KOLIK STOJÍ OČKOVÁNÍ PROTI PSINCE bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Psince se také někdy říká psí spalničky nebo nová psí nemoc. Je to choroba mimořádně nakažlivá a často smrtelná. Mezi obvyklé příznaky patří dechové potíže, výtok z nosu a očí, gastroenteritida (zánět žaludku a střev) a nervové příznaky.
Očkováníprotipsince
Očkování je jediný, ale naštěstí spolehlivý způsob, jak psa proti nákaze psinkou ochránit. S očkováním se začíná u štěňat od 6. týdne věku, potom následují jedna až dvě revakcinace. Poslední očkování by mělo proběhnout až po 12. týdnu věku štěněte. Většina výrobců očkovacích látek dále doporučuje očkování každý rok. Dle doporučení Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA) a její imunologické komise stačí po provedení správného štěněčího očkování očkovat protipsince každé tři roky. Toto nové očkovací schéma je již možné s vakcínami značky Nobivac. Jde o očkování, které chrání, jak má, ale přitom nezatěžuje tělo víc, než je nutné.
Neměli bychom opomenout ani očkování starých psů, často je slyšet názory, že oni už to nepotřebují. Naopak, starší pes, stejně jako štěňata, je rizikovou věkovou kategorií. Štěňata očkovaných matek, která pila mlezivo, přijala i protilátky protipsince a ty je ochrání 6–10 týdnů proti infekci. Proto se u novorozených štěňat nemusíme nákazy psinkou bát. Na druhou stranu protilátky z mleziva trochu překáží při očkování. Štěňata, která se napila mleziva málo nebo vůbec, potřebují být naočkována už v šesti týdnech, jinak by se mohla nakazit, ale štěňata, která měla mleziva dost, si po očkování v šesti týdnech ještě neudělají žádné svoje protilátky, mají jich dost od matky. Proto se štěňata očkují tolikrát, aby si nakonec protilátky vytvořila všechna a nenakazilo se žádné.
Psinka je součástí všech kombinovaných vakcín proti infekčním psím onemocněním, včetně prvních štěněčích, takzvaných puppy-vakcíny. Na nálepce od očkovací látky je psinka vyznačena velkým tiskacím písmenem D.
Psinka není léčitelná, a pokud ji pes přežije, odnese si trvalé následky. Jedinou smysluplnou ochranou je preventivní očkování. Většina vakcín poskytuje maximální ochranu protipsince a vakcinační schémata mohou být zahájena již v 7 týdnech věku. Revakcinace mohou být prováděny ročně bez jakýchkoliv rizik. Jelikož se psinka v Evropě stále hojně vyskytuje, je systém ročních revakcinací optimálním řešením ochrany.
Protože je psinka virové onemocnění, antibiotika jen pomáhají chránit proti druhotné bakteriální infekci, která se často a ráda přidává kvůli poškození bílých krvinek psinkovým virem. Léčba samotné psinky je ale jenom podpůrná. Pes potřebuje naprostý klid, podávají se antibiotika, léky proti křečím, kapačky ke zvládnutí dehydratace kvůli průjmům a zvracením. Výsledek léčby se předem nedá odhadnout. Při rozvinutí vážných nervových příznaků nemá zvíře šanci na vyléčení a uhyne nebo je utraceno. Séra s protilátkami protipsince se dají použít jen v samém začátku onemocnění nebo preventivně u zvířat, která nejsou očkovaná a přišla do styku s nemocným zvířetem.
I když pes psinku přežije, často na něm choroba zanechá trvalé následky. Zánětlivá forma psinky se může objevit až se zpožděním několika let příznaky podobnými lidské roztroušené skleróze, třesem těla či ochrnutím. Ztráta čichu či zraku v důsledku psinky je nevratná. U psů, kteří prodělali psinku, jsou častým nálezem atrofovaná, ztenčená ložiska na sítnici tam, kde sítnici zničil množící se virus. Častá je trvalá neschopnost větší tělesné zátěže, pes po prodělané psince není schopen pracovního využití. U štěňat, která onemocněla ještě před výměnou mléčného chrupu, zničí virus psinky sklovinu trvalých zubů, výsledkem je takzvaný psinkový chrup. Nákaza u štěňat také často natrvalo poškodí jejich imunitní systém a zvířata dříve či později uhynou v důsledku nějakého druhotného onemocnění.
