Panacur je širokospektrální antiparazitární přípravek ve formě tablet, určený k preventivní a léčebné aplikaci u psů a koček. Působí na oblé i ploché červy.
Panacur pro koně
Pasta k perorální aplikaci obsahující fenbendazol působí jak na dospělce, tak i na vývojová stadia gastrointestinálních a respiratorních nematodů. Přípravek má rovněž ovicidní účinek na vajíčka oblých červů.
Po perorální aplikaci se fenbendazol vstřebává jen částečně a poté se metabolizuje v játrech. Fenbendazol a jeho metabolity jsou distribuovány po celém těle, ale nejvyšší koncentrace dosahují v játrech. Fenbendazol a jeho metabolity se vylučují z těla především trusem (> 90 ) a v menší míře i v moči a mléce.
Účinnou látkou je fenbendazolum 187,5 mg v 1 g. Přípravek lze aplikovat zvířatům v kterémkoli stupni březosti a laktace. Podává se perorálně v krmivu nebo přímo do tlamy.
Používá se u koní například k léčbě a tlumení napadení dospělci i nezralými stadii oblých červů gastrointestinálního traktu. Přípravek má ovicidní účinek na vajíčka oblých červů, účinně léčí a tlumí následující infekce oblými červy:
velcí strongyli (dospělci a migrující larvální stadia S. vulgaris; dospělci a tkáňová larvální stadia S. edentatus);
benzimidazol vnímaví dospělci a vývojová stadia malých strongylů (Cyathostoma), včetně larev 3. a 4. stadia encystovaných v mukóze; přípravek je taktéž účinný proti encystovaným inhibovaným larvám 3. stadia v mukóze;
dospělci a nezralá stadia Oxyuris spp., Strongyloides spp. a Parascaris equorum.
Doporučená dávka je 7,5 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti jednorázově (obsah jednoho injektoru na 600 kg živé hmotnosti).
Zvýšené dávky při specifických infekcích:
5denní aplikace: Při léčbě a tlumení migrujících a tkáňových larválních stadií velkých strongylů, encystovaných mukózních larev 3. a 4. stadia malých strongylů a encystovaných inhibovaných larev 3. stadia malých strongylů v mukóze aplikujte 7,5 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti (obsah jednoho injektoru na 600 kg živé hmotnosti) denně po dobu 5 následujících dnů.
Jednorázová aplikace: Při léčbě a tlumení encystovaných mukózních larválních stadií malých strongylů aplikujte 30 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti jednorázově (obsah jednoho injektoru na 150 kg živé hmotnosti).
Při léčbě a tlumení migrujících stadií velkých strongylů aplikujte 60 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti jednorázově (obsah jednoho injektoru na 75 kg živé hmotnosti).
Při léčbě a tlumení Strongyloides westeri u hříbat aplikujte 50 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti jednorázově (obsah jednoho injektoru na 90 kg živé hmotnosti).
Všichni koně by se měli pravidelně odčervovat jednou dávkou přípravku každých 6–8 týdnů. Léčba encystovaných inhibovaných a encystovaných mukózních larválních stadií by se měla provádět na podzim (nejlépe koncem října nebo v listopadu) a opět zjara (nejlépe v únoru). Avšak koně, které nebylo možné odčervit v rámci pravidelného programu, nebo nově zařazené koně s neznámou historií odčervení, lze odčervit kdykoliv během roku.
V naší poradně s názvem STRAVA KRÁLÍKA DOMÁCÍHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek Z.
Dobrý den, letos nám na louce kde sušíme seno pro králíky vyrostlo velké množství Pryskyřníku prudkého.
Je možné podávat králíkům seno, které obsahuje větší množství Pryskyřníku prudkého?
Je sušený Pryskyřník prudký jedovatý?
Děkuji za info a přeji pěkný den VZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pryskyřník prudký je člen rodiny Ranunculus a je jedovatý pro králíky, ne vážně, ale může způsobit zažívací potíže a kontaktní puchýře na rtech a v ústech. Několik sušených pryskyřníků, které se přirozeně vyskytují v senu, nezpůsobí problém, ale opravdu byste neměli dopustit, aby jich bylo moc. Pryskyřičníky jsou noční můrou se silnými kořeny, a navrhoval bych je všechny vytáhnout nebo vykopat, jinak se budou velmi rychle šířit.
Motolice je bezobratlý živočich spadající do kmene ploštěnců. Jedná se o hermafroditní (obojpohlavní) červy s plochým listovým tělem ve velikosti od několika milimetrů až do jednoho decimetru. Choroby vyvolané těmito červy jsou celosvětově rozšířené a zdaleka se neomezují jen na ryby. Známé jsou například jaterní motolice způsobující infekci zvanou fasciolóza, která postihuje savce, zejména skot, ale onemocnět jí může i člověk (nejvíce známých případů v Jižní Americe). Tito červi parazitují v jaterních žlučovodech. Motolice způsobují i další závažné onemocnění postihující rovněž člověka, a to schistosomózu (krevničku), která může mít střevní, jaterní nebo urogenitální charakter. Tato nemoc je vůbec nejčastější infekcí způsobenou parazitickými červy na světě – odhaduje se, že bylo infikováno přes 200 milionu lidí (z toho cca 80 % v Africe). My se však v tomto článku zaměříme na ty druhy motolic, které způsobují choroby rybím populacím.
Nemoci ryb způsobené motolicemi se souhrnně nazývají trematodózy, mezi závažné onemocnění se řadí například diplostomóza a postodiplostomóza (viz dále v článku). Trematodózy se dělí do dvou skupin, a to na nemoci, které způsobují dospělci těchto parazitů a ryba tak představuje definitivního hostitele, a na nemoci, které jsou vyvolané vývojovými stadii těchto parazitů, přičemž zde ryba vystupuje v roli mezihostitele. Motolice parazitující na rybách jsou obvykle velmi malé, jen ojediněle přesahují délku 1 cm. Jejich těla jsou opatřena přední a zadní přísavkou, jen motolice parazitující v krvi přísavky nemají, protože se pohybují volně v krevním oběhu a nemusí se přichycovat na tkáň svého hostitele.
Diplostomóza představuje velmi časté onemocnění oční čočky mnoha druhů ryb. Největší problémy pak způsobuje zejména u juvenilních (raných) stadií ryb. Původci onemocnění jsou metacerkárie (encystované larvy) motolice oční Diplostomum spathaceum a dalších druhů rodu Diplostomum. Konečným hostitelem tohoto parazita jsou rybožraví ptáci. Právě s jejich výkaly se vajíčka motolic dostávají do vody. Zde se z nich líhnou obrvené larvy (miracidia), které vnikají do svého prvního mezihostitele. Cerkárie následně ve vodě aktivně vyhledávají druhého mezihostitele, kterým jsou ryby. Těm pak pronikají přes kůži a žaberní lístky do organismu a krevním řečištěm se dostávají do oční čočky, kde se dále vyvíjejí v již zmiňované metacerkárie, které mají velikost 0,4–0,5 mm. Poškození ryb tímto parazitem je pak vyvoláno nejen cerkáriemi, které pronikají přes kůži a žábry do organismu, ale především metacekáriemi lokalizovanými v oční čočce.
V naší poradně s názvem DEMODEX U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.
Dobry den.Chtela bych se zeptat zdaje mozne dostat roztoc demodex od psa na cloveka .Syn ma psa maleho teriera a ma priznaky demodexu na tvari nosu a ted uz i ve vlasech uz si s tim nevime rady .Byl u kozni lekarky ta mu neco dala nezlepsilo se to a rekla ze se budi v noci kdyz si ho predstavi s takovou vyrazkou .pak ho poslala do Ostravy na kozni tam si to ofotili a to je cele.Nevime si s tim rady nevite co by pomohlo ke zlepseni .Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Roztoči Demodex se mohou pohybovat z hostitele na hostitele přichycením se k vlasovým folikulům (včetně očních řas) a mazovým žlázám. Vzhledem k tomu, že je nemožné vidět tyto organismy pouhým okem, neexistuje způsob, jak říct, že jste právě přijali nějaké nové hosty poté, co jste přišli do kontaktu s jinou nakaženou osobou nebo zvířetem.
Demodikózu lze diagnostikovat mikroskopickým vyšetřením kožních seškrabů nebo vyšetřením bioptického vzorku v laboratoři.
Demodex lze úspěšně a rychle vyléčit mastí Soolantra, která obsahuje kontaktní jed Ivermectin. Mast je k dostání v lékárně na lékařský předpis, který může napsat jakýkoli lékař.
Co dělat, když má kočka zakalené oko (šedý/zelený zákal)
Katarakt (šedý zákal) je zakalení čočky, které postihne buď čočku celou, nebo jen její jednotlivé úseky. Představuje jednu z nejčastějších příčin oslepnutí. Silné zakalení čočky brání dopadu světla na sítnici.
Katarakty vznikají v důsledku genetických defektů, ve stáří, jako následek zánětů, traumat, cukrovky nebo onemocnění sítnice. Chirurgické odstranění čočky je jedinou účinnou léčbou zákalu čočky, ale bohužel není vždy úspěšné. Po chirurgickém zákroku se mohou vyskytnout různé komplikace. Patří k nim záněty, glaukom (vysoký oční tlak), odloupnutí sítnice a infekce. Množství komplikací je tím větší, čím déle katarakt trvá. Léčbu tabletami a očními mastmi či kapkami můžete provádět doma. Pro úspěšnou terapii jsou však nezbytné pravidelné kontroly u veterináře.
Pod pojmem glaukom nebo zelený zákal chápeme chorobný růst nitroočního tlaku. K růstu tlaku dochází, když je znemožněn odtok tekutiny vytvořené v oku. Glaukom je jednou z nejčastějších příčin oslepnutí koček. Zvýšení nitroočního tlaku se může objevit spontánně nebo se může vyvinout v důsledku jiného očního onemocnění.
