KORTIKOIDY A ANTIBIOTIKA, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Prednison je mocný lék. Při správné indikaci doslova zachraňuje životy. Prednison často skutečně léčí, a to rychle a efektivně. Například u úrazů mozku a míchy je to život zachraňující věc, otok nervové tkáně by psa jinak zabil či mu způsobil doživotní ochrnutí. A podobně je tomu u spousty jiných diagnóz. V jiných případech je to tak, že zamaskuje příznaky, také rychle a efektivně.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Kdy je lepší injekce
S lokálními kortikoidy není takový problém jako s celkově podávanými (tabletami či nitrožilní aplikací). Problém bývá s vysazováním léku, kortikoidy si tvoří tělo v nadlevinách, a jakmile začnou být podávány „zvenku“ (tablety, nitrožilní aplikace), tělo vlastní výrobu kortikoidů utlumí a chvíli pak trvá, než ji po vysazení zase nastartuje. Proto když se podávají kortikoidy dlouhodobě, musí se vysazovat postupně, ne ukončit léčbu ráz na ráz ze dne na den.
Kortikoidy jsou takzvané stresové hormony, jako léčiva mají celkem široké spektrum použití, ale v zásadě se podávají především při alergiích a autoimunitních chorobách, tlumí imunitu a imunitní reakce. A to je obvykle důvod jejich podávání – u alergií je potřeba tlumit reakci organismu na alergen, u autoimunitních onemocnění se pak potlačují projevy. Takže v podstatě příčinu problémů přímo neřeší, jen korigují reakci těla.
S kortikoidy je to složitější, umějí být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Nicméně u krátkodobého lokálního podávání ve formě masti se jejich nežádoucích účinků nemusíte bát, ale také není vhodné kortikoidovou mast používat jako lék první volby.
Injekce jsou podávány v akutních případech nebo dle indikace lékaře, a to individuálně. Krátkodobě často zabrání rozšíření problému a velmi rychle zabírají. Pokud používáte kortikoidovou mast, tak ji na svého psího miláčka aplikujte v rukavicích.
Ve svém příspěvku KORTIKOIDY U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil Dobroň.
Dobrý den,pomuzou kortikoidy když má pes rakovinu lymfatických uzlin a nádory na slezině,ktera je o dost velká než by měla být?? Děkuji Vám za odpověď.S pozdravem Vlastik.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kristina.
Dobrý den,
Omlouvám se,ale bohužel jsem nenašla odpověď na váš dotaz. I mne nyni onemocněla fenka fymfomem ,byl jí podán Prednison,a tak bych se ráda zeptala na úspěšnost této léčby,neboť ji mám moc ráda a děsí mne pouhé pomyšlení na to,že bych o ní přišla.
Děkuji moooc. Kristina
Pokud pes tráví většinu času škrábáním a kousáním se do krve, jedná se o pruritus (extrémní svědivost pokožky). Svědění je vyvoláno chemickou reakcí probíhající v kůži. Ta stimuluje nervy, které informují mozek a ten pak cítí svědění. Následné škrábání podporuje vyvolávající zánětlivou příčinu v kůži a tím se stav zhoršuje. Cokoliv, co vyvolává zánět kůže, způsobuje zároveň i pruritus.
Pokud svědění trvá déle než jeden den a vede ke vzniku lézí s vypadávající srstí, k zarudnutí kůže a očividné bolestivosti a nepohodlí, měli byste navštívit veterináře.
Může se jednat o:
atopii – reakci na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči; psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí; stav se většinou zhoršuje během léta;
potravní alergii – alergii na jednu nebo více složek potravy; projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie;
alergii na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem; jde o poměrně málo častou alergii, která se projevuje na místech nejčastěji postižených pokousáním (hřbet nosu, uši);
kontaktní (dotykovou) alergii – jde o velice vzácnou formu alergie u psů, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.
