Nemoc ve vašem akváriu může způsobit nemalá řada virů a bakterií, nelze zapomínat ani na plísně či houby. Běžnými souputníky ryb je i mnoho různých parazitů, jako jsou prvoci, hlístice a také motolice, jimž se dnes budeme věnovat. Tato kolekce různých „škůdců“ se téměř běžně vyskytuje na těle každé zdravé ryby. Pokud však má vaše rybka dobré životní podmínky, dobře a kvalitně ji krmíte, a nadto má dobrou genetickou výbavu (což ovlivníte tím, že nemocné jedince vyřadíte z chovu), dokáže se sama ubránit a nemoc nepropukne.
Prevence
Jak je známo, nejlepším způsobem léčení nemocí je vždy prevence. Vedle jiného i proto, že vlastní léčba nebývá často jednoduchá a v řadě případů bývá i neúčinná. Zdraví vašich rybek záleží v první řadě na podmínkách, které jim vytvoříte, a na několika málo zásadách, které se určitě vyplatí dodržovat.
1. Nakupujte rozvážně
Velké množství ryb v akváriu, takzvané přerybnění, je nejčastější začátečnickou chybou. Nepodlehněte tedy touze koupit si každou rybku, která se vám líbí. Další velkou chybou je, že koupíte rybu, aniž byste věděli, jak moc vyroste, nebo neznáte podmínky, které je potřeba pro její chov vytvořit. Může se pak stát, že se původně roztomilá rybička bude v padesátilitrovém akváriu dost tísnit. V přerybněném akváriu se také velmi snadno hromadí ve vysokých koncentracích škodlivé látky, hlavně sloučeniny dusíku. A v neposlední řadě rybky nemají potřebný klid, překážejí si, voda je takzvaně vydýchaná.
2. Karanténa
Velmi častým zdrojem nákazy bývají nové kusy nebo i rostliny vysazené přímo do akvária. Ryby je vhodné umístit na několik týdnů (minimálně 2, nejlépe 6) do karanténní nádrže, než se stanou součástí vašeho akvária. Rostliny je pak dobré před vysazením do akvária opláchnout v roztoku hypermanganu nebo v jiné dezinfekci. Pokud objevíte nemocné jedince, včas je ze společné nádrže odlovte a izolujte v karanténě.
3. Dezinfekce
Používané pomůcky (síťky, odchytové zvony, stěrky na řasy a podobně) pokud možno nepřenášejte mezi jednotlivými nádržemi bez předchozí dezinfekce. Vždy a důsledně dezinfikujte pomůcky, které přišly do styku s nemocnou rybou nebo jste je použili v karanténní nádrži. Nejdostupnějším a nejjednodušším způsobem, jak se zbavit velkého množství patogenů, je dezinfekce varem. Aby byla dezinfekce účinná, nechte nástroje vařit minimálně 30 minut. K dezinfekci je možné také použít manganistan draselný (KMnO4, hypermangan). Tuto fialovou krystalickou látku běžně koupíte v lékárně. Při koncentraci 0,2 % (to je 2 g KMnO4 ve 100 g vody) má antiseptické účinky. Můžete použít i vyšší koncentrace, ale jen velmi opatrně, při vyšších koncentracích má totiž hypermangan keratolytické účinky (leptá kůži). Další metodou je použití 3% roztoku peroxidu vodíku.
4. Omezování stresu
Stres a šok nesvědčí rybám úplně stejně, jako jsou nepříjemné pro člověka. Snažte se tedy vyvarovat náhlých změn v prostředí akvária. Máme na mysli například náhlou změnu intenzity osvětlení, skokovou změnu teploty či chemismu vody, klepání na sklo, nešetrné přelovení a celou řadu dalších nepříjemných zásahů, které mohou vést k propuknutí choroby.
