KDYZ PES LAPA PO DECHU

Teplota

Teplota králíčka je o něco vyšší než u člověka v průměru je to kolem 38,5 stupně celsia. Zajímavé je, že králík nemá potní žlázy a pokud je v klidu, tak jeho dechová frekvence je asi 50 dechů za minutu a pulz je 120/150 minutu.

Zdroj: Fyziologie zakrslých králíčků

Diskuze

V diskuzi KDYZ MA KOCKA KOZNI PROBLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.

Dobrý den, máme úplně stejný problém, už to trvá rok a žádné zlepšení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Kalousková.

Dobrý den!Mohu se zeptat zda se přišlo na to o co se jedná?Máme stejný problém, rozškrábaný celý krk a strupy a nic nepomáhá.Děkuji moc za jakoukoli odpověď.

Zdroj: diskuze Kdyz ma kocka kozni problem

Co dělat, když pes špatně dýchá

Počítání dechů za minutu a posouzení způsobu dýchání může být velmi důležité při akutních stavech. Proto zjistěte, jakou dechovou frekvenci má váš pes za normálních okolností. Nejlepší je dech posuzovat, když pes spí. Nikdy nepočítejte dechy v době, kdy je mu teplo nebo hodně běhá. Normální dechová frekvence je 10 až 30 dechů za minutu. Pokud se pes dýcháním právě chladí, může mít klidně i 200 dechů za minutu. Posouzení způsobu dýchání je také důležité. Při normálním dýchání se při nádechu hrudník roztáhne a při výdechu se zase vrátí do původní polohy. Vydechování by nemělo vyžadovat žádnou námahu. Pokud si všimnete, že váš pes při výdechu používá břišní svaly, vydává hlasité zvuky, lapá po dechu, dýchá povrchově nebo ho dýchání bolí, navštivte veterinárního lékaře. Nejste-li si jisti, jestli váš pes vůbec dýchá, dejte mu před nos kousek vaty. Pokud se vata hýbe, pes dýchá. Můžete také použít zrcátko, dejte jej psovi před čenich, a když se na něm sráží pára, pes dýchá.

Zrychlené dýchání u psa může být způsobeno přehřátím. Jestliže pes zrychleně dýchá kvůli přehřátí, odveďte ho do (pokud možno) chladné, větrané místnosti a ochlaďte ho. Ideálně mu můžete dát tlapky do chladné vody nebo ho zabalit do namočeného ručníku. K ochlazování nepoužívejte ledovou vodu, protože velká změna teploty by psovi mohla způsobit šok. V horkých dnech psa nikdy fyzicky nepřetěžujte.

Někteří psi dýchají zrychleně také v případě, když cítí strach, úzkost nebo napětí. To jsou všechno emoce, které mohou způsobit zvýšení tělesné teploty.

Pokud zrychlené dýchání doprovází zvracení, průjem či nafouknuté břicho, na nic nečekejte a vyhledejte pomoc veterinárního lékaře. Když se pes rychle zadýchává nebo nemůže popadnout dech i po menší fyzické aktivitě, může to signalizovat onemocnění srdce nebo plic. Obecně platí, že brachycefalická plemena, tedy plemena s krátkými nebo zploštělými čenichy, mají větší problémy s dýcháním než psi s dlouhým čenichem. Vzhledem ke stavbě své lebky jsou totiž vystaveni většímu riziku respiračních problémů – je pro ně těžší se ochladit. Proto na to myslete, jestli máte doma buldoka, boxera, buldočka nebo třeba mopse, a tato plemena během parných dnů maximálně šetřete.

Jestliže máte jen podezření, že na abnormální změnu dýchacího rytmu vašeho psa opravdu nemá vliv okolní prostředí či jeho předešlá aktivita, anebo má pes problém s normálním pohybem či vstát – rozhodně je na místě vyhledat veterinárního lékaře. Rychlé dýchání u psů může způsobovat mnoho typů nemocí. Může jít o problém s erytrocyty, plícemi a jinými vnitřními a mimo jiné životně důležitými orgány psa.