Paraziti:
svrab – jde o silně intenzivní postižení kůže způsobené zákožkou svrabovou; je to infekční postižení přenosné mezi zvířaty; nejčastější léze bývají na uších, loktech, kotnících;
demodikóza – patří také mezi svrabová onemocnění, je vyvolávaná parazitem Demodex canis; primárně svědivá není, až po následné infekci kůže se projevuje svědivost; chyrakteristickým projevem bývá vypadávání srsti v malých místech, která se postupně rozšiřují;
blechy – způsobují svědění i u psů bez alergie, ale míra svědění je zde daleko menší.
Ke stanovení diagnózy je třeba: podrobná celková anamnéza, detailní klinické vyšetření, kožní seškraby při podezření na svrab, kultivace chlupů při podezření na plísně.
Léčba
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo:
antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci) – u psů jsou méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů, v porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné;
přidáváním mastných kyselin do krmiva – vhodné jsou zvláště při chronickém pruritu, upravují imunitní odpověď, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci;
V naší poradně s názvem LYSINY U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
máme doma psa, kocoura a kočku. Kočky mají možnost chodit ven, proto domů donesly blechy.( přestože jsme jim pravidelně dávali kapku za krk) Řešili jsme to tak, že jsme psa a kocoura vykoupali, kočka se nenechá. Zvířatům jsme koupili antiparazitické obojky a důkladně jsme vyčistili jejich pelechy a všechny místa, kde by se mohly blechy nacházet. Zatím to vypadá, že se pes i kocour uklidnili. Kočka se ale neustále olizuje. Začaly se jí dělat veliké lysiny a je plná nepěkných strupů, které si ale neustále olizuje. Dnes si dokonce udělala lysinu v okolí obojku. Hodně se ale čistila a olizovala i dříve.
Myslíte, že by jí v tomto případě pomohla již zmiňovaná antibiotika? Jak kočce zabránit, aby se dále neolizovala?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou můžou být blechy, svrab, kožní infekce a další. Pro zahájení účinné léčby bude třeba provést vyšetření. Antibiotika by pomohla pouze v případě, kdyby kočku postihl bakteriální zánět kůže. Na ostatní možné příčiny by antibiotika neúčinkovala. Vezměte kočku k veterináři a hned se dozvíte co ji to trápí a čím ji nejrychleji můžete pomoct.
Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádějí také odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.
Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepicí páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.
Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, zaměří se další diagnostika na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6–12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.
Podávejte veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí alespoň dočasně potlačit svědivost kůže například antihistaminiky.
Antihistaminika (léky potlačující alergickou reakci) jsou u psů daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávat do krmiva mastné kyseliny. Ty totiž upravují imunitní odpověď organismu, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Dále se doporučuje používat zklidňující šampony. Bývají vyrobeny na různé bázi – některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků. Například rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce a s tím spojené větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Ve svém příspěvku LACHTANI PACKA U KRALIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina V..
Dobry den,mam 7letou teddy slecnu.Předevčírem jsem zjistila ze ma pravou přední packu vybocenou dozadu jako lachtan.Běhala mimo klec jako vždy ,jedla ale curat chodila jinam.Od včera uz nežere krčí se v koutku.Na veterine jsem byla ,dostala antibiotika a výživu.Na pacicce nic pani doktorka nenašla.Dnesku ji budu pichat antibiotika a zitra jdeme na kontrolu.Pit ji chodimm dávat z pitka obcas si vezme trochu sena nebo zrni z misky.Na packu se nezvedne ma ji otocenou do zadu snaží se ji dat zpátky ale moc ji to nejde.Prosim poraďte .Děkuji moc
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčbu bychom měli výhradně přenechat veterinárnímu lékaři, který psa řádně vyšetří a zjistí diagnózu a stanoví léčbu.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí aspoň dočasně potlačit svědivost kůže, čehož může být dosaženo antihistaminiky (léky potlačující alergickou reakci). U psů jsou daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávání mastných kyselin do krmiva, neboť upravují imunitní odpověď zvířete, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci a tím snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Vhodné jsou zklidňující šampony. Ty bývají vyrobeny na různé bázi. Některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přicházejí na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků, kupříkladu rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce – větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
Řešení těchto problémů je možné po konzultaci a doporučení veterinárního lékaře. Měli bychom podávat veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používat pravidelně prostředky proti blechám. Udržovat srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
Ve svém příspěvku PRŮJEM U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den.
