ČÍM KRMIT ŠTĚNĚ STAFORDA a nejen to se dozvíte v tomto článku. Štěně je důležité nepřetěžovat alespoň do čtyř měsíců věku. Svaly ještě nejsou pořádně vyvinuté a příliš pohybu by mohlo škodit. Proto bychom měli začít štěně vychovávat a socializovat přibližně od 4 měsíců věku.
Výcvik štěněte staforda
Předpokladem úspěšného výcviku staforda je dodržení některých důležitých zásad. K výcviku staforda je třeba velké a nekonečné množství trpělivosti a lásky. I když se vám zdá, že pes zrovna nesplnil dokonale to, co jste od něj žádali, nesmíte ho kárat. Naopak, za sebemenší snahu jej musíte pochválit a odměnit pamlskem nebo hrou. Jen tak lze udržet jeho zájem o různé cviky a motivovat ho k jejich plnění.
Staford je povahově velmi odlišný od německého ovčáka (jako ideálního zástupce služebních plemen), a proto není schopen intenzivního výcviku, který se u ovčáků s úspěchem používá. Veškeré činnosti musí staford vykonávat z lásky ke svému pánu-psovodovi. Je-li k některým cvikům donucen násilím, buď je úplně odmítne dělat, nebo pracuje s neochotou a chybně. Staford, který nemá svého psovoda hluboce rád a poslouchá jen z donucení či strachu, je nevyzpytatelný a může být i velmi nebezpečný.
Staford se hůře učí a není schopen napoprvé splnit to, co od něj psovod při výcviku chce. Potřebuje více času a několikeré opakování každého cviku, aby pochopil, co má udělat. Na rozdíl od německých ovčáků si ale to, co se dobře naučil, pamatuje a je schopen cvik i po delší přestávce bezchybně zopakovat.
Staforda je třeba cvičit v kratších, zhruba patnáctiminutových sériích, a pak si s ním pohrát a dát mu volno. Série cviků je žádoucí opakovat s odstupem nejméně dvou hodin. Výcvik touto metodou je sice pomalý, ale pro staforda vhodný. Jsou-li série cviků delší nebo jdou-li příliš rychle za sebou, pes se unaví, práce ho přestane bavit, nevnímá psovoda a neučí se.
Stavbou těla je staford plemeno cvalové. Je to sprinter, který vkládá do své činnosti mnohdy zbytečně mnoho energie. Vyhovuje mu tedy více krátký a silový výkon než pomalejší a vytrvalecká práce. Jeho fyzický fond mu neumožňuje nasazení po takovou dobu jako klusáckým plemenům (například již zmíněným německým ovčákům). Nelze s ním dělat několikahodinové stopy nebo dlouhodobé pátrací akce, ale výborně se hodí pro ochranu majetku, auta, zadržení útočníka nebo vyhledávání drog či zbraní. Obranářské disciplíny ho vyloženě baví.
Cvičit staforda v poslušnosti či pachových pracích lze s úspěchem i doma, není na to třeba speciálních obranářských disciplín. Výhodnější však je, aby výcvik probíhal na kynologickém cvičišti. Pro výcvik staforda lze použít zkušenosti získané s boxery, rotvajlery a dobrmany, aplikované s ještě větší láskou, trpělivostí a pochopením. Cvičený staford je plně srovnatelný s klasickými služebními plemeny a v mnohém je i předčí. Staford je v práci spolehlivý a poctivý – snaží se daný povel splnit s umíněností sobě vlastní, často za každou cenu. Proto i psovod musí být ke svému psu poctivý a nedávat mu takové úkoly, které pes nemůže splnit, nebo matoucími a nejasnými povely navozovat nejasné situace. Příkazy a povely musí být vždy stejné, jasné a jednoznačné.
Výcvik je možné zhlédnout na internetu, tady je malý útržek videonávodu výcviku.
Ve svém příspěvku ČÍM KRMIT STERILNÍ BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana holanová.
