KDY LÍNÁ FRANCOUZSKÝ BULDOČEK je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Družný, živý, hravý, majetnický a bystrý společenský pes, takový je francouzský buldoček.
Povaha
Francouzskýbuldoček, jak již název napovídá, pochází z Francie a byl vyšlechtěn v 19. století. Existují dvě teorie jeho vzniku. První říká, že francouzskýbuldoček má mezi svými předky psy z arén, kteří zápasili s býky. Druhá praví, že si v 60. letech 19. století dovezli francouzští chovatelé malé buldoky z Velké Británie a ty později křížili s francouzskými plemeny a také s teriéry. Původním posláním tohoto psa byl lov krys, ale velmi brzy se z něj stal společník rodin a dnes tomu není jinak.
Francouzskýbuldoček je extrovertní, veselý a inteligentní pes. Dokáže být i tvrdohlavý a umí si jít za svým, když si něco umíní. Přestože je to odvážný a tělesně tvrdý pes, duši má velmi citlivou a tvrdá slova a přístup ho dokážou hluboce zasáhnout. Velmi rád pobývá ve společnosti své rodiny, nerad zůstává sám doma. Vyžaduje jistou dávku pozornosti a může i značně žárlit, pokud se jeho pán nevěnuje právě jemu. Francouzskýbuldoček štěká velmi málo, proto jeho štěkot neberte na lehkou váhu, může totiž znamenat nějaké nebezpečí. Většina jedinců má kladný vztah jak k malým dětem, tak dokáže být veselým společníkem pro děti starší. Někteří psi se mohou chovat dominantně vůči jiným psům, ale rozhodně to není pravidlem. S ostatními zvířaty nemají žádný problém, pokud jsou na ně zvyklá. Francouzskýbuldoček má potlačený lovecký instinkt a nemá sklony vydávat se někam na vlastní pěst.
Francouzskýbuldoček je úžasné, milé, přítulné a osobité plemeno, které je velmi vhodné k dětem a potřebuje přímý kontakt s člověkem a jeho lásku. Je to takový „kašpárek“, který je přístupný k jakékoliv hře, která ho baví. I přes některé své dané handicapy, jako je krátký čumák, který je spojen s horším dýcháním zejména v horkém, ale i v mrazivém počasí, se buldočci krátkodobě mohou zúčastňovat některých psích sportů. Jsou schopni chodit delší procházky, ale je potřeba mít s sebou dostatek vody. Horké nebo hodně mrazivé počasí je pro ně nevhodné – postačí jen velmi krátké ranní a večerní procházky.
Povahu mají milou, hravou, ale přitom někdy hodně tvrdohlavou. Když si něco vezmou do hlavy, že to dělat nebudou, nikdo s nimi nehne. Snadno si dokážou získat lásku člověka svým chováním a klaunovstvím. Francouzskýbuldoček je společenský pes, který oplývá bystrostí, energičností, mazlivostí a hravostí. Pro tohoto psa veselé povahy je těsný kontakt s pánem a jeho rodinou nadmíru důležitý, citlivý francouzskýbuldoček vyžaduje dostatek pozornosti. Velmi miluje děti. Dobře obstojí také v roli ostražitého hlídače, ačkoliv není zbytečně uštěkaný.
Francouzskýbuldoček dorůstá do výšky okolo 30 cm v kohoutku a dosahuje váhy 14 kg. Výška psa v&
Ve svém příspěvku JAK NA HUSTOU RÝMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Pelzlova.
Naše fenka francouzský buldocek má silnou hustotu rýmu.. Špatně se ji dýchá. Na veterině nám řekli že je to se vyléčit nedá. Jsou to prý slechteni psy a jeto normální. Když se olizuje slyším jak je zahlenena. Dýchá často ústy. Na veterině dostala léky na týden. Nepomohlo. Můžete mi poradit. Je jí 10 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Pelzlová.
Naše fenka francouzský buldocek má silnou hustotu rýmu.. Špatně se ji dýchá. Na veterině nám řekli že je to se vyléčit nedá. Jsou to prý slechteni psy a jeto normální. Když se olizuje slyším jak je zahlenena. Dýchá často ústy. Na veterině dostala léky na týden. Nepomohlo. Kýchá až 8x zasebou. Můžete mi poradit. Je jí 10 let.
