KRALIK SKRIPE ZUBY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. O teddy králíčka se zasloužili především chovatelé v Německu a Nizozemsku křížením angorských, liščích a barevných zakrslých králíků. Tento králíček byl cíleně vyšlechtěn jako rodinný mazlíček. Teddy v anglickém překladu znamená medvídek a on se malému plyšovému medvídku opravdu podobá.
Chování zakrslého králíka
Teddy je jemné a klidné zvířátko mazlivé povahy, a tak se hodí k dětem i ke starým lidem, aby jim pomáhal zahánět samotu. Samotný králíček díky své povaze k dítěti přilne a bude ho brát za svého kamaráda. A nezáleží na tom, zda to bude sameček či samička. Teddy je společenský a za péči a pozornost se odměňuje náklonností. Kvůli samotě někteří chovatelé doporučují pořídit si dva králíčky, kteří se spolu zabaví. Nejvhodnější jsou dvě sestry z jednoho vrhu nebo vykastrovaný sameček se samičkou. Tyto kombinace jsou zárukou, že se nebudou rodit mláďata, ale hlavně nebude nutné řešit spory a souboje.
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), máte dvě možnosti:
vzít ho a odnést na toaletu;
dát mu na srozuměnou nesouhlasným tónem hlasu, že takto tedy ne, a bobky odnést do toalety a připadnou loužičku vysát papírovým kapesníkem. A až jej přistihnete na toaletě, mějte po ruce dobrotu, kterou ho odměníte, abyste ho pozitivně motivovali.
Postup č. 1je trochu problematický, protože králíci většinou nesnáší zvedání a přenášení (evokuje jim to pocit, kdy je v přírodě chytí dravec, oni letí vzduchem, nemohou utéct a je s nimi konec). Pokud tedy budete králíka na záchůdek přenášet, může se dost dobře stát, že se mu to nebude líbit, vaši ruku si spojí s nedobrovolným pobytem ve vzduchu a bude před vámi prchat, i když ho budete chtít jenom pohladit. Doporučujeme tedy používat spíše metodu č. 2.
Nečekejte zázraky během několika hodin nebo dnů. Některým králíkům trvá déle, než se na záchůdek naučí chodit. Základem je naučit králíka do toalety čurat. Bobky se časem přidají.
Králíkovi dejte do klece podestýlku okamžitě pouze do toalety a do zbytku klece kobereček. Pokud bude mít králík podestýlku jak v kleci, tak v místě vylučování, nebude mezi tím rozlišovat, a to ani za předpokladu, že bude podestýlka v kleci jiná, a na toaletu se nenaučí.
Mláďata v záchůdku často leží a odpočívají. Nebojte, s věkem je to přejde.
Někteří králíčci neradí chodí na rohový záchůdek. Tento problém lze vyřešit pořízením komfortnější obdélníkové toalety pro kočky. Umístěte králíkovi do pokoje alespoň jednu externí toaletu, kterou bude moct používat při pobytu mimo klec. V přírodě králíci nekonají potřebu do své nory a je možné, že váš králíček bude taky tak čistotný, že upřednostní vyprazdňování mimo klec. Někteří králíci chodí neradi na toaletu, pokud jsou jako podestýlka používány dřevité pelety. Je možné, že jim vadí rachot při doskoku do záchůdku nebo je tvrdé p
Ve svém příspěvku JAKÝ VLIV MÁ KUKUŘICE NA VÝKRM KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ČMEJLA Miloš.
Může se králík krmit kukuřicí nebo ne. Jaký to má vliv na jeho zdraví?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Kukuřice je pro králíka dobrým zdrojem sacharidů, podobně jako obilí. Králík si poradí jak s celým klasem, tak i s vyloupanými semínky nebo s kukuřičným šrotem. Králík může kukuřici konzumovat v kterékoli její vegetační fázi. Kukuřice by měla být ale jen jednou z několika dalších složek stravy králíka. V králičím jídelníčku společně s kukuřicí by měla být zastoupena kořenová zelenina nebo krmná řepa, seno nebo čerstvá tráva a tvrdý chléb.
Bělení zubů psa je vhodný doplněk po odstranění zubního kamene a také jej lze využít jako součást přípravy na výstavu. Zákrok je prováděn stejně jako odstraňování zubního kamene v anestezii. Zuby tak získají řádově světlejší odstín a jsou tím odstraněny mikroskopické nerovnosti, které tvoří základ pro ulpívání zubního plaku, o několik měsíců se tak oddálí nezbytnost dalšího čištění zubů. Bělení a leštění má také částečný vliv na snížení zápachu z tlamy. Bělení jedlou sodou je naprosto bezpečné, nijak nepoškozuje zuby.
