Můžu jíst maso z králíka s myxomatózou? Můžu konzumovat maso z králíka nakaženého králičím morem? Králičí mor i myxomatóza jsou virová onemocnění, která dokáží králíka usmrtit velmi krutou smrtí. Nakažení králíci, kteří trpí myxomatózou jsou od pohledu odporní, protože jim opuchla oční víčka a teče jim z očí a nosu hnis.
Myxomatózní králík, ani králík s králičím morem na první pohled není to, co byste si chtěli dát k nedělnímu obědu. Dnešní myxomatóza již nemusí být pro králíka vždy smrtelná a někteří ji mohou přežít, zvláště ty očkovaní.
Jak to tedy je s konzumací jejich masa? Čtěte dále a dozvíte se, jak může být pro člověka nebezpečné, když konzumuje maso z králíků s myxomatózou nebo s králičím morem.
Králičí maso pro psa
Historicky bylo známo, že psi jedí králičí maso. Divocí psi by sežrali každého malého savce, kterého by mohli chytit a zabít, a králíci pro ně byli jedním z nejlepších cílů. Králičí maso je psy vítaná pochoutka, i když byl králík nakažený a trpěl myxomatózou nebo králičím morem. Pes není vhodným hostitelem pro tyto viry způsobující myxomatózu a králičí mor. Viry myxoma a lagovir psovi nijak neublíží. Nakazit se a onemocnět z nich můžou pouze zase jen králíci.
Není žádným překvapením, že psi potřebují k životu maso. Králičí maso je pro psa přínosem z těchto důvodů:
Králík má vyšší obsah bílkovin než kuřecí, krůtí, telecí, hovězí, kachní, jehněčí a vepřové maso, což znamená, že je nabitý spoustou libového a středně tučného masa pro svaly vašeho psa. Jeho tělo obsahuje esenciální aminokyseliny nezbytné pro obnovu tkání a podpory imunitního systému.
Králičí maso má nižší obsah cholesterolu než většina jiných zdrojů bílkovin, obsahuje minimální množství nasycených tuků. Zdravé tuky v králičím mase udrží klouby vašeho psa promazané a srst lesklou.
Vitamín B12!Králičí maso, konkrétně orgány plné živin, jsou vynikajícím zdrojem vitamínu B12, který zajišťuje správnou funkci nervového systému psa. Je také potřebný pro normální růst buněk. Pokud se váš pes chová zpomaleně, může to být způsobeno tím, že mu chybí nějaký dobrý zdroj B12, protože vitamín B12 pomáhá udržovat jeho energetickou hladinu.
Králík může být pro psa nový protein což znamená, že váš pes buď zřídka nebo nikdy nebyl vystaven tomuto typu krmiva, a proto je to skvělá volba bílkovin pro psy, kteří mají bříška buď citlivá, nebo mají potravinovou alergii na jiné zdroje bílkovin. Pokud se zdá, že vašeho psa něco svědí nebo má nějaké problémy se zažívacím traktem, zavedení nového proteinu, jako je králík, do jeho stravy může pomoci „resetovat“ jeho systém a dát jeho imunitnímu systému pauzu od boje proti proteinům, na které může reagovat. Špičkoví specialisté na veterinární dermatologii králičí maso pro psy vřele doporučují!
Pokud máte psa přivyknutého na syrovou stravu, měli byste zvážit častou obměnu masa, které váš pes konzumuje. Králičí maso je vhodná volba. Je také důležité, abyste svému psovi dovolili pozřít i obsah žaludku králíka, protože ve volné přírodě by dostal částečně natrávenou rostlinnou hmotu ze žaludku své kořisti. Orgánové maso, jako jsou játra a ledviny králíků, také obsahují různé živiny, které pes potřebuje. V mnoha případech váš pes nebude mít přístup k těmto živinám, pokud mu nebudete podávat maso z orgánů.
Na internetu je spousta receptů na přípravu králičího žrádla bezpečného pro psy. Toto maso může být pečené, vařené nebo restované; jen z něj vynechte koření a přebytečný tuk.
Řada plemen domácích králíků je chována pro jeho maso, vlnu, nebo jeho kožešinu.
Králičí maso je pravděpodobně tím nejzdravějším masem, protože je lehce stravitelné a má dobré složení živin. Velkou výhodou tohoto masa je nízký obsah cholesterolu a vysoký obsah bílkovin. Králičí maso se řadí mezi bílá masa. Králičí maso nemá výraznou chuť, a proto je třeba ho výrazněji dochucovat kvalitním kořením. Nejkvalitnější maso je z králíků do jednoho roku, zároveň maso z těchto králíků je jemné a není tuhé. Kuchaři dokáží toto maso upravit řadou způsobů. Pokud maso pochází ze starších králíků, bývá tužší a obsahuje více tuků, proto je lepší takové maso dusit.
