Antihistaminika pro psy patří mezi nejčastěji používané léky při svědění, alergiích a podráždění kůže. Mnoho majitelů sahá po nich jako po první volbě, když jejich pes trpí zarudnutím, škrábáním nebo otokem. V tomto článku najdeš podrobný přehled toho, jak antihistaminika pro psy fungují, kdy jsou vhodná, jaké mají limity a jaké zkušenosti mají veterináři i chovatelé.
FAQ – Často kladené otázky
Pomáhají antihistaminika na svědění u všech psů?
Ne, účinnost je individuální. Přibližně 30–40 % psů reaguje dobře, ostatní jen částečně nebo vůbec.
Mohu dát psovi lidská antihistaminika?
Některá ano (např. cetirizin), ale vždy pouze se schválením veterináře. Kombinované přípravky mohou být pro psa toxické.
Jak rychle antihistaminika začnou působit?
U většiny psů do 1–2 hodin. U dlouhodobého svědění je účinek lepší po několika dnech podávání.
Uspávají antihistaminika psa?
Některá ano (hydroxyzin, chlorfeniramin). Cetirizin obvykle ospalost nezpůsobuje.
Pomohou antihistaminika při alergii na krmivo?
Mohou mírnit příznaky, ale neřeší příčinu. Je nutné nasadit eliminační dietu.
Kdy antihistaminika nestačí?
U těžkých kožních zánětů, mokvajících ložisek, silné atopie nebo autoimunitních reakcí. V těchto případech je nutná komplexní léčba.
Může pes dostat antihistaminikum preventivně?
Ano – u sezónních alergií se často podávají preventivně po dobu pylové sezóny.
Ve svém příspěvku POTRAVINOVÁ ALERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Pardubska.
Prosim o radu jaká antihistaminika použit u 9 letého bišona opakovaně trpi na záněty ucha a často se drbe má hypoalergenni stravu ale občas sni něco co nemá už si nenechá na ucho šáhnout nemůžu použit kapky ani výplachy prosim o radu má potravinovou alergii už 8 let děkuju Pardubska
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Denisus.
Antihistaminika jsou léky na alergii, jejichž úkolem je snížit až potlačit uvolňování histaminu v případech, kdy je toto uvolňování nepřirozené, nežádoucí a přehnané.
Antihistaminika jsou látky blokující účinky histaminu na receptorech. Tyto látky lze rozdělit na tři základní typy. Jedny působí na takzvané histaminové H1-receptory a mají příznivý účinek u alergických reakcí, jako je zčervenání, pálení, svědění a otok, druhé pak působí na takzvané histaminové H2-receptory a snižují tvorbu a vylučování žaludeční kyseliny chlorovodíkové a používají se jako antiulceróza. Třetí pak působí na takzvané histaminové H3-receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému, po jejich aktivaci zde dochází ke snížení uvolňování látek podílejících se na přenosu informací.
Antihistaminika lze podávat celkově (obvykle perorálně) nebo lokálně na kůži či na sliznice. Jejich hlavním využitím je léčba alergických stavů různé lokalizace a různého původu.
Lokální aplikace antihistaminik vede k poměrně rychlé úlevě při alergických stavech lokalizovaných na kůži nebo sliznicích. Při postiženích kůže snižuje svědění a pálení, u rýmy alergického původu snižuje nosní sekreci a u alergického zánětu spojivek snižuje jejich překrvení. Antihistaminika se používají bez konzultace s lékařem jen krátkodobě. Lokálně se aplikují obvykle po dobu 3–10 dnů.
Mezi nejčastější antihistaminika patří Zyrtec, Tavegyl a Claritine.
Antihistaminika pro psy (někdy majiteli vyhledávaná pod frázi antihistaminika pro psa) jsou léky tlumící účinky histaminu – látky, která se v těle uvolňuje při alergické reakci. U psů vyvolává typické projevy jako svědění, zarudnutí kůže, otoky, slzení nebo vodnatou rýmu.
Veterináři je běžně používají u sezónních alergií, potravních alergií i mírných forem atopie. Zkušenosti ukazují, že u přibližně 30–40 % psů dokážou zmírnit příznaky alespoň částečně.
V naší poradně s názvem ANTIHISTAMINIKA PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobry den,mame fenku,krizenec,9let,a loni mela reakci na ockovani (parvovirozu a vzteklinu)otok cele tlamy a vicek.Da se imunitni reakce potlacit antihistaminiky,aby k reakci nedoslo?Urcite budeme ockovat kazde zvlast.Dekuji za vas nazor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Smyslem každé vakcíny je vyvolat reakci imunitního systému, aby se vytrénoval na konkrétní alergen a tlumení reakce by bylo kontraproduktivní. Domluvte se s veterinářem na vhodném postupu rozložení a mačasování vakcinace.
