Trápí-li vaši kočku nebo psa parazité, zkuste níže uvedená antiparazitika. Šampón má pouze krátkodobou účinnost, může však obsahovat provitamín B5, který zlepšuje vzhled srsti a urychluje hojení ran a podráždění vyvolaných ektoparazity.
Koupel pro psy a kočky
Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění dělíme parazitózy na dvě základní skupiny, a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními). Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci a podobně). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, jiný hmyz).
Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit–hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu: průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění a podobně. Některá z těchto onemocnění jsou přenosná ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.
Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).
Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům, a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, respektive v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců, se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působícími proti ektoparazitózám.
Zablešení – je asi nejrozšířenější u psů, koček, ale i člověka. Parazitem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis), zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadii – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, která si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat, jedná se o takzvaná místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“. Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a&nb
Strupovka ušní, latinským jménem Otodectes cynotis, patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytuje se po celém světě a napadá především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina a je velice snadno přenosné. Strupovka ušní je roztoč, stejně jako například klíště. Žije především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale může se vyskytovat i kdekoli jinde na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, 2 stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.
Jak se to pozná
Přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Pokud se kočka škrábe za ušima anebo na jiném místě na těle až do krve, tak se může jednat právě o tohoto parazita. U koček se nachází ve zvukovodu velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu „kávové sedliny“, je suchý a drobí se. Parazit je příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji pomnožují bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na ucho střední. Silné třepání hlavou nebo škrábání může následně způsobit prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a vznik hematomu (othematom). Na vnitřní straně boltce je v tomto případě hmatatelná velká měkká boule. A doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii. Pokud se tedy vaše kočka intenzivně škrábe za ušima, nepodceňujte tuto situaci a zajděte k veterináři. Parazit se přenáší nejčastěji přímým kontaktem mezi zvířaty, která žijí spolu. Obecně se původce ušního svrabu vyskytuje častěji právě tam, kde je větší koncentrace zvířat. Jsou to například útulky nebo chovné stanice. Pokud má psí nebo kočičí máma ušní svrab, téměř zaručeně se nakazí i mláďata. Proto se doporučuje vždy, než si kotě nebo štěně donesete domů, prohlídka u veterinárního lékaře.
Léčba
Nejprve je nutné parazity usmrtit. K tomuto účelu jsou na trhu přípravky ve formě spot-on (neboli pipety, které se aplikují zvířeti na kůži v oblasti krku nebo zad, tedy na místo, ze kterého si léčivou látku zvíře neolíže). Často je nutné aplikaci zopakovat, protože potřebujeme usmrtit i parazity, kteří se z vajíček teprve vylíhnou. Na trhu je k dispozici například účinná látka selamectin v přípravku Stronghold nebo kombinace účinných látek imidacloprid a moxidectin v přípravku Advocate. Také veterinář vám může předepsat vhodné kapky do uší pro kočky.
Ve svém příspěvku BOJOVNICE BETA -NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den, Betu - samečka - mame doma už skoro 2 roky. Netuším,jak stará byla, když jsme ji koupili . Celou dobu dobře prospivala. Poslední cca 1-2 měsíce miň žrala,ale jinak byla ok. Teď dva dny nežere,vůbec neplave, polehává na dně a občas vystřelí směrem k hladině se nadechnout ,pak zase klesne na dno. Žádné jiné známky nemoci (parazity,plíseň, krupička) jsem nepozorovala, jen barvu nemá tak jasnou, jako by zešedla. Chtěla jsem se zeptat - může to být stářím rybky nebo je to spíš nemoc? A jak postupovat - nechat rybku jak je nebo trpí a je pro ni lepší ji utratit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den. Myslím si, že je už starý. Já měla krásně červenou rybku 3 roky a pak mi začal dělat to samé. Žral normálně, ale barva byla jiná. Zašedlý a za cca měsíc umřel. Ale jsem laik a je to můj názor.
Při pohledu na neustále se škrábající kočku snad zbystří zrak každého majitele, takže začne svého miláčka podrobovat důkladné kontrole. Příčin škrábání u koček může být několik. Nejčastějším důvodem jsou zevní parazité. Mezi ty nejznámější a snad nejvíce rozšířené patří blecha, ať už blecha kočičí, psí, nebo obecná. Není pouze velmi nepříjemná v srsti, ale je i zdrojem nákazy tasemnicí, neboť je mezihostitelem jejího vývoje. Při zjištění tohoto parazita musíme rychle sjednat nápravu a „odblešení“, protože blecha se rychle rozmnožuje a může zamořit celý byt. Při opakovaném použití přípravků na hubení blech, například insekticidní zásypy, šampony, obojky, musíme provést i důkladný úklid bytu a hlavně kočičího pelíšku.
Mezi obtížné parazity patří i ušní roztoči, kteří infikují zevní zvukovody a dráždí sliznici, což vyvolá nadměrnou tvorbu mazu. Maz potom vytváří typické hrudky, kočka si ucho často škrábe a má ho sklopené. Škrabáním si pak zanese do ucha infekci a tím vnikne zánět. Léčba naštěstí bývá úspěšná.
Kočka si z toulek v přírodě může přinést i dalšího nepříjemného parazita – klíště. Přestože klíště nemůže na kočku přenést nemoci, které přenáší na lidi (klíšťovou encefalitidu), při zachycení na kočičí kůži se kočka škrábáním snaží klíště odstranit, a to i velmi razantně – rozškrabáním kůže do krve.