Pravidelné čištění zubů účinně snižuje riziko zánětlivých onemocnění dásní. Nedílnou součástí péče je i používání speciálního krmiva pro žvýkání, které částečně také odstraňuje usazený zubní kámen a pomáhá bělit zuby.
Používáte-li speciální produkty určené k péči o zuby, čištění zubů je velice snadné. Zvířátka mají k dispozici speciálně upravené zubní kartáčky, které se dostanou i na těžko přístupná místa, a čištění je velmi rychlé. Důležitou součástí je také použití speciální zubní pasty, která je obohacena o antibakteriální přísady a obsahuje příchuť hovězího masa, takže zvířátku čištění nevadí, naopak mu pasta přijde chuťově atraktivní.
Čestnost bělení závisí na potřebě. Jde o zákrok pohybující se spíše v kosmetické rovině, takže žádná zdravotní doporučení nelze stanovit. Univerzální rada zní: bělte, když máte pocit, že jsou zuby (opět) zažloutlé. Při domácím bělení stačí jednou za měsíc nebo několik měsíců jedna udržovací bělicí procedura, čímž lze docílit dlouhodobě stabilního výsledku.
Ordinační bělení trvá asi 60 minut, přičemž se bělicí gel nanáší hned několikrát za sebou. Existuje mnoho variant ordinačního bělení chrupu. To, kterou daná klinika upřednostní, závisí pouze na zkušenostech a preferencích. Některé procedury používají na zesílení efektu speciální lampy. Jde ale o invazivní řešení, které je pro citlivé zuby zcela nemyslitelné. Domácí bělení má trochu jiný průběh. Do přesně padnoucích nosičů, které vám zhotoví váš veterinář, nanesete množství bělicího gelu a necháte působit. Tento proces pak opakujete do té doby, dokud nedosáhnete požadovaného odstínu bílé. V průměru jde asi o dva až tři týdny. U obou variant je pak nutné počínat si velmi opatrně, aby nedošlo k poleptání měkkých tkání bělicím gelem. Domácí bělení je z tohoto pohledu výrazně bezpečnější a šetrnější.
Na zuby se za účelem odstranění nežádoucích nečistot a skvrn nanášejí také různé gely. V určitých případech se může aplikovat laserová operace za účelem vybělení zubů.
Je třeba ale poznamenat, že operace ani nanášení gelu rozhodně není pro každého. Jak gel, tak i laser se mohou používat pouze na úplně zdravé zuby. Velké riziko tkví hlavně v přílišném obnažení zubních krčků. Ty jsou poté mnohem náchylnější k infekcím a zuby se stávají citlivějšími. Zdraví zubů spočívá hlavně v tom, že v ústní dutině nedochází k žádnému krvácení a že není zasažena ve větší míře parodontózou.
Je dobré si uvědomit, že zakrslý králík patří ke společenským zvířatům. Obvykle si na lidi snadno zvykne, když je s nimi od malička. Pak se z něj stává věrný společník, který svého páníčka následuje po celém bytě. Pokud ale nemáte čas se mu věnovat, pak pro vás králíček není vhodnou volbou. Může se začít bát lidí, s tím pak bývá spojená i jeho vysoká agresivita.
Výhodou králíčka také je, že obvykle patří k tichým zvířátkům, což znamená, že nevydává žádné výrazné zvuky, ale někdy může rušit svoji aktivitou, králíčci totiž obvykle ožívají večer a brzy ráno, což není každému člověku příjemné. Pokud pořizujete králíčka pro své dítě, pravděpodobně bude chtít, aby s ním králíček sdílel pokoj. To ale není úplně vhodné, protože večer je opravdu králíček nejaktivnější a rušil by spánek dítěte. V tu chvílí opravdu nezáleží na tom, jestli ho na noc necháte zavřeného v kleci (věřte mi, najde si něco, čím bude moc mlátit, šustit, vrzat), nebo volně pobíhat.
