Prednison pro psa patří mezi nejpoužívanější kortikoidy ve veterinární medicíně. Léčba kortikoidy u psů se využívá při alergiích, autoimunitních chorobách, zánětech i některých nádorech. Tento článek vysvětluje rozdíl mezi prednisonem a dalšími kortikoidy, uvádí doporučení ohledně dávkování, vedlejších účinků, ceny a situací, kdy je vhodnější injekční forma. Text doplňují i zkušenosti chovatelů a doporučení veterinářů.
Kortikoidy pro psa
Kortikoidy u psa jsou velmi účinné léky určené ke zmírnění zánětu, alergií a autoimunitních reakcí.
Prednison pro psa patří mezi nejčastěji používané přípravky, podobně jako jeho alternativa Medrol (methylprednisolon).
Veterináři používají kortikoidy u psů (někdy i kortikoidy u koček) v případech, kdy imunitní systém přehnaně reaguje nebo způsobuje tělu škodu.
Mezi typické indikace patří:
alergické reakce (svědění, atopie),
silné záněty kůže,
autoimunitní choroby,
onemocnění krve a kloubů,
určité typy nádorů,
otoky spojené s úrazy.
Majitel často řeší, zda jsou kortikoidy pro psa bezpečné. Odpověď zní: ano, pokud se dávkují správně a léčba je kontrolovaná veterinářem.
Pokud pes tráví většinu času škrábáním a kousáním se do krve, jedná se o pruritus (extrémní svědivost pokožky). Svědění je vyvoláno chemickou reakcí probíhající v kůži. Ta stimuluje nervy, které informují mozek a ten pak cítí svědění. Následné škrábání podporuje vyvolávající zánětlivou příčinu v kůži a tím se stav zhoršuje. Cokoliv, co vyvolává zánět kůže, způsobuje zároveň i pruritus.
Pokud svědění trvá déle než jeden den a vede ke vzniku lézí s vypadávající srstí, k zarudnutí kůže a očividné bolestivosti a nepohodlí, měli byste navštívit veterináře.
Může se jednat o:
atopii – reakci na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči; psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí; stav se většinou zhoršuje během léta;
potravní alergii – alergii na jednu nebo více složek potravy; projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie;
alergii na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem; jde o poměrně málo častou alergii, která se projevuje na místech nejčastěji postižených pokousáním (hřbet nosu, uši);
kontaktní (dotykovou) alergii – jde o velice vzácnou formu alergie u psů, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.
Paraziti:
svrab – jde o silně intenzivní postižení kůže způsobené zákožkou svrabovou; je to infekční postižení přenosné mezi zvířaty; nejčastější léze bývají na uších, loktech, kotnících;
demodikóza – patří také mezi svrabová onemocnění, je vyvolávaná parazitem Demodex canis; primárně svědivá není, až po následné infekci kůže se projevuje svědivost; chyrakteristickým projevem bývá vypadávání srsti v malých místech, která se postupně rozšiřují;
blechy – způsobují svědění i u psů bez alergie, ale míra svědění je zde daleko menší.
Ke stanovení diagnózy je třeba: podrobná celková anamnéza, detailní klinické vyšetření, kožní seškraby při podezření na svrab, kultivace chlupů při podezření na plísně.
Léčba
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo:
antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci) – u psů jsou méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů, v porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné;
přidáváním mastných kyselin do krmiva – vhodné jsou zvláště při chronickém pruritu, upravují imunitní odpověď, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci;
Při léčbě prednisonem nebo jinými kortikoidy by měl být pes chráněn před nadměrným slunečním zářením.
Kortikoidy zeslabují kůži, a ta může být náchylnější k:
spálení,
alergickým reakcím,
zánětům kůže.
Veterináři doporučují omezit pobyt na přímém slunci zejména u psů s krátkou srstí nebo růžovou kůží.
