MINI JORKŠÍR je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Pes provází člověka již minimálně čtrnáct tisíc let a za tu dobu si získal pověst "nejlepšího přítele člověka". Během těch staletí přátelství psa a člověka bylo vyšlechtěno obrovské množství plemen, v současné době jich Mezinárodně kynologická federace uznává více než 400. Tito psi se liší vzhledem, velikostí, proporcemi, srstí i povahou. Jedním ze snadno rozpoznatelných plemen je čivava, která má obecně dvě variety: krátkosrstou a dlouhosrstou.
(Ne)existující čivava mini
Pokud se podíváme na standard čivavy, tak zjistíme, že žádné rozdělení do kategorií jako je čivava mini ve skutečnosti neexistuje. Tento trend nového pojmenování se začal objevovat až v souvislosti s množiteli, kteří se snaží štěňata prodat za každou cenu a zjistili, že slovo "mini" je pro kupující velice lákavé.
Tato čivava se od předcházejících typů liší svou velikostí. Ač se to zdá nemožné, je totiž ještě menší variantou už takhle malé čivavy. Váha této čivavy se pohybuje od 0,5 – 1, 5 kg, výška je kolem 15 cm v kohoutku. Srst této čivavy je delší. U tohoto pejska je opravdu potřeba dbát zvýšené opatrnosti při kontaktu s jinými psy a dětmi, které by ji mohli i neúmyslně ublížit.
Čivava krátkosrstá mini je kombinací čivavy krátkosrsté a mini čivavy. Taková čivava je malá a její srst je opravdu krátká. Váží tedy do 1, 5 kg a její srst není příliš náročná na péči.
U těchto záměrně malých pejsků je potřeba apelovat na zdravý rozum budoucích majitelů. Ze zdravotního hlediska není žádný extrém vítaný a tedy i extrémně malá velikost pejska s sebou nese řadu zdravotních problémů. Rozhodně se vyplatí nekupovat psa za nízkou cenu množitelů, ale vybrat si zdravé, vitální štěně s normální hmotností od chovatele s průkazem původu a možností vidět, v čem pejsek dosud vyrůstal. Primární je přeci zdraví!
Ve svém příspěvku ČIVAVA "MINI" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Yesman.
Čivava Mini NEEXISTUJE...ještě jednou NEEXISTUJE!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolína Ouzká.
Přesně mini čivava neexistuje jako nějaký poddruh plemene čivava, protože ty jsou jen dva dlouhosrstá a krátkosrstá. Mini čivava je přešlechtěná čivava z množírny je náchylná k mnoha nemocím a trpí již od narození. Neni to standart plemene.
Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn chudými tkalci v Anglii, důvodem chovu byl zákon vydaný v 11. století, který přísně zakazoval poddaným lovit zvěř a chovat velké psy vhodné k lovu. Psi se podrobovali jednoduchému testu, pokud bez problémů prošli obručí o průměru asi 18 cm, mohli si je jejich majitelé ponechat. Přerod u jorkšírského teriéra z pracovního na psa luxusního se udál až koncem 19. století. Za otce dnešního jorkšírského teriéra je považován jeden z nejznámějších jorkšírských teriérů – Huddersfield Ben, který žil v letech 1865–1871. Toto plemeno bylo oficiálně zapsáno do chovné knihy English Kennel Club až roku 1886.
Jorkšírský teriér je jako pyšný malý lev s hřívou po celém těle. Pokud máte jednoho nebo více doma, určitě se už nenecháte zmýlit rozkošným vzhledem, je to rozený teriér. Při výchově v normálním prostředí s dostatkem podnětů se stane aktivním, inteligentním společníkem plným života, ale zároveň jistě oceníte jeho přirozeně vyrovnanou povahu.
Jorkšírský teriér je v mnoha ohledech fascinující. Jeho velkolepá srst vyžaduje velmi pravidelnou údržbu a jeho asertivní povaha jej může učinit velmi vybíravým, co se týče potravy. Rád ukazuje sílu svého charakteru.
Tolik pověstná dlouhá, hedvábně lesklá srst jorkšírských teriérů sice nelíná, ale vyžaduje pravidelnou péči a vhodný přísun živin, aby se zabránilo ztrátě lesku, lámání, maštění nebo podráždění pokožky. Srst nemá podsadu, pokožka je proto více vystavena vlivům, jako je chlad, horko, déšť, znečištění ovzduší ve městě a podobně.
Ideální výška psů i fen je 23 cm. U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini – jorkšír je jen jeden, s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg.
