Téma: 

mastocytom


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KOŽNÍ NÁDORY U PSŮ

Primární kožní novotvary

a) epiteliální

Cystické epidermální tumory

Jsou to duté kulovité útvary vyplněné keratinem. Jediným maligním útvarem této skupiny je matrikální karcinom, ten je ovšem velmi vzácný. Zbytek cystických novotvarů má příznivou prognózu, chirurgické odstranění bývá dostatečné. Komplikace může nastat v podobě zánětu po prasknutí stěny cysty.

Nejčastějším cystickým tumorem je keratoakantom, který se vyskytuje u psů ve věku okolo 5 let. Nachází se především na zádech, hrudníku, krku a končetinách. Predisponováni jsou norští elkhoundi, u čistokrevných plemen se s ním setkáváme častěji než u kříženců.

Specifickou je dermoidní cysta u mladých Rhodéských ridgebacků, která roste okolo přechodu normální srsti v srst opačného směru. Jde o vývojovou anomálii, proto je nevhodné používat tyto psy v chovu.

Papilom

Virové onemocnění, jehož původcem jsou papovaviry. „Bradavice“ se jako drobné světlé výrůstky vyskytují zejména na hlavě - okolo tlamy a očí. Častěji postihují zvířata mladší dva roky, u starších se mohou vyskytovat podobné útvary, jsou ale jiným typem tumorů. Prognóza onemocnění je zpravidla dobrá, útvary zhruba po dvou měsících růstu spontánně vymizí.

Spinocelulární karcinom

Jedná se o poměrně častý maligní tumor starších zvířat s výskytem na uších, pyscích, šourku, ale i na hřbetě a končetinách. U velkých plemen psů je jeho lokalizace častější okolo drápového lůžka, kde roste agresivně, a proto se zde často přistupuje k amputaci prstu. Na kůži světlých zvířat a na místech málo osrstěných je vyvolávajícím faktorem sluneční záření. Spinocelulární karcinom pomalu metastazuje do regionálních mízních uzlin. Terapie je chirurgická, případně doplněná radioterapií. Prognóza závisí na lokalizaci nádoru, výskytu metastáz a odvíjí se také od výsledků histologického vyšetření.

Aktinická keratóza

Jeví se jako šupinatější, vyvýšené útvary lokalizované u psů nejčastěji na vnitřní straně stehen. Nejsou pravými nádory, vznikají nadprodukcí keratinu. Vzhledem k možnému riziku vývoje ve spinocelulární karcinom je na místě okamžitá chirurgická excize.

Bazaliom

Bazaliomy jsou nejčastější kožní tumory koček, u psů bývají také četné. Nacházíme je u starších zvířat především na hlavě, krku a hrudníku. Nádor má nízký stupeň malignity, nemetastazuje. Prognóza je po chirurgickém odstranění příznivá.

Nádory kožních žláz

Poměrně časté nádory mazových žláz se jako ohraničené útvary nacházejí na víčkách, hřbetě a končetinách. Vyskytují se ve formě hyperplazie, adenomů a vzácněji adenokarcinomů, u kterých je horší prognóza z důvodu rizika recidiv po chirurgickém odstranění.

Nádory perianálních žláz jsou nejčastější u starších nekastrovaných psů – samců, u kastrátů a fen se s nimi setkáváme velmi vzácně. Jedná se o modifikované mazové žlázy s výskytem okolo řitního otvoru. Hyperplazie a adenomy jsou benigní nádory s příznivou prognózou, adenokarcinomy jsou maligní, hůře ohraničené, po chirurgickém odstranění často recidivující. Terapie je chirurgická – excize útvaru a kastrace (velmi úspěšná léčba u adenomu a hyperplazií, neúspěšná u adenokarcinomu samic).

Málo časté nádory apokrinních žláz bývají na hlavě, krku, končetinách a hřbetě. Prognóza závisí na povaze nádoru - u benigních bývá po chirurgickém odstranění dobrá, u karcinomů vzhledem k malignitě a metastazujícím vlastnostem nepříznivá.

