Ruducha neboli černá řasa je učiněným postrachem akvaristů. Řasa totiž obrůstá prakticky vše – od substrátu přes techniku až po listy rostlin – a zbavit se jí není vůbec snadné. Naštěstí ji požírají někteří vodní tvorové, ale nic není zaručené. I když je ruduch na několik set druhů, v akváriích bývají k vidění nejčastěji dva.
Tekutý uhlík do akvária
Tekutý uhlík (Flourish Excel) je tvořen glutaraldehydem, látkou, která dokáže zlikvidovat řasy, pokud je v koncentraci 0,5 až 5 mg/l. Takto nízké koncentrace nejsou nijak nebezpečné pro ryby ani rostliny. Uškodí jen řasám, a to všem. Obzvlášť účinná je proti štětičkové řase a vláknitým řasám.
Tento přípravek by neměl být nijak nebezpečný, pokud se bude používat v doporučených dávkách. Pro rychlé odstranění řas je však nutné lehce překročit dávkování, což může ohrozit vaše akvarijní mechy a riccie.
Léčba celé nádrže je nejoblíbenější a nejsnadnější metoda. Jednoduše se aplikuje 2–3x větší množství doporučené dávky každý den, dokud řasy nezmizí. Problémy většinou začínají, pokud přidáváte 3x větší množství než doporučené. Vhodné je začít nejprve s doporučenými dávkami a postupně přidávat.
Přímá aplikace je o poznání bezpečnější, ale také náročnější. Naberte si trochu přípravku do injekční stříkačky a po vypnutí filtru a čerpadel aplikujte Tekutý uhlík (Flourish Excel) přímo k postiženým místům s řasou. Filtry je nutné vypnout z důvodu omezení proudění, aby zůstal přípravek u postižených míst. Za 30 minut můžete opět zapnout filtry.
Můžete také použít koupel v Tekutém uhlíku, ta spočívá ve vyjmutí postižené rostliny a dekorace z nádrže a jejich namočení do roztoku v kbelíku. Roztok připravte ze 75 % vody a z 25 % Tekutého uhlíku. Za 5 minut můžete vrátit rostliny a dekorace zpět.
Přípravek se dávkuje v množství 2,5 ml na 100 l vody.
Přípravek Flourish Excel lze zakoupit na internetu nebo v akvarijních prodejnách; jeho cena se pohybuje okolo 150 korun za 500 ml.
Dalším krokem je zakoupení techniky. Do toho se počítá především filtr, topení, kryt se světlem a potom další příslušenství jako teploměr, síťka, odkalovací zvon, magnetická stěrku, kbelík.
Pokud jde o elektrotechnické příslušenství, budou se hodit elektronické spínací hodiny na automatické zapínání světla.
Filtrace a vzduchování
Na výběr jsou vnitřní nebo vnější filtry. Pro malé nádrže je vhodný vnitřní filtr, pro větší akvária (již od 100 litrů) jsou praktické vnější filtry schované pod akváriem. U vnějších filtrů nemusíte kvůli čištění lézt do akvária, ale jednoduše je odpojíte a odnesete. Jejich cena je bohužel vyšší. Spíš než koupit malý vnitřní filtr s vysokým průtokem je pro úspěšný růst akvarijních rostlin lepší koupit velkou kostku Bioakvacitu, který má stálé vlastnosti a ve vodě se nerozkládá jako obyčejný molitan, a na ni nasadit čerpací hlavu s přibližně stejným průtokem v litrech za hodinu, jako je objem zařizované nádrže.
Pokud chcete mít akvárium pouze s rybami, budete potřebovat větší průtok, a to několikanásobek objemu akvária za hodinu. Další možností je pořídit si molitanový filtr poháněný vzduchem, respektive vzduchovacím vibračním kompresorem.
V některých obchodech byste stále ještě mohli narazit na půdní filtry, těch se však vyvarujte. Pro pěstování rostlin jsou nevhodné, protože odvádějí živiny od kořenů neustálým proplachováním dna a velice špatně se čistí. Vlastně čistit nejdou vůbec, pokud nerozhrabete celé akvárium.
Topení
Doporučuje se volit výkon topení asi 0,5 až 1 W na litr vody (lepší mít rezervu). Záleží na okolní teplotě v místnosti – pokud teplota silně kolísá nebo rádi a často v zimě větráte, pořiďte si raději výkonnější topení, v případě stále vytápěné nebo klimatizované místnosti s teplotou okolo 22 až 24 °C bude stačit menší výkon nebo se bez topení zcela obejdete. Pokud chcete chovat ryby vyžadující vyšší teplotu než 25 °C, musíte samozřejmě koupit výkonnější topení.