Antihistaminika nikdy nenahrazují řešení příčiny alergie. Pokud má pes atopii, potravní alergii nebo chronické záněty kůže, antihistaminika mohou být jen podpůrnou terapií. U reakcí po bodnutí hmyzem mohou být však velmi účinná.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA U KOČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica.
moj pul rocni kocour ma zlute vyrazky.. podle veterinarky du to parazity z travy.. Okupala dom ho samponem proti parazitom a doktorka doufa ze je to zabije.. A co ked nezabije.. Co mam robit??????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o eozinofilní granulom, což je dobře ohraničená, vyvýšená, pevná, žluto-růžová, lineární léze obvykle lokalizovaná na zadním stehně. Obecně je asymptomatická, ale může občas ulcerovat a vykazovat ložiska nekrózy a svědění. Může být také umístěna na bradě, tlapkách nebo ústní dutině. Eozinofilní granulom je spojován s alergií na bleší kousnutí, přecitlivělostí na potraviny, atopickou dermatitidou, kousnutím komáry, přecitlivělostí na hmyz, genetickou predispozicí a bakteriálními a virovými infekcemi (kaliciviry).
Léčba:
1. Odstranění parazitických nebo plísňových příčin svědění. Ektoparazity jsou v současnosti nejlépe eliminovány širokospektrými paraziticidy, které jsou schopné zabíjet blechy i roztoče (včetně Notoedres cati, Otodectes cynotis a Cheyletiella spp.), jako jsou selamektin, imidacloprid/moxidektin nebo fluralaner. Současně, v případě, že jsou léze kompatibilní s dermatofytózou, by měla být zahájena mykotická kultivace s chloupky
odebranými jak z centra, tak z periferie lézí.
2. Identifikace a léčba sekundárních bakteriálních a/nebo kvasinkových infekcí, jsou-li přítomny. Bakteriální infekce kůže není u koček tak častá jako u psů. V případech výskytu povrchové pyodermie způsobené koky lze podat empirickou léčbu amoxicilinem/klavulanátem 12,5–25 mg/kg každých 12 hodin nebo cefalexinem 15–30 mg/kg každých 12 hodin nebo klindamycinem 5–10 mg/kg každých 12 hodin po dobu dvou až čtyř týdnů nebo do jednoho týdne po úplném zhojení lézí. V případech přemnožení bakterií nebo přítomnosti kvasinky Malassezia spp. kvasinky se provádí lokální dezinfekční ošetření pomocí chlorhexidinové pěny, gelu nebo spreje. V případech těžké generalizované kvasinkové infekce lze také podat systémový itrakonazol (5 mg/kg každých 24 hodin po dobu dvou týdnů).
3. Rozlišení mezi nežádoucí reakcí na potravu a alergií na životní prostředí, pokud po dokončení kroků 1 a 2 kočka stále vykazuje nadměrné olizování nebo škrábání a/nebo jsou dále přítomny známky alergické dermatitidy, tak kočka pravděpodobně trpí hypersenzitivitou, která není způsobena blechami, ani v důsledku potravinových nebo environmentálních alergenů. Aby se odlišila nežádoucí reakce na potraviny od alergie na životní prostředí, měla by být zahájena osmitýdenní dietní eliminační dieta. To jest výlučně domácí vařená strava nebo hydrolyzované krmivo ve formě granulí. Je třeba dbát na to, aby kočka nekonzumovala zbytky stravy od jiných zvířat. Možná bude nutné kočce zabránit opouštět dům. Pokud ani tak kočka nebude stále vyléčena, ale po osmi týdnech se alespoň trochu zlepšila, pokračujte v dietním krmivu po dobu dalších dvou až šesti týdnů, abyste zjistila, zda dojde k ústupu.
Veterináři upozorňují, že antihistaminika fungují lépe jako prevence než jako akutní léčba hluboké alergie. Hodí se k tlumení mírných až středních projevů. U těžkých kožních problémů bývá nutná kombinace s jinými léky, například s protizánětlivými preparáty, šampony nebo změnou stravy.
V naší poradně s názvem NEMOCI PSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat mám pejska 13 let ,teriér začal hodně dýchat,často pije,často močí co by to mohlo být,děkuji s pozdravem Luboš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud váš pes příliš pije, což je stav s názvem polydipsie, je to pravděpodobně proto, že ztrácí nadměrné množství vody z některého z mnoha důvodů. Řada nemocí vede k nadměrnému příjmu vody a výdeji moči, ale mezi nejčastější z těchto nemocí patří selhání ledvin, diabetes mellitus a Cushingova nemoc.