Dobrý den,prosím mám dotaz.Čím mám krmit sterilní border kolii?Před kastrací a po kastraci jsem jí dávala "Brit premium nature adult M".Asi 3 měsíce(spravila se).Tak jsem jí začala dávat"Brit Nature light".Docela se dost zhubla.Mám ji na zimu pořídit jiné krmivo než light?Celoročně je venku v boudě.Děkuji za odpovědi.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když si přivezete domů štěně, nechte ho jeden nebo dva dny v klidu, poté začněte pomalu a opatrně s výchovou. Malé štěňátko je jako malé dítě – často spí, často jí, často vyměšuje a často si hraje – psím způsobem.
Výchova štěněte
Zcela určitě nejhorší jsou první týdny, malé štěně má velmi malý močový měchýř a často dělá loužičky. Proto je dobré vymezit mu prostor, kde je na podlaze položené linoleum. Které se snadno udržuje vytíráním. Zapamatujte si, že loužičku udělá vždy, když se vzbudí, nebo když se nakrmí. Když se vzbudí, vezměte jej do náruče, a přeneste na místo, kde chcete, aby potřebu vykonalo. Položte jej na požadované místo a pakliže vykoná potřebu, velmi radostně jej pochvalte, můžete přidat i oblíbený pamlsek, například kousek piškotu.
Doporučuje se úkon vykonávání potřeby doplnit i povelem, po čase štěně bude i na hlasový povel chápat, co se po něm chce. Při správné péči a vedení by se štěně mělo samo odebrat na stálé místo s novinami, nebo ještě lépe začne nepokojně pobíhat za vstupními dveřmi, kterými se chodí ven, kňučet a někdy i škrábat na dveře, protože ví, že se má jít venčit ven. Na štěněti poznáme i během hry, že se mu chce venčit – přestane si hrát, je roztěkané, začíná očichávat podlahu. Za již udělanou loužičku nemá smysl štěně trestat, nepochopí, že je trestáno za loužičku nebo hromádku, kterou udělalo před deseti vteřinami. Nastane-li situace, že k tomu dojde a vy již nestihnete tomu zabránit, při močení štěně přísně pokárejte a potom jej okamžitě přeneste na trávník a tam jej opět pochvalte a pohlaďte. Štěně si pak snadno vytvoří souvislost s tím, co se po něm chce.
Používání trestů
Pamatujte si jednu důležitou věc, a to pro další měsíce. Pakliže je to jen možné, vyvarujte se jakéhokoliv výrazného fyzického nátlaku a donucení, o bolestivých trestech nemluvě. Používáním trestů je hrubě narušováno vzájemné citové pouto, které se v této době utváří – naše štěně k nám lne, přišlo o maminku a sourozence a nová rodina pro něj představuje novou smečku, rodinu. Zážitky a vjemy z útlého věku si pes nese jako zkušenost po celý život, a jestliže je fyzický trest příliš silný nebo častý, štěně prožívá trest jako stres a začíná se bát.
Návyk na obojek a vodítko
Nácvik začněte velmi brzy– štěněti nasaďte neškrtící obojek, pokud se brání, rozptylte jej pamlskem nebo hračkou a v momentě, kdy se přestane bránit, jej pochvalte a obojek okamžitě sundejte. Několikrát denně toto můžete zopakovat, ne ihned za sebou, dobu obojku na krku prodlužujte. Později, až když štěně snáší obojek dobře, připněte vodítko a zkuste se s ním pr
V naší poradně s názvem BETA BOJOVNICE NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den potřeboval bych poradit s nejspíše nemocí.
už 2 dny pozoruji že mý 2 samičky jsou extreme (tlusté)
Strašně se jim zvetšilo břicho.
Jedna se dokonce převrací na jednu stranu a nemůže plavat ke dnu.
prosim poradte. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše bety mají zácpu a proto se jim zvětšilo břicho. Příznakem bývá nechuť při krmení a minimální výkaly. Nadmutá střeva tlačí na okolní orgány i na vzduchový měch, díky čemuž pak rybka plave ke straně a nebo břichem vzhůru. Co s tím? Přestat ryby krmit běžným krmivem a začít léčit pomocí zeleného hrášku. Ten lze koupit zmrazený. Vezměte jednu nebo dvě kuličky, rozmrazte je krátce v horké vodě a zbavte je svrchní kůžičky. Vnitřek hrášku pak použijte na krmení bety. Vždy jen v množství o velikosti jejího oka dvakrát denně. Takto postupujte, než ryba splaskne. V době léčení je třeba častěji měnit vodu v akváriu. Kdyby hrášek nepomohl, tak rybě podejte dafnie. Ty působí jako lehké projímadlo.
