Strava zajícovců je těžce stravitelná díky velkému množství celulózy, a proto trávení napomáhá velké slepéstřevo. Slepéstřevo zadržuje vodu a obsahuje příznivé symbiotické mikroorganismy, které pomáhají celulózu trávit. Po bakteriální fermentaci zde vzniká řídký kašovitý výměšek. Tuto řídkou stolici požírá zvíře přímo z řitního otvoru a následně dochází k druhému trávení, jehož výsledkem jsou klasické králičí tvrdé bobky.
Zajícovci tak mohou využít i živiny, které by pro ně byly jinak nedostupné.
V naší poradně s názvem PRŮJEM U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BEN.
Dobrý den, v neděli dopoledne mi přivezla dcera na týdenní hlídání svého psa bolonaka 8 letého, dostal jako pamlsek tyčinku pro psa. Již večer zvracel a měl průjem. Krmím granulemi i kapsičkami Pedigriee, kterými krmí běžně.včera tj v pondělí jsem mu uvařila kuřecí maso s rýži, ale i tak se průjem nezastavil a trvá dá. Ben je na mne zvyklý, dcera ho ke mně bere často na návštěvu, ale jen na pár hodin. Dnes ještě nežral,v noci mi podělal koberec. jak má dále postupovat, barva stolice je hnědá ,včerá dožluta. Děkuji Roušarová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na tyto průjmy dobře zabírají psí probiotika. Za 300 Kč je možné koupit Aptus Aptobalance Dog pastu 15ml.
Jde o veterinární probiotický přípravek pro psy ve formě chutné pasty, ideální zejména pro menší psy, vhodný při akutním průjmu jakékoli etiologie (obsahuje attapulgit, kaolin, mořskou řasu, pektin, E. Faecium) – zastavuje průjem, osazuje střevo prospěšnou mikroflórou, vyživuje enterocyty, okyseluje střevní obsah. Přípravek seženete v lékárně nebo v internetovém obchodě. Přikládám fotografii, abyste viděla jak to vypadá.
Zdraví Cempírek! Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Příznaky tohoto onemocnění se objevují u plůdků v důsledku pronikání velkého počtu cerkárií a jejich migrace v těle. Plůdky bývají neklidné, patrné jsou změny na kůži a žábrách. K úhynu ryb obvykle nedochází, pouze u malých plůdků při masivních infekcích. Při metacerkarióze oční čočky bývají příznaky málo zřetelné. Kontroluje se poškození zraku a zbarvení ryb, které u silně napadených jedinců přechází do tmavých odstínů. Čočka je mléčně zakalená, ve výjimečných případech lze pozorovat i poškození očního bulbu a vypadnutí čočky. Slepé ryby následně přestávají přijímat potravu, zaostávají v růstu a zdržují se většinou u hladiny.
Příznaky onemocnění postodiplostomózou
Pro tuto nemoc jsou charakteristické černé pigmentové skvrny o velikosti až několika milimetrů, a to v kůži a na ploutvích ryb. Jde vlastně o metacerkárie opouzdřené granulační tkání, která je silně prostoupena černým barvivem (melaninem). K úhynu sice nedochází, ale silně napadené ryby jsou nevzhledné.
Králíčci mají pod nosem a v okolí očí několik hmatových vousů. Oči mají zakulacené, naopak uši bývají protáhlé. Králičí zrak není příliš dobrý. Oči má králík vysoko na hlavě a po stranách hlavy, takže zcela zdravý králík dokáže vidět v rozsahu 360 stupňů. Problémem je ale prostor přímo před králíkem, kde je jeho slepé místo. Králík navíc nevidí stejně jako člověk, má velmi omezené vnímání barev. Na rozdíl od člověka ale vidí lépe v horších světelných podmínkách. To je ale asi jediná zraková výhoda králíka oproti člověku. U uší záleží na plemenu, uši mohou být velmi dlouhé, ale i kratší, mohou být vztyčené, ale i svěšené. Délka uší je různá, může být od 5 cm až po 62 (u některých plemen dokonce i více!) cm. Pro králíka je velmi důležitý jeho chrup, králík má celkově 28 zubů. V horní čelisti má 4 řezáky (jeden pár velký a druhý menší) a 12 stoliček. V dolní čelisti má 2 řezáky a 10 stoliček. Přední zuby mohou králíkovi za rok vyrůst dokonce až o 13 centimetrů, pokud se o ně nijak nepečuje.
Střevo je dutý trubicovitý orgán, ve kterém dochází k dotrávení a vstřebávání živin do krve a lymfy (stejně funguje i naše trávicí trubice). Střevo je obaleno svaly umožňujícími posun potravy, nervy, které dávají k posunu impulzy, a cévami, které přivádějí kyslík střevním buňkám a rozvádějí vstřebané živiny do těla.