Pokud pes dýchá výrazně jiným způsobem, to znamená, že se zvyšuje frekvence dechů, které jsou chrčivé nebo šelestící, a přidruží se i suchý kašel, jedná se pravděpodobně o příznak onemocnění průdušnice, průdušek nebo plic. Často je to provázeno teplotou, poruchami příjmu potravy nebo bolestivostí při nádechu. I počínající zánět v oblasti dýchacích cest se může rozvinout v život ohrožující stav, a proto by měl být včas vyšetřen veterinářem. Kromě toho je třeba i vyloučit sice vzácnou, ale přesto dosud se vyskytující nemoc – virovou psinku, kterou doprovázejí obdobné příznaky. Zánětlivé onemocnění průdušek je často způsobované podchlazením, promoknutím. Může se rozšířit i do plicní tkáně a vyvolat zápal plic. Pokud je doprovázeno bolestivostí mezižeberní tkáně, naznačuje to zánět pohrudnice. Dýchací obtíže, dušnost nebo chroptění jsou příznaky shromažďování sekretu na plicích. Ten ovšem může signalizovat i další možné problémy, jako je krvácení do hrudního prostoru po úrazu (provázené navíc bledými nebo namodralými spojivkami a dásněmi) nebo po otravě (příznakem otravy je i malátnost), těžká vada srdce a krevního oběhu, vdechnuté cizí těleso nebo nádor v hrudní dutině.

Zdroj: Divné dýchání u psa

Diskuze

V diskuzi OPAR NA TLAMIČCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.

Dobry den, nasemu stenatku se objevil mensi oparek spojeny se silnou rymou a kdyz jsem prisel k veterinari tak mu dal jen nejake vitaminy na zahnani rymy a oparek zustal i kdyz jsem doktora upozornoval ze ma oparek a ta ryma muze byt spojena s nim. Na konteole po dvou dnech kdy ryma moc neustoupila dostal malej dalsi pigaro vitaminu a opar se udelal jeste jeden mensi tentokrat ne v oblasti tlamicky ale vis na pusince. Prosim o radu, dekuji R

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radek.

To je foto toho oparku.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Opar na tlamičce

Příznaky dušnosti

Dušnost koní je jednou z nejrozšířenějších civilizačních chorob koní a je velkým trápením mnoha koní a jejich majitelů.

Dušnost je stav ztíženého dýchání, který má příčinu většinou ne v infekci, ale ve špatném vzduchu, který kůň dýchá. Zvířeti totiž neprospívá stájové klima, prach, čpavek, alergeny ze sena a další vlivy, se kterými se ve volné přírodě nebo na pastvině jen tak nesetká. Jakmile koně zavřeme do stáje, neprospíváme tím jeho dýchání. U některých koní, kteří jsou na špatné klima náchylnější, se pak může rozvinout dušnost. Koním, kteří jsou tomuto prostředí vystavováni dlouhodobě, se mohou zanítit drobné dýchací cesty, jsou prokrvenější a tvoří se v nich hlen. Dýchací cesty se zužují otokem, koně to dráždí ke kašli, obtížněji dýchá, z nosu může vytékat hlen. Vzácný není ani vznik alergií v důsledku opakovaných zánětů. Při vdechnutí alergenu dochází ke stahům svaloviny dýchacích cest – nejčastějšími alergeny bývají spory plísní ze sena a slámy, jízdárenský povrch nebo vzácně pyly. Následně vzniká obstrukce dýchacích cest (RAO neboli COPD), velmi podobná lidskému astmatu. Plicní sklípky se poškozují, mohou se potrhat a vznikají nevratné změny. Příčinou dušnosti může být i nedoléčená nebo špatně léčená infekce dýchacích cest.

