Bez kortikoidů se nedá dělat akutní medicína, u šokových případů či u popálenin doslova zachraňují životy. Vždyť co by bez kortikoidů dělala zvířata s vyhřezlými plotýnkami či jinak poškozenou míchou? Přípravek Solu-Medrol se jim před operací opravdu nedává zbytečně. A co by si bez kortikoidů počali ovčáci se syndromem cauda equina? Kortikoidy nejen psům, ale i ostatním zvířatům prodlužují život, a to výrazně, nástup nevratného ochrnutí se dá odložit o dlouhé měsíce. Bez kortikoidů se rovněž neobejdou zvířata s akutní alergickou reakcí.
V diskuzi KORTIKOIDY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil Dobroň.
Dobrý den,pomuzou kortikoidy když má pes rakovinu lymfatických uzlin a nádory na slezině,ktera je o dost velká než by měla být?? Děkuji Vám za odpověď.S pozdravem Vlastik.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kristina.
Dobrý den,
Omlouvám se,ale bohužel jsem nenašla odpověď na váš dotaz. I mne nyni onemocněla fenka fymfomem ,byl jí podán Prednison,a tak bych se ráda zeptala na úspěšnost této léčby,neboť ji mám moc ráda a děsí mne pouhé pomyšlení na to,že bych o ní přišla.
Děkuji moooc. Kristina
U dlouhodobého podávání je nutné hlídat játra, žaludek. Preventivně podávat například ostropestřec. Obecně se uvádí, že při užívání kortikoidů se nedoporučuje slunění.
S lokálními kortikoidy není takový problém jako s celkově podávanými (tabletami či nitrožilní aplikací). Problém bývá s vysazováním léku, kortikoidy si tvoří tělo v nadlevinách, a jakmile začnou být podávány „zvenku“ (tablety, nitrožilní aplikace), tělo vlastní výrobu kortikoidů utlumí a chvíli pak trvá, než ji po vysazení zase nastartuje. Proto když se podávají kortikoidy dlouhodobě, musí se vysazovat postupně, ne ukončit léčbu ráz na ráz ze dne na den.
Kortikoidy jsou takzvané stresové hormony, jako léčiva mají celkem široké spektrum použití, ale v zásadě se podávají především při alergiích a autoimunitních chorobách, tlumí imunitu a imunitní reakce. A to je obvykle důvod jejich podávání – u alergií je potřeba tlumit reakci organismu na alergen, u autoimunitních onemocnění se pak potlačují projevy. Takže v podstatě příčinu problémů přímo neřeší, jen korigují reakci těla.
S kortikoidy je to složitější, umějí být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Nicméně u krátkodobého lokálního podávání ve formě masti se jejich nežádoucích účinků nemusíte bát, ale také není vhodné kortikoidovou mast používat jako lék první volby.
Injekce jsou podávány v akutních případech nebo dle indikace lékaře, a to individuálně. Krátkodobě často zabrání rozšíření problému a velmi rychle zabírají. Pokud používáte kortikoidovou mast, tak ji na svého psího miláčka aplikujte v rukavicích.
V diskuzi CO NA SVĚDĚNÍ KŮŽE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Foukalová.
Dobrý den, prosím, jsou nějaké tablety proti svědivosti kůže u psa, neustálé drbání, pes je v čistotě, nemá blechy, ani klíště, je v bytě s výběhem do trávy na dvůr, ale četla jsem, že nejsou dobré, kde jsou s kortikoidy, v některém článku je napsané, že existují tablety, jednoduché podávání, a zklidní psa, ale nepíšou tam jaké, název, můžete mi poradit, jestli se dá takhle něco objednat, nebo přímo koupit, nebo na to musí být recept,
Pes: Jack rasl teriér,váží 10 kg.
Děkuji za odpověď, Irena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dávkování u psa je dáno tabulkově a vychází z váhy psa. 20kg pes by měl teoreticky užívat 1 desetimiligramovou tabletu denně při akutním podání, nicméně při dlouhodobém nebo trvalém užívání je potřeba nedržet se tabulek, ale postupně najít tu nejmenší dávku, která ještě účinkuje. U drtivé většiny psů to bývá daleko nižší dávka, může to být třeba čtvrtka 10mg tablety denně, nebo i obden (zvlášť u „pouhé“ alergie). A pokud má pes vážné nežádoucí účinky, je potřeba hledat alternativu – snížit dávku, vyměnit Prednison za jiný kortikoid, případně hledat jiné způsoby léčby. Ne „cpát“ do psa podle tabulek celou tabletu denně bez ohledu na to, co to s ním dělá. Léčba kortikoidy však patří do rukou zkušeného veterináře.