Nejčastější příčinou zácpy je překrmování. Ryba Beta bojovnice má žaludek velký asi jako je její oční bulva a najednou pozře jen malé množství potravy. Proto je lepší krmit méně a dvakrát denně. Krmení by mělo být založeno jen na mase, masové granule z rybí nebo krevetové moučky, popřípadě používat červy. Granule se musí nechat asi 10 minut nabobtnat ve vodě, aby k nabobtnání nedošlo až v rybce a neucpalo ji. Aby se zácpa neopakovala, tak svojí betě zařaďte pravidelně každý týden na jeden den půst - každý sedmý den ji vůbec nekrmit.
Zdravé šťastné štěně je živé, hravé, s hlavou plnou báječných nápadů jak co ve svém okolí udělat, předělat a podobně. Vysvětlujte a odměňujte, mazlete se a hrajte si s ním, věnujte mu veškerý svůj čas a bláznivé štěně rychle pochopí, co se smí a co nikoli.
Cane corso je snadno vychovatelný a vycvičitelný pes. Kdo pochopí povahu tohoto plemene, dokáže reakce svého psa předvídat, pes ho nemůže svým jednáním překvapit a už vůbec ne zaskočit.
V přátelském prostředí bude pes přátelský, nikoli však vtíravý, v cizím neutrálním prostředí bude klidný a zároveň pozorný, v cizím nepřátelském prostředí bude pozorný, ale zároveň klidný. V případě ohrožení pána pak bleskurychle přejde z klidového režimu do režimu bojového, tedy zaútočí.
Majitelé psů-obranářů nesmějí dopustit, aby se dostali do situace, kdy bude pes nucen zasáhnout.
Také dobráka od kosti lze zkazit, zlomit jeho psychiku. Proto nesmíme ke štěněti cane corso přistupovat jako k potenciálnímu zabijákovi, jímž žádný pes coby vysoce domestikované zvíře už stovky let není. Dokonce u mnoha jedinců služebních plemen se musí vynaložit jisté úsilí, aby zaútočili na figuranta ohrožujícího je či psovoda.
Cane corso zaútočí na cizího člověka jen v případě, kdy ohrožuje je (pud sebezáchovy) nebo jejich člověka (instinkt obrany), výcviku na obranu netřeba. S láskou vychovaný pes nikdy nenapadne svého pána a jeho děti. Dá se tvrdit, že více než 80 procent jedinců molossoidních plemen nekousne pána naplno ani v případě, kdy se jím cítí být ohroženi na životě. Na mysli máme pouze psychicky zdravé jedince.
Při přebírání štěněte se chovatele zeptáme, čím krmil, abychom z hodiny na hodinu štěně nepřevedli na diametrálně odlišný druh potravy. Krmil-li granulemi, ty samé granule štěněti koupíme. Jakmile psovi něco libě voní, vylučuje velké množství slin, které potravu nejenom změkčí, ale i částečně chemicky zpracují. S chutí pozřenou potravu proto pes lépe tráví. Pes po potravě, kterou pozře jen proto, že má obrovský hlad, neprosperuje. Nevyváženou potravou lze i ze zdravého štěněte z kvalitního chovu udělat psychicky labilního a přihlouplého tvora. Zejména v prvním roce věku psa je vyvážená potrava v patřičném množství důležitá: nervové buňky se u podvyživeného psa plně nevyvinou a špatně fungují. Když štěně krmíte, musíte je naučit, aby si nechalo odebrat potravu a strpělo dotyk během krmení. Není nic horšího než obrovský lakotný pes, který si hlídá potravu, kosti a hračky.