Hlava je spíše malá a plochá, nesmí být příliš okrouhlá ani dlouhá, zejména v čenichové partii, stop je výrazný, čenich vždy černý. Oči jsou středně velké a jiskrně tmavé s inteligentním výrazem. Jsou posazené těsně nad lícemi, hledí vpřed. Oči nejsou vystouplé, víčka přilehlá na okrajích jsou tmavá. Uši tvaru písmene V jsou malé, vzpřímené, posazené ne příliš po stranách hlavy. Jorkšír má pravidelný nůžkový skus, zuby jsou nasazené kolmo. Krk je pevný, vztyčený. Hrudník je přiměřeně široký i hluboký, žebra klenutá, hřbet je rovný, bedra silná. Záď mírně zaoblená, břicho velmi jemně vtažené. Hrudní končetiny jsou pevné a rovné. Ocas je nesen mírně nad úrovní hřbetu, měl by být rovný.
Srst na celém těle jorkšíra by měla být dlouhá, zcela rovná, bohatá, jemná a hedvábná. Tříslová barva na hlavě by neměla zasahovat až na krk a nesmí obsahovat tmavé chlupy. Končetiny jsou pokryté sytě zlatavou barvou, která je nejtmavší u kořínků, zlatá barva nezasahuje nad lokty
Ve svém příspěvku MINI ČIVAVA VÝCHOVA ŠTĚŇÁTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kalivodova.
Máme 5měsicni štěňátko čivavy kluka,a začal zlobit s čuranim na koberec.Ze začátku chodil na plenu na kterou pouze kadi,a čura kde se mu zamane.Je mu 5měsicu,muze mi někdo prosim poradit jak na něj,a zvažují kastraci pomůže to aby necurak kde se mu zamane?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Dobrý den, kastrace je určitě možnost, která by určitě mohla zařídit vyřešení vašeho problému, protože chlapci mají od určitého věku tendenci značkovat své území.
Takže kastraci určitě zvažte.
U jorkšírského teriéra neexistuje třívelikostní ráz ani typ mini, jorkšír je jen jeden, a to s váhou od 1,8 kg do 3,2 kg. Chování jorkšíra je charakterizováno jeho tvrdohlavostí, vyžaduje společnost lidí, nerad je sám. Charakteristický je i jeho štěkot. Při špatné výchově bývá rozmazlený a uštěkaný. Srst potřebuje údržbu. Toto plemeno má sklon k vadě nedostatečného růstu: moc málo roste, což se následně projeví na délce života a na větší náchylnosti k vadám srdíčka a podobně. Při výcviku ho rozruší opravdu každá maličkost a poté je hodně těžké vrátit jeho pozornost zpět. Nemusí moc malé děti a je žárlivý. Jednoduše řečeno, je to velký pes v malém těle. V podstatě je ale dobře vychovatelný, stejně jako všechny druhy psů – není to totiž o druhu plemena, ale o důsledné výchově od štěněte až do dospělosti.
Ve svém příspěvku HEMATOM ABCES U PSA NA NOSE OBRAZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Marešová.
Dobrý den,
Chtěla bych se zeptat, máme doma Mini Bulika a na nose se mu objevil velký podebrany flek.
A na veterině nam řekli ze to je nádor, ale nam to tak nepřijde chci se zeptat zda by to taky nemohl byt hematom nebo něco jiného. Děkuji za odpověď přikládám fotku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
diagnostika léze na nose pejska bude určitě vyžadovat histologické vyšetření postižené tkáně, které přesněji řekne, o co se jedná a jaká bude nejúčinnější léčba. Z obrázku to opravdu nelze určit. Netuším jaká je celková anamnéza psa a zda byl vzorek z tkáně histologicky vyšetřen. Hematom bych ale z fotografie vyloučila, v úvahu připadá spíše zánětlivá, nádorová tkáň, aj. či kombinace různých problémů.
Veterinární nemocnice Ivet poskytuje veterinární ošetření a pohotovost všem druhům zvířat. U této kliniky je i nemocnice, která umožňuje hospitalizaci zvířat.
Zdravotní tým se skládá ze sedmi lékařů: MVDr. Zdeněk Košmera, MVDr. Pavlína Lukšovská, MVDr. Dušan Anděl, MVDr. Patricie Oravová, MVDr. Petra Viziová, MVDr. Renata Kosinová a MVDr. Petr Bogumský; a šesti sester: Ing. Zdeňka Doležalová, Hana Chvojková, Lucie Melenová, Monika Eliášová, Kateřina Chrpová, Radka Sivoková.
