Video
Video o chovu, svodu a výcviku fríských koní můžete zhlédnout zde.
Zdroj: Fríský kůň
Na světě nejsou jen černí zástupci tohoto plemene, ale existují i bílí jedinci. Prvním byl hřebec Nero Grandson přezdívaný „Ice“. Je to fríský kůň křížený s andaluským koněm. Od 3 let se účastnil výstav. Neví se přesně, kolik mu je nyní let, jeden web udává narození v roce 2001, jiný, že je mu přes 17 let.
Bílé fríské koně lze využít do chovu barokních pintů, pokud mají více než 25 % fríské krve. Na celém světě je pouze pár jednotlivců.
Zdroj: Fríský kůň
Šestnáctiletý černý fríský hřebec Baron fan Odingastate je díky své jedinečné kráse a kvalitnímu původu natolik výjimečný, že ho uznali jako jediného plemenného hřebce u nás. Jedná se tak o jediného koně, který může připouštět fríské klisny.
Baron je luxusní, moderní, charakterní vysoký hřebec s mimořádně kvalitním „referent“ původem a téměř ideálním exteriérem. Má celoročně uhlově černou barvu, exkluzivně dlouhou hřívu až ke kopytům a patří tak k nejkrásnějším zástupcům fríského plemene na světě.
V roce 2014 byl tento kůň prodán do zahraničí. V současné době má několik kvalitních potomků v ČR, kteří dosáhli standardů pro plemenitbu a jsou zařazeni do chovu.
Zdroj: Fríský kůň
V pořadu 90' ČT 24 proběhla podrobná diskuze o africkém prasečím moru, kde se vyjádřili přední odborníci a poskytli tak ucelený podrobný výklad. Video můžete shlédnout zde: africký prasečí mor video.
Zdroj: Mor prasat
Připouštění nelicencovanými hřebci je podle zákonů ČR trestný čin. Připouštění je možné přirozenou cestou nebo inseminací.
Na internetových stránkách českých chovatelů je možné si vybrat fríského hřebce a pak oslovit majitele. Vždy byste měli brát v potaz standardy plemene.
Zdroj: Fríský kůň
První video z youtube.com zachycuje dva lovy jelena na Slovensku. Provází skupinovým lovem od počátku lovu, po skolení jelena, slavnostní výřad včetně všech náležitostí. Kromě lovu jsou zde zachyceny i tradice, jako pasování na lovce vysoké zvěře atd.
Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=Un14HhxOj9k
I druhé video lovu se odehrává na Slovensku, zachycuje lov s doprovodem tzv. šoulačku.
Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=AKxAuh5_nrk
Třetí video je v podstatě reklamním videem na optiku využívanou při lovu. Zachycuje lov na jelena včetně všech slavnostních aktů.
Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=OlQTzYXUloI
Na samotný závěr doporučuji pohledat na jelena siku v přírodě, nebo na vábení jelena siky v říji.
Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=ar6HLSsJH1o
Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=NtYcu4usoJo
Zdroj: Lov jelena
Na krátkou ukázku výcviku se můžete podívat na tomto videu, poslouží vám pro inspiraci při výcviku. Podobná videa lze dohledat na internetu.
Zdroj: Výcvik štěňat border kolie
Hned v úvodu je nutné zdůraznit, že se jedná o činnost ne nikterak levnou a současně i časově hodně náročnou. Je důležité, aby si už malé štěně zvyklo na každodenní kartáčování. Při péči o srst musíme být trpěliví a na psíka laskaví. Přitom však postupujeme důsledně. Pes by si tuto činnost neměl spojit s nějakým nepříjemným zážitkem.
Video: Zde můžete zhlédnout videa s jorkšíry.
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
Historie fríského koně sahá až 3000 let zpátky do minulosti. Své pojmenování dostal podle holandské provincie Friesland ležící v severním Holandsku. Tato část země je proslulá jejich chovem. Ve středověku byl fríský kůň oblíben rytíři především kvůli své síle a eleganci. V německém hřebčínu v Marbachu používali fríské koně již od 17. století. Hřebec Romke 234 byl v 70. letech 20. století využíván také k regeneraci chovu starokladrubského vraníka u nás ve Slatiňanech.
I přes svoji výjimečnost fríský kůň téměř vyhynul. V roce 1913 zbyli ve Frísku pouze tři plemenní hřebci. Plemeno zachránila až druhá světová válka, kdy se museli holandští zemědělci vrátit ke koním. K další krizi v chovu fríských koní došlo v 60. letech minulého století. Byla však zažehnána a chov se poté rozšířil do celého světa. Svaz chovatelů, který byl založen již v roce 1879, dostal v roce 1954 titul „Královský“.