Chovatelé z králíka zpracovávají i vnitřnosti a jeho krev. Z vnitřností se využívají hlavně játra, srdce a ledviny. Z těchto orgánů se pak vytvářejí králičí paštiky a nádivky. Králičí krev se pak využívá k výrobě prejtu, střívka pak k výrobě klobás. Z těla králíka se také zpracovávalo sádlo. Králičí sádlo mívá bílou až žlutou barvu (barvu ovlivňuje krmení). Sádlo se využívalo třeba ke smažení.
Na internetu lze najít řadu receptů, jak králičí maso nejlépe připravit. Na internetových stránkách www.ceskenapady.cz lze najít několik bezkonkurenčních receptů na králíka a zároveň i krátké zhodnocení králičího masa (které látky obsahuje, jak je takové maso vhodné připravovat). Můžete na těchto stránkách najít recept na králíka od Kluků v akci, Pohlreichův recept na králíka, Babicův recept na králíka,a ale i klasické recepty na králíka na smetaně, králíka na česneku, pečeného králíka, králíka na divoko, nebo králíka netradičně.
Řada chovatelů chová králíka i pro jeho kožku. Kožku je třeba hned napnout na napínáky (dlouhé asi metr s rozpětím asi 30 cm). Kožky by měl chovatel zavěsit na stinné a vzdušné místo, kam se nedostanou žádné šelmy a v létě hmyz. Kožka by nikdy neměla být nikdy na přímém slunci. Kožky se vykupují podle jakosti a hmotnosti, pokud je kožka poškozená, tak se nevykupuje. Více ceněné jsou kožky zimní srsti, která je hustší. Kožky se využívají třeba k výrobě kožichů a klobouků.
Pro vlnu jsou přímo chovány angorští králíci. Jejich vlna je totiž měkká, hřejivá a dobře izoluje. Běžně se využívá k výrobě svetrů, ponožek a pokrývek. Tato vlna má totiž asi 20x větší hřejivost než jiné vlny. Vlna se získává stříháním (angorští králíci se stříhají každé tři měsíce, pokud by lhůta byla delší, tak se ztrácí kvalita vlny).
V naší poradně s názvem ZAKRSLÝ KRÁLÍK - CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Srovnalíková.
Dobrý den,
koupili jsme si zakrslýho králíčka, bude mít 9 týdnů. Chci se zeptat, kdy s ním máme jít poprvé na veterinu.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Na veterinu byste měli jít hned, protože králíci mohou mít mnoho nemocí, které nemusíte na první pohled poznat. Také existují různé vakcíny, které vás ušetří neštěstí z předčasného úmrtí králíčka.
Zánět nosní sliznice se nevyhýbá ani našim čtyřnohým mazlíčkům. Může být různého původu, někdy se navíc komplikuje zánětem sliznic vedlejších nosních dutin.
Charakteristické projevy: sekret z nosu, pravidelné kýchání, slzení z očí, zarudlé sliznice, únava, nepřirozená ochablost, někdy se může přidat horečka a kašel.
Přestože se jedná o banální infekci, která většinou přejde sama a nezpůsobuje vážnější komplikace (výjimku představují mladá, stará nebo jinak chronicky nemocná zvířata), je vhodné zavést jistá režimová opatření. Zvíře nechte několik dní v klidu a teple. Jestliže se stav do 3 dnů nezlepší, nebo se naopak zhoršuje, je třeba vzít zvíře k veterinárnímu lékaři. Pokud má pes už od začátku onemocnění horečku, s návštěvou veterináře neotálejte. Z vyšetření pak vyplyne, zda je nutné nasadit léčbu antibiotiky, nebo podávat léky na potlačení horečky. Postarejte se o to, aby zvíře dostatečně pilo. Pokud odmítá pít, namáčejte mu granule ve větším množství vody. Nikdy mu nepodávejte brufen nebo aspirin, mohli byste ho otrávit. Také je vhodné omezit přímý kontakt s jinými psy nebo kočkami, nebezpečí nákazy je velmi vysoké.
U chronické rýmy se kýchání objevuje jen občas. Naopak přítomnost cizího tělesa v nosní dutině je provázena bouřlivým kýcháním a někdy také krvavou rýmou vytékající převážně z jedné nosní dírky. Nádorové či plísňové onemocnění se pak obvykle projevuje výtokem rýmy z jedné nosní dírky a až později z obou nosních dírek. Charakter výtoku z nosu se mění – může být někdy vodnatý, někdy krvavý.
Ačkoliv akutní rýma je velmi častým onemocněním u psů a v naprosté většině případů se vyřeší sama, je třeba pozorně sledovat charakter rýmy a v případě změny sekretu, či pokud se objeví krev, je třeba navštívit veterináře. Musíme především zajistit, aby pes normálně jedl a pil. Někteří psi s rýmou mají potíže s nechutenstvím, protože vůni jídla necítí. Zejména je nutné dávat pozor, zda pes opravdu pije, protože i slabá teplota může psa rychle dehydratovat.
