Beta bojovnice, známá také jako betta bojovnice či bojovnice pestrá, patří mezi nejoblíbenější akvarijní ryby díky svému barevnému zbarvení, výrazné osobnosti a nenáročnému chovu. Přestože se na první pohled jeví jako rybička pro začátečníky, její chov má mnoho specifik: teplota vody, vhodné krmení, prevence nemocí, správné akvárium i opatrnost při kombinaci s jinými rybami. Tento článek přináší rozsáhlý přehled chovatelských rad, zkušeností akvaristů a praktických tipů, jak chovat betu bojovnici tak, aby byla zdravá, aktivní a dlouhodobě prosperovala.
Správné beta bojovnice krmení zahrnuje kombinaci kvalitních granulí, mražených larev komárů, artemií a patentek. Chyby ve stravě vede k problémům, jako je nafouklé břicho u bety bojovnice či zácpa.
Zkušení akvaristé doporučují:
Na internetu se často řeší téma beta bojovnice jak často krmit – odpověď je jednoduchá: méně je více.
Zdroj: článek Beta bojovnice
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mám Betu už 3 roky!!!! :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GABRIELA.
Dobrý den,
mám v akváriu Betu bojovnici - samce. Chtěla bych se zeptat, jaké rybičky můžu k betě do akvárka přidat. Jsou rybičky, které betě nevadí, a naopak?
Zdroj: příběh Beta bojovnice
Ideální objem je 20–30 litrů. Menší nádoby mohou způsobit stres a nemoci.
Příčinou může být stres, špatná voda, nemoc nebo nevhodná teplota.
1–2× denně malé dávky, 1× týdně hladový den.
Ano, ale opatrně. Agrese je častá. Vhodné jsou drobné tetry, nevhodní čichavci.
25–28 °C. Nižší teploty způsobují ospalost, nemoc a blednutí.
Zlepšit kvalitu vody, zvýšit teplotu a použít vhodné léčivo.
Zdroj: článek Beta bojovnice
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den, mám rybičku Betu bojovnici a před týdnem se jí udělala boule na boku. moc neplave je u dna a málo žere co mám udělat aby se uzdravila. děkuji za info Janský.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Beta bojovnice
Čistit akvárium jednou týdně je až moc časté. Zkuste používat přípravek Aquatan, který vhodně upravuje vodu a ryba lépe prospívá. Dbejte na to, aby mělo akvárium stálou teplotu 26 až 28 °C. Filtr byste neměli vůbec vypínat, jelikož se v něm tvoří bakterie. Do akvária nedávejte dřevěné dekorace, kalí vodu a je pak nutné akvárium čistit častěji, což bojovnici nesvědčí.
Čištění probíhá výměnou vody a je nutné používat odstátou vodu, kterou je dobré upravit pomocí akvarijních přípravků, jež zbaví vodu nežádoucích látek a chrání sliznice ryb (například Aqua Safe od Tetry). Ve větších nádržích používejte akvarijní filtry, které zajištují mechanickou, biologickou a chemickou filtraci vody.
Je možné krátkodobě použít takzvané betárium. Dlouhodobě však vhodné není. Světlo rybky rodu Betta nepotřebují, ale je důležité pro zasazené rostliny, nahrazuje jim slunce. Betta potřebují výšku vodního sloupce 30 cm a nádrž je vhodné osázet větším množstvím akvarijních rostlin (například rostliny druhu Cryptocoryna, Hygrophila, Vesicularia a další). Vhodné jsou i plovoucí rostliny. Bojovnice si rády na listy lehají a odpočívají.
Malé betárium může být startem do krásného světa akvaristiky. Po této nádobě by ale mělo následovat větší akvárium (alespoň 20–30 l). Nemusí se jednat o nějaké nevzhledné akvárium – v dnešní době je v nabídce velké množství designů, které zaujmou i osoby preferující moderní a atraktivní vzhled.
Zdroj: článek Beta bojovnice - výměna vody
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Sedláček.
zdravím dostal jsem dárkem od syna Betu bojovnici dvě samice a samce.Mám v akvárku přísavky(ancistrus)a paví oka,prodavačka mu řekla že můžou být ve stejném akváriu.Zatím jsou v klidu na žádné ryby neútočí mám je nechat v akváriu??děkuji!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Beta bojovnice chov
Ano, samci jsou nejvhodnější pro samostatný chov.
Ideálně 1–2× denně v malých dávkách.
Ano, jemná filtrace je velmi vhodná.
Ano, ale pouze s klidnými a nenápadnými druhy.
Obvykle 2–4 roky při správné péči.
