Vyvolání porodu u kočky se zpravidla provádí vzhledem ke zdravotním komplikacím u březí kočky. Vyvolání porodu by vždy mělo být provedeno veterinárním lékařem.
Porod u koček
Březost kočky trvá ± 65 dnů, koťata narozená před 60. dnem obvykle nepřežijí, po 70. dnu březosti již kočka přenáší a k vyvolání porodu jí musí pomoci veterinární lékař.
Několik dní před porodem začne být kočka neklidná a začne se u ní projevovat hnízdní chování. Tato doba je nejpříhodnější k seznámení kočky s porodní bedýnkou. Porodní bedýnku uložte na klidné, stinné místo a kočičce čas od času ukažte, kde nový pelíšek má. Pokud kočku na bedýnku včas nezvyknete, může se stát, že si místo k porodu najde sama, a pak může porodit v posteli nebo třeba ve skříni.
Porodní bedýnka musí obsahovat podložku s vysokou absorpční schopností, dále si na porod připravte ručníky nebo žínky, kvalitní náhražkové mléko pro koťata a stříkačku bez jehly.
Začátek porodu poznáte podle slabých, postupně se zesilujících stahů, které jsou na břiše kočky dobře viditelné. Stahy od počátku až k samotnému porodu trvají obvykle dvě hodiny. Samotné vypuzení kotěte se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 minut. Pokud bude porod probíhat rychleji, není důvod se strachovat, často se stává, že se koťata rodí už po deseti, či dokonce pěti minutách.
Normálně se koťata rodí hlavičkou a předními packami napřed. Dost často se však stává, že se rodí obráceně, zadečkem napřed. To jde hůře, a tak je třeba rodičce námahu usnadnit. Když kotě trochu povyleze, je nutno uchopit je pevně za zadní část těla (ale nemačkat) do kousku sterilizovaného froté ručníku nebo měkké látky a opatrně kočce pomáhat šroubovitým pohybem dokončit porod. Druhá ruka podepírá jemně břicho rodičky, aby se akce usnadnila. Pozor na nožičky kotěte, zejména u předního páru se může stát, že se v rodidlech zaklíní; pak je třeba nožičky co nejrychleji a nejšetrněji osvobodit. Objeví-li se při porodu nejdříve nožičky a porod pak dále nepokračuje, namažte si prst vazelínou nebo nějakým sterilním tukem a zaklíněné pacinky kotěte vtlačte zpátky do těla kočky. Kotě za chvíli změní svou polohu a při příštích stazích může třeba vyjít ven již normálně.
Čerstvě narozené kotě začne kočka omývat a sama překousne pupečník. Pokud tak kočka neučiní, musíte její funkci zastat vy. Pomocí nehtů v místě tlamičky kotěte opatrně protrhněte plodový obal a po tom, co kotě začne dýchat, přerušte pupečník asi 4 cm od bříška kotěte. Poté kotě podržte hlavičkou dolů, aby mu z čenichu a tlamičky vytekla plodová voda. Kotě můžete přiložit k matčinu struku ve chvíli, kdy plodová voda odteče a kotě se rozkřičí. Pokud se kotě nebude moci samo nadechnout, jemně ho třete žínkou, tím ho zahřejete, očistíte a rozpumpujete mu srdíčko. Musíte být velmi opatrní, abyste koťátku neublížili.
V naší poradně s názvem LYSINY U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
máme doma psa, kocoura a kočku. Kočky mají možnost chodit ven, proto domů donesly blechy.( přestože jsme jim pravidelně dávali kapku za krk) Řešili jsme to tak, že jsme psa a kocoura vykoupali, kočka se nenechá. Zvířatům jsme koupili antiparazitické obojky a důkladně jsme vyčistili jejich pelechy a všechny místa, kde by se mohly blechy nacházet. Zatím to vypadá, že se pes i kocour uklidnili. Kočka se ale neustále olizuje. Začaly se jí dělat veliké lysiny a je plná nepěkných strupů, které si ale neustále olizuje. Dnes si dokonce udělala lysinu v okolí obojku. Hodně se ale čistila a olizovala i dříve.
Myslíte, že by jí v tomto případě pomohla již zmiňovaná antibiotika? Jak kočce zabránit, aby se dále neolizovala?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčinou můžou být blechy, svrab, kožní infekce a další. Pro zahájení účinné léčby bude třeba provést vyšetření. Antibiotika by pomohla pouze v případě, kdyby kočku postihl bakteriální zánět kůže. Na ostatní možné příčiny by antibiotika neúčinkovala. Vezměte kočku k veterináři a hned se dozvíte co ji to trápí a čím ji nejrychleji můžete pomoct.
Rozptyl, kdy může vaše kočka rodit, je opravdu široký. Nemusíte doma sedět a čekat na porod. Stačí, když v možném termínu začnete kočce kontrolovat teplotu v konečníku digitálním teploměrem. Běžná teplota kočky je 38,5 stupňů. Přibližně 24 hodin před porodem u kočky teplota klesne přibližně o jeden stupeň. Tedy na 37,5. Touto dobou už začíná být kočka neklidná. Je-li zvyklá na vaši společnost, můžete pozorovat, že vás pronásleduje. Je to proto, že se s vámi cítí v bezpečí a pravděpodobně vás bude chtít i u svého porodu.