Zakrslí králíci patří také k čistotným zvířátkům, která jsou schopná naučit se chodit na svůj záchod jako kočky. Záchod je samozřejmě nutné pravidelně čistit. I tady si je třeba uvědomit, že není králík jako králík. Opět je jejich schopnost naučit se chodit na připravený záchod individuální. Problémem může být, pokud budete zpočátku v jeho výchově nedůslední, nebo se na ni úplně vykašlete, tak nemůžete čekat, že bude králíček čistotný. Nikdo se jen tak sám nenaučí používat záchod. Někdy se ale stává, že vychovatel je důsledný, snaží se, a i přesto to králíčka nedokáže naučit. I to se bohužel stává. Nečistotní králíčci, ať už z jakéhokoliv důvodu, obvykle čůrají a bobkují kdekoliv po celém bytě a kleci, případně rádi vyhrabávají připravený záchod. Na čistotnost králíčka má vliv i puberta (ta na něj přijde asi již 6 měsíců po narození), v tu chvíli se může z každého králíčka stát pořádný čuník. Stává se, že pubertální králíčci si značkují celý byt i jejich páníčka. V lepším případě to dělají bobky, v horším případě všude stříkají moč.
Jak dokazuje schopnost naučit se chodit na svůj záchod, patří zakrslí králíci k učenlivým zvířátkům. Kromě toho, že se tedy naučí této čistotnosti, mohou se také naučit přiběhnout na určitá zavolání. Tato schopnost je ale velmi individuální. Existují králíčci, kteří přiběhnou i na zavolání svého jména, pak jsou ale králíčci, kteří za vámi přijdou, jen když sami chtějí, případně když pro ně máte nějakou vhodnou motivaci (například oblíbený pamlsek, zeleninu). Dokonce někteří králíčci se i naučí, že něco nesmí, pokud při jejich „tréninku“ využíváte stále stejně znějící povely. Ale jak tu již zaznělo, jedná se o velmi individuální vlastn
Ve svém příspěvku KRÁLÍK DOMÁCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín P..
Králík se chová normálně.Po zabití játra i plíce normální bez defektu,
ale vnitřní tuk(sádlo)je nažloutlé.Některý to má čistě bílé,některý
nažloutlé.Nevím proč? Je to nějaká nemoc?
Děkuji za radu.Tonda P.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zácpu u králíka lze poznat už podle toho, jak se králík pohybuje. Králík, kterého trápí zácpa, obvykle totiž sedí s nahrbeným hřbetem, jeho břicho je nadmuté a králík samozřejmě vůbec nejí.
Příčiny
Zácpu u králíka může způsobit nevhodná strava (někdy králík spořádá i to, co by opravdu neměl, například když vám uteče z králíkárny, tak může v jejím okolí objevit řadu nevhodných věcí), problémem může být také nachlazení.
Léčba
Králíkovi, který trpí zácpou, se doporučuje poskytnout dostatek vody, případně zeleniny jako je salát a mrkev. Ideální je také pohyb, který pomůže rozpohybovat střeva. Pokud by ale zácpa trvala déle než den, je lepší navštívit veterináře, aby se vyloučilo vážnější onemocnění, jehož příznakem by mohla být zácpa.
Prevence
Prevencí může být zabezpečení králíkárny tak, aby se králík nenachladil a zároveň nemohl sníst něco nevhodného.
V naší poradně s názvem KRÁLÍK DOMÁCÍ A JEHO NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Svoboda.
Dotaz:
Pokud má králík ušní svrab (prašivinu), je možné bez obav jeho maso konzumovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je výlučně kožní onemocnění, které nijak neovlivňuje svalovinu ani vnitřní orgány. Vzhledem k tomu, že u jatečných králíků se celá kůže stahuje, nehraje její onemocnění žádnou roli v kvalitě masa.
Jedná se o bakteriální onemocnění, které může mít různé stupně závažnosti. Toto onemocnění postihuje hlavně tedy dýchací ústrojí.
Projevy
U infekční rýmy je důležité rozlišit, jestli se jedná o velmi prudkou formu onemocnění, které může v krátké době (v rámci několika dní) způsobit králíkovu smrt, nebo jestli se jedná o chronickou formu, která je částečně podobná infekční rýmě u lidí. U akutní formy je výtok z nosu, zhoršené dýchání, v závěru se objevují křeče. Králík také působí apaticky a nejí. Typická je také vyšší teplota. U chronické formy se nemoc projevuje také výtokem z nosu a kýcháním. U perakutní formy nemoc končí selháním dýchací soustavy a srdce.
Nákaza
Králík se může infekční rýmou nakazit přímým kontaktem s již nemocným králíkem, ale klidně i nepřímo prostřednictvím krmiva, vodou. Náchylnější k tomuto onemocnění jsou králíci, kteří se pohybují v prašném prostředí nebo na průvanu. Králík se může nakazit i od králíka, který nemá žádné příznaky nemoci.