Ve svém příspěvku MOPS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda paní V. Kasarové, co Vám zaslala foto svého mopse, zda někdo zjistil, co pejskovi je. Můj pejsek, franc. buldoček, dle fota, má to samé, byli jsme už u veterináře, dal nám nějakou vodičku naředěnou vodou, tím mu místa stříkáme, asi nějaká dezinfekce, jinak nic, stav se nelepší, spíše se to po zádech i jinde rozšiřuje. Myslela jsem, že to je línání, ale nikdy toto neměl, je mu 6 let. Pokud by někdo věděl, děkuji za radu. Začíná to kruhovitě s tmavším okrajem, chlupy pod tím jsou, vypadávají s koncem, jako jsou lupy, konec chlupu je obalem suchou kůží. Přidávám do jídla lososovitý olej, úspěch zatím žádný. Děkuji za odpověď Koberová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Karasková.
Dobrý den.
Byli jsme na veterině. Problém byl v tom, že se mu ucpávaly pachové žlázy. Doktor mu je vyčistil a doporučil, čistit fleky obyčejným lihem nebo slivovicí. Namočit vatový tampon a pořádně drhnout. Jak má ucpané ty žlázy, dostává se mu to do krve a způsobuje mu to čátečnou otravu. Opravdu mu to pomohlo a bylo po problémů.
Zákon v České republice neudává žádnou očkovací povinnost. Ovšem doporučuje se dvakrát ročně očkovat proti července prasat. Odčervení by mělo být provedeno alespoň jednou ročně.
Onemocnění prasat je celá řada. Velkou roli hraje hygiena chovu, zootechnické podmínky, stres a výživa.
Červenka – původcem je bakterie Erysipelotrix rhusiopathiae. Vyskytuje se i u zdravých prasat, která onemocní při oslabení. Zdrojem nemoci jsou nakažená zvířata, hlodavci i předměty. Výskyt je nejčastější v létě. Typickým příznakem jsou tmavočervené kopřivkové skvrny. U chronické formy dochází ke změnám na srdci, kloubech a kůži. Při bílé formě ke zčervenání kůže nedojde. Léčí se antibiotiky nebo sérem, prevencí je očkování a dezinfekce.
Edémová choroba prasat – jde o nakažlivé onemocnění selat po odstavu. Projevuje se otoky hlavy, krku, víček, otoky stěn vnitřních orgánů, pohybovými poruchami, průjmem, obrnou svalů. Původem jsou hemolytické kmeny bakterie Escherichia coli. K propuknutí přispívají změny a stresy. Úhyn nastává do několika dní. Léčba probíhá pomocí hladovky, hyperimunního séra, antibiotik a sulfonamidů.
Mor prasat – u nás se příliš nevyskytuje. Jde o velmi infekční onemocnění virového původu, které se projevuje krvácením v trávicím a dýchacím aparátu. Šíří se přímo nakaženými prasaty, nebo nepřímo předměty a prostředím. K příznakům patří horečka, kašel, průjem s krví, krváceniny na kůži, zánět spojivek, výtok z nosu. Dochází k úhynu nebo přechodu do chronické formy.
Chřipka prasat – onemocnění způsobené viry a mykoplazmou, postihuje mladší kategorie prasat a vyvolávacím faktorem je i stres. Mezi příznaky patří vysoká teplota, výtok z očí a nosu, kašel, namáhavé a zrychlené dýchání. Selata, která přežijí, bývají oslabená a přenašeči. Chřipka může způsobit i narození mrtvých selat a poruchy plodnosti. Léčba probíhá antibiotiky.
Sípavka – chronické bakteriální onemocnění, které způsobuje deformaci kostí rypáku. Postihuje zejména mladší zvířata, u starších se příznaky neprojeví, ale vylučují zárodky. Projevuje se krvácením z nosu a výtokem z nosu, ztíženým dýcháním. Později postihuje i horní čelist a obličejové kosti. Léčba se neprovádí. Řešením je vyřazování postižených zvířat.
Dyzentérie prasat – bakteriální onemocnění projevující se silným průjmem a nekrózami ve střevě. Terapie probíhá antibiotiky a je nutná dezinfekce.
Enzootická pneumonie – onemocnění dýchacího aparátu způsobené mykoplazmou s přispěním špatných podmínek chovu. Typický je chronický kašel a nižší přírůstky. Terapie probíhá antibiotiky a zlepšením podmínek chovu.
Ve svém příspěvku CO JE HYPERMANGAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Fojtová.
