Téma: 

kočka a bílé tečky na srsti


Facebook Twitter Pinterest email tisk

VYPADÁVÁNÍ SRSTI U PSA

Línání

Línání je přirozený proces obnovy srsti. Nastupuje sezónně a je ovlivněno především délkou světelného dne a nepatrně i teplotou. Dochází k němu 2krát do roka. Na jaře se zvířata zbavují zimní srsti a na podzim se touto zimní srstí opět vybavují. Línání v mírné formě probíhá celoročně, souvisí to s růstovým cyklem chlupů, jehož fyziologická délka trvá přibližně 1 měsíc. Bývá označováno jako fyziologické línání.

Línání je nejvýraznější u přírodních plemen se střední srstí, která obsahuje sekundární chlupy (podsadu) a terciární chlupy (chmýří). Do této kategorie patří ovčáci a teriéři.

Zvířata žijící celoročně v bytě mívají sezónní línání méně výrazné, zato línají průběžně celý rok ve zvýšené míře.

Detail odstavce: Línání
Zdroj: Vypadávání srsti u psa
Zveřejněno: 24.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Kocour a lysina na srsti

Dobrý den, naše kočka si nakonec vylízala z malého kolečka dvě lysiny velikosti dlaně. Trvalo to tak 14 dní, přestala si je dál zvětšovat a lysiny zarostly. Zvěrolékař řekl, že to mohla být pouhá alergická reakce. Takže pokud tam nemá nějakou velikou ránu, neřešila bych to.

Zdroj: diskuze Lysiny u kočky
Odesláno: 21.8.2017 uživatelem Tereza
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

SIBIŘSKÁ KOČKA

Nároky

Sibiřská kočka není na chov příliš náročná. Její majitel se musí věnovat hlavně její srsti a správně ji stravovat (to je ale stejné i u ostatních domácích mazlíčků). Sibiřská kočka od svého majitele vyžaduje jen dostatek pozornosti, pokud ji má málo, často psychicky strádá.

Detail odstavce: Nároky
Zdroj: Sibiřská kočka
Zveřejněno: 27.4.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: granule pro německé ovčáky na zlepšení kůže a srsti

Prosím o odpověď,moje fena má problémy s kůží a srstí.Škrábe se, kouše už měla i antibiotika.Krmím na radu Royal Canin pro německé ovčáky ,ale žádná změna.Díky všem za rady.Chotěnovská.

Zdroj: diskuze Granule pro německé ovčáky na zlepšení kůže a srsti
Odesláno: 18.9.2016 uživatelem Jana Chotěnovská
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MAINSKÁ MÝVALÍ KOČKA

Standard plemene

Mainská mývalí kočka se řadí ke středním až velkým polodlouhosrstým plemenům. Tělo by mělo být svalnaté a dlouhé s širokou hrudí. Krk je středně dlouhý, u kocourů silnější než u koček. Tlapky jsou velké a kulaté s huňatými chomáčky mezi prsty. Ocas by měl být stejně dlouhý jako tělo a pokrytý dlouhou splývavou srstí. Hlava je v porovnání s tělem malá. Oči mají být velké, kulaté a posazené šikmo, jejich barva bývá zelená, zlatá či měděná. Bílé kočky mohou mít oči modré nebo nestejně barevné. Mainka má velké, vysoko postavené uši, jež jsou u kořene široké a na koncích zašpičatělé. Srst mainské mývalí kočky je hedvábná a příjemná na dotek. Na přední straně těla je srst o něco kratší než na zadní. Co se týče barvy, povolené je modré, zlaté, červené, bílé, krémové, černé, stříbrné, želvovinové a modře želvovinové zabarvení nebo tečkovaná, mramorová či tygrovaná kresba. Maine Coon cat mívá často bílý límec, rty nebo bradu.

Detail odstavce: Standard plemene
Zdroj: Mainská mývalí kočka
Zveřejněno: 3.6.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

BRITSKÁ KOČKA

Britská koťátka

Díky krásné srsti a roztomilému pohledu jsou britská koťátka velmi roztomilá. Ukázku, jak taková koťátka vypadají, najdete zde: britská koťátka - foto, případně zde: fotografie britská koťata.

Detail odstavce: Britská koťátka
Zdroj: Britská kočka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

SIBIŘSKÁ KOČKA

Srst

Jak bylo zmíněno, srst sibiřské kočky je středně dlouhá, obvykle hustá s nepřiléhavou podsadou. Krycí chlupy jsou tvrdší a drsné na dotek a odpuzují vodu, proto není vhodné toto plemeno koupat, protože by se při koupeli mohl odstranit mastný film, jehož funkce je udržovat a chránit srst i pokožku v rovnováze. Řada chovatelů řeší, jak o srst pečovat, když se kočka nesmí koupat. Vhodnou náhradou koupelí je pudrování a vyčesávání odumřelých chlupů a buněk, a všech nečistot srsti. K vyčesávání se využívá kartáč s jemnými kovovými drátky. K pudrování se používají speciální suché šampony, ale stejnou službu mohou nadělat i běžné pudry určené pro děti. Pudrování by nemělo být příliš časté, stačí jednou měsíčně. Vyčesávání je vhodné zhruba jednou týdně, pokud je to nutné, může být častější. Srst tohoto plemene nemá sklon k plstění, jako u jiných koček. Stejně jako u jiných plemen se i u sibiřské kočky objevují dva typy srsti, a to letní a zimní. V jarních a letních měsících totiž ko

ka ztrácí velké množství chlupů, s tím i souvisí to, že je třeba ji vyčesávat mnohem častěji, dokonce se může stát, že to bude potřeba každý den, nebo alespoň obden. Častější vyčesávání pomůže i zamezit nacházení velkého množství všude po bytě/domě.