Střevní ileus znamená neprůchodnost střevního potrubí. Může se jednat o zúžení, zauzlení až úplné ucpání střeva.
Hlavní příčiny:
Tenké střevo se samo zauzlí peristaltickými pohyby. V zablokované části střeva se přeruší krevní oběh. Neprůchodný úsek začne odumírat a musí být neprodleně chirurgicky odstraněn, jinak tato příhoda končí smrtí.
Dojde k mechanickému ucpání střeva, tedy že něco brání v průchodu střevem, může jít buď o vrozené zúžení střeva, nebo o zauzlení střeva, žlučové kameny, břišní kýlu, zánět či rakovinu tlustého střeva nebo blízkého orgánu, Crohnovu chorobu, srůsty v břišní stěně.
Neprůchodnost může způsobit ochabnutí střevní pohyblivosti, důvodem může být například zánět slinivky břišní, pobřišnice, žlučníku, ledvin, zadržování moči v měchýři, špatně léčená cukrovka, zlomeniny páteře, přestane fungovat nervové řízení, selhávání ledvin, nízká hladina draslíku a sodíku v krvi.
Ileus se může v závislosti na příčině svého vzniku projevovat různě. Typickými varovnými příznaky rozvoje onemocnění jsou však zástava odchodů plynů a stolice, ať už v důsledku překážky, nebo zástavy peristaltiky. Ve střevě tak dochází k jejich hromadění, což způsobí roztáhnutí střev, které se projeví vzedmutím břicha. Jelikož se potrava kvůli překážce ucpávající střevo nemůže posouvat dále, dochází k úpornému zvracení, kdy pes zvrací zapáchající hnědou tekutinu. Tyto příznaky doprovází silná bolest, která může mít kolikovitý charakter (přichází ve vlnách, stupňuje se až do maxima, pak slábne a znovu se zesiluje), nebo může být trvalá, krutá a neutišitelná – tak tomu bývá u strangulačního ileu, kdy střevo trpí nedostatkem kyslíku. U nejvíce nebezpečného strangulačního ileu se také mohou objevit příznaky počínajícího šoku, tedy neklid nebo naopak výrazná spavost, bledá kůže se studeným potem, rychlé bušení srdce, zrychlené dýchání.
Nejdůležitějšími složkami kočičího krmiva jsou živočišné bílkoviny a tuk. Kočky nepotřebují k životu přidané obiloviny, které v krmivu mohou sloužit jako levnější náhražka tuku nebo masa. Ovšem cenou se při výběru krmiva slepě řídit nelze. Kočky patří mezi tvrdohlavé a vybíravé tvory, kteří jsou schopni umřít hlady jen proto, že jim zkrátka nechutná. Jejich ochotu pozřít předloženou potravu údajně dokážou ovlivnit i takové faktory, jako jsou teplota nebo konzistence. Žerou a pijí rády na různých místech, proto vítají, když jsou misky na vodu a na žrádlo umístěny každá jinde a daleko od kočičího WC. Také se říká, že se během hodování nerady dotýkají svými fousky okrajů misky, proto touží dostávat krmivo do misek tak širokých, že se do nich pohodlně vejde kočičí čumáček i jeho příslušenství. Ano, řeč je o kočkách domácích.
Kočka patří mezi výlučné masožravce, nikoli mezi všežravce, jako například člověk, a od toho by se mělo odvíjet krmivo, které jí poskytujeme. Kočka, která se živí sama lovem, zkonzumuje v průměru osm myší za den, čímž pokryje své stravovací a výživové nároky. Ovšem i ta, která žije doma, vyžaduje několikrát denně čerstvou dávku žrádla, byť ne v takovém objemu. Tím se liší od psů, kteří si přebytky uchovávají na později a nevadí jim konzumovat potravu, která je už pěkně uleželá.
Cenou se při výběru krmiva řídit nelze, mezi dražší patří nejlepší i nejhorší výrobky v testu. Ačkoli mohou velká balení představovat levnější variantu, veterináři je nedoporučují kupovat, pokud je nelze rychle spotřebovat. Granule žluknou a plesniví a mohou v nich během dlouhého skladování vznikat nebezpečné mykotoxiny.
Jedná se o onemocnění oční čočky. Původcem této choroby je metacerkárie motolice oční Diplostomum spathaceum a další druhy rodu diplostomum. Tyto motolice se v chovech i ve volné přírodě vyskytují zcela běžně a při masivní invazi mohou rybám způsobit závažné poškození zraku, vedoucí až k oslepnutí.
