Při selhání ledvin dochází k otravě organismu vlastními zplodinami, které se za normálních okolností vylučují močí z těla.
Léčba
Jestliže máte i malé podezření, že by se u vašeho psa mohlo jednat o chronické či akutní selhání ledvin, vždy navštivte veterináře! Zvířeti se odebere krev a na základě rozboru veterinář určí diagnózu. Zvíře s akutním selháním ledvin potřebuje dlouhodobě podávat infuze a neustále kontrolovat stav. K dalšímu životu je nutné udržet alespoň část ledvin funkčních. Pokud se přes veškerou snahu ledviny nepodaří zachránit, pak bohužel přichází na řadu eutanazie. U starších zvířat vyžadujte nejméně jednou ročně rozbor krve. Pokud výsledky odhalí, že ledviny pracují hůře, můžete vhodnou dietou snížit jejich zatěžování, a tak zvířeti prodloužit život. Na odběr krve je nutné přivést zvíře nalačno, tedy 12 hodin po posledním krmení. Léčba chronického selhání ledvin je komplexní a poměrně náročná. Nezbytné je doživotní podávání speciální diety s nízkým obsahem bílkovin, soli a fosforu.
Při zániku 3/4 a více z celkového počtu nefronů se metabolické zplodiny začnou hromadit v krvi a způsobí klinické příznaky ledvinného selhání. Laboratorně je potvrzena vyšší hladina cystatinu C, močoviny, kreatininu, případně fosforu a dalších iontů. Tyto látky se však mohou v krvi hromadit i z jiných příčin, aniž by byly ledviny přímo poškozeny. Neprotéká-li ledvinami z nějakého důvodu krev, nemohou ji ledviny zákonitě vyčistit od škodlivých metabolitů, pak se mluví o takzvané prerenální příčině (problém je před ledvinou). Pokud moč vytvořená ledvinami neopustí tělo, opět stoupá hladina škodlivých metabolitů v krvi (jde tedy o postrenální příčinu = problém je za ledvinou). Renální příčina označuje problém v ledvině.
V odlišení těchto stavů je ukryt klíč úspěchu v léčbě. Odborná vyšetření veterináře musí rozpoznat příčinu a tím stanovit vhodnou léčbu. Jednoduchou metodou určení prerenální příčiny je například stanovení hustoty moči. Pokud je ledvinná tkáň v pořádku, přefiltrovaná tekutina se v odvodných kanálcích zahustí. Pokud je tkáň funkčně poškozena (ledvinná nedostatečnost), pak k zahuštění moči nedochází a organismus ztrácí velké množství tělesných tekutin a hustota moči je nízká – rovna hustotě filtrátu krve získaného v glomerulech. Samozřejmě existují i specifičtější testy, které bezpečně odliší stav poškození ledvin od nedostatečného přívodu krve do ledvin.
Při prokázání ledvinného selhání se musí dále definovat akutnost procesu. Pokud se ztráta funkce dostaví náhle s tvorbou moči nebo bez ní, hovoříme o akutním selhání ledvin. Akutním selháním ledvin rozumíme stav náhlého zhroucení funkce ledvin. Může být následkem šokových stavů, úrazů, infekcí, intoxikací, navozené podáním některých léčiv a podobně.
Ve svém příspěvku ZVÝŠENÁ MOČOVINA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
Hodnota močoviny u psa 7.7 je úplně normální- nejde o zvýšené hodnoty. O zvýšené hodnoty jde až pokud je močovina 10 a více.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivka.
Ano, může, zánět v tlamě způsobí, že bakterie se dále roznášejí krevním oběhem, takže ledviny pak jsou více zatížené. A také polykáním se bakterie dostávají do trávicího traktu, takže se mohou vyskytnout trávicí obtíže.
Alespo%n takto mně to vysvětlil náš veterinární lékař.
Proto je důležité dbát na hygienu dutiny ústní.
Ledviny se skládají z mnoha jednotlivých tělísek (funkčních jednotek) odpovědných za filtraci krve a regulaci hladiny důležitých látek. Ledvinná funkční jednotka se nazývá nefron. Nefron je složen z filtračního tělíska (glomerulu), což je klubíčko cévních kapilár v pouzdru (Bowmanovo), které chytá a svádí filtrát do odvodného (odpadního) kanálku. V kanálku dochází ke zpětnému vstřebávání důležitých přefiltrovaných látek, iontů a vody. Na základě výměny různě nabitých částic se zde pomáhá udržovat správná acidobazická rovnováha (pH krve). Kanálky se sbíhají do větších sběrných kanálků, které ústí do ledvinné pánvičky a močovodu.
