Zácpu u králíka lze poznat už podle toho, jak se králík pohybuje. Králík, kterého trápí zácpa, obvykle totiž sedí s nahrbeným hřbetem, jeho břicho je nadmuté a králík samozřejmě vůbec nejí.
Příčiny
Zácpu u králíka může způsobit nevhodná strava (někdy králík spořádá i to, co by opravdu neměl, například když vám uteče z králíkárny, tak může v jejím okolí objevit řadu nevhodných věcí), problémem může být také nachlazení.
Léčba
Králíkovi, který trpí zácpou, se doporučuje poskytnout dostatek vody, případně zeleniny jako je salát a mrkev. Ideální je také pohyb, který pomůže rozpohybovat střeva. Pokud by ale zácpa trvala déle než den, je lepší navštívit veterináře, aby se vyloučilo vážnější onemocnění, jehož příznakem by mohla být zácpa.
Prevence
Prevencí může být zabezpečení králíkárny tak, aby se králík nenachladil a zároveň nemohl sníst něco nevhodného.
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den potřeboval bych poradit s nejspíše nemocí.
už 2 dny pozoruji že mý 2 samičky jsou extreme (tlusté)
Strašně se jim zvetšilo břicho.
Jedna se dokonce převrací na jednu stranu a nemůže plavat ke dnu.
prosim poradte. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše bety mají zácpu a proto se jim zvětšilo břicho. Příznakem bývá nechuť při krmení a minimální výkaly. Nadmutá střeva tlačí na okolní orgány i na vzduchový měch, díky čemuž pak rybka plave ke straně a nebo břichem vzhůru. Co s tím? Přestat ryby krmit běžným krmivem a začít léčit pomocí zeleného hrášku. Ten lze koupit zmrazený. Vezměte jednu nebo dvě kuličky, rozmrazte je krátce v horké vodě a zbavte je svrchní kůžičky. Vnitřek hrášku pak použijte na krmení bety. Vždy jen v množství o velikosti jejího oka dvakrát denně. Takto postupujte, než ryba splaskne. V době léčení je třeba častěji měnit vodu v akváriu. Kdyby hrášek nepomohl, tak rybě podejte dafnie. Ty působí jako lehké projímadlo.
Nejčastější příčinou zácpy je překrmování. Ryba Beta bojovnice má žaludek velký asi jako je její oční bulva a najednou pozře jen malé množství potravy. Proto je lepší krmit méně a dvakrát denně. Krmení by mělo být založeno jen na mase, masové granule z rybí nebo krevetové moučky, popřípadě používat červy. Granule se musí nechat asi 10 minut nabobtnat ve vodě, aby k nabobtnání nedošlo až v rybce a neucpalo ji. Aby se zácpa neopakovala, tak svojí betě zařaďte pravidelně každý týden na jeden den půst - každý sedmý den ji vůbec nekrmit.
Může se zdát, že je to banální obtíž, ale není radno ji podceňovat, protože může vyvolat těžké zdravotní komplikace.
Psi by měli kálet minimálně jednou za 2 dny, ideálně však každý den. Stolice, která se ve střevě zadržuje déle, se zahušťuje a vyprázdnění je mnohem obtížnější. Navíc v těle zůstávají odpadní látky, které se vstřebávají zpátky do těla. Odborníci upozorňují na to, že čím déle zácpa trvá, tím se stav zhoršuje a může vyústit až k nutnosti chirurgického zákroku či v trvalé následky v podobě chronické zácpy.
U psů, kteří žijí v bytě a u nichž je venčení závislé na majiteli, je to snadné. To, že pes delší dobu „neudělal hromádku“, je na první pohled zřejmé. U psů, kteří přebývají na rozlehlé zahradě, je situace složitější, absence exkrementu si nemusíte všimnout. Zácpu poznáte také podle neúspěšného tlačení.
Na počátku zácpy pomáhá podání slabého projímadla a také zvýšení obsahu vlákniny v krmivu. Projímavé účinky má rostlinný olej, který zamícháte do krmiva v množství jedné lžíce na 5 kg hmotnosti zvířete. Vhodnou vlákninou je například strouhaná syrová mrkev, spařené ovesné vločky, lněné semínko nebo psyllium. Jestliže během 1–2 dnů nedojde k normálnímu vyprázdnění, navštivte veterinární ordinaci, kde zvířeti naordinují razantnější projímadlo (nebo klystýr). V závažných případech je nutné opakované podávání infuzí.
Místo rostlinného oleje můžete zkusit lososový olej, většinou domácím mazlíčkům moc chutná. Pokud ho pes odmítne, vyzkoušejte sardinky v oleji (samozřejmě jen v případě, že zvíře není alergické na ryby). Přestože jsou slanější, jednorázové podání neuškodí, a navíc je to vysloveně dobrota, takže není problém s jejich příjmem.
Psům nikdy nedávejte vařené kosti! Zvlášť zvířatům, která jsou zvyklá jen na granule, mohou uškodit. Nejenže se štěpí na ostré kousíčky, které mohou perforovat střevo, ale navíc způsobují zácpu. Pozor dávejte zejména na kosti vepřové, při kousání se rozpadají na drť, která střevo doslova zabetonuje. Také kuřecí kosti mohou napáchat velkou paseku.
Pokud jste si všimli, že se pes ohýbá ke kálení a marně tlačí, nemusí to ještě znamenat zácpu. Podobně se projevují i močové kameny nebo podráždění konečníku.
Zácpa se někdy může paradoxně jevit jako průjem. V ucpaném střevě se část stolice do konečníku protlačí a dochází k zánětu ucpaného místa, při kterém se tvoří tekutina, která trus naředí a objeví se průjem. Zvíře je v takovém případě skleslé, má matnou (jakoby zhrublou) srst a může i začít hubnout.
Zácpa (konstipace) je definována jako málo časté, neúplné nebo obtížné vyprazdňování, při kterém se vylučuje tvrdá či suchá stolice. Existuje také chronická zácpa (obstipace), což je těžká forma potíží s vyprazdňováním, které se nedaří zvládat nebo na ně nezabírá léčba. Chronická zácpa je dlouhotrvající stav, kdy tuhou, suchou stolici není možné vyloučit a takto postižený pacient se nedokáže vyprázdnit.
Je mnoho příčin, které způsobují zácpu, od krmiva až k dysfunkci vnitřních orgánů či k problémům s pojivovým tkanivem.
Přehled nejčastějších příčin zácpy u psa:
příjem velkého množství vlákniny
příjem malého množství vlákniny
nízká fyzická aktivita
dehydratace (způsobena onemocněním)
narušení sliznice konečníku (například kvůli provedenému chirurgickému zákroku)
vedlejší účinek medikamentů, popřípadě doplňků stravy
náhlá změna krmiva, dávkování
nádor, váček na konečníku
pes sežral kameny, hračky, rostliny, cokoliv, co blokuje peristaltický posun
nečistoty kolem rekta nebo nadměrná obezita psa, která de facto blokuje vylučování
zvětšená prostata (pouze u psů)
Příznaky zácpy jsou u psa podobné močovým problémům, diagnóza se tak může zaměnit například se zánětem močových cest, onemocněním ledvin či s močovými kameny.
Zácpa je stav, kdy dochází k nahromadění trusu ve střevě a k jeho ucpání. Vyskytuje se hlavně u starších psů.
Nejčastější příčinou zácpy je překrmení psa kostmi, kdy v žaludku dochází k nedostatečnému odvápnění přijatých kostí a jejich rychlému posunu do dalších úseků střeva. Tam dochází k zahuštění jejich obsahu, vstřebání vody a vzniku kostního trusu. Trus pak uvízne v konečníku a vyvolá zácpu. Další možnou příčinou vzniku zácpy jsou mechanická ucpání trávicího traktu (zvětšená prostata, nádory) či poruchy v nervové regulaci činnosti střev.
Zácpa se projevuje neustálým nucením ke kálení bez efektu, bolestivostí břicha, kňučením, naříkáním.
Při déletrvajícím postižení se objevuje malátnost, únava, apatie, zvracení, nepřijímání potravy. Může dojít ke krvácení z konečníku (mechanické podráždění a zánět sliznice střeva), v neřešených případech až k nekróze střeva, jeho ruptuře a k zánětu pobřišnice.
Prognóza je většinou příznivá, u zanedbaných případů nejistá, u nádorovitých změn nepříznivá.
Veš psí se na člověka nepřenáší, ale naopak je to možné. Veš lidská však nemůže přelézat na psa a zpět, protože má drápky uzpůsobené lidskému vlasu a na chlupech psa se neudrží.
Veš dětská (Pediculus humanus capitis) nebo také vlasová či hlavová žije v lidských vlasech, nejčastěji však bývá nalézána u dětí. Zejména v poslední době se daleko častěji než dříve vyskytuje také ve vlasech dospělých lidí. Jedná se o parazitický plochý bezkřídlý hmyz šedé barvy, který nepřenáší žádné specifické infekční onemocnění. Veš dětská je dlouhá 2 až 4 mm, samička klade denně 3 až 4 vajíčka, která připevňuje svými výměšky pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky – hnidy. Žije asi 3 týdny a za tu dobu naklade až 150 vajíček. Rychlost vývoje pak závisí na teplotě. Z vajíček se líhnou po 5 až 10 dnech larvy (nymfy). S růstem vlasů se hnidy vzdalují od kůže a obecně platí, že hnidy vzdálené více než 0,5 až 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé. Larvy jsou přibližně 1 mm dlouhé, podobné dospělcům, sají krev, nemohou se rozmnožovat, z nich se pak asi za 20 dnů stávají dospělé vši. Mimo tělo přežívají vši 24 až 48 hodin. Veš nelétá ani neskáče, pohybuje se pouze lezením. Při vyčesání na zem se ale pěkně rychle rozlézá a hledá dalšího hostitele, takže vyčesávat jen tak v místnosti nebude to pravé, radši třeba nad vanou. Mytí hlavy běžnými šampony nechává vši zcela v klidu.
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) způsobující askariózu postihuje více než miliardu lidí po celém světě.
Oplozená vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostanou s trusem, do 3 týdnů se v zevním prostředí stanou infekční. Následuje pozření člověkem – přes žaludek migrují larvičky do krevního oběhu – odtud do plic, kde dráždí. Jsou tedy vykašlány a opět polknuty. Dostávají se tedy znovu do žaludku a poté finálně do tenkého střeva, kde pohlavně dospívají.
Příznaky onemocnění se odvíjejí od fáze cyklu škrkavek. U migrujících se vyskytuje horečka, kašel, vykašlávání krve, škrkavky mohou postihovat ledviny, oko,atd. Postižení střeva má kolikové projevy, zánětlivé stavy v dutině břišní až velmi vážnou obstrukci střeva škrkavkami.
Onemocnění se diagnostikuje koprologicky, k terapií se využívá řada preparátů, konkrétní doporučí Váš lékař.
