Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

BETA BOJOVNICE

  

PES

  

KOČKA

  

KRÁLÍK

  
Téma

KOCKA SI VYKOUSAVA SRST

Proč si pes vykousává srst

Ve většině případů se jedná o podráždění kůže vnějšími parazity, nejčastěji se pak jedná o blechy. Nicméně blechy obvykle nezpůsobují přímo vykusování kůže, ale pouze častější drbání, olizování, krvácení a v nejhorším případě zánět. Škrábání psa a vykusování srsti mohou způsobit i jiné faktory než vnější paraziti. Pokud si tedy váš pes vykusuje srst, měli byste neprodleně navštívit veterinárního lékaře.

Zdroj: Pes si vykusuje chlupy u ocasu

Diskuze: pes si vykousava srst na kloubu předního běhu : (

Máme 6l psa začal si vykousávat srst na kloubu předního běhu,dostává vitamíny i pestrou stravu,přidávám vajíčko i los.olej.
Přátelé kynologové co s tím,prosím poradte ?

Zdroj: diskuze Pes si vykousava srst na kloubu předního běhu : (
Počet odpovědí: 1

Nároky na chov

Britská kočka je v podstatě nenáročný mazlíček. Její krátká srst nevyžaduje žádnou přehnanou péči, stačí ji vyčesávat v době línání. Občas je potřeba vyčistit uši a zastřihnout drápky. Je třeba si dávat pozor jen na stravu, protože tyto kočky mají tendence tloustnout. Strava by měla být kvalitní a suchá. Krmit by se měly jednou nebo dvakrát denně. Kočka je samostatná, a přestože se jedná o celkem velké kočičí plemeno, je vhodná pro svou povahu i do malého bytu.

Zdroj: Britská kočka

Diskuze: Re: pes si vykousava srst na kloubu předního běhu : (

Moje fenka Něm ovčák stáří 6let si vykousala na hřbetu srst až na kůži asi 10x10cm. Zvolil jsem následující úspěšnou léčbu. Prvních 5 dnů vždy ráno:
1 tab. ANALERGIN 10mg, nemocné místo natřít čajovníkovým olejem, od rána do večera dát hafanovi náhubek, aby si to nelízal.
Dalších 5 dnů: ráno a večer pouze natřít toto místo kašičkou z ALOE (rozmixovaná rostlinka) Pesan už si to přestal lízat a můžeme náhubek sundat. Obnovila se pigmentace kůže a holá kůže začala zarůstat srstí. Už ho to nesvědí!

Zdroj: diskuze Pes si vykousava srst na kloubu předního běhu : (
Počet odpovědí: 1

Chov

Srst skotské klapouché kočky je třeba jednou týdně pročesat. Dále se musí pravidelně kontrolovat a čistit uši, abyste předešli napadení roztoči. Mezi příznaky napadení patří tmavohnědý maz a časté drbání. Trpí-li kočka zmíněnými problémy, měli byste vyhledat veterináře, který se o ni postará. Ve vrhu bývají přibližně tři až čtyři koťata. Uši koťat vypadají stejně jako uši normálních koček, klopit se začínají zhruba ve 4 týdnech věku kotěte.

Zdroj: Skotská klapouchá kočka

Diskuze: elza

dobry den mam německou ovcandu ma velke problémy stále se drbe ma rozdrbane bricho vykousava si srst uz nevim co s ni mazu ji antibiotikovou masti od jara bere leky prodnison a vetoguinol na jare ma alergii jsem zoufala uz nevim co dal marie

Zdroj: diskuze Koupání a drbání psa
Počet odpovědí: 4

Nemoci srsti u koček

Pravidelná péče o kočku a její srst je zárukou zdraví zvířete. Přirozeně se kočka zcela samostatně stará o čistotu svého těla. Dlouho se umývá, důkladně vylizuje svoji srst a všechny úseky těla, ke kterým se může dostat. Majitel však kočičce může pomoci každodenním vyčesáváním srsti, masírováním kůže a tím jí dodávat radost, zábavu a potěšení. Kočka se potom cítí mnohem lépe a s vděčností vaši pomoc přijímá. Výsledkem je srst čistá, lesklá a méně pelichající.

Kočce, která je nemocná, se objevují v srsti malé okrouhlé lysiny. Příčinou mohou být blechy, vši a roztoči žijící v kožichu kočky, ti mohou napadnout i člověka. Dochází tak k podráždění kůže, která svědí a objevují se na ní červené skvrny. Nutná je rychlá návštěva veterináře, který kočku ošetří. A také dezinfikovat místo na spaní a potřeby na údržbu kočičí srsti.