Dyspnoe můžeme rozdělit podle toho, ve které fázi dýchacího cyklu se vyskytuje, a to na inspirační (při nádechu), exspirační (při výdechu) nebo smíšenou. Zde se potom ještě příznaky rozdělují na mírné, středně těžké a těžké.

Inspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodlouženou dobou vdechu (délka vdechu = délce výdechu), kdežto u zdravého koně je v klidu výdech delší než nádech; dále se může projevit prohloubeným dýcháním a mírným zvýšením dechové frekvence. Středně těžká dyspnoe se pozná podle vpadávání mezižeberních prostor, otevírání nozder při nádechu, a to i v klidu. Těžká dyspnoe se projevuje velkým úsilím koně při nádechu – třese se po celém těle, stojí odplecený (hrudní končetiny široko od sebe) s nataženou hlavou a krkem, lapá po dechu, má snahu dýchat ústy, při nádechu se mu vtahuje řiť, sliznice jsou cyanotické (nedostatečné okysličení krve).

Exspirační dušnost – mírný stupeň se projeví prodloužením výdechu, výdech může mít dvě fáze, kůň si trochu pomáhá břišními svaly. Střední stupeň se projeví očividným zapojením břišního lisu (břišních svalů) do výdechu, objevuje se dýchavičná stružka (prohlubeň za posledním žebrem). Těžká exspirační dyspnoe je charakteristická pumpováním břicha při výdechu, kůň z plic vytlačuje vzduch „celým tělem“, vtahuje se mu řiť.

Smíšená dušnost – kombinují se příznaky inspirační i exspirační dušnosti.

Zdroj: Dušnost u koní

Diskuze

V diskuzi NADMĚRNÉ PELICHÁNÍ PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.

Dobrý den chci se zeptat je normální když pes líná v létě jako když mění srst na podzim? Děkuji za odpověď

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nadměrné pelichání psů

Hodnoty

Standardní tělesná teplota u psa se pohybuje v rozmezí 37,5 až 39 °C. I proto je pes na dotek teplejší než vy. Mnoho nezkušených majitelů se pak děsí, že má teplotu, nebo dokonce horečku. Hledají potom další příznaky, které by mohly signalizovat nějaké onemocnění, a psa tak mohou i zbytečně vzít k veterináři.

Stejně jako horečka u lidí je horečka u psů průvodcem různých onemocnění. Sama o sobě většinou není nijak nebezpečná.

Veterináře byste měli navštívit tehdy, když tělesná teplota vašeho pejska překročí 39,5 °C nebo když naopak klesne pod 37 °C. K veterináři nemusíte běžet okamžitě. Pokud se ale teplota nesníží do 24 hodin, neměli byste déle otálet. To samé platí, když na pejskovi pozorujete i další příznaky některého onemocnění. Patří mezi ně například průjem, zvracení, nechutenství, přílišná únava nebo změny dechu.

Riziko poškození orgánů se zvyšuje s tělesnou teplotou až kolem 42 °C. Pokud takto vysokou teplotu naměříte, okamžitě kontaktujte veterináře. Hrozí zde selhání trávicí a dýchací soustavy, nervových a svalových buněk nebo může dojít až ke krvácivosti. Takto vysokou teplotu ztlumí jen léky.

Zdroj: Léčba horečky u psů

Poradna

V naší poradně s názvem KREV V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DH.

Dobrý den, chtěla bych Vás všechny moc poprosit o pomoc můj králíček ma hrozně tmavou moč vypadá to jako krev někde jsem četla že to může byt i z mrkvicky ale to se mi nezdá. Kralicek je naprosto čilý a radosti poskakuje po byte takze si nemyslim ze by ho to nejak bolelo ale rada bych vedela co to tedy muze byt? K veterináři bych samozřejmě šla hned ale ma zavřeno a otevře az po svátcích a to se mi čekat nechce! Mám strach o svého králíčka..
Prosím o rady..
Děkuju D.H.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Nebojte se, červená barva moči je normální jev u králíků právě v zimních měsících. Přichází, když se králíček nechladí nebo když jí stravu s vysokým obsahem karotenů (mrkev, špenátové listy a podobně). Není třeba panikařit, moč se vrátí do normálu během několika týdnů. K veterináři jít můžete, aby pro jistotu vyšetřil moč na přítomnost krve. Ale to stačí až po Vánocích. Normálně se s králíčkem radujte, obzvláště když je veselý.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Nemoci zakrslých kraliků

