Téma: 

kotě


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

KOČIČÍ VŠI

Veš kočičí je prostě zvířecí parazit, a tak se jí jinde než na člověku dařit nebude. Přenos na člověka není možný. Vši dětské nejdou na kočky a naopak, ty kočičí nenapadají lidi, jsou přísně druhově specifické. Kočky napadené roztoči, například všenkami, se hodně drbou.

Zdroj: Kočičí vši
Zveřejněno: 23.10.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: ODČERVENÍ

Přípravky je vhodné podat současně s pamlskem nebo krmivem, protože jídlo zlepšuje dostupnost léku v organismu. Před aplikací by měla být zjištěna přesná hmotnost psa nebo kočky. Štěňata a koťata by měla být odčervována pastou nebo tabletami Caniverm mite tak, aby nebylo třeba tablety dělit a mládě dostalo odpovídající dávku v celku. V případě nízké dávky léku nemusí být účinek dostatečný, štěně nebo kotě se tak parazitů nezbaví a ti naopak získají vůči přípravku tohoto složení odolnost. Při použití pasty je třeba nastavit správnou dávku na jedno štěně nebo kotě a před každou další aplikací nastavení aplikátoru zkontrolovat. Po aplikaci je třeba zkontrolovat, zda štěně nebo kotě pastu nebo tabletu spolklo. Oba přípravky, pastu i tablety, lze vmíchat do krmiva, ne však do mléka.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze ODČERVENÍ
Odesláno: 3.5.2018 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK VYVOLAT POROD U KOČKY

Kočka porodila mrtvé kotě

Po porodu je vždy vhodné navštívit veterinárního lékaře, který se přesvědčí, zda v děloze nezůstala placenta či mrtvé kotě. Mrtvé kotě se kočce může i narodit. Pokud se tak stane, vyhledejte veterináře, protože v takovém případě se často stává, že kočka placentu zadržela a je nutné ji odstranit.

Detail odstavce: Kočka porodila mrtvé kotě
Zdroj: Jak vyvolat porod u kočky
Zveřejněno: 12.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Kočka

Co dělat naše kočka pořídila jedno kotě tři dny nic ,ale ještě má určitě aspoň podle mě tři mám o ní strach co dělat já vím k doktorovi,ale je pořád zalezlá a nechce vylézt potřebují Vaší radu Mockrát Děkuji!!!

Zdroj: diskuze Kočka
Odesláno: 17.5.2018 uživatelem Štefan Sakač
Počet odpovědí: 0

ODČERVOVÁNÍ KOŤAT

Čím odčervit kotě

Kotě by mělo být poprvé odčerveno, když je mu cca 14 dnů. Poté se odčervuje každých 14 dnů až do věku 3. měsíců. Od 3. do 6. měsíce věku se interval prodlužuje na jedno odčervení za měsíc. Další odčervení by mělo být nastaveno podle životního stylu kočky. Záleží vždy na tom, zda kočka žije pouze v bytě, nebo je venkovní, zda jsou přítomné malé děti, jestli chytá myši nebo je krmena syrovým masem. Interval odčervení u dospělých koček je každého čtvrt až půl roku. Kočky se odčervují nejméně 10–14 dnů před očkováním. Dávkování záleží na druhu odčervovacích přípravků a váze kočky.

Detail odstavce: Čím odčervit kotě
Zdroj: Odčervování koťat
Zveřejněno: 10.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Svrab nebo Stenice

Dobry den, pritel byl dneska s kotetem u vet a ten pry rekl, ze ma kote v usich stenice. Ale nikde se o tom na internetu nepise, je mozne ze veterinar myslel usniho svraba?
Dekuji za odpoved.

Zdroj: diskuze Kočičí svrab
Odesláno: 12.6.2018 uživatelem Michaela Hlavatá
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

SIBIŘSKÁ KOČKA

Prodej

Pořídit si kotě sibiřské kočky není zrovna levná záležitost. Na různých internetových stránkách se koťata prodávají v částkách přesahující deset tisíc. Pokud si chce člověk pořídit papírovou sibiřskou kočku, měl by se obrátit na chovatelské stanice zaměřené na chov sibiřských koček. Chovatelská stanice obvykle sibiřské kočky prodává kolem patnácti tisíc.

