Rimadyl tablety pro psy patří mezi nejčastěji používané veterinární léky na bolest a zánět. Obsahují účinnou látku karprofen, která psům výrazně ulevuje od bolesti kloubů, artrózy nebo po chirurgických zákrocích. V tomto článku najdete podrobný popis účinků, dávkování, bezpečnosti, zkušeností chovatelů i rady veterináře. Zaměříme se také na praktické informace, jako je Rimadyl tablety pro psy cena, dostupnost a rozdíly mezi označeními rimadyl, rimadil či lidovým rymadyl.
Co je Rimadyl a kdy se používá
Rimadyl je veterinární nesteroidní protizánětlivý lék (NSAID). Působí protizánětlivě, analgeticky i antipyreticky.
Nejčastěji se předepisuje při:
artróze a chronických bolestech kloubů,
bolesti zad,
po operacích (ortopedických i měkkých tkání),
úrazech, zánětech a horečce.
Majitelé často hledají i varianty názvu jako rimadyl pro psy, rimadyl pro psa, případně komolené tvary rymadyl nebo rimadil. Vše označuje stejný přípravek.
Ve svém příspěvku RIMADYL TABLETY PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel HEDVIGA.
Dobrý deň, ll ročný briard užíva Rimadyl 1/2 tablety ráno 4.deň, spolu s Amoksiklavom. Zaujíma ma, či môže byť akoby omámený a nechutí mu žrať, len pije.Ďakujem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tyto dva přípravky se vzájemně neovlivňují, protože Apto-Flex není lék, ale doplněk stravy na podporu kloubů.
Na co si dát pozor?
- Pokud má pes problémy s játry nebo ledvinami, konzultujte dávkování s veterinářem (kvůli Rimadylu).
- Sledujte, zda se neobjeví průjem, zvracení nebo nechutenství — to může být reakce buď na Rimadyl, nebo na nový doplněk.
- Nezaměňujte Apto-Flex s jinými léky proti bolesti — nelze kombinovat Rimadyl s jiným NSAID nebo kortikoidem.
Doporučení
Pokud pes už Rimadyl užívá delší dobu a jen chcete přidat kloubní výživu, je tato kombinace obvykle běžná a doporučovaná. Přesto je ale lepší doplněk zavádět postupně.
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ DÝCHACÍ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Jackelová.
vlastním fenku jorkšíra, má zúženou dýchací trubici. Byli jsme na vyšetření, zatím podáváme léky theoplus 100. Zdá se mi, že se problém nelepší. můžete mi poradit nějaký jiný lék, nebo jak dále postupovat. Ještě navíc lék theoplus 100 má výpadek a zatím mi nikdo neporadil náhradu. Fenka váží 4,5 kg mám problém do ní lék dostat. Existuje jiná forma, třeba tekutá ? Theoplus 100 jsem podávala po čtvrtinách.
Předem moc děkuji za radu a přeji krásný den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám stejný dotaz jako paní co se ptala na danou jorkšíra já mám psa má dusivé záchvaty snížená průdušnice při spaní chrápe chroptí co byste mě doporučili dekuji
Rimadyl se srovnává s léky Meloxicam, Trocoxil nebo Previcox. Každý pes reaguje jinak. V diskuzích se někdy objevuje i nesouvisející pojem revalid tablety diskuze, protože majitelé hledají „tablety na zlepšení stavu psa“, ale Revalid je humánní přípravek a není vhodný pro psy.
Ano, některé lidské léky lze použít, ale pouze omezeně.
Průjem u psa lze řešit pomocí aktivního uhlí nebo Smecty, ale vždy je nutné sledovat stav psa. Ne všechny léky jsou vhodné a některé mohou být nebezpečné.
Kolik Smecty dát psovi?
Dávkování Smecty závisí na váze psa.
Průjem u psa lze zmírnit Smectou, ale dávka musí být menší než u člověka. U menších psů stačí malé množství, u větších lze dávku zvýšit.
Je aktivní uhlí bezpečné pro psa?
Ano, aktivní uhlí patří mezi nejbezpečnější možnosti.
Průjem u psa lze pomocí uhlí často stabilizovat, zejména pokud jde o dietní chybu. Neřeší ale příčinu, proto je nutné sledovat stav.
Můžu dát psovi Imodium?
Ne, Imodium není vhodné bez konzultace s veterinářem.
Průjem u psa může být tímto lékem potlačen, ale příčina zůstává. To může vést ke komplikacím.
Co je nejlepší lék na průjem u psa?
Neexistuje jeden „nejlepší“ lék.
Průjem u psa je potřeba řešit komplexně – dieta, klid a případně jednoduchý lék jako uhlí nebo Smecta.
Jak dlouho čekat, než jet k veterináři?
Maximálně 48 hodin bez zlepšení.
Průjem u psa by se měl do dvou dnů zlepšit. Pokud ne, je potřeba řešit situaci jinak.
Co když jsem dal psovi špatný lék?
Pokud jste dali psovi nevhodný lék, sledujte okamžitě jeho stav a jednejte.
Průjem u psa se může po nevhodném léku zhoršit nebo změnit průběh. Pokud zaznamenáte apatii, zvracení nebo zhoršení, je nutné kontaktovat veterináře. Nečekejte, jestli to „přejde“.
Jak rychle zabere Smecta u psa?
Smecta může začít působit během několika hodin.
Průjem u psa se při správném použití často zklidní během 12–24 hodin. Pokud se stav nezlepší do druhého dne, je potřeba zvolit jiný postup.
Může pes dostat průjem po léku?
Ano, některé léky mohou průjem způsobit nebo zhoršit.
Průjem u psa se může objevit jako reakce na nevhodný lék nebo špatné dávkování. Proto je důležité používat jen ověřené možnosti.
Co dělat, když pes nepije?
Pokud pes nepije, jde o velmi rizikový stav.
Průjem u psa bez příjmu tekutin vede rychle k dehydrataci. V takovém případě je nutné jednat okamžitě a nečekat.
Jak poznám, že je průjem vážný?
Vážný průjem poznáte podle změny chování psa.
Průjem u psa je nebezpečný, pokud se objeví apatie, krev nebo zvracení. Tyto příznaky znamenají, že situace není běžná.
Můžu kombinovat více léků najednou?
Ne, kombinování léků je rizikové.
Průjem u psa je lepší řešit jedním postupem a sledovat reakci. Kombinace více léků může stav zhoršit.
Co když průjem po léku nezmizí?
Pokud průjem neustupuje, je potřeba změnit přístup.
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy, u nichž je pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní základem diagnostiky.
Klinické vyšetření štěňat je zaměřeno na vyšetření kostí, kloubů, u predisponovaných plemen i nervové soustavy. Pečlivý poslech hrudníku a vyšetření břicha mohou prokázat nálezy svědčící o zánětlivém nebo nádorovém onemocnění.
Přirozenou součástí diagnostiky je vyšetření vzorku krve, zvýšený počet bílých krvinek je známkou zánětlivého onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření. Pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary, přítomnost tekutiny, rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí.
Jako analgetika se u psů používá celá řada preparátů z různých skupin, v různých formách (tablety, emulze, injekce). Na tomto místě je důležité poznamenat, že jsou doporučitelné pouze veterinární preparáty vhodné pro psy, či v určitých případech i humánní, podle dávkování veterinárního lékaře. Na domácí experimentování s acylpyrinem, paralenem nebo ibuprofenem už doplatilo mnoho zvířat, především mláďat!
Analgetika využívaná ve veterinární medicíně dělíme na:
Nesteroidní protizánětlivé látky: tato skupina tvoří asi nejpoužívanější část analgetik. Kromě schopnosti tlumit bolest mají i protizánětlivý a protiotokový účinek. Některá z nich se hodí i k dlouhodobé aplikaci. Jejich nevýhodou může být negativní vliv na zažívací aparát (zvracení, krvácení až tvorba vředů) a ledviny (postižení cév). U moderních typů je v běžných dávkách a při aplikaci po žrádle tento výskyt problémů málo častý. Řadíme sem Ketofen, Rimadyl, Metacam, Tomanol, Finadyne, Aulin.