Zdroj: Vyrážka u koček

Diskuze: vypadaná srst

Moje kočka ( taková běžná mourovatá) má krásnou hustou srst, dnes jsem si všimla, že má mezi předními packami, na prsou vypadanou srst, úplně na kůži, a to asi o velikosti 2x3cm. Úplně mě to vylekalo, v první chvíli jsem si myslela, že to má odřené,(jakoby skalpované). V domě mám kočičí vrátka a může si chodit kdy chce, jak chce ven, do lesa. ( Což ted v závějích moc nejde - nedělá to.) Při bližším pohledu jde zřejmě o kožní chorobu. Jak ji mohu léčit, jak ji mohu pomoci? Je tu nějaké nebezpečí na přenos na člověka? Děkuji za radu. L.

Zdroj: diskuze Kočičí svrab
Počet odpovědí: 6

Péče o srst u výstavního psa

Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že se jedná o činnost ne nikterak levnou a současně i časově hodně náročnou. Je důležité, aby si už malé štěně zvyklo na každodenní kartáčování. Při péči o srst musíme být trpěliví a na psíka laskaví. Přitom však postupujeme důsledně. Pes by si tuto činnost neměl spojit s nějakým nepříjemným zážitkem.

Video: Zde můžete zhlédnout videa s jorkšíry.

Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy

Diskuze: Vykousana srst

Dobrý den,
Chci se poradit, naší oba dva pejsci si vykusují srst od ocásku k páteři a i kolem genitálií a jeden i v záhybech u zadních nohou. Celkem tím i zapáchá. Koupany jsou, zablešený nejsou...poradí někdo čím by to mohlo být ? Díky

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Počet odpovědí: 14

Co znamená vykousaná srst u psa

Proč si pes vykousává chlupy? Protože má větší ochlupení, respektive kožich a tlustší srst, a je tak pro něj těžké se svrbění zbavit. Velmi důležité je určit správnou diagnózu. U psů je nejčastější příčinou alergická reakce, která je obvykle způsobena jídlem, tedy v praxi suchou stravou (granulemi). V těchto případech pomůže přechod na jiné psí krmivo. Další možností je projev jiného kožního onemocnění – u psů existuje mnoho typů kožních nemocí, ovšem průběh těchto nemocí je velmi podobný, tudíž je vhodnější ponechat určení původce či původu nemoci na veterináři, který má prostředky k určení správné a především jisté diagnózy.

Přestože se může jednat o banální onemocnění psí srsti, respektive kůže, samotným kousáním či škrábáním si pes dokáže povrch kůže nebezpečně narušit. Mohou tak vznikat otevřené rány, do kterých se může zanést infekce. Léčba infekce pak bývá často zdlouhavá a pro psa i jeho majitele velmi stresující. Nevčasná léčba infekce může dokonce způsobit i smrt postiženého jedince.

Další možnou příčinou vykusování je prožitý stres, který nemusí být vždy dlouhodobý. Tento typ psychické nemoci lze vcelku snadno odlišit od ostatních, a to díky tomu, že se na kůži psa nenacházejí žádné jiné defekty než ty, které si sám kousáním způsobil. Na druhou stranu je pravda, že určitá onemocnění kůže psa se nemusí zpočátku projevit, proto je opět namístě navštívit veterináře, který dokáže ostatní eventuality vyloučit.

Pokud jste vyloučili možnost, že je pes stresovaný a že se na kůži nevyskytují pupínky, vyrážka anebo že kůže či srst v postižených místech nezměnila barvu, zkuste lupu pro určení ektoparazitů. Svědění může být způsobené i vnějšími parazity, ale bohužel ne všechny typy těchto psích parazitů jsou viditelné pouhým okem, takže vám teoreticky nemusí stačit ani lupa.

Důvodů k vykusování kožichu či kousků kůže má tedy pes teoreticky mnoho. Pro laika je většina příčin tohoto svědění nerozpoznatelná, respektive nedokáže určit, o jaký typ dermatitidy či jiného onemocnění psí kůže se jedná, proto je vždy vhodné poradit se s veterinářem.