Detail odstavce: Prodej
Zdroj: Sibiřská kočka
Zveřejněno: 27.4.2018

JAK VYVOLAT POROD U KOČKY

Komplikace při porodu u koček

Veterinární pomoc okamžitě vyhledejte v případě, že porodní stahy trvají déle než 2,5 hodiny a stále se neobjevuje kotě. Dále v případě, nemůže-li kočka porodit částečně vypuzené kotě, a slábnou-li porodní stahy, přestože ještě nebyla porozena všechna koťata. Pokud v těchto situacích okamžitě nevyhledáte odbornou pomoc, můžete přijít nejen o koťata, ale také o kočku rodičku.

Komplikací je i intenzivní, neochabující kontrakce delší než 30 minut bez vypuzení plodu. Interval od porodu posledního plodu delší než 24 hodin bez viditelných kontrakcí. Intenzivní kontrakce po prasknutí plodových obalů trvající déle než 1 hodinu bez vypuzení plodu. Interval po porodu koťat trvající 2–3 hodiny, provázený neúspěšnými nepravidelnými kontrakcemi. Další příčinou komplikací je, když kočka déle než 24 hodin odmítá potravu a je narušen její celkový zdravotní stav.

Pokud při porodu nastanou větší komplikace a kočka například několik hodin tlačí a nenarodí se žádné kotě, či ustanou kontrakce (stahy dělohy), případně uvízne kotě v porodních cestách a nemůžete mu pomoci, pak je důležité přivolat veterináře nebo kočku i s narozenými koťaty k veterináři zavézt. Včas provedený císařský řez často zachrání kočku i s koťátky.

Detail odstavce: Komplikace při porodu u koček
Zdroj: Jak vyvolat porod u kočky
Zveřejněno: 12.5.2017

JAK VYVOLAT POROD U KOČKY

Porod u koček

Březost kočky trvá ± 65 dnů, koťata narozená před 60. dnem obvykle nepřežijí, po 70. dnu březosti již kočka přenáší a k vyvolání porodu jí musí pomoci veterinární lékař.

Několik dní před porodem začne být kočka neklidná a začne se u ní projevovat hnízdní chování. Tato doba je nejpříhodnější k seznámení kočky s porodní bedýnkou. Porodní bedýnku uložte na klidné, stinné místo a kočičce čas od času ukažte, kde nový pelíšek má. Pokud kočku na bedýnku včas nezvyknete, může se stát, že si místo k porodu najde sama, a pak může porodit v posteli nebo třeba ve skříni.

Porodní bedýnka musí obsahovat podložku s vysokou absorpční schopností, dále si na porod připravte ručníky nebo žínky, kvalitní náhražkové mléko pro koťata a stříkačku bez jehly.

Začátek porodu poznáte podle slabých, postupně se zesilujících stahů, které jsou na břiše kočky dobře viditelné. Stahy od počátku až k samotnému porodu trvají obvykle dvě hodiny. Samotné vypuzení kotěte se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 minut. Pokud bude porod probíhat rychleji, není důvod se strachovat, často se stává, že se koťata rodí už po deseti, či dokonce pěti minutách.

Normálně se koťata rodí hlavičkou a předními packami napřed. Dost často se však stává, že se rodí obráceně, zadečkem napřed. To jde hůře, a tak je třeba rodičce námahu usnadnit. Když kotě trochu povyleze, je nutno uchopit je pevně za zadní část těla (ale nemačkat) do kousku sterilizovaného froté ručníku nebo měkké látky a opatrně kočce pomáhat šroubovitým pohybem dokončit porod. Druhá ruka podepírá jemně břicho rodičky, aby se akce usnadnila. Pozor na nožičky kotěte, zejména u předního páru se může stát, že se v rodidlech zaklíní; pak je třeba nožičky co nejrychleji a nejšetrněji osvobodit. Objeví-li se při porodu nejdříve nožičky a porod pak dále nepokračuje, namažte si prst vazelínou nebo nějakým sterilním tukem a zaklíněné pacinky kotěte vtlačte zpátky do těla kočky. Kotě za chvíli změní svou polohu a při příštích stazích může třeba vyjít ven již normálně.