Ano, pokud jsou dodrženy základní podmínky chovu.
Zdroj: článek Ryba beta bojovnice
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mám Betu už 3 roky!!!! :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bára.
Já mám bojovnici už 5 let !!!!!
Zdroj: příběh Beta bojovnice
Bojovnice je rybička pocházející z Asie, tudíž vyžaduje určité parametry vody, a to pH kolem 6–8 a teplotu v rozmezí 26–30 °C (proto je většinou vyžadováno topení, protože při nižších teplotách se stává, že se rybičce začnou rozpadat ploutve a podobně). Jako u všech rybiček i u bojovnice se musí provádět pravidelná údržba, a jelikož jsou akvaristé, kteří chovají tyto rybičky bez filtrů a podobně, jsou tyto výměny opravdu důležité. Pokud nechcete použít filtraci se vzduchováním, nemusíte. V tom případě je potřeba vodu častěji měnit, aby se udržela čistá. Tato rybička patří mezi labyrintky, tudíž se nadechuje nad hladinou. Pokud teplota v místnosti výrazněji klesá, je potřeba akvárium zakrýt, aby rozdíl teploty vzduchu a vody nebyl velký, jinak může rybka při nadechování nastydnout a následně uhynout.
Je vždy třeba odkalit dno pomocí odkalovače a vyměnit alespoň 1/3 vody akvária. Je lepší doplňovat vodu odstátou, ale pokud tuto možnost nemáte, tak po doplnění vody z kohoutku použijte přípravky odstraňující chlór. Poté je v každém případě vhodné použít přípravky ke zlepšení podmínek pro bojovnici.
Po nějaké době si někdy můžete všimnout pěny na hladině akvária, která je většinou přilepená ke sklu a samec kolem ní plave, jako by ji hlídal, a ono to tak vlastně je. Ona pěna je totiž samcovo pěnové hnízdo, které staví, protože by se do něj v pozdější době se samicí vytřeli. Toto hnízdo bychom tak neměli samci nikdy bourat a ničit.
Zdroj: článek Beta bojovnice - výměna vody
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mám Betu už 3 roky!!!! :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzka.
Ahoj,když mám komplet zařízené a vybavené akvárko,250l můžu si do něj pořídit třeba 50 rybek bojovníci,nebo to je nereálné?diky
Zdroj: příběh Beta bojovnice
Na začátku bychom měli zvážit, jestli chceme rybičku jednu nebo více, a podle toho vybírat objem akvária. Pro jednoho samce je pak vhodné akvárium ve velikosti minimálně 20 litrů, a proto jsou zcela nevhodná různá betária, která se prodávají v akvaristických potřebách a tento objem ani zdaleka nemají. Do vhodného akvária je většinou důležité pořídit nějaký filtr. Doporučují se závěsné filtry, které nezabírají místo uvnitř akvária. Dále je pak důležité topítko, jelikož málokdo z nás má doma více než 26 °C, takže zvolíme vhodnou velikost pro naše akvárium anebo přímo zakoupíme akvarijní set, který obvykle disponuje vším potřebným zařízením. Pro udržení stabilního pH a různých dalších parametrů je vhodné pořídit si substrát, který splňuje všechny požadavky. Doporučuje se například japonský substrát Platinum Soil nebo jiné podobné produkty. Poté je vhodné pořídit si přípravky, které zlepšují podmínky pro bojovnice, jako například roztok Betta AquaSafe od fy Tetra a specifické krmivo pro bojovnice.
Na dno akvária dejte písek, raději tmavé barvy, lépe tak vynikne vybarvení rybky. Osázejte akvárium rostlinami a vytvořte několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek.
Často se stává, že v obchodě vidíte bojovnici aktivní – má roztažené ploutve a plave – a pak jste zklamaní, když u vás doma v malém betáriu většinu času odpočívá, a myslíte si, že s ní něco je. Není třeba se hned obávat nemoci. Bývá to způsobeno tím, že v obchodech jsou Betty umísťovány do akvárií, která mají místo jedné stěny zrcadlo, agresivní samci se pak v zrcadle vidí a mají tendenci ve výhružném gestu roztahovat ploutve a útočit sami na sebe. Dělá se to tak proto, aby zákazníci rybku dobře viděli a mohli si ji prohlédnout v celé její kráse.
Zdroj: článek Beta bojovnice - výměna vody
Ve svém příspěvku JAK KRMIT BETTU BOJOVNICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simon Pučálek.
Při krmení Betty vždy krmivo za pár vteřin vyplivne, zkoušeli jsme všechny druhy.
Potřeboval bych poradit čím to může být.