Léčba
Léčbu infekční rýmy určuje veterinář, na kterého se chovatel obrátí (je opravdu lepší tuto nemoc nepodceňovat, protože je možné, že byste příznaky považovali za rýmu a on to byl ve skutečnosti králičí mor nebo jiné onemocnění). Veterinář obvykle předepíše antibiotika u chronické formy onemocnění. U peraktuní a akutní formy infekční rýmy veterinář králíka obvykle neléčí a králík na tuto nemoc umírá.
Prevence
Stejně jako u člověka i u králíka může být prevencí užíváním různých vitamínů (vitamíny A, E a C). Důležitá je také hygiena v králíkárně a v případě, že je některý králík nakažený, tak jeho karanténa.
Ve svém příspěvku NEMOCI U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Mikšovská.
Dobrý den,
naše 1,5 roku stará čivava nepřezubila, což veterinář zjistil dnes při očkování. Má stále komplet mléčný chrup a nemá dvoje zuby vedle sebe. Veterinář říká, že je asi bude potřeba vytrhnout. Jí normálně, dásně nemá nateklé. Nejspíš je zapotřebí ale udělat rentgen, zda má vůbec druhé zuby v dásni, že? Je to neobvyklé nebo poměrně časté? A jak se popřípadě takový zákrok provádí?
Předem velmi děkuji za odpověď
Jana Mikšovská
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Králíčci mají pod nosem a v okolí očí několik hmatových vousů. Oči mají zakulacené, naopak uši bývají protáhlé. Králičí zrak není příliš dobrý. Oči má králík vysoko na hlavě a po stranách hlavy, takže zcela zdravý králík dokáže vidět v rozsahu 360 stupňů. Problémem je ale prostor přímo před králíkem, kde je jeho slepé místo. Králík navíc nevidí stejně jako člověk, má velmi omezené vnímání barev. Na rozdíl od člověka ale vidí lépe v horších světelných podmínkách. To je ale asi jediná zraková výhoda králíka oproti člověku. U uší záleží na plemenu, uši mohou být velmi dlouhé, ale i kratší, mohou být vztyčené, ale i svěšené. Délka uší je různá, může být od 5 cm až po 62 (u některých plemen dokonce i více!) cm. Pro králíka je velmi důležitý jeho chrup, králík má celkově 28 zubů. V horní čelisti má 4 řezáky (jeden pár velký a druhý menší) a 12 stoliček. V dolní čelisti má 2 řezáky a 10 stoliček. Přední zuby mohou králíkovi za rok vyrůst dokonce až o 13 centimetrů, pokud se o ně nijak nepečuje.
Ve svém příspěvku TRHÁNÍ ZUBŮ U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakubec.
Prosím máte někdo skušenost s vytrháním všech zubu u Yokšír staří 12 let
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.
Absolvovala jsem totální odstranění všech zubů s jednou z mých dětských jorek, když jí bylo kolem 12. Dobře se z toho vzpamatovala a vrátila se i k tvrdým granulím. Nejprve jsme ji je změkčovali teplou vodou, ale za pár měsíců jí ztvrdly dásně a dala přednost tvrdým věcem. Dožila se 14 let a až do konce života chroupala granule ztvrdlými dásněmi. Zdálo se, že se jí po tom moc ulevilo, protože jí zuby způsobovaly spoustu bolesti. Protože šlo o starší fenku, tak náš veterinář vyžadoval před operací krevní vyšetření, aby se mohl ujistit, že funkce ledvin a jater jsou schopny zpracovat koktejl léků, aby se probrala z narkózy. Doporučuji vytrhat všechny zuby, dokud je váš pejsek ještě zdravý (tj. bez anémie nebo srdečních onemocnění atd.).
Kokcidióza patří pravděpodobně k nejznámější králičím nemocím. Existují dva druhy kokcidiózy. Jedna z nich zasáhne střeva a druhá játra. Nemoc vyvolá přemnožení prvoků rodu Eimeria právě buď ve střevech, nebo v játrech.
Projevy
Mezi základní projevy tohoto onemocnění patří nechutenství, s tím spojený průjem (řídký a zapáchající), hubnutí, i nadýmání, apatie králíka, netečnost, ale i plynatost a také skřípání zuby a vypoulené oči.
Nákaza
Králík domácí se tímto onemocněním může nakazit prostřednictvím krmiva, nebo trusu, v němž nemocný králík vyloučil nezralé formy kokcidií.
