Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

MAINSKÝ MÝVALÍ KOCOUR


Je lepší kočka, nebo kocour?

Teprve po dosažení pohlavní dospělosti vyniknou pohlavní rozdíly mezi kočkou a kocourem. Kocour bývá větší, má širší krk a větší hlavu. Kočky bývají menší a jejich hlava má tvar trojúhelníku.

Nekastrovaný kocour je teritoriální a svůj revír si značí močí a otíráním se o předměty. Ze svého teritoria vyhání vetřelce. Na rozdíl od kočky se toulá a při hledání samice v říji může strávit několik dní mimo domov. Revír nekastrovaného kocoura je asi třikrát větší než teritorium nekastrované kočky.

Kočky nesnášejí změnu prostředí a nerady cestují, při hrách ale nejsou tak agresivní jako kocouři. Po kastraci se však značná část povahových rozdílů mezi kocourem a kočkou ztratí.

Zdroj: Ragdoll

Příběh

V příběhu KOČIČÍ SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nora Lesňáková.

Kočka naší babky má na hlavě a pod krkem něco jako bradavičky na stopce, časem vyschnou a babka jí je vydrolí. Babce je 92 a k veterináři chodit nechce. Nevíte někdo, co by to mohlo být? Je mi jasné, že nakonec půjdeme s kočkou na veterinu my, ale aby s tím babka souhlasila, potřebovala bych alespoň přibližně vědět, o jak závažný problém se jedná. Díky! Nora

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.

Dobrý den máme doma kocoura je to britka krizena s mainskou myvali vždy jsem byla pyšná na to jak je krásná ale její srst začala plstnatet. Po vyholeni jsem našla na kůži nějaký exem připomíná mi to lupenku. Chování kocoura se nijak nezmenilo ani se nedrbe jen už není krásný a už vubec ne příjemný na dotek. Nevite co by to mohlo být?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: Příběh Kočičí svrab

Je lepší kočka, nebo kocour?

Po dosažení pohlavní dospělosti vyniknou pohlavní rozdíly mezi kočkou a kocourem. Kocour bývá větší, má širší krk a větší hlavu. Kočky jsou obvykle menší a jejich hlava má tvar trojúhelníku.

Nekastrovaný kocour je teritoriální a svůj revír si značí močí a otíráním se o předměty. Ze svého teritoria vyhání vetřelce. Na rozdíl od kočky se toulá a při hledání samice v říji může strávit několik dní mimo domov. Revír nekastrovaného kocoura je asi třikrát větší než teritorium nekastrované kočky.

Kočky nesnášejí změnu prostředí a nerady cestují, při hrách ale nejsou tak agresivní jako kocouři. Po kastraci se však značná část povahových rozdílů mezi kocourem a kočkou ztratí.

Zdroj: Německý rex

Příběh

V příběhu BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Máme psa a kocoura, problém nastal, když kocour donesl blechy. Koupil jsem na veterině bravecto pro psejka a i když veterinář informoval, že to není primárně dělané pro kočky, kocourovi jsem kousek nabídl. Slupl to jak myš. Nic mu nebylo a ještě chtěl více. Kocour již žádné blechy nemá. Ale to je mé osobní pozorování. V příbalovém letáku nepíšou nic o úmrtí, maximálně se Vám kočička poblije. No, náš kocór neblil. Co se týče klíšťat... ty tahám kleštičkama, ale on si je nějak umí vytahovat sám. Jsou jako lidi, někdo se češe a někdo na to... vy víte :-)

Zdroj: Příběh Bravecto pro kočku cena

Je lepší kočka, nebo kocour?

Po dosažení pohlavní dospělosti vyniknou pohlavní rozdíly mezi kočkou a kocourem. Kocour bývá větší, má širší krk a větší hlavu. Kočky bývají menší a jejich hlava má tvar trojúhelníka.

Nekastrovaný kocour je teritoriální a svůj revír si značí močí a otíráním se o předměty. Ze svého teritoria vyhání vetřelce. Na rozdíl od kočky se toulá a při hledání samice v říji může strávit několik dní mimo domov. Revír nekastrovaného kocoura je asi třikrát větší než teritorium nekastrované kočky.

Kočky nesnášejí změnu prostředí a nerady cestují, při hrách ale nejsou tak agresivní jako kocouři. Po kastraci se však značná část povahových rozdílů mezi kocourem a kočkou ztratí.

Zdroj: Bengálská kočka

Poradna

V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.

moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).

Léčba:

1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.

2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).

3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Vyrážka u koček

Je lepší kočka, nebo kocour?

Po dosažení pohlavní dospělosti vyniknou rozdíly mezi kočkou a kocourem. Kocour bývá větší, má širší krk a větší hlavu. Kočky bývají menší a jejich hlava má tvar trojúhelníku.