Čerstvě narozené kotě začne kočka omývat a sama překousne pupečník. Pokud tak kočka neučiní, musíte její funkci zastat vy. Pomocí nehtů v místě tlamičky kotěte opatrně protrhněte plodový obal a po tom, co kotě začne dýchat, přerušte pupečník asi 4 cm od bříška kotěte. Poté kotě podržte hlavičkou dolů, aby mu z čenichu a tlamičky vytekla plodová voda. Kotě můžete přiložit k matčinu struku ve chvíli, kdy plodová voda odteče a kotě se rozkřičí. Pokud se kotě nebude moci samo nadechnout, jemně ho třete žínkou, tím ho zahřejete, očistíte a rozpumpujete mu srdíčko. Musíte být velmi opatrní, abyste koťátku neublížili. Prstem mu také velmi lehce vyčistěte tlamičku od plodové vody a usazenin. Pokud matka nebude chtít kotě kojit, budete mu muset podat náhradní mléko ze stříkačky.

Kontrolujte, zda po každém kotěti vychází i placenta, počet placent musí být stejný jako počet koťat. Pokud bude chtít kočka placentu sežrat, nemusíte jí v tom bránit, je to pro ni zcela přirozené.

Během porodu nechte v dostatečné blízkosti kočky vodu i trochu krmení, aby se mohla mezi jednotlivými koťaty posilnit.

Po porodu je vždy vhodné navštívit veterinárního lékaře, který se přesvědčí, zda v děloze nezůstala placenta či mrtvé kotě. Mrtvé kotě se kočce může i narodit. Pokud se tak stane, vyhledejte veterináře, protože v takovém případě se často stává, že kočka placentu zadržela a je nutné ji odstranit.

Detail odstavce: Porod u koček
Zdroj: Jak vyvolat porod u kočky
Zveřejněno: 12.5.2017

JAK VYVOLAT POROD U KOČKY

Kočka po porodu

Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5–10 % porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7–10 gramů na den. Kotě zdvojnásobí svoji hmotnost asi 14. den po narození. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká.

Nepřestává-li kotě z pahýlku krvácet, je nutné tento pahýlek podvázat nití a na koneček kápnout dezinfekční prostředek nebo jodovou tinkturu. Chovatelům se doporučuje tento dezinfekční zákrok provést v každém případě, jinak by se mohlo stát, že by z okolního znečištěného prostředí vnikla zbytkem pupeční šňůry do těla kotěte bakteriální infekce. Takto postižená mláďata nesají mateřské mléko, jsou netečná, mají naježenou srst a obvykle v krátké době 2–3 dnů hynou. Prevence pupečního zánětu je zcela jednoduchá – absolutní čistota při porodu. Hnízdo a jeho výstelka, nástroje, nitě i ruce porodníka musí být absolutně čisté, všechny věci vyvařené, přežehlené nebo jinak dezinfikované. Papíry vkládané do hnízda musí být zcela čisté a ihned po znečištění je třeba je odstranit.

Dokud není celý porod zcela ukončen, jednotlivá koťata kočce odebíráme, aby se nepletla při dalších porodech. Důležité je, aby byla suchá a v teple. Proto je dobré koťata (po masáži od matky) ještě třít kouskem pleny do sucha a udržovat je v teple pomocí termoforu. V teplém a suchém pelíšku mohou koťata po narození vydržet i několik hodin bez potravy. Nemají jí ihned zapotřebí, protože první hodiny po porodu nepracuje zažívací soustava koťat naplno, a ani sací reflex nemusí být ještě dokonale vyvinut. Koťata tráví v té době glykogen z jater. Ovšem do 24 hodin po porodu je už nutné, aby se mláďata nasytila (musí mít bříška plná a zakulacená). Jestliže jim kočka nechce dát pít (častým důvodem je poporodní horečka), nutno koťata nakrmit a ke kočce přivolat veterináře.

Kočce je třeba podávat vydatnou potravu a v tomto období ji nijak v jídle neomezovat. Krmíme ji kvalitními granulemi, každý den jí podáváme syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené). Do jídelníčku také zařadíme polotučný tvaroh, pokud po něm kočka nemá zažívací potíže. Na posilněnou a doplnění živin nabídneme kočce speciální vitamínové pasty, které zakoupíme u veterináře.