Léčba
U tohoto onemocnění je třeba si uvědomit, že hlavně u mláďat může kokcidióza způsobit rychlý úhyn. Pokud se kokcidióza objeví u starších králíků, nemusí znamenat jejich smrt, u králíka se může kokcidióza stát chronickým onemocnění a králík bude nosičem této nemoci (není tedy vhodné, aby sdílel kotec s ostatními králíky). Pro léčbu tohoto onemocnění se využívají léky jako Sulfacox, Trisulmix, ESB3, Klozanit. Králík se z této nemoci nevyléčí úplně, navždy bude bacilonosičem a nemoc se také projeví i na jeho zdravotním stav.
Prevence
Abychom zabránili tomuto onemocnění, můžeme králíkům přidávat do vody Aciodomid K (tento přípravek okyseluje prostředí ve střevech), pomoci může také nekrmit králíka „zeleným“ krmením (pak by ale musel být chován na granulích, což není vždy finančně výhodné). Některé zdroje navíc doporučují granule s kokcidiostatiky, jejich užití je ale složitější. Tyto granule obsahují antibiotika, a pokud se chovatel rozhodne je využívat, neměl by králíky krmit již ničím jiným, protože by se mohlo stát, že si organismus králíka na tyto antibiotika zvykne a ony pak už nebudou fungovat. Výhodou těchto granulí je, že jsou levné a pokud chovatel chová králíka jen pro jeho maso, tak se tyto granule dají využívat.
Ve svém příspěvku KRÁLÍK DOMÁCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Terrichová zdenka.
Dobrý den,chováme králíky již několik let.Letos se nám stalo,že samice porodila,měla krásné hnízdo,kde se hýbala mláďata.Po asi třech dnech se najednou většina chlupů "ztratila".našli jsme jich celou kupu pod králíkárnou vzadu,nikde žádní mladí.V rožku králíkárny je dírka průměru asi 3-4 cm.Může nám někdo poradit,co to mohlo být a jak králíky ochránit?Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír Hánečka.
PT.
Myslím si, že tou dírkou se do hnízda dostali mladí potkani a mladé králíčata vytahali a zkonzumovali.
Lasička by to neudělala.
Čištění kokosovým olejem představuje nejnovější recept na bělení zubů doma. Kokosový olej údajně obsahuje enzymy, které dokážou zastavit růst streptokoků a pomáhají i v boji proti kvasinkám. Redukovat populace streptokoků dokáže ale i obyčejné čištění zubů běžnou pastou, stejně tak obyčejné čištění působí na kvasinky. Nutno dodat, že ani jeden ze jmenovaných mikroorganismů nezpůsobuje zabarvení zubů. Samozřejmě za předpokladu, že zuby nejsou pokryty silnou vrstvou plaku (který zmíněné potvůrky obsahuje). Plak sám o sobě totiž zažloutlý je. Pokud se vrátíme ke kokosovému oleji – doporučuje se vyčistit psovi zuby kokosovým olejem dnes běžně dostupným v drogeriích nebo nanést silnější vrstvu na zuby na noc. Aplikace však není moc účinná, neobsahuje žádné abrazivní látky, naštěstí ani ty kyselé, takže ublížit nemůže. Jednoduše řečeno: nepomůže, ale ani neuškodí. Jediný efekt, který v této metodě je, je placebo efekt.
Nejrozšířenějším receptem na domácí bělení zubů je pravděpodobně použití jedlá sody s citronovou šťávou. Je velmi populární díky snadné dostupnosti, jednoduché přípravě i použití a údajně i díky výsledkům, které jsou znatelné již po několika použitích. V některých pramenech se lze dočíst o varování před častým používáním, jiné prameny uvádějí, že je metoda naprosto bezpečná. Návod na výrobu i použití je snadný. Z jedlé sody a citronové šťávy umíchejte směs konzistencí podobnou pastě a tou vyčistěte zuby. Některé návody také radí nechat směs několik minut působit na zubech a až poté zuby vyčistit, což je u psů velmi náročné. Princip působení je jasný. V tomto přírodním receptu se vlastně kombinují hned dva principy, sice působení silně abrazivní látky (jedlá soda), která pigment „odře“ ze zubu, a působení kyseliny (kyselina citronová obsažená v citronu), která pigment rozleptává. Směs sice dobře odstraňuje pigment, ale zároveň nenávratně a výrazně poškozuje sklovinu. Jedlá soda totiž „odře“ nejen pigment, ale i zub, který je pod nimi. A to jde díky působení kyseliny citronové poměrně snadno. Člověk tedy může po čase „oškrábat“ psovi podstatnou část skloviny ze zubu. Při čištění zubů jedlou sodou pigmenty skutečně mizí, bohužel se ve vzniklých rýhách opět rychle ukládá plak a proces se musí opakovat. Zuby jsou tak po několika použitích z důvodu ztráty části skloviny citlivé na termické podněty, po delším užívání se může zdát, že zuby žloutnou. To protože pod mizící sklovinou začíná prosvítat žlutavá zubovina (vrstva zubu pod sklovinou). Tento stav je pak už velmi vážný.