Nejčastější příčinnou rýmy nebo zánětu nosních dutin je virová infekce. Primární bakteriální zánět dutin či rýma jsou u psů spíše výjimkou, ale sekundární bakteriální infekce bývají častou komplikací virových infekcí.
Alergická rýma či zánět dutin se mohou objevovat sezonně v závislosti na produkci pylů nebo v průběhu celého roku jako reakce na znečištění životního prostředí, prašnost, plísně, parfémy, osvěžovače vzduchu či toxické chemikálie (pesticidy, herbicidy).
Rýmu a zánět může také způsobit absces kořene zubu, pokud se rozšíří do čelistní oblasti. Občas může psa dráždit vdechnutý předmět. Nestává se to často, protože pes většinu vdechnutých částic ihned vydechne. Někdy ale může vdechnout třísku, osinu nebo nějaký předmět, který uvízne v nosní dutině a působí podráždění a infekci. Také nemoci plísňového a nádorového původu v oblasti nosní dutiny způsobují chronické obtíže.
Ve svém příspěvku VYKUSOVÁNÍ CHLUPŮ U ZAKRSLÉHO KRÁLÍČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Dušková.
Dobrý den, nemá prosím někdo zkušenosti s tím, že si zakrslý králík začal vykusovat chlupy? Nejprve na břiše, teď si okusuje i přední packu. Chlupy má vykousané až na kůži. Králíkovi je 5 let. Byli jsme s ním na veterině, tam mu diagnostikovali zánět močového měchýře, ale na problém s chlupy doporučili jen měsíčkovou mast. Za odpovědi předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ilona Dvorakova.
Já to znám od samiček, když se mají narodit malí králíčci, tak maminka si v trhá chlupy až na kůži, aby mohla kojit jednak, lépe drží a najdou bradavky a jednak těmi chlupy přikrývá králíčky, aby jim nebyla zima a odkrývá. Někdy jsou i králíci kluci zmatení, na kastrovaného kluka mě skočila samice a on si začal stavět hnízdo a dělat důlek. Za krkem to bývá vlhčí kůže. Není to holka? Nám prodali v City Parku ve Zverinexu Boba a pak jsme zjistili, že to je Bobinka a čeká malé.
Vašeho zakrslého králíka může například ohrozit kokcidióza, toto onemocnění způsobuje přemnožení bakterií ve střevech a játrech králíčka. Obvykle se kokcidióza může týkat králíčků starých do deseti týdnů.
Králíčka také může ohrozit svrab, který způsobují roztoči, na postiženém místě se pak vytváří strupy. Stejně jako když člověka postihne svrab, tak se usilovně škrábe, tak stejně reagují i králíčci. Nejčastěji svrab postihuje nos a uši.
Smrtelnou nemocí pro všechny králíky je králičí mor, který způsobí viry. Králičí mor se přenese přímým kontaktem s nemocným jedincem, nebo také bodnutím hmyzu. Proti této nemoci se králíčci očkují jednou zhruba za půl roku.
Další smrtelnou chorobou je myxomatóza, také způsobená virem. Nemoc se opět šíří například bodnutím hmyzu (např. komár). Opět se proti této nemoci králíčci očkují.
Zakrslého králíčka také může ohrozit rýma. Ta se projevuje stejně jako u lidí kýcháním a výtokem z nosu. Pokud je rýma infekční, tak může být také komplikovaná řadou dalších infekcí, tím se zhoršuje nejen průběh nemoci, ale i její léčení.
Dalším králičím onemocněním může být i pasteurelóza. I toto bakteriální onemocnění bývá pro králíka smrtelné, důležité je, jestli včas dostane léky. Nemoc se projevuje dýchacími problémy a způsobují ji hlavně hlodavci.
Stejně jako člověka, tak i zakrslého králíčka může postihnout průjem, který může být způsobený prochladnutím, zkaženou nebo příliš studenou potravou (například zelenina vyndaná čerstvě z lednice), ale i vlhkou podestýlkou. Pokud by králíčka průjem přeci jen zasáhl, je třeba králíčkovi 1 - 2 dny dopřát jen seno a vodu. Pokud by se ale průjem ani potom nezlepšoval, je třeba navštívit veterináře. Přesným opačným pólem je zácpa. Králíček trpící zácpou je nadmutý, nejí a viditelně se krčí. Opět to může být způsobenou prochladnutím, ale i také tím, že králíček prostě snědl to, co neměl. Ze stejného soudku je také možné nadmutí králíčka, které opět způsobí například studená, nebo mokrá zelenina. Takový králíček nesedí v křečích, spíše hodně polehává, protože nadmutí mu způsobuje problémy s dýcháním. U nadmutí je dobré vyhledat lékaře, abyste se ujistili, že se nejedná o symptom jiného onemocnění.
