Jorkšírský teriér je jedním z nejoblíbenějších malých plemen na světě. Přestože působí jemně a elegantně, jde o energického, chytrého a sebevědomého psa s pevnou povahou. Jeho délka života je mimořádná a jorkšírský teriér věk dožití velmi často překvapí i zkušené chovatele. V tomto rozsáhlém článku se podíváme na chov, povahu, stravu, onemocnění, stříhání i varianty plemene, jako je biewer jorkšírský teriér. Nechybí ani zkušenosti chovatelů, praktické rady a podrobné informace pro každého, kdo uvažuje o pořízení jorkšíra.
Průměrně 13–16 let, mnozí i více.
Ano, pokud se děti naučí se psem zacházet jemně.
Každých 6–10 týdnů podle typu střihu.
Rozdíl je hlavně v barvě. Povaha i péče jsou stejné.
Lehce stravitelnou, kvalitní a bez levných obilovin.
Zdroj: článek Jorkšírský teriér
Ve svém příspěvku VÝRUSTKY NA HLAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Chytil.
naší fence jorkšír, vyrostli na hlavě výrůstky na hlavě.
Prosím o radu jak postupovat.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Výrustky na hlavě
Jedna z nejčastějších otázek majitelů je: kdy začít stříhat jorkšíra nebo jorksir stene kdy poprvé stříhat. Štěně jorkšíra mívá měkkou, štěněčí srst, která se kolem 6.–10. měsíce mění na srst dospělou.
Obecně se doporučuje:
Někteří se také ptají na biewer kdy poprvé stříhat nebo kdy ostříhat štěně biewer. Biewer jorkšír teriér má podobnou strukturu srsti jako klasický jorkšír, proto se doporučení neliší.
Pro inspiraci můžete zhlédnout videa se štěňaty jorkšírů zde: video – roztomilí jorkšíři.
Zdroj: článek Jorkšírský teriér - střihy
Ve svém příspěvku ZÚŽENÁ PRŮDUŠNICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den,
mám na Vás dotaz ohledně zúžené průdušnice u mého pejska Jorkšír. Mému pejskovi je 14 let. Na operaci jí dát nechci, potřebovala by nějaký lék, pokud existuje.
Je už po několika operacích a má slabé srdíčko.
Děkuji moc za zprávu,
Němcová Ivana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Dolanská.
Stejný pejsek, stejný problém. Dáváme 1/2 Revatio, v případě záchvatu 1/4 kodeinu.
Zdroj: příběh Zúžená průdušnice u psa
U biewer jorkšír teriér stříhání bývá srst jemnější a více se cuchá. Doporučuje se delší srst udržovat v kondici pomocí speciálních olejíčků, aby se netřepila a zůstala lesklá.
Zdroj: článek Jorkšírský teriér
Ve svém příspěvku JORKŠÍR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel SOFIE.
Mam5mesicnio pejska joksira stale by chtel zrat mam strach aby neprerostl. Davam mu jen granule, stridam druhy 3xdene a na svacintu trochu ovoce nebo zeleniny. Vse ma rad.Chtela bych vedet jak casto ho mam krmit a kolik. Nyni vazi 2,10kg dekuji za vase zkusenosti
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Jorkšír
Slovem boo se označuje sestřih, kdy se pes ostříhá nakrátko po celém těle. Je ale střih a střih. Každému psovi sluší něco jiného a každý má pro výstavní střih jiné předpoklady. Svou roli hraje typ srsti, hustota podsady, dokonce i barva (pokud je pes výrazně sable). Výstavní střih se totiž tvoří tak, že se na pejskovi ostříhá pouze to, co ruší jeho přirozenou anatomii, nestříhá se tedy úplně nakrátko. Zastřihují se konečky srsti, aby byl pes upravený a kožíšek měl přitom co nejdelší.
Pomeranian by měl mít dvojitou strukturu srsti, to jest krycí srst a podsadu. Krycí srst je rovná, dlouhá a tvrdá, podsada je vatovitá, jemnější, schovaná pod krycí srstí. Díky krycí srsti se k podsadě nedostává vlhkost, špína ani prach. Anglický termín zní „double coated dog‟.
Obecně existují dlouhosrstá plemena, která byla pro úpravu střihem přímo vyšlechtěna (například pudl), dále plemena, jimž střih a holení nevadí (mají vlasovou strukturu srsti, například jorkšír), a konečně plemena, pro které je stříhání nakrátko a holení nevhodné. Do poslední skupiny patří hrubosrstá plemena psů a psi se strukturou srsti, jež je podobná právě srsti pomeraniana. U hrubosrstých a double coated psů dochází při nevhodné úpravě k trvalému poškození struktury srsti: srst se zjemní a ztratí své charakteristické vlastnosti.
