Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

CO NA PÍSEK V LEDVINÁCH


Vlastní výroba levného pozadí do terária

Nejlevnějším pozadím do terária bude vámi inspirovaná instalace. Z nasbírané kůry, větví, kamenů si můžete vytvořit vlastní pozadí. Nasbírané věci musí být dostatečně vyschlé, poté se mohou pomocí bezbarvého silikonu připevnit do terária. Vytvoří se úkryty, terasy a kaskády.

Jiným levným řešením je opískování zadní stěny. Montáž se provádí tak, že na zadní stranu terária nanesete bezbarvý silikon a na něj nasypete písek, můžete připevnit i kamínky. Kamínky a písek je potřeba do silikonu zatlačit.

U vlastní výroby záleží na fantazii výrobce.

Zdroj: článek Pozadí do terária

Příběh

Ve svém příspěvku BETA PLAVE NABOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simona.

Dobrý den,
Mam betu doma měsíc a vše bylo v pořádku, aktivní rybka, která si ale rada pospi. Odjela sem na víkend pryč a dala ji o jedno zradlo navíc, zároveň sem ten den vyměnila pisek. Po příjezdu k rybě byla apaticka, nepriplavala jako obvykle kdyz sem se přiblížila. Dala sem ji teochu žrádla nic. V pokoji byla nižší teplota tak nevím jestli je to tím, ze onemocněl z te zimy nebo ma zacpu. Nasadila sem hladovku a za 2 dny se vyprázdnil. Dala sem mu do vody léky a to konkrétně MULTIMEDIKAL dle dávkování. Po dvou dnech se vyprázdnil a přišlo mi, ze se trosku zlepšil, ale jen na chvíli pak to zacslo byt stejně. Začala sem víc topit v pokoji, dnes 4 den jsem vyměnila vodu, přidala jsem mu do akvarka rasokouli jinak tam ma dekoraci korálu. Uz 4 den jsem mu nedavala žádnou stravu a asi 5-6 dni uz nezral. A abych nezapomnela přijde mi, ze ma víc šede šupiny kolem tlamičky. Nevíte prosím co s nim ??

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Beta plave nabok

Prevence

Prevence spočívá v důsledném všímání si svého čtyřnohého přítele, množství a barvy moči, po domluvě s veterinárním lékařem také ve správné výživě a v neposlední řadě v pravidelném preventivním vyšetřování moči v ordinaci veterinárního lékaře.

I v urologii, stejně jako v ostatních oblastech medicíny, totiž platí, že prevence je vždy levnější a jednodušší než následná léčba daného problému.

Zdroj: článek Písek v moči u psů

Písek v moči u koček

Močový písek vzniká v krystalizačním centru, což bývá kousek odloupnuté sliznice močového měchýře. Sliznice se přirozeně odlupuje podobně jako horní vrstvička kůže, ale při zánětu k tomu dochází ve zvýšené míře. Do močového měchýře z ledvin přitéká moč, která obsahuje rozpuštěné minerální látky. Pokud je dostatečně kyselá a minerálů je přiměřené množství, nic se neděje. Jestliže však moč svou kyselost ztratí nebo je minerálů příliš, začnou v močovém měchýři krystalizovat a usazovat se na odloupnutých kouscích. Tak vzniknou nejprve zrníčka (močový písek), pak kamínky až kameny. Záleží především na tom, kolik minerálů je v moči obsazeno, jak je moč kyselá a hlavně – jak dlouho v močovém měchýři zůstává.

Močový písek začne vadit v okamžiku, kdy se dá do pohybu, a to při odcházení společně s močí. U kocourů může přispět k ucpání močové trubice a v poměrně krátké době hrozí prasknutí močového měchýře a otrava krve. U koček se v močovém měchýři hromadí a způsobuje zánět, který stav nadále zhoršuje, protože přítomné bakterie mají na svědomí ztrátu kyselosti moči, což tvorbu dalších kamenů urychluje.

Přítomnost krve v moči může být známkou zánětu i přítomnosti kamenů. Někdy je nutné pouze přeléčení, jindy rozpouštění kamenů speciální dietou, nebo dokonce operace. Návštěvu ordinace neodkládejte, i když je zvíře na pohled v pořádku. Prevencí vzniku močového písku je dostatečný přísun tekutin pro kočky.