Nekastrovaný kocour se chová teritoriálně: svůj revír si značí močí a otíráním se o předměty. Ze svého teritoria vyhání vetřelce. Na rozdíl od kočky se toulá a při hledání samice v říji může strávit několik dní mimo domov. Revír nekastrovaného kocoura je asi třikrát větší než teritorium nekastrované kočky.

Kočky nesnášejí změnu prostředí a nerady cestují. Při hrách nebývají tak agresivní jako kocouři. Po kastraci se značná část povahových rozdílů mezi kocourem a kočkou ztrácí.

Zdroj: Skotská klapouchá kočka

Příběh

V příběhu BLECHY V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Zemčáková.

Dobrý den! Náš kocour přinesl domů blechy, žádné pipety ani jiné prostředky nezabírají. Zdá se až teď obojek. Čím vystříkat byt, kdy téměř všechny prostředky jsou pro kočku toxické? Bio kill je na prostředí, ale nesmí se použít tam,kde se kočka pohybuje. Je tento prostředek toxický prokočku i když zaschne? Děkuji za radu. Zemčáková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Bio Kill obsahuje 2% emulzi permethrinu, a ten je pro kočky nebezpečný, jen když je tekutý. Po zaschnutí Bio Killu kočce nehrozí nebezpečí otravy.

Zdroj: Příběh Blechy v bytě

Chovatelské stanice

Chovatelských stanic mainských mývalích koček existuje několik, lze je najít například na internetu prostřednictvím vyhledávače. Chovatelské stanice nabízejí koťata k odběru s průkazem původu nebo bez průkazu původu.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Příběh

V příběhu KOCOUR A LYSINA NA SRSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA RUZICKOVA.

Dobry den nasemu kocourovi 2roky se obevila lysinka na boku asi velikosti briska malicku, rano nebylo nic a vecer prisel s plesatym koleckem, mohl utrpet v souboji s kocourem nebo je to neco vaznejsiho nepoznam to diky za radu Alca

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tereza.

Dobrý den, naše kočka si nakonec vylízala z malého kolečka dvě lysiny velikosti dlaně. Trvalo to tak 14 dní, přestala si je dál zvětšovat a lysiny zarostly. Zvěrolékař řekl, že to mohla být pouhá alergická reakce. Takže pokud tam nemá nějakou velikou ránu, neřešila bych to.

Zdroj: Příběh Lysiny u kočky

Přenos nemocí na člověka

Jelikož se mýval snadno adaptuje na život v blízkosti člověka, zvyšuje se spolu s tím i pravděpodobnost přenosu nemocí. Za zdravotní riziko spojené s výskytem mývalů u nás je možné považovat zejména v Německu plošně prokázanou mývalí škrkavku Baylisascaris procyonis. Přitom zrovna mývalí škrkavka může být pro člověka i smrtelná.

Tyto šelmy také přenášejí nemoci, jako je leptospiróza a vzteklina, které jsou přenosné i na člověka a ohrožují tak naše zdraví.

Nakažení mývalové trusem vylučují vajíčka, ze kterých v lidském tenkém střevě může vyrůst až 20centimetrová hlístice. Larvičky vajíček se však mohou dostat i do jiných částí těla, mohou skončit pod kůží, v očích, a také v mozku. Podle dostupných zpráv je ovšem onemocnění velmi vzácné. O to více je fatální, většina nakažených buď zemře, nebo skončí s nevratnými neurologickými potížemi. Proti mývalí škrkavce totiž neexistují žádné účinné léky.

Zdroj: Mýval severní

Standard plemene

Mainská mývalí kočka se řadí ke středním až velkým polodlouhosrstým plemenům. Tělo by mělo být svalnaté a dlouhé s širokou hrudí. Krk je středně dlouhý, u kocourů silnější než u koček. Tlapky jsou velké a kulaté s huňatými chomáčky mezi prsty. Ocas by měl být stejně dlouhý jako tělo a pokrytý dlouhou splývavou srstí. Hlava je v porovnání s tělem malá. Oči mají být velké, kulaté a posazené šikmo, jejich barva bývá zelená, zlatá či měděná. Bílé kočky mohou mít oči modré nebo nestejně barevné. Mainka má velké, vysoko postavené uši, jež jsou u kořene široké a na koncích zašpičatělé. Srst mainské mývalí kočky je hedvábná a příjemná na dotek. Na přední straně těla je srst o něco kratší než na zadní. Co se týče barvy, povolené je modré, zlaté, červené, bílé, krémové, černé, stříbrné, želvovinové a modře želvovinové zabarvení nebo tečkovaná, mramorová či tygrovaná kresba. Maine Coon cat mívá často bílý límec, rty nebo bradu.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik Valeš.