Méně častá příčina toho, že váš pejsek více pije, se nazývá psychogenní polydipsie. Jedná se o behaviorální stav s fyzickým projevem nadbytku žízně. Primární polydipsie je název stavu nadměrného pití vody, který není způsoben nemocí nebo psychózou.
Prvním a nejdůležitějším krokem při řešení nadměrného pití je diagnostikovat a potvrdit základní příčinu v ordinaci vašeho veterináře. Mnoho z příčin spojených s velkou žízní jsou velmi závažné a musí být vyřešeny co nejdříve. Jde zejména o nemoci ledvin, diabetes mellitus a hyperkalcemii, což je vysoká hladina vápníku v krvi.
To vše jsou komplikované a progresivní nemoci. Je důležité, aby tyto potenciální příčiny byly potvrzeny a kontrolovány dříve, než způsobí nevratné poškození.
Co dělat, když váš pes hodně pije?
Nikdy neomezujte přístup k vodě ve snaze snížit příjem vody. Omezení vody může mít za následek dehydrataci a nerovnováhu tekutin, což zhoršuje podmínky k uzdravení.
Nikdy neignorujte tento problém. Některé z příčin, které tyto změny způsobují, jsou velmi závažné a mohou být i fatální. Proto si co nejdříve sjednejte prohlídku u veterináře.
Pokud informace majitele jednoznačně nevylučují onemocnění vnitřních orgánů, vyšetří lékař pacienta kompletně. Například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní se řadí mezi choroby, které se mohou manifestovat kožními příznaky i svědivostí. U těchto pacientů se provádějí také odběry vzorků krve a moči, které jinak nejsou standardně u pacientů se svědivostí prováděny.
Nemá-li pes další potíže, věnuje se pozornost místům svědivosti. K průkazu drobných vnějších parazitů se používá i lupa, lepicí páskou lze získat jedince k mikroskopickému vyšetření. Z poškozené kůže se odebírají otiskové preparáty, seškraby a stěry k cytologickému, parazitologickému, bakteriologickému vyšetření a vyšetření na přítomnost plísní. Cílem je zjistit příčinu svědivosti nebo určit, zda jsou změny až druhotnou komplikací.
Pokud jsou výsledky vyšetření negativní, zaměří se další diagnostika na průkaz alergie nebo atopie. Lze provést kožní alergický test, majiteli se také vždy navrhuje test pomocí hypoalergenní diety. Krmení tímto typem diety by mělo trvat optimálně po dobu 6–12 týdnů a je jedinou spolehlivou diagnostickou metodou vylučující nebo potvrzující potravní alergii.
Podávejte veškeré léky doporučené veterinářem přesně podle instrukcí. Používejte pravidelně prostředky proti blechám. Udržujte srst psa čistou a vykartáčovanou, bez chuchvalců.
K trvalému odstranění pruritu je potřeba zjistit přesnou vyvolávající příčinu a tu léčit. V mezičase je žádoucí alespoň dočasně potlačit svědivost kůže například antihistaminiky.
Antihistaminika (léky potlačující alergickou reakci) jsou u psů daleko méně účinná než u lidí a prokazatelně pomáhají jen ve 25–30 % případů. V porovnání s kortikoidy je ale jejich užití velmi bezpečné.
Při chronickém pruritu je vhodné přidávat do krmiva mastné kyseliny. Ty totiž upravují imunitní odpověď organismu, například kyselina eikosapentenová obsažená v rybím oleji napomáhá změnit chemické složení látek vznikajících při alergické reakci, čímž snižuje zánětlivou reakci. Stejně jako antihistaminika ani mastné kyseliny nepomáhají všem psům, ale jsou bezpečné. Pes, který nereaguje na antihistaminovou léčbu, může ukázat dobrou odpověď na kombinaci antihistaminik a mastných kyselin.
Dále se doporučuje používat zklidňující šampony. Bývají vyrobeny na různé bázi – některé obsahují lokální anestetika nebo kortikoidy, které jsou bezpečné k užití. Jsou většinou hydratující, a proto je možné používat je často.
Pokud selžou jiné léčebné postupy, přichází na řadu kortikoidy, jako například prednison. Jejich použití, obzvlášť dlouhodobé, má bohužel celou řadu vedlejších účinků. Například rapidně zvýšená žízeň i chuť k jídlu, což má za následek zvýšení hmotnosti. Dále potlačení imunitní reakce a s tím spojené větší riziko infekcí, podráždění žaludku, poškození jater a nadledvinek.
V naší poradně s názvem KRMENÍ ČIVAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miksovska.
Jsou pro roční civavu vhodná ke krmení drůbeží játra?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Čivava může jíst kuřecí játra, jsou pro ní dokonce velmi dobrá, protože jsou bohatá na aminokyseliny a vysoce kvalitní bílkoviny. Jsou také skvělým zdrojem zinku, mědi, železa a také vitaminů řady B. Omega-3 a Omega-6 obsažené v játrech zajistí hedvábnou a hladkou srst vašeho pejska a vitamin A bude velmi prospěšný pro jeho zrak.