Dobrý den,chěla bych se zeptat,jaký je rozdíl mezi červeným a zelenomodrým hypermangánem? Já jsem totiž dostala v lékárně zelenomodrý.Děkuji a s pozdravem.Fojtová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika.
hypermangan-:
- dezinficiens, krystalky, které se rozpouští na VODNÝ slabě růžový roztok (fialový už je míc silný)
zelené barvivo-chirurgická zeleň=briliantová zeleň:
- dezinficiens (roztok vodný nebo s lihem)
- nebo to může být Novikův roztok, který obsahuje toto barvivo a zároveň kolodium, které zasychá v takový film+ další složky, často se tím potírá čerstvá řezná rána, odřenina, apod.
Jedná se o jednobuněčnou řasu. Voda v akváriu je zakalena do zelena, tedy obvykle, někdy může mít barvu žlutého hrachu.
Nejčastější příčinou je přítomnost amoniaku v akváriu. Další příčinou může být nedostatek CO2 či nepoměr dodávaných živin.
Ve většině případů výměna vody nepomáhá. Pokud se jedná o nepoměr živin, tak řasa po čase odezní sama. Odstranění je možné pomocí 4–7denního zatemnění akvária, před zatemněním vyměňte většinu vody v akváriu. Následně proveďte větší výměnu vody. V době zatemnění ryby nekrmte, bez problémů to zvládnou. Dále doporučujeme přidat plovoucí a rychle rostoucí rostliny. Pozor, zelená voda není mléčný zákal, zde se jedná o jinou příčinu.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (1x za týden 1/3 vody, u větších nádrží 1x za dva týdny); nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; důležité je snížení průtoku vody filtrem (asi 1 krát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně veliké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.
V naší poradně s názvem HYPERMANGAN PRO ZVIRATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Palko.
Dobri den. mne bol zverolekar dat kralikom Afimektin, pretoze maju koznu chorobu a povedal, mi , aby som kupil, v lekarne Hypermangan, do vody. No neviem , ci, sa vobec takto pouziva Hypermangan. Dava sa do vody, ak ano tak kolko Pozdravujem .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Obraťte se ještě jednou na svého zvěrolékaře a doptejte se ho na správný postup použití hypermanganu. Hypermangan se rozpouští ve vodě a lázeň se pak používá ke koupeli. U králíků to bude zřejmě jen k potírání a nebo k desinfekci králíkárny.
Tento druh řas se objevuje nejčastěji na okrajích pomalu rostoucích rostlin, akvarijní technice, kořenech a v místech, kde je velké proudění vody. Podobá se černým chomáčkům o velikosti cca 5 mm.
Jedná se o jednu z nejhůře odstranitelných řas.
Vzniká nedostatečným množství CO2 u vysoce osvětlených nádrží. Hodnota CO2 během dne kolísá, nebo je v celém akváriu nedostatečný proud okolo rostlin. V nízce osvětlených nádržích je příčinou také kolísání CO2 během dne.
Nejdříve co největší možné množství štětičkové řasy odstraníme ručně. V akváriích s dostatkem světla zvýšíme množství CO2 a zároveň zlepšíme proudění vody v akváriu. Pro zlepšení cirkulace vody je možné použít přídavná čerpadla. V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy. Použití přípravku Tekutý uhlík (Flourish Excel) pomůže také tuto řasu odstranit. Pokud ovšem neodstraníme příčinu, tak se znovu objeví.
Černá štětičková řasa vytváří černé chomáčky veliké od několika mm až do asi 1 cm, které mohou na kamenu nebo kořenu vytvořit i souvislý koberec. Pokud se vám stále rozmáhá v akváriu, je to rozhodně nepříjemné. Mechanicky ji lze jen velice špatně odstranit – z kamenů či kořenů asi ani důkladné vydrhnutí nepomůže, protože části řasy na nich zůstanou stále přichycené, a pokud mají vhodné podmínky, rychle zase vyrostou. Jako účinné řešení se doporučuje koupel v Savu (předměty před vložením zpět do akvária důkladně opláchněte). Z rostlin údajně přežijí tuto koupel ve zředěném roztoku Sava pouze Anubiasy, díky svým tuhým listům.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); dále je důležité nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; snížit průtok vody filtrem (asi 1krát objem nádrže za hodinu); omezit proudění vody v akváriu; omezit výskyt organických nečistot – zlepšit mechanickou filtraci, omezit víření nečistot ze dna, pravidelně čistit filtr či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; mít dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži a odpovídající intenzitu osvětlení.
Ve svém příspěvku NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den,
poslední dobou bojovnice vůbec nejí a drží se jen u hladiny.Nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Takové chování bety bojovnice může způsobovat mnoho faktorů. Od špatné vody, přes nemoc, až po stres. Základem zdravé bety je vodní filtr a teplota vody 28 až 30°C. Betu zkontrolujte, jestli nemá chomáčky kolem úst a u řitního otvoru. Zároveň je třeba zkontrolovat ploutve, jestli netrpí bakteriologickým rozpadem ploutví. Každá nemoc vyžaduje jinou léčbu, některé postupy zahrnují vykoupání rybičky ve slané vodě, popřípadě ve vodě se Savem. Jiné zase použití antibiotik. Blíže vám poradí v akvaristice podle toho, co na betě zjistíte.
Hypermangan je vysoce toxický pro vodní organismy a může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. K odstranění plísní ve vodních jezírkách se tak používá ve velmi zředěné formě, a to 1–2 gramy na 1 000 l vody.
Při léčbě zvířat se u hypermanganu využívá jeho oxidačních vlastností a používá se jako dezinfekce (max. 3% roztok), přičemž ničí bakterie a plísně. Využívá se ke koupelím, obkladům a kloktání. K aplikaci ke kloktání a koupeli se používá již připravený narůžovělý roztok (silně obarví vodu, přestože je velmi zředěný).
Ve svém příspěvku BETTA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Venda.
Dopřejte vašemu beťákovi slanou koupel. Slaná voda ho zbaví této nemoci. V čase, kdy bude ryba v soli, vyčistěte akvárko horkou vodou a vydesinfikujte ho savem. Pak do čisté vody rybu přeneste. Slanou koupel uděláte rozmícháním 5 litrů vody a 0,5 kg soli. Ryba se začne olupovat a tím se zbaví nemoci. Ryba musí být stále v teplé vodě o teplotě, na kterou je zvyklá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veronika.
Jedná se vcelku o nové onemocnění, které se objevuje až poslední dobou. Není stále jisté, co přesně nemoc způsobuje, předpokládá se, že se jedná o kombinaci různých faktorů, jako jsou viry a bakterie a vnější faktory. Obvykle se nakazí mláďata zhruba do 3. měsíce jejich věku. Úmrtnost ve velkochovech je velmi vysoká.
Projevy
U králíků trpících enterokolitidou se obvykle objevuje silný průjem (součástí průjmu je také průsvitný hlen), střeva má králík nafouklá (také bývá slyšet určité „žblunkání“), obvykle je apatický, malátný, příliš se nepohybuje, ale vypije mnoho vody. Králík nakonec obvykle Umírá na vyčerpání.
Příčiny
Králík se obvykle nakazí přímým stykem (často se právě mláďata nakazí od matky).
Léčba
Veterináři se pokouší toto onemocnění léčit pomocí antibiotik, ale protože není přesně známá příčina, tak léčení není příliš úspěšné. Při léčbě se také králíkovi podává dostatek vlákniny.
Prevence
Prevencí je zamezení kontaktu s nakaženým králíkem a respektování hygienických pravidel chovu (nutnost dezinfekce). Při nákupu nového králíka se také doporučuje počáteční karanténa.
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE - VÝMĚNA VODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.
Dobrý den. Mohu na muj email poprosit o radu jak často provádět výměnu vody? Mám 20 litrové akvarium pro betu, venkovní filtr, teploměr, udržuji teplotu kolem 26 stupňu ,krycí sklo ale rostliny umělé. Moc děkuji za odpověď. Gaj
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vodu v akvárku je třeba měnit jednou za týden, ale ne všechnu. Stačí odebrat 1/3 a obsah pak dolít čerstvou odstátou vodou.