Naučte štěně včas povelu „Dej!“ nebo „Pusť!“. Dá-li vám svou oblíbenou hračku, pochvalte je a dejte mu pamlsek. Pak si s ním pohrajte. Vrčí-li, ihned je potrestejte plácnutím nebo zatřepáním a hračku mu
Ve svém příspěvku PUDL TOY JAK KRMIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Bártková.
Dobrý den, poraďte mi prosím kolikrát denně a jakou dávkou granulí mám krmit 4měsíčního pudla, má 1,5 kg, budou stačit jen ty granule?
Děkuji za odpověď Bártková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro štěně byste měli být autorita vy. Vy budete vůdce smečky, který dá psovi jasně najevo, kdo je v této domácnosti tím pravým pánem. Pokud to neuděláte, budete mít s výchovou nemalé problémy. Autoritu získáte důsledným a laskavým způsobem. Trestání stále a za každou maličkost nepřipadá v úvahu – tím byste docílili, že se vás a lidí všeobecně začne pes bát, a to nesmíme v žádném případě dopustit!
Jako první a velmi důležité je štěně naučit čistotnosti. Určíme si tedy místo, kde chceme, aby štěně vykonávalo svoji potřebu. Toto místo vyložíme novinami (pod ně můžeme dát například igelit). Jak ale poznáme, že štěně potřebuje vykonat potřebu? Na to je jednoduchá odpověď. Štěňátku se většinou chce na záchod bezprostředně po probuzení. Štěně začne být neklidné, pobíhá dokola a někdy kňučí a očichává podlahu. Hned jak to u něj zpozorujete, vezměte ho na místo s novinami a po vykonání potřeby ho náležitě pochvalte. Štěně se bude divit, za co že jste ho to pochválili, a po mnoha opakování si uvědomí, proč tomu tak bylo. Tímto si navykne chodit samo od sebe na noviny – ze zvyku. K tomuto účelu je také vhodný takzvaný psí záchod. K sehnání je ve většině lépe vybavených chovatelských potřeb nebo na internetu.
Pokud, a stává se to často, štěně nevydrží a vykoná potřebu jinde než na určeném místě, nesmíme ho v žádném případě trestat (namáčet čumák do loužičky a podobně). Stejně to ničemu nepomůže a akorát se vás bude bát. Stačí ho k tomu místu přinést, ukázat mu to a říct důrazně „fuj“ nebo „nesmíš“. Vezmeme kousek novin, namočíme je do loužičky a odneseme na místo s novinami, kde chceme, aby pejsek čůral.
Ve třech měsících je štěně schopné ovládat své vylučování moči a stolice a v tomto věku je také vhodné jej učit chodit vykonávat potřebu ven. Pokaždé, když nastane ta chvíle, kdy bude chtít na záchod (nejčastěji při probuzení), zavoláte na něj například „jdeme ven“ a vezmete ho ven. Tam si určitě najde místo, kde potřebu vykoná, a opět ho pak pochválíme. Toto opakujeme až do doby, kdy vás pejsek sám upozorní, že chce jít ven.
Dále bychom měli štěně učit na obojek a vodítko. Samozřejmě by již mělo slyšet na své jméno a umět základní povely. Obojek štěněti nasazujeme u příležitosti spojené s příjemným pocitem, jako je hraní, krmení či mazlení, a to jen na krátkou dobu. Pohyb na vodítku se štěnětem trénujeme na místě, kde jej nic nebude rušit ani rozptylovat. Pes by měl být na vaší levé straně u nohy. Vodítko držíme v pravé ruce a levou přizpůsobujeme jeho délku. Chůzi na vodítku bychom neměli přehánět, stačí chvilka denně. V případě,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Čivavy mohou jíst různé potraviny. Když váš pejsek nechce vysoce kvalitní suché granule, tak můžete krmit štavnatými konzervami nebo některými lidských potravinami, jako je libové maso, zelenina a ovoce (jablka a borůvky). Vyhněte se potravinám, které jsou pro psy toxické, jako je čokoláda, hrozny a cibule.
