MEZINÁRODNÍ ZKRATKA ČESKÉ REPUBLIKY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Jako lidé, tak i zvířata mohou slavit svátek. Existují kalendáře, kde můžete nalézt nejrůznější jména mazlíčků, abyste i s tím vaším mohli oslavit jmeniny. Tento kalendář je praktický i při vymýšlení jména nového přírůstku. Můžete se například sladit v datu svých jmenin a jméno štěňátka či koťátka je na světě. Pokud má váš chlupáč natolik originální jméno, že jej v kalendáři nenacházíte, určete si vlastní den, kdy si užijete společné chvíle.
Nejoblíbenější psí jména
Při koupi psa je nutné stejně jako výběr vhodné rasy dobře rozmyslet i jméno. Chovatelské stanice chtějí vědět jméno pejska ihned, jakmile si ho majitel zamluví, aby jím mohli na štěně už od narození mluvit a tím ho na něj přivykat.
Jméno by mělo být zpravidla krátké a znělé. Při výběru jména se sice fantazii meze nekladou, ale myslete na to, jak bude jméno znít ve chvíli, kdy budete potřebovat psa například přivolat. Je dost možné, že na zbytečně dlouhé jméno už pejsek nebude reagovat.
Pokud máte vybrané originální jméno, které je dlouhé nebo složité, je dobré ho pejskovi upravit do kratší podoby, kterou ho budete oslovovat (např. Anastasia - Anie). Pes ale většinou reaguje už na první slabiku, takže je dobré vybírat jména s tvrdou první hláskou jako například Rita, Bryan atd. I přesto je jmen opravdu mnoho.
Pro informaci:
Pokud chcete slavit Mezinárodní den zvířat, zapište si datum 4. října. V tento den se slaví na počest všech zvířat, a to nejen mazlíčků, ale i zvířat divokých, hospodářských i opuštěných. Radost tedy můžete udělat například chlupáčům v útulku nebo podpořit zvířata v dočasné péči, depozitech či ZOO. Tento den si můžete užít i na akcích ve vašem okolí v rámci oslav, které si užijí zejména děti.
Někteří mazlíčci mají navíc vlastní mezinárodní dny, například pejsci slaví Mezinárodní den psů 26. srpna, Mezinárodní den koček připadá jen o chvíli dřív, tedy 8. srpna.
24. dubna je zasvěceno problematice pokusných zvířat, kdy se slaví Světový den laboratorních zvířat.
Každý, kdo si akitu pořídí, najde nejlepšího přítele, věrného partnera při vycházkách i lenošení. Majitel musí být se psem této rasy ve velmi úzkém kontaktu, protože akity, které jsou nucené pobývat většinu dne samotné, trpí. Akita je na svou rodinu velmi fixovaná a chce být s ní, ať už je kdekoliv.
Dnes ve své vlasti slouží u policie i armády, stále častěji se uplatňují v canisterapii, a to dokonce i v České republice. Rychle se učí a mají vynikající čich. V myslivosti se nyní již nevyužívají a byly nahrazeny evropskými loveckými plemeny. Jinak je to všestranné plemeno, vytrvalé a přizpůsobivé. Potřebuje však zkušeného člověka a důslednou výchovu.
Akity patří mezi nejstarší cíleně chovaná plemena na zemi. Jejich majitelé se mohou díky odlišnosti životního prostředí Japonska a České republiky setkat s nemocemi, zejména alergiemi, ale v dnešním chovu se již vyskytují zřídka. V případě nejistoty ohledně zdraví se poraďte se zkušeným chovatelem, nebo přímo s poradcem chovu.
Častější může být přecitlivělost psa na stravu. Alergie je obvykle způsobená nekvalitním krmením ze supermarketů a podobně. Toto krmení obsahuje podřadné náhražky, které nejsou vhodné pro žádné plemeno. Nejrozšířenějším alergenem pro akity je sója; reakce na ni se projevuje zejména kožními vyrážkami a ztrátou srsti. Proto je dobré spoléhat se na osvědčené dodavatele krmiv. Dnešní trh nabízí spoustu kvalitních granulí s mnoha druhy (pro alergiky, citlivé psy, aktivní psy a podobně), takže si každý jistě vybere.
Akity, stejně jako všichni psi velkých plemen, by měly dostávat během dospívání výživu kloubů. Je však dobré poradit se s veterinárním lékařem, protože i nadměrné podávání vitamínů, minerálních látek a podobně může způsobit nežádoucí účinky stejně jako jejich nedostatek.
Pravidelné ošetřování a čištění srsti je samozřejmostí. Každý den potřebuje pravidelné vyčesání hřebenem. Vyčesáváme odumřelou srst, slepené a spletené části. Dáváme pozor, abychom hřebenem nevytrhali hustou podsadu. Pak psa vykartáčujeme, kartáčem ho zbavíme prachu. Kartáčem pracujeme i proti srsti. Pokud váš pes žije v čistém prostředí, má jeho srst i kůže samočistící schopnosti a není nutné časté koupání. Pokud je již nutné ke koupání přistoupit, je potřeba používat pouze vysoce kvalitní přípravky určené k péči o psa. Po umytí srst pořádně vytřít a po vysušení vykartáčovat. Důležitá je také péče o oči a uši. Oči přetřeme po vycházce vlhkým hadříkem nebo vatou. Uši čistíme vatovým tamponem a přípravkem určeným k čištění uší psů nebo ušním pudrem pro psa.