Buldočka lze doporučit především lidem žijícím ve městech v bytě, ale i na venkově v rodinném domě. Absolutně se však nehodí pro stálý pobyt venku v kotci, kde naopak mohou být jiná plemena docela spokojená. Vzhledem k jeho velké vázanosti na „lidskou smečku“ a velké potřebě sociálního kontaktu by osamělý buldoček někde v izolaci na zahradě velice trpěl. Také fyzicky není takovému ustájení uzpůsoben (krátká srst, holé bříško). Buldoček je ideální „městský pes“. Díky své přizpůsobivosti a skromnosti se spokojí i s malým prostorem ve vašem bytě, nebude sousedy obtěžovat zbytečným štěkotem, nehrozí od něj agresivní útok pro cizí příchozí. Není třeba, aby prošel náročným výcvikem, nácvik základních povelů s ním snadno zvládne i začátečník. V dnešní době je buldoček výborným společenským psem, nic víc, nic míň. Nemůžete od něho čekat pracovní nebo snad lovecké výkony.
Ani údržba jeho exteriéru není pro zaměstnaného a pracovně vytíženého člověka nijak náročná. Krátká srst vypadá stále dobře, jen výjimečně je třeba jednou za čas psa vykoupat. Srst francouzského buldočka není náročná na údržbu. Stačí jednou týdně vykartáčovat tvrdším kartáčem. V období línání odstraňujte vypadané chlupy gumovou masážní rukavicí.
Jelikož žádný pes není dokonalý, má i buldoček své slabiny. Jedná se o takzvané krátkolebé plemeno (stejně jako například německý boxer nebo doga). Jeho krátký čenich pak způsobuje, že je citlivý na přehřátí a v letních měsících při horkém počasí je mu nejlépe v chládku bytu nebo zahrady. V takovém počasí je nutno na delší procházky nebo túry zapomenout. Krátký čenich často způsobuje i problémy s dýcháním, psi takzvaně „chrochtají“, a tak téměř každý buldoček ve spánku chrápe.
Výchova není nijak složitá. Pes je to inteligentní a učí se rychle. Důslednost je však na místě. Plemeno velmi citlivě reaguje na změnu intonace hlasu. Francouzskýbuldoček si rád hraje a dovádí, není to ovšem vhodný společník na dlouhé procházky. Většina jedinců se spokojí s krátkými procházkami nebo dováděním na zahradě.
Pokud je pes zdravý, nepotřebuje ani žádný zvláštní přístup a péči, ani zvláštní krmení – jen kvalitní granule nebo vařenou stravu. V horkých dnech je třeba, aby měl dostatek vody, popřípadě bazének s vodou na chlazení a chládek k odpočinku. Hlavně potřebuje lásku, trpělivost a přátelský přístup. Na buldočka neplatí dril, ale pouze trpělivost a důslednost. Buldoček nemá rád hrubé zacházení, stačí na něj zvýšit hlas, a on už ví, že něco udělal špatně. Dá se snadno vychovat, a to i přes svoji tvrdohlavost. Výchova však musí být láskyplná, citlivá, leč důsledná.
To, jaké vlastnosti bude mít dospělý francouzskýbuldoček, záleží už na jeho výchově v raném věku. Socializační období trvá zhruba do věku patnácti týdnů, a v tomto čase se štěně učí reagovat na různé životní situace. Je proto vhodné předkládat štěněti maximum podnětů a vést ho k tomu, aby na neobvyklé zážitky reagovalo klidně: vyzkoušet jízdu výtahem, autem či jinými dopravními prostředky, vyjít si na procházku do odlišného prostředí, než je štěně zvyklé, zvykat ho na provoz na silnicích, seznamovat psa se zvířaty, s dětmi i dospělými, navštívit veterináře, vyzkoušet vodítko a obojek.
Chovatel musí mít na paměti, že sám musí i na nečekané situace reagovat klidně, aby psa nestresoval vlastními netypickými reakcemi – a nikdy nezvedat psa do náruče. Důslednost je nejdůležitější moment při výchově francouzského buldočka. V zásadě platí, že cokoliv je jednou povoleno, mělo by být povoleno vždy a naopak, a že cokoliv zakáže jeden člen domácnosti, musí zakazovat i ostatní. Toto plemeno dokáže dobře vycítit jakékoliv zaváhání a umí jej využít ve svůj prospěch.
