. U březích fen se opouzdřené larvy aktivují, pronikají přes placentu a dostávají se do nenarozených štěňat. Larvy, které u feny migrovaly do mléčné žlázy, mohou štěňata infikovat při sání mléka.
Larvy při migraci mechanicky poškozují tkáně, jimiž cestují, a také s sebou zavlékají ze střeva nejrůznější mikroorganismy. Jedinci nakažení škrkavkami zaostávají v růstu, mají matnou srst, zvětšené břicho, dochází ke ztrátám hmotnosti, zvracení, objevuje se kašel, chudokrevnost. V těžkých případech může dojít k úhynu jedince.
Člověk se může nakazit kdekoliv a kdykoliv pozřením vajíček škrkavek. K tomu dochází například u dětí při hraní (na pískovištích, v parcích, zahradách), kdy pojídají písek, hlínu, olizují předměty. A právě při této činnosti může dojít k pozření vajíčka škrkavek. Další cestou nákazy je nedostatečná hygiena rukou, olizování prstů, konzumace potravy neumytýma rukama nebo i špatně omytého ovoce či zeleniny. Vylíhlé larvy migrují v těle člověka, pronikají krví nebo aktivním pohybem do nejrůznějších orgánů (játra, plíce, oko, mozek, svaly) a způsobují vážná poškození. V lidském těle mohou larvy zůstat životaschopné a pohyblivé i několik let. U člověka se onemocnění projevuje bolestmi břicha, teplotou, nechutenstvím, zvracením, krvavými průjmy, únavou kloubů a svalů, kožní vyrážkou. Příznaky mohou trvat několik týdnů až let. K méně častým příznakům onemocnění patří postižení mozku, srdce, ledvin, poruchy vidění, otoky kloubů.
Prevencí je především zabránit nakažení psa zárodky parazitů. Pes se nakazí buď z okolního prostředí, ve kterém je přítomen kontaminovaný trus jiných zvířat, nebo přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, při očichávání se. Další způsob je nakažení přes mezihostitele pozřením jeho celého (blecha, všenka) nebo jeho nakažené části (maso hospodářských zvířat). Specifický způsob nakažení je bodnutí krev sajícím hmyzem v případě srdeční červivosti. Je tedy nutné psy venčit mimo frekventovaná místa a odstraňovat jejich výkaly. Udržovat je prosté vnějších parazitů, krmit je pouze nezávadnou, tepelně opracovanou potravou, případně je v letní sezóně ošetřit repelentními prostředky. Dalším způsobem ochrany je podávání antiparazitik preventivně během života zvířete. Běžný interval je každé 3 až 4 měsíce. V případě podezření na endoparazitární onemocnění nebo v případě přímého nálezu parazita je nutné zahájit léčbu. Nejprve je potřeba co nejpřesněji určit druh cizopasníka. Za tím účelem je nejvhodnější konzultace u veterinárního lékaře. Lékovou formu a dávkování by měl stanovit odborník.
Kdy u psů nastává stáří, se nedá přesně určit, někteří lidé při srovnání psího a lidského věku, násobí psí věk číslem sedm, to ale pravděpodobně není přesné. Některé odborné zdroje uvádějí, že je lepší počítat, že první psí rok života se rovná šestnácti letům toho lidského, druhý věk pak zhruba osmi, a všechny následující roky se rovnají již čtyřem.
Stejně jako u lidí vyšší věk může i u psů způsobit řadu zdravotních problémů, typu zhoršení zraku, sluchu, problémy s chrupem, artrózu, onemocnění srdce, ledvin, jater a další zdravotní komplikace. U lidí i u psů jsou projevy stáří individuální, u každého psa se mohou objevit v jiném věku a stejně tak nemusí mít stejné zdravotní problémy. U některého psa bude stáří probíhat poklidně, u jiného bude problematické, je to stejné jako u lidí. Individuální je také to, kdy psy vstupují do stáří, obecně platí, že čím menší rasa psa, tím je stáří pozdější. U vlčáka přijde tedy stáří pravděpodobně dříve než u malého jezevčíka. Kvalitu života psa ve vyšším věku může majitel svému psímu mazlíčkovi zlepšit tím, že se o něj bude dobře starat, dopřeje mu kvalitní krmení, dostatek pohybu, nebude ho přejídat, ale ani ho nenechá hladovět.