Mezi méně často se vyskytující parazity vyvolávající svědění patří sametka zarděnková. Kromě výrazného svědění dochází ke zvýšené tvorbě šupin. Místy vypadává srst. Také tímto parazitem se nakazí pouze kočky s volným pohybem.
Nelze zapomenout na napadení koček obtížným hmyzem – komáry. I když se toto napadení stává poměrně zřídka, může vyvolat pro kočku nepříjemné svědivé reakce kůže. Kočka svým škrábáním a kousáním kůži často velmi naruší a poškodí ji do krve a následně dochází k tvorbě strupů.
Proti zevním parazitům v dnešní době existuje mnoho vhodných preparátů, ať už jsou to obojky, spreje, nebo pipety k nakapání na kůži. Při nadměrném napadení parazity je vhodné léčbu konzultovat s veterinárním lékařem.
Bohužel i kočky v dnešní době postihly takzvané „civilizační choroby“, které se projevují kromě jiných příznaků i silným svěděním kůže. Patří mezi ně nevhodná potrava, reakce na šampony a spreje, reakce může být i psychická, například na změnu prostředí, další nové zvíře v domácnosti a mnoho a mnoho dalších. Prakticky je to stejné jako u nás lidí – snad téměř každého z nás někdy potkalo „vyražení červených pupínků“ a následně nepříjemné svědění, třeba jen po požití běžné mandarinky.
V naší poradně s názvem PES SI VYKUSUJE SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik Šihor.
Dobrý den. Náš labrador si vylízava tak srst, že to má až na kůži vylízané. Čím to může být. Alergií,parazity nebo stresem, ale stres nemá. Může to být, že se nudí?? Jaká je na to mast. Jak často ho koupat a co dělat pro zamezení tohoto vylízavani?? A mám ještě jednu otázku. Náš pes sežere úplně vše je to labrador. Je možné jednou sem mu dal pedigree denta stix a on se pozvracel ale až tak za 4 hodiny . Může to být z této tyčinky na čištění zubů,ale pochybuji,že to může z toho být, protože jsem jí to dával docela často a nic nezvracela. Za odpověď předem děkuji Šihor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle té fotografie se může jednat o tak zvaný hot spot. Tady můžete vidět jak to vypadá u jiných psů: https://www.google.cz/image…
A tady je podrobně popsáno, co znamená hot spot u psa a jak probíhá léčba: https://www.ceskaveterina.c…
V období formování plemene byla hlavním úkolem australského ovčáka manipulace s až několika tisícihlavými stády ovcí a dobytka na sezónní pastvy či za účelem prodeje až na vzdálenosti v rámci stovek mil. Jednalo se v podstatě o nepřetržitou práci kolem dobytka od jara do zimy (do prvního sněhu).
Přesný původ plemene je celkem nejasný, existují minimálně dvě teorie, jak australský ovčák vznikl. Jedna tvrdí, že jeho předchůdci byli ovčáčtí psi Basků, kteří migrovali z Evropy do Austrálie a potom do Ameriky, kam si s sebou přivezli jak speciální plemeno ovcí Merino, tak své „malé modré psy“, potomky pyrenejských a katalánských ovčáků, přikřížené s německou kolií a dalšími evropskými ovčáckými plemeny. Jiná teorie uvádí, že australský ovčák vznikl křížením britských a španělských ovčáckých psů, kteří se do Ameriky dostali s evropskými emigranty. Jisté ale je, že navzdory svému jménu vzniklo toto plemeno, tak jak ho známe dnes, v Americe. Největšího rozmachu a popularity dosáhl australský ovčák ve 20. století, a to díky své účasti na výstavách dobytka a koní, kde překvapoval diváky svými dovednostmi.
Mezi hlavní vlastnosti, pro něž byl nedocenitelným pomocníkem, patřila především jeho univerzálnost: skvělý cit pro manipulaci se stádem jak drsného dobytka, tak ovcí (velice často „mix“ jehňat, bahnic i beranů). Kromě pasení byl díky svému přirozeně ochranitelskému pudu skvělým hlídačem stáda i svého domova a jednalo se o jedince přirozeně teritoriálního. Vynikal svou rychlostí, hbitostí, vytrvalostí, odolností, odvahou a schopností samostatného rozhodování i práce v drsných podmínkách v podstatě ve dne v noci. Zároveň však byl popisován jako výjimečný společník pro svého pána či jeho rodinu. Pro všechny tyto vlastnosti zaznamenal v USA jako farmářský pes vysoký nárůst popularity.
Australský ovčák je pes s nadprůměrnou inteligencí, je dokonce tak inteligentní, že zaujímá jedno z prvních míst v žebříčcích IQ mezi všemi psy. Má ve svých genech silně zakořeněný pastevecký a ochranitelský pud. Je to pes velmi oddaný svému pánu a rodině, při jejich obraně je schopen nasadit život. Je spolehlivý, ostražitý, vytrvalý, rychle a rád se učí, vůči cizím lidem a zvířatům není nepřátelský, přestože dokáže být ostrý a autoritativní. Je výborným rodinným společníkem, ale je také hodně závislý na své rodině a miluje kontakt s člověkem, proto není vhodné chovat ho venku v kotci. Má rád hodně prostoru a miluje plavání. Možná ze všeho nejraději má ale rád běhání vedle koně. Australský ovčák je velký pracant, a proto musí být neustále něčím zaměstnán, aby se nenudil a nenacházel si zábavu sám. Pro své výjimečné vlastnosti je používán při agility, v&nb
Ve svém příspěvku PES SI OLIZUJE CHLUPY U OCASU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kmoníčková.