DěkujiPučálek simon.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den. Používám jak granule ( BETTA GRANUIES) tak vločky (TROPICA BASIC)
Zdroj: příběh Jak krmit bettu bojovnici
Stopu vlka poznáte podle přímé linie chůze a kompaktního tvaru, zatímco pes zanechává nepravidelné a rozkročené stopy.
Rozdíl vlk vs pes není v jedné stopě, ale v celém vzoru. Stopa vlka je pravidelná a směřuje rovně, zatímco psí stopa je chaotická a mění směr. Pokud sledujete více kroků, rozdíl je velmi dobře viditelný. Největší chyba je hodnotit pouze jeden otisk bez kontextu.
Stopa vlka má obvykle velikost přibližně 9 až 12 cm, ale velikost sama o sobě není spolehlivý znak.
Velikost stopy vlka může být podobná velkému psovi, což často vede k omylu. Rozdíl vlk pes proto není v centimetrech, ale ve tvaru a chování. Velká stopa neznamená automaticky vlka. Vždy je nutné sledovat i další znaky.
Ano, velký pes může mít velmi podobnou stopu jako vlk, zejména na první pohled.
Psí stopa vs vlk může být matoucí, protože velikost a tvar se mohou překrývat. Rozdíl poznáte až podle více stop za sebou. Pes se pohybuje jinak než vlk – mění směr, zastavuje a jeho stopy nejsou pravidelné.
Ve sněhu poznáte vlka podle přímé linie a pravidelného rozestupu stop.
Stopa vlka ve sněhu může být větší kvůli roztání nebo tlaku, což zkresluje velikost. Rozhodující je směr a pravidelnost. Sníh zkresluje tvar, proto je nutné sledovat více kroků a ne jednu stopu.
Vlk chodí v přímé linii a šetří energii, zatímco pes se pohybuje nepravidelně.
Chůze vlka je efektivní a cílená, což se projevuje v pravidelných stopách. Psí chování je chaotické, s odbočkami a změnami směru. Rozdíl vlk pes je nejlépe vidět právě v pohybu, ne ve tvaru jedné stopy.
Stopa u domu většinou patří psovi, protože vlci se lidem vyhýbají.
Stopa vlka u domu je velmi nepravděpodobná, i když ne nemožná. Většina stop v blízkosti lidí patří psům. Je důležité sledovat kontext – prostředí a chování stopy.
Jednu stopu nelze spolehlivě určit jako vlka nebo psa.
Rozpoznání vlka vyžaduje sledování více stop a jejich vzoru. Jedna stopa může být zavádějící, protože terén ji může deformovat. Vždy sledujte linii a opakování znaků.
Ne, velikost stopy vlka nemusí být větší než u velkého psa.
Velikost stopy je jeden z nejvíce matoucích znaků. Velký pes může mít větší stopu než vlk. Rozhoduje tvar a chování, ne samotná velikost.
V lese poznáte vlka podle přímé linie a pravidelnosti stop.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jak poznat stopu vlka vs psa: 7 jasných rozdílů v praxi
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Míša.
Dobry den potřebovala bych radu. Máme bojovníci cca od listopadu vše bylo v pořádku ale poslední týden byla ukryta a její ploutve jako by byli ozrane ale v akváriu je sama. Děkuji
Zdroj: příběh Beta bojovnice nemoci
Hnis v očích může mít kočka z mnoha důvodů: zánět spojivek, poranění rohovky, výhřez třetího víčka, glaukom, slzení očí.
O zahnisané oči koček se musí pečovat, v počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmoseptonex). Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení nebo se stav naopak zhoršuje, musíte zajít k veterináři, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.
Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.
Nepoužívejte bez konzultace s veterinárním lékařem žádné oční léky, které zabraly u vás a našli jste je v nočním šuplíku. V případě vašeho zvířete opravdu nemusí být vhodné.
Pozor na zánět rohovky! Vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě do ordinace, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Rozhodují hodiny. Zarudlé oko může také signalizovat oční zákal. Pokud je zvíře podrážděné, schovává se a oko je na dotyk bolestivé, je namístě ho odvézt co možná nejdříve k veterináři.
Zánět spojivek patří k nejčastějším onemocněním oka kočky. Choroba může postihnout jedno, nebo i obě oči. Vzniká nejčastěji vnějším drážděním průvanem, smítkem v oku, čpícími látkami nebo působením alergenu (prach, pyl, cigaretový kouř). Zánět spojivek může mít souvislost také s jiným onemocněním, například s infektem dýchací soustavy.