Srst koček je hustá, a tak snese i zimní venkovní teploty, stejně tak jim nevadí ani nepříznivé počasí. Pokud je kočka chována v bytě bez možnosti výběhu ven, tráví ráda čas v chladnějších místech, jako je třeba balkon, koupelna, nebo alespoň na studenější dlažbě. Pokud nemá kočka možnost být v chladu, zhorší se i kvalita její srsti.

Detail odstavce: Srst
Zdroj: Sibiřská kočka
Zveřejněno: 27.4.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: black skin

Mame pejska pomeranian, ktery trpi vypadavanim srsti tzv. Black skin. Jako maly byl prvnimi majiteli vykastrovan a drst se opet srovnala. Po dvou letech, ale doslo k opětovnému vypadávani srsti. Zkouseli jsme ho léčit na problemy se stitnou žlázou. Davame mu prasky s obsahem melatoninu, ale vysledky se stale nedostavuji. Věk 4 roky.
Dekuji za radu. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Black skin
Odesláno: 6.11.2016 uživatelem Běla Binková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MAINSKÁ MÝVALÍ KOČKA

Kočka s průkazem původu nebo bez něj

Před výběrem kotěte se pečlivě seznamte se standardem plemene, abyste věděli, jak má správná mainka vypadat a jak se má chovat.

Chovem se zabývá velké množství chovatelských stanic, takže je potřeba pečlivě vybírat. Napovědět vám mohou webové stránky, rovněž se zajímejte o reference u ostatních chovatelů tohoto plemene.

Vždy chtějte vidět rodiče koťat, u kterých si kromě chování všímejte také stavu srsti a toho, zda působí celkově zdravým dojmem.

Orientační cena mainské mývalí kočky určené na chov s průkazem původu se pohybuje v rozmezí 7–30 tisíc Kč. Navzdory relativně vyšší pořizovací ceně je o mainské mývalí kočky v České republice mimořádný zájem a počet chovatelů tudíž rok od roku roste. Není se čemu divit, svým robustním tělem budí pozornost. Díky atraktivnímu vzhledu, který se snoubí s milou povahou, se tato kočka pro mnohé chovatele stává osudovým plemenem, jemuž zůstanou věrni po celý svůj život.

Lze koupit i kočky bez průkazu původu, jejich cena se pohybuje kolem 4 tisíc Kč.

Detail odstavce: Kočka s průkazem původu nebo bez něj
Zdroj: Mainská mývalí kočka
Zveřejněno: 3.6.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Ztráta srsti štěně Pomerain prosím o radu :( !!

Tedy takt jsem to pochopila správně že jste si ho brala v cca 4 týdnech....to je naprosto šílené...pokud chcete,pošlete mi Váš e-mail.

Zdroj: diskuze Ztráta srsti štěně Pomerain prosím o radu :( !!
Odesláno: 16.3.2017 uživatelem Andy
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

BRITSKÁ KOČKA

Kočka s průkazem původu / bez průkazu původu

Průkaz původu dokazuje, že kočka, kterou jste si zakoupili, má známé předky, slouží jako důkaz toho, že jste si koupili plemeno, které jste chtěli. Pokud si pořídíte britskou kočku bez průkazu původu, nemůžete mít jistotu, že se jedná opravdu o to správné plemeno. Kočka s průkazem původu je samozřejmě dražší, ale za to znáte rodiče, víte, že se zúčastnili minimálně jedné výstavy, kde byly známkovány, věk koťat je hlídán a stejně tak počet vrhů u koček.

Detail odstavce: Kočka s průkazem původu / bez průkazu původu
Zdroj: Britská kočka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Kočka

Co dělat naše kočka pořídila jedno kotě tři dny nic ,ale ještě má určitě aspoň podle mě tři mám o ní strach co dělat já vím k doktorovi,ale je pořád zalezlá a nechce vylézt potřebují Vaší radu Mockrát Děkuji!!!

Zdroj: diskuze Kočka
Odesláno: 17.5.2018 uživatelem Štefan Sakač
Počet odpovědí: 0

BRITSKÁ KOČKA

Druhy britských koček

Černá britská krátkosrstá kočka

Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.

Bílá britská krátkosrstá kočka

Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u  kočky černé britské krátkosrsté.

Krémová britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.

Modrá britská krátkosrstá kočka

Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.