Porod může probíhat poměrně rychle, trvá 15 až 20 minut a zpravidla není potřeba zásah chovatele. Obyčejně se rodí 4 až 6, ale také až 10 koťat.
U ušlechtilých plemen koček je často počet koťat nižší, porod trvá déle, i několik hodin, a může být potřebná asistence chovatele. Také úmrtnost novorozených koťat je vyšší, mnohdy až 50 % u některých plemen.
Ve svém příspěvku PREDNISON PRO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
Mica papa pije povahu ma uplne ako zdrava macka iba je ochrnuta. Robili snap testy na rakovinu vysli negativne. Treba vraj podrobnejaie testy v labaku, ale ked sa potvrdi rakovina, je neliecitelna. Ked sa nepotvrdi, je to zapal nejaky kde predison moze zabrat. Ked nezabere, je to jasne.. Ako sa choval vas psik prosim vas ked bol ochrnuty? Mal bolesti? Moja nema.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Doktor mi i říkal,že to může být od nějakého úrazu.Kdyz zvíře špatně doskočí nebo někde spadne.Udela se ten otok,který způsobí to ochrnutí a ten prednison na to zabere.Otok se vstřebá a zvíře zase začne chodit.Problem je ale v tom,že postupně ochabuje svalstvo...nemohlo se něco takového stát vaší kočce?
Porod u kočky je nutné vyvolat při zjištěných zdravotních obtížích kočky nebo koťat. Vždy toto konzultujte s veterinárním lékařem, který porod může vyvolat.
Ještě je nutné zmínit se o císařském řezu. Je to v podstatě chirurgické otevření dělohy a vyjmutí mláďat přes dutinu břišní. Císařský řez se používá v těch případech, není-li kočka sama schopna porodit živé potomky. Přistoupí-li se k řezu až po delší době po odchodu plodové vody, zůstává sice jen malá naděje na zachránění koťat, život kočky se však zpravidla zachovat podaří. Řez se vede buď z břišní strany, nebo z boku. Obvykle se užívá první eventuality, protože pak zůstává operační jizva lépe skryta a neruší vzhled. Rána se zahojí během 10 dnů. Císařský řez se dnes praktikuje při porodních komplikacích všech živočichů. Byl-li proveden včas a odborně, zachránil tím už mnohý život.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Normální porodní hmotnost koťat je 100 ±10 g. Přírůstky hmotnosti by měly u štěňat činit 5–10 % porodní váhy denně, u koťat by neměly klesnout pod 7–10 gramů na den. Kotě zdvojnásobí svoji hmotnost asi 14. den po narození. Úmrtnost mláďat s podprůměrnou porodní hmotností bývá i přes veškerou péči ze strany matky nebo majitele (dokrmování) vysoká.
Nepřestává-li kotě z pahýlku krvácet, je nutné tento pahýlek podvázat nití a na koneček kápnout dezinfekční prostředek nebo jodovou tinkturu. Chovatelům se doporučuje tento dezinfekční zákrok provést v každém případě, jinak by se mohlo stát, že by z okolního znečištěného prostředí vnikla zbytkem pupeční šňůry do těla kotěte bakteriální infekce. Takto postižená mláďata nesají mateřské mléko, jsou netečná, mají naježenou srst a obvykle v krátké době 2–3 dnů hynou. Prevence pupečního zánětu je zcela jednoduchá – absolutní čistota při porodu. Hnízdo a jeho výstelka, nástroje, nitě i ruce porodníka musí být absolutně čisté, všechny věci vyvařené, přežehlené nebo jinak dezinfikované. Papíry vkládané do hnízda musí být zcela čisté a ihned po znečištění je třeba je odstranit.
Dokud není celý porod zcela ukončen, jednotlivá koťata kočce odebíráme, aby se nepletla při dalších porodech. Důležité je, aby byla suchá a v teple. Proto je dobré koťata (po masáži od matky) ještě třít kouskem pleny do sucha a udržovat je v teple pomocí termoforu. V teplém a suchém pelíšku mohou koťata po narození vydržet i několik hodin bez potravy. Nemají jí ihned zapotřebí, protože první hodiny po porodu nepracuje zažívací soustava koťat naplno, a ani sací reflex nemusí být ještě dokonale vyvinut. Koťata tráví v té době glykogen z jater. Ovšem do 24 hodin po porodu je už nutné, aby se mláďata nasytila (musí mít bříška plná a zakulacená). Jestliže jim kočka nechce dát pít (častým důvodem je poporodní horečka), nutno koťata nakrmit a ke kočce přivolat veterináře.
Kočce je třeba podávat vydatnou potravu a v tomto období ji nijak v jídle neomezovat. Krmíme ji kvalitními granulemi, každý den jí podáváme syrové hovězí maso (musí být 48 hodin přemražené). Do jídelníčku také zařadíme polotučný tvaroh, pokud po něm kočka nemá zažívací potíže. Na posilněnou a doplnění živin nabídneme kočce speciální vitamínové pasty, které zakoupíme u veterináře.