Dobrý den,
v prosinci jsem byla s moji fenkou jokšírkou na veterině pro tabletku na parazity v kožíšku, chodím s ní často na louku kde se ji něco takového chytlo a ona se stále drbala, dostala tabletku, kapičky do uší proti zánětu, proběhlo stříhání drápků, prohlídka análních žláz jestli jsou čisté, paní doktorka nám řekla že by neměla dostávat psí odměny jelikož muže být na ně alergická, kupovala jsem je pouze v obchodě pro psí potřeby, .Všechno jsem dle rad
paní doktorky dodržela, ale pejsek měl klid od drbání se pouze asi 14 dní a začala
se drbat nanovo, navíc přibyl problém že si olizuje kořen ocásku a to dost vehementně. Odčervená byla naposledy koncem listopadu
Prosím o radu jak bych mohla tomu drobkovi pomoct
.Myslím si že to olizování kořene ocásku začalo po vyšetření žlázek
Děkuji Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak poznat rakovinu u psa, to je oříšek (můj pes má rakovinu). Pokud se u zvířete objeví letargie, mělo by to pro majitele být prvním varovným znamením. Důležité jsou především změny chování u zvířete. Dalším signálem je chuť k jídlu. Pokud pes nežere a hubne, je něco v nepořádku.
Dalším signálem je zápach z tlamy. Každému psovi jde cítit z tlamy, ale pokud se jeho dech změní, je štiplavý a silný, což opět pozná jen jeho majitel, může jít o další varovný signál. Majitel by měl poznat rozdíl mezi špatným dechem a zkaženým dechem, který může být příznakem nádoru.
Také výskyt hrudky a bulky může upozornit na patologii. Alespoň jednou za měsíc byste měli svého psa prohlédnout, zda nemá na těle nějaké bulky. Nezapomeňte zejména na oblasti břicha, nohou a za ušima. Mnohdy se to dá poznat i při pouhém hlazení. Ne všechny z těchto kožních anomálií jsou zhoubné, ale bez veterináře to nezjistíte. Zpravidla platí, že pokud se dá s bouličkou pod kůží pohybovat, je tvořená tukem, pokud ne, nejspíš půjde o rakovinu. Jestli něco takového objevíte, neváhejte tedy s návštěvou veterináře.
Dále se může objevit kašel bez příčiny. Kašlem čas od času trpí každý pes, neustálé kašlání a sípání ovšem normální není. Pokud u svého psa pozorujete chronické problémy s kašlem, může jít o příznaky onemocnění srdce, plic nebo rakoviny. Nádor může metastazovat do plic a působit tak zvířeti respirační problémy.
Pokud pes mění nálady a je agresivní, tak rovněž zpozorněte. Každý chovatel osobnost svého psa zná, a tak rychle pozná, zda je agresivnější a náladovější, než je u něj obvyklé. Pokud vrčí a cení zuby i na lidi, které dobře zná, a brání se fyzickému kontaktu, je pravděpodobné, že je nemocný a trpí bolestmi.
Nehojící se rány jsou dalším varovným signálem. Nějaká ta odřenina nebo ranka se čas od času objeví na každém pejskovi, ale pokud jsou tyto odřeniny nápadné, a navíc se špatně hojí, nemusí jít o rány způsobené úrazy, ale o vředy, které má na svědomí rakovina.
Příznakem rakoviny u psa mohou být i časté nevolnosti a průjmy. Stejně jako lidem i psům se jednou za čas stane, že jim něco nesedne a je jim špatně. Pokud se ale tyto nevolnosti opakují jednou či vícekrát do týdne, může být na vině vážné onemocnění. A jestliže například zjistíte, že má pes v moči či ve stolici krev, že se najednou i pomočuje, může jít o příznaky negativních fyzických změn.
Také barva dásní může být signálem patologie. U zdravého psa mají dásně intenzivní světle růžovou barvu. Alespoň jednou do měsíce tlamu vašeho mazlíčka prozkoumejte. Pokud jsou dásně tmavé či
Ve svém příspěvku EKZÉM U PEJSKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Je mozne ze ma blesky , ktere nevidite.Znam tento pripad nahore u korene ocasu si delaji nejcadteji hnizda.Srst u kazdeho pejska je tam hustsi a hrubsi.Idealni misto.Jsem velice spokojena s timto pripravkem.Je to tedy na objednani z Anglie a zasilku Vam poslou ze Singapuru.Je to na veskere parazity ktere mohou milacci mit.Uzasne.Ja objednavam podle vahy vetsi baleni ktere je na vahu pejska od 20 kg.Je to pro ne ptevence I jako odcerveni, nemaji zadne blechy, kliste na nich uschne ani se nezakousne.Je to I na srdecni cervy.Vazne super.Posilam svuj email:zuzka.zulik@gmail.com nevim jestly se da odkaz zverejnit ale poslu Vam to v emailu, pokud napisete
Na blechy spolehlivě přijdete tak, že své kočce prohlédnete srst. Jakmile objevíte jednu blechu, počítejte s tím, že se jich v kožichu skrývá klidně i dalších 20 (v různých vývojových stadiích). Dospělou blechu nemačkejte mezi nehty – jak je u mnoha chovatelů zvykem – sami byste se totiž mohli nakazit. Nejúčinnější zbraní proti blechám je použít speciální přípravky na srst zvířete. Odstranění blech u koček není snadné.