V naší poradně s názvem UŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza Nejedlíková.
mám v péči čerstvě králíka a zdá se mi, že si často tře uši, mohlo by se jednat o svrab? díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
I králík může mít svrab. Žádným domácím prostředkem svrab nevyléčíte, jen s medikamenty na předpis, takže budete muset k veterináři. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět svrab v uších u králíků v pokročilém stadiu: https://www.google.cz/image…
Projevy Mezi příznaky otravy patří průjmy, potácivost, apatičnost, nechutenství, nadýmání i křeče. Obvykle po úhynu králíka dochází k jeho pitvě, která odhalí degeneraci jater a ledvin a vnitřní krvácení.
Příčiny
K otravám králíků nedochází často, někdy jsou způsobené omylem (nevhodné krmivo, chemické látky, jedovaté rostliny), někdy se ale může objevit otrava králíků v chovu záměrná. Nejčastěji dochází k otravě prostřednictvím krmiva. Pokud by došlo k otravě chemickou látkou, je třeba zjistit, o jakou látku se jedná, a jak se králík otrávil (někdy chovatelé králíkárnu natírají nevhodnými barvami, nebo jim dají „zelené krmivo“, které pochází z míst, kde bylo chemicky ošetřeno). Otrava rostlinami je obvykle způsobená neznalostí chovatele, který králíkovi „dopřál“ bylinu, kterou neznal, nebo ji změnil za jinou.
Léčba
Otrava se u králíků dá léčit, pokud je brzy odhalená, jestliže se už ale jed dostal do krve, tak králík nemá šanci. Chovatelé ani veterináři obvykle ale otravy neléčí, pokud otravy nejsou mírné, a nebo není „záchrana“ králíka nutná (například u výstavního kousku). Obvykle se k léčbě používají projímadla a další látky, které na sebe jed navážou. Otrávený králík je také sledován a jsou mu v případě potřeby poskytnuty další léky.
Prevence
Prevencí je v takovém případě znalost bylin, které králíkovi podáváme, znalost složení krmiva, ale i pozornost při vybírání chemikálií, s nimiž může králík přijít do kontaktu.
Ve svém příspěvku PSÍ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jarolímová.
Dobrý den, mám dotaz ohladně psa tchýně. Slezla ji srst, takže je jako stažený králík. Pouze na hlavě ji zůstalo pár chlupů. Může mě někdo dát typ, co by to mohlo býti. Po návštěvě u nich se náš pes dost často olizuje a kouše se na tlapkách. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.
Podle mě to bude nějaká alergie, zkoušela jste změnit granule?
Jedná se o onemocnění způsobené plísněmi v krmivu. Pro králíka je důležitá jeho imunita, pokud je nějak narušená, nebo ji ještě nemá vybudovanou (mládě), tak ho toto onemocnění může snadno postihnout. Nebezpečí této nemoci spočívá v tom, že mykotoxiny zůstávají v těle králíka i po jeho smrti. A při zpracování jeho masa se nedají nijak odstranit, ani tepelnou úpravou masa.
Projevy
U mykotoxikózy je důležité vědět, jestli se jedná o mírnou formu (obvykle zde projevy nejsou žádné, takže chovatel třeba ani nepozná, že ji králík prodělal), nebo jestli se jedná o akutní otravu. Při mírné formě může zkušený chovatel postřehnout změnu srsti králík, sníženou aktivitu, nebo určitou ztrátu váhy. U akutní formy je stav králíka horší, obvykle králíka trápí obrovské křeče, při nichž také králík uhyne. Po úhynu takového králíka obvykle následuje pitva, aby se zjistilo, proč králík uhynul a případně se zabránilo úhynu dalších kusů v chovu. Pitva u králíka zasaženého mykotoxikózou prokáže vnitřní krvácení a změny na játrech a ledvinách.
Příčiny
Jak zde již zaznělo, příčinou této nemoci jsou plísně, které se vyskytují v krmivu.
Léčba
Mykotoxikóza se obvykle u králíků neléčí.