Zdroj: článek Krev v moči u kočky

Příčiny písku v moči

Urolity se vyskytují v ledvinách, močovodech a močovém měchýři, odkud se mohou uvolnit a následně ucpat močovou trubici. Mohou způsobit ledvinovou koliku, krvácení do dolních močových cest, zánět močového měchýře a obstrukci (zneprůchodnění) močové trubice. Existuje více druhů konkrementů, jejich složení závisí na příčině vzniku.

Urolitiáza bývá poměrně častou diagnózou u psů, kteří mají problémy s močovým ústrojím. Její podstatou je přítomnost krystalků v moči, jejichž kumulací a slepováním dochází později k tvorbě močových kamenů. Velikost těchto krystalových částic je dána rychlostí jejich růstu a rychlostí toku moči. Později vzniklé močové kameny můžeme podle jejich složení rozdělit do skupin: struvity, uráty, kalcium oxaláty, cystinové kameny.

Hlavními komponenty struvitů jsou amoniový iont a trojmocný fosfát. Ve většině případů se u psů tvoří sekundárně v důsledku infekce močového traktu, příležitostně však i bez přítomnosti infekce. Strategie rozpouštění takových krystalů je založena na snížení koncentrace amoniaku, hořčíku a fosfátu v moči na velmi nízkou úroveň.

Uráty vznikají při metabolismu purinů a pyrimidinů vyskytujících se v nukleových kyselinách. Zdraví psi přeměňují většinu urátů v játrech na alantoin. Ta zvířata, u kterých k této přeměně nedochází, vylučují převážnou část metabolitů nukleových kyselin ve formě urátů, které jsou později základem urátových kamenů. Tento typ močových kamenů je častý u dalmatinů.

Kalcium oxaláty jsou nejčastějším typem močových kamenů u lidí. V posledním desetiletí se však setkáváme s nárůstem tohoto typu kamenů i u psů. Tvorba těchto kamenů je spojena hlavně se zpomaleným tokem moči v močových cestách nebo její úplnou stázou. Spolurozhodujícím činitelem je navíc větší množství iontů vápníku v moči.

Cystinové kameny se tvoří u psů s defektem zpětné absorpce aminokyselin v tubulech ledvin, známým jako cystinurie. Rozpustnost cystinu je závislá na pH moči. Lépe se rozpouští při pH nižším než 7, tudíž v moči kyselé.

Typizace jednotlivých druhů kamenů se provádí mikroskopickým vyšetřením močového sedimentu. Za určitých podmínek, mezi které patří záněty, nádory močových cest a obecně zpomalení nebo úplné zastavení toku moči močovými cestami, dochází ke kumulaci a slepování jednotlivých krystalů. Takto vzniklé jednotlivé kameny se nalepováním dalších krystalů nadále zvětšují a později se usazují na různých místech močového traktu a začínají vyvolávat klinické projevy. V této fázi si tohoto děje většinou všimne majitel a přichází se svým zvířátkem do veterinární ordinace.

Zdroj: článek Písek v moči u psů

Azotémie a Urémie u psů

Azotemie je definována jako nadměrná hladina sloučenin dusíkatých látek, jako je močovina, kreatinin a další tělesné odpadní sloučeniny v krvi. Může být způsobena vyšší než normální produkcí látek obsahujících dusík (při dietě s vysokým obsahem bílkovin nebo gastrointestinálním krvácením), nesprávnou filtrací v ledvinách (onemocnění ledvin) nebo reabsorpcí moči zpět do krevního řečiště.

Urémie mezitím také vede k hromadění odpadních produktů v krvi, ale je způsobena nesprávným vylučováním odpadních produktů močí v důsledku abnormální funkce ledvin.

Příznaky

  • Slabost;
  • Únava;
  • Zvracení;
  • Průjem;
  • Deprese;
  • Dehydratace;
  • Zácpa;
  • Hubnutí (kachexie);
  • Ztráta chuti k jídlu (anorexie);
  • Zápach z úst (halitóza);
  • Ubývání svalů;
  • Podchlazení;
  • Špatná srst;
  • Nepřirozený nedostatek barvy v kůži;
  • Nepatrná červená nebo fialová skvrna na povrchu kůže jako výsledek drobného krvácení z krevních cév v kůži (petechie);
  • Únik krve z prasklých cév do okolní tkáně za vzniku fialové nebo černomodré skvrny na kůži (ekchymózy).