V naší poradně s názvem STRUPY NA KŮŽI U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Karabčík.
Zdravím je zimní počasí a kočka se neustále drbe prohlédl jsem jí a nahmatal malé stroupky po celé délce hřbetu od hlavy až k ocasu jinde ne jsem z vesnice a kočka chodí denně ven chytá myši a samozřejmě přijde do styku i s jinýma kočkama . Divné je že nejde ani do svých oblíbených pelíšků.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veterinář.
Kočičí miliární dermatitida, často nazývaná kočičí stupy, je běžné kožní onemocnění, které postihuje kočky všech věkových kategorií a plemen. Tento stav je charakterizován malými, vyvýšenými a krustovitými lézemi, které se obvykle nacházejí na hlavě, krku a zádech kočky. Tyto hrbolky na krku a zádech kočky mohou extrémně svědit, což způsobuje, že se kočka škrábe a kouše si postižená místa, což vede k dalšímu podráždění a potenciální sekundární infekci kůže. Miliární dermatitida u koček může být způsobena různými faktory, ale dva nejčastější jsou přecitlivělost na bleší kousnutí a alergie, a to i alergie na ostatní kočky. Zde můžete vidět, jak vypadá miliární dermatitida u koček: https://www.google.cz/image…
Léčba kočičí miliární dermatitidy začíná identifikací a řešením základní příčiny, jako jsou blechy, alergie nebo infekce. Váš veterinář může předepsat topické krémy nebo masti, perorální léky nebo doporučit hypoalergenní dietu, která pomůže zvládnout příznaky.
Při správné a trvalé léčbě může mnoho koček zaznamenat výrazné zlepšení svého stavu a vést pohodlný život.
Chcete-li pomoci vaší kočce s miliární dermatitidou, existují různé možnosti léčby.
Zde je to, co můžete udělat:
1. K hubení blech používejte přípravky proti blechám: Pokud jsou problémem blechy, je nezbytné zavést účinná opatření proti blechám.
2. Poraďte se se svým veterinárním lékařem o změně stravy: Pokud máte podezření na alergie na kočičí krmivo, může být doporučena hypoalergenní nebo nová proteinová dieta.
3. Aplikujte předepsanou kontaktní léčbu: Léčivé šampony, spreje nebo krémy mohou pomoci zmírnit svědění a zklidnit kočičí kůži.
4. Podávejte předepsané léky: Antihistaminika nebo kortikosteroidy mohou být použity ke snížení zánětu a zmírnění alergických reakcí u koček.
5. Léčba sekundárních infekcí: Antibiotika nebo antifungální léky mohou být předepsány, pokud se v důsledku poškrábání vyvinuly bakteriální nebo plísňové infekce.
Závěrem lze říci, že miliární dermatitida je běžné kožní onemocnění u koček, které může být způsobeno bleší alergickou dermatitidou, alergeny z prostředí, potravinovými alergiemi a folikulitidou. Ačkoli jsou příznaky u různých případů často podobné, je důležité rozpoznat příčinu miliární dermatitidy vaší kočky, abyste jim mohli poskytnout tu nejlepší možnou léčbu a péči. Promluvte si se svým veterinářem o potenciálních spouštěcích mechanismech miliární dermatitidy vaší kočky a o tom, co můžete udělat pro zmírnění jejích příznaků.
Srny se nejčastěji rodí na přelomu jara a léta, konkrétně od konce května do června, výjimečně i na začátku července. Toto období není náhodné – příroda je v plném rozkvětu, je dostatek potravy a mláďata mají ideální podmínky pro přežití a rychlý růst. Právě načasování porodu je u srnčí zvěře klíčové pro úspěšný start srnčete do života.
Průběh březosti a její zvláštnosti
Zajímavostí je, že srna má tzv. utajenou (odloženou) březost. Páření probíhá už v létě, nejčastěji v červenci a srpnu, ale skutečný vývoj embrya se na několik měsíců zastaví. Aktivní růst plodu začne až v zimě, aby se mládě narodilo v nejvhodnějším období roku. Celková délka březosti tak činí přibližně 9–10 měsíců, i když skutečný vývoj plodu je kratší.
Kolik srnčat se rodí
Nejčastěji srna přivádí na svět jedno nebo dvě srnčata, výjimečně tři.
Mladé a slabší srny mívají spíše jedno mládě.
Zdravé a silné srny ve vhodném prostředí často rodí dvojčata.
Srnčata se rodí s typickým skvrnitým zbarvením, které jim slouží jako dokonalé maskování v trávě a lesním podrostu.
Kde a jak probíhá porod
Srna si pro porod vybírá klidné, chráněné místo, nejčastěji vysokou trávu, louku, okraj lesa nebo hustý porost. Porod probíhá rychle a tiše. Po narození srnče téměř nevydává žádné zvuky a instinktivně zůstává nehybné, aby nepřitahovalo pozornost predátorů.