Metacerkárie jsou malí červíci nepřesahující 0,5 mm délky – v jedné oční čočce jich může být až několik desítek. U těchto parazitů hraje ryba roli druhého mezihostitele. V tomto případě bývá prvním mezihostitelem plovatka bahenní, konečným hostitelem je pak rybožravý pták (racek nebo volavka). Cílovým orgánem u ryb je oční čočka, v níž probíhá další vývoj v metacerkárie. Rybu pak musí pozřít rybožravý pták, v jehož střevě se vývojový cyklus uzavírá – parazit dospívá a začíná produkovat vajíčka.
Metacerkárie lokalizované v oční čočce poškozují její tkáň. První příznaky jsou drobné bílé čárky na čočce. Při masivním výskytu desítek metacerkárií pak dochází k zakalení čočky a postupnému oslepnutí. Nakonec dochází až k prasknutí čočky a jejímu vypadnutí z oční bulvy. Příroda se nám může zdát být krutá, ale je přitom fascinující a neuvěřitelně vynalézavá – i tento handicap mezihostitele přesně splní svůj účel. Slepé ryby totiž většinou přestanou přijímat potravu, pohybují se u hladiny a stávají se tak snadnou potravou pro rybožravé ptáky, v nichž se životní cyklus parazita završuje.
Léčba motolice je zdlouhavá, ale účinná, a to medikací přípravku s podílem látky praziquantelu. Praziquantel je širokospektré antiparazitikum. Doporučuje se k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz). Praziquantel se tak jeví jako perspektivní antiparazitikum.
Předpokládá se, že onemocnění vzniká jako následek chronické stimulace imunitního systému některými bakteriemi nebo potravními alergeny. Následným uvolňováním vzniklých chemických látek dochází k poškozování sliznice trávicího ústrojí.
Onemocnění je charakterizováno chronickým zánětlivým procesem, který může postihovat jakoukoliv část trávicího traktu – od žaludku přes tenké střevo až po střevo tlusté. Podle místa výskytu zánětlivé reakce se liší i příznaky onemocnění.
Je-li postižen žaludek a začátek tenkého střeva, je nejčastějším projevem chronické zvracení a ztráta hmotnosti.
Problém je většinou celoživotní, proto je třeba provést včas co nejpřesnější diagnózu. Pak je možno zavést cílená a přesná opatření, která povedou k dlouhodobé stabilizaci procesu a zlepšení kvality života zvířete. Může docházet k periodickému návratu původních příznaků nebo k přechodnému zhoršení stabilizovaného stavu.
Komplexní vyšetření krve pak může směrovat k dalším diagnostickým krokům, kdy je nutné nejprve laboratorně vyloučit problémy jater, ledvin a pankreatu.
Onemocnění lze následně přesně typizovat pouze odebráním biopsie (vzorku) z postiženého úseku trávicího traktu prostřednictvím endoskopie nebo laparotomicky (chirurgickým otevřením břišní dutiny). Následným histologickým vyšetřením se potvrdí diagnóza, někdy se podaří i odhalit pravděpodobnou příčinu vzniku zánětlivé reakce podle buněk, které organismus abnormálně ukládá do postižených tkání. Důležité je i vyloučení jiných nemocí nebo komplikujících faktorů s podobnými projevy (jako jsou potravní alergie, bakteriální a plísňové záněty střev, problémy vstřebávání živin a podobně).
Léčba spočívá v přísném dietním režimu (krmení hypoalergenní stravou), to znamená bílkovina pouze jehněčí, králičí, krůtí, kachní, rybí nebo zvěřina; sacharidový příkrm – ideálně rýže, opatrně brambory.
Vhodnější je použití komerční diety, která obsahuje přídavky vitamínů, minerálů, mastných kyselin a kvalitní vlákniny, která je velice důležitou složkou pro obnovení správné mikroflóry tlustého střeva. Dieta musí být bez konzervačních látek a aditiv. V mírných formách onemocnění nebo v udržovací fázi léčby lze někdy onemocnění kontrolovat pouze dietou.
Použití léků je závislé na typu a stupni postižení, na snášenlivosti diety a celkovém stavu organismu (fungování jater, ledvin, přítomnost konkurenčních hormonálních onemocnění a podobně).
Úvodní léčba se často v průběhu terapie mění. Onemocnění vyžaduje trvale pravidelné sledování.
Pokud se pes nemůže vyprázdnit (pes se nemůže vyprázdnit), může následovat manuální vybavení stolice. Veterinář k tomu použije buď pouze ruce, nebo lékařské kleště. Pokud jde o chronickou zácpu, je někdy nutné operativně odstranit část tlustého střeva. Této operaci se říká částečná kolektomie a provádí se u opakované chronické zácpy, nebo když je zřejmé, že tlusté střevo bylo nenávratně poškozeno.