Když nebudete krmit granulemi, tak musíte své čivavě poskytnout jinou formu libových živočišných bílkovin. Mezi takové zdroje patří krůtí maso, kuřecí maso, ryby a libové hovězí maso. Kromě toho, že maso je pro psy skvělým zdrojem bílkovin, je to také to, po čem vaše čivava touží. Maso před podáním čivavě vždy tepelně upravte vařením, pečením nebo sušením. Před podáním maso smíchejte s trochou vařené rýže. Chivava rovněž zbožnuje pečené vepřové kůže. Vepřové kůže jsou velmi levné. Z jednoho kila za 15 Kč získáte mnoho chutných pamlsků bohatých na přírodní kolagen. Kůže nakrájejte na malé čtverečky, rozprostřete na plech a pečte 40 minut při 220 °C.
Napište mi, jak to vaší čivavě chutná.
Ještě dříve, než si štěně vůbec pořídíte, měli byste si rozmyslet, co od pejska očekáváte. Zdali s ním chcete závodit, nebo bude vaším pomocníkem na farmě při práci s ovcemi či skotem. Chovají se různé linie, které se specializují na daný druh práce. Také je dobré, když znáte rodiče štěněte, to, jakým stylem pracují, a jaký mají rodokmen. Protože právě rodokmen, ale i samotná práce rodičů vám hodně napoví, jak bude váš pejsek nejspíš pracovat.
Dalším důležitým bodem je dobře si vybrat chovatele. Dbejte na to, zda je chovatel zkušený, jaké má výsledky v odchovu, pracovní výsledky psů a podobně.
K výběru štěněte z vrhu se váže spousta mýtů a pověr, jako například pejsek bude dobře pást, pokud má černé patro tlamičky nebo pokud má černou tečku na bradě a podobně. Jsou to jen mýty. Stejně tak neplatí, že štěně, které po vás skáče a je aktivní, je lepší než to, které sedí v koutě a pozoruje vás. Naopak to může nasvědčovat tomu, že štěně sedící v koutě je klidnější a přemýšlivější než to skákající.
Můžete provést malý test, kdy si štěňata přilákáte k sobě a pak postupně každé lehounce klepnete prstem po čumáčku. Potom sledujete, jak se zachovají. Když se štěně nechá párkrát klepnout a neuteče, nebo si dokonce chce s prstem hrát, je to štěně hloupé a vzdorovité. Pokud štěně klepnete a ono uteče a už nepřijde, je to štěně ustrašené. Štěně, které klepnete po čumáčku, ono uteče, ale přesto se nechá přivolat zpět, je chytré a učenlivé.
Samozřejmě je třeba zkontrolovat chrup, uši, zda je štěně vitální, nemá „paspárky“ a podobně.
To je asi vše, podle čeho by se u tak malých drobečků dalo vybírat.
Nikdy při výběru štěněte 100% nepoznáte, jaký váš pejsek bude, až vyroste. Nezapomeňte, že ho bude hodně ovlivňovat vaše výchova.
Než si štěně přivezete domů, měli byste mu předem připravit bydlení. Kotec by měl být dost prostorný pro volný pohyb dospělého psa. Pozor, ne tak velký, aby tam mohl pes běhat a zbytečně se unavovat. Co se týče umístění kotce, měl by být v klidném místě, kde by psa nic nerušilo, a natočen tak, aby neměl výhled na jiná zvířata nebo silnici, kde jezdí auta a chodí lidé. Velikost boudy by měla odpovídat velikosti psa. Příliš velkou boudu si pes nedokáže při chladném počasí zahřát vlastními silami a v příliš malé boudě bude mít omezený pohyb (při otáčení). Jako výstelku použijte hobliny nebo slámu, ale můžete použít třeba i seno. Dají se použít i koberce či matrace, ty se ale špatně udržují čisté a psi je mohou trhat či jíst.
V naší poradně s názvem ODČERVENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Šebesta.
dobrý den,
chci se jen zeptat,zda tablety pro odčervení CANIVERM dávat psovi před jídlem nebo po jídle ,případně během jídla.