Velmi vzácně se vyskytují nádory ekrinních žláz, málo časté nádory paranálních váčků, z nichž nejčastější adenokarcinomy mají z důvodu častých metastáz a recidiv nepříznivou prognózu.

b) mezenchymální

Vřetenobuněčné nádory

Do této skupiny patří nádory benigní (např. fibrom, fibropapilom) nacházející se u starších zvířat na končetinách a ve slabinách. Po chirurgickém odstranění je jejich prognóza příznivá.

Maligní vřetenaté nádory představuje např. fibrosarkom, který je ovšem častější u koček, hemangiopericitom je naopak u koček vzácností a Schwannom. U vysokého procenta těchto maligních nádorů dochází po chirurgickém odstranění k recidivám.

Kulatobuněčné nádory

Heterogenní skupina nádorů, kam náleží mimo jiné dva nejčastější nádory psů – histiocytom a mastocytom.

Především u mladých psů čistokrevných plemen je běžný benigní histiocytom. Ohraničené útvary se nacházejí na nose, ušních boltcích a končetinách. Do půl roku dochází u většiny z nich ke spontánní regresi. Léčbou je chirurgická excize, prognóza příznivá. Plemeno šarpej je predisponováno k mnohočetnému histiocytomu, u bernského salašnického psa je dědičným onemocněním systémová histiocytóza.

Mastocytom je nejčastějším maligním kožním nádorem psů. Typický je ve věku okolo 8 let, přičemž predispozici k jeho výskytu má např. boxer, zlatý a labradorský retrívr a teriéři. Vzhled mastocytomu je různorodý – nejčastěji jde o jednotlivé útvary v kůži či podkoží, na povrchu s vypadanou srstí a vředovitým vzhledem. Vyskytuje se především na pánevních končetinách a v okolí genitálií. Paraneoplastickými syndromy mastocytomu mohou být žaludeční vředy, špatná srážlivost krve a nízký počet krevních destiček. Léčba a prognóza se odvíjí od velké nepředvídatelnosti nádoru, je závislá na zjištěních histologických i klinických.

Ostatní mezenchymální nádory

Nádory vycházející z podkožních tukových buněk (adipocytů) se označují lipomy. Jako jednotlivé nebo mnohočetné měkké útvary jsou běžné především u starších psů v oblasti končetin, hrudníku a břicha. Terapie je chirurgická, u obézních zvířat je vhodná před zákrokem dieta, díky které se lipom zmenší. Prognóza je příznivá, z důvodu recidiv ovšem nepříznivější u infiltrativního lipomu.

Liposarkom je maligní tumor s nepříznivou prognózou. U psů a koček se vyskytuje vzácně.

Hemangiom bývá naopak častým nádorem psů. Vzniká z buněk cév jako ohraničený podkožní benigní útvar.

Melanocytární nádory

Melanocytomy (benigní melanomy) jsou v této skupině nádorů zastoupeny u psů zhruba ze dvou třetin. Nacházejí se nejčastěji na hlavě, v meziprstí, na trupu. Klinicky jej nelze rozlišit od maligního melanomu. Vzhledově se projevuje jako pigmentované ohraničené útvary.

Maligní melanomy mají i po chirurgickém odstranění tendenci k recidivám a často metastazují, proto je jejich prognóza nepříznivá. Bývají tmavé barvy, velikosti do 10 cm a často ulcerují.

Detail odstavce: Primární kožní novotvary
Zdroj: Kožní nádory u psů
Zveřejněno: 20.1.2016

MASTOCYTOM U PSŮ

Prognóza

Remise znamená zničení všech zjištěných novotvarů. Téměř u všech nádorů je toho dosaženo prostřednictvím včasného chirurgického zákroku. Jakmile histopatologické vyšetření odhalí nebezpečí šíření nádoru do okolí, přistupuje se k chemoterapii, radioterapii. Pokud nelze primární tumor chirurgicky odstranit nebo se vyskytují metastáze, je nejúčinnější radioterapie, následována případně chemoterapií. V případě pokročilosti procesu je na místě paliativní terapie při současném zachování kvality života.