Zdroj: článek Hodnoty urea a kreatinin u psa

Chemie

K dostání je samostatně prodejná chemie na úpravu vody pro bojovnice a krmivo jak vločkové, tak i v granulované podobě. Více se však doporučuje granulované, jelikož u vločkového krmiva se hůře odhadne dávka a nespotřebované krmivo v akváriu zbytečně kazí vodu. Krmit lze i mraženým krmivem, například takzvanými patentkami, což jsou larvy pakomárů. Ty se ovšem prodávají ve formě malých mražených kostiček a jedna rybička určitě nespotřebuje za den kostičku celou, takže je třeba kousek odštípnout, nebo kostku rozmrazit celou a zbytek zkrmit případně jiným rybám, pokud máte i klasické akvárium.

Péče o tuto rybku je skutečně nenáročná. Stačí jí přibližně jednou týdně vyměnit vodu a proprat písek. Nová voda by měla být 24 hodin odstátá. Krmit je dobré každý den, ale pouze tak, aby krmivo nepadalo na dno.

Chcete-li, aby samec měl krásné, pevné a silné ploutve, je vhodné mu občas k akváriu dát zrcadlo tak, aby se v něm viděl. Samec si myslí, že je to jeho sok, a proto se na něj čepýří a tím si zpevňuje ploutve. Je to krásná podívaná, ale nikdy mu tam to zrcadlo nenechávejte příliš dlouho, mohl by se úplně vysílit.

Zdroj: článek Beta bojovnice - výměna vody

Nemoci

Toto kočičí plemeno nebývá nijak extrémně náchylné k žádným nemocem. I přesto se stejně jako u jiných koček (a zvířat) i u nich mohou objevit různé geneticky podmíněné nemoci. Patří sem například:

Hypertrofická kardiomyopatie

Nemoc známá také pod zkratkou HCM. Jedná se o onemocnění srdce, při němž dochází ke změně velikosti srdeční komory (srdeční svaloviny zbytní), současně se zvětšují i srdeční síně, což má vliv na srdeční rytmus, dynamiku tlučení srdce a celkový vliv na funkci srdce. Nejčastěji postihuje levou stranu srdce. Toto onemocnění nepostihuje jen kočky, může se objevit i u lidí, výjimečně i u psů a dokonce i prasat. Jak onemocnění vzniká, nebylo dlouho jasné, (studie v USA i v Evropě gen zodpovědný za toto onemocnění objevily). Veterináři znali jen důsledky tohoto onemocnění, HCM může u kočky způsobit selhání oběhové soustavy, vznik krevních sraženin i náhlé srdeční selhání.

Nejčastěji HCM postihuje kočky zhruba ve věku 1 – 5 let. V některých případech se objevuje i u starších koček, ale to je obvykle důsledek stáří.

Polycistické onemocnění ledvin

Onemocnění známé také jako zkratka PKD. Jedná se o dědičné onemocnění, které nepostihuje jen kočky, ale i lidi i jiná zvířata. Pokud onemocnění je u jednoho kočičího rodiče, tak je u koťat 50 % předpoklad, že bude nemocné. Je to chronické onemocnění, které není možné vyléčit. I přesto toto onemocnění neznamená vždy smrt zvířete, vždy záleží na tom, jak je moc onemocnění vážné. Pokud je podezření na toto onemocnění, je možné kotě vyšetřit již v sedmi týdnech, ale vyšetření nemusí být přesné, protože ledviny koťátka jsou velmi malé. Mnohem přesnější vyšetření je možné v deseti měsících věku zvířete. K vyšetření se využívá genetický test vycházející z krve nebo stěrů ze sliznice dutiny ústní.

Nemoc se projevuje vznikem cysty v ledvinách, cysty jsou plné tekutiny. Pokud se nemoc u kočky diagnostikuje, je důležité stav kočky neustále sledovat, ale neznamená to, že kočce hrozí bezprostřední nebezpečí. Sledovat stav se musí hlavně proto, aby se předešlo bakteriální infekci, která by nemoc mohla provázet a mohla by vyvolat i otravu krve.