Děkuji za odpověď
Milan Šebesta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přípravky je vhodné podat současně s pamlskem nebo krmivem, protože jídlo zlepšuje dostupnost léku v organismu. Před aplikací by měla být zjištěna přesná hmotnost psa nebo kočky. Štěňata a koťata by měla být odčervována pastou nebo tabletami Caniverm mite tak, aby nebylo třeba tablety dělit a mládě dostalo odpovídající dávku v celku. V případě nízké dávky léku nemusí být účinek dostatečný, štěně nebo kotě se tak parazitů nezbaví a ti naopak získají vůči přípravku tohoto složení odolnost. Při použití pasty je třeba nastavit správnou dávku na jedno štěně nebo kotě a před každou další aplikací nastavení aplikátoru zkontrolovat. Po aplikaci je třeba zkontrolovat, zda štěně nebo kotě pastu nebo tabletu spolklo. Oba přípravky, pastu i tablety, lze vmíchat do krmiva, ne však do mléka.
V první řadě nesmíte zapomenout na vhodné kvalitní krmivo. Zeptejte se chovatele, na co je štěně zvyklé, a při první návštěvě veterinárního lékaře si nechte poradit, co je pro štěně v této fázi života nejvhodnější. Pokud chcete krmivo změnit, nedělejte to nikdy najednou, ale vždy postupně alespoň v průběhu 3–5 dnů, předejdete tím různým trávicím potížím.
Když si novopečení majitelé vyzvedávají své7–8týdenní štěňátko, většinou září pýchou a láskou. Udělají všechno možné, jen aby se čerstvý rodinný přírůstek cítil ve svém novém domově co nejlépe a aby mu co nejlépe pomohli přizpůsobit se veliké změně v jeho životě. Majitelé jsou často „přesyceni“ informacemi o krmení, vakcinaci i odčervování, ale brzy vyvstane řada dalších otázek a najít na ně odpověď není vždy snadné. Nejdůležitější pravidlo je: Nic se nemá přehánět.
Štěně potřebuje dobré krmivo. A potřebuje ho dostatek. V tomto stadiu života potřebuje vyvážené krmivo k výživě rostoucích kostí, zubů a svalů, k udržení krásné srsti a pro správný vývoj veškerých orgánů. Potřebuje také dostatek energie, aby zvládl náročné celodenní hraní.
Krmení po odstavu: Pokud je štěňátko čerstvě odstavené, potřebuje zhruba 2x tolik energie než dospělý pes. Jak stárne, tato energetická spotřeba se snižuje. Jakmile dosáhne 40 % své dospělé váhy, bude potřebovat asi 1,6x víc energie než dospělý pes a při 80 % to bude jen 1,2x víc. Toto jsou samozřejmě pouze hrubé odhady, které se mohou pro každé plemeno mírně lišit.
Krmení štěňat: Než začne být štěně odstavováno (zhruba kolem 5. týdne věku), může začít s pevnou stravou 3x a víckrát denně. Nejlepší je začít s granulemi pro štěňata zalitými vodou a rozmíchanými na kaši. Od věku 7 týdnů je vhodné vodu v granulích ubírat a přejít na granule suché. Kolem 3. měsíce pak stačí počet denních dávek omezit na dvě.
Krmení vrhu: Dejte největší štěně na chvíli stranou, když se chystá první krmení, ať mají jeho sourozenci větší šanci se k misce také dostat, a zpátky ho pusťte až později, když má každý u misky své místo. Stejně tak by v době krmení štěňat neměla být přítomna fena – i ona by byla daleko rychlejší než štěňata.
Během prvních několika týdnů života by štěňátko samozřejmě mělo vypadat jako kulička, ale pokud tak vypadá i kolem 13. týdne, uberte trošku na krmné dávce. Ve věku 3,5–4 měsíce pak opět mírně omezte krmnou dávku – rozhodně ne tak, aby štěně bylo hubené, ale abyste měli jistotu, že nebude tlusté. Pokud si nejste jisti, jak na tom se svou váhou je, poraďte se s veterinářem.
Kolem 6. měsíce, v závislosti na plemeni, dochází k růstovému sprintu a pejsek se stává dlouhým a hubeným. Ale nestrac
Ve svém příspěvku BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anette.
Mohu se zeptat na border kolii.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumíra Kejhová.