Králík také může onemocnět pseudotuberkulózou, která je dokonce přenosná na člověka. Takový králíček mívá problémy s dýcháním a hodně hubne.
Králíčka také může zasáhnout salmonelóza, která je stejně jako pseudotuberkulóza přenosná na člověka, naštěstí se u králíčků příliš nevyskytuje.
Další smrtelnou chorobou je tularemie, která se projevuje zduřením uzlin.
Ve svém příspěvku KRÁLÍK DOMÁCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Flimmelová.
Dobrý den. Máme doma zakrsleho beránka. Nechce mi jíst seno. Jenom granulky. Můžu mu dávat pomalu už zeleninu nebo ovoce?A kolik za den.Vubec nemám představu a abych mu neublížila. Nevím jak ho mám na to seno naučit. Doma ho mame 6den.Dekuji Flimmelová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Česko.
Umřela samice králíčkům jsou tři neděle mužů nahradí mléko králíci za jine český strakac
Toto onemocnění není známé dlouho, objevuje se až v několika posledních desítkách let. Králičí mor může postihnout starší jedince, ale i mláďata. Králičí mor způsobuje vir Calivirus.
Projevy
Tato nemoc je také nazývaná jako krvavý zánět plic, což nám ukazuje, kterou část těla nemoc zasahuje. Králík postižený králičím morem je netečný, malátný, bez chuti k jídlu, s výtokem z nosu. Onemocnění také doprovází křeče.
Nákaza
Králičí mor se přenáší hlavně přímým stykem s králíkem, který trpí tímto onemocněním. Nakazit se mohou ale i králíci prostřednictvím kontaminovaného krmení, nebo bodnutím hmyzu (pokud předtím komár sál krev nakaženého králíka), případně ale i užíváním předmětů, které předtím „patřily“ nakaženým králíkům (napáječka, miska). Nemoc se také šíří čistě vzduchem, a proto je nutné infikované králíky dostat do karantény.
Léčba
Bohužel léčba na tuto krutou nemoc žádná neexistuje. Navíc je inkubační doba velmi krátká (1-2 dny). Při nákaze je jasné, že dojde k úhynu králíka.
Prevence
Jako prevence před tímto onemocněním slouží očkování u veterináře, který králíka přeočkuje zhruba jednou za šest měsíců. Pokud se v chovu objeví infikovaný králík, je třeba, aby nedošlo k žádnému kontaktu tohoto králíka s jinými králíky (ani společné misky, pítka atd.).
V naší poradně s názvem CHOV KRÁLÍKA DOMÁCÍHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.
Prosím o radu. Okotily se dvě samice. Chtěla bych vědět, zda se můžou při rozdělování pohlaví v 8 týdnech samičky i samečci dát dohromady z obou vrhů. Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ano. To se běžně dělá, že se smísí králíci z různých vrhů.
Želva zelenavá je o něco menší než želva nádherná, dorůstá 20 cm, pokud se ale želva vyskytuje ve volné přírodě, může být i větší. Samice jsou větší než samci. Samice váží kolem 2 kg, samec kolem půl kila. Kaparax želvy zelenavé má žluto-hnědé, nebo hnědo-černé zabarvení. Barva kaparaxu se mění při dlouhodobém pobytu venku.
Tyto želvy se dožívají až 100 let, v domácím chovu se ale věk může i o 30 let zkrátit.
Latinský název
Testudo hermanni
Nároky na chov
Želva zelenavá je velmi oblíbený druh pro chov, je pro ni typické, že budí dojem, že si vše vychutnává, jídlo, slunění atd. Želva zelenavá se živí rostlinami, nejvíce jí chutná pampeliška, jetel, jitrocel, šťovík. V zimním období je zase vhodné zařadit do stravy čínské zelí.
Kromě správné stravy je důležitý i přísun ultrafialového záření, nejvhodnější je pro ni venkovní chov, kde je přístup ke slunečnímu záření, který želvě poskytne dostatek vitamínu D, který je pro ni velmi důležitý. Pokud želvu zasvěcujeme, je potřeba, aby měla přísun světla aspoň 3 x denně na 1 hodinu. Jakmile se želva dostatečně zahřeje, vydá se za potravou. V teráriu by měla být teplota 25 – 35 °C. Želva má sice ráda teplo, ale neměla by se přehřívat.
V teráriu by kromě tepla měla být i správná vlhkost. V jednom místě terária by mělo být vyšší množství vlhkého substrátu, protože želva se do něj velmi ráda zahrabe. Stejně jako tam má být tento vlhký kout, měl by tam být i kout suchý, který může být tvořený pískem, kamínky, vysušeným substrátem.