Dýchavičnost u psa

Jde o velmi závažné onemocnění, které může v krajním případě způsobit úmrtí psa. Toto onemocnění se projevuje dýchacími problémy a zvýšenou frekvencí dechu (zde se nejedná o případ, kdy se pes po velké tělesné námaze vydýchává, ale po chvilce s rychlým dýcháním přestane).

Dalším příznakem je, že má pes přední končetiny při sezení široce roztažené a hodně otevřenou tlamu. Pouhým okem můžeme pozorovat znatelné zvětšování hrudníku. Tyto příznaky mohou být vyvolány brániční kýlou či plicním otokem. Dýchavičnost může být spojena se špatnou činností srdeční chlopně (domykavost a roztaživost).

Pokud má váš pes problémy s dýcháním, je nutné co nejdříve vyhledat lékaře. Teprve po důkladném vyšetření je možné stanovit přesnou příčinu choroby.

Zdroj: Divné dýchání u psa

Poradna

V naší poradně s názvem POTŘEBUJE TO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna lovlová.

Chtěla bych se zeptat je fakt potřeba aby měla betta (samec) topení a vzduchování?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Nepotřebuje. Když ji chcete mít jen jako dekoraci a nevadí vám, že za chvíli chcípne, tak nepotřebuje. Když ale budete brát chov vážně a bude vám záležet na jejím zdraví, tak pak se bez toho neobejdete.

Zdroj: diskuze Potřebuje to?

Hodnoty

Pokud máte podezření, že je váš pes nemocný, jistě budete chtít zjistit, jestli má zvýšenou teplotu. Pokud víte, jak teplotu změřit, máte napůl vyhráno. Normální rektální teplota psa (měřeno v konečníku) by měla být v rozmezí 37,5 až 39,0 °C. Vyšší teplota bude znamenat, že cesta k veterináři vás s největší pravděpodobností nemine, samozřejmě v závislosti na ostatních příznacích.

Pokoušet se zjistit teplotu pejska podle studených uší či čumáku opravdu není spolehlivá metoda. Je vždy zapotřebí zjistit „vnitřní teplotu“, abyste ji mohli objektivně posoudit. Tu můžete měřit buď v konečníku běžným teploměrem, nebo v uchu speciálním teploměrem (viz výše).

Protože se standardní tělesná teplota u psa pohybuje v rozmezí 37,5 až 39 °C, je pes na dotek teplejší než člověk. Mnoho nezkušených majitelů se pak děsí, že má jejich miláček teplotu, nebo dokonce horečku. Hledají potom další příznaky, které by mohly signalizovat nějaké onemocnění, a psa tak mohou i zbytečně vzít k veterináři.

Stejně jako horečka u lidí je i horečka u psů průvodcem různých onemocnění. Sama o sobě většinou není nijak nebezpečná.

Veterináře byste měli navštívit tehdy, když tělesná teplota vašeho pejska překročí 39,5 °C nebo když naopak klesne pod 37 °C. K veterináři nemusíte běžet okamžitě. Pokud se ale teplota nesníží do 24 hodin, neměli byste déle otálet. To samé platí, když na pejskovi pozorujete i další příznaky některého onemocnění. Patří mezi ně například průjem, zvracení, nechutenství, přílišná únava nebo změny dechu.

Riziko poškození orgánů se zvyšuje s tělesnou teplotou až kolem 42 °C. Pokud takto vysokou teplotu naměříte, okamžitě kontaktujte veterináře. Hrozí zde selhání trávicí a dýchací soustavy, nervových a svalových buněk nebo může dojít až ke krvácivosti. Takto vysokou teplotu ztlumí jen léky.

