Čivava je plemeno psa, které pochází z Mexika. Je to jedno z nejstarších psích plemen na americkém kontinentu a zároveň je to nejmenší pes na světě.
Původ čivavy je ve státě Chihuahua (Čiuaua). Nicméně, na rozdíl od toho, co mnozí věří, to není důvod pro jeho jméno, protože v jazyce lidí Rarámuri to znamená suché a písečné místo. Původní název tohoto psího exempláře je chihuahueño (čiuaueňo) a jeho současná variace byla způsobena manipulací ve Spojených státech.
Péče o čivavy musí vycházet z toho, že jsou v Evropě exotickými zvířaty, která vyžadují své podmínky pro zdravý život. Mezi tyto podmínky patří péče o jejich zdraví, které může ovlivnit několik věcí, které nesmí čivava nikdy sníst. Jak pečovat o zdraví čivavy, a které věci nesmějí čivavy nikdy sníst se podíváme v tomto článku.
Čivava a její zdraví
Čivavy jsou plemeno, které vyžaduje odbornou veterinární péči v situacích, jako je porod a péče o zuby. Čivavy mohou mít genetické abnormality, obvykle neurologické, jako je epilepsie a mrtvice.
Luxace čéšky u čivav
Čivavy, stejně jako ostatní miniaturní psi, jsou také náchylné k některým bolestivým stavům, jako jsou vykloubené nohy.
Voda na mozku
Další genetickou abnormalitou u čivav a dalších miniaturních plemen je hydrocefalus neboli voda na mozku. Tento stav se objevuje u mladých štěňat a obvykle má za následek smrt štěněte v době, kdy dosáhne věku šesti měsíců. Toto onemocnění je považováno za diagnostikované, protože mládě má abnormálně velkou hlavu během prvních několika měsíců života, ale jsou nutné i další příznaky, protože "velká hlava" je příliš vágní popis. Štěňata čivavy vykazující hydrocefalus mají lebky tvořené spíše pláty než pevnou kostí a jsou typicky letargická a nerostou stejnou rychlostí jako jejich sourozenci. Skutečný případ hydrocefalu může diagnostikovat veterinář a prognóza je špatná.
Fontanela u čivav
Některé čivavy však mohou mít to, čemu se říká fontanela na hlavě, což je pro toto plemeno naprosto přirozené a akceptované. Jde o oddělení lebečních kostí.
Čivavy jsou známé pro své fontanely, neškodné měkké místo na jejich lebkách. Čivava je jediné plemeno psa, které se rodí s neúplnou lebkou. Fontanela se s věkem vyplňuje, ale prvních šest měsíců vyžaduje velkou péči, dokud se lebka úplně nevytvaruje. Mnoho veterinářů nezná přesně vývoj čivavy a často zaměňují fontanelu s hydrocefalem.
Oční infekce
Čivavy jsou náchylné k očním infekcím kvůli jejich velkým, kulatým, vypouklým očím a jejich relativní blízkosti k zemi.
Skrnitost = více chorob
Čivavy skvrnité, nebo potomci rodičů s takovým zbarvením, jsou náchylní k řadě dalších zdravotních komplikací. Skvrnité zbarvení je nositelem dalších možných závažných očních onemocnění a slepoty, hluchoty, hemofilie, sterility a dalších zdravotních stavů. Kupující, kteří vlastní nebo chtějí koupit kropenaté čivavy, by si měli udělat průzkum možných zdravotních podmínek pro toto zbarvení.
V naší poradně s názvem DEMODEX U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.
Dobry den.Chtela bych se zeptat zdaje mozne dostat roztoc demodex od psa na cloveka .Syn ma psa maleho teriera a ma priznaky demodexu na tvari nosu a ted uz i ve vlasech uz si s tim nevime rady .Byl u kozni lekarky ta mu neco dala nezlepsilo se to a rekla ze se budi v noci kdyz si ho predstavi s takovou vyrazkou .pak ho poslala do Ostravy na kozni tam si to ofotili a to je cele.Nevime si s tim rady nevite co by pomohlo ke zlepseni .Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Roztoči Demodex se mohou pohybovat z hostitele na hostitele přichycením se k vlasovým folikulům (včetně očních řas) a mazovým žlázám. Vzhledem k tomu, že je nemožné vidět tyto organismy pouhým okem, neexistuje způsob, jak říct, že jste právě přijali nějaké nové hosty poté, co jste přišli do kontaktu s jinou nakaženou osobou nebo zvířetem.
Demodikózu lze diagnostikovat mikroskopickým vyšetřením kožních seškrabů nebo vyšetřením bioptického vzorku v laboratoři. Demodex lze úspěšně a rychle vyléčit mastí Soolantra, která obsahuje kontaktní jed Ivermectin. Mast je k dostání v lékárně na lékařský předpis, který může napsat jakýkoli lékař.
Jedná se o parazita způsobujícího u psů kožní onemocnění zvané červená prašivina neboli demodikóza. Trudníci jsou dlouzí okolo 0,2 až 0,3 mm. Mají doutníkovitý tvar a čtyři páry končetin. Usídlují se v mazových váčcích chlupů, kde se poměrně rychle množí, takže jich v jednom váčku mohou být během chvíle desítky. Jejich výskyt způsobuje primárně vypadávání srsti a dále se objevují různé infekce. Postižená místa hnisají a vznikají záněty.
Demodex cannis (trudník psí) napadá především mladé psy zhruba do jednoho roku a štěňata. Vždy dochází k přenosu pouze při styku zdravého psa s napadeným, například z matky na krmené štěně. Demodikózou ovšem mohou onemocnět i starší psi, a to zejména psi oslabení, nemocní, napadení střevními parazity. Má se za to, že trudník psí napadá častěji krátkosrstá plemena psů.
Průběh napadení trudníkem může být různý, od šupinaté formy, kdy je léčba při včasném zjištění jednodušší, až po rozsáhlejší formu, kdy se vytvářejí na těle psa strupy, které obsahují mimo jiné velké množství parazitů, a kdy je léčba již obtížnější. Demodikóza se projevuje vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do mízních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dbát na to, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu, a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu.
Trudníci mohou pronikat i do vnitřních orgánů psa a v tomto případě po zaléčení nemoc většinou propuká znovu. Trudník psí přežívá i několik dnů mimo hostitele, je tedy nutné asanovat i prostředí, ve kterém pes žije.
Názory na léčbu demodikózy se různí. Je však nutné vyvarovat se léčení steroidy, které snižují obranyschopnost postiženého jedince. Mezi nejšetrnější způsoby léčby patří například obojky a pipety obsahující amitraz (Preventix, Pro Meris Duo, Advocate – tento jediný amitraz neobsahuje). Nejedná se o žádnou razantní léčbu a psa tím nijak nevystavujeme stresu. Účinnost těchto přípravků bývá však podstatně nižší než u razantnějších léčebných postupů. Dalším velmi rozšířeným způsobem léčby jsou koupele (Ectodex, Tactic). Koupele jsou velmi nepříjemnou procedurou jak pro psa, tak chovatele, kvůli jejich charakteristickému zápachu a četnosti použití. Je nutné je provádět v otevřené, větratelné místnosti. Pro psa i majitele jsou mnohdy stresující a bohužel dlouhodobou záležitostí.
Trudník je přenosný i na člověka. Byly identifikovány dva druhy vyskytující se u člověka, a to Demodex folliculorum (trudn
Pokud se podíváme na standard čivavy, tak zjistíme, že žádné rozdělení do kategorií jako je čivava mini ve skutečnosti neexistuje. Tento trend nového pojmenování se začal objevovat až v souvislosti s množiteli, kteří se snaží štěňata prodat za každou cenu a zjistili, že slovo "mini" je pro kupující velice lákavé.
Tato čivava se od předcházejících typů liší svou velikostí. Ač se to zdá nemožné, je totiž ještě menší variantou už takhle malé čivavy. Váha této čivavy se pohybuje od 0,5 – 1, 5 kg, výška je kolem 15 cm v kohoutku. Srst této čivavy je delší. U tohoto pejska je opravdu potřeba dbát zvýšené opatrnosti při kontaktu s jinými psy a dětmi, které by ji mohli i neúmyslně ublížit.
Čivava krátkosrstá mini je kombinací čivavy krátkosrsté a mini čivavy. Taková čivava je malá a její srst je opravdu krátká. Váží tedy do 1, 5 kg a její srst není příliš náročná na péči.
U těchto záměrně malých pejsků je potřeba apelovat na zdravý rozum budoucích majitelů. Ze zdravotního hlediska není žádný extrém vítaný a tedy i extrémně malá velikost pejska s sebou nese řadu zdravotních problémů. Rozhodně se vyplatí nekupovat psa za nízkou cenu množitelů, ale vybrat si zdravé, vitální štěně s normální hmotností od chovatele s průkazem původu a možností vidět, v čem pejsek dosud vyrůstal. Primární je přeci zdraví!
Ve svém příspěvku ČIVAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Bílá.
Mám roční fenku čivavy. Není papírová ale je zdravá a krásná jen má
3,60 kg a je dlouhá asi 30cm. Chovatelka mi ujistila že je to čivava po obou rodičích ale mě se zdá velká. Máte prosím někdo podobný problém? Na veterině mi dr řekla že je trochu přerostlá ale krásná,, tak prosím o názor více majitelů.
Díky Bílá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Aj ja mam civavy, ktore maju cez 3kg.
Starsia si dlho drzala hmotnost 2,7kg, no uz je starsia a ma cca. 3,5kg. Je vsak ciperna, cula, rada beha a nevyzera vobec prerastene.
Druha, jej dcera, bude mat len 2roky a ma uz teraz 3,2kg. No je to velmi temperanentne, chvilami az sialene psica. Na pohlad je chuducka. Je vsak dlha, preto sa ta hmotnost na nej niekde straca..
No je mi jedno, ze oficialne maju mat civavy do 3kg. Milujem ich obidve, od mala su naucene bez voditka, pocuvaju na slovo, su velmi priatelske, nie su ustekane, jedna z nich je rodena aporterka a stale by sa len hrala.. a to vsetko bez bitiek a drezur...
A to je to najdolezitejsie, ze psov by mali mat ludia, co psom skutocne rozumeju a potom vsetko funguje ako ma..
Původcem je trudník psí (Demodex canis), který patří mezi roztoče. Má protáhlé tělo doutníkového tvaru o velikosti cca 0,3 mm (zjistitelné tedy pouze mikroskopem). Končetiny jsou krátké a zakrnělé.
Onemocnění souvisí s imunitním systémem psa, zjednodušeně řečeno s jeho neadekvátní funkcí (v dospělosti) nebo jeho nezralostí (ve štěněcím věku). Onemocnění je primárně nesvědivé, to znamená, že majitel si nejdříve všimne kožních změn na těle svého psa. Pokud dojde k infekci primárních změn, může dojít k bakteriální infekci kůže (pyodermii) a pes se může začít drbat (mírný až střední stupeň svědění). Pro veterinárního lékaře je velmi důležité, aby majitel dokázal popsat, co bylo dříve, zdali kožní změny, nebo svědění.
Rozeznáváme dvě formy onemocnění, a to lokální a generalizovanou. Lokalizovaná forma je nejlehčí formou onemocnění a setkáváme se s ní, jak již bylo zmíněno, zejména u štěňat, kde souvisí s nezralostí imunitního systému. Klinicky na psovi zjistíme okrouhlé lysinky se šupinatěním (a někdy i začervenáním) nejčastěji na čele, tváři psa, v okolí očí a na hřbetě nosu. Ve většině případů tyto změny vymizí i bez léčby, výjimečně však onemocnění může přejít do vážnější, generalizované formy.
Generalizovaná forma postihuje celé tělo zvířete. Klinicky lze zjistit zesílenou začervenalou kůži (odtud také lidový název červená prašivina), můžeme nalézt i malé neštovičky naplněné zpočátku vodnatým, později (při přidružené bakteriální infekci) i hnisavým a krvavým obsahem. Generalizovaná demodikóza je velmi závažné onemocnění, které vždy vyžaduje léčbu. Jestliže se neléčí správným způsobem a dostatečně dlouho, může přejít (v budoucnu) v hluboký a obtížně terapeuticky řešitelný meziprstní zánět na končetinách zvířete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Čivavy mohou jíst různé potraviny. Když váš pejsek nechce vysoce kvalitní suché granule, tak můžete krmit štavnatými konzervami nebo některými lidských potravinami, jako je libové maso, zelenina a ovoce (jablka a borůvky). Vyhněte se potravinám, které jsou pro psy toxické, jako je čokoláda, hrozny a cibule.
Když nebudete krmit granulemi, tak musíte své čivavě poskytnout jinou formu libových živočišných bílkovin. Mezi takové zdroje patří krůtí maso, kuřecí maso, ryby a libové hovězí maso. Kromě toho, že maso je pro psy skvělým zdrojem bílkovin, je to také to, po čem vaše čivava touží. Maso před podáním čivavě vždy tepelně upravte vařením, pečením nebo sušením. Před podáním maso smíchejte s trochou vařené rýže. Chivava rovněž zbožnuje pečené vepřové kůže. Vepřové kůže jsou velmi levné. Z jednoho kila za 15 Kč získáte mnoho chutných pamlsků bohatých na přírodní kolagen. Kůže nakrájejte na malé čtverečky, rozprostřete na plech a pečte 40 minut při 220 °C.
Napište mi, jak to vaší čivavě chutná.
I když to není tak nebezpečné, následující potraviny by měly být také drženy mimo dosah vaší čivavy.
Kváskové těsto (nepečené chlebové těsto): Zatímco pečený chléb je pro čivavy obvykle bezpečný, nepečené kynuté těsto obsahuje alkohol, takže je pro ně toxické.
Krmivo pro kočky: Suché nebo mokré krmivo pro kočky obsahuje vyšší koncentraci bílkovin a tuků než krmivo pro psy, což je škodlivé pro játra a ledviny.
Slanina: Čivava si nepřeje nic víc než slaninu, ale vysoký obsah tuku může vést k obezitě a pankreatitidě.
Citrusové plody: Citrony, limetky, pomeranče a další citrusové plody jsou vysoce kyselé a při konzumaci mohou čivavě způsobit zažívací potíže. Některé citrusové plody také obsahují toxickou sloučeninu zvanou psoralen, která dále přispívá ke gastrointestinálním potížím.
Houby: Houby zakoupené v obchodě jsou pro čivavy obvykle bezpečné, ale mnoho lesních hub je pro čivavy jedovatých.
Nezralé brambory: Nezralé brambory charakteristické svým zeleným nádechem obsahují glykoalkaloidní toxin solanin.
Mléko, sýry a mléčné výrobky: Zatímco některé čivavy dokážou trávit mléko bez negativních účinků, jiné zažívají plynatost, zvracení a průjem.
Jakákoli jídla s vysokým obsahem tuku: Tučná jídla přispívají k pankreatitidě, což je bolestivý stav charakterizovaný zánětem slinivky břišní.
Jakákoli slaná jídla: Stejně jako my, i čivavy potřebují ve své stravě sodík, ale příliš mnoho může způsobit otravu sodíkovými ionty.
V naší poradně s názvem KRMENÍ ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie knápková.
Dobrý den,moc prosím o radu, máme 10letou čivavu,dlouhosrstou,váží 3kg,dáváme ji granulky Fortify sensitive-jehněčí s rýží a vaničku značky Rinti. Nechtěla samostatně granulky,tak jsem ji ráno dala 50g vaničky a 10g granulí, přidávala jsem ji deně 2kolečka nějaké zeleniny,přes den ještě čisté sušené maso velikosti mini párku. Překrmila jsem ji bylo mi od veterináře řečeno,protože máme ji 2roky a místo 3kg váží 4,5kg.Mám posbu,kolik mám dávat granulí a kolik vaničky za den,aby nepřibírala? Fenka je kastrovaná,málo pohybu,není zvyklá běhat od předešlých majitelůPředem děkuji moc za radu,mějte se hezky Knápková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Aby vaše čivava nepřibírala, tak snižte hlavní krmnou dávku granulek a vaničky na polovinu a udržte současné dokrmování během dne sušeným masem a zeleninou, kterou jedinou můžete navýšit podle zájmu čivavy.
Čivavě dopřejte také zábavné domácí cvičení, při kterém se zaměřte na krátké aktivity s nízkou náročností, jako je aportování v interiéru, překážkové dráhy s použitím předmětů z domácnosti, hry na schovávanou pro mentální stimulaci a puzzle hračky. Můžete také využít schody pro krátké bleskové aktivity, zapojit se do přetahování nebo se učit nové triky. Ujistěte se, že aktivity jsou šetrné k jejím jemným kostem a poskytují rovnováhu mezi fyzickou a mentální stimulací.
Čivava vzhledem ke své hmotnosti potřebuje daleko hutnější, energeticky výživnější stravu než například 80kg bernardýn. Bernardýn potřebuje na kilo své tělesné hmotnosti denně 41 kalorií, čivava 112 kalorií. Potrava čivavy musí být tedy přizpůsobena větší energetické spotřebě, pokud má jedinec zůstat až do vysokého věku zdravý. Ale nebojte se, denní dávka krmiva u trpasličího plemene je velmi malá a náklady i na to nejkvalitnější krmení jsou oproti větším psům nižší. Někteří majitelé čivav krmí psíky průmyslově vyráběnou potravou pro psy – granulemi a konzervami, jiní připravují krmení sami doma. Čivavy většinou mají rády ovoce, vařenou zeleninu a kuřecí maso. Při přípravě domácí stravy nesmíme zapomínat na přísun vitamínů a minerálů, je nutné obstarat si informace o domácí přípravě jídla pro psy a pravidelně sestavit menu s ohledem na potřebu psa. Obecně platí, že jídlo by mělo mít pokojovou teplotu, v létě může být trošku chladnější a v zimě teplejší. Nikdy čivavě nedáváme luštěniny, uzeniny a sladké jídlo – podávání sladkostí má nepříznivý vliv na zuby psa a také se mohou objevit problémy se slzícíma očima.
Při výměně mléčných zubů za trvalé zuby bychom měli kontrolovat, jestli mléčné zuby vypadly. U trpasličích psů, nejen u čivavy, nevypadávají často při výměně zubů špičáky samy od sebe a musí je vytáhnout veterinář. I čivavy mohou mít, stejně jako ostatní plemena psů, problémy se zubním kamenem, příznivě na stav zubů působí chroupání granulí, zuby lze podobně jako u jiných plemen psů čistit speciálním zubním psím kartáčkem a psí pastou na zuby.
Psi bez zubů nepreferují určitou velikost granulí, někteří mají rádi menší, jiní větší. Záleží spíše na oblíbenosti určité značky, a jsou-li dané granule velké, můžete je nadrtit. Není dostupná informace o tom, které granule jsou extra měkké. Pokud pejsek granule polyká, jsou vhodnější granule, které v žaludku nebobtnají, například Platinum, Yoggies.
Ve svém příspěvku PES SI VYKUSUJE SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den.
Chci se zeptat nemáte někdo zkušenost....
Máme 5 měsíčního Amstafa. Zjistili mu pri kožních stěrech že má demodex,dostal nexdar,tabletu na měsíc....
A dezinf. sampon... Dekuju za vaše odpovedi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Čivava nesmí jíst hrozny. Hrozny a rozinky jsou pro psy vysoce toxické a pohotovostní veterinární kliniky ročně ošetří stovky případů. Při požití mohou hrozny u psů poškodit ledviny, což vede k akutnímu selhání ledvin.
Přesná sloučenina zodpovědná za toxicitu hroznů a rozinek u psů zůstává neznámá. Někteří výzkumníci se však domnívají, že na vině je mykotoxin (toxin produkovaný houbou). Další teorie poukazuje na pesticid na bázi fluoridu známý jako kryolit, což je jistě pravděpodobné, vezmeme-li v úvahu, že ne všichni psi onemocní po požití hroznů. Hrozny jsou na 5. místě na seznamu ovoce a zeleniny nejvíce kontaminovaných pesticidy v roce 2015, což tuto teorii dále posílilo. Bez ohledu na to, která sloučenina způsobuje její toxicitu, držte hrozny a rozinky daleko od své čivavy, protože to je další věc, kterou nesmějí jíst čivavy.
Mezi příznaky otravy hroznem nebo rozinkami patří zvracení, průjem, dehydratace, vředy v ústech, nadměrná žízeň, letargie, bolesti břicha, potíže s močením, zápach z úst a třes. V těžkých případech mohou nastat záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1-3 hodin po expozici, přičemž akutní selhání ledvin se rozvíjí několik dní po expozici.
Hrozny jsou pro čivavy smrtelné v dávce 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 90 gramů může být smrtelných.
Rozinky jsou pro čivavy smrtelné v dávce 12 až 30 gramů na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud vaše čivava váží například 2 kg, může být požití 24 až 60 gramů hroznů smrtelné. Pokud vaše čivava váží tři kila, pak 36 až 90 gramů může být smrtelných. Abychom tato čísla uvedli do perspektivy, porce jednoho hrnku hroznů je asi 92 gramů, což je více než dost na to, aby to způsobilo fatální reakce u malé čivavy.
V naší poradně s názvem MALTÉZSKÝ PSÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
dobry den chci se zeptat mam maltezacka psa a vsimla jsem si ze na urcitych prtijich nema srst co to znamena diky za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Alergie, svrab, plíseň, demodex, dermatitidy, nedostatek vitamínů. Je toho mnoho, co to může způsobit a každá příčina vyžaduje jinou léčbu. Sama to nedokážete stanovit a budete muset k veterináři, aby udělal stěry, popřípadě další testy a podle výsledků vám poskytl nejlepší léčbu.
Co jí čivava? Čivavy jsou všežravci a je třeba dbát na správnou a vyváženou výživu. Zároveň je také třeba dbát na to, abychom toto malé plemeno nepřekrmovali. Čivavy s nadváhou mívají problémy s vazy, kolaps průdušnice, chronickou bronchitidu a zkrácenou délku života.
Co nesmějí jíst čivavy
Mnoho běžných potravin, které jsou pro nás naprosto bezpečné, mohou u čivavy způsobit vážné onemocnění. Všichni jsme slyšeli, že čokoláda je pro psy toxická, ale možná vás překvapí, jaké další potraviny jsou na seznamu.
V naší poradně s názvem FONTANELA U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám 6 měsíční fenecku a má otevřenou funtanelu. Ráda bych aby v dospělosti měla štěňata jen jednou, myslíte si že to může být rodové?
Děkuji za odpověď Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Otevřená fontanela je u všech čivav častá, takže se samozřejmě může objevit u některého ze štěňat v plánovaném vrhu.
Chmel – květy rostliny Humulus lupulus – je primární ochucovadlo a stabilizátor používaný při vaření piva. Čivava nesmí jíst chmel syrový, suchý, použitý ani granulovaný. Chmel by se měl skladovat mimo dosah čivavy. Čivavy, které pozřou chmel, mohou pociťovat širokou škálu nepříznivých příznaků, z nichž nejvíce se týká maligní hypertermie, což je stav, kdy tělesná teplota rychle stoupá na nebezpečnou úroveň.
Není známo, která sloučenina nebo sloučeniny činí chmel pro psy toxickým. Někteří odborníci se domnívají, že jde o přírodní pryskyřice obsažené ve chmelu, zatímco jiní se domnívají, že jde o fenolické sloučeniny nebo dusíkaté složky.
Šance, že pes zemře po požití chmelu je 50/50. Na fórech je mnoho zpráv o psech, kteří se po požití chmele plně zotavili. Ať už tak, či onak, chmel je to co nesmějí jíst čivavy.
Příznaky otravy chmelem zahrnují zrychlené dýchání, zrychlený tep, lapání po dechu, zvracení, úzkost, hyperaktivitu, bolesti břicha a hypertermii. V těžkých případech se mohou objevit záchvaty, kóma a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 30 minut až 8 hodin po expozici.
Smrtelná dávka chmele se liší v závislosti na typu chmele, který čivava pozře. Sušený chmel je obvykle toxičtější. Smrtelnou dávku také ovlivňuje hmotnosti čivavy a toho, jak na chmel reaguje. Požití i malého množství však může být pro čivavy smrtelné.
Ve svém příspěvku BOULE NA ZADKU U CIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena kubickova.
po mackani zlazek se pejskovi objevila docela velka boule ze strany u zadku.druhy den byla mensi a treti zmizela,nyni asi po trech tydnech se objevila znova ,pejska neboli,beha zadne jine potize nema,nevite co by to mohlo byt
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čivava je považována za nejmenší psí plemeno na světě. První zmínka o tomto plemenu pochází z mexického státu Chihuahua z roku 1884. Z názvu tohoto státu vzniklo označení čivava. Původně se těmto malým psům říkalo mexicko-texaští, nebo arizonští psi. O názvu rozhodovalo území, na kterém obchodníci prodávali čivavy turistům, pokud ho tedy prodávali na území Texasu, tak byl pes označován jako texaský. Původ psů (před rokem 1884) není úplně jistý. Existuje řada variant, odkud mohou čivavy pocházet a jak se dostaly do Mexika. Jednou teorií je, že se do Mexika dostaly na lodích s kolonizátory, v tom případě by čivava pocházela z Evropy. Druhou možností je, že je přivezli na obchodních lodích z Číny. Poslední výklad původu čivavy pracuje s myšlenkou, že se jedná o potomky mexických psů, kteří původně žili v divočině. Pokud třetí teorii považujeme za nejpravděpodobnější, tak toto plemeno sloužilo v dávných dobách kmenům Aztéků, Mayů a Toltéků k náboženským účelům. Tito psi měli svou úlohu při pohřebním obřadu náčelníka kmene. V okamžiku kdy zemřel v kmeni náčelník, byli tito psi zabiti a pohřbeni spolu s náčelníkem, aby ho doprovázeli na cestě do světa duchů.
Délka srsti určuje, o kterou varietu čivavy se jedná – krátkosrstou či dlouhosrstou.
Ve svém příspěvku NEMOCI U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táborská ZDENKA.
Vlastním -5-letou čivavu-je to pes-a už pokolikáté má problémy-a to-začně naříkat-jako bolestně,vždy chvilku a nic,za nějakou dobu znovu a to se opakuje,potom se také schovává za polštář,i ya mne,pod postel atd.Ven chodí pouze na dvorek a to většinou se mnou,někdy mi připadá ,že se to stane pokud žere kosti.Stalo se to již několikrát a tak by mne zajímalo,kde je chyba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Xanada.
Muškátový oříšek je kulinářské koření získané z tropického stálezeleného stromu Myristica v Asii a západním Pacifiku. Používá se jako ochucovadlo v mnoha pokrmech, včetně sušenek, koláčů, vaječného koňaku, polévek, pudinků, omáček a dalších. Zatímco lidé mohou bezpečně konzumovat nízké až střední dávky muškátového oříšku bez jakýchkoli škodlivých účinků, čivavy toto koření nesmějí jíst vůbec.
Muškátový oříšek obsahuje neurotoxin myristicin, na který jsou čivavy a další psi vysoce citliví a nesmí ho jíst. To, co čivava nesmí jíst, zahrnuje: muškátový oříšek (celý i mletý), stejně jako potraviny, ochucovadla a další produkty obsahující toto koření. Všechny tyto potraviny by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.
Mezi příznaky otravy muškátovým oříškem patří zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, průjem, sucho v ústech, bolesti břicha a letargie. V těžkých případech se mohou objevit halucinace, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1 až 3 hodin a mohou trvat až 48 hodin.
Existují omezené informace o tom, kolik muškátového oříšku je pro čivavy smrtelné. Některé zdroje tvrdí, že jedna polévková lžíce je průměrná dávka, při které muškátový oříšek představuje smrtelné reakce, zatímco jiné tvrdí, že již 2 gramy mohou vyvolat život ohrožující reakce. Z těchto důvodů je nejlepší opatrnost a předpokládat, že jakékoli množství muškátového oříšku je pro čivavu potenciálně smrtelné a patří to do výčtu toho, co nesmějí jíst čivavy.
Ve svém příspěvku NEMOCI U ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Mikšovská.
Dobrý den,
naše 1,5 roku stará čivava nepřezubila, což veterinář zjistil dnes při očkování. Má stále komplet mléčný chrup a nemá dvoje zuby vedle sebe. Veterinář říká, že je asi bude potřeba vytrhnout. Jí normálně, dásně nemá nateklé. Nejspíš je zapotřebí ale udělat rentgen, zda má vůbec druhé zuby v dásni, že? Je to neobvyklé nebo poměrně časté? A jak se popřípadě takový zákrok provádí?
Předem velmi děkuji za odpověď
Jana Mikšovská
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a demodex se u lidí zpravidla neprojevuje. Byl zaznamenán pouze jeden případ v USA, kdy došlo k nakažení člověka.
Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti, zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu – je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.
Kožní onemocnění psů bývá komplexní záležitost. Společným jmenovatelem těchto problémů je ekzém, což je souhrnný název pro záněty kůže. Stanovení příčin vzniku těchto onemocnění je často obtížné. Základním stadiem kožních chorob je zánět (dermatitis) vyvolávající podráždění (svědění), které psa nutí, aby se svými drápy nebo zuby drápal. Důsledkem je vypadávání srsti, šíření zánětu a silnější svrbění (cyklus svědění – škrábání – svědění), nakonec bakterie proniknou do poškozené kůže. Nejdůležitější součástí léčby je nutnost zabránit psu, aby se škrábal. V této fázi léčby se používají protizánětlivé léky a sedativa.
Rozeznáváme tři druhy roztočů, kteří různě trápí psy:
Demodex – způsobuje červenou prašivinu
Zákožka – způsobuje sarkopickou prašivinu
Otodectes – vyvolává zánět ucha
Roztoč ušní (Otodectes) je jediný druh roztočů, který je viditelný pouhým okem, občas lze spatřit, jak se pohybuje na ušním mazu ve zvukovodu.
Demodex (trudník) – většina psů je nositelem těchto roztočů, kteří nepůsobí obyčejně žádné problémy, ale dráždí mladé psy, jejichž přirozený obranný systém není ještě plně rozvinutý. Způsobuje vznik lupínků a zánět kůže na hlavě a na plecích štěňat. Tyto části těla pak trpí zánětem zvaným „mladická pyometra“. Příznakem je typický zápach, takzvaná myšina, dále vypadávání srsti či odlupování mastné kůže. Pokud léčení nebylo zahájeno do 24 hodin od začátku onemocnění, může nastat opravdové soužení. Veterinář může nasadit různé léky a antibiotika pro zmírnění příznaků, speciálními šampony se dá odstranit mastnota srsti i charakteristický zápach.
Sarcoptes canis (zákožka svrabová) – tento roztoč bývá označován univerzálním názvem „svrab“ a napadá psy všech plemen a každého věku; může postihnout i člověka. Parazit proniká do horních vrstev hostitelovy kůže a v ní vyvrtává klikaté chodbičky, v nichž žije a klade vajíčka. Příznaky jsou zanícená pokožka, v místě napadení pak červená vyrážka na málo osrstěných místech (uši, loket, vnitřní plochy stehen, v podpaží). Na lidské pokožce jsou chodbičky viditelné. Léčba musí probíhat rychle, aby se nemohla rozšířit na člověka a aby si pes těžce nepoškozoval škrábáním, olizováním a kousáním pokožku, která ho nesnesitelně svědí. Správné léčení se stává z mazacích kúr a koupelí, do kterých se přidávají speciální léky a šampony proti cizopasným členovcům. Koupele se opakují vždy po 5 dnech, a to po dobu nejméně 4 týdnů (larvy se líhnou z vajíček za 3 týdny). Léčbu svrabu svěřte veterináři.
Škrábání jako průvodní jev kožních chorob má mnoho příčin. Sledujte parazity (blechy, vši, roztoče); bakteriální nákazy – malá, infikovaná a šupinatá místa a červené, zanícené plošky. Léč