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím, otokem a slzením oka. Tímto onemocněním trpí většinou koťata nebo kočky se sníženou imunitou. Pokud se příznaky do dvou dnů samy nezmírní, navštivte veterináře. Ten zahájí cílenou léčbu antibiotickými mastmi nebo kapkami. Nikdy kočce nepodávejte masti nebo kapky určené pro lidi!
K poranění rohovky dochází nejčastěji při kocouřích rvačkách. Za normálních okolností se rána rychle zahojí sama. Někdy mohou nastat komplikace a do rány se dostane zánět. Zánět rohovky se projevuje jako bílá až šedá plocha viditelná na povrchu oka (zákal). V takovém případě nevyčkávejte a co nejdříve navštivte veterináře! Zánět by mohl nenávratně poškodit rohovku a kočka by mohla oslepnout.
Rvačkám kocourů lze předcházet. Nejlepší je nechat kocoura vykastrovat, zklidní se a nebude cizí kocoury napadat.
Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, infektem dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterináře! U tohoto onemocnění se také v oku vzácně tvoří hnis.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hnis v očích u zvířat
Vlk v ČR není pro člověka běžně nebezpečný. Přímé útoky jsou extrémně vzácné a většina vlků se lidem aktivně vyhýbá.
Riziko útoku vlka na člověka je v českých podmínkách minimální, protože vlk má přirozený strach. Problém může nastat pouze při ztrátě plachosti nebo přikrmování. Z praxe vyplývá, že nejdůležitější je vlka nevyhledávat a nenechat ho zvyknout si na lidskou přítomnost.
Počet vlků v ČR se odhaduje na zhruba 100 až 150 jedinců. Přesné číslo se mění podle sezóny a nových vrhů.
Počet vlků v ČR vychází z monitoringu smeček, fotopastí a genetických analýz. Důležité je, že vlci nejsou rovnoměrně rozloženi, ale soustředí se do konkrétních oblastí. V běžném životě to znamená, že většina lidí se s vlkem nikdy nesetká.
Největší výskyt vlka v ČR je v pohraničních horách. Typicky Šumava, Krušné hory, Liberecko a Jeseníky.
Mapa výskytu vlka ukazuje tato území jako stabilní, ale i tam je reálné setkání vzácné. Vlk se pohybuje na velkých územích a většinou zůstává skrytý. Zkušenost z terénu ukazuje, že mnohem častěji najdete stopu než samotného vlka.
Ano, vlk může napadnout psa. Riziko existuje hlavně u volně pobíhajících psů.
Vlk a pes jsou konkurenti nebo kořist, záleží na situaci. Největší riziko je v noci a v oblastech s výskytem vlků. Pes bez dozoru může vlka vyprovokovat nebo být považován za kořist. Doporučení z praxe je jasné: mít psa pod kontrolou a nepouštět ho na volno v rizikových oblastech.
Stopa vlka je užší, delší a pravidelnější než u psa. Typická je přímá linie chůze.
Rozdíl stopa vlk vs pes spočívá v symetrii a směru. Vlk šetří energii a chodí rovně, zatímco pes se pohybuje chaotičtěji. Z vlastní zkušenosti platí, že bez měření je určení velmi nepřesné a většina nálezů jsou ve skutečnosti psi.
Vlk se může pohybovat desítky kilometrů denně. Teritorium jedné smečky je velmi rozsáhlé.
Pohyb vlka není náhodný – sleduje potravu a klidová místa. V praxi to znamená, že vlk může být jeden den v jedné oblasti a další den úplně jinde. Proto mapa výskytu neukazuje aktuální polohu, ale pouze obecný výskyt.
Ano, vlci se vrací do svého teritoria. Ale nepohybují se stále na stejném místě.
Vlčí teritorium je velké a vlci ho pravidelně obcházejí. To znamená, že můžete najít stopy jednou a pak dlouho nic.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Mapa výskytu vlka v ČR: kde ho opravdu potkáte
Ve svém příspěvku SKOKANKA1@SEZNAM.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den mám bojovnici bettu samce asi týden a začal mít ploutve zkroucené a více poléhavá .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Skokanka1@seznam.cz
Zdravotní tým se skládá ze dvou lékařů: MVDr. Rostislav Šimek a MVDr. Lucie Peřinová. Sestra: Karolína Cmíralová.
Veterinární klinika se zabývá interní medicínou, dermatologií, kardiologií, neurologií, stomatologií, chirurgií (měkkých a tvrdých tkání). Specializuje se na drobné savce a exotická zvířata.