Nekupujte příliš silné nebo příliš slabé vytápěcí těleso, protože v případě poruchy termostatu, kdy topení včas nevypne, byste mohli své rybičky doslova uvařit, a naopak nepředvídatelný pokles teploty (zapomenete v zimě otevřené okno) jim (v lepším případě) také zrovna neprospěje.
Rovněž je dobré vyvarovat se podezřele levným topítkům, často totiž mívají tenký skleněný obal, který praská nebo špatně těsní, a nateče do nich voda. Ne vždy, ale může se to stát. Přesné nastavení teploty také není k zahození.
Osvětlení
Kryt akvária si můžete nechat vyrobit u profi firmy nebo, pokud jste alespoň trochu šikovní, svépomocí.
Zinková mast patří mezi osvědčené prostředky, které se používají k lokální léčbě dermatologických problémů, opruzenin, ekzémů a podráždění kůže. Nejdůležitější složkou této masti je zinek, stopový prvek, který je známý svými vynikajícími hojivými a zklidňujícími účinky. Zinkovou mast si můžete koupit v lékárně anebo vyrobit doma ze čtyř surovin.
Zinek je jedním z nejdůležitějších stopových prvků, které příznivě ovlivňují stav pokožky. Zmírňuje projevy podráždění a zároveň předchází dalším dermatologickým problémům. Zinek obnovuje a pomáhá udržovat hormonální rovnováhu, zvyšuje obranyschopnost organismu, snižuje zánětlivé projevy a zklidňuje podrážděnou pokožku. Protože urychluje obnovu kožních buněk, přispívá k rychlejšímu hojení ran, včetně jizev.
Mezi nejčastěji používané produkty se zinkem patří zinková mast. Dalšími používanými přípravky jsou zinková pasta, zinkový pudr a zinková emulze. Rozdíl mezi jednotlivými přípravky spočívá nejen v jejich struktuře, ale také v obsahu účinné látky. Nejvyšší obsah zinku má přitom zinková pasta, jejíž nevýhodou je, že se poměrně obtíže roztírá. Pudr zase bývá natolik tekutý, že se jím často při aplikaci potřísníte i jinde než na ošetřovaných místech. Zlatou střední cestu tak opravdu představuje zinková mast. (Zinková emulze je polotovar sloužící k výrobě zinkové masti.)
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech.
Výmarský ohař se dá koupit přímo od chovatele, a to s průkazem původu nebo bez něj. Zde záleží, kolik chcete do psa investovat při pořízení. Štěňata s průkazem původu se dají koupit kolem 12 000 korun a bez průkazu původu se jejich cena pohybuje kolem 4 000 korun.
Je možné koupit i vycvičeného psa (služebně nebo všestranně myslivecky upotřebitelného), jeho cena se může pohybovat od 50 000 do 150 000 korun, zde záleží, jaká ocenění například získal na výstavách.
Akvárium můžete zajít koupit do akvaristiky, kde je cena téměř dvojnásobná ve srovnání s cenou u skláře nebo firmy zabývající se lepením akvárií. Navíc při nějakém problému můžete rovnou kontaktovat výrobce akvária a ne se zdlouhavě domlouvat s prodávajícím v akvaristice, který bude tak jako tak kontaktovat dodavatele/výrobce.
Další možností je zajít koupit akvarijní komplet do hobby marketu, kde však cena také není příliš přívětivá. Krom toho bývá v kompletu příliš výkonný filtr s malým obsahem filtrační hmoty, někdy ne zrovna kvalitní topení a především kryt s nedostatečným osvětlením (obvykle bez možnosti rozšíření).
Akvárium by mělo být slepené černým silikonovým kaučukem – nikoliv bílým, nebo dokonce průhledným. V takto prosvětlených spojích se daří lépe řasám a po čase by mohly prorůst natolik, že dojde k netěsnostem nádrže. Pokud si ale kupujete nové akvárium, s jiným než černým kaučukem se ve spojích pravděpodobně nesetkáte.
Kutilové si samozřejmě mohou akvárium slepit sami – chce to pracovat přesně, pečlivě a rychle. Tato varianta je vhodná spíše pro menší akvária.
Hotové akvárium jako set má svou výhodu v tom, že máte vše v jednom balení (nádrž, osvětlení, kryt, filtrace, topení). Pro zajímavost se můžete podívat na cenu akvária.