Srst s podsadou má několik důležitých vlastností. Příroda ji vymyslela zejména proto, aby pejskovi pomáhala. Člověk pak šlechtěním psí plemena měnil, vylepšoval, zvětšoval objem srsti či srst prodlužoval, avšak princip (její účel) zůstal stejný. To se týká nejen pomeraniana, ale i ostatních psů s podobným kožíškem, tedy plemen čau-čau, husky, samojed. Z menších plemen můžeme v této souvislosti zmínit německého špice středního nebo vlčího špice.
Pokud se „double coated‟ pejsek zašpiní, většina nepořádku a špíny se dotkne jen krycí srsti, jinak nezanechá trvalé stopy. Tento druh srsti se označuje jako samočisticí srst. Rovněž vlhkost neproniká do tvrdé krycí srsti tak rychle, jak by pronikala do vatovité podsady. Srst ostříhaná nakrátko se tudíž hůře udržuje čistá a suchá.
Vlhkost lze považovat za nepřítele malého chlupatého pejska. Jestliže totiž zůstane několik hodin vlhký, může snadno prochladnout i v relativně teplém prostředí, nebo se naopak může zapařit, když leží v pelíšku a spí. V důsledku toho může mít vleklé kožní potíže. Prochladnutí ohrožuje miniaturního pejska dokonce na životě.
Krycí srst však nechrání psa pouze před vlhkem, krycí srst pomáhá pejskovi udržet optimální tělesnou teplotu. Proto neostříhaní pomeranianové či špicové nepotřebují v zimě oblečky. Chrání je jejich kožíšky.
Ale pozor! Podsada ve funkční dvojité srsti je tak dokonalá, že dokáže i pravý opak: v parných letních dnech pejska chladí a zajišťuje, aby teplota kůže odpovídala teplotě tělesné. Představte si tedy, že pejskovi není díky mohutné srsti horko. Je-li okolní vzduch teplejší než psí tělo, podsada a krycí srst toto teplo k pejskovi jednoduše nepustí.
Stříhání pomeranianů nakrátko není vzhledem k výše uvedeným informacím pro toto plemeno vhodné.
Zdroj: článek Pomeranian
Ve svém příspěvku POMOC STAREMU PSU ZE ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Minová.
Dobrý den
Pejsek je kříženec jorkšír-knirač je mu 17 let boli ho spodni čelist ze špatmých zubů asi ale ty mu nejspiš již žádný lékař nevytrhá prosim poradte někdo jak bych mu mohla pomoci i přesto že je starý děkuji Eva M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jakubec.
Prosím máte někdo skušenost s vytrháním všech zubu u Yokšír staří 12 let
Zdroj: příběh Pomoc staremu psu ze zuby
Americký pitbulteriér je mírumilovný k lidem a zcela oddaný své rodině. Dokáže ji bránit i za cenu ztráty života. Také velmi těžce nese, když rodinu někdo opustí. Má vyrovnanou povahu, je kamarádský a hodí se i k dětem. Je to opravdu společenský pes, který má rád každou návštěvu, třebaže je vůči cizím lidem trochu rezervovaný. Je výjimečně odolný vůči fyzické a psychické zátěži, dokáže vytrvale a tvrdě pracovat a potřebuje být stále něčím zaměstnán. Při styku s jinými psy dává najevo svou nadřazenost, kterou má geneticky zakódovanou. Při správné výchově s ním však nejsou problémy a svou trochu pošramocenou pověst si určitě nezaslouží. Ve špatných rukou může být ovšem „pitbul nebezpečný, a to především proto, že se vždy chce svému pánovi zavděčit, což je snadno zneužitelné.
Po celá staletí chovateli podporovaná vlastnost pitbulů z něj tedy dnes činí problémového psa ve vztahu k jiným psům. Oproti tomu pitbulteriéry, kteří se v ringu pod tlakem zranění a bolesti obrátili proti člověku, „pitmani“ bez milosti utratili. Díky této tvrdé selekci je dnešní americký pitbulteriér pes pevné, vyrovnané, spolehlivé a bezmezně statečné povahy s vřelým vztahem k člověku.