Klinika nabízí rovněž poradnu pro psy, a to v oblasti vakcinace (vakcinační schéma, významná onemocnění), odčervení, péče o štěně, obezity, reprodukce (výživa březích a kojících fen, výživa osiřelých štěňat, porod), péče o seniora. Lékaři vám zde pomohou řešit i taková onemocnění psů, jako jsou parvoviróza, psinka, parainfluenza, panleukopénie, leptospiróza, borelióza, tetanus a vzteklina.
Poradna pro kočky se zabývá vakcinací a péčí o kotě (vakcinační schéma, významná onemocnění). Mezi významná onemocnění, s nimiž vám zdejší lékaři pomohou, patří herpesviróza, leukóza, caliciviróza, chlamydióza, infekční peritonitida a vzteklina.
Také u zvířat je potřeba pečovat o chrup a celou ústní dutinu. Chrup ovlivňuje genetický předpoklad, nejčastější postižení chrupu mají čivavy, yorkšíři a pudlové.
Nejvíce můžeme ovlivnit kvalitu chrupu stravou. Vhodnou stravou je suchá a granulovaná (měkká strava se usazuje na zubech, které ničí. Na trhu je k dispozici i speciální strava pro předcházení stomatologickým problémům. Zvířata nejsou náchylná na zubní kaz, pokud jim nepodáváte zbytky z lidské stravy. Zvířatům se doporučuje čištění zubů pomocí kartáčku nebo prstem, ale vždy speciální zubní pastou pro zvířata, která usnadňuje čištění. Lze využít i tekutých přípravků pro čištění ústní dutiny, tyto přípravky je možné aplikovat přidáním do misky s pitnou vodou.
Zubní plak se odstraňuje pomocí mořské řasy v prášku, která se přimíchává do pitné vody. Silný zánět lze mazat speciálními gely.
V případě problémů s chrupem vašeho zvířete se nebojte obrátit na veterinární kliniku, kde vám vždy jistě rádi poradí.
Zdroj: článek Veterina Jesenice
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE, POMOC PROSÍM! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den, potřebovala bych poradit. Mám bojovnici, samečka, asi půl roku, ani ne. Je v 27 l akvarku, má topitko, filtr se slabým proudem, živé rostlinky, sám (zatím, chtěla jsem mu přikoupit společnost, jenže kvůli potížím co teď má se toho bojím).
Začalo to když jsem musela odjet na týden pryč a o rybku se starala rodina. Když jsem se vrátila, po akvarku plavaly bile výkaly, rybka nafouknuta, ale jinak v pořádku. Pochopila jsem, že je prezrana. Jenže od te doby to je jen horší. Vybledl, je apatický, bile výkaly stále přetrvávají, přijde mi že se mu trhají ploutve ale přitom mu neodpadávají, jen je má potrhané. Nevím co dělat, bojím se že zemře. Poslední dva dny už jen leží u dna a moc nereaguje na nic kolem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Beta bojovnice, pomoc prosím!
Jak bylo zmíněno, srst sibiřské kočky je středně dlouhá, obvykle hustá s nepřiléhavou podsadou. Krycí chlupy jsou tvrdší a drsné na dotek a odpuzují vodu, proto není vhodné toto plemeno koupat, protože by se při koupeli mohl odstranit mastný film, jehož funkce je udržovat a chránit srst i pokožku v rovnováze. Řada chovatelů řeší, jak o srst pečovat, když se kočka nesmí koupat. Vhodnou náhradou koupelí je pudrování a vyčesávání odumřelých chlupů a buněk, a všech nečistot srsti. K vyčesávání se využívá kartáč s jemnými kovovými drátky. K pudrování se používají speciální suché šampony, ale stejnou službu mohou nadělat i běžné pudry určené pro děti. Pudrování by nemělo být příliš časté, stačí jednou měsíčně. Vyčesávání je vhodné zhruba jednou týdně, pokud je to nutné, může být častější. Srst tohoto plemene nemá sklon k plstění, jako u jiných koček. Stejně jako u jiných plemen se i u sibiřské kočky objevují dva typy srsti, a to letní a zimní. V jarních a letních měsících totiž ko
ka ztrácí velké množství chlupů, s tím i souvisí to, že je třeba ji vyčesávat mnohem častěji, dokonce se může stát, že to bude potřeba každý den, nebo alespoň obden. Častější vyčesávání pomůže i zamezit nacházení velkého množství všude po bytě/domě.
Srst koček je hustá, a tak snese i zimní venkovní teploty, stejně tak jim nevadí ani nepříznivé počasí. Pokud je kočka chována v bytě bez možnosti výběhu ven, tráví ráda čas v chladnějších místech, jako je třeba balkon, koupelna, nebo alespoň na studenější dlažbě. Pokud nemá kočka možnost být v chladu, zhorší se i kvalita její srsti.
