Zdravý pes v dobré kondici by měl mít lesklou a bohatou srst v závislosti na plemenu. Kůže by měla být pružná, bez známek šupin nebo zarudnutí. Existuje celá řada kožních onemocnění u psů. Některé problémy s kůží mohou být příznakem vážných onemocnění. Jiné kožní choroby jsou geneticky podmíněné nebo ovlivněné imunitním systémem. Kožní onemocnění způsobená parazity nejsou o nic méně nebezpečná. Každý zodpovědný majitel psa by měl mít přehled o těch nejčastějších problémech, čtěte tedy dále.
Co dělat, když se pes kouše u kořene ocasu
Pokud se pes kouše u kořene ocasu, může jít o alergie na bleší kousnutí anebo o parazity ve stolici. Kousnutí blechou je jedním z nejčastějších kožních alergických projevů. Psi postižení touto alergií i při napadení pouze jednou blechou jeví známky extrémní svědivosti kůže. Hlavně v oblasti hřbetu nad ocasem, dále stehen a ocasu. V těchto místech vznikají boláky, vypadává srst.
Léčba
Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst vašeho psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců a v pravidelných intervalech psa odčervujte.
Navzdory názvu žije a saje tento parazit nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.
Blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.
Blecha obecná (Pulex irritans) je v Evropě nejčastější cizopasník člověka z řádu blech. Žije i na domácích zvířatech a na divoce žijících šelmách. Blecha je drobný bezkřídlý hmyz s tělem bočně zploštělým, s mohutně vyvinutým bodavě savým ústním ústrojím a s jednoduchou stavbou oka. Nohy jsou uzpůsobeny ke skákání. Blechy prodělávají proměnu dokonalou a dospělci cizopasí sáním krve na teplokrevných obratlovcích. Ve vztahu k člověku představuje blecha obecná přímého cizopasníka a přenašeče nemocí.
Tělo blech se skládá z hlavy, hrudi a zadečku. Dospělé blechy mají jednoduché oči a tělo vejčité, bočně zploštěné. Tělní obal je sklerotizovaný (ztvrdlý), porostlý nazad směřujícími štětinami, což usnadňuje pohyb srstí hostitele. Blecha obecná je 2–8 mm dlouhá. Její tělo je zbarvené od hnědé do černé (dle složení potravy). Hlava s charakteristickým zubem je zaoblená a těsně spojená s předohrudí, tu střechovitě překrývá límcem. Po obou stranách hlavy jsou hluboké žlábky, v nichž jsou v klidu ukryta kyjovitá tykadla, která nejsou symetrická. Před tykadlovým žlábkem leží jednoduché velké pigmentované oko. Oční štětina sedí vždy pod spodním okrajem oka. V zadní tykadlové části hlavy je další a jediná velká štětina. Předohrudní hřeben není vyvinut. Ústní ústrojí je bodací a sací. Oproti původnímu tvaru je značně pozměněno. K bodání a sání slouží bodec, na jehož zadní stěně je hluboký žlábek. Za účasti páru maxil (horních čelistí) blecha saje krev. U ústního ústrojí jsou nápadná čelistní a pysková makadla (čtyřčlenná), která chrání bodec. Pysková makadla zasahují asi do tří čtvrtin délky přední kyčle. Hruď (thorax) blechy je rozdělena na tři stejné části. Prostřední břišní část je přizpůsobena funkci skákání.
Po bodnutí zanechává blecha na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Blechy představují přímé cizopasníky člověka a přenašeče chorob ze zvířat na člověka, proto se řadí mezi škůdce lidského zdraví. Do blechy, která sála krev z infikované osoby či zvířete, se dostávají původci nákaz z krve infikovaného. V bleše se potom rozmnožují nebo se dále vyvíjejí. Při opětovném sání se původci choroby dostávají přímo do ranky vzniklé nabodnutím kůže člověka nebo zvířete a odtud do krve a dále do celého těla napadaného. Někdy se nákaza šíří i výkaly blechy na kůži, které mohou být vetřeny do ranky po bodnutí nebo do sliznice, většinou do spojivek (původce skvrnivky). Původci těchto chorob kolují mezi krví zvířat, člověka a blechy. Zcela prokázaný přenos blechou je u moru a krysí skvrnivky, u ostatních chorob se pouze předpokládá.