Detail odstavce: Kočka po porodu
Zdroj: Jak vyvolat porod u kočky
Zveřejněno: 12.5.2017

DRAPAKI

Výběr škrabadel

Škrabadlo vybírejte podle čtyř základních parametrů:

  • 1. Výška škrabacích sloupků – neměla by být menší než 60 cm, ideálně 80–100 cm (minimálně jeden ze sloupků). Škrabadlo s nízkými sloupky není pro kočku pohodlné a bude jej ignorovat či používat minimálně, jelikož se u něj nemůže pořádně natáhnout.
  • 2. Průměr škrabacích sloupků – vyberte škrabadlo s vnějším průměrem sloupků 11 cm a více. Tloušťka stěny by měla dosahovat 1 cm. V žádném případě se nevyplatí investovat do běžně nabízených škrabadel s 9cm sloupky. Nic nevydrží a rády se lámou ve spojích.
  • 3. Kvalita omotávky – sisalové lano s průměrem minimálně 10 mm musí být pevně navinuto, bez jakékoliv „vůle“ a mezer. U škrabadel omotaných levným tenkým provazem nezřídka vidíte, že omotávka je povolená a třepí se již před prvním použitím kočkou.
  • 4. Celková stabilita – důležitá je masivní těžká základna a dobré rozložení prvků, aby se škrabadlo neviklalo a nepadalo. Nestabilní, co chvíli k zemi se řítící škrabadlo kočka nebude chtít používat.

Rozhodně není potřeba kupovat zvlášť škrabadlo pro kotě a pak ho vyměňovat za „dospělou“ velikost. Čím vyšší škrabadlo bude, tím lépe – kočky milují výhled z výšky. Boudičky a prolézačky jsou k ničemu (naprostá většina koček je ignoruje). Mnohem více radosti kočce uděláte košíčky na ležení.

Rozhodně se vyplatí do škrabadla investovat trochu větší peníze. Opravdu kvalitní škrabadlo vydrží několik let ve výborném stavu, zatímco levné je na vyhození již po pár měsících.

Detail odstavce: Výběr škrabadel
Zdroj: Drapaki
Zveřejněno: 19.1.2017

VETERINA JESENICE

Specializace

Zdravotní tým se skládá ze dvou lékařů: MVDr. Rostislav Šimek a MVDr. Lucie Peřinová. Sestra: Karolína Cmíralová.

Veterinární klinika se zabývá interní medicínou, dermatologií, kardiologií, neurologií, stomatologií, chirurgií (měkkých a tvrdých tkání). Specializuje se na drobné savce a exotická zvířata.

Klinika nabízí rovněž poradnu pro psy, a to v oblasti vakcinace (vakcinační schéma, významná onemocnění), odčervení, péče o štěně, obezity, reprodukce (výživa březích a kojících fen, výživa osiřelých štěňat, porod), péče o seniora. Lékaři vám zde pomohou řešit i taková onemocnění psů, jako jsou parvoviróza, psinka, parainfluenza, panleukopénie, leptospiróza, borelióza, tetanus a vzteklina.

Poradna pro kočky se zabývá vakcinací a péčí o kotě (vakcinační schéma, významná onemocnění). Mezi významná onemocnění, s nimiž vám zdejší lékaři pomohou, patří herpesviróza, leukóza, caliciviróza, chlamydióza, infekční peritonitida a vzteklina.

Stomatologie – domácí péče

Také u zvířat je potřeba pečovat o chrup a celou ústní dutinu. Chrup ovlivňuje genetický předpoklad, nejčastější postižení chrupu mají čivavy, yorkšíři a pudlové.

Nejvíce můžeme ovlivnit kvalitu chrupu stravou. Vhodnou stravou je suchá a granulovaná (měkká strava se usazuje na zubech, které ničí. Na trhu je k dispozici i speciální strava pro předcházení stomatologickým problémům. Zvířata nejsou náchylná na zubní kaz, pokud jim nepodáváte zbytky z lidské stravy. Zvířatům se doporučuje čištění zubů pomocí kartáčku nebo prstem, ale vždy speciální zubní pastou pro zvířata, která usnadňuje čištění. Lze využít i tekutých přípravků pro čištění ústní dutiny, tyto přípravky je možné aplikovat přidáním do misky s pitnou vodou.

Zubní plak se odstraňuje pomocí mořské řasy v prášku, která se přimíchává do pitné vody. Silný zánět lze mazat speciálními gely.

