Horečka může být definována jako vyšší než normální tělesná teplota u psů. Příčina horečky není vždy zřejmá. Stejně jako u člověka je i u psů horečka považována za obvyklou biologickou odpověď na bakteriální nebo virové hrozby. Horečka není sama o sobě nemoc, ale určitě je upozorněním na případné onemocnění.
Léčba horečky
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy, u nichž je pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní základem diagnostiky.
Klinické vyšetření štěňat je zaměřeno na vyšetření kostí, kloubů, u predisponovaných plemen i nervové soustavy. Pečlivý poslech hrudníku a vyšetření břicha mohou prokázat nálezy svědčící o zánětlivém nebo nádorovém onemocnění.
Přirozenou součástí diagnostiky je vyšetření vzorku krve, zvýšený počet bílých krvinek je známkou zánětlivého onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření. Pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary, přítomnost tekutiny, rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí.
V naší poradně s názvem ZAKRSLÝ KRÁLÍK - STRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Špačková.
Dobrý den.
Prosím o radu. Můj králík má už několikátý den vánočky a průjem. Čím ho mohu krmit? Předtím dostával každý večer trochu granulek pro seniory kousek kupované mrkve. Teď je jen na seně. Můj dojem je, že průjem dostal z kupovaného sena. Moc nevonělo a bylo žluté do hněda. Koupila jsem už jiné, je voňavější a trochu do zelena. Bohužel to moje, zelené, voňavé už došlo. Mohu mu kromě sena dát na pití oregánový čaj? Taaky jsem četla, že je dobrý květ měsíčku. ám ho nasišený. Mohu mu ho taky dát?
Děkuji za brzkou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dopřejte svému králíčkovi přírodní čerstvou stravu. Využijte výhod právě přicházejícího jara a natrhejte svému králíčkovi k senu ještě čerstvé bylinky. Právě s příchodem jara je čerstvá zelenina, bylinky a listy rozmanitější. Je to také doba, kdy příroda dává s větší štědrostí a umožňuje nám tak poskytnout králíkům jejich přirozenou stravu a to zcela zdarma. Založte stravu svého králíčka pouze na voňavém seně a čerstvé zeleni. Pozitivní na této dietě je, že je více rozmanitější než granulky. Jen se schválně vžijte na místo svého králíka. Být ním, bavilo by vás jíst granulky každý den? Odpověď je jasně, že ne. Dobrá strava pro králíka je strava bohatá na minerály, živiny a vápník. Je to ale také strava bohatá na chutě a různé textury.
Takže vezměte košík a nůž a jděte sbírat, co příroda právě nabízí – množství bylinek a listí, které mají tu výhodu, že jsou zdarma. Pokud nejste velký odborník na rostliny, zaměřujte se na pampelišky, listy a květy, jitrocel, jetel a trávu. Pro sběr listů stromů je ještě trochu brzy. Všechny bylinky by měly být předem dobře očištěny. Osobně přidávám do oplachové vody trochu jablečného octa, abych odstranil parazity. Pro králíka je lepší jíst čerstvé byliny, proto choďte sbírat častěji po malém množství. Pokud to nejde, tak si bylinky můžete uskladnit v chladničce, když je před tím necháte trochu proschnout a dáte je do vakuových sáčků s trochou jedlé sody, ta pohltí veškerou zbývající vlhkost. Před podáním králíčkovy nechte bylinky trochu ohřát na pokojovou teplotu.
Seznam vhodné jarní zeleniny pro vašeho králíka, kterou můžete koupit v supermarketu nebo nasbírat volně venku:
- Kopr,
- Rozmarýn,
- Estragon,
- Bazalka,
- Koriandr,
- Šanta kočičí,
- Pampelišky listy a květy,
- Malinové listy,
- Jahodové listy,
- Listy ředkvičky,
- Lístky máty,
- Kokoška pastuší tobolka,
- Artyčok listy a srdce,
- Řeřicha,
- Různé druhy salátů Batavia, kudrnatý, ledový...
- Dubový list,
- Bílý mnohokvět Ice Queen,
- Tuřín,
- Špenát.
Sledujte, zda pes nemá horečku, průjem, zvracení, apatii, bolestivost břicha nebo potíže s dýcháním. Jakékoliv z těchto příznaků vyžadují veterinární vyšetření.
2. Vyzkoušejte teplé a voňavější krmivo
Ohřátí granulek nebo konzervy uvolní vůni a často zlepší chuť. Můžete přidat trošku vývaru bez soli.
3. Nabídněte jiné krmivo
Krátkodobá změna chuti může pomoci zjistit, zda je problém v konkrétním typu stravy.
4. Omezte pamlsky
Pokud pes dostává pamlsky v průběhu dne, může být jednoduše „přesvačený“. Několik dní pamlsky omezte na minimum.
5. Změňte režim krmení
Namísto toho, aby měl pes krmivo stále k dispozici, dávejte mu jídlo v pravidelných časech po dobu 10–15 minut. To zvyšuje motivaci jíst.
6. Zkontrolujte misku a prostředí
Někteří psi odmítají jíst ze špinavé nebo zapáchající misky, jiní potřebují při jídle klid a ticho.