Dobrý den
Náš kocour Cca 4-5 let, začalomu od spodu hnědnout pravé oko jinak je mel vzdi krasně zelené, taky mám pocit ze se potí nebot má navlhlou srst i kdyz nelezi na slunicku a horko tu neni. začínám o něj mít trochu strach bohuzel navstevu zverolekare si nyní nemuzu moc dovolit.. chtel sem se zeptat jestli to muze byt opravdu nejaka vazna nemoc a jestli je nutna navsteva lekare popripade jak kocourovi nejak pomoci? dekuji

Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pokud se oči u kočky najednou zdají být neobvykle hnědé, může vaše kočka trpět závažnějším zdravotním problémem. Změny barvy tohoto typu často naznačují nárůst červených krvinek v oční bulvě. To může být způsobeno traumatem očí, neobvyklou oční infekcí nebo dokonce kočičí leukemií nebo AIDS.
Je moc dobře, že věnujte pozornost barvě očí u své kočky. Vaše schopnost identifikovat širokou škálu problémů týkajících se zdraví koček, může být částečně nebo zcela závislá na vaší schopnosti rozpoznat změny barvy očí. Pokud oči vaší kočky neočekávaně mění barvu, shromážděte co nejvíce informací o zdraví vaší kočky a naplánujte schůzku s veterinářem. Vaše rychlá akce pomůže zajistit, aby byl váš veterinární lékař schopen identifikovat a léčit všechny základní zdravotní stavy, které jsou zodpovědné za změnu barvy očí.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: Příběh Nemoc?

Kočka s průkazem původu nebo bez něj

Před výběrem kotěte se pečlivě seznamte se standardem plemene, abyste věděli, jak má správná mainka vypadat a jak se má chovat.

Chovem se zabývá velké množství chovatelských stanic, takže je potřeba pečlivě vybírat. Napovědět vám mohou webové stránky, rovněž se zajímejte o reference u ostatních chovatelů tohoto plemene.

Vždy chtějte vidět rodiče koťat, u kterých si kromě chování všímejte také stavu srsti a toho, zda působí celkově zdravým dojmem.

Orientační cena mainské mývalí kočky určené na chov s průkazem původu se pohybuje v rozmezí 7–30 tisíc Kč. Navzdory relativně vyšší pořizovací ceně je o mainské mývalí kočky v České republice mimořádný zájem a počet chovatelů tudíž rok od roku roste. Není se čemu divit, svým robustním tělem budí pozornost. Díky atraktivnímu vzhledu, který se snoubí s milou povahou, se tato kočka pro mnohé chovatele stává osudovým plemenem, jemuž zůstanou věrni po celý svůj život.

Lze koupit i kočky bez průkazu původu, jejich cena se pohybuje kolem 4 tisíc Kč.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁNĚT SPOJIVEK U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dave.

Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ophthalmo framykoin se běžně používá i ve veterinární praxi pro kočky. Působí proti infekcí předních částí oka způsobených například bakteriálními záněty spojivky, rohovky, okraje víčka a slzného váčku, ječného zrna, vředy rohovky. Má podobné účinky jako Floxal. Pokud se stav po Floxalu nelepší, musíte o tom informovat veterináře, aby změnil léčbu. Nejspíše bude nutné udělat stěr z oka a nechat v laboratoři vyšetřit přesnou příčinu a k tomu i vhodnou léčbu.

Zdroj: Příběh Zánět spojivek u kočky

Chov

Mainské mývalí kočky mají velice příjemnou a přátelskou povahu. Jsou to hraví a rozkošní domácí mazlíčci. S lidmi si dokážou vytvořit velmi pevný vztah. Mají rády děti. Mainky bývají většinou hodně mazlivé, jejich přítulnost je pro ně typická. Samozřejmě že každá kočka je svou povahou jedinečná, a tak se i mezi mainkami najdou takové, které se místo chování v náručí majitele raději uvelebí v jeho těsné blízkosti. Velmi dobře se snášejí s ostatními kočkami, dokonce i se psy. Rády se zapojují do všech činností svého páníčka, avšak nejsou vlezlé.

V chování mainské mývalí kočky najdeme řadu odlišností. Jednou z nich je způsob, jakým pijí vodu. Často můžeme pozorovat, že do vody nejprve několikrát udeří tlapkou, než se z ní napijí. Někteří jedinci pijí vodu pomocí tlapky, z níž si udělají „naběračku“. Dalším specifikem této kočky je spaní na nepohodlných a neobvyklých místech. Toto chování zdědila po svých předcích, kteří se tak adaptovali na drsné podmínky prostředí, v němž žili. Ve spánku bývá často schoulená do neobvyklých pozic. Dále je pozoruhodné její tiché mňoukání, které někomu může připomínat holubičí vrkání.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Příběh

V příběhu BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Pončík.

Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.

Zdroj: Příběh Bravecto pro kočku cena

Povaha

Zřejmě díky impozantnímu vzhledu a klidné a milé povaze představují mainské mývalí kočky v současnosti jedno z nejoblíbenějších plemen. Nejsou pasivní, ale ani přehnaně aktivní. Jsou zvědavé, ale ne vlezlé.

Mainky jsou velmi tolerantní a nedělá jim problém snášet děti, návštěvy a ostatní zvířata. Jedná se o společenské a přítulné plemeno: jsou mazlivé, milují drbání, rády leží ve vaší těsné blízkosti a vydrží se s vámi dívat třeba na celý film; nutně nevyžadují delší nošení nebo ležení v klíně.