Povaha pitbula je k lidem přátelská, svému pánovi a jeho rodině je bezmezně oddaný, je povahově velmi vyrovnaný a inteligentní. Je společenský, radostně vítá všechny návštěvy, a i když je k cizím lidem rezervovaný, není agresivní. Toto však platí pouze pro psy z dobrého chovu. Bohužel mnoho pitbulů u nás chovaných, jsou psi ze špatných spojení nebo kříženci. Extrémní vlastnosti, jako je game, se velice rychle ztrácí při nesprávné volbě chovného páru, a současně se bohužel ztrácí také další vlastnosti, jako je loajalita vůči lidem a vyrovnaná povaha. Proto je nutné krýt feny liniově odpovídajícími psy. Pro správnou volbu chovného páru je tedy nutné znát rodokmen obou rodičů a vědět, co s čím můžeme kombinovat.
Někteří „chovatelé“ kryjí cokoliv čímkoliv pouze za účelem zisku a výsledkem jsou psi, kteří mají s pitbulem společný pouze vzhled. Často u nich chybí typické vlastnosti plemene a objevuje se dokonce agresivita vůči lidem. Jsou to zkrátka bastardi vypadající jako pitbulové. Bohužel tito jedinci dělají pak ostudu celému plemenu a problémy jeho chovatelům.
Pitbul rozhodně není pes pro každého. Jeho fyzický fond a zděděné vlastnosti ho sice předurčují být dobrým společníkem do rodiny a ochráncem majetku, jeho výchova však vyžaduje mnohem více trpělivosti a důslednosti než výchova jiných plemen. Americký pitbulteriér si musí být neustále jist svým postavením, umístěním a žebříčku hierarchie v rodině. Vždy je také připraven vzít „vedení“ do svých rukou, k&nbs
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pes pitbull
V období formování plemene byla hlavním úkolem australského ovčáka manipulace s až několika tisícihlavými stády ovcí a dobytka na sezónní pastvy či za účelem prodeje až na vzdálenosti v rámci stovek mil. Jednalo se v podstatě o nepřetržitou práci kolem dobytka od jara do zimy (do prvního sněhu).
Přesný původ plemene je celkem nejasný, existují minimálně dvě teorie, jak australský ovčák vznikl. Jedna tvrdí, že jeho předchůdci byli ovčáčtí psi Basků, kteří migrovali z Evropy do Austrálie a potom do Ameriky, kam si s sebou přivezli jak speciální plemeno ovcí Merino, tak své „malé modré psy“, potomky pyrenejských a katalánských ovčáků, přikřížené s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny. Jiná teorie uvádí, že australský ovčák vznikl křížením britských a španělských ovčáckých psů, kteří se do Ameriky dostali s evropskými emigranty. Jisté ale je, že navzdory svému jménu vzniklo toto plemeno, tak jak ho známe dnes, v Americe. Největšího rozmachu a popularity dosáhl australský ovčák ve 20. století, a to díky své účasti na výstavách dobytka a koní, kde překvapoval diváky svými dovednostmi.
Mezi hlavní vlastnosti, pro něž byl nedocenitelným pomocníkem, patřila především jeho univerzálnost: skvělý cit pro manipulaci se stádem jak drsného dobytka, tak ovcí (velice často „mix“ jehňat, bahnic i beranů). Kromě pasení byl díky svému přirozeně ochranitelskému pudu skvělým hlídačem stáda i svého domova a jednalo se o jedince přirozeně teritoriálního. Vynikal svou rychlostí, hbitostí, vytrvalostí, odolností, odvahou a schopností samostatného rozhodování i práce v drsných podmínkách v podstatě ve dne v noci. Zároveň však byl popisován jako výjimečný společník pro svého pána či jeho rodinu. Pro všechny tyto vlastnosti zaznamenal v USA jako farmářský pes vysoký nárůst popularity.
Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá jedno z prvních míst v žebříčcích IQ mezi všemi psy. Má ve svých genech silně zakořeněný pastevecký a ochranitelský pud. Je to pes velmi oddaný svému pánu a rodině, při jejich obraně je schopen nasadit život. Je spolehlivý, ostražitý, vytrvalý, rychle a rád se učí, vůči cizím lidem a zvířatům není nepřátelský, přestože dokáže být ostrý a autoritativní. Je výborným rodinným společníkem, ale je také hodně závislý na své rodině a miluje kontakt s člověkem, proto není vhodné chovat ho venku v kotci. Má rád hodně prostoru a miluje plavání. Možná ze všeho nejraději má ale rád běhání vedle koně. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Pro své výjimečné vlastnosti je používán při agility, v&nb
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Australský ovčák
Glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, MSM, kyselina hyaluronová, kolagen II. typu.