Prevence
Prevencí této nemoci je hlídat stav krmiva určeného pro králíka. Pokud se chovateli krmivo nezdá, působí například žlukle, zatuchle, tak je lepší ho nepoužít.
Pro tuto nemoc je typické, že může postihnout jakéhokoliv králíka v jakékoliv fázi života.
Projevy
U králíka nejprve dojde k zácpě, králík ale obvykle zpočátku působí v pořádku, pak se u něj začne objevovat nechuť, netečnost, slinění a skřípání zubů. Králík se náhle přestává hýbat, jeho výkaly jsou občasné a potažené slizem. Zácpa obvykle vyvolá také plynatost a zánět střeva.
Příčiny
Příčinou tohoto onemocnění je obvykle to, že králíkovi chovatel podal velké množství suché stravy, ale bez dostatečného množství vody. Pokud králík nemá zároveň dostatek pohybu (což v klasických králíkárnách nemá), tak je dost pravděpodobný úhyn tohoto zvířete.
Léčba
Léčba je možná, pokud se s ní začne včas. Pokud si chovatel ale králíkových zdravotních problémů včas nevšimne, obvykle zvíře uhyne. Možností jak králíka léčit je podávání projímadel a zavedení diety s dostatkem vody. Vhodné je také králíkovi dopřát možnost pohybu.
Prevence
Prevence je v tomto případě podstatě jediná, je nutné, aby si chovatel vždy uvědomil, jestli má králík dostatek vody a jestli jeho suchá strava neobsahuje příliš hrubé vlákniny.
Název tohoto plemene zavádí k tomu, aby byl jeho původ řazen do Nového Zélandu, tento králík byl ale vyšlechtěn ve Spojených státech amerických a pojem „novozélandský“ má proto, že k jeho křížení bylo využito stájových králíků z Nového Zélandu. Novozélandský bílý králík vznikl asi na začátku 20. století.
Vzhled
Pro toto plemeno je typická váha kolem 5 kilogramů. Jak již jeho název napovídá, barva srsti je bílá, i drápy jsou bílé. Barva očí je růžová. Uši jsou asi 10 cm dlouhé. Také tělo je mohutné.
Chov
Tento králík má také sklony k lenosti, zároveň je novozélandský bílý králík velmi vhodný pro chovatele, kteří se pokouší o užitkové křížení, protože toto plemeno je velmi plodné. Je důležité v jeho kleci udržovat čistotu kvůli jeho bílé barvě srsti. Jeho chov je opravdu hlavně pro maso.
Původ tohoto plemene je v Německu ve 20. století. Králík byl vyšlechtěn z francouzského stříbřitého. I toto plemeno je často využíváno nejen pro chov na maso, ale i k výstavám.
Vzhled
Pro toto plemeno je typické to, že jejich mláďata mají na počátku černou srst a až postupně se jejich srst zesvětluje. Pro výstavy je ale důležité, aby barva srsti byla po celém těle stejná. Srst je dlouhá asi 3 cm. Oči má tento králík hnědé, drápky jsou tmavé, až černé. Uši jsou dlouhé asi 12 cm. I u tohoto králíka je ideální váha kolem 5 kilogramů.
Chov
Srst tohoto králíka je mezi zpracovateli velmi žádaná, a proto musí být králík udržován v čistotě, aby si svou srst neponičil. Velký světlý stříbřitý králík se často používá také ke křížení.
Ve svém příspěvku VYKUSOVÁNÍ CHLUPŮ U ZAKRSLÉHO KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Dušková.
Dobrý den, nemá prosím někdo zkušenosti s tím, že si zakrslý králík začal vykusovat chlupy? Nejprve na břiše, teď si okusuje i přední packu. Chlupy má vykousané až na kůži. Králíkovi je 5 let. Byli jsme s ním na veterině, tam mu diagnostikovali zánět močového měchýře, ale na problém s chlupy doporučili jen měsíčkovou mast. Za odpovědi předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Dvorakova.
Já to znám od samiček, když se mají narodit malí králíčci, tak maminka si v trhá chlupy až na kůži, aby mohla kojit jednak, lépe drží a najdou bradavky a jednak těmi chlupy přikrývá králíčky, aby jim nebyla zima a odkrývá. Někdy jsou i králíci kluci zmatení, na kastrovaného kluka mě skočila samice a on si začal stavět hnízdo a dělat důlek. Za krkem to bývá vlhčí kůže. Není to holka? Nám prodali v City Parku ve Zverinexu Boba a pak jsme zjistili, že to je Bobinka a čeká malé.