Psího miláčka může postihnout řada různých chorob a zdravotních problémů různých stupňů závažnosti. Patří sem například:
Nádorová onemocnění patří mezi nejvážnější onemocnění kůže psa. Dle některých pramenů kolem 50 % psů starších 10 let zemře přímo či nepřímo na následky nádorového procesu. Ve srovnání s člověkem onemocní psi rakovinou dokonce dvakrát tolik. Nejčastěji se u psů i koček objevují novotvary kůže a mléčné žlázy.
Nádor (tumor, novotvar) je patologický útvar tvořený tkání, jejíž růst se vymkl kontrole organismu a roste na něm nezávisle.
Maligní (zhoubný) nádor při svém růstu ničí okolní tkáně a zakládá dceřiná ložiska (metastázy). Typickým příkladem je karcinom mléčné žlázy, který je reprezentován útvarem na mléčné liště a případnými metastatickými ložisky nejčastěji na plicích či v mízních uzlinách.
Benigní (nezhoubný) nádor roste ohraničeně a metastázy nezakládá. Může však utlačovat okolní struktury či jinak mechanicky překážet. Příkladem je v tomto případě adenom mléčné žlázy, který tvoří útvar na mléčné liště bez dalších ložisek. I ten však může znepříjemňovat život zvířete tím, že mu brání v pohybu, zvíře si ho může zraňovat, rána se může následně zanítit, bolet a podobně.
Vznik nádorového bujení je proces podmíněný genetickými změnami, které jsou vyvolány vnějšími podmínkami (cigaretovým kouřem, některými chemikáliemi či viry). Nádory jsou typickým projevem stárnoucího organismu, ale lze se s nimi setkat i u mladých jedinců.
Onkologie malých zvířat nezůstává pozadu jak v oblasti diagnostiky, tak terapie za medicínou humánní. Kromě rentgenového a ultrasonografického přístroje mají dnes mnozí veterinární lékaři přístup i k magnetické rezonanci či počítačové tomografii. Pro určení definitivní diagnózy je však třeba odebrat vzorek novotvaru (biopsie) či celý útvar a ten podrobit histologickému vyšetření. V České republice je v současné době několik laboratoří, které toto vyšetření provádějí. Majitel zvířete zná díky nim většinou do 14 dní přesnou diagnózu.
K odstranění či omezení nádorového bujení slouží u zvířat nejen chirurgie, ale i chemoterapie a ozařování.
K výraznému pokroku došlo v posledních letech v oblasti podpůrné terapie onkologického veterinárního pacienta. Kromě speciálních komerčních diet (ve formě konzerv či granulí) lze u těchto pacientů doporučit i doplňky krmiva (tablety Vetinmune), které napomáhají organismu v boji s nádorovým bujením či v rekonvalescenci po jeho odstranění. Tyto preparáty stimulují imunitní systém, zlepšují hojení ran a působí protizánětlivě. Pes či kočka se tak s jejich pomocí lépe vyrovnávají se stresem spojeným s léčbou, organismus má větší šanci svým imunitním systémem odhalit a zlikvidovat případné nádorové buňky a tkáně po terapii snadněji regenerují.
Majitelé si obvykle všimnou nádorů, které se více či méně projevují na povrchu těla. Ať už se jedná o nádorové masy rostoucí pod kůží a svou velikostí prominující na povrch, nebo o nádorové změny přímo na kůži (změna barvy, struktury, výrůstky, ...). Rostoucí nádor ale může způsobovat řadu dalších problémů, aniž by byl primárně vidět. K projevům nádorového růstu patří například hubnutí, nechutenství, apatie, zvracení a další trávicí poruchy, problémy s dýcháním, kulhání, nervové příznaky a další. Projevy závisí na lokalizaci a typu nádoru a jsou velice variabilní.
