Situace, kdy beta bojovnice leží na dně akvária, patří mezi nejčastější a zároveň nejvíce znepokojující problémy, se kterými se chovatelé této oblíbené ryby setkávají. Mnozí si kladou otázku, zda jde pouze o krátkodobé vyčerpání, nebo o vážný zdravotní problém, který může vést až k úhynu. Bojovnice je sice odolná akvarijní ryba, ale zároveň velmi citlivě reaguje na kvalitu vody, teplotu, stres i chyby v krmení.
Tento článek detailně vysvětluje, proč betta bojovnice leží na dně, jak rozlišit běžné chování od varovných příznaků, jaké nemoci mohou stát za poleháváním či ležením na boku a kdy už jde o stav, který vyžaduje okamžitý zásah.
FAQ – Často kladené otázky
Je normální, že betta bojovnice leží na dně?
Krátkodobě ano, dlouhodobě a bez pohybu však ne. V takovém případě jde často o problém.
Co dělat, když beta bojovnice nechce jíst?
Zkontrolujte kvalitu vody, teplotu a krmení. Pokud stav trvá déle než dva dny, může jít o nemoc.
Jak poznám, že je bojovnice nemocná?
Mezi varovné signály patří apatie, ležení na dně, ztráta rovnováhy a změna vzhledu těla.
Může se bojovnice z poruchy plynového měchýře uzdravit?
V lehkých případech ano, zejména při úpravě krmení a podmínek v akváriu.
Jak dlouho může bojovnice ležet na dně bez pohybu?
Pokud jde o hodiny bez zlepšení, je stav velmi vážný a prognóza nejistá.
Proč umírá beta bojovnice v domácím akváriu?
Nejčastěji kvůli kombinaci špatné kvality vody, stresu, nemocí a vyššího věku.
Ve svém příspěvku ASI UMÍRÁ. MÁM JÍ UKONČIT TRÁPENÍ, NEBO MÁ JEŠTĚ NADĚJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kiki.
Dobry den. Chovam jednu betu a vsimla jsem si, ze ji skoro zmizela ocasni ploutev. Je to tak zle, ze kvuli tomu nemuze ani plavat. Kdyz jsem ji pak nasypala krmeni do vody, snazila se vyplavat k hladine aby se najedla, ale vubec ji to neslo. Jen sebou mrskala na dne. Pak kdyz krmeni dopadlo na dno, tak se chudak prevalovala a vyjidala ho ze dna. Jen lezi na dne a nemuze se skoro pohnout. Myslim-vim, ze je to ma vina. Zapomnela jsem na noc zavrit okno, vedle ktereho ma akvarko. Rano mela uplne ledovou vodu. A od ty doby se podle me zacala zhorsovat :( Hned jsem ji dala do tepla a dala ji teplou vodu. 5min na to dokonce dvakrat “obeplula” (po dne) akvarko a 2x vyplavala (i kdyz to pro mi byl strasny boj) na hladinu se nadechnout. Ulevilo se mi, ze to snad zvladne. Ale po chvili zas jen lezela jak prikovana ke dnu a ani se nehla. Je nejaka moznost, ze ji ploutev doroste a bude tim padem moct zas plavat? Je neco, co pro ni muzu udelat? Vidim, jak se trapi a nevim, jestli je moznost, ze to treba zvladne a nebo ji nejvic pomuze, ze ji ukoncim trapeni. Moc me to mrzi, ocenim jakoukoliv radu, konec koncu, kdyby kvuli me nepodchladla, byla by ted nejspis v poradku :(
Situace, kdy rybička beta bojovnice polehává na dně, ale občas se ještě zvedne k hladině, často signalizuje oslabení organismu. Může jít o kombinaci stresu, nevhodné výživy nebo počínajícího zdravotního problému.
Stres jako častá příčina
Bojovnice jsou velmi citlivé na změny. Přesun do nového akvária, časté zásahy do nádrže, silný proud vody nebo přítomnost agresivních spolubydlících mohou vést k výraznému stresu.
náhlá změna prostředí
nevhodní spolubydlící
příliš silná filtrace
Krmení a trávení
Překrmování nebo naopak dlouhodobě nevhodná strava často způsobují zažívací potíže. Pokud beta bojovnice nechce jíst a zároveň polehává na dně, může jít o přetížení trávicí soustavy.