V případě problémů s chrupem vašeho zvířete se nebojte obrátit na veterinární kliniku, kde vám vždy jistě rádi poradí.

Detail odstavce: Specializace
Zdroj: Veterina Jesenice
Zveřejněno: 2.12.2015

SKOTSKÁ KLAPOUCHÁ KOČKA

Charakteristika

Skotská klapouchá kočka dostala své jméno podle ušních boltců ohnutých dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s uvedenou mutací znají lidé (především v Číně) už dlouho. V roce 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku bílé kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později se tato bílá kočka jménem Susie okotila a dvě koťata měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross (také pastýř) si jedno kotě vzal a se svou ženou Mollie dali vzniknout plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd (gen sklopených uší) je dominantní a mají ho pouze skotské klapouché kočky. Později bylo však odhaleno, že křížením dvou klapouchých koček vznikne jedinec, který má zesílené nohy a ocas. Tento rys nebyl považován za další znak plemene, nýbrž za poruchy na kostře. A skotská klapouchá kočka téměř vymizela. Tato rasa se znovu objevila ve chvíli, kdy se zjistilo, že jejím zkřížením s britskou krátkosrstou kočkou se narodí koťata, z nichž polovina je zdravá a má sklopené uši. Ovšem začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování skotské klapouché kočky. V USA se toto plemeno začalo chovat v roce 1974, kdy se klapouchá kočka spářila s exotickým krátkosrstým kocourem. Jedno kotě z tohoto vrhu mělo ohnuté boltce. Dostalo jméno Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.

Skotská klapouchá kočka je díky svému venkovskému původu velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Rovněž výborně loví, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a „zabírá“ si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá kočka má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Co se týče temperamentu, nejedná se o žádné divochy, jsou to spíše něžná a mazlivá stvoření, jež vám dělají společnost při nejrůznějších domácích činnostech (od vaření až po úklid). Skotská klapouchá kočka spí často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá nikým a ničím vyprovokovat, tudíž ji s vytaženými drápky jen tak neuvidíte.

Skotská klapouchá kočka váží 2,5 až 6 kg. Hlavu má kulatou se širokým a krátkým nosem. Uši jsou ohnuté a špičky kulaté. Mohou však mít i klasický tvar a postavení (tedy uši nesklopené) a pak se plemeno označuje jako Scottish Straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší, které vytvoří jakousi čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Skotská klapouchá kočka má středně velké zavalité tělo s pružným hřbetem. Končetiny jsou středně dlouhé a silné. Středně dlouhý ocas je u kořene silný a není příliš ohebný. Srst je hustá, silná, měkká a měla by odstávat od těla. Může být krátká i dlouhá. Zbarvení může být jakékoliv kromě odznaků lila a čokoládové. Skotská klapouchá kočka se obvykle dožívá 15 let.

Zde vidíte, jak vypadá skotská klapouchá kočka. Všechny skotské klapouché kočky se rodí s rovnýma ušima. U koťat, která nesou gen klapouchosti, se první známky sklápění uší objevují zhruba po 21 dnech. Původní skotské klapouché kočky měly v uších jen jednoduchý záhyb (single fold), jejich uši tak byly jen lehce sklopené. V současnosti mívají až trojitý záhyb (triple fold), díky čemuž jsou uši téměř úplně přiklopené k hlavě. Přestože má skotská klapouchá kočka sklopené uši, používá je běžným způsobem, tedy ke komunikaci: uši otáčí za zvukem; stahuje je dozadu, je-li rozzlobená; vztyčí je, když něco zbystří.

U sklopených uší se bez pochyby jedná o deformaci, jež může podle zvěrolékařů snadno vést k zánětu uší, a tak poškodit sluch, který patří k nejdůležitějším kočičím smyslovým orgánům.