Dobrý den,
BCC štěně 4 měsíce 14 kg začalo kulhat na pravou nohu. Je velmi temperantní, celý den na zahradě, pelíšek má domaale spí raději venku. Genet. bezproblémová. Krmivo Josera pro štěně + Canine caviar.
Děkuji za radu, (bojí se veter. kvůli očkováni, pozná cestu a zvrací, před 3 týdny byl pochválen “zdravej jak řípa”.
Vzhledem k potřebě border kolie neustále se pohybovat doporučuje se krmit kvalitním kompletním krmivem pro fyzicky zatížené psy. Některé border kolie mívají problémy s příjmem krmiva, jinak řečeno s vybíravostí, tam se doporučuje hledat, časem se snad povede najít krmivo, které bude i váš pes přijímat s chutí a bez přemlouvání.
Období růstu štěněte je velmi důležité, a pokud něco pokazíme, je těžké pak tyto chyby napravovat a někdy to již ani není možné. Stěžejní je uspokojit všechny nároky rostoucího organismu! Další a neméně důležitou věcí je vytvořit u pejska správný návyk příjmu krmiva a předejít tak různým zlozvykům s tím souvisejícím.
Správné sestavení jídelníčku pro psa je velmi složité. Proto raději přenechejme tento nelehký úkol na veterinářích a dalších odbornících. Pokud vybereme dobře, tak pejsek dostane v komerčně vyrobeném krmení (granule, konzervy) vše, co potřebuje, a to ve správném poměru. Není dobré na krmení pro štěně šetřit. To, co ušetříme nyní, utratíme později například při léčení pohybových problémů pejska. Krmení by vždy mělo být určeno pro štěňata. Zvlášť se vyrábí štěněcí granule pro malá, střední a velká nebo gigantická plemena. Známé kvalitní značky již dnes dokonce nabízejí i speciální krmení pro štěňata konkrétních plemen!
Dříve bylo velkým trendem přidávat do krmení různé vitamínové a minerální doplňky. V dnešní době je to rozhodně přežitek, který u mnoha chovatelů bohužel přetrvává. Často pak dáváme pejskům kloubní preparáty, rybí tuk nebo vápník a podobně. A to vše zbytečně, a dokonce i na úkor našich psích mazlíčků! Každé vyvážené kvalitní krmení má vše, co pejsek potřebuje. Rozhodně není nutné pejskovi nic přidávat. Můžeme si to vysvětlit například na vápníku. Pro správné vstřebávání vápníku je podstatný jeho poměr s fosforem. Tento poměr je v krmivu nastaven přesně tak, jak to rostoucí zvíře potřebuje. Pokud pejskovi přidáme například tvaroh nebo minerální doplněk, dosáhneme tak jedině toho, že vápníku bude oproti fosforu nadbytek a jejich vstřebávání bude narušeno. Pokud naopak přidáme pejskovi maso, dosáhneme nadbytku fosforu a opět narušíme ideální poměr těchto dvou důležitých prvků. Pokud si to vše představíme komplexně, tak cokoliv, co pes dostane mimo komerční diety, mu naruší vyvážený a důkladně propočítaný poměr živin. Jen veterinář proto může doporučit určitý doplněk ke krmivu, pokud zvířeti prokazatelně něco chybí. Pokud neuváženě naordinujeme nějaký přípravek sami, natropíme více škody než užitku.
Důležitou roli hraje i správná technika krmení. Každý pes by měl mít vždy dostatek čerstvé pitné vody. Štěňata se začínají přikrmovat ve věku 3–4 týdnů. Pejska si přivezeme ve stáří asi 8 týdnů. V této době
V naší poradně s názvem JAKÝ OLEJ LÉČÍ POKOŽKU PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Sedláková.
Máme labradora, který má alergické problémy s kůží. Momentálně je vše na ústupu, dostal dvě injekce proti svědění, kůže už není zarudlá, suché stroupky vyčesáváme, ale má pořád dodně lupů. Poradte mi prosím jaký olej mu nejlépe přidávat do krmení.
díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O tom, které krmení bude pro vašeho pejska nejlepší, se musíte pobavit s lékařem, kterému se podařilo omezit příznaky alergie. Tento veterinář patrně zjistil na co je pejsek alergický a mohl by tak nejlépe odpovědět na vaši otázku čím dále krmit. Zároveň vám doporučí i doplňky stravy, které nebudou pejskovi ubližovat prostřednictvím nežádoucích alergenů.