Modrokrémová britská krátkosrstá kočka

Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré. Tělo je podsadité, tlapky mohou být růžové i modré, případně se může jednat o směs těchto barev. Hlava je kulatá a čenich má modrou barvu. Oči jsou velké a kulaté v odstínech oranžové až zlaté. Variety se u této kočky žádné nepřipouštějí. Pro tuto kočku je typická zvědavost a čilost.

Mramorovaná britská krátkosrstá kočka

Pro srst u tohoto druhu kočky je typické mramorování. Mramorování má černou barvu. Srst je krátká a na první pohled je vidět její kresba. Na nohou srst tvoří pruhy, které působí jako náramky. Stejně jako u ostatních britských koček je tělo podsadité. Tlapky mají barvu červenou. Hlava je kulatá a široká, čumák má výraznou červenou barvu. Oči jsou velké, kulaté v odstínech mědi a zlata. U oka bývá viditelný pruh. U této kočky jsou tři přípustné variety, první má na boku kresbu ve tvaru mraků, druhý má kresbu podobnou spirálám, třetí typ je stříbřitá černě mramorovaná britská kočka. Pro tuto kočku je typická přítulnost.

Želvovinová britská krátkosrstá kočka

I u této kočky je srst krátká a hustá. Červené, černé či krémové skvrny by měly být stejnoměrně rozmístěné po celém těle. Pokud taková kočka má navíc ještě na hlavně lysinku ve tvaru plamínku, je velmi ceněná. I tato kočka má podsadité tělo, tlapky jsou růžové, černé nebo kombinované. Hlava je kulatá a čenich má černou barvu. Oči jsou velké a kulaté v odstínech oranžové a měděné. Přípustnými varietami jsou želvovinová s bílou barvou a modřeželvovinová s bílou. Tato kočka je i svou povahou okouzlující, živá a bystrá, ráda si hraje.

Dvoubarevná britská krátkosrstá kočka

Dvoubarevná britská kočka má srst krátkou a hustou, srst tvoří barevné skvrny, které mají být i po tvářích. I zde je ceněné, pokud kočka má lysinku na obličeji obvykle ve tvaru véčka. Tělo je svalnaté až podsadité. Tlapky mají růžovou barvu, nebo barvu v odstínech skvrn po těle. Hlava je kulatá a i čenich může být buď růžový, či v barvách skvrn na srsti. Oč jsou velké a kulaté v odstínech mědi a oranžové barvy. U této kočky je několik přípustných variet. Kočka může být černobílá, modrobílá, červenobílá, krémovobílá, čokoládovobílá, modrokrémovobílá, lilověkrémovobílá, lilovobílá, černěkrémovobílá, čokoládověkrémovobílá. Povaha těchto koček je velmi přítulná.

Kouřová britská krátkosrstá kočka

Srst u této kočky je krátká a hustá. Spodní část srsti je světlá až stříbrná, horní část je černá. Tělo je podsadité a tlapky jsou černé stejně jako čenich. Oči jsou velké a kulaté v odstínech mědi, zlata a oranžové barvy. Přípustné jsou variety v barvách černé a modré. Povaha této krásné kočky je milá a přítulná.

Britská krátkosrstá kočka činčila

Srst u této kočky je krátká, hustá, převážně bílá, jen na bocích, hlavě, ocásku a uších má tmavé zabarvení. Bílá barva by měla být co nejsvětlejší bez žlutých odstínů. I tělo této kočky je svalnaté a tlapky jsou růžové. Hlava kulatá a široká a čenich je růžový. Oči jsou kulaté a velké, jejich barva je zelená černě orámovaná. U této kočky se připouští různá zbarvení špiček srsti. Povaha je velmi vyrovnaná.

Detail odstavce: Druhy britských koček
Zdroj: Britská kočka
Zveřejněno: 17.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Zlamana srst

Dobrý večer, naše fenka má 1 a půl roku. Vyšetření na štítnou žlázu a krevní obraz měla v pořádku. Krmivo máme Meradog. Postižené místo zlamane srsti se mírně rozšiřuje. V postizenem místě nemá žádné šupiny ani zarudlé skvrny. Děkuji Horáková

Zdroj: diskuze Zlamana srst
Odesláno: 25.3.2016 uživatelem Blanka Horáková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

BLECHY U KOČEK

Jak poznat blechy u kočky

Blechy jsou nejčastějšími parazity, kteří se vyskytují u koček. Jednou za život je má určitě každá kočka. Většina z nich trpí blechami neustále, a tak se musí pravidelně odblešovat. Bohužel odblešení kočky není vůbec jednoduché, protože blechy se nacházejí nejen v její srsti, ale i na všech pokrývkách a místech, kde kočka pobývá. Stačí jedno bleší vajíčko a kočka má blechy zpět. A když přijde do kontaktu s jinou zablešenou kočkou, opět blechy chytne.