Detail odstavce: Charakteristika
Zdroj: Skotská klapouchá kočka
Zveřejněno: 30.10.2016

OBLÍBENÉ DRUHY KOČEK

Skotská klapouchá kočka

Skotská klapouchá dostala své jméno podle přehnutých ušních boltců dopředu. Tento rys vznikl spontánní mutací. Kočky s touto mutací jsou známy už dlouho, a to především v Číně. Roku 1961 našel pastýř v Taysidu ve Skotsku kotě, které mělo uši sklopené dopředu. O dva roky později tato bílá kočka jménem Susie porodila koťata a dvě z nich měla uši sklopené ještě více než jejich matka. William Ross, také pastýř, si vzal jedno toto kotě a se svou ženou Mollie dali základ plemeni skotská klapouchá kočka. Následným připouštěním se zjistilo, že gen Fd pro sklopené uši je dominantní a mohou jej přenášet pouze skotské klapouché kočky. Ovšem později se zjistilo, že při křížení dvou klapouchých má potomek zesílené nohy a ocas, což nebyl další znak plemene, ale poruchy na kostře. Skotská klapouchá téměř vymizela. Až když se zjistilo, že při křížení s britskou krátkosrstou je polovina koťat zdravých a má sklopené uši. Začátkem 70. let začali mít britští chovatelé potíže, a tak GCCF pozastavila registrování. V USA začal chov tohoto plemene v roce 1974. Klapouchá kočka byla v Americe připuštěna k exotickému krátkosrstému kocourovi. Z tohoto vrhu mělo jedno kotě ohnuté boltce, jmenovalo se Jed Callant. Objevují se i skotské klapouché kočky dlouhosrsté.

Díky svému venkovskému původu je to kočka velmi odolná vůči nemocem i nevlídnému počasí. Je výborným lovcem, a proto by měla mít přístup ven. Jako domácí mazlíček má sklon být majetnická a zabírá si jednu osobu pro sebe. Skotská klapouchá má mírnou povahu. Své páníčky zbožňuje a snaží se jim být co nejvíce na blízku. Dobře si rozumí s dětmi, pejsky i ostatními kočkami. Tyto kočky jsou velmi hravé a učenlivé. Nejsou to žádní přehnaní divoši, spíše něžná a mazlivá stvoření. Doprovází vás v nejrůznějších domácích činnostech od vaření až po úklid. Zajímavostí je, že skotská klapouchá kočka spí velmi často na zádech. Má velmi jemný hlas, ale příliš často jej nepoužívá. Tato kočka se nenechá ničím vyprovokovat, a tak ji asi nikdy neuvidíte s vytaženými drápky.

Skotská klapouchá kočka dosahuje váhy 2,5 až 6 kg. Hlava je kulatá se širokým a krátkým nosem. Uši jsou přehnuté, špičky jsou kulaté. Mohou však být klasické, nesklopené a pak se plemeno nazývá Scottish straight. Žádoucí je těsné přilehnutí uší tak, že tvoří čepičku. Velké oči mají kulatý tvar a jsou posazené daleko od sebe. Barva očí odpovídá barvě srsti. Krk je krátký a silný. Tělo skotské klapouché je středně velké, zavalité, s pružným hřbetem. Končetiny jsou středně dlouhé a silné. Ocas je u kořene silný, je střední délky a není příliš ohebný. Srst je hustá, silná, měkká a má odstávat od těla. Může být krátká i dlouhá. Zbarvení je povoleno jakékoliv, kromě odznaků lila a čokoládová. Typická doba života skotské klapouché kočky je 15 let.

Všechny skotské klapouché kočky se rodí s rovnýma ušima. U koťat, která nesou gen pro klapouchost, se první známky sklápění uší objevují zhruba po 21 dnech. Původní skotské klapouché kočky měly v uších jen jednoduchý záhyb (single fold), jejich uši tak byly jen lehce sklopené, současné kočky však mívají v uších až trojitý záhyb (triple fold), což způsobuje, že uši jsou téměř úplně přiklopeny k hlavě. I když jsou uši sklopené, kočky je nadále používají běžným způsobem ke komunikaci – uši se otáčejí za zvukem, stahují se dozadu, je-li kočka rozzlobená, vztyčují se, jestliže kočka zbystří. U sklopených uší se bez pochyby jedná o deformaci, která podle zvěrolékařů může snadno vést k zánětu uší a poškodit tak sluch, který je u koček jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů.