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE LEŽÍ NA DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Lelek.
Už několikátý den leží betty u dna akvária schovávají se a jen vyplavou se nadýchnout. Máme obavy jestli nejsou nemocný. Rádi by jsme věděli co se jim děje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Dobrý den, mám cca půl roku samce betty. Vždy byl aktivní ryba, hned když mě ráno slyšel , tak vyplaval na hladinu a čekal na krmení. Poslední týden odmítá žrát, pouze leží v divné poloze (na boku) na dně akvária a nepohne se dokud do něj vyloženě neštouchnete. Na jídlo vůbec nereaguje. Je v akváriu sám, akvárko pravidelně čistím, hledala jsem si nemoci, které by mohl mít, ale nemá na sobě žádné skvrny, nic. Už jsem vážně neštastná a nevím ,co mám dělat. Přemýšlela jsem, že koupím paví očko, protože je betty prý honí , popř. sní. Ale myslím si, že by na to vůbec nereagoval a rybu nechal v akvárku spokojeně plavat.Můžete mi poradit, co mám udělat?
Pokud akvarijní ryba bojovnice tráví nezvykle mnoho času u dna, nemusí to vždy znamenat vážné onemocnění. Bojovnice jsou známé tím, že si občas odpočívají na listech rostlin, dekoracích nebo přímo na dně. Problém nastává tehdy, pokud se toto chování stane trvalým a je doprovázeno dalšími příznaky.
Přirozené chování versus varovný signál
Krátkodobý pobyt u dna může souviset s únavou, vyšším věkem nebo nižší aktivitou během dne. Pokud však betta bojovnice leží na dně většinu času, omezuje pohyb a nereaguje na podněty, je nutné zbystřit.
stáří ryby a přirozené zpomalení
odpočinek po krmení
absence úkrytů a rostlin
Vliv prostředí v akváriu
Velmi častým důvodem je nevhodné prostředí. Nízká teplota vody, špatná kvalita vody nebo malý objem nádrže výrazně ovlivňují kondici ryby. Betta bojovnice ryba chov vyžaduje stabilní teplotu a čistou vodu bez prudkých výkyvů.
Ve svém příspěvku VÝCVIK ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Procházková.
Dobrý den, jmenuji se Marcela Procházková a mám 1,5 letou čivavu, je to pejsek jménem Dobby. Je to hlídač a náš miláček, ale pravda taky je, že jsem štěňátko pořizovala dětem v době covidu a já jako zdravotní sestřička jsem byla bohužel více v práci než doma a tak uznávám, že má výchova našeho Dobbyho značně pokulhává.
Když ho necháme samotného doma, neštěká, většinu dne prospí a nikdy se mi nestalo, že bych přišla z práce a měla něco zdemolovaného. To se nikdy nestalo, proto, když přijdu z práce, moc chválím a vždy mu dám malý pamlsek, jak byl hodný.
Na procházce už je ta naše čivava pěkný lump. A mám pár dotazů. Někdo kolem něj při procházce projde a nic, a při někom se může zbláznit štěkáním. Koriguji to ta, že zatahám za vodítko a říkám nesmíš, ale pomáhá to jen občas. Co s tím? Venku mám psa na vodítku. Pouštím ho jen v přírodě, na louce, aby se vydováděl. Jinak je nedůvěřivý k lidem a obzvlášť k dětem. Pokud já dřív nezahlédnu v blízkosti někoho a nedám vodítko, on letí jak smyslu zbavený k někomu a mám strach, že ho až pokouše. Nebojí se vrčet a cenit zuby na velkého psa. Proto ho mám raději na vodítku, než aby někomu ublížil, ale nevím, zda dělám dobře. Od malička lidi, které zná, má rád doteď, na jiné štěká. Někdy se okamžitě zklidní, někdy ne...Co v takovém případě můžu víc dělat?
Hodně se ohání po malých dětech. Já si ho trochu usměrním, ale bojím se, až s ním půjde mé dítě na procházku, že to jednou nezvládne a stane se neštěstí.