Protipsince ale existuje spolehlivá ochrana – očkování.
Ve svém příspěvku CHIRURGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislava Fialová.
Dobrý den,
chtěla bych se prosím zeptat, kolikstojí operace šantu(PSS)? Děkuji
Fialová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Papadaki.
Dobrý den
Včera mi zjistili u mojí fenecky barzoi nádor na kosti doporučení amputace celé končetiny nebo uspání,chci se zeptat narovinu pokud se rozhodnu pro amputaci kolikstojí jaká je rekonvalescence a postupy,...a zdali mi někdo zaručí že už se to nevrátí...moji fenecce je letos v září 7 let
Psincový kašel nebo také infekční laryngotracheitida psů se velice snadno přenáší mezi jednotlivými zvířaty, a tak se rychle šíří hlavně v takových zařízeních, kde je chováno více psů najednou. Jsou to například psí útulky nebo psince pro služební psy v armádě.
Příčina
Toto onemocnění je typické tím, že ho způsobuje celý soubor mikroorganismů. Z virových původců je to především virus parainfluenzy psů typ 2 a psí adenovirus typ 2 (CAV 2). Existuje i psí adenovirus typ 1, který způsobuje infekční hepatitidu psů, nazývanou také jako Rubarthova choroba. Někdy se může uplatnit i virus psinky. Z bakteriálních původců je nejdůležitější Bordetella bronchiseptica a následně i další bakterie, jako jsou streptokoky nebo pasteurely a mykoplazmata.
Příznaky
Psincový kašel je velice infekční. K přenosu dochází kapénkovou infekcí a onemocnění se projeví asi 3 nebo 4 dny po nakažení. Nejvíce nápadným projevem jsou záchvaty kašle a pes může i vykašlávat hleny. Majitelé často nepoznají, že jde o kašel, a myslí si, že pes zvrací nebo že se mu v krku zasekla kost! Z dalších příznaků může pes trpět i výtokem z nosu a očí. Často nemá ani zájem o krmení a je apatický (smutný a bez zájmu o okolí). U některých pejsků se objevuje i zvýšená teplota a zvíře se rychle unaví. Závažnost onemocnění je dána především tím, v jaké kondici pejsek je a jestli nemá sníženou obranyschopnost (například jiné onemocnění, imunosupresivní léky). U psů, kteří jsou jinak zdraví, probíhá infekční laryngotracheitida asi jeden týden, poté dochází k samovolnému uzdravení. U oslabených jedinců (nemocní, staří nebo naopak mladí psi) ale může být průběh horší a léčba by se neměla zanedbat.
Léčba
K léčbě je možné použít léky proti kašli, takzvaná antitusika, jako je například kodein. Používá se ale pouze u psů s vysilujícím kašlem, aby se jim na chvíli ulevilo. Nedoporučuje se dávat léky proti kašli všem psům, protože pak není hlen vykašláván a dochází k jeho hromadění v dýchacích cestách. Většinou není potřeba použít k léčbě antibiotika. Pokud kašel přetrvává déle než dva týdny, tak je zapotřebí provést další vyšetření a zjistit příčinu. Nemocného pejska necháme v teple a v klidu. Procházky omezíme jen na nutné venčení, aby pes dostatečně odpočíval.