Povahově jsou naprosto jedineční, jsou to koně inteligentní, klidní, mírní, přátelští, nelekaví a hraví. Jsou poslušní a citliví. Skromnost a vytrvalost fríských koní jsou pro toto plemeno dodnes charakteristické. Navzdory své imponující postavě je tento kůň nenáročný.
Kůň tohoto plemene je nápadný svými prostornými svižnými chody se značným kmihem zadních nohou a vysokou akcí v klusu.
Podmínky pro zapsání do plemenné knihy koní jsou velmi přísné. Klisny a hřebci mohou být podle své kvality a stavby těla zapsáni do různých kategorií. Posuzuje se i povaha a schopnost učení koně. Hřebec nebo klisna, jejichž potomek neodpovídá požadovaným nárokům, se automaticky posouvají o stupeň níž a zapisují se do nižší kategorie. Ne každá fríská klisna je tedy připuštěna k chovu. Výběrová kritéria jsou velmi přísná.
Dnešní fríský kůň je vždy vraník bez odznaků, v kohoutku měří klisny v průměru 156 cm a hřebci 163 cm. Je o něco menší a rychlejší než bývali jeho chladnokrevní předci. Přesto si zachoval sílu, odvahu a přívětivou povahu. Hlava je dlouhá a má inteligentní výraz. Krátké uši mají špičku zatočenou dovnitř. Hříva a ocas jsou dlouhé a husté a bývají často zvlněné. Tělo koně je svalnaté a robustní, dobře stavěné s válcovitým trupem. Dominantou je vysoko nasazený krk a záď s výrazným žlábkem. Typickým znakem plemene jsou nohy s rousy. Vznešené držení těla z něj činí ideálního koně pro slavnostní příležitosti.
Fríský kůň dospívá poněkud později, teprve mezi 4. až 5. rokem. Trup má silný a hluboký, odpovídající robustní konstrukci. Mohutné plece s kohoutkem jsou ideálně přizpůsobené pro práci v zápřeži (frísové jsou silní, ale ne tak masivní jako těžká plemena). Linie krku a hřbetu z nich dělá ideální kočárové koně. Záď je charakteristicky skloněná a někdy poněkud nízká, ocas je velmi bohatý a nízko nasazený. Nohy jsou krátké, silné s dobře utvářenými kvalitními kostmi. Kopyta jsou nižší tmavé rohoviny a nenáchylná k chorobám.
Fríský kůň se v současnosti chová ve třech liniích:
Zdroj: Fríský kůň
Pro evropské podmínky udává tón plemenná kniha Friesch Paarden Stamboek (FPS) se sídlem v Drachtenu v Holandsku. Jsou zde registrováni plemenní hřebci i klisny. O zařazení rozhoduje jak exteriér (výška, typ, nohy a rámec), tak index příbuzenské plemenitby a výkonnostní faktory. Hříbě je většinou hodnoceno komisařem přímo z Holandska. Po třetím roce probíhá další exteriérová inspekce.
V ČR příliš fríských koní zatím není. Často se spíše importují levná hříbata. V poslední době se však v importu objevují i velmi dobré kusy, které budou jistě přínosem. Pro české chovatele byla založena Asociace chovatelů fríských koní.
V minulosti se frísové využívali především jako koně rytířů, v zemědělství nebo v klusáckých dostizích. Pracovali také na venkově. Dnes je považujeme za koně reprezentativní, které vídáme především na přehlídkách. Díky své pohyblivosti a temperamentu jsou ceněni rovněž v drezúře či při různých show v cirkusové manéži. Především jsou to ale koně kočároví, známí například z tradičních přehlídek, kde bývají zapřaženi do dvoukolových vysokých vozíků zvaných „sjees“. Vozatajci jsou při nich oblečeni do typických selských krojů. Dávno už jsou doby, kdy měl tento kůň hlavní postavení v pohřebnictví.
Od roku 1986 zajišťuje spřežení fríských koní rozvážku zboží u jednoho z významných obchodních domů v Londýně.
Zdroj: Fríský kůň
Yorkshirsky terier vyžaduje mimořádnou každodenní péči o srst, česání, rozplétání zacuchaných partií, u výstavních jedinců dokonce „balíčkování“. Jeho srst je přiměřeně dlouhá, zcela rovná, jemná, lesklá. Zbarvení tmavě ocelově modré (ne stříbřitě modré) dosahuje od týlního hrbolu ke kořeni ocasu, nikdy není smíchané se žlutými, bronzovými ani tmavými chlupy. Srst na hrudi je bohatá, jasně tříslová. Veškerá tříslová srst je tmavší u kořínků než uprostřed a směrem ke špičkám chlupů se plynule zesvětluje.