Pokud dáváte přednost přípravě jídla pro svého psa doma, tak kuřecí játra mohou být vařena a přidána do jeho běžné stravy. Játra můžete lehce podusit na malém množství oleje, aby si zachovaly své nutriční hodnoty a zároveň byly chutnější. Ujistěte se, že játra jsou důkladně povařena, aby se odstranily všechny potenciální bakterie, které mohou být přítomny. Po vychladnutí můžete játra nakrájet na kostičky nebo rozmixovat na pyré a smíchat je s běžným krmivem. Silná chuť kuřecích jater z nich může udělat vynikající doplněk k vašim domácím receptům na krmivo pro čivavu.
Ve svém příspěvku TEMGESIC INJEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den,
stejně jako u lidí, je ve veterinární praxi zcela neetické bolesti netlumit, neléčit.. ale je to často složité a člověk, co se moc nevyzná, sám si neřekne, mnoho nepochodí. Ale záleží nejvíce na kvalitě veterinárního lékaře. Interminentní injekce opioidu jsou spíše nevhodné, v ambulanci k akutní ulevě ale pomáhají. Uklidní mazlíčka i jeho pána. Temgesic byl dříve využíván více, jde o opiátové analgetikum s vynikajícím analgetickým učinkem a minimem nežádoucích učinku.. alespoň u pejsku :) ale učinek je maximálně 3, 4 hodiny ze zkušenosti a jsou pacienti, kterým nezabere, jen pejska ve vyšší dávce "omámí" a to není k ničemu. Celkem fajn je tramal v kapkách či čípcích.. i codein používáme. V ambulanci při silné bolesti aplikujeme NSAi (brufen apd.), mají slušný učinek. Ale u senioru podáváme méně. Osobně bych podal v ambulanci injekci Torbugesicu - ten utlumí bolest asi na hodinu a doma bych dával adekvátní dávky slabých opioidu. A pokud je problém s polikánám, zvracením, při chronické silné bolesti používám náplasti Durogesic nebo Transtec. Transtec vyjimečne, fentanyl má efekt vynikající. ALe jsou to opiáty a ne každý je "chce" psát.. ano i v dnešní dobe
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na léčbu příznaků alergické reakce u psa se využívají hypoalergenní kapsle, oleje, šampony. Dále se také dají příznaky zmírnit rybím tukem, případně koupelí ve studené vodě.
Antihistaminika pro psy nezabírají tak dobře jako ta pro lidi, často musí majitel vyzkoušet několik druhů takovýchto léků, než najde ty, které u jeho psa zabírají. Jedná se často o antihistaminika určená pro lidi, například: Zirtex, Tavegyl, Claritine a další. Za nejúčinnější léky se považují kortikosteroidy, ale ty mají mnoho vedlejších účinků (oslabení imunity, poškození nadledvinek a jater atd.), a proto se využívají jen ve výjimečných případech, kdy je stav psa neúnosný. Další možnou metodou zbavení se alergických příznaků je desenzibilizace, což je metoda, při níž se psovi postupně aplikuje stále více koncentrovaný alergen. Tím dojde ke snížení citlivosti na daný alergen. Tato metoda je ale opět úspěšnější u lidí než u psů, zároveň je také zdlouhavá a finančně náročná. Navíc není příliš vhodná pro psy, kteří jsou nemocní dlouhodobě a jsou alergičtí na velké množství alergenů.
V naší poradně s názvem KRÁLÍK DOMÁCÍ A JEHO NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KAREL SCHMAUS.
BOBKY VYHAZUJI OBDEN MAXIMALNĚ 3 DEN.......
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Králík se chová podobně jako přežvýkavec, aby mohl strávit trávu / seno. Jelikož ale nemá 4 žaludky jako kráva, tak musí druhou etapu zvládnout z toho co vykajdí, tedy ze svých bobků. Tyto bobky jsou měkčí, obalené hlenem, a králík je vylučuje a pojídá přímo od řitního otvoru v nočních hodinách. Jsou to takzvané cékotrofy. Cékotrofy jsou výsledkem trávení králíka ve slepém střevě, tzv. céku, kde králík tráví vlákninu pomocí probiotických bakterií a tvoří se zde i vitamíny B a K. Výsledný měkký bobek – cékotrof – je zdrojem nejen těchto vitamínů, ale také minerálů a především bílkovin. Dejte tedy pozor, abyste nevyhazoval tyto měkké bobky. Tady je vidět rozdíl mezi bobky https://images.app.goo.gl/j…