Zdroj: Horečka u psa

Nemoci

Průběh onemocnění může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled – ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá, nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenýma očima a podobně. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ale i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.

A navíc ne každá změna v chování nebo vzhledu ryby znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat například o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je rovněž naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev, například přes noc během spánku, nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.

Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26–27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky jako je malachitová zeleň, nebo přímo proti plísni například Acriflavin. Plíseň se u bojovnice pestré léčí dobře.

Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je vhodné léčit přímo léky k tomu určenými, například Terap IDG. Dále nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá do 7 až 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny převařit, rostlinky opláchnout v lehkém roztoku malachitové zeleně, akvárium vyčistit octem a solí a nechat vyschnout). Bojovnice pestrá je náchylná na toto onemocnění, pokud je zesláblá (například rybky z dovozu nebo bojovnice z technické vody s antibiotiky).

Bakteriální rozpad ploutví je poměrně běžná bakteriální infekce, při níž se objevují postupně se zvětšující bělavá místa na tlamce, šupinách i ploutvích, tyto se dále třepí, odpadávají jejich okraje a postižená místa napadají plísně. Rozšíření bakteriálního rozpadu ploutví u ryb ve značné míře ovlivňují hygienické podmínky v akvarijních nádržích i stresové faktory (přerybnění nádrží, utlačování ryb dominantními jedinci a podobně). Léčba je možná v počátečním stadiu některými léky obsahujícími antibakteriální chemoterapeutika (TERAP-AB, Bactopur). Prevence spočívá v udržování co nejlepších podmínek chovu (čistota a údržba nádrží, zajištění nízkého obsah dusíku i fosforu, dostatek kyslíku, podávání pestré potravy, vhodné parametry vody, minimalizování stresu u ryb).

Zdroj: Ryba beta bojovnice

Diskuze

V diskuzi BOLEST KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matousek.

Dobry den mam malého jorksira kterýmu není nic na veterine se na nic nepřišlo...chodí,běhá,žere ale kdyz se ma z levu stoupnout zapisti a drzi hlavu na stranu pak je zase vse v pořádku...Neví někdo co by to mohlo byt nebo čím to léčit???

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Bolest krku

Některá ovocná semena, pecky a jádra

Semena, jádra a pecky některých druhů ovoce obsahují kyanid, který je pro psy vysoce toxický. Čivava nesmí sníst jádra jablek, semeno z pecky třešní, semeno z pecky broskví, semeno z pecky švestek, pecky z nektarinky a semeno z pecky meruněk. Dužina samotného ovoce je obvykle bezpečná. Jsou to semena a pecky, které musí majitelé držet dál od svých čivav.

Existuje mnoho forem kyanidu, které nesmějí jíst čivavy, včetně kyanovodíku (HCN), kyanogenchloridu (CNCl), kyanidu sodného (NaCN) a nebo kyanidu draselného (KCN). Všechny fungují tak, že brání buňkám v těle používat kyslík. A bez kyslíku jinak zdravé buňky umírají.

Příznaky otravy kyanidem zahrnují slabost, letargii, zvracení, průjem, třes, hyperventilaci, zarudnutí kůže, slintání a lapání po dechu. Při těžké zástavě srdce může nastat kóma a smrt. Příznaky se mohou objevit během několika minut nebo hodin po expozici.

Smrtelná dávka kyanidu se liší v závislosti na váze čivavy, typu a množství požitých plodů nebo semen, zda byla semena rozdrcená nebo celá a dalších faktorech. Pokud vaše čivava zkonzumovala jakékoli množství semen nebo pecek uvedených výše, kontaktujte svého veterináře.

Zdroj: Co nesmí čivava

Diskuze

V diskuzi ZAKALENÉ OKO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniel Šafář.