Ve svém příspěvku EKZÉM U PEJSKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Je mozne ze ma blesky , ktere nevidite.Znam tento pripad nahore u korene ocasu si delaji nejcadteji hnizda.Srst u kazdeho pejska je tam hustsi a hrubsi.Idealni misto.Jsem velice spokojena s timto pripravkem.Je to tedy na objednani z Anglie a zasilku Vam poslou ze Singapuru.Je to na veskere parazity ktere mohou milacci mit.Uzasne.Ja objednavam podle vahy vetsi baleni ktere je na vahu pejska od 20 kg.Je to pro ne ptevence I jako odcerveni, nemaji zadne blechy, kliste na nich uschne ani se nezakousne.Je to I na srdecni cervy.Vazne super.Posilam svuj email:zuzka.zulik@gmail.com nevim jestly se da odkaz zverejnit ale poslu Vam to v emailu, pokud napisete
Pyotraumatická dermatitida je akutní mokvavá dermatitida (Hot spot), která vzniká nejvíce v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází k dostatečné ventilaci kůže, a postihuje hlavně bohatě osrstěná zvířata. Nejčastější vyvolávající příčinou je zapaření mokré srsti, ale problém může vzniknout po jakémkoli poranění kůže nebo i po kousnutí blechou či klíštětem.
Zvíře si v důsledku pocitu svědění nebo lokální bolestivosti začne místo intenzivně drbat, kousat a lízat. V důsledku traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého lysého a mokvavého ložiska, které silně svědí. Rychle vznikne rozsáhlá bolestivá a infikovaná rána. Bez včasné léčby se infekce šíří do okolí a do hlubších vrstev kůže, až dojde k hlubokému zánětu kůže.
Pyotraumatickou dermatitidu je nutné řešit co nejdříve – ihned zabránit další traumatizaci kůže nasazením límce, vystříhat postižené místo i jeho okolí a vydezinfikovat. Často je také nutné nasadit léky proti bolesti, zmírnění svědění a antibiotika. Není vhodné nechat psa koupat ve vodě, do které byste sami nevlezli. Znečištěná voda dráždí kůži a snadno dojde k zapaření. Psa je potřeba po plavání v přírodě doma vykoupat a hlavně na závěr důkladně opláchnout čistou vodou.
Pokud se začne pes drbat nebo kousat, dobře ho prohlédněte. V případě, že naleznete ranku, místo vydezinfikujte (Betadine, Alfadin), a pokud se pes stále poranění věnuje, nasaďte do druhého dne límec. Jestliže neztratí o postižené místo zájem ani do druhého dne, vyhledejte odbornou pomoc.
Toto onemocnění vznikne během několika minut, ovšem hojit se může i týdny. Nejčastěji se s ním setkáváme v létě a na podzim. Vzniká jako komplikace koupání psa, po kousnutí hmyzem nebo klíštětem, pokousání jiným psem nebo při zánětech zvukovodu.
V teplém a vlhkém počasí jsou ideální podmínky pro rychlé rozmnožení bakterií a kvasinek. Během velmi krátké doby začne poraněné místo hnisat, mokvat a svědit. Pes si nenechá na zanícenou kůži sáhnout a ošetření je pro něj velmi bolestivé. Majitel může před návštěvou veterináře dané místo ostříhat, ošetřit dezinfekcí a aplikovat antibiotickou mast. Je vhodné zabránit psovi v dalším lízání či škrábání. Při léčbě se používají antiseptické a antibakteriální šampóny, masti s obsahem antibiotik a kortikoidů. Bohužel se v pokročilých stavech nelze mnohdy vyhnout celkové léčbě antibiotiky.
Ve svém příspěvku PORADNA LÉKAŘE KOUSNUTÍ OD BLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
dobrý den jsem poštípaná od blech a začala jsem špatně dýchat a pálení v krku může to být reakce k tomu pokousání od blech
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Hejduk.
Dobry den pokousali mě blechy a na nohách z kousancu semi dělají větší boláky oschlé a svědí boláky se mi zvětšujjí nevím coma dělat děkuji za odpověd.
Alergie na bleší kousnutí je jedním z nejčastějších kožních alergických projevů. Psi postižení touto alergií jeví i při napadení pouze jednou blechou známky extrémní svědivosti kůže. Hlavně v oblasti hřbetu nad ocasem, stehen, ocasu. V těchto místech pak vznikají boláky, vypadává srst.
Atopie – reakce na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči. Psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí. Stav se většinou zhoršuje během léta.