Zdroj: Pes si vykusuje srst

Diskuze: Zlamana srst

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat. Mám německého ovčáka a na hřbetě se vyskytuje asi ve velikosti dlaně zlamana srst. Už vystřídala různé krmení a má to stále. Prosím o radu. Děkuji

Zdroj: diskuze Zlamana srst
Počet odpovědí: 2

Srst

Jak bylo zmíněno, srst sibiřské kočky je středně dlouhá, obvykle hustá s nepřiléhavou podsadou. Krycí chlupy jsou tvrdší a drsné na dotek a odpuzují vodu, proto není vhodné toto plemeno koupat, protože by se při koupeli mohl odstranit mastný film, jehož funkce je udržovat a chránit srst i pokožku v rovnováze. Řada chovatelů řeší, jak o srst pečovat, když se kočka nesmí koupat. Vhodnou náhradou koupelí je pudrování a vyčesávání odumřelých chlupů a buněk, a všech nečistot srsti. K vyčesávání se využívá kartáč s jemnými kovovými drátky. K pudrování se používají speciální suché šampony, ale stejnou službu mohou nadělat i běžné pudry určené pro děti. Pudrování by nemělo být příliš časté, stačí jednou měsíčně. Vyčesávání je vhodné zhruba jednou týdně, pokud je to nutné, může být častější. Srst tohoto plemene nemá sklon k plstění, jako u jiných koček. Stejně jako u jiných plemen se i u sibiřské kočky objevují dva typy srsti, a to letní a zimní. V jarních a letních měsících totiž ko

ka ztrácí velké množství chlupů, s tím i souvisí to, že je třeba ji vyčesávat mnohem častěji, dokonce se může stát, že to bude potřeba každý den, nebo alespoň obden. Častější vyčesávání pomůže i zamezit nacházení velkého množství všude po bytě/domě.

Srst koček je hustá, a tak snese i zimní venkovní teploty, stejně tak jim nevadí ani nepříznivé počasí. Pokud je kočka chována v bytě bez možnosti výběhu ven, tráví ráda čas v chladnějších místech, jako je třeba balkon, koupelna, nebo alespoň na studenější dlažbě. Pokud nemá kočka možnost být v chladu, zhorší se i kvalita její srsti.

Zdroj: Sibiřská kočka

Diskuze: Re: Zlamana srst

Dobrý den,

ložisko vypadaných – zlámaných - chlupů může mít řadu příčin. U všech dermatologických pacientů, včetně Vašeho německého ovčáka, jsou velmi důležité další anamnestické údaje (např.: jaký je věk psa?, léčí se s nějakou nemocí?, svědí jej postižené místo?, je oblast vypadaných chlupů zarudlá, zánětlivá či šupinatějící?, rozšiřuje se dané ložisko?, atd.). Příčiny mohou být jak kožního původu (parazitární, bakteriální, plísňové onemocnění, alergie, aj.), jednak mohou poukazovat např. postižení jater či štítné žlázy.
Co se týká změny krmení, na trhu je celá řada kvalitních i méně kvalitních krmiv, přičemž reklama rozhodně neznamená vždy kvalitu. Pokud by problémem opravdu byla alergie na krmení, jsou na trhu dostupné granule např. značky Royal canin či Hills, označené přímo jako hypoalergenní.
Ke zlepšení kvality srsti můžete pejskovi přidávat do krmení kvalitní lososový olej a doplňky stravy pro psy s obsahem biotinu a zinku. Problém ale vyřeší hlubší diagnostikou pouze veterinární lékař.

Hezký den,
MVDr. Michaela Čupová

Zdroj: diskuze Zlamana srst
Počet odpovědí: 2

Kočka s průkazem původu / bez průkazu původu

Průkaz původu dokazuje, že kočka, kterou jste si zakoupili, má známé předky, slouží jako důkaz toho, že jste si koupili plemeno, které jste chtěli. Pokud si pořídíte britskou kočku bez průkazu původu, nemůžete mít jistotu, že se jedná opravdu o to správné plemeno. Kočka s průkazem původu je samozřejmě dražší, ale za to znáte rodiče, víte, že se zúčastnili minimálně jedné výstavy, kde byly známkovány, věk koťat je hlídán a stejně tak počet vrhů u koček.

Zdroj: Britská kočka

Diskuze: Re: vypadaná srst

Vypadaná srst u kočky může mít několik příčin a některé mohou být přenosné i na člověka. Pro určení správné a rychlé léčby bude potřeba provést vyšetření, se kterými vám pomůže místní veterinář. Vezměte svoji kočku do prostorné tašky a zajděte s ní do veterinární ambulance.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Kočičí svrab
Počet odpovědí: 6

Stříhání biewer yorkshire terriera

Jak ostříhat biewera? Péče o srst u biewer jorkšír teriéra je o něco náročnější. Pokud má pes dlouhé chlupy, je třeba pravidelně srst pročesávat a upravovat. Je samozřejmě možnost psa ostříhat nakrátko (pokud není určen pro výstavy), tím odpadá většina péče o srst. Další úpravy srsti, například na výstavy, jsou obdobné jako u jorkšírských teriérů.