Dobrý den,

Moje koťátko plemena ragdoll,7měsíců má dnes ráno zakalené jedno oko a je zakalené jako by bylo slepé.Je to domácí kočka takže by neměla mít onemocnění z venvkovních vlivů.Chtěl bych se zeptat na možnou léčbu ,protože návšťěvu veterináře můžu uskutečnit až přístí týden.

Děkuji za odpověd.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yveta.

Nevi nekdo co to znači u člověka,kdyz ma zakalene oči a vidi tak nejak divně ,jakoby dookola rozmazane,nebo trubicovite ?Lekaři nevědi a posilaji na ruzna vyšetřeni a stejne nic .Je to psychicky fakt naročne.Už to trva pul roku.Dekuji za odpoved .Yveta

Zdroj: diskuze Zakalené oko

Krátké rychlé dýchání

Pokud vidíte u psa rychlé dýchání, může se jednat o následující příčiny:

• Emoce

Někteří psi dýchají krátce a zrychleně v případě, kdy cítí strach, úzkost nebo napětí. To jsou všechno emoce, které mohou způsobit zvýšení tělesné teploty. Pokud ale pes dýchá velice rychle a zároveň slyšíte v jeho dechu sípání, nebo dokonce dušnost, může jít o příznaky nemoci. Projevuje se tak u psa například nachlazení, ale může jít i o signál otočení žaludku.

• Torze žaludku

Torze žaludku neboli jeho zauzlení je velice závažné a život ohrožující onemocnění. Pokud se rychle neoperuje, může znamenat i smrtelné nebezpečí. Torze žaludku postihuje převážně starší psy, velká psí plemena a plemena s hlubokým hrudním košem (doga, německý ovčák, setr, irský vlkodav, dobrman, labradorský retrívr, bernardýn, španělský mastin, neapolský mastif, brazilská fila). Ze středních a malých plemen psů je nejčastěji postiženým plemenem baset.

Torze žaludku úzce souvisí s krmením. Přesné příčiny vzniku nejsou zcela známy, ale některé důležité faktory ano. Torze žaludku je pravděpodobně ovlivněna geneticky, ale také nevhodnou stravou a pohybem ihned po krmení. Často je to však souhra všech faktorů a nešťastných náhod. K přetočení žaludku dochází většinou několik minut až několik hodin po krmení.

• Co s tím dělat

Snažte se psa uvést do klidu a vysledovat příčinu jeho rozrušení. Poté eliminujte, pokud to jde, vzniklý stav. Když si nejste úplně jistí, vždy je dobré vyhledat veterináře, protože u torze žaludku je nejdůležitější včasná a rychlá operace. Statistiky uvádějí, že torze žaludku je druhou nejčastější příčinou úhynu psů hned po rakovině. Poslední krmná dávka by měla být nejpozději v 18. hodin. Ze statistik je známo, že 60 % všech případů se odehrává v noci.

Zdroj: Zrychlené dýchání u psa

Diskuze

V diskuzi BOULE NA BOKU A STEHNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.

Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat mám fenku 11 let starou je to kříženec udělala se ji asi 1cm bulka tmavší barvy už jí to roste delší dobu téměř vůbec se nezvěčňuje a je velice tvrdá to samé má na stejně nevíte co to může být pooř jak se toho zbavit? Děkuji
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kveta.

Dobry vecer mam dotaz mam fenku jokksira neni krizena kdyz jsem ji zacala koupat nahmatala jsem bouly na hrudi nevym co to muze byt prosim o radu dekuji

Zdroj: diskuze Boule na boku a stehně

Chmel

Chmel – květy rostliny Humulus lupulus – je primární ochucovadlo a stabilizátor používaný při vaření piva. Čivava nesmí jíst chmel syrový, suchý, použitý ani granulovaný. Chmel by se měl skladovat mimo dosah čivavy. Čivavy, které pozřou chmel, mohou pociťovat širokou škálu nepříznivých příznaků, z nichž nejvíce se týká maligní hypertermie, což je stav, kdy tělesná teplota rychle stoupá na nebezpečnou úroveň.