Nemocnice je vybavena operačními sály, lůžkovou částí, digitálním RTG, SONO, EKG, dialyzačním přístrojem, zubním ultrazvukem, biochemickým analyzátorem, hematologickým analyzátorem, inhalační anestézií s isofluranem + monitoringem průběhu anestezie, kyslíkovým koncentrátorem, endoskopem, mikroskopem, maxi driverem, mini driverem, infuzní pumpou, lineárním dávkovačem, centrifugou, refraktometrem, tonopenem, otoskopem, oftalmoskopem, různými kamerami.
Klinika se specializuje na základní veterinární péči, laboratorní diagnostiku, dermatologii, endokrinologii, gastroenterologii, gynekologii, chirurgii, kardiologii, laboratoř, neurologii, onkologii, oftalmologii, ortopedii, hematologii, respirační choroby, sonografii, stomatologii, urologii, poruchy chování a speciální typy operací (TTA, CWO, TPO).
Veterinární nemocnice Ivet, Ke Kamýku 996/3, 140 00 Praha 4, tel.: 241 714 358, e-mail: ivet@ivet.cz, webová adresa.
Ve svém příspěvku OBEZITA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarka Krykorková.
Zdravím všechny milovníky pejsků,potřebuji poradit,jak zeštíhlit naší přerostlou čivavu !
Když jsme si jí v deseti týdnech přivezli vážila něco přes dvě kila a začala rapidně přibírat na váze.Naše veterinářka doporučila jednu PL lžíci za den.Měla hrozný hlad a stále kňučela.Tak jsme to psychicky nezvládli a dali jsme ji granule nízko kalorické asi tak lžíce 2-3 denně.Nyní ve čtyřech letech má šest a půl Kg.Nyní kupujeme Mini Brit
granule bez obilovin dodržujeme dávku /má dostávat 75g/ my dáváme 50g +malý kousíček masa libové. A NEHUBNEME !
Prosím o radu ,jak na to !
Jinak je krásná ,huňatá až moc ,krátké nožíčky a tak jí ta obezita moc nesluší !
Děkuji všem ,kdo poradí.
Zdraví babi Jarka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Veterinární ordinace Svobodník v Kobylisích poskytuje veterinární ošetření a pohotovost. Tato ordinace je moderně vybavena a ke zvířatům zde přistupují s maximální péčí.
Zdravotní tým se skládá ze dvou lékařů: MVDr. Kustra a MVDr. Mladý.
Ordinace je vybavena dvěma operačními sály, digitálním RTG, SONO, EKG, dialyzačním přístrojem, zubním ultrazvukem, biochemickým analyzátorem, hematologickým analyzátorem, inhalační anestézií s isofluranem + monitoringem průběhu anestezie, kyslíkovým koncentrátorem, endoskopem, mikroskopem, maxi driverem, mini driverem, infuzní pumpou, lineárním dávkovačem centrifugou, refraktometrem, tonopenem, otoskopem, oftalmoskopem.
Ordinace se specializuje na psy, kočky, ptáky, drobné savce, plazy a exotická zvířata. Nabízena je zde dermatologie, endokrinologie, gastroenterologie, gynekologie, chirurgie, kardiologie, laboratoř, neurologie, onkologie, oftalmologie, ortopedie, léčba respiračních chorob, sonografie, stomatologie a urologie.
Bengálská neboli leopardí kočka si i přes svou domestikaci zachovala jisté rysy poukazující na její divoký původ. Po divokých předcích jí zůstalo především zbarvení srsti s kresbou, která může být buď mramorovaná, nebo tečkovaná.
V chování není tato kočka příliš divoká ani agresivní. Je však velmi aktivní: vyžaduje činnost, pozornost, všechno ji zajímá a nic jí neunikne.
Chová se jako normální kočka, ovšem kočka v pravém smyslu slova. Rozhodně neproleží celý den na gauči, je zvědavá, živá, temperamentní. Rozhodně vám doma nebude dělat pouze orientální doplněk nebo zvířátko na ukazování. Nechat se okouzlit vzhledem této kočičky je velmi jednoduché. Proto je velmi důležité si její pořízení dopředu dobře rozmyslet a zjistit si, jaké požadavky má tento domestikovaný leopard na nás.
V první řadě by stejně jako ostatní kočky měla mít k dispozici škrabadlo a hračky k ukojení hravého ducha. To je skutečně nutnost, protože je to kočka nesmírně inteligentní, zvídavá a chytrá a potřebuje se zabavit. Nepřítomnost škrabadla by nesla velmi nelibě, mohl by to odnést váš nábytek.