Zde můžete vidět, jak lze ostříhat biewera.

Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy

Diskuze: Hnisave fleky na kůži

Dobrý den mojí fence se udělali červené hnisajici fleky a vyskubava si srst známá mi poradila dát jí prášek Bravecto ale ani to nepomáhá děkuji za radu
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Počet odpovědí: 14

Himálajská kočka

Himálajsko-perská kočka byla vyšlechtěna v 50. letech 20. století v USA. Vznikla křížením siamských a perských koček. Je velmi oblíbená nejen pro svůj vzhled, ale také povahu.

Himálajská kočka má stejnou povahu jako kočky perské. Je mírná, klidná, spíše je tichým pozorovatelem než zapáleným aktérem. Nevyžaduje tolik pozornosti jako jiné kočky, ale mazlí se rády. Nevadí jí být o samotě, proto je vhodnou kočkou i pro ty, kteří netráví příliš mnoho času doma. S dětmi nebo jinými zvířaty se snáší dobře. Pokud mají příležitost chodit ven, střeží si své území i loví myši. Přesto je nejoblíbenějším místem této kočky gauč nebo pohodlný pelíšek.

Himálajsko-perská kočka dosahuje váhy 3,5 až 7 kg. Délka života je okolo 8 let, ale mohou se dožít i více let.

Hlava je kulatá a dobře osrstěná. Mezi nosem a čelem je jasný stop. Malé uši mají kulaté špičky a jsou posazeny daleko od sebe. Oči jsou kulaté a mají mít modrou barvu. Krk je krátký a silný. Tělo himálajské kočky je velké, mohutné a je neseno na krátkých nohou. Ocas musí být krátký a huňatý. Je nesen nízko. Srst je dlouhá, jemná, hedvábná a odstává od těla. Na krku tvoří bohatý límec. Odznaky jsou tmavohnědé, čokoládové, modré, lilové, červené, krémové, želvovinové, modro-krémové, lila-krémové, žíhané, modro-krémově želvovinové.

Srst himálajsko-perské kočky vyžaduje značnou péči. Nutné je každodenní česání, čímž předejdete plstnatění srsti. Zplstnatělá místa nevyčesávejte, ale vystřihněte nůžkami. Kožich můžete občas posypat pudrem, srst se pak méně zacuchává. Himalájská kočka může trpět různými dědičnými chorobami, například potížemi s ledvinami. Kvůli krátkému čenichu má problémy s dýcháním, obzvláště v teplém počasí.

Zdroj: Oblíbené druhy koček

Diskuze: Re: kdyz ma kocka kozni problem

Dobrý den, máme úplně stejný problém, už to trvá rok a žádné zlepšení.

Zdroj: diskuze Kdyz ma kocka kozni problem
Počet odpovědí: 1

Vzhled

Sibiřská kočka je středně velké až velké velikosti a robustní postavy, srst má polodlouhou. Srst těchto koček je hlavně v zimních měsících velmi bohatá obzvlášť v některých oblastech, jako mezi tlapkami, na ocase, na zadních končetinách i na hrudi. Celkově tyto kočky působí mohutněji, jejich hlava je masivní a zaoblená (ne ale kulatá!). Podle mezinárodní klasifikace by sibiřská kočka neměla mít příliš krátký nos, stejnou chybou je i příliš protáhlá tlamička a úzká mozkovna. Oči by u sibiřské kočky měly být velké a oválné, posazené trochu šikmo a umístěné daleko od sebe. Uši jsou středně velké, široce posazené a dostatečně osrstěné uvnitř ušního boltce, kde nechybí ani štětičky. Nos by u tohoto plemene měl být středně dlouhý a široký.

Typické jsou pro ně i silné kosti, široký hrudník a svalnaté tělo.

Tělesný vývoj tohoto plemene je ukončený zhruba až ve třech letech jejich života. Na tomto vrcholu jejich formy váží obvykle sibiřská kočka zhruba 3,5 - 5,5 kg. Samci bývají větší a mohutnější než samice. Jejich váha může dokonce dosáhnout i 8 kilogramů.

Sibiřská kočka může mít řadu barevných variant, může se jednat o zbarvení želvovinové, plnokrevné, s tabby kresbou i s bílými skvrnami. Dokonce existuje zvláštní typ označený Neva Masquarade (= něvská maškaráda) se siamským faktorem (barva je potlačená do koncových částí těla jako jsou uši, ocas, nohy, obličejová část hlavy) a s modrou barvou očí.