Není známo, která sloučenina nebo sloučeniny činí chmel pro psy toxickým. Někteří odborníci se domnívají, že jde o přírodní pryskyřice obsažené ve chmelu, zatímco jiní se domnívají, že jde o fenolické sloučeniny nebo dusíkaté složky.

Šance, že pes zemře po požití chmelu je 50/50. Na fórech je mnoho zpráv o psech, kteří se po požití chmele plně zotavili. Ať už tak, či onak, chmel je to co nesmějí jíst čivavy.

Příznaky otravy chmelem zahrnují zrychlené dýchání, zrychlený tep, lapání po dechu, zvracení, úzkost, hyperaktivitu, bolesti břicha a hypertermii. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 30 minut až 8 hodin po expozici.

Smrtelná dávka chmele se liší v závislosti na typu chmele, který čivava pozře. Sušený chmel je obvykle toxičtější. Smrtelnou dávku také ovlivňuje hmotnosti čivavy a toho, jak na chmel reaguje. Požití i malého množství však může být pro čivavy smrtelné.

Zdroj: Co nesmí čivava

Diskuze

V diskuzi CO DÁT PSOVI KDYŽ ODMÍTÁ STRAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aena.

prosím o radu co dát psovi když už 2 dny odmítá stravu jenom pije vodu.fenka je 16 let stará.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Co dát psovi když odmítá stravu

Kofein

Káva je jedním z nejoblíbenějších nápojů na světě, denně ji konzumuje zhruba 83 % dospělé populace. Pokud váš den také začíná horkým šálkem kávy, měli byste ho držet dál od své čivavy. Káva je totiž také to, co čivava nesmí.

Káva – spolu s dalšími běžnými potravinami a nápoji (viz níže) – obsahuje krystalický purinový stimulant kofein, který je pro psy toxický. Na rozdíl od lidí nemohou naši psí společníci účinně metabolizovat kofein, což vede ke zvýšeným účinkům této látky.

Příznaky otravy kofeinem zahrnují hyperaktivitu, vzrušení, dehydrataci, lapání po dechu, třes, hypertermii, zvýšené slinění, zvracení a třes. V závažných případech může dojít k záchvatům a smrti. Příznaky se obvykle objevují během 1 až 2 hodin po expozici.

Kofein je pro čivavy smrtelný v dávce 165 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 330 mg kofeinu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 496 mg může být smrtelných.

Mezi potraviny a nápoje, které nesmějí jíst čivavy, protože obsahují kofein patří:

• Káva (250 ml kávy = 100 až 150 mg kofeinu), přičemž káva připravená za studena obsahuje více kofeinu než káva vařená za horka.
• Kávová sedlina (12 gramů = 120 mg kofeinu).
• Espresso (30 ml = 64 mg kofeinu).
• Čajové sáčky (1 sáček = 30 až 70 mg kofeinu).
• Černý čaj (250 ml = 30 až 60 mg kofeinu).
• Čokoláda (100 g = 30 až 50 mg kofeinu).
• Zelený čaj (250 ml = 25 až 45 mg kofeinu).
• Káva bez kofeinu (250 ml = 2 až 12 mg kofeinu).
• Limonáda s kofeinem (350 ml = 23 až 69 mg kofeinu), přičemž dietní soda obvykle obsahuje více kofeinu než běžná soda.
• Zmrzlina (100 ml = 0 až 45 mg kofeinu).
• Proteinové tyčinky (1 tyčinka = 0 až 50 mg kofeinu).

Zdroj: Co nesmí čivava

Čokoláda

K otravě čokoládou u psů dochází častěji, než jakoukoli jinou potravinou nebo látkou. Čokoláda je další potravina, kterou nesmí čivava pozřít. Čokoláda obsahuje dvě methylxantinové látky, které jsou pro psy toxické: kofein a teobromin, z nichž poslední jmenovaný je zvláště škodlivý pro nejlepšího přítele člověka.