Chování srny po narození mláďat
V prvních dnech srna neleží u mláděte neustále. Odchází za potravou a vrací se pouze ke kojení. To je důvod, proč se lidem často zdá, že je srnče opuštěné, což ale ve většině případů není pravda. Zásah člověka je v takové situaci spíše škodlivý než užitečný.
Proč je toto období důležité pro člověka
Období narození srnčat je citlivé zejména při:
sečení luk a polí,
procházkách se psy,
pohybu v přírodě mimo cesty.
Respektování klidu v krajině výrazně zvyšuje šanci, že srnčata přežijí první, nejzranitelnější týdny života.
V současnosti se k zamezení říje používají injekce progestinů s obchodním názvem Delvosteron, na stejném principu funguje i preparát Covinan, oba obsahují účinnou látku proligeston.
Aplikuje se v klidovém období pohlavního života kočky, první injekci většinou veterinář podává od listopadu do konce ledna. Protože kočka patří mezi polyestrická zvířata, což znamená, že od jara do podzimu může mít říji prakticky kdykoliv, je v ostatním období nevhodné zasahovat do její hormonální rovnováhy. Hrozí nebezpečí, že by byl preparát podán již březí kočce, což by mohlo znamenat vážné komplikace pro průběh březosti a porod.
Covinan / Delvosteron je čirý roztok s bílou usazeninou, ze které po protřepání vznikne bílá suspenze. Tato suspenze se používá k oddálení a potlačení říje u fen a koček a dále jako indikace pseudogravidity, abnormální laktace, dermatitidy hormonálního původu u fen a koček.
Ačkoliv lze přípravek aplikovat již během první říje, tento postup veterináři nedoporučují. Také aplikace před první říjí se všeobecně nedoporučuje. Zvířata ošetřená během proestru (období, kdy dozrávají ve vaječníkách folikuly a dochází ke zduření pochvy) mohou zabřeznout ještě do sedmi dnů po aplikaci. U jedinců, kteří jsou zejména zjara v kontaktu s normálně cyklujícími zvířaty, může být účinnost přípravku snížena. V takových případech se doporučuje zkrátit aplikační interval.
Tento preparát by se neměl podávat březím zvířatům. Je-li aplikace přípravku provedena během rané nebo pozdější březosti, může být porod komplikovaný nedostatečnou relaxací děložního krčku.
Progestageny by se neměly aplikovat rovněž zvířecím pacientům postiženým diabetem. Přípravek se dříve používal k regulaci estru (období vlastní říje) také u diabetických jedinců bez ovlivnění potřebných dávek inzulínu. Ovšem u jiných zvířat jeho aplikace vedla ke zvýšení potřebných dávek inzulínu. Pokud se přípravek přece jen používá u diabetických jedinců, doporučuje se zvýšená pozornost a pozorné sledování hladiny cukru v moči zejména během prvního měsíce po aplikaci.
Případy falešné březosti, které klinicky nereagují ani na druhou aplikaci přípravku, se doporučuje raději léčit konzervativně (omezený příjem tekutin, dieta, zvýšení zátěže a podobně).
Pro osoby, které podávají veterinární léčivý přípravek zvířatům, platí v případě náhodného samopodání injekčně aplikovaným přípravkem nutnost vyhledat ihned lékařskou pomoc a ukázat lékaři příbalovou informaci nebo etiketu.
V naší poradně s názvem SPOLKNUTÍ CIZÍHO TĚLESA U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tupý Jaromír.
náš pes středního vzrůstu sežral včera v neděli umělý (igelitový) obal z oloupaných párků,částečně dnes ráno, v pondělí, vyzvracel, zbytek v něm zůstal. ve stolici nic nemá, je unavený a nechce žrát, jenom pije.venku se pokoušel okusovat trávu ostřici. Je vhodné vyvolat zvracení a jak ? Třeba podáním něčeho, co dokáže sežrat ?Veterinář aplikoval nějaké injekce a doporučuje nedávat žádné jídlo a omezit pití, což se mi zdá nelogické, protože podle mého laického pohledu cizí předmět ze žaludku jen tak "na sucho" nestráví ani nevyzvrací. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na pročištění trávícího traktu u psa je nejlepší kysané zelí. To se na předmět nabalí a pomůže ho dostat přirozeně ven.
Po porodu je vždy vhodné navštívit veterinárního lékaře, který se přesvědčí, zda v děloze nezůstala placenta či mrtvé kotě. Mrtvé kotě se kočce může i narodit. Pokud se tak stane, vyhledejte veterináře, protože v takovém případě se často stává, že kočka placentu zadržela a je nutné ji odstranit.
V naší poradně s názvem ANTIHISTAMINIKA PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobry den,mame fenku,krizenec,9let,a loni mela reakci na ockovani (parvovirozu a vzteklinu)otok cele tlamy a vicek.Da se imunitni reakce potlacit antihistaminiky,aby k reakci nedoslo?Urcite budeme ockovat kazde zvlast.Dekuji za vas nazor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Smyslem každé vakcíny je vyvolat reakci imunitního systému, aby se vytrénoval na konkrétní alergen a tlumení reakce by bylo kontraproduktivní. Domluvte se s veterinářem na vhodném postupu rozložení a mačasování vakcinace.