Blechy lze odstranit pomocí spreje, šamponu nebo spot-onu. Spot-on se jeví jako nejspolehlivější. Jedná se o drobnou ampulku s tekutinou, kterou zvířeti aplikujete mezi lopatky. Blechy postupně uhynou. Spot-on navíc chrání i proti klíšťatům. Cena jedné ampulky se pohybuje kolem 130 Kč. Další možností je vykoupat kočku s použitím speciálního šamponu. Koupel je ale nutné za 1 týden až 14 dní zopakovat, aby se zahubily opravdu všechny blechy. Prodávají se také spreje na blechy. Ne všechny jsou však spolehlivé. Navíc zvíře musíte postříkat velmi důkladně a opravdu celé. Jinak se blech nikdy nezbavíte.
Všechna místa, se kterými vaše kočka přišla do kontaktu, je potřeba vyčistit. Pokud můžete, hoďte deky a polštáře do pračky, kde se blechy při vysoké teplotě spolehlivě zahubí. Pokud tento krok vynecháte, můžete si být jisti, že se vám kočku nepodaří odblešit.
Sprej je nejšetrnější variantou, která se doporučuje zvláště u koťat. Aplikace je snadná, sprej působí okamžitě a můžete si sami regulovat množství aplikované látky. Na obalu si vždy přečtěte dávkování a dobu účinnosti nebo její omezení, jako je koupání, déšť nebo jen vlhko. Některé spreje jsou přímo doporučované k aplikaci do prostředí, kde se kočka zdržuje, a jsou vhodným doplněním boje proti blechám. Zvážit jejich aplikaci bychom měli ale u citlivějších kočiček, které mohou špatně reagovat na syčivý zvuk.
Obojky se snadno aplikují, působí poměrně rychle a dlouho (4–8 měsíců dle výrobce), ale zvíře ho musí nosit stále, nesmíme mu ho dávat jen na procházky a podobně. Výběr je dnes velký, můžete si vybrat podle velikosti zvířete, podle typu uvolňované látky, některé jsou kombinované a působí i proti klíšťatům. Většina je voděodolných. U některých bývá uvedeno, že by uvolňovaná látka neměla přijít do styku s malými dětmi. Některé obojky jsou aromatické a hodí se spíše pro zvířata žijící venku.
Šampon působí okamžitě na všechny namočené parazity, nemusíte mít strach, že účinnou látku obsaženou v šamponu předávkujete, a nadto kočku pěkně umyjete. Jsou vhodné jako první krok k likvidaci velkého počtu blech na zvířeti, ale jejich účinek je krátkodobý, je tedy lepší doplnit je o přípravky s delší účinností. U koček však
Ve svém příspěvku KDYZ MA KOCKA KOZNI PROBLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Fialová.
Dobry den, mela bych dotaz. Uz delší dobu lecime, vždy v rozmezi po trech az peti mesicich našeho kocourka. Vždy se mu lokalne za krkem vytvori strup, občas si to rozskrabe ze to vypada dost skarede. Dvakrát se lecil na dermafytozu sirupem který predepsal veterinar. Blechy ani jiné parazity nemá, jinak je bytovy, ven nechodi.Po tom co se mu to objevuje pravidelne a vždy jen lokalne jsme nechali udelat testy kde dermafytozku vyvratili. Muze to byt prosim potravinova alergie ci stres? Zda se nam v pohode. Hraje si a vse v normalu. Jen to rozskrabavani se uhlidat neda, vi ze to nesmí,ale jakmile dojdeme z práce, uz ma něco rozdrbane.Je na hypoalergenich granulích, taky schvalenych veterinářem...snazime se mu nic jiného nedavat podle instrukci, ale když se mu jedna ranka zahojí, hned vedle ci v nejblizsim okoli se objevi nova. Ted to vypadalo ze mu po poslední rance snad ani v tom lozisku nevyrostou znova chlupy. Ty nastesti rostou,ale vedle ma zase rozskrabany další, po naší prohlídce. Uz jsme celkem trosku bezradní, co kocourkovi davat aby jsme ho vylecili, ci něco cim mu zklidnit alespoň to drbani a popřípadě co na tu dezinfekci když uz si to tak rozdrbe? Dekuji moc za odpověď.
Jak funguje odčervení a jaké existují typy přípravků
Odčervení chrání psa i kočku před vnitřními parazity, jako jsou škrkavky, tasemnice, měchovci nebo bičíkovci. Tyto parazity mohou způsobit průjem, zvracení, hubnutí, anémii či poškození orgánů. Antiparazitické přípravky fungují tak, že narušují nervový nebo metabolický systém parazitů, což vede k jejich usmrcení a následnému vyloučení z těla.
V naší poradně s názvem PARAZIT KOČKA VYPADÁVÁNÍ SRSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Kralova.
A ještě jsem nenapsala že začala stracet srst i moje kastrovaná kočička tříletá..od půlky těla.A teď se mi drží doma jelikož asi ji je venku zima... Děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na parazity je nejlepší Bravecto pro kočky. Tento přípravek kočku zbaví všech parazirů a ochrání ji před novou nákazou i před klíšťaty. Bravecto pro kočku dostanete u veterináře a nebo v lékárně na předpis.