Mainky jdou v bytě tam, kam jde jejich majitel. Zároveň však nevyžadují přímý kontakt, jsou spíše zvědavé a zajímá je vše, co se v domácnosti děje. Členy rodiny neobtěžují ani hlasitými projevy, jejich mňoukání je velmi tiché.

Mainka sice není nijak zvlášť závislá na svém páníčkovi, přesto je jí lépe ve společnosti další kočky, případně psa. I když velkou část dne prospí, potřebuje společníka ke hrám. Mainky jsou velmi hravé a často si hrají až do pozdního věku. Rovněž jsou velmi inteligentní a lecčemu se naučí (i otvírat dveře). Dokonce rády aportují a některé také milují vodu.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Popis

Jedná se původně o plemeno americké, což už ostatně napovídá samotný název kočky. Toto plemeno se v průběhu let rozšířilo i do ostatních koutů světa a získává si stále větší oblibu. Mainské mývalí kočky byly poprvé spatřeny ve státě Maine a od toho je částečně odvozeno jméno plemene. Druhé přídavné jméno, a sice mývalí, získala kočka díky svému chocholatému ocasu, jenž nápadně připomíná ocas medvídka mývala. Dlouhý a chundelatý ocas je pro tyto kočky typický.

Jedna legenda vypráví o Marii Antoinettě, která právě tyto kočky nesmírně milovala. Aby kočky unikly před Velkou francouzskou revolucí, poslala je do Ameriky. A zde z nich postupně vzniklo současné plemeno. V některých amerických chovech byly mainské mývalí kočky uznány už v roce 1967. Od 80. let jsou akceptovány i v Evropě.

Mainská mývalí kočka (anglicky Maine Coon cat) má několik charakteristických znaků: velký huňatý ocas připomínající ocas mývala (anglicky coon, racoon), dlouhé obdélníkové tělo, širokou hruď a na uších štětičky jako rys. Její tělo musí být hlavně harmonicky vyvážené. Když je kočka dlouhá a má krátké nohy, je to špatně.

Mainka se může vyskytovat ve všech přirozených barvách (stejně jako kočka domácí), s kresbou i bez kresby. Exotické barevné odstíny (lila, skořicová, čokoládová, plavá, barmská či s odznaky) nepřipadají v úvahu, takto vybarvené kočky nejsou zapsány do chovu.

Naopak barva očí může být různá, a dokonce se může s věkem měnit. Koťata se rodí s modrýma očima a teprve za pár týdnů získávají oči svoji stálejší barvu, například oranžovou. Ta se časem (kolem prvního nebo druhého roku) může ještě změnit v zelenou.

Mainka má polodlouhou srst, což může řadu lidí odradit. Avšak péče o její hedvábnou a měkkou srst není nikterak náročná. Záleží na kvalitě srsti konkrétního zvířete. Pokud má kočka opravdu kvalitní srst, stačí ji jednou za měsíc pořádně vykartáčovat.

Srst mainské mývalí kočky se ovšem může poměrně hodně mastit v souvislosti s hormonálními změnami. Přehnané maštění srsti u ocasu se někdy může objevit u kocourů, ale to lze jednoduše vyřešit dětským pudrem.

Mainská mývalí kočka dospívá poměrně pozdě, asi až ve třech letech. Mainky jsou velmi klidné a ve srovnání se štíhlými aktivními krátkosrstými kočkami (bengálka nebo habeška) to nejsou žádní běžci. Řadí se však mezi zdatné skokany: z místa vyskočí skoro do dvoumetrové výšky.

Mainská mývalí kočka je mimořádně krásná kočka. Je obzvláště velká a robustní, má statné a svalnaté tělo se silnou kostrou. Kocour může vážit až 10 kg a měřit až 1 m. Hmotnost kastrátů může být dokonce až 12 kg. Kočičky bývají menší než kocouři a jejich průměrná váha se pohybuje kolem 6–7 kg. Do plné velikosti dorůstají poměrně dlouho, až mezi třetím a čtvrtým rokem života. Středně dlouhé končetiny jsou zakončeny velkými kulatými tlapami. Mezi polštářky jim vyrůstají husté chomáčky chlupů. Hlava je dlouhá se zřetelně vystupujícím čenichem. Kožich s polodlouhou srstí je hustší kolem krku (vytváří tak typický límcový efekt), na nohou, na břiše a na ocase. Ocas je na kočičkách dominantní, je stejně dlouhý jako jejich tělo. Přestože má mainská mývalí kočka polodlouhý kožich, nevyžaduje tolik kartáčování. Její srst totiž není náchylná k plstnatění. Jedná se o hustý kožich, který kočku chrání během dlouhých zimních měsíců. U tohoto plemene se akceptuje skoro každá barva a vzor srsti. Oči mohou být oříškové, zelené, měděné, modré, dokonce může mít každé jinou barvu. Zvláštností těchto koček je jejich mňoukání. Vzhledem k velikosti mainek bychom předpokládali pořádný „hlas“, jejich mňoukání však připomíná spíše holubičí vrkání.