Kromě chemických konzervantů by se v kvalitních granulích neměly objevovat suroviny nízké výživové hodnoty. Mezi ně patří například sója (zdroj proteinů, který je pro zvířata hůře stravitelný, působí proti využití bílkovin z potravy, potenciální alergen), bílkovinné hydrolyzáty a koncentráty a vedlejší rostlinné a živočišné produkty. Pro představu vedlejšími živočišnými produkty se rozumí například uhynulá zvířata, kůže, kosti, odřezky masa při zpracování a výrobě potravin, krev, střeva, zobáky, pařáty, odpad z mlékáren a podobně. Skupina vedlejších výrobků rostlinného původu zahrnuje vedlejší výrobky ze zpracování rostlinných produktů, zejména obilovin, zelenin, luštěnin a olejnatých semen. Pokud jsou v granulích obsaženy „vedlejší produkty“, nemůžeme vědět, co konkrétně bylo pro výrobu použito. Jako hlavní zdroj tuků by v granulích měl být kuřecí nebo rybí tuk. Rostlinné oleje by neměly tvořit hlavní zdroj tuků, protože kočky mnohem lépe využívají tuky živočišné. Za ideální se považuje krmivo, kde převaha bílkovin pochází z kvalitních živočišných zdrojů, tuky jsou převážně živočišného původu (je jasně specifikováno, o jaký druh se jedná). Produkt je bez konzervantů, barviv, soli, sóji a dalších složek nevhodných pro zvířecí organismus (například pšenice).
Pokud jste již našli značku, která vaší kočce vyhovuje, pak není vhodné ji měnit. Naopak je lepší u ověřené značky zůstat. Každé krmivo se totiž nejefektivněji zpracovává po určité době návyku, proto střídání granulí způsobem, že každý týden dáme kočce novou příchuť, aby jí lépe chutnalo, není na místě. Může se stát, že po nějaké době začne granule odmítat (přece jen jsou kočky hodně mlsné), pak jí je zkuste ochutit například lososovým olejem nebo lžící konzervy, která je krásně provoní. Některé kočky zase odmítají jíst suché granule, ale zvlhčené je přijímají bez problémů. Zvlhčené granule také lépe respektují fyziologii kočky, protože usnadňují polykání. Na tomto místě je vhodné upozornit, že krmivo obsahující probiotika by již nemělo procházet další tepelnou úpravou (přelití horkou vodou a podobně), aby se příznivé mikroorganismy nezničily.
Na trhu existují dva typy průmyslově vyráběných krmiv pro kočky. Suchou variantu představují granule, které se vyrábějí z připravených masových směsí a následně se pečou nebo zpracovávají v extrudérech. Pokud používáte právě granule, je dobré myslet na to, že bytová kočka potřebuje přístup k vodě. Kočky jsou původem pouštní zvířata, která příliš nepijí a vodu vstřebávají hlavně z pevné stravy, kterou jim granule nabídnout nemohou (vody obsahují zhruba jen 10 %). Nedostatečný příjem vody přitom kočkám nezřídka působí močové problémy. Druhý typ, vlhké krmivo nebo krmivo s vysokým obsahem vody, zastupují na trhu nejrůznější kapsičky pro kočky, paštiky a konzervy, které obsahují maso a vedlejší živočišné produkty spolu s omáčkou nebo vlastní šťávou, popřípadě zeleninou. Nelze jednoznačně určit, který typ krmiva je lepší, lze ale říci, že vlhčí krmivo zajistí kočce zároveň i vyšší přísun tekutin (obsahuje jich až 80 %), suché pak zase příznivě působí na kočičí chrup a vydrží v misce déle „čerstvé“. Ideální je oba typy kombinovat.
Toto kočičí plemeno nebývá nijak extrémně náchylné k žádným nemocem. I přesto se stejně jako u jiných koček (a zvířat) i u nich mohou objevit různé geneticky podmíněné nemoci. Patří sem například:
Hypertrofická kardiomyopatie
Nemoc známá také pod zkratkou HCM. Jedná se o onemocnění srdce, při němž dochází ke změně velikosti srdeční komory (srdeční svaloviny zbytní), současně se zvětšují i srdeční síně, což má vliv na srdeční rytmus, dynamiku tlučení srdce a celkový vliv na funkci srdce. Nejčastěji postihuje levou stranu srdce. Toto onemocnění nepostihuje jen kočky, může se objevit i u lidí, výjimečně i u psů a dokonce i prasat. Jak onemocnění vzniká, nebylo dlouho jasné, (studie v USA i v Evropě gen zodpovědný za toto onemocnění objevily). Veterináři znali jen důsledky tohoto onemocnění, HCM může u kočky způsobit selhání oběhové soustavy, vznik krevních sraženin i náhlé srdeční selhání.
Nejčastěji HCM postihuje kočky zhruba ve věku 1 – 5 let. V některých případech se objevuje i u starších koček, ale to je obvykle důsledek stáří.