Přípravky na odčervení jsou u štěňat velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostný průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i s průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
Léčba by v těchto případech neměla být nutná, protože tento stav obvykle sám ve velmi krátké době odezní. Jako prevence je vhodné příště zvolit jiné preparáty k odčervení, což je dobré konzultovat s veterinárním lékařem.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Je dobré si uvědomit, že zakrslý králík patří ke společenským zvířatům. Obvykle si na lidi snadno zvykne, když je s nimi od malička. Pak se z něj stává věrný společník, který svého páníčka následuje po celém bytě. Pokud ale nemáte čas se mu věnovat, pak pro vás králíček není vhodnou volbou. Může se začít bát lidí, s tím pak bývá spojená i jeho vysoká agresivita.
Výhodou králíčka také je, že obvykle patří k tichým zvířátkům, což znamená, že nevydává žádné výrazné zvuky, ale někdy může rušit svoji aktivitou, králíčci totiž obvykle ožívají večer a brzy ráno, což není každému člověku příjemné. Pokud pořizujete králíčka pro své dítě, pravděpodobně bude chtít, aby s ním králíček sdílel pokoj. To ale není úplně vhodné, protože večer je opravdu králíček nejaktivnější a rušil by spánek dítěte. V tu chvílí opravdu nezáleží na tom, jestli ho na noc necháte zavřeného v kleci (věřte mi, najde si něco, čím bude moc mlátit, šustit, vrzat), nebo volně pobíhat.
Zakrslí králíci patří také k čistotným zvířátkům, která jsou schopná naučit se chodit na svůj záchod jako kočky. Záchod je samozřejmě nutné pravidelně čistit. I tady si je třeba uvědomit, že není králík jako králík. Opět je jejich schopnost naučit se chodit na připravený záchod individuální. Problémem může být, pokud budete zpočátku v jeho výchově nedůslední, nebo se na ni úplně vykašlete, tak nemůžete čekat, že bude králíček čistotný. Nikdo se jen tak sám nenaučí používat záchod. Někdy se ale stává, že vychovatel je důsledný, snaží se, a i přesto to králíčka nedokáže naučit. I to se bohužel stává. Nečistotní králíčci, ať už z jakéhokoliv důvodu, obvykle čůrají a bobkují kdekoliv po celém bytě a kleci, případně rádi vyhrabávají připravený záchod. Na čistotnost králíčka má vliv i puberta (ta na něj přijde asi již 6 měsíců po narození), v tu chvíli se může z každého králíčka stát pořádný čuník. Stává se, že pubertální králíčci si značkují celý byt i jejich páníčka. V lepším případě to dělají bobky, v horším případě všude stříkají moč.
Jak dokazuje schopnost naučit se chodit na svůj záchod, patří zakrslí králíci k učenlivým zvířátkům. Kromě toho, že se tedy naučí této čistotnosti, mohou se také naučit přiběhnout na určitá zavolání. Tato schopnost je ale velmi individuální. Existují králíčci, kteří přiběhnou i na zavolání svého jména, pak jsou ale králíčci, kteří za vámi přijdou, jen když sami chtějí, případně když pro ně máte nějakou vhodnou motivaci (například oblíbený pamlsek, zeleninu). Dokonce někteří králíčci se i naučí, že něco nesmí, pokud při jejich „tréninku“ využíváte stále stejně znějící povely. Ale jak tu již zaznělo, jedná se o velmi individuální vlastn
V naší poradně s názvem IVERMEKTIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Také mne zajímá,kde koupím ivermektin?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin NELZE legálně koupit ani vyzvednout v lékárně na recept. Proč? Ivermektin je antiparazitikum - jed jenž zabíjí cizí organismy v/na tělech savců. Ivermektin je v postcovidové době zprofanován, jako léčivo s možným terapeutickým účinkem na zmírnění průběhu onemocnění COVID-19. Proto je po něm zvýšená poptávka. Nelze doporučit jakýkoliv způsob koupě, ať už od fyzické osoby nebo v zahraničním obchodě. U obojího je vysoká pravděpodobnost, že místo ivermektinu dostanete kdo ví co.
V případě, že potřebujete lék na parazity, tak použijte Vermox - lék na lékařský předpis, který může vystavit praktický lékař, treba po telefonu.
V případě léku na COVID-19 je nutné toto přání konzultovat s ošetřujícím lékařem v nemocnici, Lékař může ivermektin ve specifických případech pacientovi podat.
Maltézský psík se obvykle dožívá vysokého věku až 15 let. Navzdory křehkému vzhledu, který navozuje dojem vysoké zranitelnosti, se totiž jedná v zásadě o zdravé plemeno. Přesto inklinují maltézáčci k některým onemocněním ve zvýšené míře. Mezi častěji zaznamenané zdravotní potíže u maltézského psíka patří luxace pately. Tento zdravotní problém je ostatně typickým neduhem, který postihuje malá plemena psů. Maltézský psík rovněž trpí hojně na onemocnění očí (od silného slzení po progresivní retinární atropii), je proto třeba věnovat jim zvýšenou, intenzivní péči. Další zranitelnou oblastí je ústní dutina (riziko nemocí zubů a dásní).
Mezi možné infekční choroby patří psinka, infekční zánět jater, leptospiróza, parvoviróza. Mezi běžné nemoci se řadí průjem, zácpa, zánět uší, otrava, škrkavky, tasemnice.