Potravní alergie – alergie na jednu nebo více složek potravy. Projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie.
Alergie na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem. Poměrně málo častá alergie, projevuje se na místech nejčastěji postižených pokousáním – hřbet nosu, uši.
Kontaktní alergie – neboli dotyková. U psů velice vzácná forma alergie, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.
Ve svém příspěvku PORADNA LÉKAŘE KOUSNUTÍ OD BLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Hejduk.
jsem pokousany od blech na nohách ,delaji se mi vetsi bolaky oschle a svedi.prosim o radu .předem dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirinazizkova.
Dobrý den jsem postipana od blech už nemohu ani spat chodim na kožní furt mi dávají nějake maste stejně to nepomaha mam nohy samej strup a strasne to svedi už nevím co mám dělat Děkuji
Patří mezi nejčastější formy alergie. Může se objevit kdykoliv, i po letech konzumace stejné stravy. Nejčastějšími alergeny jsou kuřecí maso, hovězí, mléčné výrobky, pšenice a vejce.
2. Atopická dermatitida
Jedná se o alergii na látky z prostředí – nejčastěji pyl, prach, roztoče, plísně či chemikálie. Typicky se projevuje celoročním svěděním a opakovanými kožními infekcemi.
3. Alergie na bleší kousnutí (FAD)
I jediné kousnutí blechou může u alergického psa vyvolat silnou reakci. Problém způsobuje slina blechy, která vyvolává zánět a intenzivní svědění.
4. Kontaktní alergie
Vzniká v místě dotyku pokožky se spouštěčem – typicky s čisticími prostředky, plasty, textilem nebo rostlinami.
Svědění může způsobit i alergická reakce na bleší kousnutí, která je jedním z nejčastějších kožních alergických projevů. Psi postižení touto alergií i při napadení pouze jednou blechou jeví známky extrémní svědivosti kůže. Hlavně v oblasti hřbetu nad ocasem, stehen, ocasu. V těchto místech vznikají boláky, vypadává srst. Atopie je reakce na vzdušné alergeny jako jsou pyly, domácí prach a roztoči. Psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí. Stav se většinou zhoršuje během léta. Další příčinou může být potravní alergie na jednu nebo více složek potravy. Projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie. Poměrně málo častá je alergie kontaktní neboli dotyková, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.
Blechy jsou nejčastějšími parazity, kteří se vyskytují u koček. Jednou za život je má určitě každá kočka. Většina z nich trpí blechami neustále, a tak se musí pravidelně odblešovat. Bohužel odblešení kočky není vůbec jednoduché, protože blechy se nacházejí nejen v její srsti, ale i na všech pokrývkách a místech, kde kočka pobývá. Stačí jedno bleší vajíčko a kočka má blechy zpět. A když přijde do kontaktu s jinou zablešenou kočkou, opět blechy chytne.
Mezi typické příznaky blech u kočky patří, že se kočka intenzivně škrábe, takže následně můžete nalézt kousance červené barvy ne její kůži. Může mít dokonce na kůži holá místa, lysiny (objevují se spíše u hlavy), potom mluvíme o alergii na bleší kousnutí.
Blecha měří několik milimetrů, je plochá a viditelná pouhým okem. Barvu má zrzavou až tmavě zrzavou. Můžete si také všimnout, že dobře skáče. Blecha klade vajíčka a vylučuje trus, který najdete v srsti kočky – vypadá jako černé kuličky. Pokud tyto kuličky položíte na papír a navlhčíte je, okolí se zbarví do červena. Je to proto, že trus obsahuje nestrávenou krev, kterou se pak živí larvy. Blecha klade vajíčka, která se ale neudrží na srsti zvířete, a tak se ze srsti uvolňují do okolního prostředí. Asi za 4 týdny vyroste dospělý jedinec, který pak začne sát krev zvířete. Může ale kousnout také člověka.
Zvýšená citlivost na bleší kousnutí či alergická dermatitida se obvykle projevují nesnesitelným svěděním. Svědění může způsobit i jedno nebo dvě bleší kousnutí týdně, tudíž se může projevovat i poté, co jste již s likvidací blech začali. Příznaky se obvykle objevují epizodicky, většinou se však s přibývajícím věkem horší.