Zdroj: článek Sibiřská kočka
Ve svém příspěvku NEMOC MÉ RYBKY, JE TO PLÍSEŇ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Matea.
Chovám doma Bettynku Bojovnici, kterou mám už skoro 3 roky (teď o Vánocích to budou 3 roky, i když nevím jak stará byla, když jsme ji koupili). Každopádně moje rybka má už delší dobu divnou skvrnu na straně tělíčka. Tvoří se jí na šupinkách. Už to bude pár měsíců. Používám pravidelně kapky do vody Baktopur, ale vůbec nezabírají. Prosím o pomoc, nerada bych o rybku přišla. Přikládám fotku. Děkuji, Matea Strkulová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Nemoc mé rybky, je to plíseň?
Křeček zlatý (Mesocricetus auratus) je oblíbeným domácím mazlíčkem, je totiž učenlivý, zvědavý a má vhodnou velikost. Zvláště populární je pak křeček zlatý jako první zvířátko pro malé děti, neboť je vůči nim „celkem odolný“.
Křeček zlatý pochází ze Sýrie, proto se mu někdy říká syrský. Ve své domovině obývá oblasti pouští a polopouští se suchým a teplým klimatem. Ve dne spí zavrtán v písku. Teprve večer, když se ochladí, vylézá za potravou. Výpravy za jídlem bývají dlouhé, křeček naběhá i několik kilometrů za noc. Pro případ nouze využívá lícních toreb, které naplňuje nalezenou potravou. Tu si odnáší na místo sloužící jako ložnice a spižírna zároveň. Shromažďující pud ho neopouští ani v zajetí, kde hlady netrpí. (Proto je dobré každý den zkontrolovat obsah klece a vyhodit případné zásoby z předešlého dne, které by křeček mohl vyhrabat a pozřít zkažené.)
Přírodně zbarvení křečci jsou zrzaví s bílými odznaky. Postupně byla vyšlechtěna řada barev a variací, například smetanová, bílá, šedá, černobílá (takzvaná panda) a jiné. Také délka srsti prošla změnami, dnes se chovají i křečci dlouhosrstí (o jejich srst se musí pečovat). Velikost křečka je do 18 cm a váha do 180 g.
Samice mají delší ocásek a plošší zadeček, samci mají zadeček kulatější, také řitní otvor je vzdálenější od pohlavního a u dospělých jsou viditelná varlata.
Křeček zlatý potřebuje podstatně větší klec než jiní křečci, neboť je to velmi energické zvíře a vyžaduje opravdu mnoho místa pro své skopičiny.
Povaha může být různá: agresivní, kamarádská, apatická. Většinou záleží na okolí (místě koupení), dostatku či nedostatku potravy a chování majitele. Křeček zlatý je samotář, od 2 měsíců života se více křečků nesnese. Pro člověka je velmi dobrý společník.
Křečci jsou od přírody samotáři, proto je nejlepší chovat každého ve vlastní kleci. Se stejným pohlavím se nesnesou, pouze v době páření jim nezbude nic jiného, než přijmout na krátkou dobu partnera. Ale i tak mohou někdy vzniknout problémy. Budete-li chtít seznámit samce se samicí, dejte buď samičku k samci, nebo je seznamte v neutrálním prostředí. Nikdy nedávejte samce do ubikace samice. Samičky jsou totiž agresivnější a mohlo by dojít ke zranění samce. Křeček zlatý se dá dobře ochočit, zachováváte-li určitá pravidla. Jedná se o nočního tvora, proto ho nikdy nebuďte přes den jenom proto, že si s ním chcete hrát. V tu chvíli by se z přátelského medvídka mohla stát prskající koule, která neváhá použít na ochranu svého klidu i zoubky. Počkejte, až se večer probudí, postará se o svoji toaletu a vyleze z hnízda.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Křeček
Ve svém příspěvku NEMOC NEBO CO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Paduchová.
Máme betu třetím rokem byl v pohodě až poslední cca tři týdny stale se zdržuje u hladiny tlamičkou nahoru je to asi špatný přirovnání ale téměř( stojí ) a ani se moc nepohybuje a potravu moc také nepřijímá.Je mi ho líto a nevím jak mu pomoci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Máme samečka bettu bojovnici. Máme ho zhruba týden s 6 neonkami a šnekem. A netuším jestli to může být filtrem ale začína se mu strácet barva na šupinách ale jinak je czela aktivní. I když filtr by mu neměl dělat žádný problém ale přijde mi že se mu obtížněji plave.
Zdroj: příběh Nemoc nebo co?