Polycistické onemocnění ledvin
Onemocnění známé také jako zkratka PKD. Jedná se o dědičné onemocnění, které nepostihuje jen kočky, ale i lidi i jiná zvířata. Pokud onemocnění je u jednoho kočičího rodiče, tak je u koťat 50 % předpoklad, že bude nemocné. Je to chronické onemocnění, které není možné vyléčit. I přesto toto onemocnění neznamená vždy smrt zvířete, vždy záleží na tom, jak je moc onemocnění vážné. Pokud je podezření na toto onemocnění, je možné kotě vyšetřit již v sedmi týdnech, ale vyšetření nemusí být přesné, protože ledviny koťátka jsou velmi malé. Mnohem přesnější vyšetření je možné v deseti měsících věku zvířete. K vyšetření se využívá genetický test vycházející z krve nebo stěrů ze sliznice dutiny ústní.
Nemoc se projevuje vznikem cysty v ledvinách, cysty jsou plné tekutiny. Pokud se nemoc u kočky diagnostikuje, je důležité stav kočky neustále sledovat, ale neznamená to, že kočce hrozí bezprostřední nebezpečí. Sledovat stav se musí hlavně proto, aby se předešlo bakteriální infekci, která by nemoc mohla provázet a mohla by vyvolat i otravu krve.
U koček, které neprojdou diagnostikou v mládí, se obvykle nemoc projeví zvětšením břicha kočky a selháním ledvin. V počáteční fázi se nemoc nijak neprojevuje, dokonce ani nepůsobí žádnou bolest, zvětšování cyst v ledvinách je tedy nenápadné. Počet cyst v ledvinách může být klidně i několik desítek (i 200), cysty se mohou lišitt tvarem i velikostí (mohou měřit až 2 cm). Cysty se mohou dokonce rozšířit i do jater. Přítomnost cyst v ledvinách kočky se obvykle projeví mezi 3. – 7.
Kočka málokdy pozře předměty, které neprojdou zažívacím traktem. Na rozdíl od psů nerozkusuje gumové hračky a nepolyká je, ani nepolyká ponožky, kapesníky a hadry. Kočky rády cupují vlněné svetry, zvláště ty propocené v podpaždí. Kousky vlny bývají tak drobné, že bez problému projdou zažívacím traktem a nestrávené vyjdou v trusu nebo ve zvratcích. Za cizí těleso je možno považovat i trichobezoáry, které se tvoří v zažívadlech z olízané a spolykané srsti, zejména pak u koček dlouhosrstých. Tyto útvary mohou u koček vyvolat obdobné příznaky jako po pozření cizího tělesa. Kočkám se preventivně nabízí k okusování tráva nebo obilí pěstované na vatě, nebo speciální pasty.
Větším problémem jsou lineární cizí tělesa, jehly, odštěpky kostí, drátky. Většinou se zapíchnou pod jazykem nebo při jeho bázi. Stejně tak nit omotaná kolem jazyku nebo prstenec z průdušnice či kost navlečené na zubu vyvolávají neklid, slinění i zvracení. Cizí tělesa mohou být polknuta, méně často uvíznou v jícnu nebo žaludku, častěji perforují střevo. Diagnóza je možná rentgenem, někdy sonograficky, nekontrastní cizí tělesa, například podélně natažené nitě nebo provázky, nelze ani takto vyloučit.
Cizí těleso v dutině ústní může majitel sám nalézt a při troše šikovnosti i sám odstranit. Pokud je podezření na polknuté cizí těleso nebo pokud kočce s trusem odchází nit nebo provázek, je nutné včasné ošetření. Za případné provázky vycházející z konečníku nikdy nesmíme tahat, nevíme, jak jsou dlouhé a jak daleko jsou ve střevě natažené.
K nejčastěji zjišťovaným cizím předmětům patří části hraček, kamínky, kaštany, dřívka, pecky, folie, gumičky, jehly, gumové míčky, provázky a jiné.
Klinické projevy přítomnosti cizích předmětů v trávicím traktu jsou velmi různorodé. Zvíře může trpět jen krátkodobým nechutenstvím a cizí těleso bez povšimnutí projde zažívacím ústrojím. U většiny cizích předmětů však dochází k dramatickým projevům, zejména pokud dojde k uzavření průchodnosti trávicího traktu nebo k poranění sliznice. Zvířata jsou smutná, většinou polehávají, nejeví zájem o jídlo a dochází ke zvracení. Stav pacienta se časem zhoršuje.
Průkaz cizího tělesa v zažívacím traktu, pokud není majitelem spatřeno jeho pozření, není vždy jednoduchý. Při běžném vyšetření nelze cizí předmět prokázat. Z diagnostických přístrojů se používá rentgenové vyšetření. Při nativních snímcích, tedy bez kontrastní látky, lze prokázat jen takové předměty jako kosti či kovové věci. Bohužel většina předmětů, například dřevo, pecky, kameny, plasty, igelit, se na nativních snímcích nezobrazí.
Základem je vždy zjistit, proč lupy vznikly. Vaše kočka pravděpodobně neměla lupy odjakživa a něco jejich vznik vyvolalo. Mnohdy je vznik lupů podmiňován napadením bakteriemi či parazity. V takovém případě jsou lupy malé a ulpívají na kůži. Naopak velké lupy obvykle způsobuje stres. Dalšími příčinami může být změna skladby stravy, hormonální změny, nadváha, suchá pokožka či špatně fungující játra. Kromě sestavení si vlastního seznamu, o jakého spouštěče asi tak mohlo jít, vám nejefektivněji poradí váš veterinář.