Pes se nejlépe naučí poslouchat povely za odměnu – pochvalu, pohlazení i pamlsek. Od chvíle, kdy se štěně ocitne v nové domácnosti, je třeba využívat každého kladného momentu v chování psa a spolu s příslušným povelem jej pochválit. Francouzskýbuldoček se rád zavděčí a bude proto opakovat všechno, za co byl pochválen.
Francouzští buldočci milují pozornost a každé odloučení pokládají za trest. Štěně tak v době, kdy rodina není doma, může ničit věci, a to jednak proto, aby se zabavilo, jednak proto, aby si vynutilo pozornost.
S tresty za podobně nevhodné chování je to složitější. Konkrétně za ničení věcí je lépe přivyknout jej na pokojovou boudu, avšak nikdy ne za trest. Pes by měl boudu chápat jako místo, kde je sám chráněný a kde by ho nikdo, tedy ani děti, neměl rušit. Štěně trestáme vždy těsně před tím, než má k nevhodnému chování dojít, například než se rozběhne za kočkou, a to tak, aby vůbec nepoznalo pocit uspokojení z dobře prohnané kočky. Pokud trest následuje až po činu, bude pes příště dávat přednost kladům požitku před zápory trestu.
Způsob trestání musí být umírněný. Není vhodné štěně uchopit za kůži na krku a zatřást s ním, protože to je způsob, kterým psi usmrcovali kořist. Trestat lze slovně, například výkřikem „Fuj!“, nejlépe tak, aby se leklo.
Výcvik k čistotnosti spočívá v prevenci, štěně musí od prvního dne u chovatele chodit často ven. Za každé vyprázdnění mimo domácnost následuje pochvala a opakování nějakého slova, které bude v budoucnu využíváno jako
Množství stravy, kterou buldočkovi poskytneme, není striktně určeno. Dokonce i psi stejně staří, stejně vážící a se stejnou pohybovou aktivitou mohou mít různé nároky co do množství krmiva. Přitom právě francouzskýbuldoček mívá sklony k obezitě, což neprospívá ani jeho zevnějšku, ani jeho zdraví. Pokud lze psovi jen obtížně nahmatat žebra, je třeba snížit denní dávky krmení asi o pětinu. Jestliže se po dvou týdnech stav nezlepší, příděl se musí znovu zredukovat. Případné žadonění o potravu lze omezit přidáním zelených vařených fazolek do jídla, a to i granulovaného, protože ty naplní psovi žaludek, ale nebude po nich dále tloustnout. Někteří chovatelé se u francouzských buldočků setkávají naopak s nechutí k jídlu. Pokud podobná vybíravost není výchovný prohřešek, kdy chovatel namísto odmítnutých granulí předkládá chutnější stravu, nebo pokud nejde o štěně ve věku mezi čtvrtým a šestým měsícem (kdy se vyměňuje mléčný chrup a psi trpívají nechutenstvím), může jít o problém, se kterým je lépe zajít k veterináři.
Ve svém příspěvku LÍNÁNÍ PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BLANKA MANISOVA.
Mám problém , můj pes místo na jaře líná v největších mrazech v lednu .Dokáže mi někdo odpovědět ?Děkuji BRANKA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Simona.
Dobrý den,
máme dlouhosrstého křížence akity a bernského , je mu 10 let a od loňska mu nejde vylínat....dřív línal krásně, na jaře jsme ho vyčesali a měl krásnou hladkou srst. Teď když se ho snažíme vyčesat tak ho to evidentně bolí, protože chlupy stále pevně drží, pak začínají podrůstat a plstnatět a jediné řešení je ostříhat, jinak by z něj byla kulička dredů. Prosím o radu čím by to mohlo být a jestli je nějaky prostředek nebo vitamíny které by mu pomohly.