Podle některých pramenů vzniklo toto plemeno v 17. století v Siamu, podle jiných je starší více než 600 let. Každopádně se předpokládá, že jeho přímým předchůdcem byla bengálská kočka. Siamské kočky byly velmi ceněné a chovaly se pouze na panovnických dvorech. První zmínka o siamské kočce v Evropě je z roku 1884, kdy ji přivezl do Londýna anglický konzul v Bangkoku. Tehdy se ovšem vzhledově značně lišily od dnešního standardu. Byly zavalitější, měly deformovaný ocas a často šilhaly. Standard byl ustaven v roce 1902 v Anglii. Postupně se začala siamská kočka chovat i v jiných částech světa, ale v důsledku jejího křížení s místními plemeny se začala ztrácet čistota rasy. To se nyní řada chovatelů, zastřešených v Asociaci ochrany divokých koček Thajska, snaží napravit. V současnosti existuje asi dvacet barevných variant.
Siamská kočka má dost komplikovanou povahu. Je velmi energická, hravá, zvídavá a inteligentní. Vyžaduje stále pozornost, je přítomna všemu, co se v domácnosti děje. Říká se, že je drzá, panovačná, dotěrná, pyšná a hlučná (ozývá se velmi zvučným hlasem, který nepřeslechnete). Na druhou stranu umí být toto nesmírně okouzlující stvoření také velmi oddané, někdy až do té míry, že nesnese přítomnost nikoho jiného než svého nejbližšího člověka. Má až psí povahu. Snadno se také naučí chodit na vodítku na procházku se svými pány. Je poměrně hlučná a dokáže dobře komunikovat s člověkem. Je zvídavá, u všeho musí být a někdy dokáže být značně tvrdohlavá. Hodí se výborně jako společnice i pro začínajícího chovatele. Rychle dosahuje dospělosti a mívá početný vrh.
Je to středně velká kočka s hmotností od 2,5 do 5,5 kg. Siamská kočka má klínovitou, středně velkou hlavu s dlouhým a rovným nosem, delšíma velkýma ušima a zešikmenýma očima mandlového tvaru, které jsou vždy modré a dodávají jí orientálního vzhledu. Siamská kočka je tím kvalitnější, čím tmavší odstín modré barvy její oči mají. Má extrémně štíhlé protáhlé tělo, které je však dobře osvalené a přitom pružné a elegantní. Ramena a bedra jsou stejně široká, záda silná, zadní nohy delší než přední. Tlapky má siamská kočka malé a oválné, ocas tenký, na konci zašpičatělý. Srst je krátká, hustá, lesklá, bez podsady a dobře přiléhající. Po narození je srst světlá, postupně tmavne. Siamské kočky mají takzvané akromelaninové zbarvení, tedy různou barvu základní srsti na koncových částech těla (uši, nos, končetiny, ocas). Typickým a ideálním zbarvením je bílá. Ohledně barvy siamských koček je zajímavý fakt, že koťata se rodí vždy čistě bílá a teprve časem jim konečky ztmavnou.
Siamská kočka je krátkosrsté plemeno, takže o její srst není třeba nijak zvlášť pečovat, pouze jednou týdně kartáčovat. V potravě by měla dostávat zvýšený podíl bílkovin – kvůli štíhlé postavě. Samota ji stresuje, proto by neměla být často sama. Hlasitě projevuje svoje nálady – kocour v říji až tak hlasitě, že o tom ví široké okolí.
Zdroj: článek Oblíbené druhy koček
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Beráková.
Dobrý den.Koupila jsem si beta bojovníci.Druhy den se mi vytreli mám pěnové hnízdo samici jsem oslovila samec se stará po 1 dni stloustl ale teď se mi nějak změnila kvalita vody vypadá to jako popraskaný led.Co to způsobilo a jak mám dále postupovat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Markéta.
Vy máte 1 samce a 1 samici v kulaté "nádrži"?? To je týrání!!!
Tak nejdříve byste měla zakoupit pořádné akvarium (aspoň 90l), odpovídající filtraci, topítko(!!!) a spoustu nenáročných rostlin. A taky další samičku, jinak sameček tu jednu schvátí. A k té vodě, co vypadá jako led: je zkažená, koukejte jí vyměnit.
Zdroj: příběh Beta bojovnice
Psi mohou nastydnout stejně jako lidé. V zimním počasí a při střídání teplot pes nastydne poměrně snadno, poté kašle, kýchá a teče mu z nosu. V tomto případě mu podávejte 2x denně ¼ anopyrinu.
Pokud pes přestává žrát a je smutný a apatický, je třeba nasadit antibiotika, která vám předepíše veterinář. Ten vám také poradí s dobou a frekvencí podávání. Vždy se léky musí doužívat.