Glukosamin sulfát: Glukosamin hraje významnou roli v metabolismu chrupavky. Stimuluje buňky chrupavky (chondrocyty) k syntéze proteoglykanů (základních stavebních složek chrupavky) a je hlavním substrátem pro jejich vznik. Glukosamin je aktivně přijímán chrupavkou. Podávání glukosaminu zpomaluje rozvoj už vzniklých degenerativních změn chrupavky.
Chondroitin sulfát: Je důležitou součástí kloubní chrupavky. Váže velké množství vody, čímž hydratuje chrupavku, podporuje vznik proteoglykanů a redukuje kolagenolytickou aktivitu. Podávání chondroitinu vede ke zpomalení destruktivních změn chrupavky, mírní bolesti kloubů, zlepšuje pohyblivost a mírní i průběh zánětu kloubu.
MSM: Je látka obsahující organicky vázanou síru, která působí na zpevnění vazů a šlach, potlačení zánětu a bolesti a na regeneraci a relaxaci svalů. Dále vykazuje silné antioxidační a jiné pozitivní účinky a je jedinečným zdrojem sirných sloučenin, které v organismu pozitivně působí, a to zejména v poškozené kloubní chrupavce.
Kyselina hyaluronová: Tato kyselina se nachází především v pojivových tkáních, kde tvoří hlavní součást kloubní synoviální tekutiny. Čím vyšší je koncentrace kyseliny, tím lepší jsou viskoelastické vlastnosti chrupavky a dochází k jejich lepší výživě. Její podávání normalizuje vlastnosti kloubní synoviální tekutiny, působí proti degeneraci chrupavky a obnovuje její původní vlastnosti.
Kolagen II. typu: Tento kolagen je hlavní bílkovinou kloubní elastické chrupavky, kde zabezpečuje její pevnost, pružnost a odolnost. Kolagen obsažený v přípravku ALAVIS™ 5 je hydrolyzovaný, což znamená, že je enzymaticky štěpen na menší částice, které se v zažívacím traktu lépe vstřebávají, a jsou tudíž mnohem lépe využitelné pro stavbu a obnovu poškozené chrupavky. Nedostatek kolagenu v kloubu a chrupavce vede k poruchám hybnosti a k postupným degenerativním změnám. Kolagen zabezpečuje pevnost a pružnost pojivových tkání.
Vitamin C: Je potřebný pro metabolismus aminokyselin, zejména aminokyselin hydroxylysinu a hydroxyprolinu, které jsou velmi důležité pro syntézu kolagenu. Vitamin C dále hraje neopomenutelnou roli při vývoji kostí a chrupavek. Nedostatkem vitaminu C dochází k menší pevnosti kolagenních vláken nejen v chrupavce, ale i ve vazech a šlachách. Vitamin C dále podporuje vstřebávání železa a podporuje tvorbu bílých krvinek, které hrají významnou roli v imunitě a svým antioxidačním účinkem chrání buňky organismu.
Obsah účinných látek v jedné tabletě:
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Alavis 5 pro psy a kočky
Zdroj: článek Jorkšírský teriér
Biewer jorkšírský teriér vznikl mutací barvy. Liší se hlavně trikolorní srstí. Má stejnou povahu i potřeby jako klasický jorkšír.
Zdroj: článek Jorkšírský teriér
Jorkšírského teriéra se doporučuje koupat každé 2 až 3 týdny – jestliže je to nutné, tak i častěji. Je nesmysl, když vám někdo říká, že se má jorkšír koupat jen minimálně.
Než se začne pes koupat, je nutné zabezpečit jeho uši proti nežádoucímu vniknutí vody. Srst se snažte při šampónování příliš nezacuchat. Chraňte oči! Při výběru vhodného šampónu buďte opatrní, ne každý psí šampón je vhodný pro jorkšírské teriéry.
Zdroj: článek Suchá koupel pro psy
Povaha je jedním z hlavních důvodů, proč si lidé plemeno biewer teriér pořizují. Jde o velmi kontaktního psa, který silně lpí na své rodině a špatně snáší dlouhodobou samotu. Přesto není přehnaně uštěkaný ani nervózní, pokud má dostatek pozornosti.
Biewer je hravý, učenlivý a dobře reaguje na pozitivní motivaci. Hodí se jak k seniorům, tak k aktivním rodinám. Při správné socializaci vychází dobře s dětmi i jinými psy.
Výchova by měla být důsledná, ale jemná. U některých jedinců se řeší také otázka jorkšír kastrace, která může pomoci omezit značkování nebo dominantní chování. Veterináři doporučují rozhodnutí vždy konzultovat individuálně.
Zdroj: článek Biewer teriér