Bengálské kočky jsou inteligentní, zvědavé, aktivní, ale především velmi temperamentní plemeno, za což může jejich divoký původ. Jsou tudíž i výbornými lovci a nemělo by vás tedy překvapit, když se vám přijde pochlubit se svým úlovkem, třeba i v podobě ptáka, krtka či menší lasičky. Mimo to je bengálská kočka velmi hravá, což jí vydrží až do dospělosti. Má velmi ráda společnost a soužití s jinými kočkami či psy bývá naprosto bezproblémové.
Bengálské kočky dokážou zaujmout bdělou povahou, svou živostí a jedinečně rychlými pohyby. Potřebují si hrát a šplhat a nic pro ně nemůže být dost bláznivé. Mají rády prostor, milují hru, společnost a jen tak se nepodřídí klidnému prostředí. Vzhledem ke své inteligenci dokážou rozpoznat složité souvislosti. Tento fakt usnadňuje jejich výchovu, takže je člověk může velice rychle naučit, že stoly nebo jiná určitá místa v domě jsou tabu. Exotičtí pokojoví tygři a leopardi bezvadně vycházejí s dětmi, jsou bdělými pozorovateli a chovají se nadmíru přátelsky. Vůči svému člověku jsou velmi přítulní a mazliví. Klín nebo ramena milovaného člověka se brzy stávají oblíbenými místečky bengálských koček. Soužití s jinými kočkami funguje bez problémů, protože „bengálky“ nemají sklon k agresivnímu chování. Neodolatelně je však přitahuje voda. Znalci tohoto plemene občas svá zvířata potěší velkou mísou s vodou, v níž plave míček nebo list. Touto hračkou se mini leopardi dovedou zabavit celé hodiny, ale samozřejmě přitom zaplaví celý byt. Akvária je lepší pro jistotu zabezpečit krytem – jinak by mohl rybičkám hrozit brzký konec, dále je zde riziko i pro samotnou kočku. Velice oblíbené jsou pak zvýšené posedy, z nichž mohou nerušeně pozorovat celé okolí.
Zamilovat si tento druh kočky je opravdu velmi jednoduché, horší je udržet svou lásku na uzdě, jelikož se velmi brzo může stát, že počet jedinců pro svou dokonalou krásu a povahu naroste do velmi vysokých čísel.
Charakteristický zástupce trpasličího pudla by neměl překročit 35 cm v kohoutku, řadí se tedy výškově mezi pudla toy a pudla středního (domácky dudlík nebo mini). Běžná váha se u trpasličího pudla pohybuje do 5 kg. Má protáhlou hlavu s mandlovýma očima a přiléhavýma ušima. Konstituce by měla být čtvercového formátu s hlubokým hrudníkem a vysoko posazeným ocasem. Vyskytuje se ve všech barvách jako jeho větší příbuzní pudli střední i královští, tedy v černé, bílé, hnědé, stříbrné, meruňkové a apricot. Má bohatou, pevnou a pružnou srst, obvykle kudrnatou, někdy šňůrovitou. Dnešní využití pudlů a pudlíků všech barev a velikostí je ryze společenské. Charakteristická je pro ně hustá, kadeřavá srst, která vyžaduje každodenní péči majitele. Toto plemeno není vhodné jako hlídač. Při nedostatku pohybu a aktivit může být problémový.
Stříbrný
Stříbrná barva u tohoto plemene musí být stejnoměrná, čistá, tedy ani ne do černa, ani ne do bíla.
Harlekýn
Teprve roku 1991 bylo toto plemeno uznáno mezinárodně. Ale jen od VDH, to znamená, že bylo víceméně trpěno, smělo se i vystavovat, i když jen na takzvaných klubových výstavách v kategorii nových barev. A to pouze pudli černobílí nebo černí s pálením. Ostatní barevné variace se nepřipouštěly. V roce 2003 byla poprvé k vidění v rámci světové výstavy variace černobílá, nesměla být ale vystavována. Také v Anglii nezmizeli všichni vícebarevní, několik málo chovatelů vedlo chov dále. Většinou je prodávali za nízkou cenu jako rodinného psa. Dne 17. 8. 2009 se sešli v Mnichově zástupci VDH (prezident VDP – Bertold Peterbus s viceprezidentkou Christou Klotz) a čtyř „pudlklubů“, aby se dohodli o budoucnosti vícebarevného pudla. Pevně se zasazovali o to, aby se směl i nadále používat název vícebarevný pudl a nadále se mohl pod tímto názvem i chovat. Návrh FCI byl Deutsche Wollhund. Pokud by tento návrh prošel, jednoznačně by pudl harlekýn vzhledem ke svému nízkému počtu směřoval k degeneraci druhu a zániku. Naštěstí nyní v mnoha zemích prožívají harlekýni renesanci a jsou běžně v nabídce na internetu.