Při včasném odhalení a léčbě je procento přežití kolem 80 až 90 %, ale každý případ je individuální.

Detail odstavce: Prognóza
Zdroj: Mastocytom u psů
Zveřejněno: 19.6.2017

MASTOCYTOM U PSŮ

Mastocytom a jeho metastáze

Rozlišuje se několik stupňů tohoto nádoru (dle histologické diferencovanosti buněk). Na základě klinického stadia (rozlišují se 4) se poté volí nejvhodnější terapie.

Podle klinického a histologického stadia, rychlosti a délky růstu, lokalizace a přítomnosti metastází se určuje prognóza pacienta.

Tumor tvoří žírné buňky – mastocyty, které obsahují četná granula s histaminem a heparinem. Histamin způsobuje svědění, otoky, zarudnutí, vředy duodena a žaludku. Heparin ovlivňuje krevní srážení a vyvolává krvácení.

Dále se provádí ultrasonografické a rentgenologické vyšetření na přítomnost metastází.

Metastáze je druhotné, dceřiné ložisko vyskytující se v určité vzdálenosti od původního nádoru. Vzniká nejen průnikem nádorových buněk do krevních a mízních cév, ale i šířením mezibuněčnými prostory (porogenně) a přichycením nádorových buněk na povrchy orgánů v břišní nebo hrudní dutině po jejich odloupnutí z mateřského nádoru. Pokud se tyto buňky dostanou do krevních cév, putují nejčastěji do jater a plic. Při průniku do cév mízních jsou zaneseny do nejbližších mízních uzlin. Rakovinné buňky jsou v cévách v malých shlucích či jednotlivě a běžnými diagnostickými metodami je nelze zjistit. Majitelé nejsou sami schopni rozeznat, zda daný uzlík je rakovina či ne. Panuje také mnoho mylných představ o rakovině.

Vlivem genetické mutace (vyvolané karcinogeny) dojde následně k nekontrolovatelnému růstu buněk. Klinické příznaky závisí na místě nádorového bujení a míře postižení daného orgánu. V počátečních stadiích nemoci nemusíme na psovi pozorovat žádné známky onemocnění, postupně dochází k progresivnímu snižování hmotnosti, často při zachovalé nebo i snížené chuti k jídlu, dále k celkovému chátrání, matné srsti a dle postižení různých orgánů k dalším příznakům.

Detail odstavce: Mastocytom a jeho metastáze
Zdroj: Mastocytom u psů
Zveřejněno: 19.6.2017

MASTOCYTOM U PSŮ

Příznaky

Jedná se o takzvaný mezenchymální typ nádoru. Obvykle bývá dobře ohraničený. Jeho vzhled je dost variabilní. Při pohmatu bývá od měkké až k tuhé konzistenci. Opticky se v žádném případě nedá bezpečně odlišit od jiných nádorů kůže. Mastocytom patří mezi kulatobuněčné nádory kůže a podkoží. Je to nejčastější kožní tumor u psů. Jedná se o nádor, který se objevuje většinou u starších psů. Lokalizován je v kůži a podkoží, nejčastěji v oblasti pánevních končetin, perinea a genitálií.

Jeho vzhled se může u každého jedince lišit. Jedná se buď o solitární léze velikosti od několika milimetrů až do několika centimetrů, nebo může mít difúzní podobu připomínající zánět a otok kůže. Obrázky s příznaky u psa.

Tumor bývá bez srsti, povrch je často podrážděný, až s výskytem vředů a otevřených ran. Bývá svědivý, psi mají tendenci místo výskytu drbat a tím ještě zhoršují povrchové eroze. Mastocytomy mají různou velikost, často jsou svědivé, zarudlé, oteklé, se ztrátou srsti, na povrchu mohou ulcerovat, jsou měkké až tuhé konzistence, dobře ohraničené v podkoží. 50 % mastocytomů je zhoubných. Metastazují do mízních uzlin, sleziny, jater a kostní dřeně.