I zde platí, že zimování je vhodné jen u zdravých jedinců. Zimování může nahradit klidové období, které by trvalo asi 4 týdny. Ale ani toto období není nutné navozovat. Zimování je ale nutné pro rozmnožování želv. Jejich sexuální aktivita je nejvyšší v době po zimním spánku.
Nejčastější onemocnění
Onemocnění u želvy zelenavé jsou velmi podobná jako u želvy nádherné. I u želvy zelenavé se dají obvykle na jejím chování vypozorovat změny, které ukazují, že želva není v pořádku. Může se jednat o pokles aktivity, apatii, polehávání pod lampou, nepřibírání na váze, měknutí krunýře a jiné.
I želva zelenavá může trpět zápalem plic, který je často způsoben špatným zazimováním, nebo průvanem. Častá je i rýma, kterou můžou způsobit roztoči v substrátu, nebo prašnost. I želva může trpět alergií. Řídká rýma často odezní sama, pokud se udržuje správná teplota prostředí. Pokud by ale trvala déle než dva týdny, nebo byla hustá, budou potřeba antibiotické kapky. U suchozemských želv se může stát, že jejich krunýř je propadlý, měkký a v karapaxu dochází k praskání, to je způsobeno nedostatečnou vlhkostí.
Ve svém příspěvku ZAKRSLÝ KRÁLÍK - NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Dobrý deň,môj zajačik náhle umrel,ešte ráno bol v poriadku,poobede hnačkoval,bol ospalý,neskôr už nechcel ani behať.Ráno už bol mŕtvy.Srsť mal peknú,žiadne problémy ani zmena stravy.dakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bag.
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji.
V naší poradně s názvem RÝMA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koplikova.
Dobrý den,nás pes už cca 3 týdny kycha a z jedné nosní dírky mu občas vyletí žlutý gelovy sekret,vždy jen z pravé.mám ještě vyčkat,nebo zajít k veterináři,jinak je pes aktivní,žere,prostě v pohodě,
Děkuji koplikova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Veterinář je v tomto případě prospěšný, protože váš pejsek má nejspíše bakteriální zánět dutin a bude potřebovat antibiotika.
Krátce po narození (zhruba tři dny) je králíček velmi zranitelný a je zcela odkázaný na svoji matku, která si ho schovává v hnízdě. V období prvních čtrnácti dnů teprve začíná králíčkům růst jejich jemná srst. Většinu dne stráví stejně jako lidská miminka spánkem, který přeruší hlavně kvůli tomu, aby se mohli napít mateřského mléka. O jejich hygienu se stará králičí matka olizováním. Také pomalu otevírají oči. Během dalších dvou dnů jim dorůstá srst, která jim pomáhá udržet se v teple. Začínají se také pomocí očí a čichu lépe orientovat v prostoru, i přesto je jejich hlavním bodem života jejich králičí matka, a proto se drží u ní a napodobují ji. Jejich prohlížení okolí (stále v blízkosti matky) začíná zhruba ve třetím týdnu. V tu dobu také začínají ochutnávat i pevnou stravu.
V období mezi 4. – 6. týdnem jejich života už začínají být vcelku aktivní a opouštějí hnízdo. Už se také nemusí bát prochladnutí, protože jejich srst je zcela dorostlá. K objevování okolí jim pomáhá již zcela dovyvinutý zrak, čich, chuť i hmat. Stále je ale jejich matka krmí, i přesto už ale přijmou i jinou potravu (granule, ne zeleninu!) a vodu. Během dalších čtrnácti dnů nastává to období, kdy bývají králíčci odstaveni od své králičí matky. Již jí nepotřebují, jsou schopni přijmout jinou potravu než mateřské mléko a dokáží se sami pohybovat. Toto období je také nejvhodnější k výcviku (například k čistotnosti a dobrému chování), toto období také trvá zhruba do 3. měsíce, během něhož by si králíček měl najít svého nového páníčka.