Zdroj: Sibiřská kočka

Účesy jorkšírů

Jorkšírský teriér má dlouhé hedvábné chlupy, podobné lidským vlasům. Aby srst jorkšíra byla upravená, je potřeba používat speciální šampony, balzámy a kondicionéry. Nedoporučuje se používat kartáč na mokrou srst, jelikož se mohou poškodit chloupky – začnou se dělit a postávat ve všech směrech. Péče o srst a její údržba klade na majitele jorkšírského teriéra velké nároky. Dlouhá hedvábná a modře zbarvená srst patří k hlavním plemenným znakům. Pěstovaná srst v plné délce se obvykle ponechává jen výstavním psům. Všem ostatním psíkům většina majitelů nechá srst zastřihávat do přiměřené délky, aby jim nepřekážela v pohybu a snáze se udržovala. Účes, respektive střih. dodá vašemu mazlíčkovi pěstěný a elegantní vzhled a zvýrazní charakteristiku plemene. Současně s účesem dostane jorkšír u specializovaných odborníků veškerou potřebnou péči a pozornost.

Zde si můžete prohlédnout fotografie účesů, respektive různých střihů jorkšírů.

Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy

Chov

Bengálská kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Doporučuje se však v každém případě pořídit škrabací kůl či jiné podobné hračky. V opačném případě se můžete dočkat nemilého překvapení na domácím nábytku.

Vyžívá se i ve vodních hrátkách, takže jakákoliv napuštěná voda neunikne její pozornosti. Po svých divokých předcích si zachovala silně vyvinutý lovecký instinkt, a tak před ní nejsou příliš v bezpečí menší zvířata. Pozor i na rybičky v akváriu – při pohledu na ně se totiž setkávají obě vášně, lov i voda.

Také se nedoporučuje její chov společně s chovem opeřenců nebo hlodavců. Naopak její soužití s ostatními kočkami nebo i psy bývá bezproblémové. Se zvířaty vychází naprosto v pohodě, jen se nedoporučuje například křeček či papoušek, jak již bylo řečeno výše.

V neposlední řadě zvažte, jak moc se kočce můžete věnovat. Jde za vámi, když ona sama chce, má svou vlastní osobnost. Kočka sice není pes, ale přesto potřebuje společnost. Vyhlídka na celodenní samotu je tedy přímo nežádoucí. V takovém případě je lepší uvažovat o pořízení koček dvou, které se zabaví spolu.

Bengálská kočka vyžaduje relativně málo péče o srst. Přílišné česání a kartáčování může srst dokonce poškodit. Běžnou péčí je zastřihávání drápků, a to speciálními kleštičkami. Je dobré učit střihání drápků koťátka už od mala, předejdete tím problémům boje s dospělým jedincem. Další péčí je čistění uší a očí, a to vatovým tampónem a speciálním gelem k tomuto určeným.

Zdroj: Bengálská kočka

Střih yorkshirského teriéra

Yorkshirsky terier vyžaduje mimořádnou každodenní péči o srst, česání, rozplétání zacuchaných partií, u výstavních jedinců dokonce „balíčkování“. Jeho srst je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, jemná, lesklá. Zbarvení tmavě ocelově modré (ne stříbřitě modré) dosahuje od týlního hrbolu ke kořeni ocasu, nikdy není smíchané se žlutými, bronzovými ani tmavými chlupy. Srst na hrudi je bohatá, jasně tříslová. Veškerá tříslová srst je tmavší u kořínků než uprostřed a směrem ke špičkám chlupů se plynule zesvětluje.

Zde můžete zhlédnut video zachycující stříhání jorkšírského teriéra.

Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy

Nároky

Sibiřská kočka není na chov příliš náročná. Její majitel se musí věnovat hlavně její srsti a správně ji stravovat (to je ale stejné i u ostatních domácích mazlíčků). Sibiřská kočka od svého majitele vyžaduje jen dostatek pozornosti, pokud ji má málo, často psychicky strádá.