Hlava by měla být středně dlouhá i široká se čtvercovým nosem a silnou bradou, lícní kosti vysoce nasazené.

Uši by měly být velké, vysoké a vzpřímené, osazené chomáčky chlupů, které vyrůstají z vnitřní strany. Jsou posazené daleko od sebe, mají širokou základnu, na koncích jsou špičaté a zakončené štětinkami.

Jak již bylo řečeno, pro mainské mývalí kočky je typická hustá, mírně mastná srst (aby odpuzovala vodu). Žádoucí je límec kolem krku a chocholatý ocas.

Tělo je velké, silné a svalnaté s dlouhýma velkýma nohama a velkými oblými tlapkami.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Nemoci

Hned na úvod je třeba podotknout, že by čistokrevná koťata s průkazem původu z chovatelských stanic měla být odchovávána na zdravých rodičích a vyšetřena. V dnešní době je však chovatelů koček tolik a je tak velká poptávka po tomto oblíbeném plemeni, že mnozí genetické testování neprovádějí.

Mezi nejčastější genetické nemoci patří:

  • Polycystické onemocnění ledvin: Dědičné onemocnění, které se často vyskytuje u oblíbených plemen koček, nejčastěji u koček exotických a perských. Onemocnění se projevuje až po určité době, kdy jsou ledviny vyplněny cystami, jež brání jejich správné funkci. Jedná se o nevyléčitelné chronické onemocnění, které lze diagnostikovat pomocí USG (sonografické vyšetření) ve věku kolem 8–12 měsíců, kdy jsou cysty již detekovatelné, nebo pomocí genetických testů, jež potvrzují gen PKD1 zejména u koček perských, exotických a jejich kříženců. Pro ostatní plemena nemá tento test vypovídací hodnotu. Onemocnění se dědí, v populaci se vyskytují nosiči alely autozomálně dominantní, kteří nevykazují onemocnění, ale přenášejí ho. Jestliže se zkříží takovíto dva jedinci, jejich potomci budou 1 : 1 nosiči a nemocní. Choroba se projevuje selháním ledvin, anorexií, apatií, nechutenstvím, hubnutím, uremickým zápachem, zhoršenou kvalitou srsti, nadměrným pitím a močením. Nejčastěji se projevuje kolem sedmého roku života.
  • Deficit pyruvátkinázy: Onemocnění způsobené deficitem enzymu pyruvátkinázy, jež je autozomálně recesivně dědičné, což znamená, že příznaky nemoci mají pouze jedinci, kteří zdědí po obou svých rodičích zmutovaný gen (to odpovídá cca 25 % vrhu). Jedná se o hemolytické onemocnění, jež se vyznačuje sníženou životností erytrocytů (červených krvinek). Projevuje se únavou, anémií, hubnutím a zvětšováním břicha. Screeningový test na deficit pyruvátkinázy se doporučuje provádět především u chovných koček plemen se zvýšeným výskytem takto zmutovaného genu (sem patří i kočka mývalí).
  • Hypertrofická kardiomyopatie (HCM – hypertrophic cardiomyopathy): Onemocnění, jež postihuje jak zvířata, tak lidi. Projevuje se v různém věku jako důsledek srdečního přetížení způsobeného hypertrofovaným (zvětšeným) srdcem. Jedná se o zvětšení srdečního svalu, nejčastěji levé komory. Plemenné predispozice k dané chorobě mají mainské mývalí kočky, britské kočky, norské lesní kočky, ragdollové a další. Odhaduje se, že v populaci koček je až 20 % nemocných. Nemoc postihuje nejčastěji kocoury ve věku okolo 6 let, výjimkou ale nejsou ani koťata stará 6 měsíců. K projevům se řadí šelesty na srdci, zadýchávání, kašel a cyanóza sliznic. HCM vzniká také jako následek jiných onemocnění, například vysokého krevního tlaku nebo zvýšené činnosti štítné žlázy, a projevuje se obvykle u starších pacientů. Onemocnění lze potvrdit pouze echokardiografickým vyšetřením u veterináře kardiologa, u mírných forem HCM nejsou klinické příznaky zjevné a ani kardiologické vyšetření nemusí mít vypovídací hodnotu. Genetický screeningový test je určen hlavně pro mainské mývalí kočky, vyšetřovat by se měly chovné kočky a jejich koťata.

Běžné nemoci, jež se u kočky vyskytují v průběhu jejího života, by se měly vždy konzultovat s veterinárním lékařem.