Ve svém příspěvku RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
DOBRÝ DEN, MOJE DVOULETÁ FENEČKA STAFORDŠÍRSKÉHO BULTERIÉRA MÁ UŽ TÝDEN RÝMU, NEJŘÍV HLENOVITOU BEZBARVOU PO 4 DNECH RÝMU ZELENOU, CO S TÍM A MŮŽE TO BÝT NAKAŽLIVÉ ? DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jedním z oblíbených plemen zakrslých králíčků je bezesporu zakrslý beran. Zakrslý králíček beránek váží zhruba kolem 1,5 kg až 2 kg. Této váhy by měl dosáhnout zhruba na půl roce života. Přitom první měsíc váží zhruba 200 gramů. Pro tohoto králíčka je typické zavalité tělo, které je zároveň i krátké. Zakrslý beran nemá výrazný krk, naopak někdy může působit, že nemá krk žádný. Nohy zakrslého beránka jsou středně dlouhé, ale také velmi silné. Jeho hlava je široká a typické jsou pro něj dlouhé svěšené uši, na jejichž koncích jsou zvláštní hrbolky, které se nazývají korunky. Při pohledu zepředu mají uši tvar podkovy. Rozpětí uší je zhruba 25 cm. Barva srsti je různá, obvykle vychází z druhu plemene. Zakrslý beránek má několik plemen: divoce zbarvený, bílý červenooký, bílý modrooký, černý, madagaskarový – durynský, bílopesíkatý, divoce perlový strakáč, havanovitý, perlový modrý, perlový, rhönský, strakáč divoce zbarvený, strakáč madagaskarový – durynský, modrý. Jedná se tedy snad o všechny možné barevné kombinace pro zakrslé králíčky.
Zakrslý beránek patří mezi uznaná zakrslá plemena králíků za předpokladu, že se nejedná o zakrslého berana hřivnatého a nebo zakrslého berana teddyho, tito kříženci nejsou uznanými plemeny.
Chov zakrslého králíka beránka
Chov a péče o všechny zakrslé králíčky jsou rozepsány v jiném článku, a proto se zde nachází stručné shrnutí. Pro králíčka je důležité mít vlastní prostor. Nejlépe k tomu poslouží klec, která musí mít patřičné vybavení (miska na jídlo, miska nebo napáječka na vodu, jesličky na seno, záchod). Pokud má klec podlahu z drátků, je třeba na ni umístit nějakou pevnější podložku, aby si králíček neotlačil tlapky. Otlaky by mu mohly způsobit zdravotní problémy. Klec by měla mít kolem jednoho metru, to platí obzvlášť, když hodláte králíčka nechávat přes den, když nejste doma, zavřeného. Musí mít prostor, kde se může dostatečně „vyřádit“. Králičí záchod je nutné pravidelně čistit, pokud tak neučiníte, může ho králíček vyhrabávat, nebo ho přestane používat. Králíček se ve většině domácností může pohybovat volně po bytě. Byt by měl být tomu ale přizpůsoben. V dosahu králíčka by neměly být umístěné žádné knihy, časopisy, kabely, ani pokojové květiny. V podstatě nic, co by králíček mohl při volném pobíhání zničit, nebo co by mu mohlo nějak ublížit. Pokud budete králíčka vodit ven na procházku, je nutné ho na králičí „kšíry“ učit už od malička, u staršího králíčka to už téměř není možné. Králíček, který se navíc bude pohybovat venku, musí být očkován proti řadě chorob, které by si mohl zvenčí přinést. Pokud mu vytvoříte někde venku vhodnou ohrádku, tak je potřeba ji vhodně vybavit.
pinčové, knírači, dogovitá plemena typu mastifa, plemena molosoidní a švýcarští salašničtí psi
teriéři
jezevčíci
špicové a tzv. primitivní plemena
honiči barváři
ohaři – stavěcí psi
slídiči a retrívři
plemena společenská
chrti
Lovecká kynologie dělí lovecká plemena na ohaře, slídiče, honiče, barváře a norníky a případně přinašeče. Každý lovecký pes využívající se k tomuto účelu musí projít zkouškami, které vycházejí ze zkoušek pro jednotlivá plemena (jiné zkoušky mají chrti a jezevčíci například). Některá plemena uvedená v tomto soupisu se již příliš jako lovečtí psi nevyužívají, ale i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.
Ve svém příspěvku JAK NA HUSTOU RÝMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Pelzlova.
Naše fenka francouzský buldocek má silnou hustotu rýmu.. Špatně se ji dýchá. Na veterině nám řekli že je to se vyléčit nedá. Jsou to prý slechteni psy a jeto normální. Když se olizuje slyším jak je zahlenena. Dýchá často ústy. Na veterině dostala léky na týden. Nepomohlo. Můžete mi poradit. Je jí 10 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Pelzlová.
Naše fenka francouzský buldocek má silnou hustotu rýmu.. Špatně se ji dýchá. Na veterině nám řekli že je to se vyléčit nedá. Jsou to prý slechteni psy a jeto normální. Když se olizuje slyším jak je zahlenena. Dýchá často ústy. Na veterině dostala léky na týden. Nepomohlo. Kýchá až 8x zasebou. Můžete mi poradit. Je jí 10 let.
Králičí hemoragické onemocnění je vysoce infekční virové onemocnění způsobující smrtelnou formu virové hepatitidy, která postihuje evropské králíky. Některé virové kmeny postihují také zajíce. Úmrtnost králíků se obecně pohybuje od 70 do 100 procent. Nemoc je způsobena kmeny viru králičího hemoragického onemocnění lagoviru z čeledi Caliciviridae. Virus logovir u králíků způsobuje generalizovanou infekci, která je charakterizována nekrózou jater, diseminovanou intravaskulární koagulací a rychlou smrtí.