Zde můžete zhlédnut video zachycující stříhání jorkšírského teriéra.
Zdroj: Jorkšírský teriér - střihy
Vlastní splenektomie se provádí po laparotomii v linea alba. Řez je veden od processus xiphoideus kaudálním směrem v délce dostatečné k bezpečnému vybavení sleziny. Slezina je při torzi křehká, proto je třeba s ní zacházet opatrně, aby nedošlo k ruptuře a následnému krvácení. Poté jsou dvojitě podvázány a přetnuty všechny cévy vstupující do hilu sleziny, přičemž je nutné nepoškodit cévy zásobující fundus žaludku (arteriae gastricae breves). Mezi ligaturami se přeruší i ligamentum gastrolienale. Operaci je zakončena laváží břišní dutiny fyziologickým roztokem a standardní suturou břišní stěny, podkoží a kůže. Různé názory jsou na možnost vrácení sekvestrované krve do oběhu. Po repozici sleziny se při zachované průchodnosti cév většina sekvestrované krve během několika minut vrátí do oběhu. Tento proces lze urychlit subkapsulárními injekcemi malého množství adrenalinu. Je-li to možné, je vhodnější chybějící krev doplnit transfúzí ještě před zahájením operace. Video po operaci sleziny psa.
Zdroj: Odstranění sleziny u psa
Dalším často užívaným typem nočního vidění je předsádka. Tento přístroj se dá uchytit na jakékoliv optické zařízení jako video kameru, denní dalekohled nebo puškohled. Předsádky jsou menších rozměrů, a ani moc neváží. Jejich připojení k optickým zařízením je rychlé. Stejně jako monukuláry i předsádky využívají nejrůznější technologie jako digitální, termovizi i noktovizory.
Předsádky fungují na základě transformace vstupního světla, které je zesílené a pak se obraz opětovně zobrazí před objektivem puškohledu. U většiny předsádek není potřeba měnit nastřelení záměrné osnovy. Předsádky se připojují k puškohledům pomocí adaptérů, které obepínají objektiv puškohledu z vnější strany. Aby šla předsádka nasadit, musí být mezi objektivem puškohledu a hlavně alespoň 5 mm prostor.
Shrnutí hodnocení předsádek:
Výhody předsádek |
Nevýhody předsádek |
Všestranné využití |
Nehodí se na všechny typy zbraní |
Lze připojit k různým optickým zařízením |
|
Nízká váha a malé rozměry |
|
Není nutné povolení Policie ČR |
|
Většinou není nutné měnit nastřelení při použití na puškohledu |
Zdroj: Noční vidění
Cena za dalekohled s nočním viděním se pohybuje kolem pěti tisíc za nový přístroj, ty bazarované jsou samozřejmě levnější.
Brýle s nočním viděním se při lovu příliš nevyužívají, i tak se ale dají pořídit v rámci několika tisíc.
Cenové rozpětí je u nočních vidění na puškohled velmi rozsáhlé. K dispozici mají uživatelé noční vidění za několik tisíc, ale i ty, jejichž cena se pohybuje v rámci desítek tisíc.
Cena tohoto přístroje se pohybuje v rámci pár tisíc korun.
Jak zaměřuje přístroj tohoto typu, si může uživatel prohlédnout třeba ve videu na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=G0c5z5VVDiE .
Cena přístrojů této značky se pohybují od pár tisíc korun až po desítky (výjimkou nejsou přístroje za třicet a více tisíc).
Pod značku Yukon spadá řada přístrojů, takže i zde je cenové rozpětí široké. K dispozici jsou přístroje za pár tisíc, ale i přístroje za několik desítek tisíc korun.
Na webových stránkách youtube.cz jsou k dispozici videa, které zachycují, jak přístroje fungují a jaký je jejich obraz. Příkladem může být video: https://www.youtube.com/watch?v=H6oQ2c03zMc.
Pod značku ATN spadají o něco dražší přístroje (i přes sto tisíc korun), je to dáno tím, že se jedná často o termovize, nebo o digitální přístroje.
Ukázka obrazu je možné najít ve videích na youtube, například: https://www.youtube.com/watch?v=A9_FmxnjTwE
Zdroj: Noční vidění
Autoři obsahu |
Copyright © 2012 - 2023 NetConsulting Praha s.r.o.