V diskuzi KOCKA-STRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobry den mam 10-i mesicni kocku ktere se z niceho nic behem odpoledne udelala na zadech lysina cca 2x1 cm (vypadalo to jako by ji nekdo v tom miste oholil ziletkou). Pak ji to zacalo mokvat a udelal se strup. Obvazali jsme ji to aby si to nemohla skrabat. Co to muze byt? Kocka se mnou chodi na zahradu ale je na voditku a do styku s jinymi zviraty neprijde. Dekuji za vasi odpoved. Hana Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.
Dobrý den,
podle akutního průběhu a obrázku soudím na tzv. Hot-spot neboli pyotraumatickou dermatitidu, přesnou diagnózu je ale možné potvrdit pouze naživo.
Primární příčinou Hot-spotů je např. škrábnutí, bodnutí hmyzem, přisáté klíště, atd., kočička či pes si ale následně místo lížou či škrábou, čímž vznikne mokvavé, velmi bolestivé ložisko bez chlupů.
Terapie zahrnuje vystříhat chlupy v okolí postiženého místa, důkladně jej vydezinfikovat - vhodná je např. betadina a následně kombinovat lokálně antibiotika proti infekci s kortikoidy, které sníží svědění a bolestivost. Pokud je ložisko větší, bývají nutná i celková antibiotika.Samozřejmostí je zamezit dalšímu škrábání a olizování např. ochranným límcem.
Postižené místo je pro kočičku opravdu velmi bolestivé a může se rychle šířit, proto bude včasná návštěva ordinace nutná.
Hezký večer,
MVDr. Hrachová
Léčbu bychom měli výhradně přenechat veterinárnímu lékaři, který psa řádně vyšetří a zjistí diagnózu a stanoví léčbu.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci). U psů jsou daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávání mastných kyselin do krmiva, neboť upravují imunitní odpověď zvířete, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci a tím snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Vhodné jsou zklidňující šampony. Ty bývají vyrobeny na různé bázi. Některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přicházejí na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků, kupříkladu rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce – větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Řešení těchto problémů je možné po konzultaci a doporučení veterinárního lékaře. Měli bychom podávat veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používat pravidelně prostředky proti blechám. Udržovat srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
Psí alergie na pyly obsažené v travinách, stromech, plevel není tak častá jako u člověka, ale i přesto jí řada psů trpí. Obvykle se příznaky této alergie projevují u psa po venčení v kvetoucí trávě nebo v blízkosti kvetoucích stromů. Mezi příznaky této alergie patří svědění v důsledku zánětu kůže (pes si neustále postižená místa drbe). Na daných místech jsou viditelné zarudlé boláky, stejné jako mívá člověk. Dalším projevem může být slzení, kýchání, zarudlá kůže ušních boltců, záněty kůže, svědivý ekzém v okolí análních žláz.
Léčba
Nejdůležitějším bodem léčby je prevence, což znamená, že by se majitel měl při venčení vyhýbat místům, kde je vysoká koncentrace pylu. Pokud se navíc u psa příznaky objeví, je vždy lepší navštívit veterináře, který nasadí správnou léčbu. Při rozsáhlých problémech veterinář obvykle předepíše kortikoidy, případně antibiotika. Navíc provede diagnostiku, kterou se zjistí, na co je pes alergický.
Bělavá skvrnka na rohovce je vlastně jizva po vředu. Vřed je díra do hladkého povrchu rohovky, jakýsi důlek. Pokud se neléčí, může se prohlubovat, až nakonec rohovku proděraví.
Zánět rohovky může vzniknout z mechanických příčin (poranění, stálé mechanické dráždění) nebo z infekčních příčin (hlavně herpes virus a chlamydie). Rohovka je zakalená, bělavá a je v ní jakési očko, průhledný oválek, časem už jen viditelný důlek. Stav je doprovázen většinou i silným zánětem spojivek, které mnohdy otečou tak, že oko není několik dnů ani vidět. Při léčení je podstatné vědět, jestli se rohovka už zacelila, nebo je v ní stále důlek.
Léky se do oka musí aplikovat poměrně často. S ohledem na stav zvířete to mohou (ale nemusí) být antibiotika celkově, určitě budou nutná antibiotika lokálně, v kapkách nebo masti, lékař může přidat i gel urychlující hojení rohovky.
Oko musí být průběžně kontrolováno, zda se vřed zmenšuje a léčba zabírá. Až po zacelení rohovky je možné změnit kapky či mast za jinou, obsahující i kortikoidy.