Mám 2,5 roku starého německého ovčáka. Už od štěněte trpí silnými záchvaty průjmu. Doposud dostával probiotika a antibiotika. Nic mu bohužel nepomohlo a nyní se jeho stav zhoršil že má průjem jednou za tři dny. K okamžité úlevě mu dáváme tasektan s probiotiky. Minulý týden ve středu dobral po dvacetidenní kůře antibiotika a v sobotu dostal opět silný průjem a dnes po třech dnech znovu. Celý jeho život je na speciálních gastrogranulích od veterináře a nedostává nic navíc. Už jsem zoufalá. Začal i na čumáku šedivět. Dnes jdeme opět na veterinu a pokusím se domluvit na hloubkových testech.
Chtěla jsem se zeptat, jestli Vás nenapadá, co by mu mohlo být. Je mi ho moc líto a chci mu pomoci.
Moc děkuji za odpověď.
Přeji pěkný den.
S pozdravem Dušková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při léčbě kortikoidy se nejedná o prodloužení utrpení, ale o prodloužení kvalitního života. A to i o roky. Ano, nežádoucí účinky samozřejmě jsou, ty má každý lék, ale při správné indikaci a správném dávkování jsou daleko méně závažné než projevy choroby, kterou jimi léčíte.
Čímž se nedá jednoznačně říci, že každé nasazení kortikoidů je správné a skutečně léčí. Mnohdy jsou nasazeny skutečně „z jednoduchosti“. Ale v mnoha jiných případech je to jediná a nejlepší léčba, která umožní psovi anebo jinému zvířeti dlouhý a plnohodnotný život bez větších obtíží. Dlouhodobé užívání kortikoidů má však logicky své následky. Samotné vysazení kortikoidů pravděpodobně nepovede ke kýženému výsledku, neboť funkce nadledvin již bude pravděpodobně nevratně poškozena – nebudou tvořit kortikoidy v míře potřebné pro organismus. Nedostatek kortikoidů navíc spustí nejen alergické projevy.
Užívání kortikoidů je bohužel pro některé psy nezbytností. Mnohonásobně navýšené množství těchto látek v těle má ale vedlejší (nežádoucí) účinky:
vznik Cushingova syndromu;
po vynechání léčby nebo při rychlém snižování dávek může dojít k adrenokortikální insuficienci (takzvaná Addisonova choroba, je způsobena chyběním všech steroidů kůry nadledvin);
častou osteoporózu;
aseptickou nekrózu kyčelního kloubu;
poruchy zubní skloviny;
poruchu hospodaření se solí a vodou (následkem je přírůstek na váze, typicky nejvíce viditelný na trupu a obličeji);
zvýšenou chuť k jídlu (přispívá k přírůstku na váze);
dráždění žaludeční sliznice (pacient automaticky dostává přípravek na snížení kyselosti žaludku a ochranu sliznice);
ochablost svalů;
zvýšení hladiny krevního cukru (může dojít k rozvoji dočasné cukrovky);
snížení pevnosti kůže (může dojít až k tvorbě takzvaných pajizévek – strie);
zvýšení krevního tlaku;
zvýšenou ztrátu draslíku močí s jeho chyběním v organismu (draslík je pacientům dodáván ve formě tablet);
sníženou odolnost proti infekci;
rozvoj nespecifických infekcí (oportunními patogeny);
glukokortikoidy mohou maskovat lokální i celkové projevy zánětu (horečka);
podrážděnost, nespavost.
Seznam nežádoucích účinků je dlouhý. Některým komplikacím lze předcházet, jiným se ubráníme jen stěží. Kortikoidy jsou ale pro většinu chovatelů nezbytnou součástí života.