Mastocyty jsou buňky podobné bazofilním granulocytům. Jejich prekurzory mají původ v kostní dřeni a cestují do periferních tkání. Shromažďují se především na rozhraní vnitřního a vnějšího prostředí, jako je kůže, sliznice dýchacího a zažívacího traktu, spojivka, dutina ústní a nosní.

Chování a progrese mastocytomů jsou velice různorodé. Vyskytují se od dobře diferencovaných, pomalu rostoucích nádorů s nízkým potenciálem metastazovat, až po nediferencované, agresivní nádory s vysokým potenciálem k tvorbě metastází.

Mezi predisponovaná plemena patří boxer, bostonský teriér, labradorský retrívr, bígl, knírač.

Detail odstavce: Příznaky
Zdroj: Mastocytom u psů
Zveřejněno: 19.6.2017

MASTOCYTOM U PSŮ

Léčba

Metody, jimiž se zjišťuje a vyšetřuje pokročilost onemocnění, zahrnují klinické vyšetření, tenkojehelnou aspirační biopsii, biopsii a histopatologické vyšetření vzorku, rentgenologické a ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci a diagnostické chirurgické otevření dutiny břišní. Klinické vyšetření spočívá v pečlivém ohledání nádoru a především v kontrole celkového zdravotního stavu pacienta, včetně základního vyšetření krve. Tenkojehelná aspirační biopsie znamená odběr buněk z nádoru pomocí jehly a stříkačky. Získané buňky se nanesou na sklíčko, obarví se a zkušený cytolog je posoudí. Některé typy nádorů lze spolehlivě identifikovat cytologickou metodou a odhadnout i stupeň zhoubnosti. Biopsie a histopatologické vyšetření odebraného vzorku nádorové tkáně patří mezi základní diagnostické metody, neboť poskytují definitivní diagnózu a umožňují částečně posoudit schopnost nádoru tvořit metastáze.

V případě chirurgického řešení je vhodné u rizikových pacientů (kritéria jako u indikace kompletního stagingu) provedení radikální chirurgie. U pacientů bez rizikových faktorů je dostatečné provedení excize s 1–2 cm volných laterálních okrajů a jedné intaktní fascie do hloubky. Každý jednotlivý nádor je vhodné odeslat na histopatologické vyšetření. V případě excize mízní uzliny se doporučuje odeslat na histopatologii i mízní uzlinu. Chirurgické řešení je terapeutickým řešením volby u všech lokalizovaných primárních tumorů a nemělo by být nahrazováno jinou terapií.

Následná chemoterapie a podávání H2-blokátorů se doporučuje u pacientů s gradingem 2–3. Případně lze využít i radioterapii.

Jako chemoterapie se nejčastěji používá monoterapie vinblastinem, lomustinem či chlorambucilem nebo kombinace vinblastinu a lomustinu. Pro vhodnou indikaci a výběr chemoterapie je nutné kontaktovat veterinárního klinického onkologa. Chemoterapie nenahrazuje primární chirurgické řešení pro eliminaci operabilního tumoru. Chemoterapie by neměla být rovněž používána jako alternativa za radioterapii pro zvýšení lokální kontroly mastocytu v případech, kdy další chirurgie není možná. Pacienty na chemoterapii je vhodné monitorovat z hlediska potenciálních nežádoucích účinků (hematologie a biochemie před každou aplikací plus hematologie 7–10 dní po první aplikaci cytostatika). Efektivita paliativní chemoterapie se posuzuje po 2. až 3. aplikaci, respektive po 6 až 8 týdnech od zahájení chemoterapie. Posuzují se morfologická kritéria (vzhled a velikost tumoru či metastází) a klinický stav pacienta (kvalita života, ústup paraneoplastického syndromu).

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Mastocytom u psů
Zveřejněno: 19.6.2017