Předem děkuji za odpověď
Čím krmit (vhodné granule)? Pro krmení štěňat francouzských buldočků platí stejná pravidla jako pro ostatní plemena. Minimálně první měsíc po odchodu od původního chovatele je vhodné krmit štěně buldočka krmivem stejným jako to, kterým bylo krmeno dosud, aby nebyl přechodem na novou značku krmení dále stupňován stres, kterému je každé štěně v této situaci vystaveno. Většině psů vyhovují dobré značky suché granulované směsi, které obsahují vyvážené živiny pro každou životní etapu psa. Francouzskýbuldoček není výjimkou, i když může mít poněkud citlivější zažívání. Doporučit lze vhodné produkty značky PRO PAC, které jsou nabízeny ve škále od granulí pro štěňata, juniory, dospělé jedince i seniory, přes výživné granule pro gravidní a kojící feny až po granule bez tuku pro redukční dietu. Francouzští buldočci špatně reagují zejména na chemické konzervační prostředky a někteří také na bílkoviny obsažené v hovězím mase. Není to pravidlem, ale tyto látky mohou způsobovat citlivějším jedincům kožní problémy, alergie a průjem. Lze proto podávat granule z jehněčího nebo krůtího masa, které obsahují namísto klasických konzervačních prostředků vitamín E, působící jako přírodní konzervant. Francouzskýbuldoček by neměl mít ve stravě vyšší obsah bílkovin, protože ty mohou u některých psů vyvolávat hyperaktivitu.
Línání je přirozený jev výměny srsti, a proto bývá obtížné určit hranici mezi normálním fyziologickým a nadměrným patologickým línáním.
Fyziologické línání se ve zvětšené míře opakuje dvakrát do roka, a to na jaře, kdy se kočky zbavují zimní srsti, a na podzim, kdy se jim zimní srst opět obnovuje. Mimo to kočka mírně líná po celý rok, protože životnost jednoho chlupu je přibližně jeden měsíc. Poté chlup odpadává a na jeho místě vyrůstá nový. Pokud se kočka zdržuje převážně v bytě, jarní a podzimní línání není tolik výrazné. O to víc však líná v průběhu roku.
Obtěžující může být nadměrné línání, což je jakýsi stav mezi fyziologickým a patologickým línáním. Tento druh línání většinou ukazuje na nekvalitní stravu, používání nevhodných přípravků na úpravu srsti nebo třeba i velké stresové zatížení kočky. Tato porucha se dá vyléčit potravinovými doplňky a celkovým zlepšením péče o kočku.
Patologické línání je takové línání, při kterém vznikají lysá místa. Tehdy je nutné navštívit veterináře.
Telogenní defluxe je onemocnění, při kterém se všechny chlupy nacházejí v takzvané telogenní fázi růstu (u zdravé kočky se v srsti nacházejí chlupy ve třech fázích: anagenní fáze – chlup nově vyrůstá z chlupového folikulu, katagenní fáze – čerstvý chlup je pevně uchycený v kůži, telogenní fáze – chlup je těsně před vypadnutím). Chlupy tedy vypadávají ve velkém množství. Příčinami mohou být různé nemoci, hormonální poruchy nebo stres. Může se také jednat o vedlejší účinek některých léků.
Alopecie neboli ztráta srsti může mít několik příčin. Někdy se jedná o takzvanou psychogenní alopecii, která je způsobena nadměrným stresovým zatížením kočky (například kvůli novému členu domácnosti, změně bydliště nebo změně hierarchie v rodině). Kočka stres ventiluje lízáním srsti, čímž si sama způsobí tvorbu holých míst. Většinou si srst líže v ústraní, takže může být obtížné stanovit příčinu vypadávání chlupů. Pokud majitel nachází chomáčky chlupů na místech, kde kočka prováděla očistu srsti, ve zvratcích nebo v trusu, jedná se pravděpodobně o psychogenní alopecii.
K alopecii také mohou mít větší sklony přešlechtěné barevné mutace některých plemen. Takovéto kočky mají v chlupech nerovnoměrně rozmístěné pigmenty, a proto se u některých jedinců vyskytuje vysoká lomivost chlupů nebo vůbec nevyrůstají nové chlupy. U starších koček se vzácněji vyskytuje takzvaná paraneoplastická alopecie, která je způsobena vnitřním zhoubným bujením, nejčastěji rakovinou střev.