Mezi typické příznaky blech u kočky patří, že se kočka intenzivně škrábe, takže následně můžete nalézt kousance červené barvy ne její kůži. Může mít dokonce na kůži holá místa, lysiny (objevují se spíše u hlavy), potom mluvíme o alergii na bleší kousnutí.

Blecha měří několik milimetrů, je plochá a viditelná pouhým okem. Barvu má zrzavou až tmavě zrzavou. Můžete si také všimnout, že dobře skáče. Blecha klade vajíčka a vylučuje trus, který najdete v srsti kočky – vypadá jako černé kuličky. Pokud tyto kuličky položíte na papír a navlhčíte je, okolí se zbarví do červena. Je to proto, že trus obsahuje nestrávenou krev, kterou se pak živí larvy. Blecha klade vajíčka, která se ale neudrží na srsti zvířete, a tak se ze srsti uvolňují do okolního prostředí. Asi za 4 týdny vyroste dospělý jedinec, který pak začne sát krev zvířete. Může ale kousnout také člověka.

Zvýšená citlivost na bleší kousnutí či alergická dermatitida se obvykle projevují nesnesitelným svěděním. Svědění může způsobit i jedno nebo dvě bleší kousnutí týdně, tudíž se může projevovat i poté, co jste již s likvidací blech začali. Příznaky se obvykle objevují epizodicky, většinou se však s přibývajícím věkem horší.

U koček se často projevuje onemocnění zvané neurodermatitida (zánětlivé onemocnění kůže, které může být i psychogenního původu), které má za následek problémy s chováním a úzkostné stavy. Spolehlivým ukazatelem zablešení je časté a nepříjemné svědění, ztráta srsti a strupy na kůži kočky. Ve většině případů je zadní část těla postižena více než oblast hlavy a krku, ale kočky, které trpí alergií, mohou mít léze kdekoli. Blechy nebo jejich nečistoty mohou být více či méně viditelné.

Detail odstavce: Jak poznat blechy u kočky
Zdroj: Blechy u koček
Zveřejněno: 17.8.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: vypadávání srsti u psů

Děkuji Vám za tak rychlou odpověď,ve vyšetření krvi ji nic nenašli.Budeme zkoušet Vaše
rady a dám vědět jak jsme dopadli.Třeba pomůžeme tak ostatním majitelům pejsků při
rozhodování.
Ještě jednou děkuji,Dřevojánková.

Zdroj: diskuze Vypadávání srsti u psů
Odesláno: 15.1.2017 uživatelem Helena Dřevojánková
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KOČIČÍ VŠI

Všenka u koček

Všenky jsou šedobílí paraziti velikosti 1–1,5 mm, živí se kožními šupinami a sekrety kožních žláz. Obvykle se vyskytují v oblasti hlavy, krku, zadních nohou a často ve vírcích srsti. Všenka naklade až 300 hnid. Dospělá všenka i její nymfa jsou velmi rychlé, chceme-li ji chytit, tak nejlépe do 5cm proužku izolepy, kterou několikrát za sebou rychle přitiskneme ke kůži do náhle odhrnuté srsti, například za hlavičkou na krku. Půlmilimetrové hnidy jsou nalepovány k rostoucímu chlupu zespod u kůže a pak zavíčkovány. Jak chlup roste, posunuje se nalepená hnida dále od kůže kočky. Hnida je zprvu bílá, pak tmavne (v bílé srsti můžete tmavou hnidu krásně vidět), hnidu lze velice obtížně odlepit, neboť velmi dobře na chlupu drží a je velice drobná. I mrtvé hnidy a jejich zbytky po vylíhnutí drží ještě dlouho na chlupu, odpadnou až po týdnech. Celkový vývoj všenky trvá 2–3 týdny. Mimo hostitele přežije 1–2 dny.

Ke svědění a neustálému olupování kožních buněk se často přidá plíseň a svrab a celou situaci tak zkomplikují. Kočka se všenkami nakazí od jiných koček, hřebeny či prostředím, kde žije infikované zvíře, ale také to může být kontakt s podložkou na výstavách, kam takový černý pasažér seskočil.

Jdou všenky na člověka

Všenky u lidí jsou druhově specifické, takže přenos všenky na člověka není možný.

Jak se zbavit všenek

Nejdříve zahubte parazita použitím minerálního spreje nebo prášku Insekt-Ex, poté kočku vykoupejte antiparazitním šamponem a následně jí ošetřete pokožku minerálním nebo avokádovým olejem. Ten kůži zklidní. Má-li zvíře na kůži ranky, ekzém, otlaky nebo jiné poškození, ulevíte mu například tea tree olejem nebo speciálním balzámem na kůži a tlapky.

Detail odstavce: Všenka u koček
Zdroj: Kočičí vši
Zveřejněno: 23.10.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: gazsova@seznam.cz

dobry den chci se zeptat nasemu pejskovi se udelalo neco na srsti ale nevim co to je jsou to takovy boulicky ale jsou mekky muzete mi poradit co to je dekuji gazsova

Zdroj: diskuze Psí nemoci vyrážka foto
Odesláno: 27.10.2017 uživatelem žaneta
Počet odpovědí: 12 Zobrazit odpovědi

KREV V MOČI U KOČKY

Jak často kočka močí

Zpravidla kočka močí dvakrát až třikrát denně, což je však ovlivněno příjmem tekutin. Někdy kočky pijí více a jindy zase méně. Pokud u koček pozorujete zvláštní chování během močení, měli byste vyhledat veterinárního lékaře.