Lupy se mohou vytvořit například i následkem alergie. V takovém případě se lupy objeví náhle a nelze se jich lehce zbavit. Alergie může být způsobena změnou stravy či prostředí a je třeba nasadit zcela odlišné medikamenty než na obyčejné lupy.
K odstranění lupů není lidský šampon zrovna tím nejvhodnějším. Důležitý je vyvážený jídelníček, zaměřený na nenasycené mastné kyseliny, a kvalitní, hydratační šampon. Jako doplněk stravy můžete své kočce podávat vše, co obsahuje rybí tuk a omega-3 mastné kyseliny. Ve výjimečných případech jde o reakci na změnu teploty a do pár měsíců lupy zmizí samy. V každém případě by příčinu vzniku lupů měl určit váš veterinář, aby byla léčba účinná.
Dlouhosrstá plemena vyžadují časté, nejlépe každodenní česání, které prospívá srsti a brání zacuchání a tvorbě lupů. Odstraňování zacuchaných chlupů může být složité a bolestivé. Máte-li krátkosrstou kočku, česání pomáhá udržet zdraví pokožky a umožňuje zkontrolovat otoky či podráždění kůže. Začněte kočku jemně česat ve směru růstu chlupů. Pokud uzlíky na chlupech nedokážete uvolnit prsty, opatrně použijte nůžky. Pokud je na kočce vidět, že je pro ni česání nepříjemné nebo stresující, nenaléhejte. Je lepší provést několik krátkých česání, při kterých je kočka uvolněná, než ji nutit a vyvolat v ní děs už jen při pohledu na kartáč.
Kočky se umějí samy dobře postarat o svou čistotu, takže je není nutné pravidelně koupat. Má-li však kočka určité kožní onemocnění nebo se hodně ušpinila, je potřeba ji umýt. Zásadně používejte šampon pro kočky se speciálním složením a zkontrolujte správnou teplotu vody. Kočky se většinou koupou nerady, takže při koupeli budete potřebovat pomoc. Snažte se být co nejklidnější a postupně ji omyjte od hlavy po ocas. Důkladně opláchněte šampon, zabalte ji do jemné osušky a pečlivě osušte. Když budete hotovi, nezapomeňte ji náležitě odměnit.
Veterinární pomoc okamžitě vyhledejte v případě, že porodní stahy trvají déle než 2,5 hodiny a stále se neobjevuje kotě. Dále v případě, nemůže-li kočka porodit částečně vypuzené kotě, a slábnou-li porodní stahy, přestože ještě nebyla porozena všechna koťata. Pokud v těchto situacích okamžitě nevyhledáte odbornou pomoc, můžete přijít nejen o koťata, ale také o kočku rodičku.
Komplikací je i intenzivní, neochabující kontrakce delší než 30 minut bez vypuzení plodu. Interval od porodu posledního plodu delší než 24 hodin bez viditelných kontrakcí. Intenzivní kontrakce po prasknutí plodových obalů trvající déle než 1 hodinu bez vypuzení plodu. Interval po porodu koťat trvající 2–3 hodiny, provázený neúspěšnými nepravidelnými kontrakcemi. Další příčinou komplikací je, když kočka déle než 24 hodin odmítá potravu a je narušen její celkový zdravotní stav.
Pokud při porodu nastanou větší komplikace a kočka například několik hodin tlačí a nenarodí se žádné kotě, či ustanou kontrakce (stahy dělohy), případně uvízne kotě v porodních cestách a nemůžete mu pomoci, pak je důležité přivolat veterináře nebo kočku i s narozenými koťaty k veterináři zavézt. Včas provedený císařský řez často zachrání kočku i s koťátky.
Pokud kočka začne před porodem krvácet, může to znamenat, že odchází zátka, což je normální. Pokud ale kočka déle krvácí, tak se jedná s největší pravděpodobností o komplikace a je nutné vyhledat veterinárního lékaře.