Skotská klapouchá je kočka se skvělou povahou, je něžná, mírná a zároveň aktivní. Je přátelská, vhodná k dětem, ráda se mazlí a je ráda člověku nablízku. Doprovází jej při všech domácích činnostech, někdy je i majetnická a upozorňuje na sebe, není však příliš dotěrná nebo nepříjemná, vše dělá s mírou tak, aby dala najevo, po čem touží. Vychází dobře i s dalšími zvířaty, je nekonfliktní, učenlivá a hravá. Tato kočka je velmi odolná vůči nemocem, ze svého divokého původu si odnesla i schopnost lovce a predátora, proto se nedoporučuje ji pouštět volně ven.

Zvláštností je jemňounký hlásek, který skotská klapouchá moc nevyužívá. Taktéž je natolik mírumilovná, že téměř vůbec nepoužívá drápky, a zvláštní je, že spí často na zádech.

Povaha těchto koček je taková, že se snadno přizpůsobí jakékoliv situaci doma a cítí se pohodlně v místnosti plné hlučných dětí a psů, stejně jako v místnosti pouze s jednou osobou. Zpravidla nepanikaří na výstavách nebo v neznámých místech a také si velice rychle zvykne na další zvířata. Skotská klapouchá kočka se může cítit osaměle, pokud dlouhou dobu neuvidí svého páníčka. V tomto případě ji pes nebo další kočka mohou pomoci zabavit.

Srst skotské klapouché kočky je třeba jednou týdně pročesat. Pravidelně kontrolujte a čistěte uši, abyste předešli napadení roztoči. Příznaky jsou tmavohnědý maz a časté drbání. Pokud má kočka takovéto problémy, je třeba vyhledat veterináře, aby dal vše do pořádku. Ve vrhu bývá okolo tří až čtyř koťat. Uši koťat jsou stejná jako u normálních koček, jen se ve věku okolo čtyř týdnů začínají klopit.

Detail odstavce: Skotská klapouchá kočka
Zdroj: Oblíbené druhy koček
Zveřejněno: 12.5.2017

SIBIŘSKÁ KOČKA

Nemoci

Toto kočičí plemeno nebývá nijak extrémně náchylné k žádným nemocem. I přesto se stejně jako u jiných koček (a zvířat) i u nich mohou objevit různé geneticky podmíněné nemoci. Patří sem například:

Hypertrofická kardiomyopatie

Nemoc známá také pod zkratkou HCM. Jedná se o onemocnění srdce, při němž dochází ke změně velikosti srdeční komory (srdeční svaloviny zbytní), současně se zvětšují i srdeční síně, což má vliv na srdeční rytmus, dynamiku tlučení srdce a celkový vliv na funkci srdce. Nejčastěji postihuje levou stranu srdce. Toto onemocnění nepostihuje jen kočky, může se objevit i u lidí, výjimečně i u psů a dokonce i prasat. Jak onemocnění vzniká, nebylo dlouho jasné, (studie v USA i v Evropě gen zodpovědný za toto onemocnění objevily). Veterináři znali jen důsledky tohoto onemocnění, HCM může u kočky způsobit selhání oběhové soustavy, vznik krevních sraženin i náhlé srdeční selhání.

Nejčastěji HCM postihuje kočky zhruba ve věku 1 – 5 let. V některých případech se objevuje i u starších koček, ale to je obvykle důsledek stáří.

Polycistické onemocnění ledvin

Onemocnění známé také jako zkratka PKD. Jedná se o dědičné onemocnění, které nepostihuje jen kočky, ale i lidi i jiná zvířata. Pokud onemocnění je u jednoho kočičího rodiče, tak je u koťat 50 % předpoklad, že bude nemocné. Je to chronické onemocnění, které není možné vyléčit. I přesto toto onemocnění neznamená vždy smrt zvířete, vždy záleží na tom, jak je moc onemocnění vážné. Pokud je podezření na toto onemocnění, je možné kotě vyšetřit již v sedmi týdnech, ale vyšetření nemusí být přesné, protože ledviny koťátka jsou velmi malé. Mnohem přesnější vyšetření je možné v deseti měsících věku zvířete. K vyšetření se využívá genetický test vycházející z krve nebo stěrů ze sliznice dutiny ústní.

Nemoc se projevuje vznikem cysty v ledvinách, cysty jsou plné tekutiny. Pokud se nemoc u kočky diagnostikuje, je důležité stav kočky neustále sledovat, ale neznamená to, že kočce hrozí bezprostřední nebezpečí. Sledovat stav se musí hlavně proto, aby se předešlo bakteriální infekci, která by nemoc mohla provázet a mohla by vyvolat i otravu krve.