Prognóza se odvíjí zejména od typu nádoru a jeho stadia. Nelze paušálně říct, že je nepříznivá. Rozhoduje především to, zda je nádor zhoubný, či nezhoubný, v případě zhoubnosti potom také jednotlivá kritéria malignity. Vždy ale platí, že čím dříve je nádor diagnostikován a je zahájena terapie, tím vyšší je šance na vyléčení, případně delší přežití. Proto pokud pozorujete na svém zvířátku jakékoliv příznaky, jež by mohly signalizovat nádorový růst, neváhejte navštívit veterinární ordinaci.
Druhy rakoviny (nejčastěji zasažená místa):
Rakovina kůže – objevuje se nejčastěji na hlavě, zádech, na kořenu ohonu, na váčku s varlaty, na nohou. Je to tvrdá, hrbolkovitá vyvýšenina kůže, která se na všechny strany šíří a mění se záhy v bolák kotoučovitého tvaru s propadnutým středem, který se dále rozežírá. Odstranit se dá jen operativně.
Rakovina prsní – objevuje se na mléčné žláze; jde o tvrdý otok, který se zvolna šíří a je z ostatních rakovin poměrně nejmírnější. S oblibou se objevuje na prsu, napřed jako tvrdý uzlík, který při dotknutí nebolí a také se nezapaluje. Uzlík se pomalu zvětšuje, kolem něho naskakují nové uzlíky, které s hlavním uzlíkem srůstají, až celý novotvar dosahuje velikosti vlašského ořechu, ale také až velikosti pěsti. Někdy se na mléčných žlázách objeví takových novotvarů několik. Rovněž tato rakovina se dá odstranit jen operací.
Rakovina řiti – jeví se jako hrbolovitý, houbovitý novotvar související uvnitř s kůží. Když dosáhne větších rozměrů, působí obtíže při odcházení výmětů. Odstraní se jen operativně. Kromě rakoviny se mohou na řiti objevovat různé otoky a zápaly žláz, které však snadno rozeznáme od rakoviny skutečné, protože při zmáčknutí vyměšují hnis.
Zápal plic je zánět dolních dýchacích cest. Zánět může způsobit bakteriální infekce, plíseň či inhalace, respektive vdechnutí cizorodých látek do plic, které následně u psa způsobí zápal plic. Rozlišuje se aspirační zápal plic, plísňový a bakteriální zápal plic.
Základní příčiny vzniku zápalu plic u psů jsou již zmíněny v úvodu. Nicméně konkrétních příčin existuje obrovské množství. Za vznik infekce plic může být zodpovědná i překážka v dýchacích cestách, ať už cizorodá, či tělní. Mezi další možné příčiny zápalu plic u psů patří: inhalace tělních tekutin, inhalace žaludečních kyselin, poškození lumenu horních cest dýchacích a následné rozšíření infekce, vdechnutí bakterií, respektive bakteriální infekce, poškození hltanu (nejčastěji infekce) a zduření, respektive zvětšení spodní části jícnu.
Jakmile máte podezření, že pes trpí zánětem plic či jakýmikoli respiračními, respektive dýchacími obtížemi, urychleně vyhledejte veterinárního lékaře. Rychlost a korektnost sestavení medikace je rozhodující. Následky zápalu plic mohou být u psů fatální. Toto onemocnění způsobuje vyšší rizika trvalých následků a úmrtnosti.
Léčebný režim spočívá v tom, že by pes měl být v teple, suchu, a především v klidu, ale pod dozorem svého pána. Vzhledem k tomu, že průběh a fáze – a to nejen v závislosti na příčině zápalu plic – jsou u psů variabilní, nelze stanovit obecná pravidla zacházení. Nicméně v případě vážnějších případů se doporučuje zamezit příjem orální cestou a neustálá kontrola ve veterinární ordinaci či na veterinární klinice. Medikamenty či kapky, pokud jsou nasazeny, podávejte psovi v určeném množství, a to i v případě, že onemocnění zdánlivě ustoupí.