U koček se často projevuje onemocnění zvané neurodermatitida (zánětlivé onemocnění kůže, které může být i psychogenního původu), které má za následek problémy s chováním a úzkostné stavy. Spolehlivým ukazatelem zablešení je časté a nepříjemné svědění, ztráta srsti a strupy na kůži kočky. Ve většině případů je zadní část těla postižena více než oblast hlavy a krku, ale kočky, které trpí alergií, mohou mít léze kdekoli. Blechy nebo jejich nečistoty mohou být více či méně viditelné.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Ve střední Evropě žije okolo 80 druhů blech, v našich podmínkách se setkáváme asi s deseti druhy.
Blecha u koček: V posledních desetiletích, kdy se rozrostl počet chovatelů psů a koček, je nejrozšířenější blecha kočičí. Zvlášť dobře se jí daří tam, kde jsou zvířata chována v ústředně vytápěných bytech vybavených střiženými koberci. Kočičím blechám se dobře daří i ve starých bytech. Vyskytují se nejen na kočkách, ale i na psech, zejména na městských zvířatech. Na člověku sají také ochotně, stejně tak jako na celé řadě hostitelů.
Likvidace: V případě výskytu je nutné zamořené prostory ošetřit insekticidem na lezoucí hmyz, zásah je nutné opakovat po čtyřech až šesti týdnech, aby byly zlikvidovány i blechy, které se vylíhnou z nakladených vajíček. U koček rozhodně nepoužívejte přípravky s obsahem permetrinu, ten patří mezi pyretroidy a je toxický nejen pro kočky, ale i pro rybičky! Také se vyhněte přípravkům s účinnou látkou amitraz – u psů jej použít můžete, ale kočku byste jím zabili!
Pro kočky můžete použít účinné látky fipronil a imidacloprid. Většina přípravků proti blechám je ve formě spot-onů, šamponů nebo obojků (mohou se objevit alergické reakce na kůži v místě aplikace nebo v místě kontaktu obojku s kůží). V případě pozření přípravku se mohou objevit nežádoucí účinky, jako je zvracení, nadměrné slinění a svalový třes. Pokud uvedené příznaky zaregistrujete a víte, že jste prováděli antiparazitní kúru, raději navštivte veterinárního lékaře.
Blecha psí: Blechy psí se vyskytují v domácnosti řidčeji. Ovšem i tento druh je schopen sát na člověku krev. Častěji se vyskytuje na psech chovaných mimo obydlí.
Likvidace: Kromě psí srsti nezapomeňte na ošetření pejskova pelíšku a dalších míst, kde by se mohlo blechám líbit. Ošetření prostředí, ve kterém pejsek žije, je jedna z fází, kterou nelze podcenit a bez níž k dokonalému odblešení nedojde. K tomuto jsou určeny antiparazitní spreje, kterých je na trhu také velké množství. Nakonec si rozmyslete, zda by nebylo vhodné pejskovi pořídit také obojek proti blechám. Existují i žvýkací tablety pro psy a kočky s účinnou látkou spinosadum. Tato účinná látka je na trhu kratší dobu, takže blechy si ještě nestihly vytvořit rezistenci. Přípravky s touto látkou jsou však k dostání pouze u veterinárních lékařů, a to ještě ne v každé ambulanci.
Blecha lidská: Blecha lidská se vyskytuje v našich podmínkách nejméně. V případě blechy lidské bývá obyčejně zablešena jen ložnice.
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
V případě hnisavého zánětu podkoží obecně mluvíme o flegmóně, pokud jsou postiženy lymfatické cévy, nazýváme tento stav lymfangitidou. Ve většině případů se obojí kombinuje a oba tyto výrazy tak popisují stejný problém. Zánět se podkožní pojivovou tkání obvykle šíří velmi rychle a zanícená noha takřka před očima zvětšuje svůj objem. Zanedlouho vypadá jako sloup. Obvykle také hřeje, je na pohmat tvrdá a velmi bolestivá. Může se stát, že koně bolí natolik, že se na ni odmítá postavit nebo viditelně kulhá. Někdy může mít kůň horečku a celkově mu není dobře.
Flegmóna znamená jakékoli neohraničené nahromadění hnisu ve tkáni způsobené prudkým zánětem pojivové tkáně, vyvolaným hnisotvornými nebo hnilobnými bakteriemi (absces je naopak ohraničené nahromadění hnisu). Flegmóna může být i plynová, hnilobná, nekrotická, a to podle původce a vzhledu. Výraz flegmóna se tak užívá nejčastěji pro případ, kdy se kůň poraní, rankou se do podkoží dostanou bakterie a tvoří hnis (hnisavý zánět podkoží). U flegmóny, která způsobuje zánět lymfatických cév, se ranka většinou nenajde.