U koček, které neprojdou diagnostikou v mládí, se obvykle nemoc projeví zvětšením břicha kočky a selháním ledvin. V počáteční fázi se nemoc nijak neprojevuje, dokonce ani nepůsobí žádnou bolest, zvětšování cyst v ledvinách je tedy nenápadné. Počet cyst v ledvinách může být klidně i několik desítek (i 200), cysty se mohou lišitt tvarem i velikostí (mohou měřit až 2 cm). Cysty se mohou dokonce rozšířit i do jater. Přítomnost cyst v ledvinách kočky se obvykle projeví mezi 3. – 7. rokem života kočky. Mezi příznaky patří nechutenství, letargie, zvýšený příjem tekutin, časté nutkání k močení, hubnutí ale i vysoký krevní tlak. Vysoký krevní tlak majitel kočky sám nezjistí, ale ostatní příznaky by pro něj měly být signálem, že se s kočkou něco děje. Jak již bylo zmíněno, neexistuje žádná léčba tohoto onemocnění, veterinář může léčit jen symptomy nemoci a další nemoci, které se mohou na PKD nabalovat. Zároveň je nutné v rámci léčby kočce pomoci se zavodňováním a stravovat ji speciální dietou se sníženým obsahem bílkovin a fosforu.

Detail odstavce: Nemoci
Zdroj: Sibiřská kočka
Zveřejněno: 27.4.2018

KOČKA SE ŠKRÁBE V UŠÍCH

Strupovka ušní

Strupovka ušní, latinským jménem Otodectes cynotis, patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytuje se po celém světě a napadá především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina a je velice snadno přenosné. Strupovka ušní je roztoč, stejně jako například klíště. Žije především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale může se vyskytovat i kdekoli jinde na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, 2 stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.

Jak se to pozná

Přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Pokud se kočka škrábe za ušima anebo na jiném místě na těle až do krve, tak se může jednat právě o tohoto parazita. U koček se nachází ve zvukovodu velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu „kávové sedliny“, je suchý a drobí se. Parazit je příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji pomnožují bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na ucho střední. Silné třepání hlavou nebo škrábání může následně způsobit prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a vznik hematomu (othematom). Na vnitřní straně boltce je v tomto případě hmatatelná velká měkká boule. A doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii. Pokud se tedy vaše kočka intenzivně škrábe za ušima, nepodceňujte tuto situaci a zajděte k veterináři. Parazit se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi zvířaty, která žijí spolu. Obecně se původce ušního svrabu vyskytuje častěji právě tam, kde je větší koncentrace zvířat. Jsou to například útulky nebo chovné stanice. Pokud má psí nebo kočičí máma ušní svrab, téměř zaručeně se nakazí i mláďata. Proto se doporučuje vždy, než si kotě nebo štěně donesete domů, prohlídka u veterinárního lékaře.

Léčba

Nejprve je nutné parazity usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-on (neboli pipety, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad, tedy na místo, ze kterého si léčivou látku zvíře neolíže). Často je nutné aplikaci zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamectin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate. Také veterinář vám může předepsat vhodné kapky do uší pro kočky.

Součástí léčby ušního svrabu je vyčištění zevního zvukovodu od parazitů, vajíček a trusu k tomuto účelu určenými výplachy.

V případě současného výskytu zánětu zevního zvukovodu je potřeba tento zánět také přeléčit ušními kapkami.

Nutná je léčba všech zvířat, která jsou spolu v kontaktu, onemocnění je totiž lehce přenosné. Parazité se mohou přenášet i chovatelskými pomůckami (hřebeny, kartáče a podobně). Tyto předměty je nutno řádně vyčistit.

Strupovky mohou přežívat několik dní i mimo svého hostitele, je potřeba tedy vysát, vyprat, vyčistit zvířecí pelíšky nebo místa, kde zvíře delší dobu pobývá.

U lidí, kteří přijdou do kontaktu s parazitem, se může přechodně objevit zánět kůže.

Detail odstavce: Strupovka ušní
Zdroj: Kočka se škrábe v uších
Zveřejněno: 29.3.2017