Vypadávání srsti, její matnost, lámavost nebo třeba i tvorba lupů většinou ukazují na nějaké vnitřní potíže a je vždy nutné navštívit veterináře.
Ve svém příspěvku PRAŠIVINA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den, máme 9-letého briťáčka bez pp. V poslední době se vyskytly problémy -líná na břichu a zadních nožkách. Kůže není holá, ale porostlá malými šedými chloupky, žádné strupy nebo začervenání nikde nemá, ani kolem uší. Kocourek s námi bydlí v bytě, ale venčit se chodí ven, vždy se hned vrátí. Poradí nám, prosím, někdo, o co by se mohlo jednat? Proti blechám a klíšťatům má bílý obojek. Zatím jsme žádné problémy tohoto typu neměli. Poradí nám někdo? Děkuji. Alena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak již název napovídá, jedná se o plemeno pocházející z Francie asi z 19. století. (v té době byl beran zkřížen s belgickým obrem).
Vzhled
Toto plemeno má také ideální váhu kolem 6 kilogramů. Zároveň jeho tělo působí dosti zavalitě a jeho ušní boltce jsou převislé (kolem hlavy tvoří podkovu) a měří zhruba 45 cm. U mláďat jsou uši na začátku vzpřímené, pak se postupně svěšují. Barva srsti u tohoto plemene je buď divoká, železitá, také se objevují bílý s červenýma očima, bílí s modrýma očima, černí, modří, strakáčci, žlutí, havanovití. Srst je dlouhá asi 4 cm.
Chov
U tohoto druhu je důležité dbát na dobrou hygienu v jeho kotci, aby se nepoškodila jeho kožešina. Toto plemeno bývá také líné, a proto se občas stává, že kvůli své lenosti často tloustnou. I francouzský beran bývá často účastníkem výstav.
Jak název napovídá, původ tohoto králíka je ve Francii zhruba v 18. století. V České republice se toto plemeno chová jen výjimečně.
Vzhled
Stejně jako u velkého světlého stříbřitého králíka je i u tohoto plemene typické to, že se mláďata rodí černá a až pak se jejich barva mění. Jak již název napovídá, barva srsti připomíná stříbro. Okolí uší, očí, končetin i ocasu bývá ale tmavší. Srst je dlouhá asi 3 cm. Uši jsou dlouhé asi 13 cm. Oči francouzského stříbřitého králíka jsou hnědé. Ideální váha je také kolem 5 kilogramů.
Chov
Tento králík je chován hlavně pro svou kožešinu a pro maso, případně i jako sportovní plemeno.
Ve svém příspěvku MOPS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda paní V. Kasarové, co Vám zaslala foto svého mopse, zda někdo zjistil, co pejskovi je. Můj pejsek, franc. buldoček, dle fota, má to samé, byli jsme už u veterináře, dal nám nějakou vodičku naředěnou vodou, tím mu místa stříkáme, asi nějaká dezinfekce, jinak nic, stav se nelepší, spíše se to po zádech i jinde rozšiřuje. Myslela jsem, že to je línání, ale nikdy toto neměl, je mu 6 let. Pokud by někdo věděl, děkuji za radu. Začíná to kruhovitě s tmavším okrajem, chlupy pod tím jsou, vypadávají s koncem, jako jsou lupy, konec chlupu je obalem suchou kůží. Přidávám do jídla lososovitý olej, úspěch zatím žádný. Děkuji za odpověď Koberová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Karasková.
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
(latinsky keratitis) se klasifikuje dle hloubky postižení, dle etiologie či topografie. Povrchový zánět rohovky (latinsky keratitis superficialis), respektive povrchové eroze jsou nejčastěji následkem traumatizace rohovky a po odstranění příčiny dochází k jejich rychlému zahojení. Klinicky je patrný zvýšený výtok z mediálního očního koutku. Proces je bolestivý, pozorujeme fotofobii. Terapie je závislá na intenzitě a délce trvání onemocnění. Používáme lokální anestetika kombinovaná s antibiotiky.