Aprikot
Může být od světle plavé přes oranžovou (aprikot) až po červenoplavou. Oční víčka, nosní houba, pysky, dásně, patro, tělní otvory, šourek a polštářky tlapek jsou dobře pigmentované. U psů světle plavé barvy musí být pigmentace co nejtmavší.
Ve svém příspěvku JORKŠÍR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SOFIE.
Mam5mesicnio pejska joksira stale by chtel zrat mam strach aby neprerostl. Davam mu jen granule, stridam druhy 3xdene a na svacintu trochu ovoce nebo zeleniny. Vse ma rad.Chtela bych vedet jak casto ho mam krmit a kolik. Nyni vazi 2,10kg dekuji za vase zkusenosti
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.
Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.
Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.
Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.
Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.
Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.
Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.
Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.
Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.
Ve svém příspěvku PSÍ NEMOCI VYRÁŽKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý večer chci se zeptat co to může být? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcel.
Dobrý den na našem pejsku (jorkšír) se dnes po ostříhání objevila nějaká vyrážka. Tento problém sledujeme už déle a řešíme už s veterinářkou v Jevíčku. Ale dnes po ostříhání, je to zatím nejhorší... Nevypadá to že by to naší Aimy nějak svědělo.. problém mi přijde že se zhoršuje, veterinářka, brala už nekolik odběrů a bereme i od ní nějaké granulky, mohl by nám někdo poradit nebo pomoct? děkuji za odpověď. s pozdravem Max Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Jorkšírský teriér je velmi oddán svému pánovi, k cizím lidem je většinou nedůvěřivý. Je velmi živý a temperamentní, zvědavý, bystrý, ostražitý, samostatný a tvrdohlavý. Jorkšírský teriér je rovněž velmi statečný a nebojácný pes. Rád se učí a hraje si, je velmi inteligentní a přizpůsobivý. Je velice společenský, miluje všechny členy rodiny a výborně vychází i s jinými domácími zvířaty. Někteří jedinci však mohou být bázliví, to svědčí o nedůsledné výchově, kterou i takto malý pes potřebuje. Jorkšírský teriér je pes, kterého je možné velmi snadno rozmazlit, proto je nutné ho od začátku usměrňovat. Svou povahou je to typický teriér, má velké sebevědomí a nezalekne se ani větších psů, ani vetřelců. Svého pána nadevše miluje a je mu velice oddaný. Věrný a přítulný je i k celé rodině. Také k cizím lidem bývá příjemný, pokud jsou vítanými hosty a dají mu najevo svou náklonnost. S jinými psy vychází dobře, i když majitel by si měl dát pozor při seznamování s většími psy, protože jorkšír se těchto psů nebojí a neuvědomuje si svou trpasličí velikost a mohl by tedy být větším psem zraněn. Soužití s ostatními domácími zvířaty bývá bez problémů.
Ať už se rozhodnete svého psa vystavovat a jste ochotni věnovat mu mnoho času a péče při úpravě jeho srsti, nebo si chcete pořídit jen domácího miláčka, tento milý a chytrý psík vám přinese mnoho radosti a psí lásky.
Ve svém příspěvku POMOC STAREMU PSU ZE ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Minová.
Dobrý den
Pejsek je kříženec jorkšír-knirač je mu 17 let boli ho spodni čelist ze špatmých zubů asi ale ty mu nejspiš již žádný lékař nevytrhá prosim poradte někdo jak bych mu mohla pomoci i přesto že je starý děkuji Eva M
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Přestože je jorkšír velmi malý, netrpí nijak zvlášť nemocemi. Nejdůležitější je vždy prevence, a to především co se týče infekčních onemocnění. Pravidelné očkování a odčervování by mělo být samozřejmostí. Problémem někdy bývají přetrvávající mléčné zuby, a to jak řezáky, tak i špičáky. Toto musíme hlídat a v případě potřeby dát odstranit odborným lékařem, jelikož perzistující zuby mohou negativně ovlivnit skus. Velmi často se objevuje zubní kámen, kterému lze předejít pravidelným čištěním zubů. Používáme pastu určenou pro pejsky, nikdy ne lidskou.
Nejčastější nemoci: tracheální kolaps, stomatitida a zubní kámen, hydrocefalus, luxace kolenní čéšky, aseptická nekróza hlavice femuru, kožní problémy, onemocnění dásní a chyby průdušnice.
Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.
Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože u jednotlivého trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovala.
K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, jimiž mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.
Základní vakcinační schéma štěňat a dospělých psů:
