JAK VYCVICIT STAFORDA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Výcvik štěněte je jedním z nejdůležitějších kroků, které zásadně ovlivní jeho chování, psychickou pohodu i vztah k majiteli po celý život. Právě první měsíce rozhodují o tom, zda z vašeho psa vyroste vyrovnaný, poslušný a sebejistý parťák, nebo naopak nejistý a problematický jedinec. Mnoho chyb, které se projeví v dospělosti, má svůj původ právě v podceněné nebo chaotické výchově štěněte.
Tento článek podrobně vysvětluje základní principy výcviku a zároveň ukazuje, jak se výchova liší u jednotlivých plemen – od pracovních psů až po společenská plemena.
Výcvik štěněte staforda
Výcvik štěněte staforda je často obestřen předsudky, přestože při správné výchově jde o velmi oddaného a vyrovnaného psa. Klíčem je důslednost a včasná socializace.
Staford výchova a socializace
Staford výchova musí začít brzy a systematicky. Odborníci se shodují, že otázka jak cvičit staforda je především o budování vztahu a respektu.
časná socializace s lidmi i psy
jasně nastavené hranice
pravidelný pohyb a vybití energie
Výcvik amerického staforda v praxi
Výcvik amerického staforda by měl probíhat klidně a bez fyzických trestů. Pes reaguje velmi citlivě na tón hlasu a přístup majitele.
V naší poradně s názvem VYPADANÁ SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Moje kočka ( taková běžná mourovatá) má krásnou hustou srst, dnes jsem si všimla, že má mezi předními packami, na prsou vypadanou srst, úplně na kůži, a to asi o velikosti 2x3cm. Úplně mě to vylekalo, v první chvíli jsem si myslela, že to má odřené,(jakoby skalpované). V domě mám kočičí vrátka a může si chodit kdy chce, jak chce ven, do lesa. ( Což ted v závějích moc nejde - nedělá to.) Při bližším pohledu jde zřejmě o kožní chorobu. Jak ji mohu léčit, jak ji mohu pomoci? Je tu nějaké nebezpečí na přenos na člověka? Děkuji za radu. L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vypadaná srst u kočky může mít několik příčin a některé mohou být přenosné i na člověka. Pro určení správné a rychlé léčby bude potřeba provést vyšetření, se kterými vám pomůže místní veterinář. Vezměte svoji kočku do prostorné tašky a zajděte s ní do veterinární ambulance.
Je dobré si uvědomit, že zakrslý králík patří ke společenským zvířatům. Obvykle si na lidi snadno zvykne, když je s nimi od malička. Pak se z něj stává věrný společník, který svého páníčka následuje po celém bytě. Pokud ale nemáte čas se mu věnovat, pak pro vás králíček není vhodnou volbou. Může se začít bát lidí, s tím pak bývá spojená i jeho vysoká agresivita.
Výhodou králíčka také je, že obvykle patří k tichým zvířátkům, což znamená, že nevydává žádné výrazné zvuky, ale někdy může rušit svoji aktivitou, králíčci totiž obvykle ožívají večer a brzy ráno, což není každému člověku příjemné. Pokud pořizujete králíčka pro své dítě, pravděpodobně bude chtít, aby s ním králíček sdílel pokoj. To ale není úplně vhodné, protože večer je opravdu králíček nejaktivnější a rušil by spánek dítěte. V tu chvílí opravdu nezáleží na tom, jestli ho na noc necháte zavřeného v kleci (věřte mi, najde si něco, čím bude moc mlátit, šustit, vrzat), nebo volně pobíhat.
Zakrslí králíci patří také k čistotným zvířátkům, která jsou schopná naučit se chodit na svůj záchod jako kočky. Záchod je samozřejmě nutné pravidelně čistit. I tady si je třeba uvědomit, že není králík jako králík. Opět je jejich schopnost naučit se chodit na připravený záchod individuální. Problémem může být, pokud budete zpočátku v jeho výchově nedůslední, nebo se na ni úplně vykašlete, tak nemůžete čekat, že bude králíček čistotný. Nikdo se jen tak sám nenaučí používat záchod. Někdy se ale stává, že vychovatel je důsledný, snaží se, a i přesto to králíčka nedokáže naučit. I to se bohužel stává. Nečistotní králíčci, ať už z jakéhokoliv důvodu, obvykle čůrají a bobkují kdekoliv po celém bytě a kleci, případně rádi vyhrabávají připravený záchod. Na čistotnost králíčka má vliv i puberta (ta na něj přijde asi již 6 měsíců po narození), v tu chvíli se může z každého králíčka stát pořádný čuník. Stává se, že pubertální králíčci si značkují celý byt i jejich páníčka. V lepším případě to dělají bobky, v horším případě všude stříkají moč.