Povrchový zánět rohovky s pigmentací
(latinsky keratitissuperficialis pigmentosa) se vyskytuje s predispozicí u pekinézů, lhasa-apso, ši-tzu, mopsů a bostonských teriérů. Nejčastější příčinou je chronická iritace očního bulbu při víčkové štěrbině u brachycefalických plemen. Mezi vyvolávající faktory patří districhiáza (řasa vyrůstající z hrany víčka), nosní záhyby, velká víčková štěrbina v kombinaci s prominující oční koulí a tím ztížené mrkání. To způsobuje nedostatečnou distribuci slzného filmu na povrchu rohovky. Pigment je ukládán do epitelu na centrální části rohovky. Vaskularizace je pouze v případě dlouhotrvající iritace. Terapeuticky je nezbytné odstranění etiologického činitele. V indikovaných případech, pokud uložený pigment vede k poruchám vidění, se může provést superficiální keratotomie. Ta vyžaduje opatrnost zejména u brachycefalických plemen. U nich je chronicky iritovaná rohovka slabší než v místě neiritovaném. Protože tím však neodstraníme vyvolávající příčinu, je nutno počítat s recidivami. Nejlepším krokem k omezení depozice pigmentu v rohovce je odstranění chronické iritace, případně využití antiflogistického účinku kortikosteroidů.
(latinsky keratitis superficialis chronica), známý též jako Oberreiterův syndrom německých ovčáků neboli Pannus, se nejčastěji vyskytuj mezi 1. až 6. rokem života. Onemocnění bylo popsáno i u belgických ovčáků, pudlů, jezevčíků, border kolií, greyhoundů, sibiřských husky a dalmatinů. Je to progresivní zánětlivé oboustranné onemocnění rohovky s nepříliš jasnou etiologií. Přisuzována je velká důležitost autoimunitním pochodům a ultrafialovému záření, protože byla prokázána korelace mezi nadmořskou výškou, teplejším ročním obdobím a výskytem onemocnění. Majitel si onemocnění všimne většinou v pokročilém stadiu, kdy jsou epitel a přední vrstva stromatu rohovky již silně pigmentovány a vaskularizovány. Vaskularizace a pigmentace postupně zachvacují celou rohovku. Jaká je prognóza? V případě postižení mladších zvířat (mezi 1. až 2. rokem života) lze očekávat výskyt závažnějších lézí. Pannus je charakterizován výskytem většího mno
Ve svém příspěvku MOPS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Karasková.
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Dobrý den, děkuji za zprávu, ale můj buldoček má něco jiného, asi dle veteriny pododermatitidu - to dělají bakterie a k tomu mezi prsty na tlapičkách má prý cysty - tzv. furunkulozu. Dostali jsme šampon na srst s dezinfekčním účinkem Clorexyderm a na tlapky gel Isaderm. Teď mi čeká do něho dostat tabletu Bravecto za pouhých 1 tis. kč. No uvidíme zda se to zlepší, srst má jak dalmatin. Děkuji za snahu pomoci Koberovái
V posledních letech se objevuje stále více psů, kteří trpí přecitlivělostí vůči specifickým alergenům. Alergenem může být cokoli, co vyprovokuje přemrštěnou reakci ze strany imunitního systému zvířete a způsobí tak silný pocit svědění. Setkáváme se s reakcí na domácí roztoče, bleší kousnutí, plísně, stromy nebo kvetoucí byliny. Některá zvířata jsou také přecitlivělá na určité složky potravy, například na oves, pšenici, kukuřici, sóju, hovězí, vepřové, ale i na kuřecí a krůtí maso. Pes může tyto alergeny vdechnout nebo pozřít. Někdy stačí pouhý kontakt s kůží.
První náznaky atopie se objevují u psů mezi šesti měsíci až třemi roky stáří. Klinické projevy atopie pozorujeme nejčastěji u následujících plemen: boxer, zlatý retrívr, francouzskýbuldoček, dalmatin, irský a gordon setr, šarpej, yorkshirský teriér, west highland white teriér a další teriéři.
Vznik tohoto onemocnění je částečně geneticky podmíněný. Z výzkumů vyplývá, že kritické období pro vznik alergie je zhruba do čtyř měsíců věku. Pro kritické zvýšení protilátek se musí organismus setkat s alergenem právě v této době. Často se pozoruje, že nástup atopie koreluje s měsícem narození. Dalším faktorem, který se podílí na kritickém zvýšení protilátek, je současně probíhající parazitární onemocnění, virové infekce nebo i samotné očkování živými vakcínami.