Vir způsobující králičí mor je pro králíky extrémně nakažlivý.K přenosu dochází přímým kontaktem s infikovanými zvířaty, kadávery, tělesnými tekutinami (moč, výkaly, sekrety dýchacích cest) a srstí. Přeživší králíci mohou být nakažliví po dobu až 2 měsíců.
Virus také šíří kontaminované předměty, jako je oblečení, jídlo, klece, podestýlka, krmítka a voda. Mouchy, blechy a komáři mohou také přenášet virus mezi králíky. Predátoři a mrchožrouti mohou virus šířit také tím, že ho vylučují ve výkalech. Viry jsou vysoce odolné v prostředí a mohou přežít zmrazení po dlouhou dobu. Virus může přetrvávat v infikovaném mase měsíce.
Jedná se o bakteriální onemocnění, které může mít různé stupně závažnosti. Toto onemocnění postihuje hlavně tedy dýchací ústrojí.
Projevy
U infekční rýmy je důležité rozlišit, jestli se jedná o velmi prudkou formu onemocnění, které může v krátké době (v rámci několika dní) způsobit králíkovu smrt, nebo jestli se jedná o chronickou formu, která je částečně podobná infekční rýmě u lidí. U akutní formy je výtok z nosu, zhoršené dýchání, v závěru se objevují křeče. Králík také působí apaticky a nejí. Typická je také vyšší teplota. U chronické formy se nemoc projevuje také výtokem z nosu a kýcháním. U perakutní formy nemoc končí selháním dýchací soustavy a srdce.
Nákaza
Králík se může infekční rýmou nakazit přímým kontaktem s již nemocným králíkem, ale klidně i nepřímo prostřednictvím krmiva, vodou. Náchylnější k tomuto onemocnění jsou králíci, kteří se pohybují v prašném prostředí nebo na průvanu. Králík se může nakazit i od králíka, který nemá žádné příznaky nemoci.
Léčba
Léčbu infekční rýmy určuje veterinář, na kterého se chovatel obrátí (je opravdu lepší tuto nemoc nepodceňovat, protože je možné, že byste příznaky považovali za rýmu a on to byl ve skutečnosti králičí mor nebo jiné onemocnění). Veterinář obvykle předepíše antibiotika u chronické formy onemocnění. U peraktuní a akutní formy infekční rýmy veterinář králíka obvykle neléčí a králík na tuto nemoc umírá.
Prevence
Stejně jako u člověka i u králíka může být prevencí užíváním různých vitamínů (vitamíny A, E a C). Důležitá je také hygiena v králíkárně a v případě, že je některý králík nakažený, tak jeho karanténa.
Někteří majitelé se domnívají, že pokud jejich králičí mazlíčci přiberou, tak řešením je pro ně stejně jako u lidí dieta. Dieta u králíčků je sice možná, ale musí být postupná a rozhodně neznamená, že králíček kvůli tomu bude hladovět. Naopak hladovka je nejen absolutně nevhodná, ale také extrémně nebezpečná. Pokud tedy dojdete k názoru, že se váš králíček proměnil v tučnou kuličku, můžete upravit jeho jídelníček, ale musíte respektovat jistá pravidla. Prvním pravidlem je, že i v době diety musí mít králíček neustále k dispozici dostatek sena. Druhým pravidlem je že kromě sena je hlavní potravou králíčka čerstvá zelenina. Tady už je důležitý výběr, protože některá zeleniny obsahuje větší množství sacharidů, a proto je pro králičí dietu nevhodná. Třetím pravidlem je jasné omezení všech granulí a ovoce. Nejde o to, abyste králíčkovi příjem granulí zatrhli okamžitě, naopak by zhruba v rámci čtrnácti dnů mělo být jejich množství neustále snižováno a pak zcela vyloučeno. Králíček si musí zvyknout, že se jeho stravovací návyky postupně mění. Náhlá změna by mu mohla způsobit zdravotní problémy, anebo vyvolat i změny nálad. Posledním a jistě logickým bodem je vyloučení všech pamlsků, protože i vhodné pamlsky obsahují tuky a cukry, které rozhodně nejsou pro dietu to pravé ořechové. Při dietě je dobré sledovat úbytek váhy králíčka, nikdy by nemělo být hubnutí příliš rychlé, ideální je tedy králíčka pravidelně vážit a sledovat jeho zdravotní stav. Stejně jako pro člověka, když chce zhubnout, stejně tak i pro králíčka je jako nejlepší způsob hubnutí doporučován pohyb. Pokud bude i nadále králíček celý den zavřený v kleci, kde se nemůže příliš hýbat, hubnutí půjde velmi pomalu. Naopak králíček, který se může i několik hodin denně proběhnout, nebude mít takový problém kila (gramy) shodit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Toto je psí seborrhea. Léčba seborrhey u psů je jen omezená a je zaměřena na základní příčinu problému. Nelze-li u psa zjistit žádnou základní příčinu, pak je onemocnění diagnostikováno jako primární nebo idiopatická seborrhea. Bohužel neexistuje žádná specifická léčba pro primární seborrheu. Možné je jen napomoci lepším průběhům různými přípravky, které pomáhají řídit mazotok. Mezi ně patří:
- doplňky s Omega-3-mastnými kyselinami
- Antiseborrheické šampony
- Hydratační krémy
- Retinoidy
- Ústně podávaný cyklosporin
- Antibiotika - k léčbě sekundárních bakteriálních infekcí například při rozškrábání
Jezevčíci se rozdělují podle typu srsti na hladkosrsté, dlouhosrsté, drsnosrsté. Další typ dělení je podle objemu hrudníku a hmotnosti na jezevčíky standardní, trpasličí a králičí.