Dospělé psy odčervujeme pravidelně každých 3–6 měsíců. V případě přítomnosti parazitů v trusu je potřeba odčervení zopakovat podle pokynů veterinárního lékaře. Pokud chceme mít jistotu a neodčervovat naslepo, je možné nechat zhotovit laboratorní vyšetření trusu a odčervit pouze v případě, pokud je v něm pozitivní nález. Pokud je nález negativní, odčervení není potřeba. Za směrodatné lze však považovat pouze negativní výsledky několika po sobě jdoucích laboratorních vyšetření trusu, protože při jednotlivém trusu hrozí, že byl odebraný v době, kdy se vajíčka právě neuvolňovaly.
K nepříjemným průvodcům psa nepatří jen vnitřní, ale také vnější parazité. Nejen že psa zneklidňují pobíháním v srsti, svěděním a odsáváním krve, ale často jsou blechy a všenky mezihostiteli tasemnice, kterou pak přenesou na psa. Klíšťata přenášejí zase viry a bakterie, kterými mohou psa nakazit. Proto je zapotřebí, abyste psí kožich pravidelně a pečlivě kontrolovali a při prvních známkách ektoparazitů provedli nejen odhmyzení zvířete, ale ve většině případů i důkladnou očistu prostředí, ve kterém se pes zdržuje, jinak se některých parazitů nezbavíte. Vhodné prostředky léčby, ochrany i očisty prostředí vám poradí váš veterinář. Doporučí vám rovněž i preventivní přípravky, kterými můžete zabránit nebo silně omezit napadení zvířete vnějšími parazity. Mezi vnější parazity patří blecha, veš, všenka, sviluška podzimní, zákožka psí, dravčík psí, trudník psí, klíště, kloš.
V naší poradně s názvem ZAKRSLÝ KRÁLÍK - STRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Špačková.
Dobrý den.
Prosím o radu. Můj králík má už několikátý den vánočky a průjem. Čím ho mohu krmit? Předtím dostával každý večer trochu granulek pro seniory kousek kupované mrkve. Teď je jen na seně. Můj dojem je, že průjem dostal z kupovaného sena. Moc nevonělo a bylo žluté do hněda. Koupila jsem už jiné, je voňavější a trochu do zelena. Bohužel to moje, zelené, voňavé už došlo. Mohu mu kromě sena dát na pití oregánový čaj? Taaky jsem četla, že je dobrý květ měsíčku. ám ho nasišený. Mohu mu ho taky dát?
Děkuji za brzkou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dopřejte svému králíčkovi přírodní čerstvou stravu. Využijte výhod právě přicházejícího jara a natrhejte svému králíčkovi k senu ještě čerstvé bylinky. Právě s příchodem jara je čerstvá zelenina, bylinky a listy rozmanitější. Je to také doba, kdy příroda dává s větší štědrostí a umožňuje nám tak poskytnout králíkům jejich přirozenou stravu a to zcela zdarma. Založte stravu svého králíčka pouze na voňavém seně a čerstvé zeleni. Pozitivní na této dietě je, že je více rozmanitější než granulky. Jen se schválně vžijte na místo svého králíka. Být ním, bavilo by vás jíst granulky každý den? Odpověď je jasně, že ne. Dobrá strava pro králíka je strava bohatá na minerály, živiny a vápník. Je to ale také strava bohatá na chutě a různé textury.
Takže vezměte košík a nůž a jděte sbírat, co příroda právě nabízí – množství bylinek a listí, které mají tu výhodu, že jsou zdarma. Pokud nejste velký odborník na rostliny, zaměřujte se na pampelišky, listy a květy, jitrocel, jetel a trávu. Pro sběr listů stromů je ještě trochu brzy. Všechny bylinky by měly být předem dobře očištěny. Osobně přidávám do oplachové vody trochu jablečného octa, abych odstranil parazity. Pro králíka je lepší jíst čerstvé byliny, proto choďte sbírat častěji po malém množství. Pokud to nejde, tak si bylinky můžete uskladnit v chladničce, když je před tím necháte trochu proschnout a dáte je do vakuových sáčků s trochou jedlé sody, ta pohltí veškerou zbývající vlhkost. Před podáním králíčkovy nechte bylinky trochu ohřát na pokojovou teplotu.
Seznam vhodné jarní zeleniny pro vašeho králíka, kterou můžete koupit v supermarketu nebo nasbírat volně venku:
- Kopr,
- Rozmarýn,
- Estragon,
- Bazalka,
- Koriandr,
- Šanta kočičí,
- Pampelišky listy a květy,
- Malinové listy,
- Jahodové listy,
- Listy ředkvičky,
- Lístky máty,
- Kokoška pastuší tobolka,
- Artyčok listy a srdce,
- Řeřicha,
- Různé druhy salátů Batavia, kudrnatý, ledový...
- Dubový list,
- Bílý mnohokvět Ice Queen,
- Tuřín,
- Špenát.
V České republice je lov zvěře blíže specifikován (určena doba lovu jednotlivých druhů zvěře a stanoveny podmínky lovu) v zákoně o myslivosti č. 449/2001 Sb. V páté části, III. – V. hlavě a ve vyhlášce Mze č. 245/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. Zároveň se lovu věnuje také myslivecký řád ČMMJ v kapitole Lov zvěře a v kapitole Myslivecká morálka, zvyky a tradice.
Způsob lovu zvěře vždy závisí i na jeho druhu. Jinak se loví zvěř spárkatá a jinak zvěř drobná. U mysliveckého lovu je zároveň také velmi důležité mít na paměti, že žádný lov by neměl být nekontrolovatelný, cílem žádného myslivce by nikdy nemělo být vyhubit co nejvíce zvěře. Myslivec svým lovem jen pomáhá regulovat počet kusů zvěře v přírodě. Zároveň se v dnešní době nevyužívá lovu zvěře do smrtících pastí. V neposlední řadě je vždy potřeba mít na paměti, že myslivec by měl vystřelit na zvěř jen v tom případě, že ji stoprocentně rozeznal, a nedošlo tedy k žádné záměně (druhu zvěře, pohlaví, věku atd.).