Na pohyb nejsou akity zrovna moc náročné. Mají rády procházky a hry, zkrátka vše, co každý jiný pes. Pokud ale máte v
I když byl první jedinec plemene australský ovčák do naší republiky dovezen z USA před více než 12 lety, do nedávné doby se dali jedinci australského ovčáka v České republice počítat na prstech jedné ruky. Především neznalost tohoto plemene a rozmach border kolií, které bylo možno vidět nejen v soutěžích, na obalech krmiv a v televizní reklamě, které se těší rovněž velmi vysoké inteligenci a pracovitosti, a dokonce možná i snadnější dostupnosti, byly zřejmě příčinou, proč čeští chovatelé na australského ovčáka nějak „pozapomněli“. Možná že i nevhodná a spíše negativní reklama, i když zcela bezdůvodně, byla zpočátku tomuto jedinečnému plemeni spíše na škodu. S rozvojem kynologických sportů a se stále větší možností našich chovatelů cestovat do zahraničí a vidět toto plemeno při vrcholných soutěžích a především setkávat se osobně s povahou tohoto plemene, však lze nyní konstatovat, že je v české plemenné knize spolu s importy a jednotlivými zápisy vrhů štěňat zapsáno již více než 200 jedinců.
Zatímco na Slovensku dosud nebyl odchován jediný vrh, několik jedinců mají v Polsku, a to velice kvalitních a v mnoha sportech již úspěšně soutěžících. Opačná situace je směrem na západ od nás. Velmi početně jsou aktivní chovatelské stanice zastoupeny především ve Francii, kde je jich více než 40. V Německu je to přibližně 90 aktivních chovných stanic, kde většina chovatelů zapisuje svá štěňata pouze v ASCA organizaci, nikoliv pod FCI, a v Rakousku je to přibližně 20 chovných stanic. Významný rozvoj s mnoha importy ze země původu probíhá také v Itálii, Španělsku a oblibu má toto plemeno v mnoha severský zemích. Například ve Finsku je plemeno AUO známo, chováno a aktivně používáno téměř 15 let!
Řeč těla psů je naprosto jednoznačný komunikační kanál. Každý velmi rychle pozná, kdy je pes veselý a kdy naopak smutný. Poměrně jednoduchým způsobem lze rozpoznat také agresivitu psa anebo nadšení, když například pes tuší, že co nevidět se svým pánem vyrazí na vycházku. Psi pomocí očí, máchání ocasu, natáčení hlavy nebo vyskakování či vystrčení zadku nahoru předávají tolik informací, že je nestíháme dešifrovat.
Důležitý je například dlouhý oční kontakt. Existuje totiž souvislost mezi očním kontaktem a zvýšenou hladinou oxytocinu, hormonu, který pomáhá vyjádřit upevnění vztahu a jeho rozvíjení.
Když pes něco přinese, tak to většinou vnímáme jako pokyn ke hře, abychom mu házeli míček nebo se s ním o něco přetahovali. Dalším důvodem ale může být i to, že nám psi vlastně přinášejí dárky. To je pozůstatek ještě z dob, kdy takřka všichni psi byli lovci a honili se jen za kořistí. A od těch dob si myslí, že bychom mohli mít radost z toho, co nám přinesou, bez ohledu na to, zda to bude míček, nebo použitá ponožka, či ulovená myš.
Přikrčení a zdvižená jedna tlapka, kdy pes vypadá jakoby ve střehu, znamená přípravu k rychlému skoku nebo vyběhnutí za cílem. Většinou je to výraz těla, který předchází lovu nějaké kořisti.
Když se pes přikrčí až schoulí a odvrátí pohled a snaží se udělat menším a ještě menším, má zkrátka strach, bojí se. Pokud je toto chování přetrvávající a bez zjevné příčiny strachu, je více než pravděpodobné, že se jedná o týraného psa.
Má pes uši pověšené, nebo vztyčené? Pes umí ušima sdělit, co chce. Je-li ve střehu nebo chce pohrozit, uši se mu zvedají a míří k objektu zájmu. Uši dozadu signalizují přátelství a submisivitu. Uši „připlácnuté“ k hlavě znamenají strach.
Ze psí tlamy sice nevycházejí slova, ovšem dokáže toho říct mnoho. Uvolněný pejsek má tlamu zavřenou nebo jen mírně pootevřenou. Typický je také dobrácky vyplazený jazyk, kterým dává najevo naprostou pohodu. Zavřenou tlamu mají i pejsci, kteří se bojí, to ovšem poznáte jen v kombinaci s ostatními neverbálními znaky. Agresivitu dávají psi najevo staženými pysky a dostatečně viditelnými předními zuby, které hrozivě cení. Pes v ofenzivě také často a hrozivě „krčí čumáček“. Pokud je tlama otevřená, znamená to, že se chladí a reguluje teplotu v těle. Zajímavé je, že pokud je pes nervózní, přehnaně zívá.
Když pes vrtí ocasem, neznamená to pouze, že má radost. Pohyby ocasem vyjadřují mnoho signálů, které nám chce předat. Opět tu platí, že pes, kterého nic netrápí a je v pohodě, má ocas v přirozené poloze. Opravdu spokojený pes pohupuje ocáskem ze strany na stranu výrazněji. Strach dávají psi najevo tím, že mají ocas stažený nízko