7. Hydratace je klíčová
Pokud pes nejí, ale pije, situace je méně urgentní. Pokud však nepije ani nepřijímá tekutiny, vyhledejte veterináře ihned.
Muškátový oříšek je kulinářské koření získané z tropického stálezeleného stromu Myristica v Asii a západním Pacifiku. Používá se jako ochucovadlo v mnoha pokrmech, včetně sušenek, koláčů, vaječného koňaku, polévek, pudinků, omáček a dalších. Zatímco lidé mohou bezpečně konzumovat nízké až střední dávky muškátového oříšku bez jakýchkoli škodlivých účinků, čivavy toto koření nesmějí jíst vůbec.
Muškátový oříšek obsahuje neurotoxin myristicin, na který jsou čivavy a další psi vysoce citliví a nesmí ho jíst. To, co čivava nesmí jíst, zahrnuje: muškátový oříšek (celý i mletý), stejně jako potraviny, ochucovadla a další produkty obsahující toto koření. Všechny tyto potraviny by měly být uchovávány mimo dosah vaší čivavy.
Mezi příznaky otravy muškátovým oříškem patří zvýšená srdeční frekvence, vysoký krevní tlak, průjem, sucho v ústech, bolesti břicha a letargie. V těžkých případech se mohou objevit halucinace, záchvaty a smrt. Příznaky jsou obvykle viditelné během 1 až 3 hodin a mohou trvat až 48 hodin.
Existují omezené informace o tom, kolik muškátového oříšku je pro čivavy smrtelné. Některé zdroje tvrdí, že jedna polévková lžíce je průměrná dávka, při které muškátový oříšek představuje smrtelné reakce, zatímco jiné tvrdí, že již 2 gramy mohou vyvolat život ohrožující reakce. Z těchto důvodů je nejlepší opatrnost a předpokládat, že jakékoli množství muškátového oříšku je pro čivavu potenciálně smrtelné a patří to do výčtu toho, co nesmějí jíst čivavy.
Cílem vyšetření je zjistit, zda je vyšší tělesná teplota nebo horečka způsobená poruchou v regulaci tvorby a výdeje tepla, nebo je příznakem obranné reakce organismu.
U špatně vakcinovaných jedinců je třeba zvážit možnost infekčních onemocnění, jako je parvoviróza u štěňat s průjmem a zvracením a psinka s příznaky postižení dýchacích cest a nervové soustavy. U nich je základem diagnostiky pečlivé klinické vyšetření s důrazem na poslech hrudníku a palpaci dutiny břišní.
Přirozenou součástí diagnostiky je rovněž vyšetření vzorku krve. Zvýšený počet bílých krvinek například ukazuje na zánětlivé onemocnění, k anémii nebo poklesu počtu krevních destiček zase dochází u pacientů s imunitně zprostředkovaným onemocněním. Stanovení biochemických parametrů ulehčí lokalizaci onemocnění v těle, vyšetření vzorku moči, případně krve, a mikrobiologická kultivace moči potvrdí nebo vyloučí přítomnost choroboplodných zárodků v močových cestách i v celém organismu.
Nezbytnou součástí diagnostiky se stávají zobrazovací vyšetření – rentgenogramy hrudníku a ultrasonografie dutiny břišní jsou standardně používaná a efektivní vyšetření, která pomohou odhalit zvětšení orgánů, abnormální tvary či přítomnost tekutiny. Rentgenogramy kloubů a růstových zón kostí pak prokážou růstové problémy, záněty kloubů, u starších jedinců nádorové změny. Pacientům s dechovými potížemi a s nálezem srdečních šelestů je doporučována echokardiografie, která potvrdí přítomnost změn na srdečních chlopních u jedinců se zánětem srdeční nitroblány.
U psů bez specifických příznaků je důležité cytologické vyšetření zvětšených mízních uzlin, kožních lézí, uzlů a ulcerací, které mohou být projevem nádorového bujení či infekce. Imunologické vyšetření se provádí při podezření na nedostatečnou funkci imunitního systému (německý ovčák, irský setr, kokršpaněl), nebo naopak při autoimunitním onemocnění typu systémového lupu nebo hemolytické anémie. Je-li pacient importován ze zámoří, nebo byl s majiteli v zahraničí, je vhodné provést sérologické vyšetření s ohledem na možná exotická onemocnění, k nimž patří ehrlichióza, neosporóza, leishmaniáza, dirofilariáza a podobně.
Nejdůležitější je zvíře účinně ochladit. Doporučuje se balení do mokrých ručníků, postříkání chladnou vodou nebo postupné namočení celého těla v chladné vodě. Vhazování celého zvířete do ledové vody v napuštěné vaně není vhodné, protože vlivem velkého teplotního rozdílu může dojít k šokové reakci organismu a ta celý problém ještě prohloubí. Vždy dodržujte zásadu, že voda nesmí být ledová. Pokud zvíře reaguje a je schopno pít, nabízejte mu po menších dávkách chladnou (ne ledovou) vodu. Zvíře po poskytnutí prvotní pomoci dopravte