Součástí stravy králíků jsou i byliny (v nevelkém množství). Pokud se chovatel rozhodne ozvláštnit jídelníček králíků právě bylinkami, musí mít jistotu, že ví, o jakou bylinu se jedná. Nesmí dojít k žádné záměně. Důležitý je také původ bylin. Byliny pocházející z blízkosti silnic a psích parků jsou často znečištěné výfukovými plyny nebo psími výkaly, oboje může u králíka vyvolat vážné zdravotní komplikace. Chovatel může podávat králíkům byliny sušené i čerstvé. Výhodou bylinek je nejen to, že králíkům chutnají a obvykle dobře voní, ale také často mají různé léčivé účinky. Pro podporu trávení králíka je výhodný třeba anýz, heřmánek, jitrocel kopinatý, jitrocel větší, kopr, máta peprná, meduňka, oregano, řeřicha. Vhodné jsou také bazalka, borůvkové listí, brutnák lékařský, echinacea, hluchavka, chrpa, jahodníkové listí, jetel, kokoška pastuší tobolka, kontryhel, kopretina, kopřiva, koriandr, kostival lékařský, levandule, libeček, lískové listy, majoránka, malinové listy, mateřídouška, měsíček, oregano, ostružinové listí, pampeliška, pelyněk, petržel, podběl, rozmarýna, růže, rybízové listí, řebříček, sedmikráska, slunečnice, šťavel kyselý, šťovík, třezalka tečkovaná, tymián a vojtěška. Některé byliny jsou ale ve větším množství jedovaté, případně není vhodné užívat celé byliny, například u chrpy jí králík jen květy, stejně tak je to i u měsíčku. Větší množství jetele zase může vyvolat nadýmání a průjem, kokoška pastuší tobolka se zase v žádném případě nesmí podat březím samicím, mohla by u nich vyvolat potrat, stejně tak je to i u libečku a petržele. Kopřiva se zase musí používat zvadlá nebo usušená, nepodává se čerstvá. Ostružinové listí se zase podává jen usušené, pokud jsou na něm i trny. Z pampelišky se zase využívá jak kořen, tak i listy a květ. Stejně tak pelyněk se podává jen v malé množství, protože obsahuje thujon, který je jedovatý. Ze slunečnic králík nesmí zase nikdy dostat slunečnicová semínka.
Jedovaté jsou i další byliny, které se nesmí králíkovi nikdy podávat, například: bažanka vytrvalá, blatouch bahenní, bledule jarní, bolehlav, česnek medvědí, halucha, hrachory, jmelí bíle, kapraď samec, konvalinka vonná, lilek černý, lýkovec jedovatý, mák, náprstník červený, ocún jesenní, oměj šalamounek, prvosenka jarní, pryskyřník prudký, přeslička, rulík zlomocný, sasanka hajní, sněženka předjarní, starček přímětník, vlaštovičník větší, vratič obecný.
Kůže je bariérou ochraňující vnitřní prostředí organismu od vnějšího světa, zejména proti škodlivým chemikáliím a mikroorganismům. Srst psovi poskytuje tepelně izolační ochranu. V kůži jsou smyslové receptory reagující na změny vnější teploty. Při změnách teploty se chlupy napřimují nebo pokládají; srst tak pomáhá zvýšit nebo snížit ztráty tělesného tepla. Do chlupového váčku v kůži ústí mazová žláz, vylučující tukovou látku, která dává srsti lesk. Je voděodolná a chrání a zvláčňuje pokožku. Kůže nejen chrání organismus proti vnějšímu nebezpečí, ale ovlivňuje také reakci imunitního systému v případě poranění.
Kůže se skládá ze dvou vrstev. Povrchová vrstva (pokožka, epidermis) není příliš silná a průběžným odlupováním odumřelých buněk si udržuje svou ochrannou funkci. Pod pokožkou je silná, elastická a pevná škára (dermis), která zajišťuje krevní zásobení a inervaci pokožkových buněk. Ve škáře se nacházejí kožní žlázy, chlupové váčky (folikuly), cévy a smyslové receptory, které umožňují vnímat hmat, bolest, tlak i teplotu.
Chlupy psa rostou periodicky. První, aktivní fáze růstu je následována přechodnou a poté odpočinkovou fází. Jakmile vyroste nový chlup, starý vypadne; tento proces se nazývá línání. Růstový cyklus srsti je ovlivněn mnoha faktory, například změnou vnější teploty, zvyšováním či snižováním fotoperiody, hormony, výživou, stresem a genetickými vlivy. Chlupy se obměňují především na jaře, kdy líná zimní srst, a znovu na podzim, kdy je krátký letní kožich nahrazován delším a hustším zimním. Změny v produkci hormonů hypofýzy, štítné žlázy, nadledvin a pohlavních žláz dramaticky ovlivňují strukturu a hustotu srsti. Samčí hormony stimulují růst, zatímco samičí mají opačný efekt.
Srst psa je mnohem variabilnější než u jiných domácích zvířat, neboť z jednotlivých chlupových váčků může vyrůstat více chlupů odlišné struktury. Silné primární chlupy, nazývané pesíky, mohou být obklopeny menšími, jemnějšími chlupy, takzvanou podsadou.
Srst a pokožka psa potřebují pravidelné čištění a kartáčování, příležitostné stříhání či úpravu srsti (trimování). Pravidelné kartáčování udržuje srst ve výborném stavu a prokrví pokožku. Máte také příležitost všimnout si čehokoli neobvyklého, co může znamenat zdravotní problém. Menším a starším psům musíte pravidelně stříhat drápy a psům jakéhokoli věku prospívá péče o zuby, uši a oči. Psí srst se čistí samovolně, ale většině psů prospěje občasná koupel. Dlouhosrstá plemena vyžadují častější pozornost.
Hladká srst, například u boxera, je na údržbu velmi jednoduchá. Jednou nebo dvakrát týdně mu gumovým kartáčem nebo speciální psí rukavicí přejeďte proti srsti, abyste odstranili lupy, špínu a uvolněné chlupy.