V místě a okolí zánětu se nahromadí ve tkáních tekutina, což se navenek projeví jako otok. Jeho velikost a závažnost závisí na rozsahu a lokalizaci zánětu a jeho příčině. Zánětlivý otok je teplý, tvrdý a bolestivý, vyskytuje-li se na končetině, kůň obvykle kulhá. Akutní zánět podkoží a mízních cév, vzniklý převážně následkem průniku bakterií skrze kůži drobnou nebo větší rankou, může při špatné léčbě přejít v trvalé zbytnění končetiny, čili v takzvanou sloní nohu.
Pojem sloní noha se většinou používá až pro případ, kdy flegmóna přejde do chronického stadia, podkoží „zvazivovatí“, noha je tlustá, poměrně tvrdá, chladná a nebolestivá. Takový stav se většinou už nikdy úplně nespraví. Příčinou je špatně nebo nedostatečně léčená akutní flegmóna.
Příčinou zánětlivého otoku může být jakékoli poranění na těle (škrábnutí, uhození, odření, kousnutí, kopnutí, otlačení), poranění hlubší tkáně (natažení, pohmoždění svalu, poranění šlachy, šlachové pochvy, vazu, kloubu, a to při podvrtnutí, pádu nebo nadměrné námaze), dále infekce kůže a podkoží (například po nedostatečném ošetření rány, podlomy, zánět po bodnutí hmyzem) nebo hlubší tkáně lymfangitis.
Po plošném tupém úderu nebo zhmoždění tkáně (kopnutí, kousnutí koněm) se v místě měkkých tkání může vytvořit krevní podlitina (modřina), která se také projeví otokem, bolestivostí a může či nemusí hřát. Jako otok může vypadat i absces, což je nahromadění hnisu v uzavřené dutině ve tkáni, nebo takzvaná kloubní nálevka, to je zvýšená náplň kloubu.
Vývoj blech u koček, v jejích peleších či hnízdech hostitelů umístěných mimo vytápěné prostory v zimních měsících ustává, nebo se alespoň zpomaluje. Teplá zima však usnadňuje a zkracuje vývoj blech, a tak může ovlivnit jejich početnost. Pokud kočka celoročně nenosí antiparazitní obojek nebo ji proti parazitům pravidelně neošetřujete jinak, hrozí reálná šance, že zableší celý byt.
Zablešená kočka může být zdrojem celé řady infekcí, mezi nimi i bartonelózy, tedy ́nemoci z kočičího škrábnutí ́. U člověka se projevuje bolestivým zduřením mízních uzlin, horečkami a vyžaduje antibiotickou terapii. V České republice se více než 50 % koček setkalo s původcem této infekce. Kočky přitom na rozdíl od lidí snášejí infekci bez jakýchkoli projevů onemocnění. Tudíž u koček nemusí mít žádné příznaky. Ochrana spočívá v zamezení zablešení koček.
Příznaky: Při kousnutí blecha vylučuje látku, která zabraňuje srážlivosti krve. Právě tato látka jí umožní krev nasát, zároveň ale způsobuje imunitní reakci těla – svědění. Jedná se o alergii na bleší kousnutí. Kočka se škrábe, objevují se kousance červené barvy. Může mít také lysiny na kůži, které se vyskytují spíše u hlavy.
Poranění vznikají nejčastěji při běžných denních aktivitách, venčení nebo hře. Přehled typických situací pomáhá rizikům předcházet a lépe chránit zdraví psa.
Úrazy při pohybu a hře
Běhání po nerovném terénu, skákání z výšky nebo divoká hra s jinými psy často vedou k natažení svalů, natržení vazů nebo zlomeninám.
uklouznutí na hladkém povrchu
skoky z auta nebo z výšky
prudké změny směru při běhu
Dopravní nehody a střety
Střet s vozidlem patří k nejvážnějším situacím a často způsobuje právě vnitřní zranění u psa, která nejsou na první pohled viditelná. I po zdánlivě lehkém nárazu je nutné veterinární vyšetření.
Kousnutí a rvačky
Rány po kousnutí mohou vypadat nenápadně, ale často se zanítí nebo skrývají hlubší poškození tkání.