Pokud je pes dehydrovaný nebo trpí chronickou zácpou (stav, který je obtížné zvládat nebo na který nepomáhá léčba), bude nutné jej kvůli léčbě hospitalizovat. Budou mu dodány tekutiny, a pokud užívá nějaké léky, které mohou způsobovat zácpu, tak se tyto léky vysadí nebo nahradí jinými. Často pomáhají laxativní výživové doplňky (například otruby, metylcelulóza, dýně, psyllium), ovšem ty někdy mohou zhoršit nadmutí střeva. Pokud k tomu dojde, pak je nutné přejít na lehce stravitelný jídelníček. Jakmile veterinář rozhodne, že pacient dostatečně doplnil tekutiny, zvíře bude uspáno, aby se mohla nahromaděná stolice manuálně odstranit. U lehčích stavů může k vyprázdnění pomoci klystýr.
Může se zdát, že je to banální obtíž, ale není radno ji podceňovat, protože může vyvolat těžké zdravotní komplikace.
Psi by měli kálet minimálně jednou za 2 dny, ideálně však každý den. Stolice, která se ve střevě zadržuje déle, se zahušťuje a vyprázdnění je mnohem obtížnější. Navíc v těle zůstávají odpadní látky, které se vstřebávají zpátky do těla. Odborníci upozorňují na to, že čím déle zácpa trvá, tím se stav zhoršuje a může vyústit až k nutnosti chirurgického zákroku či v trvalé následky v podobě chronické zácpy.
U psů, kteří žijí v bytě a u nichž je venčení závislé na majiteli, je to snadné. To, že pes delší dobu „neudělal hromádku“, je na první pohled zřejmé. U psů, kteří přebývají na rozlehlé zahradě, je situace složitější, absence exkrementu si nemusíte všimnout. Zácpu poznáte také podle neúspěšného tlačení.
Na počátku zácpy pomáhá podání slabého projímadla a také zvýšení obsahu vlákniny v krmivu. Projímavé účinky má rostlinný olej, který zamícháte do krmiva v množství jedné lžíce na 5 kg hmotnosti zvířete. Vhodnou vlákninou je například strouhaná syrová mrkev, spařené ovesné vločky, lněné semínko nebo psyllium. Jestliže během 1–2 dnů nedojde k normálnímu vyprázdnění, navštivte veterinární ordinaci, kde zvířeti naordinují razantnější projímadlo (nebo klystýr). V závažných případech je nutné opakované podávání infuzí.
Místo rostlinného oleje můžete zkusit lososový olej, většinou domácím mazlíčkům moc chutná. Pokud ho pes odmítne, vyzkoušejte sardinky v oleji (samozřejmě jen v případě, že zvíře není alergické na ryby). Přestože jsou slanější, jednorázové podání neuškodí, a navíc je to vysloveně dobrota, takže není problém s jejich příjmem.
Psům nikdy nedávejte vařené kosti! Zvlášť zvířatům, která jsou zvyklá jen na granule, mohou uškodit. Nejenže se štěpí na ostré kousíčky, které mohou perforovat střevo, ale navíc způsobují zácpu. Pozor dávejte zejména na kosti vepřové, při kousání se rozpadají na drť, která střevo doslova zabetonuje. Také kuřecí kosti mohou napáchat velkou paseku.
Pokud jste si všimli, že se pes ohýbá ke kálení a marně tlačí, nemusí to ještě znamenat zácpu. Podobně se projevují i močové kameny nebo podráždění konečníku.
Zácpa se někdy může paradoxně jevit jako průjem. V ucpaném střevě se část stolice do konečníku protlačí a dochází k zánětu ucpaného místa, při kterém se tvoří tekutina, která trus naředí a objeví se průjem. Zvíře je v takovém případě skleslé, má matnou (jakoby zhrublou) srst a může i začít hubnout.
Moje koťátko plemena ragdoll,7měsíců má dnes ráno zakalené jedno oko a je zakalené jako by bylo slepé.Je to domácí kočka takže by neměla mít onemocnění z venvkovních vlivů.Chtěl bych se zeptat na možnou léčbu ,protože návšťěvu veterináře můžu uskutečnit až přístí týden.
Na tyto průjmy dobře zabírají psí probiotika. Za 300 Kč je možné koupit Aptus Aptobalance Dog pastu 15ml.
Jde o veterinární probiotický přípravek pro psy ve formě chutné pasty, ideální zejména pro menší psy, vhodný při akutním průjmu jakékoli etiologie (obsahuje attapulgit, kaolin, mořskou řasu, pektin, E. Faecium) – zastavuje průjem, osazuje střevo prospěšnou mikroflórou, vyživuje enterocyty, okyseluje střevní obsah. Přípravek seženete v lékárně nebo v internetovém obchodě. Přikládám fotografii, abyste viděla jak to vypadá.