Procházka lesem při východu slunce bývá myslivci považována za jednu z nejkrásnějších denních chvil. Bývá pro ně potěšením pozorovat probouzející se les. Přestože spousta zvěře je aktivní hlavně v noci, i při východu slunce má pro myslivce význam vydat se na lov. Kolem doby východu slunce totiž srnčí a jelení zvěř vytahuje na pastvu, což je pro myslivce vhodná příležitost, jak k jejímu pozorování, tak i případnému odstřelu. V této době je také možné lovit i pernatou zvěř.
Zde uvádíme aktuální časy pro západy a východy slunce a o tom, jak dlouho bude vidět, kdy se stmívá a kdy vychází slunce. Slunce postupuje každý den svojí dráhou přes naší republiku, nejdříve ho přivítá Jablůnkov a Ostrava, pak Brno, Hradec Králové, Praha, Plzeň a nakonec přes Karlovy Vary dorazí až k Aši. Než tuto vzdálenost urazí, tak dochází k rozdílům mezi východem a západem v Ostravě a v Karlových Varech a tak přechod rozednívání nebo soumraku, od východu k západu může trvat přibližně 30 minut.
Dnes 30. 1. 2026 nad územím České republiky vychází slunce v Jablůnkově v 7:17 a rozbřesk skončí v 7:46 v Aši. Vycházející slunce naší republikou prosviští tryskovou rychlostí 1127 Km/h.
Vidět dnes bude 10 hodin a 24 minut. Rozednívat se začne již od 6:58 a vidět bude do večera 17:23, kdy se již zcela setmí.
Slunce dnes začne zapadat v 16:38 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 17:02.
Zítra započne východ slunce v Jablůnkově v 7:16 a v Aši skončí v 7:44. Zítřejší doba, po kterou bude vidět, bude trvat 10 hodin a 27 minut. Rozednívat se začne od 6:57 a vidět bude do večera 17:25. Zítra slunce začne zapadat v 16:40 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 17:04.
Za deset dní bude změna časů denního světla výraznější. Východ slunce započne v Jablůnkově v 7:02 a v 7:30 skončí v Aši. Délka doby viditelnosti bude za deset dní 10 hodin a 54 minut. Rozednívat se začne od 6:44 a vidět bude do večera 17:39. Slunce v tu dobu začne zapadat v 16:55 na východě našeho území a mizející slunce se postupně dostane až k Aši, kde ho bude naposledy možné spatřit v 17:20.
Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádějí také odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.
Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepicí páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.
Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, zaměří se další diagnostika na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6–12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.
Podávejte veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí alespoň dočasně potlačit svědivost kůže například antihistaminiky.
Antihistaminika (léky potlačující alergickou reakci) jsou u psů daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávat do krmiva mastné kyseliny. Ty totiž upravují imunitní odpověď organismu, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Dále se doporučuje používat zklidňující šampony. Bývají vyrobeny na různé bázi – některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků. Například rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce a s tím spojené větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Léčbu bychom měli výhradně přenechat veterinárnímu lékaři, který psa řádně vyšetří a zjistí diagnózu a stanoví léčbu.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci). U psů jsou daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávání mastných kyselin do krmiva, neboť upravují imunitní odpověď zvířete, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci a tím snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Vhodné jsou zklidňující šampony. Ty bývají vyrobeny na různé bázi. Některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přicházejí na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků, kupříkladu rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce – větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Řešení těchto problémů je možné po konzultaci a doporučení veterinárního lékaře. Měli bychom podávat veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používat pravidelně prostředky proti blechám. Udržovat srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
pinčové, knírači, dogovitá plemena typu mastifa, plemena molosoidní a švýcarští salašničtí psi
teriéři
jezevčíci
špicové a tzv. primitivní plemena
honiči barváři
ohaři – stavěcí psi
slídiči a retrívři
plemena společenská
chrti
Lovecká kynologie dělí lovecká plemena na ohaře, slídiče, honiče, barváře a norníky a případně přinašeče. Každý lovecký pes využívající se k tomuto účelu musí projít zkouškami, které vycházejí ze zkoušek pro jednotlivá plemena (jiné zkoušky mají chrti a jezevčíci například). Některá plemena uvedená v tomto soupisu se již příliš jako lovečtí psi nevyužívají, ale i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.