U koček, které neprojdou diagnostikou v mládí, se obvykle nemoc projeví zvětšením břicha kočky a selháním ledvin. V počáteční fázi se nemoc nijak neprojevuje, dokonce ani nepůsobí žádnou bolest, zvětšování cyst v ledvinách je tedy nenápadné. Počet cyst v ledvinách může být klidně i několik desítek (i 200), cysty se mohou lišitt tvarem i velikostí (mohou měřit až 2 cm). Cysty se mohou dokonce rozšířit i do jater. Přítomnost cyst v ledvinách kočky se obvykle projeví mezi 3. – 7. rokem života kočky. Mezi příznaky patří nechutenství, letargie, zvýšený příjem tekutin, časté nutkání k močení, hubnutí ale i vysoký krevní tlak. Vysoký krevní tlak majitel kočky sám nezjistí, ale ostatní příznaky by pro něj měly být signálem, že se s kočkou něco děje. Jak již bylo zmíněno, neexistuje žádná léčba tohoto onemocnění, veterinář může léčit jen symptomy nemoci a další nemoci, které se mohou na PKD nabalovat. Zároveň je nutné v rámci léčby kočce pomoci se zavodňováním a stravovat ji speciální dietou se sníženým obsahem bílkovin a fosforu.

Zdroj: článek Sibiřská kočka

Urea u psa

V první řadě je třeba odebrat a vyšetřit moč a krev pacienta. V moči se stanovuje její hustota pomocí refraktometru. Hustota v tomto případě bývá snížená. Dále se část moči vyšetří pomocí diagnostického papírku – testovací proužky, s jejichž pomocí se zjistí pH, přítomnost bílkovin, glukózy nebo krve. Při zvýšeném množství bílkovin je ještě dobré moč zaslat do laboratoře, aby došlo k přesnému stanovení hladiny vylučovaných bílkovin. Zbylá část moči se odstředí a prohlédne pod mikroskopem na přítomnost a typ sedimentu. V krvi se provádí její biochemické vyšetření, případně lze provést i hematologické vyšetření.

Z biochemických parametrů v krvi se stanovuje SDMA, což je raný parametr poškození ledvin, který bývá zvýšen nejdříve, tedy v době, kdy ještě nejsou zvýšeny ostatní ledvinné parametry.

V krvi se dále stanovují hodnoty kreatininu, dusíku, močoviny a fosforu, což jsou látky, které by byly při normální funkci ledvin vylučovány z organismu, ale při poškození ledvin tomu tak není a látky se hromadí v krvi. Při hematologickém vyšetření krve se může v těžších případech nalézt snížené množství červených krvinek.

Z další diagnostiky je možné provést sonografické vyšetření. Ledviny postižených zvířat bývají zmenšené, mají nepravidelný tvar a je u nich hůře rozlišitelný přestup dřeně v kůru. V ledvinách také může docházet k ukládání vápníku, což je při sonografickém vyšetření též patrné.

Zdroj: článek Zvýšená močovina v krvi u psů

Chov

Jedná se o stromového pavouka, který většinu času pobývá na stěnách terária, případně skryt ve svém pavučinovém doupěti. Terárium tedy musíte značně přizpůsobit požadavkům pavouka.

Snažte se vytvořit pavoukovi prostředí co možná nejpodobnější jeho přirozenému biotopu. Terárium doplňte kousky kůry či nějakou rostlinou. Veškeré věci umístěné do terária volte tak, aby se o ně pavouk neporanil. Taky je třeba se vyvarovat toho, že by se chovanec v záchvatu budovatelských tendencí podryl pod půlkilový kámen. Téměř nutností je miska s čistou vodou. Minimální velikost terária by měla být 30 x 30 x 20 cm (v x š x h). Vzdušná vlhkost se má udržovat kolem 70–80 %, teplotu přes den kolem 27 °C a noční kolem 20 °C. K vytápění terária postačuje vyhřívací kámen, denně by se mělo terárium rosit.

Do terária tomuto druhu musíme dát nějaké větve a více rostlin, aby po nich mohl lézt. Používáme pouze čisté přírodní materiály, jako hlínu, rašelinu, kůru, kokosovou drť. Je třeba zvážit některé průmyslově zpracované výrobky, neboť mohou obsahovat jedovaté impregnační látky a pojiva. Nedoporučuje se používat čistý písek nebo štěrk. Tyto materiály jsou totiž ve spojení se zbytky potravy a exkrementy ideální živnou půdou pro baktérie a roztoče.