Zdroj: Sibiřská kočka

Kožní absces

Abscesy se u koček vyskytují dosti často. Vznikají poraněním (kousnutím, škrábnutím, úderem, proležením při delší přepravě, případně spadne-li něco těžšího na kočku). Abscesy se také mohou objevit následkem nakažlivé choroby v lymfatických uzlinách na hlavičce nebo na bříšku, mohou vzniknout i v místě, kde byla kočka vakcinovaná. Kočka je totiž samopoškozovatelka, pokud může, rozškrábe si nemocné místo, kde je uvnitř zánět, místo vylíže tak, že zde pak nemá srst. Záněty se obvykle vyhojí samy, někdy však dojde ke zvýšené tvorbě hnisu, který tělo kočky odvádí v omezené míře nebo vůbec. Na postiženém místě pak vznikne hnisem naplněná boule. Kočka může dostat horečku. Pokud se absces neléčí, někdy praskne a hnis vyteče, jindy zatvrdne a často se tvoří i nový na stejném místě. Malý absces lze vyléčit antibiotiky. Přistupuje se i k otevření a vyčištění pod narkózou. Někdy se i drénuje, aby se předešlo novým potížím.

Velmi účinné jsou výplachy silným roztokem hypermanganu a vytlačování hnisu z rány, která je drénovaná. Toto je potřeba dělat nejméně 14 dnů, a pokud si na to majitel kočky netroufá, tak chodit k veterináři. Zákrok je sice drastický, je potřeba obsluha dvou osob, ale touto metodou a pomocí antibiotik se dá vyléčit úspěšně.

V případě vzniku abscesu je nutné chirurgické ošetření. Vyčkávání, že se absces zhojí nebo samovolně otevře, může být pro kočku smrtelně nebezpečné.

Zdroj: Boule v srsti koček

Druhy britských koček

Černá britská krátkosrstá kočka

Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.

Bílá britská krátkosrstá kočka

Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u  kočky černé britské krátkosrsté.

Krémová britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.

Modrá britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.

Modrokrémová britská krátkosrstá kočka

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré. Tělo je podsadité, tlapky mohou být růžové i modré, případně se může jednat o směs těchto barev. Hlava je kulatá a čenich má modrou barvu. Oči jsou velké a kulaté v odstínech oranžové až zlaté. Variety se u této kočky žádné nepřipouštějí. Pro tuto kočku je typická zvědavost a čilost.

Mramorovaná britská krátkosrstá kočka

Pro srst u tohoto druhu kočky je typické mramorování. Mramorování má černou barvu. Srst je krátká a na první pohled je vidět její kresba. Na nohou srst tvoří pruhy, které působí jako náramky. Stejně jako u ostatních britských koček je tělo podsadité. Tlapky mají barvu červenou. Hlava je kulatá a široká, čumák má výraznou červenou barvu. Oči jsou velké, kulaté v odstínech mědi a zlata. U oka bývá viditelný pruh. U této kočky jsou tři přípustné variety, první má na boku kresbu ve tvaru mraků, druhý má kresbu podobnou spirálám, třetí typ je stříbřitá černě mramorovaná britská kočka. Pro tuto kočku je typická přítulnost.

Želvovinová britská krátkosrstá kočka

I u této kočky je srst krátká a hustá. Červené, černé či krémové skvrny by měly být stejnoměrně rozmístěné po celém těle. Pokud taková kočka má navíc ještě na hlavně lysinku ve tvaru plamínku, je velmi ceněná. I tato kočka má podsadité tělo, tlapky jsou růžové, černé nebo kombinované. Hlava je kulatá a čenich má černou barvu. Oči jsou velké a kulaté v odstínech oranžové a měděné. Přípustnými varietami jsou želvovinová s bílou barvou a modřeželvovinová s bílou. Tato kočka je i svou povahou okouzlující, živá a bystrá, ráda si hraje.

Dvoubarevná britská krátkosrstá kočka

Dvoubarevná britská kočka má srst krátkou a hustou, srst tvoří barevné skvrny, které mají být i po tvářích. I zde je ceněné, pokud kočka má lysinku na obličeji obvykle ve tvaru véčka. Tělo je svalnaté až podsadité. Tlapky mají růžovou barvu, nebo barvu v odstínech skvrn po těle. Hlava je kulatá a i čenich může být buď růžový, či v barvách skvrn na srsti. Oč jsou velké a kulaté v odstínech mědi a oranžové barvy. U této kočky je několik přípustných variet. Kočka může být černobílá, modrobílá, červenobílá, krémovobílá, čokoládovobílá, modrokrémovobílá, lilověkrémovobílá, lilovobílá, černěkrémovobílá, čokoládověkrémovobílá. Povaha těchto koček je velmi přítulná.

Kouřová britská krátkosrstá kočka

Srst u této kočky je krátká a hustá. Spodní část srsti je světlá až stříbrná, horní část je černá. Tělo je podsadité a tlapky jsou černé stejně jako čenich. Oči jsou velké a kulaté v odstínech mědi, zlata a oranžové barvy. Přípustné jsou variety v barvách černé a modré. Povaha této krásné kočky je milá a přítulná.