Přitom k nám od začátku chodí návštěvy i malé děti...pokud na někoho víc štěká, doma si to snáz ohlídám a je většinou po chvilce klid. Venku to ale trvá dále. Poradíte mi, jak na jeho výchovu?
Jednou vyjel na malou holčičku, nekousl jí, ale měla na nožce od něj škrábanec. Bylo vidět, že křikem se u něj dá docílit, že je pak celý den jak oukropeček, patrně ví, že udělal něco špatně. Ale kdyby si to zapamatoval a víckrát to už neudělal. Ale já skrz malé děti musím být neustále ve střehu a občas útočí dál, aniž by mu něco dělali. Někdy mu stačí, že od někad děti vyběhnou, kolem něj jedou na kole a on se může zbláznit. Chápu, že se může leknout, ale jen mám strach, aby jednou nekousl. Jsou zkrátka děti a dospělí, kterých si nevšimne a pak je to někdy dost o nervy. Poraďte mi, prosím, co dělám špatně. Děkuji za Váš čas a za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rostliny pěstované v akváriích nejsou jen estetickým doplňkem dotvářejícím celkový výsledný vzhled, ale jsou důležité zejména pro zachování a udržení stabilní biologické rovnováhy v uzavřeném systému akvarijní nádrže. Rostliny pomocí zeleného barviva – chlorofylu a světelné energie přeměňují anorganické sloučeniny na látky organické. Při tomto procesu asimilace – fotosyntéze, kdy rostliny přijímají oxid uhličitý, se uvolňuje jako vedlejší produkt kyslík. Fotosyntéza probíhá pouze přes den, při dostatečně intenzivním přirozeném nebo umělém osvětlení. Rostliny kromě toho také, stejně jako živočichové, neustále ve dne i v noci dýchají, přičemž spotřebovávají kyslík a vydechují oxid uhličitý. Spotřeba kyslíku rostlinami je ale mnohem menší než množství, které díky asimilaci vyprodukují. Další funkcí rostlin v akváriu je schopnost odbourávat odpadní dusíkaté látky, navíc svými kořeny prokysličují akvarijní dno, takže působí v akváriu jako takzvaný živý filtr. Vodní rostliny obsahují dokonce i látky omezující a ničící některé druhy bakterií. Porosty rostlin poskytují dále možnost přirozeného úkrytu rybám a jejich potěru, dalším druhům ryb zase slouží jako třecí substrát a pro některé ryby jsou i potravou.
Kryptokoryny se řadí mezi bahenní neboli obojživelné rostliny, které rostou ve volné přírodě v oblastech, kde během roku v závislosti na ročním období kolísá hladina vody. Při vysokém stavu vody rostou více či méně ponořené pod vodou, tehdy vytváří submerzní formu. Při nízkém stavu vody a v období sucha jsou schopny růst částečně, případně celé mimo vodu v emerzní formě s kořeny ve vlhkém substrátu. Jejich emerzní listy jsou tužší a pevnější než křehké submerzní listy a liší se mnohdy i svým tvarem. Bahenní rostliny přijímají podstatnou část živin i kořenovým systémem a jejich květy vykvétají pouze nad vodou.
Pěstírny akvarijních rostlin využívají schopnosti těchto rostlin vytvářet emerzní formu, protože se snáze pěstují a množí právě emerzně. Do akvarijních prodejen jsou pak většinou dodávány rostliny vypěstované mimo vodu, ve sklenících, při vyšší vlhkosti vzduchu. Tyto rostliny pak po zasazení do akvária nejsou mnohdy schopny beze ztrát přežít takovou náhlou změnu podmínek. Rostlina shazuje původní emerzní listy, které žloutnou a uhnívají. Teprve při dobrých podmínkách postupně vyrůstají nové submerzní listy. Naproti tomu typické vodní rostliny nebo submerzně pěstované bahenní rostliny při přesazení do jiného akvária snáší takovou změnu podmínek bez větších problémů nebo jen s malými ztrátami.
Při vysazování rostlin je základním pravidlem umísťovat rostliny stejného druhu do skupinek po více kusech. Výjimku tvoří solitérní, samostatně zasazené velké druhy, kt