Při léčbě kortikoidy se nejedná o prodloužení utrpení, ale o prodloužení kvalitního života. A to i o roky. Ano, nežádoucí účinky samozřejmě jsou, ty má každý lék, ale při správné indikaci a správném dávkování jsou daleko méně závažné než projevy choroby, kterou jimi léčíte.
Čímž se nedá jednoznačně říci, že každé nasazení kortikoidů je správné a skutečně léčí. Mnohdy jsou nasazeny skutečně „z jednoduchosti“. Ale v mnoha jiných případech je to jediná a nejlepší léčba, která umožní psovi anebo jinému zvířeti dlouhý a plnohodnotný život bez větších obtíží. Dlouhodobé užívání kortikoidů má však logicky své následky. Samotné vysazení kortikoidů pravděpodobně nepovede ke kýženému výsledku, neboť funkce nadledvin již bude pravděpodobně nevratně poškozena – nebudou tvořit kortikoidy v míře potřebné pro organismus. Nedostatek kortikoidů navíc spustí nejen alergické projevy.
Užívání kortikoidů je bohužel pro některé psy nezbytností. Mnohonásobně navýšené množství těchto látek v těle má ale vedlejší (nežádoucí) účinky:
vznik Cushingova syndromu;
po vynechání léčby nebo při rychlém snižování dávek může dojít k adrenokortikální insuficienci (takzvaná Addisonova choroba, je způsobena chyběním všech steroidů kůry nadledvin);
častou osteoporózu;
aseptickou nekrózu kyčelního kloubu;
poruchy zubní skloviny;
poruchu hospodaření se solí a vodou (následkem je přírůstek na váze, typicky nejvíce viditelný na trupu a obličeji);
zvýšenou chuť k jídlu (přispívá k přírůstku na váze);
dráždění žaludeční sliznice (pacient automaticky dostává přípravek na snížení kyselosti žaludku a ochranu sliznice);
ochablost svalů;
zvýšení hladiny krevního cukru (může dojít k rozvoji dočasné cukrovky);
snížení pevnosti kůže (může dojít až k tvorbě takzvaných pajizévek – strie);
zvýšení krevního tlaku;
zvýšenou ztrátu draslíku močí s jeho chyběním v organismu (draslík je pacientům dodáván ve formě tablet);
sníženou odolnost proti infekci;
rozvoj nespecifických infekcí (oportunními patogeny);
glukokortikoidy mohou maskovat lokální i celkové projevy zánětu (horečka);
podrážděnost, nespavost.
Seznam nežádoucích účinků je dlouhý. Některým komplikacím lze předcházet, jiným se ubráníme jen stěží. Kortikoidy jsou ale pro většinu chovatelů nezbytnou součástí života.
Onemocnění veterinář diagnostikuje na základě anamnézy, klinických příznaků a souvislostí s primární příčinou. Všímá si typického vzhledu lézí, provede cytologické vyšetření. Mikroskopem je vidět typický obraz hnisu – velké množství bakterií (koků) a leukocytů (neutrofilních granulocytů). Na základě všech vyšetření pak může odlišit pyotraumatickou folikulitidu, furunkulózu nebo nádorové onemocnění kůže (lymfom).
Léčba bývá úspěšná, ale musí se s ní začít včas. Okolí mokvavého procesu se odmastí, ostříhá a léze se vyčistí jemným dezinfekčním roztokem (chlorhexidin, etyllaktát). Někdy je zapotřebí před vlastním ošetřením pacienta sedovat kvůli enormní bolestivosti.
Následující léčba spočívá v aplikaci adstringentních roztoků. V současnosti se doporučuje používat veterinární šampóny s potřebnými účinky (antiseptický, adstringentní, s lokálními anestetiky). U vysoce zánětlivých a bolestivých stavů, kdy je nutné přerušit bludný kruh svědivosti (pruritu), bolesti a traumatizace, je možné podávat 5 až 7 dní kortikoidy. Použití límce zabrání automutilaci. Nejdůležitějším terapeutickým zásahem je odstranění vyvolávající příčiny. Pokud se vyvine stav pyotraumatické folikulitidy, je většinou potřeba nasadit celkově i antibiotickou léčbu.
Prevencí je pravidelná péče o srst, čištění uší, kontrola naplnění análních váčků a dodržování antiparazitárního programu („protibleší program“ a boj proti klíšťatům).
Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádějí také odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.
Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepicí páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.
Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, zaměří se další diagnostika na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6–12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.