Britská krátkosrstá kočka činčila

Srst u této kočky je krátká, hustá, převážně bílá, jen na bocích, hlavě, ocásku a uších má tmavé zabarvení. Bílá barva by měla být co nejsvětlejší bez žlutých odstínů. I tělo této kočky je svalnaté a tlapky jsou růžové. Hlava kulatá a široká a čenich je růžový. Oči jsou kulaté a velké, jejich barva je zelená černě orámovaná. U této kočky se připouští různá zbarvení špiček srsti. Povaha je velmi vyrovnaná.

Zdroj: Britská kočka

Jak často kočka močí

Zpravidla kočka močí dvakrát až třikrát denně, což je však ovlivněno příjmem tekutin. Někdy kočky pijí více a jindy zase méně. Pokud u koček pozorujete zvláštní chování během močení, měli byste vyhledat veterinárního lékaře.

Zdroj: Krev v moči u kočky

Americká krátkosrstá kočka

První krátkosrsté kočky se do Ameriky dostaly s evropskými kolonisty koncem 15. století. Lidé byli zvyklí brát si s sebou kočky na cesty, neboť chránily lodě před hlodavci. A tak následně byly kočky všude tam, kde se usídlovali kolonisté. Postupem času a s velkou mírou trpělivosti při křížení se došlo až k dnešnímu známému plemeni americké krátkosrsté kočky. Její tělo je středně velké a poměrně mohutně stavěné. Dobře vyvinutá ramena lemují širokou a prostornou hruď. Stejně jako je osvalené tělo, jsou osvalené i středně dlouhé nohy s poměrně těžkými kostmi. Tlapky kulatého tvaru jsou silné. Středně dlouhý ocas je na základně široký a sbíhá se do zakulacené špičky. Hlava je o něco delší než širší. Má kulatý tvar a poměrně mohutně působící tváře. Nos je mírně prohnutý a pomalu přechází ve čtvercovou tlamu končící mohutnou bradou. Středně velké uši jsou široce posazené od sebe a sbíhají se do kulaté špičky. Oči mají kulatý tvar se stále ostražitým výrazem a rovněž jsou posazeny daleko od sebe.

Tvrdost srsti se může měnit podle druhu ročního období. Krátká srst je poměrně hebká a hustá a na pohled velmi lesklá. V zimě srst získává větší objem než v létě. Americká krátkosrstá kočka se chová pouze v přírodních barvách. Za přírodní barvy jsou považovány barva červená a černá, modrá, želvovinová a krémová, ale i čistě bílá. Mezi těmito zbarveními můžeme najít kombinaci se stříbrnou či s bílými skvrnami.

Barva očí je převážně závislá na barvě srsti, ale nejčastěji můžeme mezi těmito plemeny narazit na zbarvení měděné nebo zelené. Bílým kočkám jsou uznávány oči modré.

Hmotnost kocoura se pohybuje od 3,5 do 4,5 kg a kočky od 3 do 4,5 kg. Délka života je 3–7 let, ale mohou se dožít i více let.

Charakterem se americká krátkosrstá kočka podobá evropské krátkosrsté kočce, ale i přesto se mezi nimi najdou rozdíly. Toto plemeno je velmi hravé, a to od útlého věku až po dospělost, a proto bude kočka nesmírně šťastná, pokud jí dopřejete dostatek místa a prostředků na hraní. Vděčná vám bude, pokud ji vezmete na procházku na kšírkách a dovolíte jí, aby si mohla vylézt na strom. Díky své chytrosti vycházejí dobře s ostatními kočkami, a dokonce i se psy.

Srst tohoto plemene je možno udržovat poměrně dobře. Postačí, když ji jednou týdně vykartáčujete kartáčem z prasečích štětin a poté ji přetřete semišovým hadříkem, abyste zdůraznili lesk srsti. Pokud je kočka v období línání, je dobré použít masážní rukavici nebo gumový hřeben k vyčesávání mrtvých chlupů, ale pozor, abyste na gumový hřeben či rukavici moc netlačili, mohli byste poškodit srst a možná i kůži kočky.