Teobromin, dříve známý jako xanteóza, je primární alkaloid nacházející se v kakau a čokoládě. Při požití čivavou spouští uvolňování norepinefrinu a epinefrinu, což vede ke kardiovaskulárním problémům, jako je zvýšená srdeční frekvence a arytmie. Psi metabolizují teobromin pomaleji než lidé, takže zatímco pro nás je čokoládová tyčinka naprosto bezpečnou svačinou, pro malou čivavu může být smrtelná.

Mezi příznaky otravy čokoládou patří hyperaktivita, vzrušení, zvracení, průjem, zrychlené dýchání, zrychlený srdeční tep, nadměrné močení, třes, zvýšená žízeň, lapání po dechu a nízký krevní tlak. V těžkých případech může nastat kóma, srdeční selhání, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 6 až 12 hodin po expozici.

Theobromin je smrtelný pro čivavy v dávce 220 mg na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 440 mg theobrominu smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 660 mg může být smrtelných.

Co nesmějí jíst čivavy, protože to obsahuje theobromin:

• Kakaové boby (28 gramů = 300 až 1500 mg theobrominu).
• Suchý, neslazený kakaový prášek (28 gramů = 700 až 800 mg theobrominu).
• Hořká čokoláda (28 gramů = 135 mg theobrominu).
• Směs horké čokolády v prášku (1 balení = 90 mg theobrominu).
• Mléčná čokoláda (28 gramů = 60 mg theobrominu).
• Bílá čokoláda (28 gramů = 0,25 až 0,50 mg theobrominu).

Zdroj: Co nesmí čivava

Alkohol

Čivava nesmí alkohol. Alkohol, respektive etanol je pro psy vysoce toxický. Oslabuje jejich centrální nervový systém a dýchací systém a zároveň jim poškozuje srdce, ledviny a játra.

Mezi příznaky otravy alkoholem patří zvracení, letargie, slabost, ztráta motorických schopností, dehydratace, respirační deprese, potíže s dýcháním, nadměrné a/nebo mimovolní močení, lapání po dechu, hypotermie, hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi) a bolesti břicha. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma, metabolická acidóza a smrt. Příznaky se obvykle objevují do 30 až 45 minut po expozici.

Smrtelná dávka alkoholu se liší v závislosti na váze čivavy, symptomech a typu a množství vypitého alkoholu. Pivo má obvykle nejnižší koncentraci alkoholu 4 až 6 %, zatímco víno má vyšší koncentraci 9 až 16 %. Nejnebezpečnější je však likér, některé druhy obsahují až 80 % alkoholu. Jen pár doušků vysoce koncentrovaného likéru může být pro malou čivavu smrtelné, takže držte své koktejly mimo dosah čivavy.

Zde je výčet toho, co nesmějí jíst čivavy. Většinu případů otrav alkoholem u psů totiž nezaviní pivo, víno nebo likér, ale spíše konzumace potravin s alkoholem, jako jsou koláče namočené v rumu nebo nepečené chlebové těsto. Pes spíše sní celý dort nebo hrudku chlebového těsta, než že vypije celý alkoholický nápoj.

Kromě piva, vína a lihovin jsou i další potraviny, které mohou také obsahovat alkohol nebo sloučeniny, které se převádějí na alkohol. Jsou to:

• Fermentované ovoce;
• Fermentovaná šťáva a limonáda;
• Nepečené chlebové těsto;
• Energetické nápoje;
• Výtažky z vanilky, rumu a mandlí;
• Nepřilnavý sprej na vaření;
• Fondues;
• Ústní voda;
• Žvýkačka bez cukru;
• Dezinfekční prostředek na ruce;
• Antibakteriální mýdlo;
• Léky;
• Vitamíny.

Zdroj: Co nesmí čivava