Mezi první příznaky onemocnění u zvířat patří výtok z očí nebo kašel. Tyto příznaky jsou příčinou virového onemocnění. Virové onemocnění pak může být zkomplikováno onemocněním bakteriálním. Pokud se hnisavá infekce dostane z nosní dutiny a očí i do oblastí nosohltanu, jedná se o takzvanou zvířecí angínu.
Začnou-li se tyto příznaky projevovat u vašeho zvířecího mazlíčka, je v každém případě nutné vyhledat pomoc veterinárního lékaře. Pokud má nemoc hladký průběh, bohatě postačí, pokud budete psa udržovat spíše v teple domova a omezíte venčení jen na nezbytně nutnou dobu. Popřípadě mu na cestu ven oblékněte teplý obleček. Dále pak můžete podávat různé podpůrné vitamíny pro psy.
Komplikovanější průběh nemoci se většinou vyskytuje jen u starších zvířat nebo u úplných mláďat. V tomto případě je vhodné postupovat podle instrukcí veterináře, protože průběh by mohl být v některých případech vážnější. Pokud by už například zvíře nemohlo ani přijímat potravu a tekutiny, je vhodné nasadit antibiotika. U klasického kašle či rýmy jsou však antibiotika zbytečná a zvířeti by mohla spíše ublížit, než mu pomoci.
Aby vaše zvíře bylo co nejzdravější, je třeba o něj dobře pečovat po celou dobu, ne jen po dobu nemoci. Pravidelná, vyvážená a zdravá strava je půl zdraví. Pak už jen stačí pravidelný a dostatečný pohyb. Pokud o svého mazlíčka máte obzvlášť starost, můžete jej nechat očkovat.
Jako prevence prosti nastydnutí může být, že psa koupeme večer – před spaním. Koupáním se totiž ztratí ochranná vrstva kůže, která se během noci stihne obnovit.
Zdroj: článek Rýma u psa
Toto plemeno bylo vždy vhodné k nejrůznějším vycvičením, protože má tvárnou povahu a je schopné se přizpůsobit svému okolí a hlavně rodině, v níž žije. Ke své rodině mají špici velmi milý vztah a nedají na ně dopustit, v rodině nemají problém ani s dětmi. Jejich výhodou je, že se dají lehce zvládnout, a tak o ně mohou pečovat i děti. K dětem mají blízko i proto, že jsou velmi hraví, rádi dovádí a vždy jsou připraveni ke hře. Jedná se o veselé plemeno, které je současně i inteligentní a rychle (a rádi) se učí. I proto se špici využívají často v různých cirkusech a jiných vystoupeních, dokážou se totiž naučit nejrůznější kousky, od panáčkování po různorodé skoky. Špici ale zvládají i regulérní výcvik. O špicech se navíc říká, že cvičí ne proto, aby potěšili páníčka jako jiná plemena, ale proto, aby potěšili sebe. Cvičení je baví, obzvlášť když za něj mohou dostat pamlsky. Od štěněte mají špici instinkt k hlídání. Všímají si všeho, co se kolem nich děje a neváhají na to svého majitele upozornit hlasitým štěkotem. I proto může lidem připadat, že špic je uštěkanější než jiná plemena, ale není to pravda. Tento názor vychází z toho, že člověk se obvykle se špicem setkává ve chvílích, kdy se dostává do jeho okolí, a špic má prostě jen tendenci návštěvníka pořádně ohlásit svému majiteli. Při výchově špiců je třeba dbát na důslednost, špic si totiž velmi dlouho pamatuje to, co se naučil, tím pádem se špatně chování hůře přenaučí, někdy je to dokonce téměř nemožné. Špic také patří k velmi samostatným plemenům, je to dáno tím, že už jeho předci byli samostatní a nepotřebovali ke své práci přítomnost člověka (ovčáčtí, lovečtí). Jejich samostatnost může být ale pro člověka i výhodou, nemusí se totiž příliš namáhat, aby psa nějak zabavil, ten si dokáže najít zábavu sám. Neznamená to ale, že by špicovi vadilo válení se, naopak odpočívá rád, obzvlášť když u toho může být se svou rodinou.
Špicové hrozně rádi běhají, jejich tělo je ke krátkým sprintům jako stvořené, naopak se nehodí na vytrvalostní běhy. Jejich majitel by je rozhodně neměl brát na společnou vyjížďku na kole. Špic není také vhodný k aportování a nehodí se ani k obraně. Naopak vhodní jsou třeba na agility (psí parkour).
Zdroj: článek Německý špic