Zdroj: Mainská mývalí kočka

Siamská kočka

Podle některých pramenů vzniklo toto plemeno v 17. století v Siamu, podle jiných je starší více než 600 let. Každopádně se předpokládá, že jeho přímým předchůdcem byla bengálská kočka. Siamské kočky byly velmi ceněné a chovaly se pouze na panovnických dvorech. První zmínka o siamské kočce v Evropě je z roku 1884, kdy ji přivezl do Londýna anglický konzul v Bangkoku. Tehdy se ovšem vzhledově značně lišily od dnešního standardu. Byly zavalitější, měly deformovaný ocas a často šilhaly. Standard byl ustaven v roce 1902 v Anglii. Postupně se začala siamská kočka chovat i v jiných částech světa, ale v důsledku jejího křížení s místními plemeny se začala ztrácet čistota rasy. To se nyní řada chovatelů, zastřešených v Asociaci ochrany divokých koček Thajska, snaží napravit. V současnosti existuje asi dvacet barevných variant.

Siamská kočka má dost komplikovanou povahu. Je velmi energická, hravá, zvídavá a inteligentní. Vyžaduje stále pozornost, je přítomna všemu, co se v domácnosti děje. Říká se, že je drzá, panovačná, dotěrná, pyšná a hlučná (ozývá se velmi zvučným hlasem, který nepřeslechnete). Na druhou stranu umí být toto nesmírně okouzlující stvoření také velmi oddané, někdy až do té míry, že nesnese přítomnost nikoho jiného než svého nejbližšího člověka. Má až psí povahu. Snadno se také naučí chodit na vodítku na procházku se svými pány. Je poměrně hlučná a dokáže dobře komunikovat s člověkem. Je zvídavá, u všeho musí být a někdy dokáže být značně tvrdohlavá. Hodí se výborně jako společnice i pro začínajícího chovatele. Rychle dosahuje dospělosti a mívá početný vrh.

Je to středně velká kočka s hmotností od 2,5 do 5,5 kg. Siamská kočka má klínovitou, středně velkou hlavu s dlouhým a rovným nosem, delšíma velkýma ušima a zešikmenýma očima mandlového tvaru, které jsou vždy modré a dodávají jí orientálního vzhledu. Siamská kočka je tím kvalitnější, čím tmavší odstín modré barvy její oči mají. Má extrémně štíhlé protáhlé tělo, které je však dobře osvalené a přitom pružné a elegantní. Ramena a bedra jsou stejně široká, záda silná, zadní nohy delší než přední. Tlapky má siamská kočka malé a oválné, ocas tenký, na konci zašpičatělý. Srst je krátká, hustá, lesklá, bez podsady a dobře přiléhající. Po narození je srst světlá, postupně tmavne. Siamské kočky mají takzvané akromelaninové zbarvení, tedy různou barvu základní srsti na koncových částech těla (uši, nos, končetiny, ocas). Typickým a ideálním zbarvením je bílá. Ohledně barvy siamských koček je zajímavý fakt, že koťata se rodí vždy čistě bílá a teprve časem jim konečky ztmavnou.

Siamská kočka je krátkosrsté plemeno, takže o její srst není třeba nijak zvlášť pečovat, pouze jednou týdně kartáčovat. V potravě by měla dostávat zvýšený podíl bílkovin – kvůli štíhlé postavě. Samota ji stresuje, proto by neměla být často sama. Hlasitě projevuje svoje nálady – kocour v říji až tak hlasitě, že o tom ví široké okolí.

Zdroj: Oblíbené druhy koček

Birma kočka

Ve Francii byla birma uznána v roce 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC. Jakým způsobem se kočky do Francie dostaly, či zda byly vyšlechtěny až na jejím území, je stále nevyřešeno. První pár dovezený do Francie pocházel údajně z jihovýchodní Asie a nezachovali se po něm žádní potomci. Jiné domněnky uvádějí jako předka současných koček birma křížence siamské a dvoubarevné dlouhosrsté kočky. Toto plemeno bylo vyšlechtěno v klášteře tibetském, mniši darovali pár francouzskému diplomatu Augustu Paviemu a anglickému majoru Gordonu Rusellovi za to, že jim pomohli při útěku z Tibetu. Kocour cestu do Evropy nepřežil, březí kočička ale dala základ chovu tohoto plemene na starém kontinentu.

Birma patří mezi polodlouhosrsté kočky. Je to středně velká kočka s dlouhým hedvábným kožichem, ten však nedosahuje ani délky, ani hustoty perských koček. Má delší tělo a užší obličej než typická perská kočka. Váha dospělé kočky se pohybuje mezi 2,5 až 4,5 kg, kocour je robustnější, dosahuje váhy až 5 kg. Birmy dospívají zhruba ve věku 18 měsíců, plné dospělosti však dosahují až ve věku 4 let. Od počátku se dlouhá desetiletí chovaly birmy pouze v klasických plných barvách odznaků. Novinkou a oblíbenou zajímavým oživením ve standardu se stala kresba tebby. Zhruba v osmdesátých letech se o toto zpestření zasadila především chovatelská stanice Las Perlas Sin, která přinesla gen pro aguti (díky němuž kresba vzniká) do pestré palety zabarvení birem a je považována za matku kresby v barvených varietách těchto koček. Birmy se dožívají až 15 let věku.