Jediným klinickým příznakem může být pocit svědění, který psa nutí k neustálému drbání. Tím si zraňuje kůži a vystavuje ji nebezpečí infekce bakteriemi, kvasinkami nebo dermatofytními houbami. Zpočátku můžeme na psovi pozorovat otírání očí, pysků nebo brady, vykousávání vrchní strany tlapek nebo i celých končetin. Posléze může být svědění na celém těle. Tato zvířata také často trpí záněty zvukovodů, což někdy bývá i jediným projevem atopie. V pokročilých fázích onemocnění, kdy se nedaří zvládnout projevy svědění a zánětů, bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá.
Diagnostika se opírá o vyloučení jiných onemocnění a o speciální alergenodiagnostické testy.
Alergická onemocnění představují většinou celoživotní problém. Pouze u malého počtu zvířat a jen u některých typů alergie se podaří pomocí desenzibilace alergii zvládnout. Pro majitele i veterináře je to mnohdy velmi frustrující.
Život s atopií nebo potravní přecitlivělostí vyžaduje řadu komplexních opatření a velkou trpělivost ze strany majitelů zvířete. U většiny pacientů se však nakonec podaří nemoc potlačit do přijatelných mezí a umožnit tak zvířeti prožít plnohodnotný život.
V naší poradně s názvem BORDER KOLIE ŠTĚŇATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nana.
A ješte bych se chtela prosim zeptat v jakym tydnu haraní se nejlepe nechavaji připustit nekdo říká 3 tyden nekdo 11 den tak ted newim co je pravda děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prvních 9 dní, kdy jsou vidět známky hárání na vulvě, fena nedovolí žádnému samci, aby se do ní dostal. Po těchto devíti dnech teprve přichází období, kdy to psovi dovolí. U každé fenky je tento začátek ovšem jiný a některé feny mají říji jen velmi krátkou, zvláště ty starší. Budete to tedy muset zkoušet hned od desátého dne hárání, dokud fena nepřestane být agresivní a odmitavá vůči samci.
Výběr chovatele je velmi důležitý. Zdraví vašeho budoucího štěňátka do jisté míry závisí právě na něm. To, jak chovatel pečoval o maminku štěňátka – její správné krmení, dostatek vitamínů, pohybu a hlavně lásky. To vše se v budoucnu na štěněti projeví. Při koupi si ověřte, zda má pejsek obě varlata.
Francouzské buldočky je nejlépe koupit z chovných stanic, je vhodné si chovnou stanici ověřit a zjistit si na ni recenze. Cena štěněte francouzského buldočka s průkazem původu se pohybuje od 8 000 do 12 000 korun. Cenu ovlivňuje kredit chovné stanice, původ rodičů. Tato plemena lze koupit i bez průkazu původu, kdy se cena pohybuje od 3 000 korun.
Krátkolebost francouzského buldočka s sebou nese hned několik zdravotních rizik. Jedním z nich je možnost výskytu dědičného rozštěpu patra u narozených štěňat, stálé potencionální nebezpečí v životě francouzského buldočka představuje náchylnost k snadnému přehřátí organismu. Relativně často se zástupci tohoto plemene potýkají s kožními problémy, k nimž inklinují v důsledku četných kožních záhybů na těle. Mezi další zaznamenané potíže podmíněné fyziologickou stavbou těla patří oční onemocnění a choroby kloubů a páteře. U některých zástupců plemene byla diagnostikována von Willebrandova nemoc (dědičné onemocnění podobné lidské hemofilii), psi s prokázanou dispozicí k tomuto onemocnění jsou vyloučeni z chovné linie.
Také větší velikost hlavy ve spojení s nepříliš širokou pánví u francouzského buldočka představuje významnou komplikaci při porodu. Velkohlavá štěňata přicházejí na svět poměrně hojně císařským řezem, který je jinak u psů prováděn spíše vzácně.
Časté jsou i oční potíže (rohovkový vřed, zánět rohovky, zelený zákal a jiné), protože oční bulvy jsou méně zanořené do očnic než při klasickém tvaru lebky a oční rohovka je tedy značně vystavená vnějšímu prostředí. Nezřídka je přitom neustále drážděna chlupy z obličejových kožních záhybů, což je vážným důvodem pro chirurgickou nápravu.