Řádný myslivec se také na lov nevypraví jen tak v oblečení, v němž chodí běžně doma, jen s kulovnicí přes rameno. Kromě lovecké výzbroje (lovecké zbraně chladné a palné, optika) musí mít také loveckou výstroj. Jejíž součástí je lovecký úbor (pokrývka hlavy, plášť, oblek, obuv), loveckou brašnu (nebo batoh), případně hůl (opěrná hůl slouží k bezpečnějšímu zamíření), sumku na kulové náboje. Pokud myslivce předpokládá při lovu čekání, může se vybavit také trojnožkou k usednutí, nebo sedací holí. Při společných lovech musí mít vedoucí honu také loveckou trubku k hlášení povelů.
Při lovu jakékoliv zvěře je vždy důležité před výstřelem zvěř správně posoudit (např. poznat jestli zrovna tento kus je možné v určitém období lovit). Lovci obvykle posuzují před lovem výživný stav jelena, jeho držení těla, chůzi, zranění, abnormality, kůži, srst, tělesné otvory i hlasové projevy.
Pokud je výživný stav jelena méně dobrý, pozná to lovec tak, že jsou vidět kosti lopatky, pánve i žebra. Příčinou mohou být různá onemocnění, ale i zranění, nedostatky ve výživě, nebo i vliv může mít pohlavní aktivita v říji.
I nápadně změněné držení těla je způsobené často zraněním, nemocemi, parazity, případně ale i vrozenými abnormáliemi, nebo vyčerpáním.
Za špatnou chůzi jelena se považuje kulhání, vrávorání, narážení do překážek, i jiné změny v pohybu.
Před lovem musí lovec sledovat i ostražitosti jelena. Sleduje, jeho pozornost vůči okolí i vůči jiné zvěři, jeho chování v tlupě, častost jištění. Lovec sleduje také nápadné změny na kůži či srsti: jestli barva odpovídá ročnímu období, jestli je srst lesklá / matná, zkoumá se i hladkost srsti, jestli nemá na těle místa bez srsti. Kůže a srst jsou důležité pro posouzení celkového zdravotního stavu zvířete.
U jelena se také zkoumají jeho hlasové projevy, jestli nenaříká (příčinou by mohla být silná bolest, nebo velký strach), jestli nekašle, nefuní, nechroptí.
Mezi nejčastější parazity způsobující strupy u koček patří blechy, všenky a roztoči. Všenka vytváří malé šupinky a strupy nejčastěji na krku a v oblasti zad. U cheyletielózy (tzv. „pochodující lupy“) jsou viditelné bílé šupiny a často i intenzivní svědění.
Veterináři zdůrazňují, že paraziti nejsou vždy viditelní pouhým okem. Proto i kočky žijící pouze v bytě mohou trpět kožními nemocemi u koček způsobenými parazity. Nutné je ošetřit kočku i prostředí.
Přípravky na odčervení jsou u psů velmi dobře tolerovány. Jen v ojedinělých případech mohou vyvolat příležitostné zvracení nebo průjem. Nákaza vnitřními parazity se může projevovat dlouhodobějšími trávicími obtížemi a může být spojena i se zvracením a průjmem. V tomto případě je nejlepší navštívit veterináře a nechat udělat koprologii. Velmi častými parazity způsobující průjmy jsou škrkavky, ale také giardie.
Jedná se o parazitní onemocnění, které je přenosné i na člověka. Pro člověka je toto onemocnění velmi nebezpečné, obvykle se nakazí tím, že sní infikované syrové maso (jakákoliv tepelná úprava parazity zničí). Toto onemocnění způsobuje parazit Toxoplasma gondii.
Projevy
U příznaků této nemoci je třeba vědět, o kterou formu se jedná. Chronická forma totiž nemá výrazné příznaky, kromě hubnutí. U akutní formy ale králíci odmítají přijmout potravu, hůře se jim dýchá, mají problém s výtokem z nosu, trpí průjmy a třesem, jejich srst je zježená.
Příčiny
K nákaze obvykle dochází poté, co králík do těla přijme potravu, která přišla do kontaktu s výkaly koček (ty obsahují oocysty).
Léčba
Veterinář takto nemocné zvíře obvykle neléčí.
Prevence Prevencí je zamezení kontaktu koček s krmivem a stelivem určeným pro králíky. Nutná je také občasná deratizace, protože i hlodavec může pak tyto parazity přenášet.
Dospělý pes by měl být odčerven alespoň jednou za 3–6 měsíců, a to nejen, když jsou u něj objeveni parazité. Ty lze vypozorovat ve stolici v podobě vajíček či jiných stadií vývoje. Veterinář provádí takzvané koprologické vyšetření, tedy vyšetření trusu, kdy zjistí daného parazita a jak s ním nejlépe bojovat. Nejedná se o povinné vyšetření, ale chovatelé, kteří myslí na prevenci, běžně dodržují alespoň 6měsíční pravidelnost kontrol i bez náznaků potíží.