Vybrané rostliny by měly být odolné, nesmějí být nijak ostré nebo mít trny, které by mohly vašemu chovanci jakkoliv ublížit.

Zdroj: článek Chilobrachys fimbriatus

Bahnička mokřadní

Tento druh najdeme pod latinským názvem Eleocharis palustris. Patří mezi trvalky, roste v trsech a může dorůstat až do výšky 80 cm. Lodyha tuhá, přímá, okrouhlá, jemně rýhovaná, bezlistá, pouze v dolní části s hnědými až hnědočervenými listovými pochvami. Květy uspořádány v 5 až 20 mm dlouhém, vrcholovém, až 70květém klásku, který je podlouhlý, na vrcholu špičatý, na bázi se 2 vejčitými, na okraji blanitými a uprostřed zelenými plevami. Plodem jsou cca 1,8 mm dlouhé nažky.

Roste na vlhkých půdách, na okrajích močálů, na bahnitých březích řek, na prameništích, mokrých loukách, někdy i plave na hladině mělkých vod, a to v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky do 2 500 m. Nejvíce jí k růstu vyhovuje písek. V našich podmínkách kvete od května do srpna.

Rozmnožuje se dělením trsů, které vznikají rozrůstáním oddenků, na nichž se tvoří dceřiné rostlinky. Nejprve se vyjme kus trsu, poté krátce zastřihnou kořínky a trs se dále rozdělí na menší části. Ty se pak dají dělit až na trsky o několika rostlinkách, které se již mohou sázet na zvolené místo.

Na pěstování nenáročná rostlina. Potřebuje pouze jemnozrnný substrát a silnější osvětlení. Teplotu snáší až do 27 °C. Optimum pro pěstování leží v rozmezí 20 až 25 °C. Rovněž tato bahnička je mrazuvzdorná, takže může být pěstována i v zahradním jezírku. Voda je vhodná měkká a mírně kyselá nebo neutrální. Přidáváním CO2 a přihnojováním podpoříte její růst.

Zdroj: článek Bahnička

Autoři obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Marie Svobodová

 Mgr. Jitka Konášová


co na opruzeniny u psa
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
co na prujem psa
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
příběhy k tématu

Písek u psů

Miloš

Dobrý den,
mám fenu Hrubosrstého foxteriéra (7 let) a v moči jsem zjistil jemný písek . Pod mikroskopem jsou vidět struvity, Ph 6,2. Před tím jsem měl též fenu a ve věku 7 let jsem zjistil stejný problém. Hledám příčinu, kde jsem se mohl dopustit chyby. V jídelníčku, pohybu, možná v pití. Léčba veterinářem pasta, krmivo pro rozpouštění struvitů. Prosím o radu chovatelů tohoto plemene, kteří se setkali s tímto problémem.

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

Beta plave nabok

Simona

Dobrý den,
Mam betu doma měsíc a vše bylo v pořádku, aktivní rybka, která si ale rada pospi. Odjela sem na víkend pryč a dala ji o jedno zradlo navíc, zároveň sem ten den vyměnila pisek. Po příjezdu k rybě byla apaticka, nepriplavala jako obvykle kdyz sem se přiblížila. Dala sem ji teochu žrádla nic. V pokoji byla nižší teplota tak nevím jestli je to tím, ze onemocněl z te zimy nebo ma zacpu. Nasadila sem hladovku a za 2 dny se vyprázdnil. Dala sem mu do vody léky a to konkrétně MULTIMEDIKAL dle dávkování. Po dvou dnech se vyprázdnil a přišlo mi, ze se trosku zlepšil, ale jen na chvíli pak to zacslo byt stejně. Začala sem víc topit v pokoji, dnes 4 den jsem vyměnila vodu, přidala jsem mu do akvarka rasokouli jinak tam ma dekoraci korálu. Uz 4 den jsem mu nedavala žádnou stravu a asi 5-6 dni uz nezral. A abych nezapomnela přijde mi, ze ma víc šede šupiny kolem tlamičky. Nevíte prosím co s nim ??

Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo tři.