O birmách se říká, že vyvolávají závislost. Jsou to kočky velmi vnímavé, inteligentní, milé, učenlivé, přizpůsobivé, společenské, mají klidnou a mírnou povahu. Postrádá agresivitu vůči lidem, ostatním kočkám či psům. Náklonnost dává najevo vrněním, předením, láskyplným otíráním a tichým mňoukáním. Hlučnější bývá jen v období říje, tehdy se projevem trochu podobá siamkám. Birma nebývá ráda o samotě. Dovede velmi přilnout ke svému páníčkovi a dávat mu najevo svou lásku a náklonnost. Velmi vnímá i výkyvy nálad osoby, která je jí blízká, a celkovou rodinnou atmosféru. Spřátelí se snadno s ostatními jedinci stejného druhu. Jedna birma je sice krásná a milá společnice, ale pozorovat dvě nebo tři při hře je ještě daleko působivější. Klidná povaha birmy je zárukou, že bude dobře vycházet s dětmi. K typickým vlastnostem tohoto plemene patří i výrazná zvědavost a přizpůsobivost. Birmy pozorují svého člověka a snaží se napodobovat jeho běžné činnosti, například otevírání dveří a podobně. Naučí se ty nejúžasnější kousky a pak je využívají k prosazení své vůle i pobavení okolí.

Jedinečná chápavost usnadňuje jejich výchovu. Birmy se chtějí svému páníčkovi zalíbit, v tom se velmi podobají psům. Umí rychle pochopit, jaké chování není žádoucí, a stanovená pravidla dodržují. Není potřeba žádných fyzických trestů, většinou zcela postačí jasné a rozhodné „Ne“, tato inteligentní kočka situaci pochopí.

Birma má kompaktní, svalnatou a středně velkou stavbu těla. Hlava je širší s plnými tvářemi, ne příliš trojúhelníková, se zaobleným čelem a nosem beze stopu, výrazná brada nesmí ustupovat. Pod mírně klenutým, zaobleným čelem, ustupujícím dozadu, je v místě kořene nosu malá prohlubeň. Nos má tmavé zrcátko, pouze u variet s kresbou růžové, je římského tvaru, středně dlouhý, vystupuje zhruba jako zaoblení čela. Oči jsou sytě modré, oválné až kulaté, středně daleko posazené, podstatný je nejen jejich tvar, ale také hloubka a sytost barvy. Uši jsou menší, zaoblené, posazené středně daleko a mírně z boku, nesmí být příliš blízko sebe ani příliš daleko.

Tělo delší, kocour musí být robustnější než kočka. Končetiny jsou kratší, pevné, tlapky kulaté. Průměrně dlouhý ocas sahá optimálně mezi lopatky, je dobře osrstěný, bez zálomků.

Na obličeji, ocase, nohou, genitáliích a uších je srst tmavá – tvoří takzvané odznaky. Ostatní části těla mají barvu bílou, smetanovou nebo světle až zlatavě béžovou. Záleží na barevné varietě, je o odstín světlejší než odznaky, s velmi světlou až bílou náprsenkou a bříškem. Na spodku končetin jsou ponožky. Dospělá kočka má límec, který je nejvýraznější v zimě a u koťat nebývá patrný. Nejsou přípustné jakékoliv skvrny v odznacích, na břiše a v oblasti ponožek. Typickým znakem a největším oříškem pro chovatele tohoto plemene jsou ponožky, tedy zbarvení tlapek a spodní části končetiny. Musejí být zcela bílé, rovnoměrné, bílá barva končí ještě pod zápěstím. Punčoška nesmí být krátká, ale ani příliš dlouhá, měla by dosahovat k záprstí. Vadou jsou ponožky nesouměrné či zcela chybějící. Ideální je rovnoměrné zbarvení všech čtyřech tlapek, uznává se také alespoň souměrnost mezi oběma předními i zadními končetinami. Na zadních končetinách vybíhá bílá srst zespoda do trojúhelníku a tvoří takzvané šporničky. Ideální výběžek by měl sahat cca do 1/2 až 2/3 chodidla. Nemá přesahovat patu, nesmí být jakkoliv nerovnoměrný nebo mít jiný tvar než V.

Celkové zabarvení birmy je závislé na původu, stravě, věku kočky a klimatických podmínkách, ve kterých je birma chována. Zabarvení se mění v průběhu života. Tmavne. Tmavší bývají také starší jedinci, kastráti a některá zvířata krmená pouze suchou stravou. V teplejších oblastech je birma tepleji zabarvena čili bývá tmavší. Naopak v chladnějším podnebí je její zabarvení světlejší. V extrémně teplých klimatických podmínkách se může stát, že u dospělého jedince se odznaky jakoby ztrácejí (obzvláště u modré barvy odznaků). Dá se předpokládat, že stejně jako u ostatních plemen má tento jev opodstatnění v možnosti maskovat se ve volné přírodě. Proto bývají v oblastech, kde je po většinu roku zima a sníh, zvířata zabarvena tak, aby se na sněhu nevyjímala.