Detail odstavce: Jak často kočka močí
Zdroj: Krev v moči u kočky
Zveřejněno: 25.1.2017

BOULE V SRSTI KOČEK

Dermatofytóza – plíseň

Dermatofytóza je způsobena kožními plísněmi. Může jít o plíseň kůže, drápků i chlupů. Často plísní onemocní kočky mladší 12 měsíců nebo stará, imunosuprimovaná a podvyživená zvířata. Kočka se nakazí nejčastěji přímým kontaktem s nemocným zvířetem nebo pobytem v místech, kde se nakažené zvíře pohybovalo. Nákaza obvykle pronikne do kůže v místě porušení ochranné bariéry kůže nebo v místě s povrchovým poraněním.

Příznaky dermatofytózy se těžko rozpoznávají. Mohou se projevit jen jako polámané chlupy na tvářích a uších nebo jako malá okrouhlá místa se šedavou šupinatou kůží, nejčastěji na hlavě, uších, tlapkách a zádech. Plíseň může napadnout i drápy, které se pak snadno lámou, drolí a jsou velmi bolestivé. Kočky si většinou plíseň na srsti rozškrábou, čímž vznikne absces. Zvíře může být ale také pouze přenašečem, aniž samo onemocní.

Diagnóza se potvrzuje kultivací chlupů a kožního seškrabu.

Plísňová onemocnění lze léčit řadou antiseptických krémů a ve vážných případech i protiplísňovými přípravky. Při léčbě se doporučuje kočku ostříhat a léčit všechna další zvířata v domácnosti. Doporučuje se pravidelně vysávat domácnost a prát pelíšky na vysoké teploty. Spory plísní jsou velmi odolné a mohou v domácnosti vydržet ještě řadu měsíců. Již vyléčená kočka se pak může opětovně nakazit. Spolehlivě ji v tomto případě ochrání pouze očkování.

Dermatofytóza je dobře léčitelná a neohrožuje život kočky, je však přenosná na člověka.

Detail odstavce: Dermatofytóza – plíseň
Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno: 17.2.2016

BRITSKÁ KOČKA

Nároky na chov

Britská kočka je v podstatě nenáročný mazlíček. Její krátká srst nevyžaduje žádnou přehnanou péči, stačí ji vyčesávat v době línání. Občas je potřeba vyčistit uši a zastřihnout drápky. Je třeba si dávat pozor jen na stravu, protože tyto kočky mají tendence tloustnout. Strava by měla být kvalitní a suchá. Krmit by se měly jednou nebo dvakrát denně. Kočka je samostatná, a přestože se jedná o celkem velké kočičí plemeno, je vhodná pro svou povahu i do malého bytu.

Detail odstavce: Nároky na chov
Zdroj: Britská kočka
Zveřejněno: 17.2.2016

BOULE V SRSTI KOČEK

Kožní absces

Abscesy se u koček vyskytují dosti často. Vznikají poraněním (kousnutím, škrábnutím, úderem, proležením při delší přepravě, případně spadne-li něco těžšího na kočku). Abscesy se také mohou objevit následkem nakažlivé choroby v lymfatických uzlinách na hlavičce nebo na bříšku, mohou vzniknout i v místě, kde byla kočka vakcinovaná. Kočka je totiž samopoškozovatelka, pokud může, rozškrábe si nemocné místo, kde je uvnitř zánět, místo vylíže tak, že zde pak nemá srst. Záněty se obvykle vyhojí samy, někdy však dojde ke zvýšené tvorbě hnisu, který tělo kočky odvádí v omezené míře nebo vůbec. Na postiženém místě pak vznikne hnisem naplněná boule. Kočka může dostat horečku. Pokud se absces neléčí, někdy praskne a hnis vyteče, jindy zatvrdne a často se tvoří i nový na stejném místě. Malý absces lze vyléčit antibiotiky. Přistupuje se i k otevření a vyčištění pod narkózou. Někdy se i drénuje, aby se předešlo novým potížím.

Velmi účinné jsou výplachy silným roztokem hypermanganu a vytlačování hnisu z rány, která je drénovaná. Toto je potřeba dělat nejméně 14 dnů, a pokud si na to majitel kočky netroufá, tak chodit k veterináři. Zákrok je sice drastický, je potřeba obsluha dvou osob, ale touto metodou a pomocí antibiotik se dá vyléčit úspěšně.

V případě vzniku abscesu je nutné chirurgické ošetření. Vyčkávání, že se absces zhojí nebo samovolně otevře, může být pro kočku smrtelně nebezpečné.