Jezevčíci standardního typu mají obvod hrudníku nad 35 cm a jejich hmotnost je větší než 9 kg. Trpasličí jezevčíci mají obvod hrudníku mezi 30 – 35 cm a jezevčíci králičí mají obvod hrudníku do 30 cm.
Jezevčíci se v myslivosti využívají k norování, ale i při naháňkách i dosledech. Typické pro ně je, že jsou hlasití na teplé stopě zvěře. Výhodou jezevčíka při naháňkách a dosledech je, že je vysoká a černá zvěř nepovažuje za hrozbu, a tak před nimi neutíká, ale pomalu ustupuje. Jezevčíci se dají také dobře vycvičit na sledování pobarvené stopy.
Jezevčíci také rádi aportují, ale jejich postava na tento úkon není uzpůsobena a nošení těžké zvěře by jim mohlo poškodit krční páteř. I proto by jezevčík neměl na honech nahrazovat slídiče, retrívry, ani ohaře.
Umístěte králíka do velkého hrnce a přidejte vodu. Přiveďte k varu. Snižte teplo. Přikryjte a vařte asi 30–45 minut, dokud králík není uvařený a nespadne od kosti.
Vyjměte králíka z hrnce. Odstraňte všechno maso od kostí a ujistěte se, že z hrnce dostanete také všechny kosti. Kosti vyhoďte. Králičí maso vraťte do hrnce.
Hrnec převeďte zase k varu, přidejte rýži a zeleninu. Snižte teplo. Přikryjte a vařte asi 30 minut, nebo dokud rýže a zelenina nezměknou a většina tekutiny se nevstřebá.
Sejměte z plotny. Vmíchejte cizrnu a jablko. Nechte zcela vychladnout a potom vmíchejte jogurt.
Uvařené psí žrádlo rozdělte do igelitových sáčků a dejte do chladničky nebo zmrazte.
Konzumace masa nakažených králíků s myxomatózou nebo králičím morem
Obecně se nedoporučuje konzumovat maso z uhynulých nebo viditelně nemocných králíků, protože není jisté čím trpí.
Pokud jde konkrétně o myxomatózu nebo králičí mor, zjednodušeně řečeno, konzumace takového masa vám neublíží. Virus myxoma ani lagovirus nejsou přenosné na člověka, ani na jiná zvířata. Člověk, pes, kočka nejsou vhodnými nositeli a tyto viry se nedokáží napojit na jejich výživový systém a množit se. Pokud tedy sníte maso nebo orgán infikovaný virem myxoma nebo lagovirem, viry nejspíše zahynou v trávicím traktu nebo vyjdou z těla ven, aniž by člověku nebo zvířeti nějak uškodili.
Ovšem druhá stránka je vzhled nakaženého králíka. Králík s myxomatózou má nateklé oči, ze kterých mu vytéká hnis, nemůže dýchat a z nosu mu teče hustý hlen. Když králík přežije, tak tyto příznaky ztrácí a stává se zase normálním masem ke konzumaci.
To ale neznamená, že vám bude chutnat, protože si pamatujete čím králík prošel. Maso z takového králíka je lepší prodat, protože je nezávadné a chuťově úplně normální. Další možností je použít nakaženého králíka jako psí žrádlo a uvařit ho psovi nebo kočce.
Viry patří mezi nejvíce variabilní entity v přírodě, neustále mutují a získávají nové vlastnosti. Viry se řídí jednoduchým a neúprosným imperativem: infikovat co nejvíce hostitelských organismů. Genomické změny viru občas umožní přeskočit z jednoho druhu na druhý. Proto do budoucna nelze vyloučit, že myxomatóza nebo králičí mor se stanou nebezpečné i pro člověka nebo zvíře.