Postižené oko často vykazuje silné zarudnutí, bolestivost s mhouřením víček, rozšíření pupily nebo zakalení rohovky. Glaukom je akutní případ, protože již během 24 až 48 hodin může být sítnice nezvratně poškozena. Oslepnutí zvířete v tomto případě zabrání jen okamžitá terapie.
Při glaukomu je nejdůležitější co nejrychleji snížit oční tlak. Podávají se léky ve formě očních kapek, tablet nebo infuzí. Jestliže tato léčba není účinná, použijí se jiné metody, například laser nebo zmrazení. Žádná chirurgická metoda však není stoprocentně účinná a může dojít k opětovnému zvýšení tlaku, takže k zachování zraku může být zapotřebí opakovaného ošetření. K tomu patří i pravidelné měření tlaku. Pokud se žádnou z těchto metod nepodaří udržet nitrooční tlak v normě, nezbývá nic jiného než chirurgické odstranění oka. Jestliže je však glaukom včas rozpoznán, reaguje mnoho zvířat dobře na medikamentózní terapii.
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
U ovcí a koz se Panacur používá k léčbě napadení dospělci i nezralými stadii nematodů gastrointestinálního a respiratorního traktu a plochými červy, jako jsou Haemonchus spp., Ostertagia spp., Trichostrongylus spp., Cooperia spp., Nematodirus spp., Oesophagostomum spp., Bunostomum spp., Capillaria spp., Trichuris spp., Strongyloides spp., Dictyocaulus filaria, Moniezia spp.
Účinnou látkou je fenbendazolum 28 mg v 1 ml. Přípravek lze aplikovat zvířatům v kterémkoli stupni březosti a laktace. Podává se perorálně v krmivu nebo přímo do tlamy.
Obecná dávka pro ovce a kozy je 1 ml přípravku na 5 kg živé hmotnosti (5 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti) jednorázově. Při napadení plochými červy se přípravek aplikuje v dávce 2 ml na 5 kg živé hmotnosti (10 mg fenbendazolu na 1 kg živé hmotnosti) jednorázově, a to perorálně běžným dávkovacím aplikátorem nebo pomocí plastové injekční stříkačky.
Ochranná lhůta po použití je u masa 14 dnů, u mléka 7 dnů.
Banminth Katze 115,3mg/gm je perorální pasta (antihelmintikum) pro prevenci a léčbu infekcí u koček (pasta pro kočky), které byly způsobeny oblými červy nacházejícími se v lumenu střeva (Toxocara cati, Toxascaris leonina, Ancylostoma ssp. a Uncinaria stenocephala).
Dále je na trhu i pasta CANIVERM. Jde o antiparazitární přípravek s velmi širokým spektrem působení proti nejčastějším helmintům psů a koček – škrkavkám, tenkohlavcům, měchovcům, tasemnicím a měchožilům.
Obsah léčivých a účinných látek v 1 ml: fenbendazolum 75 mg, pyranteli embonas 72 mg, praziquantelum 25 mg
Oční cysticerkóza a spinální neurocysticerkóza. Poškození jater. Nepodávat současně s přípravky na bázi piperazinu, případně jinými antiparazitiky. Nepoužívat v případě přecitlivělosti na léčivé látky, nebo na některou z pomocných látek.
Nežádoucí účinky
Do několika hodin po aplikaci se může objevit hypersalivace, vomitus, kašovitá stolice, kopřivka, případně zvýšená teplota. Jedná se o reakci na uvolňované bílkoviny z odumírajících helmintů, nejedná se o reakci na léčivo. Přípravek může způsobit ospalost zvířete. Jestliže zaznamenáte jakékoliv závažné nežádoucí účinky či jiné reakce, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, oznamte to prosím vašemu veterinárnímu lékaři.
Dávkování pro každý druh, cesta a způsob podání
Doporučená dávka je 15 mg fenbendazolu, 14,4 mg pyrantelu embonátu a 5 mg praziquantelu na 1 kg živé váhy, to je 1 ml pasty na 5 kg živé váhy.
Kočka: 0,5 ml pasty na 0,5–2 kg; 1 ml pasty na 2,1–5 kg živé váhy.
CANIVERM perorální pasta je určena pouze k perorálnímu podání.
Pokyny pro správné podání
Aplikátor je třeba přizpůsobit vypočítané dávce dle výše uvedeného schématu nastavením kroužku na příslušné místo pístu – držte píst stříkačky, rýhovaný dávkovací kruh otáčením posuňte po pístu tak, aby spodní hrana kruhu byla v zákrytu s ryskou požadovaného objemu.
Ujistěte se, že zvíře nemá v tlamě žádné zbytky potravy. Odstraňte uzávěr aplikátoru, vložte jej do tlamy a naneste pastu na kořen jazyka. Po aplikaci okamžitě na několik vteřin zvedněte hlavu zvířete a ujistěte se, že zvíře dávku spolklo.
Nepodávejte současně s mléčnou potravou. Dávka se podává jednorázově.