Detail odstavce: Kožní absces
Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno: 17.2.2016

BENGÁLSKÁ KOČKA

Charakteristika

K prvnímu pokusu o vyšlechtění dnešní bengálské kočky došlo v šedesátých letech 20. století, a to ve Spojených státech. Cílem bylo vyšlechtění přátelské a plně domestikované domácí kočky s alespoň částečným zachováním podoby a fyzických vlastností kočky divoké, což bylo snem mnoha chovatelů. První křížení však neiniciovali chovatelé, ale američtí genetikové, neboť u divokých bengálských koček byla zjištěna nepřítomnost genu kočičí leukémie, vůči níž tak byla tato kočka imunní. I přes snahu genetických vědců se však křížení nedařilo a další chov narážel na problém neplodnosti kocourů a těžké ochočitelnosti koťat první generace, což další pokusy téměř zastavilo.

Další pokus o zkřížení se tak opakoval až o několik desítek let později, kdy se o něj pokusila Američanka Jean Millová, která byla již dopředu obeznámena s možnými úskalími a problémy, které by případně mohly nastat. Chovatelka tak počítala s divokostí původního plemene i s možnou neplodností kocourů první generace. Tu vyřešila šlechtěním pouze samičích koťat s domestikovanými kocoury, čímž byla plodnost zaručena, neboť neplodnost se objevovala pouze u samců. I přesto však byl chov značně problematický a všeobecně byla přijata až čtvrtá generace původních koček, kterou ale uznaly jen některé z chovatelských asociací. Evropská FIFE uznala bengálské kočky teprve v roce 1998.

I když vyšlechtění bengálské kočky patří k největším chovatelským úspěchům, její šlechtění není ještě zcela ukončeno, neboť v některých chovných programech se dodnes používají divoké bengálské kočky.

Bengálská kočka má dlouhé a svalnaté tělo. Ocas bývá střední délky a na konci je vždy černě zbarvený. Hlava je vzhledem k tělu malá protáhlá. Toto plemeno má velmi hustou srst a můžeme se setkat s celou řadou provedení s hnědou barvou v odstínech žluté či zlaté. Méně časté bývá provedení bílé, stříbrné, modré a vzácně se objevuje černé zbarvení celého těla.

Opticky se sice tato kočka podobá malému africkému leopardovi, ocelotovi nebo tygrovi, ale navzdory svému divokému vzhledu má velmi přítulnou povahu a s hlasitým předením se ráda nechává rozmazlovat od svého člověka.

Bengálská kočka má dosti dlouhé, svalnaté a dobře vyvinuté tělo s těžkými kostmi. Zadní nohy jsou o něco delší než přední a tlapky jsou relativně velké a kulaté. Ocas je střední délky, pevný na dotek, má zakulacený koneček, který je vždy černě zbarvený. Klínovitá hlava je v poměru k tělu malá a je o něco delší než širší. Malé uši jsou namířeny trochu dopředu, široce nasazené a nesmějí mít žádné štětinky. Nos je dlouhý a široký s lehkým prohnutím v místě, kde přechází v horní část lebky. Oči jsou velké, mají mandlovitý až kulatý tvar, bývají v barvě zlaté, zelené, oříškové nebo modré. Velmi žádoucí jsou výrazné polštářky hmatových chlupů. Typická bengálská kočka má krátkou až středně dlouhou srst. Koťata smějí mít srst trochu delší. Textura srsti je hustá, bohatá a měkká, je neobyčejně jemná a hedvábná. Hmotnost těchto koček se pohybuje v rozmezí 0,5–3,5 kg, délka těla je 44–107 cm, výška 41 cm, délka ocasu je 15–44 cm.

Barevné variace bengálské kočky:

  • hnědá – kočka má žlutavou až tmavě oranžovo-červenou základní barvu. Kresba je v barvě černé, hnědé, čokoládové nebo skořicové. Žádoucí je opět zřetelný kontrast mezi kresbou a podkladem. Barva očí je žlutá až zelená.
  • seal lynx point – tato barevná varianta byla získána tím, že se ke křížení přidala kočka siamská. Tlama, nohy a uši jsou vždy tmavší barvy než zbytek barvy těla. Přesto není cílem, aby byly odznaky příliš nápadné: je žádoucí, aby mezi odznaky a zbytkem těla byl co nejmenší barevný kontrast. Barva očí je modrá.
  • sepia seal mink tabby – tato barevná varieta se získala přikřížením koček barmských a siamských. Sepia mink tabby je relativně málo se vyskytující barva. Základní barva je slonovinová, krémová nebo světle hnědavá. Barva kresby kolísá od červenavé po tmavě hnědou. Barva očí kolísá od zelené po modrozelenou.
  • seal lynx point a sepia seal mink tabby – sněžné bengálské kočky. Koťata sněžných „bengálek“ se obvykle rodí se světlým zbarvením srsti. Neurčité kresby se stanou zřetelnými po několika týdnech. Než srst dosáhne své konečné barvy, může to trvat rok a půl.
Kresby srsti bengálské kočky jsou:

  • tečkovaná – tečky musí zřetelně kontrastovat s barvou podkladu. Srst by měla vykazovat vždy tečky na břiše, zřetelné M na čele a kroužky kolem ocasu.
  • rozeta – je otevřená dvoubarevná skvrna se zřetelným kontrastním okrajem, jedná se momentálně o nejvíce žádanou nejvyšlechtěnější kresbu.
  • mramorovaná – kresba je v hrubých rysech srovnatelná s mramorovanou kresbou orientální kočky, ale místo kulatých vzorů musí být naopak protažená do délky. Na břiše jsou také malé kulaté skvrnky, žádoucí je zřetelný kontrast a skvělá kresba.
Pro původní divokou bengálskou kočku se v zahraničí používá název Asian Leopard Cat, což často vede k chybným překladům a k tomu, že se pak můžeme v různých časopisech či publikacích setkat s tvrzením, že bengálská kočka byla vyšlechtěna z leoparda, či dokonce tygra.

Detail odstavce: Charakteristika
Zdroj: Bengálská kočka
Zveřejněno: 30.10.2016

BOULE V SRSTI KOČEK

Dermatitida – zánět kůže – ekzém

Dermatitida je porucha kůže, obyčejně nazývaná jako ekzém.

Základním klinickým příznakem bývá svědění. Kočka se často a usilovně drbe a vykusuje si kůži na postižených místech. Zánětlivá ložiska bývají zanícená, suchá, s odlupující se kůží. Při neléčené dermatitidě bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá. Je to velmi časté onemocnění koček, které může mít mnoho příčin. Důležité je přesně stanovit, o jaký druh dermatitidy se jedná. Často má tato nemoc podobu šupinkovitých lysinek na kůži, na kterých se tvoří puchýřky a boláky.

Rozlišujeme tři základní druhy dermatitidy:

  • Kontaktní dermatitida – je způsobena přímými stykem s alergeny. K nejběžnějším patří alergie na obojky proti blechám, mycí prostředky a podobně.
  • Alergická dermatitida – je reakcí na určitý druh potravy nebo na bleší výkaly.
  • Sluneční dermatitida – způsobuje zarudnutí a svědivá místa hlavně na ušních boltcích bílých koček.
Při podezření na dermatitidu se obraťte na veterináře. Je důležité zabránit kočce, aby se škrábala. Toto onemocnění lze léčit antibiotiky, protizánětlivými léky nebo hormonálními přípravky. Solární dermatitidu zvládnete namazáním postiženého místa ochranným krémem. Pokud se u kočky objeví reakce na obojek proti blechám, sundejte ho.

Detail odstavce: Dermatitida – zánět kůže – ekzém
Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno: 17.2.2016

SIBIŘSKÁ KOČKA

Alergie na sibiřskou kočku

Výhodou tohoto kočičího plemene je, že sibiřská kočka je známá také jako hypoalergenní kočka, takže je možné ji zařadit mezi plemena vhodná pro alergiky. Sibiřská kočka patří mezi vhodná plemena koček vhodná pro alergiky. Alespoň podle některých studií, které tvrdí že toto plemeno má snížené množství proteinu Fel d1, což je nejčastější kočičí alergen vyskytující se ve slinách, odumřelých částech kůže, mazových a konečníkových žlázách (kočičí alergeny jsou lepivé a drobné, znečišťují všechny prachové částice, a tak se šíří vzduchem, čímž se dostávají do dýchacího ústrojí lidí a jsou tak nebezpečné pro alergiky). Alergická reakce na sibiřské kočky se projevuje jen u některých alergiků. I tak se ale nedá spoléhat na to, že alergik u sibiřské kočky nebude mít žádnou reakci.

Detail odstavce: Alergie na sibiřskou kočku
Zdroj: Sibiřská kočka
Zveřejněno: 27.4.2018

KOČIČÍ VŠI

Dravčík kočičí

Dravčík kočičí (cheyletielóza) je roztoč, který parazituje na povrchu kůže koček (dravčíci u koček, kočičí paraziti v srsti), kde se živí tkáňovým mokem. U dospělých koček způsobuje tento parazit v srsti většinou mírné ložiskové změny nebo se neprojeví vůbec a kočka je pouze přenašečem. U koťat je však průběh onemocnění mnohem výraznější.

Dravčíci svou přítomností způsobují exfoliativní dermatitidu, což se projeví zarudnutím kůže a tvorbou šupin, které nacházíme v srsti kočky. Šedožlutí dospělci dravčíků jsou velcí až 0,8 mm a připomínají lupy – říká se jim také „pochodující lupy“. Onemocnění provází svědivost různého stupně. Nejčastější lokalizací je krk a záda.

Onemocnění potvrdí veterinární lékař mikroskopickým vyšetřením vzorků, které získá ze srsti. Odběr vzorku pomocí lepicí pásky, která se poté prohlédne pod mikroskopem, je pro kočku nebolestivý. Vždy se ale nemusí podařit takto parazita zachytit, protože kočky jsou velmi pečlivé při starosti o srst a spoustu parazitů slížou, a navíc u dospělých koček je počet parazitů nízký. Srst kočky se tedy musí vyšetřit pečlivě. Další metodou odběru vzorku je kožní seškrab a vyšetření vytrhnutých chlupů, na kterých se vyskytují vajíčka dravčíků.