Zdroj: Oblíbené druhy koček

Povaha

Skotská klapouchá kočka má skvělou povahu: je něžná, mírná, zároveň aktivní. Je přátelská, ráda se mazlí a vyhledává lidskou společnost. Člověka doprovází při všech domácích činnostech. Někdy může být majetnická a upozorňovat na sebe, nebývá však příliš dotěrná nebo nepříjemná, vše dělá s mírou tak, aby dala najevo, po čem touží. Vychází dobře i s dalšími zvířaty, je nekonfliktní, učenlivá a hravá. Hodí se i k dětem. Tato kočka je velmi odolná vůči nemocem. Její divoký původ pak připomíná zachovaná schopnost lovce a predátora, proto se nedoporučuje ji pouštět volně ven.

K zvláštnostem se řadí i její jemňounký hlásek, který však skotská klapouchá kočka příliš nevyužívá. Taktéž je natolik mírumilovná, že téměř vůbec nepoužívá drápky. Rovněž je neobvyklé, že spí často na zádech.

Skotská klapouchá kočka se snadno přizpůsobí jakékoliv situaci doma. Cítí se dobře jak v místnosti plné hlučných dětí a psů, tak v pokoji pouze s jednou osobou. Na výstavách nebo na neznámých místech zpravidla nepanikaří. Rychle si zvykne na další zvířata.

Skotská klapouchá kočka se může cítit osaměle, když dlouhou dobu nevidí svého páníčka. V takovém případě ji může rozptýlit pes nebo jiná kočka.

Zdroj: Skotská klapouchá kočka

Americký bobtail

Plemeno oficiálně uznané až v roce 1989 s velmi nejasným původem, dnes v USA velmi oblíbené a charakteristické svým téměř neexistujícím ocasem.

Toto kočičí plemeno je charakteristické zejména tím, že nemá skoro žádný ocas. Americký bobtail má dlouhosrstou i krátkosrstou varietu: gen pro dlouhou srst je však recesivní, takže je tento typ vzácný. Žádoucí je polodlouhá srst a dlouhé licousy na tvářích. Srst amerického bobtaila se nekroutí, i když vypadá huňatě.

Americký bobtail má poměrně svalnaté tělo, mohutné kosti a velké kulaté tlapky. Nejvýraznějším znakem plemene je krátký ocas, který by měl být dlouhý maximálně po paty, ale nesmí být natolik krátký, aby při mírném zvednutí ocasu nebyl téměř vidět. Na hlavě si lze všimnout průměrně dlouhého čenichu s výraznými polštářky hmatových vousů. Oči má bobtail velké, jsou hluboko zasazené a mají mandlový tvar. Během svého života dosahuje hmotnosti 3–7 kg. Ještě je třeba dodat, že svého plného vývinu dosahuje až ve třech letech. Americký bobtail se chová jak v dlouhosrsté, tak v krátkosrsté variantě, i když je třeba říci, že dlouhosrstý bobtail je poměrně vzácný, neboť gen pro dlouhou srst je recesivní. Srst této kočky je dvojitá, svrchní vrstva je tvrdší, zato spodní vrstva je hezky huňatá a jemná. Velmi důležité jsou u bobtaila chloupky rostoucí z uší a u dlouhosrsté varianty jsou žádoucí chomáčky chlupů rostoucí mezi polštářky na packách. U tohoto plemene jsou povoleny všechny kresby a zbarvení. U koček s tabby kresbou je vysoce ceněná pěkná, teplá barva podkladu a u tabby pointů (tedy u koček s tabby kresbou a se siamským zbarvením) se cení zřetelná kresba na těle. Jsou povoleny všechny barvy očí s výjimkou různě zbarvených očí (odd-eyed).

Americký bobtail je velmi přátelské a zvídavé plemeno kočky. Americký bobtail má velmi rád děti a dobře se snese i s ostatními domácími mazlíčky. Tyto kočky jsou známé svou přátelskou a klidnou povahou. Americký bobtail je společenská kočka, která se dobře hodí k dětem a do jakéhokoliv typu domácnosti. Dalším povahovým plusem bobtaila je, že se velmi dobře snáší s jinými kočkami a dobře se snese také se psem. Stejně jako některá ostatní kočičí plemena se může zpočátku chovat rezervovaně vůči neznámým lidem.

Amerického bobtaila si lze pořídit jak v dlouhosrsté, tak v krátkosrsté variantě. Ani u jednoho z druhů této rasy není třeba se příliš starat o srst, bohatě stačí kartáčování jednou týdně, jelikož srst nemá sklon k zacuchání. Přestože je stavba těla amerického bobtaila atletická, je třeba mít na paměti, že toto plemeno má poměrně značný sklon k tloustnutí, tudíž bychom měli dbát na to, aby měla naše kočka dostatek pohybu a aby se jí nedostávalo příliš kalorické stravy.

Zdroj: Oblíbené druhy koček

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskáVeterina

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU