Hárající fence odolá málokterý pes. Může se ale stát, že nám se fena jeví na vrcholu hárání, ale ve skutečnosti tomu tak není. Což ovšem pes – samec - na rozdíl od nás dobře pozná. Nám v takovém případě pomůže odběr krve feny ke stanovení hodnoty progesteronu, který pomáhá přesněji termínovat krytí - tedy den, kdy bude svolná k páření fena (a měl by být i pes). Další skupinou jsou pejsci, řídící se heslem: co je v domě, není pro mě. Tato malá skupina psů nemá zájem o feny ve společné domácnosti, o ostatní ale ano. Pokud pes nejeví zájem o feny obecně, je třeba pátrat po zdravotních potížích – zhodnotit kompletní reprodukční anamnézu, vyšetřit celkový zdravotní stav psa, atd.
V naší poradně s názvem BORDER KOLIE ŠTĚŇATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nana.
A ješte bych se chtela prosim zeptat v jakym tydnu haraní se nejlepe nechavaji připustit nekdo říká 3 tyden nekdo 11 den tak ted newim co je pravda děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Prvních 9 dní, kdy jsou vidět známky hárání na vulvě, fena nedovolí žádnému samci, aby se do ní dostal. Po těchto devíti dnech teprve přichází období, kdy to psovi dovolí. U každé fenky je tento začátek ovšem jiný a některé feny mají říji jen velmi krátkou, zvláště ty starší. Budete to tedy muset zkoušet hned od desátého dne hárání, dokud fena nepřestane být agresivní a odmitavá vůči samci.
K dispozici je komerční vakcína firmy Merial, Eurican Herpes 205. První vakcinace se provádí v průběhu hárání nebo 7.–10. den po nakrytí feny. Druhá vakcinace by měla být provedena 1 až 2 týdny před předpokládaným porodem. Revakcinace (opakované očkování) by měla být provedena v průběhu každé další březosti dle stejného schématu.
Vakcinace březích fen nechrání před infekcí, jen u nich tlumí rozvoj klinických příznaků.
V diskuzi VYSAZENI ANTIKONCEPCE U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bilkova.
Dobry den,chci se zeptat,jeden z veterinaru pichal antikonc. Nasi fence kazdy pul rok dva roky,ze vedlejsi ucinky to nema,po precteni vaseho clanku to asi tak neni,Jsme i jine Veterinarky a ta rika,ze je to spatne,ze ji tim ublizujem...tak jsme ji vysadily,Kdy?po kolika mesicich mame cekat harani?dekuji Dada
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Některé fenky nezačnou hárat již nikdy. U některých to bude trvat kolem třech až pěti měsíců, ale je to velmi individuální. Je zapotřebí, aby fenka vyloučila vpíchnuté hormony a začala produkovat svoje, které vyvolají hárání.
Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčné žlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.
Nejčastěji se zánět dělohy (pyometra) vyskytuje u nekastrovaných fen, kde vzniká na podkladě nenormálního rozvoje děložní výstelky po proběhnuté říji. Onemocnění začíná jako cystická glandulární hyperplazie endometria, v děloze se hromadí sekret – rozvíjí se mukometra nebo hydrometra. Dojde-li v tomto okamžiku k průniku bakterií z pochvy do dělohy (nejčastěji se jedná o E. coli), sekret děložních žláz se stane živnou půdou pro tyto bakterie a výsledkem je právě hnisavý zánět dělohy. U feny je to život ohrožující stav, protože toxiny produkované bakteriemi pronikají do celého těla, při nadměrné náplni dělohy může dojít též k jejímu prasknutí a vzniku hnisavé peritonitidy a celkové sepse.
Mezi projevy pyometry u feny patří především apatie, nechutenství, nadměrná žízeň a močení, neochota k pohybu, u otevřené pyometry pak hnisavý žlutý výtok z vulvy. Vzhledem k návaznosti pyometry na cyklus říjí lze konstatovat, že se objevuje po proběhlém hárání. Onemocnění je poměrně časté zvláště u starších fen.
V diskuzi ZÁNĚT DĚLOHY U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Hackerová.
Dobrý den, je to moc dobře zpracovaný článek.Děkuji. Můžu se zeptat na názor na kastraci feny staré 13 a půl roku? Byla jí diagnostikována cystická hyperplazie. Hárá již 2 měsíce, lehce zvýšená teplota. Jinak bez příznaků, normálně vyměšuje, normálně jí. Jen velmi špatně snáší narkózu. Na srdíčku lehká šelest, bez meditace asi vzhledem k věku normální.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Ohnemichlová.
Naší fence bude 11 let,si rok bere léky na srdce,asi mpřes měsíc ji léčíme na počínající zánět dělohy,kolik je běžná cena operace v tomto věku a je naděje,že bude vše v pořádku, a kolik nás bude stát pooperační léčba, nyní má za sebou 2 dobrání antibiotik, a pořád trochu krvácí,trochu více pije.
Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti, zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu – je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.
Králík domácí se může dožít i 10 let, ale u králíků chovaných na maso, to není vhodné, protože pak je maso tuhé. Délka života je tedy dána i tím, k čemu je králík určen. U výstavních kusů může být délka života delší, než u těch chovaných pro zpracování jejich masa.
V diskuzi INJEKCE PROTI POČETÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šandorová.
Děkuji za odpověď,jen bych se ještě chtěla zeptat co to znamená,co nejdříve ultrazvuk?Za jak dlouho bude vidět,jestli je březí,pokud došlo k pokrytí dnes.Děkuji za odpověď,Šandorová,Olomouc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Ultrazvuk dokáže zobrazit plody v děloze feny po uplynutí třetího týdne od nakrytí.
Nádory mléčné žlázy fen (bulka u cecíku) patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčné žlázy hrají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčné žlázy má receptory pro estrogeny anebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost. U fen je 50 % nádorů zhoubných (maligních), mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Nejčastěji se nádory mléčné žlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčné žlázy.
Příznaky
Objevují se jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Nádor se může projevit jako bulka u struku. Může se vyskytnout i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.
Léčba
Léčba je ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz. Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizace nádorů. V případě malých nádorů se odstraňuje pouze daný nádor, případně nádor s okolní mléčnou žlázou. Při výskytu mnohočetných nádorů je lepší odstranit celou mléčnou lištu i s přilehlými mízními uzlinami. Po operaci se podávají antibiotika a analgetika (léky proti bolesti), stehy se vyjímají dle rozsahu zákroku za 8 až 14 dní. V určitých případech se chirurgická léčba doplňuje chemoterapií.
Prognóza
Prognóza je závislá na rozsahu nálezu. K určení prognózy je rozhodující typ nádoru, a tedy histologické vyšetření. Z dalších faktorů je to velikost tumoru. Tumory o průměru nad 2,5 cm mají horší prognózu než tumory menší. Čím je tumor větší, tím je větší riziko šíření do lymfatických uzlin, plic a jiných částí těla. Tumory menší než 3 cm mají četnost opětovného výskytu menší ve srovnání s tumory většími. Dalším faktorem je průkaz postižení mízních uzlin. Tumory pevně uchycené k tkáním v hloubce mají horší prognózu. Tumor s otevřeným, hnisajícím povrchem má horší prognózu. Velmi rychlý růst doprovází také horší prognóza. Jestliže histologie prokáže, že byl tumor vyjmut celý, je prognóza samozřejmě lepší. Pokud je v histologickém řezu tumor obklopen buňkami zvanými lymfocyty, je prognóza lepší.
Prevencí nádorů mléčné žlázy u fen je kastrace, která však musí být provedena co nejdříve. Kastrace provedená před nebo po 1. hárání sníží riziko tvorby nádorů na necelé 1 %, po 2. hárání na 15 % a po 3. a dalších háráních na 26 %. Dále je důležité vyhnout se používání hormonálních preparátů a mléčnou žlázu pravidelně kontrolovat.
Nádory mléčné žlázy jsou poměrně obvyklým nálezem u starších nekastrovaných fen (vyskytují se odhadem u 25 % nekastrovaných fen starších 4 let). Nádory mléčné žlázy se v tomto případě objevují od spodní strany hrudníku až po třísla po obou stranách střední linie břicha. Mohou to být malé, jednoduché uzlíky v podkoží, ale i velké, agresivně rostoucí a metastazující tumory. Při včasném záchytu a rychlé léčbě je však možné i některé závažnější nádory úspěšně léčit.
U fen se vyskytuje řada typů nádorů mléčné žlázy. Přibližně 50 % je benigních (nezhoubných) a 50 % maligních (zhoubných). Benigní tumory, které se běžně vyskytují, jsou komplexní adenom, fibroadenom, duktální papilom a jednoduchý adenom. Z maligních nádorů se setkáváme s tubulárním adenokarcinomem, papilárním adenokarcinomem, papilárním cystickým adenokarcinomem, solidním karcinomem, anaplastickým karcinomem, osteosarkomem, fibrosarkomem a maligními smíšenými tumory.
Nádory mléčné žlázy fen a koček patří k nejčastějším nádorovým onemocněním. U fen se více než polovina všech zjištěných nádorů nachází na mléčné žláze, jsou tedy nejčastější nádorovou změnou. Díky uložení mléčné žlázy v podkoží jsou však naštěstí poměrně snadno diagnostikované.
Jako u všech nádorů dochází i v těchto případech k poruše regulace dělení buněk, které se nekontrolovaně začnou množit a dochází k růstu nádorové masy. Důležitou roli v rozvoji nádorů mléčné žlázy mají pohlavní hormony, protože většina nádorů mléčné žlázy má receptory pro estrogeny nebo pro progesteron. Normální pohlavní cyklus feny, během něhož dochází ke zvýšení hladin těchto hormonů, stimuluje mléčnou žlázu a tvoří ji tak náchylnou ke tvorbě nádorů. Rizikovým faktorem je rovněž používání hormonálních preparátů (k zabránění říje, přerušení nežádoucí březosti) a falešná březost.
Maligní nádory mohou metastazovat nejčastěji do mízních uzlin, plic, jater i dalších orgánů. Obvykle se nádory mléčné žlázy vyskytují na posledních dvou párech mléčné žlázy.
Diagnóza těchto nádorů je poměrně jednoduchá – spočívá v důkladném prohmatání (palpaci) celé mléčné žlázy, přičemž se zjišťují jednotlivé nebo mnohočetné tuhé útvary různé velikosti. Patrná může být i bolestivost, zvýšená teplota, u rozsáhlých útvarů i ulcerace s výtokem hnisu a krvácením.
Terapie se volí ve většině případů chirurgická. Před vlastním zákrokem by se měly zkontrolovat přilehlé mízní uzliny a mělo by být provedeno rentgenologické vyšetření plicního pole, zda nedošlo k rozsevu metastáz.
Rozsah vlastního chirurgického zákroku se volí podle velikosti, počtu a lokalizaci nádorů. V případě malých nádorů lze odstranit pouze daný nádor, případně nádor s okolní mléčnou žlázou. Při výskytu mnohočetných nádorů se doporučuje odstranit celou mléčnou lištu i s přilehlými mízními uzlinami. Po operaci se podávají antibiotika a analgetika (léky proti bolesti), stehy se vyjímají dle rozsahu zákroku za 8 až 14 dní.
V určitých případech se chirurgická léčba doplňuje chemoterapií.
Prevencí nádorů mléčné žlázy u fen je kastrace, která však musí být provedena co nejdříve. Kastrace provedená před nebo po 1. hárání sníží riziko tvorby nádorů na necelé 1 %, po 2. hárání na 15 % a po 3. a dalších háráních na 26 %. Dále je důležité vyhnout se používání hormonálních preparátů a mléčnou žlázu pravidelně kontrolovat.
Látka deslorelin dokáže u zvířat dočasně snížit hladinu samčího pohlavního hormonu testosteronu, díky tomu je utlumeno psí libido a snížena funkčnost samčích reprodukčních orgánů. Aplikaci preparátu provádí veterinář pomocí implantátoru v oblasti volné kůže na hřbetě mezi krční a bederní páteří. Účinek neplodnosti se dostaví přibližně po šesti týdnech od ošetření. Implantát je biokompatibilní, po půlroce se samovolně vstřebá a není potřeba jej vyjmout. Přínosem tohoto řešení je eliminace pomočování u vykastrovaných fen.
O vhodnosti antikoncepce nebo zákroků, jako je kastrace, se vždy poraďte s veterinářem.
V diskuzi ZAKRSLÝ KRÁLÍK - DÉLKA ŽIVOTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Rošková.
My jsem měli zakrslého králíčka "teddy", Leontýnku :-). Měla kolem klece v pokoji svůj ohraničený výběh, do klece chodila jen spát. Byla velmi učenlivá, čistotná, hodná. V březnu 2020 "oslavila" 10.narozeniny a v květnu nám navždy odešla :-(. Když budete mít na králíčka čas, můžu jen doporučit. A nemarodila, chodila jen na očkování.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radka.
Dobrý den, dnes nás také opustil náš Teddy králíček po deseti letech.
Hodný a učenlivý králíček a kamarád našeho pejska.
Močový měchýř je druhým nejčastějším místem výskytu nádorového procesu v oblasti močového aparátu. Častěji jsou postihovány feny okolo 10 let. Maligní tumory se vyskytují častěji než benigní, objevují se především transitional cell karcinom a skvamózní karcinom. Velmi častá je tvorba metastáz, a to především do regionálních mízních uzlin, plic, jater a sleziny.
Nejčastějšími klinickými příznaky jsou hematurie, dysurie, polakiurie, výskyt chronických cystitid.
Léčba spočívá v chirurgickém odstranění masy, popřípadě nasazení chemoterapie. Prognóza je infaustní (nepříznivá), doba přežitelnosti se pohybuje kolem 6 měsíců.
Pokud existuje nějaká zdravotní příčina, jejímž následkem je mimo jiné i snížené libido, většinou dojde po vyřešení zdravotního problému k opětovnému zvýšení sexuálního apetitu psa. Nicméně v případě, že je pes jinak zcela zdráv a o jakékoli feny kdekoli v prostředí nejeví zájem, není vhodné jej z genetických důvodů používat v chovu. Alternativním způsobem oplodnění může být i umělá inseminace, ke které se ale ze strany psa přistupuje kvůli důvodům: nezkušenost, plachost (pes odmítá krytí v cizím prostředí, je starší, atd.), ortopedické poruchy na páteři či zadních končetinách či poranění genitálií.
Zdroj informací: Nemoci psa a kočky II. Díl (Svoboda M., Senior D. F., Doubek J., Klimeš)
Základem, tak jako u většiny potíží, je důkladná anamnéza. Zjišťuje se věk, plemeno psa, jakékoli jiné onemocnění, které může nepřímo s pohlavním traktem souviset (především zánětlivé či nádorové procesy urogenitálního systému, endokrinní poruchy – např. hypotyreóza,..). Svou roli hraje i dlouhodobý stres psa, některé léky (glukokortikoidy), deficity ve výživě či v chovu. V andrologické anamnéze se pátrá po podobných problémech u ostatních zvířat v chovu, zda a jak dlouho byl pes v plemenitbě, atd.
Klinicky se zhodnotí zdravotní stav, který potvrdí nebo vyloučí celkové onemocnění. Následuje důkladné vyšetření pohlavních orgánů – šourku, varlat, nadvarlat, semenného provazce, předkožky a penisu, kde pohledem a pohmatem zjišťujeme jakékoli abnormality. Libido se vyšetřuje v přítomnosti hárající feny, což vzhledem k různým rušivým vlivům prostředí může být obtížné. Rozlišuje se libido zachované, snížené a zcela vymizelé.
U psů, kteří o feny mají normální zájem, ale i po více krytích bez výsledků v podobě štěňat, je důležité vyšetření ejakulátu. Makroskopicky se hodnotí objem, barva, konzistence a cizí příměsi (např. krve, hnisu, atd.), mikroskopicky motilitu (pohyblivost) spermií, jejich koncentraci, morfologii, pozorování anomálií na nátěru a cytologické vyšetření k zjištění zánětlivých buněk a bakterií.
Nejjednodušším a podle mnohých veterinářů i nejlepším řešením je kastrace. Ta však znemožní reprodukci navždy. Kastraci feny lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měla být fena pohlavně dospělá, u menších plemen alespoň 1 rok stará, u velkých plemen 18 měsíců. Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme teprve 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o takzvanou ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny. Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a dáme jen menší dávku, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla dobře zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. až 10. den.
Jorkšírský teriér je jedno z nejoblíbenějších plemen a k velkému štěstí majitelů žijí tito psi 17 až 20 let! Je to drobné plemeno a není proto divu, že se těší tak velké oblibě. V dnešní době se již začínají na trhu vyskytovat přešlechtění jedinci, kteří jsou velmi náchylní na různé nemoci a vzhledem k tomu se nedožívají vysokého věku.