Jak zlikvidovat dravčíka

Léčba dravčíkovitosti spočívá v podání akaricidních přípravků ve formě spot-onu, spreje nebo koupele. Pokud chováte více koček, je třeba ošetřit všechny, protože dravčíkovitost je velmi nakažlivé onemocnění. Riziko přenosu je velké hlavně tam, kde je velká koncentrace zvířat a kde jsou ve vzájemném kontaktu (burzy, výstavy, chovné stanice, útulky).

Používají se přípravky s těmito účinnými látkami:

  • selamectin (Stronghold spot-on),
  • moxidectin (Advocate spot-on),
  • fipronil (Frontline spot on, Controline spot-on).

Detail odstavce: Dravčík kočičí
Zdroj: Kočičí vši
Zveřejněno: 23.10.2018

SKOTSKÁ KLAPOUCHÁ KOČKA

Povaha

Skotská klapouchá kočka má skvělou povahu: je něžná, mírná, zároveň aktivní. Je přátelská, ráda se mazlí a vyhledává lidskou společnost. Člověka doprovází při všech domácích činnostech. Někdy může být majetnická a upozorňovat na sebe, nebývá však příliš dotěrná nebo nepříjemná, vše dělá s mírou tak, aby dala najevo, po čem touží. Vychází dobře i s dalšími zvířaty, je nekonfliktní, učenlivá a hravá. Hodí se i k dětem. Tato kočka je velmi odolná vůči nemocem. Její divoký původ pak připomíná zachovaná schopnost lovce a predátora, proto se nedoporučuje ji pouštět volně ven.

K zvláštnostem se řadí i její jemňounký hlásek, který však skotská klapouchá kočka příliš nevyužívá. Taktéž je natolik mírumilovná, že téměř vůbec nepoužívá drápky. Rovněž je neobvyklé, že spí často na zádech.

Skotská klapouchá kočka se snadno přizpůsobí jakékoliv situaci doma. Cítí se dobře jak v místnosti plné hlučných dětí a psů, tak v pokoji pouze s jednou osobou. Na výstavách nebo na neznámých místech zpravidla nepanikaří. Rychle si zvykne na další zvířata.

Skotská klapouchá kočka se může cítit osaměle, když dlouhou dobu nevidí svého páníčka. V takovém případě ji může rozptýlit pes nebo jiná kočka.

Detail odstavce: Povaha
Zdroj: Skotská klapouchá kočka
Zveřejněno: 30.10.2016

BOULE V SRSTI KOČEK

Kočičí akné

Kočičí akné se léčí hormonálně, je tedy zapotřebí vyhledat specialistu endokrinologa, jelikož použití hormonů s sebou může přinést i velkou řadu nežádoucích účinků. Než se přikročí k léčbě, je zapotřebí zjistit, zda náhodou nejde o trudníka, což je parazitární onemocnění koček projevující se drobnými černými tečkami na kůži pouze na bradě nebo mezi fousy na tváři. Trudník se léčí velmi naředěným roztokem Ectodexu, kdy se 1x za 5 dní potírá postižené místo, a kromě toho se kočce koupí obojek zvaný Preventic (obsahuje stejnou účinnou složku), který nosí stále, dokud není po problémech.

Akné na bradě a spodní čelisti bývá způsobeno ucpáním pórů v kůži. Akné má podobu malých vřídků, pupínků nebo černých teček. Pokud by došlo k většímu výsevu pupínků, poraďte se s veterinářem. Někdy je nutná léčba antibiotiky.

Akné a trudník se poměrně špatně klinicky rozlišují (u akné by měl být hormonální problém potvrzen laboratorním vyšetřením krve), a navíc je poměrně častý výskyt obojího současně.

Kočka s porušeným hormonálním řízením je velmi náchylná k parazitárním i bakteriálním nemocem všeho druhu. Je tedy nutné kočku ukázat dobrému veterináři, pohovořit s ním na téma krevního vyšetření a nastavení adekvátní hormonální léčby, na které může být kočka po celý zbytek života. Krev se odebírá proto, aby byla zjištěna správná hladina hormonů při dlouhodobém podávání.

Detail odstavce: Kočičí akné
Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno: 17.2.2016

BRITSKÁ KOČKA

Cena britských koček

Právě průkaz původu u britských koček určuje cenu. Bez průkazu původu seženete britskou kočku od 3 000 zhruba do 5 000 (cena je individuální, samozřejmě může částku 5 000 přesáhnout). S průkazem původu je již cena vyšší, pohybuje se zhruba od 5 000 do 10 000 (i zde může být částku vyšší, záleží na původu kočky). U určování ceny je také důležité, jestli kočka splňuje přípustné variety. Pokud ne, cena je nižší.

Detail odstavce: Cena britských koček
Zdroj: Britská kočka
Zveřejněno: 17.2.2016