Místní a celková anestetika: používají se většinou při operacích. Jsou to látky schopné velmi významně tlumit bolest. Délka účinku závisí na typu a způsobu podání. Většinou působí krátkodobě. Některé preparáty ale účinkují i určitou dobu po probuzení zvířete (především místní anestetika podaná některou technikou lokálního znecitlivění, například epidurálně). Na tomto místě je důležité varování před neuváženým podáním anestetika do kloubů bez důkladné diagnostiky!! Odbornou chybou je taktéž „opich páteře“ anestetikem při bolestech spojených s meziobratlovým diskem – hrozí nekontrolovaný pohyb s rizikem ochrnutí!!! Do této skupiny řadíme Procain, Lidocain, Marcain.
Opioidy: jsou deriváty opiátů, látky odvozené od morfia. Bolest tlumí velmi silně po rozdílnou dobu. Jejich použití je ale omezeno vzhledem k jejich problematičtějšímu získávání, poněkud vyšší ceně, některým nežádoucím vlivům (především určitá deprese dechu) a vzhledem ke způsobu aplikace některých z nich (pouze nitrožilně). Preparáty, které jsou použitelné v našich podmínkách (kromě některých speciálních případů), jsou ale poměrně bezpečné, cenově přijatelné a mohou se aplikovat i do svalu či podkoží. Hodí se především k premedikaci před operativními zákroky, kdy snižují svým účinkem spotřebu celkových anestetik a tlumí i bolest pooperační. Velmi vhodné je podání nižší epidurální dávky, která má stejný účinek jako podání celkové anestezie, ale výrazně menší vedlejší vliv. Patří sem Torbugesic, Temgesic.
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy. U nich je základem diagnostiky pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní.
Přirozenou součástí diagnostiky je rovněž vyšetření vzorku krve. Zvýšený počet bílých krvinek například ukazuje na zánětlivé onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček zase dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření, která pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary či přítomnost tekutiny. Rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří, nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí. Vždy dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová. Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu.
Lék Prurivet je na předpis, jedná se o roztok čirý a žlutozelený (Chloramphenicolum 1,20 g, Benzylis benzoas 10,00 g a Dexamethasonum 0,05 g), který je k zevnímu použití.
Prurivet je kombinací diferenciálně působících složek, které jsou vysoce účinné při léčbě lokálních kožních onemocnění dermatitid a ekzémů. Širokospektrální antibiotikum Chloramfenikol působí proti možné sekundární bakteriální infekci, která může doprovázet parazitární kožní onemocnění. Lék velmi dobře proniká srstí až na kůži, na které díky velmi dobré přilnavosti vytváří souvislou vrstvu bez přílišné disperze. Účinné látky se tak mohou plně uplatnit. Vliv přípravku na ošetřenou kůži je díky filmu, který se vytvoří po aplikaci, prodloužen. Obsahem tuku navíc chrání kůži před vysušením, ta je naopak vláčná.
Kontraindikace je možná na přecitlivělost na účinné látky obsažené v roztoku, nepoužívat u březích zvířat.
Při dlouhodobém používání je možný výskyt kožní atrofie, kožních krvácenin, ulcerózního zánětu kůže, ojediněle se může vyskytnout vypadávání srsti a zcela vzácně kontaktní alergie. Je nutné vyvarovat se kontaktu přípravku s očima a sliznicí (nanášet na kůži v rukavicích). Na základě kožní resorpce dexametazonu nejsou vyloučeny vedlejší účinky kortikosteroidů, obzvláště při velkoplošných kožních lezích.
Lokálně se dávkuje 1–3krát denně na postiženou kůži a nejbližší okolí. Přípravek snadno proniká srstí a kožními záhyby, velmi dobře ulpívá na povrchu kůže. Docílí se tak aplikace bez nežádoucího mechanického dráždění kůže a bez nutnosti odstranění srsti. Délka aplikace se řídí klinickými symptomy, neměla by ale trvat déle než 1 týden. Při dlouhodobém používání je možné zeslabení účinku.
Lék je možné získat pouze na předpis od veterinárního lékaře a jeho cena se pohybuje okolo 200 Kč za lahvičku v množství 100 ml.