Péče o srst birem je poměrně nenáročná. Postačí kartáčování jemným kartáčem jednou týdně. Zvýšená péče je třeba jen v době línání, to kočky kartáčujte denně. Před výstavou kočku vykoupejte asi pět dní předem, aby se srsti vrátila elasticita a obnovil se lesk.

Zdroj: Oblíbené druhy koček

Autor obsahu

 Mgr. Michal Vinš


škrábání u psa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
zlatý kok
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Mainská mývalí nemoci

Jindřich

Neustálé drbani

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Kočičí svrab

Martina

Dobrý den máme doma kocoura je to britka krizena s mainskou myvali vždy jsem byla pyšná na to jak je krásná ale její srst začala plstnatet. Po vyholeni jsem našla na kůži nějaký exem připomíná mi to lupenku. Chování kocoura se nijak nezmenilo ani se nedrbe jen už není krásný a už vubec ne příjemný na dotek. Nevite co by to mohlo být?

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Bravecto pro kočku cena

Petr

Máme psa a kocoura, problém nastal, když kocour donesl blechy. Koupil jsem na veterině bravecto pro psejka a i když veterinář informoval, že to není primárně dělané pro kočky, kocourovi jsem kousek nabídl. Slupl to jak myš. Nic mu nebylo a ještě chtěl více. Kocour již žádné blechy nemá. Ale to je mé osobní pozorování. V příbalovém letáku nepíšou nic o úmrtí, maximálně se Vám kočička poblije. No, náš kocór neblil. Co se týče klíšťat... ty tahám kleštičkama, ale on si je nějak umí vytahovat sám. Jsou jako lidi, někdo se češe a někdo na to... vy víte :-)

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Vyrážka u koček

Lubica

moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Blechy v bytě

Eva Zemčáková

Dobrý den! Náš kocour přinesl domů blechy, žádné pipety ani jiné prostředky nezabírají. Zdá se až teď obojek. Čím vystříkat byt, kdy téměř všechny prostředky jsou pro kočku toxické? Bio kill je na prostředí, ale nesmí se použít tam,kde se kočka pohybuje. Je tento prostředek toxický prokočku i když zaschne? Děkuji za radu. Zemčáková

Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Lysiny u kočky

Tereza

Dobrý den, naše kočka si nakonec vylízala z malého kolečka dvě lysiny velikosti dlaně. Trvalo to tak 14 dní, přestala si je dál zvětšovat a lysiny zarostly. Zvěrolékař řekl, že to mohla být pouhá alergická reakce. Takže pokud tam nemá nějakou velikou ránu, neřešila bych to.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Bravecto pro kočku cena

Suchardová

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová

Počet odpovědí: 3 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Nemoc?

Dominik Valeš

Dobrý den
Náš kocour Cca 4-5 let, začalomu od spodu hnědnout pravé oko jinak je mel vzdi krasně zelené, taky mám pocit ze se potí nebot má navlhlou srst i kdyz nelezi na slunicku a horko tu neni. začínám o něj mít trochu strach bohuzel navstevu zverolekare si nyní nemuzu moc dovolit.. chtel sem se zeptat jestli to muze byt opravdu nejaka vazna nemoc a jestli je nutna navsteva lekare popripade jak kocourovi nejak pomoci? dekuji

Přiložený obrázek | Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Zánět spojivek u kočky

Dave

Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Bravecto pro kočku cena

Jan Pončík

Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Lysiny u kočky

Tereza

Dobrý den,
máme doma psa, kocoura a kočku. Kočky mají možnost chodit ven, proto domů donesly blechy.( přestože jsme jim pravidelně dávali kapku za krk) Řešili jsme to tak, že jsme psa a kocoura vykoupali, kočka se nenechá. Zvířatům jsme koupili antiparazitické obojky a důkladně jsme vyčistili jejich pelechy a všechny místa, kde by se mohly blechy nacházet. Zatím to vypadá, že se pes i kocour uklidnili. Kočka se ale neustále olizuje. Začaly se jí dělat veliké lysiny a je plná nepěkných strupů, které si ale neustále olizuje. Dnes si dokonce udělala lysinu v okolí obojku. Hodně se ale čistila a olizovala i dříve.
Myslíte, že by jí v tomto případě pomohla již zmiňovaná antibiotika? Jak kočce zabránit, aby se dále neolizovala?
Děkuji za odpověď.

Počet odpovědí: 4 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

Lysiny u kočky

ALENA RUZICKOVA

Dobry den nasemu kocourovi 2roky se obevila lysinka na boku asi velikosti briska malicku, rano nebylo nic a vecer prisel s plesatym koleckem, mohl utrpet v souboji s kocourem nebo je to neco vaznejsiho nepoznam to diky za radu Alca

Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.