Hlavní funkcí ledvin v organismu je očištění krve od odpadních látek, které se v ní hromadí. Selhání má vždy příznaky otravy (vlastními zplodinami). Výskyt onemocnění se zvyšuje s věkem, ale může se objevit i u mladého zvířete. Obecně se považuje za onemocnění progresivní, které vede v konečné fázi ke smrti zvířete.
Příčiny ledvinného selhání jsou různé. Mimo jiné záleží také na věku. U mladých zvířat se může jednat o vrozenou nedostatečnost, která selhání ledvin podmiňuje. Dědičné vady jsou typické pro některá psí plemena (například kokršpaněl, bulteriér, pudl, basenji, lhasa-apso, u koček především dlouhosrstá plemena). Mezi další příčiny patří infekce, otravy (léky, jedy, bakteriální toxiny) nebo ucpání močových cest kameny. Dalšími příčinami jsou chybné reakce imunitního systému a chronické zánětlivé procesy. Může se jednat o samostatnou diagnózu nebo o komplikaci jiné nemoci. Například těžká infekce nebo septický stav mohou vrcholit selháním ledvin. Často se tento problém objevuje u fen se zanedbaným zánětem dělohy. K akutnímu selhání ledvin může také dojít ve stáří v důsledku jejich přirozeného opotřebování. Příčiny chronického selhání ledvin jsou stejné jako u akutního, pouze poškození je menší, a tak ledviny fungují alespoň z části. Je důležité upozornit, že u chronického ledvinného selhání se příznaky objevují postupně, protože hladina zplodin narůstá pomalu.
Vzhledem k tomu, že ledviny mají nezastupitelnou úlohu při čištění krve, má jejich selhání vždy příznaky otravy. Zvíře s akutním selháním ledvin nežere, zvrací, nejeví zájem o okolí, má průjem, který je často i s krví, v tlamě se mohou objevit vředy. Charakteristické je to, že zvíře hodně pije, ale nemočí vůbec nebo velmi málo. Bez pomoci veterináře by během několika dnů upadlo do kómatu a uhynulo by.
U chronického selhání ledvin zvíře více pije a močí, hubne, přidává se i průjem a občasné zvracení. Srst je hrubá, matná a lámavá. Objevuje se páchnoucí zánět dásní, někdy i zmatené chování.
Onemocnění ledvin v mnoha případech ohrožuje život kočky, proto si žádá rychlou léčbu. Problémy ledvin může způsobit nedostatek tekutin, ale i nevhodná strava. Některá krmiva pro kočky obsahují vysoké množství soli, aby lépe chutnala.
Při nedostatečném příjmu tekutin se tvoří v moči a močovém měchýři močové kameny nebo močový písek. Tyto kameny mohou bolestivě zraňovat, nebo dokonce zcela ucpat močovody. Zadržování moči poškozuje ledviny a následkem je akutní selhání ledvin. Ledviny jsou zodpovědné za filtrování rozkladných produktů metabolismu z krve a za jejich následné vylučování. Přísluší jim tedy velmi důležitý úkol odstraňovat jedy. Jestliže je funkčnost ledvin jakkoli narušena, nebezpečné látky se hromadí v těle a kočka onemocní.
Příčinou onemocnění ledvin mohou být i vrozené vady (zejména u dlouhosrstých plemen), bakteriální infekce, virové choroby, například kočičí leukémie a kočičí zánět pobřišnice, otravy a nádory. Roli hraje i dědičnost.
Náhlé neboli akutní selhání ledvin může vzniknout i v důsledku otrav, bakteriálních a virových infekcí, ucpáním močovodů, případně v důsledku onemocnění srdce. Tyto akutní případy, přestože jsou okamžitě a včas úspěšně léčeny, mohou vést k chronickému poškození ledvin.