Pro francouzského buldočka je rovněž příznačný dwarfismus (trpasličí vzrůst) či chondrodysplazie. Tato genetická porucha metabolismu a růstu chrupavek a následná charakteristická deformace kostí se projevuje mimo jiné vznikem patologických prohnutí a deformací páteře a s tím souvisejícím sklonem k pohybovým potížím. Krátký stočený ocásek buldočků je projevem, který je vidět pouhým okem. Je však jen špičkou ledovce, protože na jiném místě páteře pouhým okem nezjistitelná deformace pacientovi vadí mnohem více, a aby byla odhalena, je nutný rentgen.
Ve štěněčím věku je psovi nutné zajistit adekvátní přísun nezbytných živin, ideálně formou speciálního krmiva, druhově odstupňovaného podle věku štěněte.
V dospělosti je dobré pokračovat s podáváním kvalitního superprémiového krmiva pro dospělé psy této velikostní skupiny.
U francouzského buldočka je na místě přihlédnout k množství jeho fyzické aktivity a dispozicím k tloustnutí, řešením může být krmivo řady light.
Pro psy pokročilého věku se nabízí krmivo pro seniory, které obsahuje upravený poměr živin s ohledem na zpomalený metabolismus starého psa.
Zbarvení buldočků je plavé, žíhané s bílými skvrnami nebo bez nich.
Žíhané zbarvení – plavá srst s příčným tmavým žíháním, vytvářejícím efekt „tygrování“; silné žíhání nesmí zcela zakrývat základní plavou barvu. Může se vyskytovat černá maska. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Plavé zbarvení – jednobarevná srst od světle plavé po tmavě plavou, někdy světlejší na skloněných partiích těla, s černou maskou nebo bez ní. Zbarvení s maskou se dává přednost. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Žíhané se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaný „strakoš“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných.
Plavé se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaná „plavá s bílou“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných. Nosní houba je u všech zbarvení vždy černá, nikdy ne hnědá nebo modrá. Celobílí jedinci jsou za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty.
Zbarvení fawn – je základní barvou francouzského buldočka. Je to zbarvení od bílé kávy přes všechny odstíny až po červenou. Současně může být s tmavou maskou nebo bez ní.
Zbarvení strakoš žíhaný – srst je bílé barvy a plotny jsou tmavého až černého zbarvení. V tmavých plotnách musí být znatelná základní barva – fawn. Úplně bílí jedinci se přiřazují k barvě žíhaný strakoš.
Francouzskýbuldoček mívá v létě problémy s dýcháním, proto mu vyhovují spíše krátké procházky stínem. Také slzí, sípe a často i chrápe. Francouzské buldočky občas může potrápit alergie a částečně dědičná dysplazie kyčlí a plísňové onemocnění kůže. Kvůli typickému výrazu ve tváři a krátkému čumáku se občas vyskytuje brachycephalický syndrom, který způsobuje problémy se zablokováním dýchacích cest. U plemene se občas objevuje malformace obratlů nebo se rodí štěňata s rozštěpem patra. Nemoci spojené s obezitou se u tohoto plemene vyskytují hojně, převážně pak choroby kloubů a páteře.
Ve specializovaných prodejnách se prodávají mražené kompletní masové směsi obsahující všechny živiny nutné pro správný vývoj psa. Při krmení rozhodně není vhodné podávat suché granule a mražené masové směsi současně. Příprava vlastního krmení je sice teoreticky možná, ale nelze zajistit vyváženost všech složek v optimální míře. Větší chyby ve výživě jsou pak patrné i na srsti. Dobře živený francouzskýbuldoček musí mít srst hustou, jemnou a lesklou. Štěňata francouzských buldočků mají velmi malý žaludek a jejich strava musí být proto rozdělena na pět až šest dávek. S postupujícím věkem se počet dávek snižuje až na jednu možnou, ale u buldočků je vhodné ponechat dvě dávky denně, jelikož prázdný žaludek u nich navozuje pocit nevolnosti, který kompenzují požíráním trávy.
