Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

EPIKONDYLÁRNÍ PÁSKY


EPIKONDYLÁRNÍ PÁSKY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Prodej vombatů z východní Austrálie. Vombati obecní jsou velcí vačnatci, kteří pocházejí z Tasmánie a východní Austrálie. Od vombatů chlupatých je lze snadno odlišit podle velkého holého nosu a krátkých zakulacených uší. Dospělí samci mohou vážit až 40 kg. Mají silné nohy a zploštělá chodidla s dlouhými drápy, které jim pomáhají vyhrabávat nory dlouhé až 20 metrů s hloubkou 2 metry a to i v těžkém terénu. Žijí v lesích mírného pásma nebo v horských oblastech s vhodnou vegetací, kterou se mohou živit. Mezi přirozené predátory patří orli klínoocasí a tasmánští čerti. Vombati jsou sympatičtí a stávají se žádaným domácím mazlíčkem vhodným k ochočení. Mnoho lidí by se je přála na své letní zahradě nebo jako mazlíčka v bytě. Proto se v poslední době setkáváme s požadavky na prodej vombatů. Jak to ale je s prodejem chráněných zvířat? Na to se podíváme v našem článku.


Stav populace vombatů

Vombat obecný

Rozšířený v jihovýchodní Austrálii (endemit). Dříve byl vombat považován za havěť, nyní je chráněn v mnoha oblastech (Triggs 1996). Ve Victorii byla dříve s vombaty skutečná svízel, protože svou přítomností způsobovali výrazné škody tamním farmářům. Byl proto spuštěn systém jejich likvidace založený v roce 1925 na ochranu vlastníků půdy před poškozením plotů. Vombati byli v té době vězněni, tráveni a stříleni v lesích i na zemědělské půdě. Výsledkem bylo mnoho tisíc mrtvých vombatů (64 000 v letech 1950-1966) až do pozastavení v roce 1966. Po rozvoji automobilové dopravy se pro vombata obecného staly novým významným nebezpečím silnice.

Vombat obecný foto.

Vombat chlupatý severní

Jeho latinský název je Lasiorhinus krefftii a je to jeden z nejvzácnějších savců světa. Vyskytovali se pouze na dvou místech: národní park Epping Forest a přírodní rezervace Richard Underwood (malá populace).

V roce 1981 už zbyla pouze 1 zbytková kolonie, která se nachází se v národním parku Epping Forest. Odhad této populace z roku 1981 je pouhých 35 jedinců. Pro jejich ochranu byl z tohoto parku vyhnán všechen dobytek.

Podařil se populační nárůst. Do poloviny 90. let - stabilizováno na cca 65 jedincích. Ovšem s velkými problémy, které představovalo stále se opakující sucho a vytlačení původních trav novou invazivní bůvolí trávou.

Další populační vývoj:

  • 2000-2001 - velký neúspěch, když 15 až 20 vombatů prohrálo boj s predátorským útokem dinga. V jednom případě v roce 2000 byla nalezena mrtvá těla 7 vombatů obklopená stopami psů a trusem. Genotypizace DNA extrahované z těl vombatů a trusu dinga potvrdila, že dingové konzumovali vombaty.
  • 2002 – celé stanoviště vombatí kolonie uzavřeno 20 km (12,4 mil) plotem, aby se zabránilo opakování.
  • 2005 - nárůst na 115 jedinců.
  • 2007 - nárůst na 138 jedinců. Zavedena nová, neinvazivní technika sčítání - sběr chlupů z lepicí pásky zavěšené před vchody do nor. Zavedena analýza DNA.
  • 2009 - založena druhá kolonie.
  • 2010 - přibližně 163 jedinců.
  • 2016 - přibližně 250 jedinců ve volné přírodě.

Druhá kolonie byla založená v roce 2009 v Richard Underwood Nature Refuge poblíž Saint George, jih-centrální Queensland, kam bylo přemístěno 15 jedinců z primární kolonie.

V listopadu 2012 ale bylo již jen 10 dospělých a 3 noví potomci (všichni prosperující).

V současné době nejsou žádná zvířata v řízené péči kvůli dostatečnému, leč nízkému počtu ve volné přírodě. Poměr samců a samic je 2,3 samce na jednu samici.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vombat prodej

Autor obsahu

 Mgr. Jiří Dvořák


epikondylární páska tenisový loket
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
epilace
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.