Podávejte veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí alespoň dočasně potlačit svědivost kůže například antihistaminiky.
Antihistaminika (léky potlačující alergickou reakci) jsou u psů daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávat do krmiva mastné kyseliny. Ty totiž upravují imunitní odpověď organismu, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Dále se doporučuje používat zklidňující šampony. Bývají vyrobeny na různé bázi – některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků. Například rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce a s tím spojené větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Pokud pes tráví většinu času škrábáním a kousáním se do krve, jedná se o pruritus (extrémní svědivost pokožky). Svědění je vyvoláno chemickou reakcí probíhající v kůži. Ta stimuluje nervy, které informují mozek a ten pak cítí svědění. Následné škrábání podporuje vyvolávající zánětlivou příčinu v kůži a tím se stav zhoršuje. Cokoliv, co vyvolává zánět kůže, způsobuje zároveň i pruritus.
Pokud svědění trvá déle než jeden den a vede ke vzniku lézí s vypadávající srstí, k zarudnutí kůže a očividné bolestivosti a nepohodlí, měli byste navštívit veterináře.
Může se jednat o:
atopii – reakci na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči; psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí; stav se většinou zhoršuje během léta;
potravní alergii – alergii na jednu nebo více složek potravy; projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie;
alergii na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem; jde o poměrně málo častou alergii, která se projevuje na místech nejčastěji postižených pokousáním (hřbet nosu, uši);
kontaktní (dotykovou) alergii – jde o velice vzácnou formu alergie u psů, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.
Paraziti:
svrab – jde o silně intenzivní postižení kůže způsobené zákožkou svrabovou; je to infekční postižení přenosné mezi zvířaty; nejčastější léze bývají na uších, loktech, kotnících;
demodikóza – patří také mezi svrabová onemocnění, je vyvolávaná parazitem Demodex canis; primárně svědivá není, až po následné infekci kůže se projevuje svědivost; chyrakteristickým projevem bývá vypadávání srsti v malých místech, která se postupně rozšiřují;
blechy – způsobují svědění i u psů bez alergie, ale míra svědění je zde daleko menší.
Ke stanovení diagnózy je třeba: podrobná celková anamnéza, detailní klinické vyšetření, kožní seškraby při podezření na svrab, kultivace chlupů při podezření na plísně.
Léčba
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo:
antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci) – u psů jsou méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů, v porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné;
přidáváním mastných kyselin do krmiva – vhodné jsou zvláště při chronickém pruritu, upravují imunitní odpověď, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci; stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečná; pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin;
zklidňujícími šampony – ty jsou vyrobeny na různé bázi, některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití; jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často;
kortikoidy – pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison; jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků, například rapidně zvýšenou žízeň i chuť k jídlu (což má za následek zvýšení hmotnosti), dále potlačení imunitní reakce (větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek).
Při léčbě jaterních onemocnění je velmi důležitá dieta. Jejím cílem je poskytovat dostatek živin k regeneraci jater a výživě celého organismu, ale zároveň nepřetěžovat metabolickou kapacitu jater. Ideálním řešením jsou v dnešní době komerční diety, které jsou na trhu dostupné v podobě granulí či konzerv v mnoha příchutích od mnoha výrobců. Při přípravě krmení v domácích podmínkách by měly být dodržovány tyto zásadní principy: velmi kvalitní a lehce stravitelná bílkovina, přiměřené množství tuků dodávajících energii a také chutnost, přídavek zinku, vitamínů B, C, E, K a esenciální aminokyseliny argininu. Psi s onemocněním jater by měli být krmeni několikrát denně v malých dávkách, naposledy pak v pozdních večerních hodinách. Dieta musí být chutná, neboť pes nesmí hladovět. Kromě diety jsou psům podávány léky dle konkrétního typu onemocnění: antibiotika, kortikoidy, umělá výživa.
Játra sama mají velkou schopnost regenerace, pokud příčina onemocnění pomine. Správná výživa pak hraje důležitou roli v dodávání živin potřebných k výstavbě nové jaterní tkáně.
Granule pro psy s jaterní dietou
Dietní krmiva při jaterním onemocnění psů jsou vyráběna jak v podobě suchých granulí, tak konzerv, takže bez problému můžete servírovat psovi krmení v takové formě, jakou má rád. Krmiva jsou navíc stejně chutná jako ta běžná nedietní, takže by váš pes neměl ani poznat změnu. Pravidelné užívání těchto krmiv by pak mělo vést ke zlepšení jaterních funkcí a ke snížení ukládání mědi v játrech.