Postupné zhoršování funkce ledvin je nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí a vyskytuje se (v různém rozsahu a stupni) u mnoha zvířat. Poškození je trvalé, a pokud se neléčí, končí vždy smrtí. Postupem času (stárnutím) dochází k poškození tak velké části ledvin, že ledviny už nejsou schopny odfiltrovat z krve všechny zplodiny, které se pak hromadí v krvi. Tento proces, který se nazývá chronické selhání ledvin, je u koček starších 7 let velmi častý.
Jedním z prvních příznaků nemoci je ztráta schopnosti produkovat koncentrovanou, tmavou moč. Aby se organismus mohl zbavit stejně velkého množství zplodin, musí vyprodukovat větší množství zředěné moči. Kočka má větší žízeň než obvykle, hodně pije a močí mnohem častěji (může se objevit krev v moči). S postupující nemocí se mohou objevit i další příznaky. Kočka je smutná, apatická, ztrácí chuť k příjímání potravy, opakovaně zvrací, hubne a její srst se stává matnou. Páchne jí z úst a v dutině ústní se objevují vředy. V poslední fázi nemoci upadne do kómatu. Mnohé z uvedených příznaků se vyskytují i u jiných nemocí. Při podezření je tak nutné navštívit veterináře, který kočku vyšetří celkově a zároveň vyšetří krev a moč.
Poškozené ledvinné buňky nelze obnovit, ale přesto se dá udělat mnoho, aby se nemocná kočka cítila lépe. Nejdůležitější je snížit zátěž na zbývající zdravou tkáň ledvin. Toho lze dosáhnout změnou výživy. U veterináře je k dostání speciální krmivo, které snižuje odpadní látky v krvi. Uvedená krmiva mají i zvýšený obsah vitamínů a minerálních látek. Léčená kočka nesmí dostávat žádné zbytky jídel ani žádné pamlsky, protože by to nepříznivě ovlivňovalo působení diety.
Léčba selhání ledvin (léčba ledvin u psa) závisí na tom, co selhání způsobilo. Bohužel je běžné, že v době, kdy jsou příznaky selhání ledvin zaznamenány, jsou ledviny již příliš poškozené. Neexistují žádná opatření k úplnému vyléčení poškozené ledviny, ale existuje několik způsobů, jak zabránit dalším škodám. A pokud je léčení podchyceno dostatečně brzy, pes může žít ještě několik let. Provádí se podpůrná terapie, která má za úkol snížit zatížení ledvin. Dodržováním této podpůrné terapie je možné pejskovi zajistit plnohodnotný život ještě po dobu dalších let.
Toxicita a otrava musí být okamžitě léčeny výplachem žaludku a tekutinou. To zahrnuje pobyt v nemocnici po dobu nejméně 24 hodin k obnovení rovnováhy elektrolytů a chemikálií v oběhovém systému vašeho psa.
Infekce musí být léčena antibiotiky a fluidní terapií. Diuretická léčba je také potřebná k propláchnutí toxinů z těla psa, kterých se ledviny nedokázaly zbavit.
Transplantace ledvin je volbou pro ty psy, kteří jsou relativně zdraví a mladí, ale úspěšnost je nízká, protože se jedná o nový postup, navíc velmi drahý.
Další významnou složkou stravy králíčků jsou byliny, těmi snad nepohrdne žádný králíček, zároveň ale ve velkém množství mohou u dospělých králíčků způsobit řadu problémů. Také je třeba si uvědomit, že není bylina jako bylina, a stejně tak významné je i místo, odkud byliny pochází. Pro králíčka jsou zcela nevhodné byliny pocházející z polí, nebo z jejich blízkosti (pravděpodobně i je zasáhlo hnojení), z trávníků ve městech (často se zde venčí psi, což může u králíčků způsobit vážné zdravotní komplikace), z blízkosti silnic (byliny jsou znečištěny výfukovými plyny).
Bylinky může králíček jíst sušené i čerstvé, tady se zase doporučuje jen dávat pozor na rozumné množství sušených bylin obsahujících velké množství vápníku.