Obecně lze říci, že do konce sedmého měsíce věku psa (i kočky) by měla být výměna zubů dokončena. To znamená, že všechny mléčné zuby jsou vypadlé a všechny trvalé zuby jsou prořezané. Nicméně existují mezi plemeny i mezi jedinci individuální rozdíly. Pak platí pravidlo „jednoho zubu“. Pokud je už prořezaný trvalý (druhý) zub, ten mléčný už tam nemá být.
Pokud mléčné zuby nevypadnou a zůstávají vedle těch trvalých, bývají hodně namačkané. Někdy se i stane, že druhý zub nemá místo pro svůj růst a úplně se otočí nebo musí růst jiným směrem, než má. A jak jsou zuby namačkané jeden na druhý, mezery mezi nimi jsou malinké. Právě v těchto místech se hromadí velké množství zubního plaku a později i zubního kamene. Následně nastupuje zánět dásní a parodontitida. A bohužel už u velmi mladých zvířat – klidně kolem desátého měsíce věku.
Když zuby rostou jinak, než by měly, vede to k různým vadám skusu. A vada skusu opět není jen kosmetický problém. Jakmile zuby nemohou dobře spolupracovat během žvýkání, neprobíhá to, čemu se říká „samočisticí funkce chrupu“. A tak se opět hromadí zubní plak, který je příčinou vzniku zápachu a zánětu. Navíc se může zvíře špatně rostlým zubem ošklivě kousat třeba do patra nebo do dásní.
Výměna zubů u malých psů je zcela běžným jevem u všech savců. Mléčné zuby napříč plemeny psů vypadávají různě, respektive v různých časových horizontech, což si lze ověřit i u křížence, protože závisí především na hmotnosti a výšce psa v kohoutku. Vypadávání zubů může být u psa příznakem onemocnění, které přímo souvisí s dutinou ústní. Na vině ovšem může být i rakovina, endoparazité a podobně, proto je nutné provést krevní rozbor, popřípadě test na moč, a sledovat odchylky od fyziologické aktivity.
Mezi malými plemeny je mnoho psů, kterým mléčné zuby nevypadly a mají tak zdvojené zuby. Jorkšírům, čivavám, jezevčíkům a třeba i boloňákům se stává velmi často, že jejich mléčné zuby drží na místě a ne a ne vypadnout. A nejde jen o špičáky. Ani řezáky a třenové zuby nemusí vypadnout dříve, než se na svět prořežou druhé zuby. Takový pes pak může vypadat třeba jako žralok. Ani velká plemena nejsou ušetřena, obzvlášť ta s krátkým čenichem.
Jednou možností je, že králík bude vychováván hlavně na seně (není krmen tedy čerstvou trávou). Seno je pro králíka důležitou součástí stravy, dává mu nutné živiny. Je vhodné seno umisťovat do nějakých jesliček, protože když se hodí králíkovi jen tak na zem, tak se stává, že králík po seně dupe. A seno využívané jako podestýlka není vhodné jako králičí potrava. Seno je pro králíka domácího důležité proto, že obsahuje velké množství vlákniny. Vláknina je pro něj důležitá, protože mu pomáhá, aby se mu ve střevech udržela správná rovnováha. Zároveň díky senu králík obrušuje své zoubky, což jak bylo napsáno, je pro něj důležité. Řada chovatelů používá jakékoliv seno, ale často se pak stává, že tím způsobí u králíka řadu nemocí. Seno může u králíků způsobit třeba zánět očí, když je velmi prašné. Někdy chovatelé dávají králíkovi seno dříve, než je dostatečně suché, tak si ale také zahrávají s králičím zdravím. Vlhké seno totiž plesniví a plíseň u králíka může způsobit řadu nemocí, které mu pak poškodí třeba játra a ledviny. I králík domácí, který je chovaný pro maso, může být ale zmlsaný, a tak se nemusí spokojit s každým senem, které mu chovatel „předhodí“. Na takového králíka se dá vyzrát, tak, že se do něj přidají některé byliny, které králíkovi voní (například jetel a pampelišku). Samozřejmě není seno jako seno, a pokud si chovatel suší seno sám, tak se klidně může stát, že omylem usuší něco, co je pro králíčka škodlivé, a tím králíkovi může velmi ublížit, případně i způsobit jeho smrt. Nevhodné je pro králíky také seno z míst blízko silnic, nebo psích parků. Takové seno může být různě infikováno, a tak opět může u králíčka vyvolat řadu zdravotních problémů.