Jak dokazuje schopnost naučit se chodit na svůj záchod, patří zakrslí králíci k učenlivým zvířátkům. Kromě toho, že se tedy naučí této čistotnosti, mohou se také naučit přiběhnout na určitá zavolání. Tato schopnost je ale velmi individuální. Existují králíčci, kteří přiběhnou i na zavolání svého jména, pak jsou ale králíčci, kteří za vámi přijdou, jen když sami chtějí, případně když pro ně máte nějakou vhodnou motivaci (například oblíbený pamlsek, zeleninu). Dokonce někteří králíčci se i naučí, že něco nesmí, pokud při jejich „tréninku“ využíváte stále stejně znějící povely. Ale jak tu již zaznělo, jedná se o velmi individuální vlastn
Ve svém příspěvku JAK SE CHOVAT K BORDER KOLII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Žaneta.
Dobry den mam stene Border kolii je mu 10tydnu v pondeli 3.4 mu bude 11tydnu a chtela bych se zeptat jak ucit stene sedni lehni knoze vim ze kdyz udela neco dobre tak ho pochvalim a dam mu zato i pamlsek kfyz udela neco spatne tak se mu snazim vysvetlit ze nesmi a beru nanej novyny a zasustim snima pred nim neumim zvireti dat naprdel novinama ani to delat nechci ale potrebovala bych poradit mam i dceru rok a pul starou tak se snazim ji zapojit do vseho i kdyz je pes hravi a rad si hraje a kouse a olizuji se z dcerou na vzajem poradili by ste mi neco jak na psa a by se pomalu ucil co smi mesmi atd dekju žaneta :-)
Na trhu je k dostání i kniha o aljašském malamutovi, představující toto jedinečné a působivé severní plemeno, které pochází z největšího amerického státu. Čtenář ocení kapitoly o historii malamuta, jeho vlastnostech a péči o něj a dozví se, jaké jsou jeho životní nároky. Původně toto plemeno tahalo saně zledovatělou tundrou. Dnes však je mohutný aljašský pes obdivuhodným společníkem a hlídačem, pokud se dostane do rukou správnému chovateli, který je schopen se o něj dobře starat a vycvičit ho. Kniha je opatřena mnoha fotografiemi. Cena knihy se pohybuje kolem 100 korun.
Ve svém příspěvku BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den, Betu - samečka - mame doma už skoro 2 roky. Netuším,jak stará byla, když jsme ji koupili . Celou dobu dobře prospivala. Poslední cca 1-2 měsíce miň žrala,ale jinak byla ok. Teď dva dny nežere,vůbec neplave, polehává na dně a občas vystřelí směrem k hladině se nadechnout ,pak zase klesne na dno. Žádné jiné známky nemoci (parazity,plíseň, krupička) jsem nepozorovala, jen barvu nemá tak jasnou, jako by zešedla. Chtěla jsem se zeptat - může to být stářím rybky nebo je to spíš nemoc? A jak postupovat - nechat rybku jak je nebo trpí a je pro ni lepší ji utratit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.
Jezevčíci se rozdělují podle typu srsti na hladkosrsté, dlouhosrsté, drsnosrsté. Další typ dělení je podle objemu hrudníku a hmotnosti na jezevčíky standardní, trpasličí a králičí.
Jezevčíci standardního typu mají obvod hrudníku nad 35 cm a jejich hmotnost je větší než 9 kg. Trpasličí jezevčíci mají obvod hrudníku mezi 30 – 35 cm a jezevčíci králičí mají obvod hrudníku do 30 cm.
Jezevčíci se v myslivosti využívají k norování, ale i při naháňkách i dosledech. Typické pro ně je, že jsou hlasití na teplé stopě zvěře. Výhodou jezevčíka při naháňkách a dosledech je, že je vysoká a černá zvěř nepovažuje za hrozbu, a tak před nimi neutíká, ale pomalu ustupuje. Jezevčíci se dají také dobře vycvičit na sledování pobarvené stopy.
Jezevčíci také rádi aportují, ale jejich postava na tento úkon není uzpůsobena a nošení těžké zvěře by jim mohlo poškodit krční páteř. I proto by jezevčík neměl na honech nahrazovat slídiče, retrívry, ani ohaře.
Ve svém příspěvku BABSKÁ RADA JAK NA KOČIČÍ BLECHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav Blaha.
dobry den,poradi mi prosim nekdo,jak na blechy u domaci kocky?mam dva petimesični kocoury,kteří chytli blechy v domě kde bydlím,od psa paní,která tu bydlí.utíkali mi na chodbu a otírali se o rohožku té paní.před třemi týdny jsem použil přípravek na hubení blech vtíráním do kuže,hodně blech jsem jim odstranil,ale trus na jejich kuži je stále,i když v podstatně menším množství.vše jsem vypral,nastříkal do okolí přípravek proti blechám,nikde jsem žádné larvy ani vajíčka nenašel,ale blechy na kočkách nacházím stále,i když málo.Má s tím někdo zkušenosti,zbavit se jich jiným způsobem než jenom použitím prostředků od veterináře?mám obavy používat tyto prostředky třeba po měsíci,jak mi radili na veterině,připadají mi kočky ještě dost malé,přece jen je to chemie,kočky se pohybují pouze v bytě,po baráku již neutíkají.děkuji za radu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