Mezi pro králíky vhodné bylinky patří anýz (pomáhá trávení), bazalka (zklidňuje a povzbuzuje chuť k jídlu), borůvkové listí, brutnák lékařský (vysoký obsah minerálů může ve vysokých dávkách poškodit játra), echinacea (zlepšuje imunitu), heřmánek (pomáhá při zažívacích problémech a při onemocněních dýchacích cest), hluchavka, chrpa (králíček jí jen květy!), jahodníkové listí, jetel (mladý jetel může silně nadýmat a způsobit průjem), jitrocel kopinatý (protizánětlivý, pomáhá při zažívacích potížích), jitrocel větší (také protizánětlivý a tiší zažívací problémy), kokoška pastuší tobolka (zastavuje krvácení, je absolutně nevhodný pro březí samice!), kontryhel, kopr (obsah řady vitamínů, povzbuzuje chuť k jídlu a trávení, tlumí křeče), kopretina, kopřiva (močopudná, používá se zvadlá nebo usušená!), koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček (ledvinové a žaludeční problémy, nepodává se březím samicím!), lískové listy, majoránka, malinové listy, máta peprná (podporuje trávicí ústrojí, prokrvení i tvorbu žluči), mateřídouška, meduňka (protikřečové účinky, pomáhá při nadýmání), měsíček (zklidňující účinek, používají se květy!), oregano (pomáhá se střevními potížemi, při léčbě kokcidiózy), ostružinové listí (vysoký obsah kyseliny tříslové, pokud je na listí i trní, tak se podává jen sušené), pampeliška (močopudný účinek, používají se kořen, listy i květ), pelyněk (králíčkům se podává málokdy obsahuje thujon), petrželí (vysoký obsah vápníku a nepodává se březím samicím!), podběl (protizánětlivý), řeřicha (povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje látkovou výměnu a je močopudná, podává se také ve velmi malém množství), rozmarýna, růže (králíčkovi se nepodává jako strava růže kupovaná v obchodu, z růže má rád listy bez trnů a květy), rybízové listí, řebříček (nachlazení, problémy s ledvinami, močovými cestami a měchýřem), sedmikráska (podporuje hojení při onemocnění plic), slunečnice (okvětní lísky a rostlina, nikdy se králíčkovi nepodávají slunečnicová semínka!
Kastrace psů se podobně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů.
Chovatelské důvody spočívají hlavně v zamezení nežádoucího chování psa, jako je neklid, neposlušnost a toulání v období hárání fen v okolí. Je pravdou, že jsou psi po kastraci klidnější a vyrovnanější, nicméně případná agresivita nebo toulání z jiných důvodů, než jsou háravé feny, se kastrací nevyřeší.
Hodně záleží na tom, v jakém věku se kastrace provádí. Kastrace štěněte ve věku 6 až 12 týdnů před dosažením pohlavní dospělosti způsobí to, že psi nestačí nabýt pohlavní výraz ani povahové vlastnosti jako dominance a agresivita, a tak zůstávají celý život hravým štěnětem. Jsou potom vhodní jako mazlíčci do domácnosti, ale nehodí se pro další výcvik, jako je obrana, hlídání a podobně. U nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců. Pokud se rozhodneme pro kastraci psa z hlediska nápravy nežádoucího chování, tak čím později se provede, tím menší je šance na úspěch. U psa se již toto chování upevní, stane se z něj zlozvyk a kastrace problém nevyřeší.
Zdravotní důvody pro kastraci psů se vyskytují u několika onemocnění. Patří sem hlavně nádory varlat, kryptorchismus a zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty).
Nádory varlat jsou u psů poměrně časté a kastrace představuje jediné řešení.
Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Zde je pro ně vyšší teplota než v šourku, což znamená o 30 % vyšší riziko nádorového bujení. Jejich odstranění pomocí kastrace je tedy opět nejvhodnějším řešením.
Zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) se vyskytuje téměř u všech starších psů, a pokud nezpůsobuje problémy, není třeba ji řešit. Někdy je však prostata zvětšená natolik, že způsobuje problémy při močení – bolestivé močení, krev v moči a podobně, nebo může dojít k zánětu prostaty – prostatitidě, což jsou stavy, kdy je zapotřebí přistoupit k léčbě a kastrace je metodou volby.
Při kastraci psa se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu, a tedy i za samčí sexuální chování. Před zákrokem je nutná 24hodinová hladovka. Vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Pes je následně uveden do anestezie – buď intravenózní (do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj). Typ anestezie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích majitele psa.