Jestliže je onemocnění způsobeno více druhy virů a bakterií a jejich výskyt není každý rok stejný, není očkováníproti několika z nich vždy účinné. Rozhodně ale očkováním výrazně snížíme možnost onemocnění, a pokud už k němu dojde, tak průběh není zdaleka tak vážný jako u nevakcinovaného psa. Běžně se očkuje proti parainfluenze psů, adenoviru a psince. Dále je možné očkovat psa proti Bordetelle, a to buď v injekci do podkoží, nebo aerosolem do dutiny nosní. Aplikací do nosu je možné očkovat štěňata již ve věku dvou týdnů a jsou chráněna už po 4 dnech. Revakcinace se musí provádět každý rok.
Ve svém příspěvku KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, máme kočičku Amálku a kočička má problémy s trávením, dost často nám zvrací granule. A proto se Vás chci zeptat,kolik by nás stálo vyšetření žaludku a střev(gastroskopie)u kočičky. Děkuji Macháčková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra S.
Dobrý den,
měla jsem podobný problém s kocourem, zvracel dost často. Veterinář mu odebral krev a když zjistil, že ledviny a játra má v pořádku, zkusil mu dát léky na zánět žaludku a pokud by nepomohly, udělalo by se větší vyšetření. Test z krve, dvě injekce a prášky na 1 měsíc cca 1490,- kč. Stal se zázrak, od té doby nezvrací.
Ovšem bylo mi řečeno, abych mu nedávala granule.
VS
Řešením nežádoucích reakcí na očkování není neočkovat. Nemoci, které jsou zvládnutelné vakcinací, způsobují neléčitelná, rychle probíhající onemocnění s hromadnými úhyny. Příkladem takových chorob je mor králíků nebo pseudomor drůbeže či holubů. U koček má podobný efekt panleukopenie, trefně označovaná jako mor koček. U psa je například očkováníproti vzteklině základním očkováním, které bylo zavedeno především pro ochranu lidí, protože kdysi to byl pes, ne liška, kdo byl hlavním hostitelem vztekliny a přenašečem této smrtelné nemoci na člověka. Psi se také očkují protipsince a parvoviróze, což je rovněž obávaný zabiják. Správně zvolené očkovací schéma a očkovací látky pro konkrétní zvíře vždy přináší víc výhod než rizik spojených s vakcinací.
Kvůli minimalizaci nežádoucích reakcí by mělo být každé zvíře očkováno hlavně proti nemocem, které mu reálně hrozí, což záleží na jeho životním stylu i způsobu chovu. Zvíře musí být při očkování zdravé, mimo stres a zátěž a také schopné očkování. Relativní překážkou je trvalé oslabení imunitního systému, v tom případě jsou kontraindikované živé očkovací látky a použijí se inaktivované vakcíny. Úplnou překážkou je jen autoimunitní choroba, protože očkování může minimálně teoreticky příznaky autoimunitní nemoci zhoršit nebo způsobit opětovné vzplanutí.
U koček se riziko rozvoje postvakcinačního sarkomu dá omezit na minimum použitím vakcín bez obsahu dráždivých nosičů či aspoň aplikací na taková místa na těle, kde se případné nádorové bujení dá jednoduše a zcela odstranit chirurgicky.
V naší poradně s názvem KOLIK CO DNES STOJÍ U VETERINÁŘE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek lacny.
nas pejsek Trpaslici spic mel asi pred 7 lety pomerne tezkou operaci mocoveho ustroji od te doby lekari doporucovali vzhledem k velkemu riziku umrti jakou koliv operaci pod narkozou.Dnes je mu jiz patnact let a ma totalne zkazene vsechny zuby a dle meho nazoru je by bylo potreba vytrhat.Je to mozne provest a jaka jsou ryzika a kolik by to asi stalo.Dekuji za pripadnou radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to možné. Do dásně se aplikuje lokální anestezie, podobně jako u lidí. Cenu ale musíte zjistit v konkrétní veterinární ambulanci, neboť ceny za tyto zákroky má každý veterinář jiné.