Frekvenci odčervování určuje veterinární lékař také na základě plemene, velikosti a věku psa, jeho zařazení a využití, rozhodující může být rovněž styk s hospodářskými zvířaty, u nichž se běžně vyvíjí cizopasníci přenosní na psy. Optimální frekvence odčervení psa může být 3x za rok, tedy každé 4 měsíce. Chovná fena by měla být odčervena během krytí a poté až společně se štěňaty. Během březosti bychom se měli odčervování raději vyhnout, některé přípravky mají totiž prokazatelně teratogenní efekt (Drontal). Jediným přípravkem schváleným pro použití během březosti je preparát Stronghold.
V praxi se psi většinou odčervují preventivně bez koprologického vyšetření, a to v rozmezí 3 až 6 měsíců. Pokud jsou přímo v trusu viditelní parazité nebo jejich články, je nutné po 14 dnech odčervení zopakovat. Při stanovení frekvence odčervování je nutné přihlédnout k využití psa (pracovní, lovečtí psi), zda je trvale doma či venku, v blízkosti hospodářských či jiných zvířat, jaký je počet psů v domácnosti, zda je v domácnosti malé dítě a podobně.
Bohužel přežívá mylná představa, že odčervení chrání zvíře proti vnitřním parazitům po dobu několika týdnů, nebo dokonce měsíců. Mnoho chovatelů nechává dospělého pejska odčervit jednou za půl roku, udělá si poznámku v kalendáři a dalších šest měsíců si s pocitem čistého svědomí užívá klid. Jenže díky nedostatečnému poučení se zatím scénář souboje s parazity může vyvíjet ve prospěch škodné škrkavky. Jejími vajíčky, kterých denně vyprodukuje několik set tisíc, jsou následně zamořeny prakticky všechny lokality, kde domácí mazlíčci kálejí. Stačí vzít psa vyvenčit do nejbližšího parku a vzhledem ke zvyku očichávat či olizovat pachové stopy máte slušnou šanci, že se již pár hodin po podání antiparazitik pozřením vajíček přítomných v kontaminované trávě znovu nakazí. Jelikož škrkavky ve střevě dospívají čtyři týdny, zbývá jim do dalšího termínu dehelmintizace spokojených pět měsíců přiživování.
Odčervování je ve skutečnosti jednorázový úkon a s očkováním, za které jej mnoho lidí zaměňuje, nemá absolutně nic společného. Zatímco očkovací látka působí jako prevence chránící psa dlouhodobě proti infekcím, konkrétním virům a bakteriím na
Choroby vznikají především chybami v chovu, zejména pak špatným nebo jednostranným krmením. U tak malého zvířete, jako je křeček, platí, že předcházení nemocem je daleko lepší než jejich léčení. Jedním z činitelů, které vyvolávají onemocnění, je také stres.
Zaklínění lícních váčků – příznakem tohoto onemocnění bývá oteklý lícní váček. Ten může být způsoben načechraným stelivem, které se zachytilo ve váčku. Zkontrolujte křečkovi tlamičku a vytáhněte z ní vše, co se tam mohlo zachytit. Zároveň se poraďte s veterinářem.
Infekce kůže – jestliže má křeček na kůži suchá loupavá místa, načervenalou kůži nebo ubylý kožíšek, může jít o infekci kůže. Tu mohou způsobit paraziti, alergie nebo nevhodná strava. S určením léčby vám pomůže zvěrolékař. Pokud má křeček pouze úbytek srsti, a přitom se nedrbe, nemá načervenalou kůži ani loupavá místa na kůži, může jít o projev stáří. Hodně křečků s přibývajícím věkem jednoduše ztrácí kožíšek.
Mokrý ocásek – křeček trpící touto nemocí je malátný, má mokrý konec ocásku a měkký a mokrý trus. Tato nemoc může křečka zabít, proto ho vezměte okamžitě k veterináři nebo běžte do zverimexu a kupte speciální léky na tuto nemoc.
Dehydratace – křeček se bude chovat letargicky. Pokud mu vytáhnete kůži na zadní části krku, bude se jen pomalu vracet do původního stavu. Může to být způsobené stresem, horkem nebo špatnou vodou v pítku. Při dehydrataci je nutné dát křečkovi vodu, a pokud má klec na místě, kde je horko, musíte ji přemístit jinam.
Poranění způsobená kousnutím – jedná se o bolavá místa, která mohou hnisat. Příčinou poranění bývá nesnášenlivost a vzájemné napadání křečků sdílejících stejnou klec. Je potřeba křečkovi zranění vyčistit, nevíte-li jak, bude nejlepší poradit se s veterinářem. V každém případě byste měli křečky oddělit a každého mít v jiné kleci.
Sluchové problémy – pokud má křeček problém se sluchem, může ztrácet rovnováhu, škrábat se kolem uší a třást hlavičkou. Taková nemoc je způsobena parazity nebo ušní infekcí. Na postupu léčby se domluvte se svým veterinářem.
Zrakové problémy – při potížích se zrakem budou oči křečka velmi těkavé, většinu času pak zavřené. Budou vypadat mdle a zamračeně. Tento problém může být způsoben zraněním nebo infekcí. Je zapotřebí držet křečka v tmavé místnosti a poradit se s veterinářem.
Infekce plic – při tomto onemocnění se křeček bude třást a bude se mu těžce dýchat. Může dojít ke ztrátě váhy a velmi letargickému chování. Jestliže má váš křeček tyto příznaky, je potřeba zajistit mu v kleci teplo a navštívit veterináře, který proti infekci předepíše antibiotika.
Lysiny – pokud si u křečka všimnete lysin nebo častého drbání,