Slezina je orgán často postižený nádorovým onemocněním. Obvyklou příčinou splenomegalie je rakovina sleziny, bez pečlivé diagnostiky však často nelze rozlišit léze benigní a maligní. Bezpečnou diagnostickou metodou je tenkojehlová aspirační biopsie, přičemž cytologická diagnóza odpovídá histologické minimálně v 50 % případů. Pro přesnější stanovení diagnózy, zvláště rozlišení hematomu, se doporučuje histopatologické vyšetření. Splenomegalie patří mezi příznaky onemocnění sleziny. Jednou z častých příčin je hemangiosarkom, maligní nádor se špatnou prognózou. Avšak vzhledem k tomu, že splenomegalie může být důsledkem i řady benigních onemocnění, mělo by být rozhodnutí o případné eutanazii pacienta učiněno až po stanovení definitivní diagnózy. V tomto případě je včasné odstranění celé sleziny nezbytné. Radioterapie není pro své nežádoucí vedlejší účinky při ozařování břicha příliš využívána. Chemoterapie má pouze limitovanou účinnost. Metodou volby je chirurgie. O kolik přesně by se psovi po operaci prodloužil život, není známo. Při rozhodování, zda do toho jít, či ne, je třeba zvážit všechny okolnosti. Například fyzický stav – zdraví psa ohledně srdce, kondice, trávení a podobně. Také narkóza je trochu riziko, aby se pes vzbudil, i když relativně celá operace proběhne v pořádku. U starších psů je vždy větší riziko.
Strava je velmi důležitým činitelem, který je třeba vzít v úvahu při onemocnění ledvin, protože pomáhá zpomalit jeho vývoj, i když neřeší již existující poškození. Ledvinová dieta a její jídelníček je uvedena podrobně dále v této části.
Hlavní cíle, kterých chceme dietou dosáhnout, jsou:
Pokryjte energetické a nutriční potřeby psa, vyhněte se anorexii a hubnutí.
Minimalizujte produkci uremických toxinů (urea a kreatinin).
Poskytuje chutnost, která působí proti nechutenství psa k potravě v důsledku urémie, která ovlivňuje smysl pro chuť a čich.
Proteiny
Jak jsme již zmínili, azotemie a urémie jsou způsobeny hromaděním odpadních látek v krvi, které jsou výsledkem degradace bílkovin ve stravě nebo vnitřních tělesných bílkovin, protože ledviny nefungují dobře a nejsou schopny je vylučovat.
Vysoký příjem bílkovin způsobuje zvýšení této azotemie, ale ačkoli je velmi běžné slyšet, že dieta pro psy s ledvinami musí obsahovat velmi nízký obsah bílkovin, nedostatek bílkovin ve stravě může být také škodlivý pro zdraví psa.
Kvalita těchto bílkovin je velmi důležitá, proto krmiva pro štěňata s onemocněním ledvin musí mít vysoce kvalitní bílkoviny a vysokou biologickou hodnotu a nesmí být nižší než 18%. Nadměrné omezování bílkovin může vést k proteinové malnutrici s následným úbytkem hmotnosti, svalové hmoty atd.
Každý případ je jiný, takže i míra omezení bílkovin ve stravě se bude lišit v závislosti na stupni funkce ledvin u každého psa.
Tuky
Ledvinová strava musí být bohatá na tuky, musíme mít na paměti, že, jak jsme již řekli, bude poněkud omezenější v bílkovinách, jedné z hlavních živin, ze kterých psi běžně získávají energii, takže budou muset být schopni extrahovat energii z jiné živiny, hlavně tuků.
Navíc, jak jsme již zmínili, jedním z typických příznaků u psů s onemocněním ledvin je nevolnost, zvracení a ztráta chuti k jídlu. Podání stravy bohaté na tuky, tedy energeticky vydatnější docílíme toho, že:
Budeme moci podávat menší množství krmiva, abychom uspokojili potřeby psa. Takže pokud bude jíst málo, bude mít i tento malý kousek již dost koncentrované energie na pokrytí jeho potřeb.
Menší množství méně naplní žaludek, čímž se sníží pravděpodobnost vyvolání zvracení a nevolnosti.
Tukem se zvyšuje chutnost a tím se překonává nechuť k jídlu.
Fosfor
Při onemocnění ledvin ledviny zadržují elektrolyty, jako je fosfor. Tato hyperfosfatémie (vysoká hladina fosforu v krvi) může způsobit sekundární renální hyperparatyreózu, což je patologie, která způsobuje tvrdnutí tělesných tkání v důsledku akumulace mineralizace v nich.