Kvalitní chovatel štěňata pečlivě odčervoval od 14. dnů věku každé dva týdny. Jsou tak zachyceny i dozrávající škrkavky, které se u psů přenášejí jednak mlékem, jednak placenou. Tyto záznamy s nálepkami použitého léčiva bývají uvedeny v očkovacím průkazu. Interval 2 týdny dodržujte i dále do tří měsíců věku pejska. Později odčervujte co tři měsíce do roku věku. Vhodné je po pořízení štěněte navštívit veterinárního lékaře, který nejenže Vám odčervovací (i vakcinační) program vysvětlí, ale mnohdy i trus vyšetří.
Jedno nebo dvě očkování stihl malý kamarád také již u chovatelů. Veškeré záznamy použitých vakcín a termínů naleznete rovněž v očkovacím průkazu. Je důležité dodržet plánovaný termín přeočkování. Vzteklina je zákonem povinná do šesti měsíců věku pejska, ostatní základní očkování zákonem povinná nejsou, v rámci zachování zdraví jsou ale velmi důležitá (jedná se o očkováníprotipsince, parvoviróze, infekčnímu zánětu jater, parainfluenze a leptospiróze). Doplňkovou vakcinací může být také např. borelióza.
Častým onemocněním zlaťáků v dospělosti jsou kloubní a kosterní potíže v důsledku větší velikosti. Dysplazií kloubů lze předejít výběrem štěněte s PP zdravých rodičů a prarodičů, příliš psa ve štěněcím věku nezatěžovat, dbát na kvalitní stravu a normální hmotnost. Plemeno častěji trpí na různé alergie, kožní potíže, oční onemocnění atd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina Jurakova.
Zdravim.Mam 11 letou fenku kr.NO a uz delsi dobu ma na usich a ocasu neco jako plisen.v poslednich dnech si vykosava ocas a spicku ocasu ma skoro polovicni.nemam tolik penez na dlouhodobou lecbu a vzhledem k veku pejska je otazka casu nez by onemocnel znovu.chci se zeptat jestli by se ocasek mohl amputovat jestli by mu to pomohlo.a kolik stoji amputace ocasku?nebo je lepsi pejska nechat utratit?
Psinka je virové onemocnění masožravců, z domácích zvířat se může nakazit pes. Je to vážná nová psí nemoc, která může způsobit smrt či trvalé následky u uzdraveného zvířete. V populacích neočkovaných zvířat způsobuje každých deset až dvacet let epidemie, přičemž poslední taková epidemie psinky byla v České republice v letech 1990–1992, kdy onemocnělo 40 % všech psů. Očkováníprotipsince sice není povinné ze zákona, ale je to určitě očkování, na kterém se nevyplatí šetřit.
Psinku způsobuje Morbillivirus, velký obalený RNA virus, který je příbuzný lidskému viru spalniček. Stejně jako spalničky je i psinka velice nakažlivá. Virus nepřežívá vyschnutí a vyšší teploty, v létě mimo nemocné zvíře proto dlouho nevydrží, ale v zimě, když je teplota venku kolem nuly, vydrží i několik týdnů. Ve vyloučených sekretech z nemocného zvířete je živý minimálně 20 minut.
Psinkou se mohou nakazit šelmy psovité, kromě psa tedy třeba i liška, lasicovité šelmy, kromě fretky i kuna, lasice, jezevec, výjimkou nejsou mývalové, medvědi, tuleni nebo třeba delfín. Člověku nebezpečí nehrozí. Psinka je kapénková infekce, zdravé zvíře se tedy může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem a různými tělními výměšky, přičemž virus psinky je vylučován ještě 2 až 3 měsíce po infekci! Aby to nebylo málo, jen asi polovina nakažených zvířat onemocní zjevně psinkou, ostatní jen vylučují virus, aniž by na nich bylo cokoliv poznat.
Pokud zvíře přežije počáteční atak viru, má často trvalé následky, jako jsou deformované zuby, nervové tiky nebo predispozice k silným epileptickým záchvatům. Léčba je často neúčinná kvůli dlouhé inkubační době (často i tři týdny). Po vzplanutí je obvykle již pozdě na vakcinaci.
Případy psinky se častěji vyskytují za vlhkého a chladného počasí. Od 1 týdne až do 2 měsíců (!) po nakažení vylučuje infikovaný pes virus tělesnými sekrety: slinami, výtoky z nosu a očí, močí a exkrementy. Jelikož virus psinky přežívá i ve vnějším prostředí, může se zvíře nakazit kontaktem s virem na ulici nebo je virus zavlečen do domácnosti na šatech a obuvi. Virus mohou také přenášet psi s chronickou asymptomatickou (bezpříznakovou) formou psinky, kteří tak nakazí ostatní psy bez ohledu na podmínky prostředí.
Pokud není pes imunizován očkováním, je vůči tomuto viru náchylný v jakémkoliv věku.
Teddy je jemné a klidné zvířátko mazlivé povahy, a tak se hodí k dětem i ke starým lidem, aby jim pomáhal zahánět samotu. Samotný králíček díky své povaze k dítěti přilne a bude ho brát za svého kamaráda. A nezáleží na tom, zda to bude sameček či samička. Teddy je společenský a za péči a pozornost se odměňuje náklonností. Kvůli samotě někteří chovatelé doporučují pořídit si dva králíčky, kteří se spolu zabaví. Nejvhodnější jsou dvě sestry z jednoho vrhu nebo vykastrovaný sameček se samičkou. Tyto kombinace jsou zárukou, že se nebudou rodit mláďata, ale hlavně nebude nutné řešit spory a souboje.
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), máte dvě možnosti:
vzít ho a odnést na toaletu;
dát mu na srozuměnou nesouhlasným tónem hlasu, že takto tedy ne, a bobky odnést do toalety a připadnou loužičku vysát papírovým kapesníkem. A až jej přistihnete na toaletě, mějte po ruce dobrotu, kterou ho odměníte, abyste ho pozitivně motivovali.
Postup č. 1je trochu problematický, protože králíci většinou nesnáší zvedání a přenášení (evokuje jim to pocit, kdy je v přírodě chytí dravec, oni letí vzduchem, nemohou utéct a je s nimi konec). Pokud tedy budete králíka na záchůdek přenášet, může se dost dobře stát, že se mu to nebude líbit, vaši ruku si spojí s nedobrovolným pobytem ve vzduchu a bude před vámi prchat, i když ho budete chtít jenom pohladit. Doporučujeme tedy používat spíše metodu č. 2.
Nečekejte zázraky během několika hodin nebo dnů. Některým králíkům trvá déle, než se na záchůdek naučí chodit. Základem je naučit králíka do toalety čurat. Bobky se časem přidají.
Králíkovi dejte do klece podestýlku okamžitě pouze do toalety a do zbytku klece kobereček. Pokud bude mít králík podestýlku jak v kleci, tak v místě vylučování, nebude mezi tím rozlišovat, a to ani za předpokladu, že bude podestýlka v kleci jiná, a na toaletu se nenaučí.
Mláďata v záchůdku často leží a odpočívají. Nebojte, s věkem je to přejde.
Někteří králíčci neradí chodí na rohový záchůdek. Tento problém lze vyřešit pořízením komfortnější obdélníkové toalety pro kočky. Umístěte králíkovi do pokoje alespoň jednu externí toaletu, kterou bude moct používat při pobytu mimo klec. V přírodě králíci nekonají potřebu do své nory a je možné, že váš králíček bude taky tak čistotný, že upřednostní vyprazdňování mimo klec. Někteří králíci chodí neradi na toaletu, pokud jsou jako podestýlka používány dřevité pelety. Je možné, že jim vadí rachot při doskoku do záchůdku nebo je tvrdé p
Nekomplikované odstranění lipomu obvykle stojí méně než 10.000 Kč. Čím je lipom větší nebo čím je těžší se k němu dostat, tím dražší bude operace, přičemž některé operace odstranění lipomu stojí více než 15.000 Kč.
V případě radiační terapie se cena odvíjí v závislosti na tom, kolik sezení je potřeba. Radiační terapie pak může stát od 12.000 Kč do 100.000 Kč nebo i více, přičemž většina ošetření se pohybuje mezi 30 a 60 tisíci korun.
Co znamená, když se po očkování objeví boule u psa?
Obvykle jde o lokální zánětlivou reakci nebo otok v místě vpichu; imunitní systém reaguje na složky vakcíny. Ve většině případů je to dočasné a ustoupí do několika dnů až týdnů.
Jak dlouho může boule po očkování trvat?
Nejběžněji 2–7 dní u měkkého otoku; pevné uzlíky či granulomy mohou přetrvávat i několik týdnů. Pokud boule nezmenšuje nebo se zvětšuje, je třeba kontaktovat veterináře.
Kdy jde o vážnou reakci a kdy mám volat veterináře?
Okamžitě kontaktujte veterináře, pokud se objeví horečka, apatie, bolestivost místa, mokvání, rychlé zvětšení boule nebo dýchací potíže (možný anafylaktický šok).
Mohu bouli doma ošetřovat teplými obklady nebo masáží?
Ano — pokud boule není horká, bolestivá nebo vykazuje známky infekce, jemné teplé obklady a opatrná masáž mohou pomoci podpořit vstřebání. Vždy ale nejprve konzultujte postup s veterinářem.
Ovlivní očkování budoucí aplikace vakcín, jestliže pes udělal bouli?
Většinou ne. Veterinář může při další aplikaci změnit místo vpichu, zvolit jinou vakcínu nebo doporučit pozorování a případnou léčbu, pokud šlo o závažnou reakci.
Jak mohu předejít vzniku boule u dalšího očkování?
Volba kvalitní vakcíny, střídání míst vpichu, pozorování psa po podání (5–10 minut) a informování veterináře o předchozích reakcích snižují riziko. U psů s opakovanými silnými reakcemi může veterinář navrhnout alternativní postup.
Může se boule po očkování změnit v absces?
Vzácně může lokální reakce přejít ve zánět nebo absces, zejména při sekundární infekci. Pokud se místo stane horké, bolavé, začnou z něj vytékat hnisavé exsudáty nebo má pes horečku, je nutné vyhledat veterinární pomoc.
Je vhodné očkovat psa s již vzniklou bouličkou v jiné části těla?
Obecně ano — veterinář zváží situaci a může očkovat na jiném místě nebo odložit vakcinaci, dokud se reakce nevyřeší. Nikdy nekonat bez konzultace s odborníkem.
Ve svém příspěvku KOLIK STOJI USPANI PSA S PISTOLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Potřebujeme ostříhat psa a on nechce nikam jít tak co máme dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vladimíra.
měla jsem stejný případ s nasím yorkšírem,dokonce jedna paní v salonu ho ostříhala jen na půl,protože se bála,že jí kousne.po třech různých pokusech jsem našla výbornou paní.jestli máte zájem prosím ozvěte se na meil.Vladimíra
Pro lovecké psy je velmi důležitý pohyb, a tak je vhodné chovat je u domu, kde je majitel může chovat v pro ně vytvořeném psinci (= psí kotec), k němuž by měl náležet i dostatečně velký výběh. Základem každého psince je bouda, jejíž rozměry jsou závislé na velikosti psa (ten by měl být schopen v boudě nejen ležet, ale i stát). V psinci by kromě výběhu a boudy měla být také dřevěná lehací plocha. Kotec by měl být alespoň částečně zastřešen a zároveň i chráněn z návětrné strany. Je velmi důležité, aby psinec byl udržován v čistotě, výkaly musí být odstraňovány denně, také je vhodné jednou za čas vyčistit psinec dezinfekcí. Řada myslivců ale nemá možnost chovat svého loveckého psa u domu, a tak jim nezbývá, než ho mít ve svém bytě. Pes se životu v bytě dokáže přizpůsobit, pokud je mu dopřáno dostatek pohybu (klasické venčení pro vykonání potřeby je samozřejmostí!).