Čím krmit (vhodné granule)? Pro krmení štěňat francouzských buldočků platí stejná pravidla jako pro ostatní plemena. Minimálně první měsíc po odchodu od původního chovatele je vhodné krmit štěně buldočka krmivem stejným jako to, kterým bylo krmeno dosud, aby nebyl přechodem na novou značku krmení dále stupňován stres, kterému je každé štěně v této situaci vystaveno. Většině psů vyhovují dobré značky suché granulované směsi, které obsahují vyvážené živiny pro každou životní etapu psa. Francouzský buldoček není výjimkou, i když může mít poněkud citlivější zažívání. Doporučit lze vhodné produkty značky PRO PAC, které jsou nabízeny ve škále od granulí pro štěňata, juniory, dospělé jedince i seniory, přes výživné granule pro gravidní a kojící feny až po granule bez tuku pro redukční dietu. Francouzští buldočci špatně reagují zejména na chemické konzervační prostředky a někteří také na bílkoviny obsažené v hovězím mase. Není to pravidlem, ale tyto látky mohou způsobovat citlivějším jedincům kožní problémy, alergie a průjem. Lze proto podávat granule z jehněčího nebo krůtího masa, které obsahují namísto klasických konzervačních prostředků vitamín E, působící jako přírodní konzervant. Francouzský buldoček by neměl mít ve stravě vyšší obsah bílkovin, protože ty mohou u některých psů vyvolávat hyperaktivitu.
Ve svém příspěvku ČÍM KRMIT STARÉHO PSA SE ŠPATNÝMI ZUBY A BOLESTÍ PŘI KOUSÁNÍ GRANULÍ A NEUBLÍŽIT MU ZMĚNOU JÍDELNÍČKU ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Horová.
Prosím o radu, znáte někdo krmivo měkké a kvalitní. Nebo recept na kašovitou stravu pro psa. Je jí už přes patnáct a nechci jí ublížit, má citlivý žaludek, naše zlato....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilda.
Namočte granule do vody na 5 minut před krmením. Granule změknou a půjdou dobře polykat. Čubince zůstane chuť, na kterou je zvyklá a to je ve stáří důležité.
To, jaké vlastnosti bude mít dospělý francouzský buldoček, záleží už na jeho výchově v raném věku. Socializační období trvá zhruba do věku patnácti týdnů, a v tomto čase se štěně učí reagovat na různé životní situace. Je proto vhodné předkládat štěněti maximum podnětů a vést ho k tomu, aby na neobvyklé zážitky reagovalo klidně: vyzkoušet jízdu výtahem, autem či jinými dopravními prostředky, vyjít si na procházku do odlišného prostředí, než je štěně zvyklé, zvykat ho na provoz na silnicích, seznamovat psa se zvířaty, s dětmi i dospělými, navštívit veterináře, vyzkoušet vodítko a obojek.
Chovatel musí mít na paměti, že sám musí i na nečekané situace reagovat klidně, aby psa nestresoval vlastními netypickými reakcemi – a nikdy nezvedat psa do náruče. Důslednost je nejdůležitější moment při výchově francouzského buldočka. V zásadě platí, že cokoliv je jednou povoleno, mělo by být povoleno vždy a naopak, a že cokoliv zakáže jeden člen domácnosti, musí zakazovat i ostatní. Toto plemeno dokáže dobře vycítit jakékoliv zaváhání a umí jej využít ve svůj prospěch.
Pes se nejlépe naučí poslouchat povely za odměnu – pochvalu, pohlazení i pamlsek. Od chvíle, kdy se štěně ocitne v nové domácnosti, je třeba využívat každého kladného momentu v chování psa a spolu s příslušným povelem jej pochválit. Francouzský buldoček se rád zavděčí a bude proto opakovat všechno, za co byl pochválen.
Francouzští buldočci milují pozornost a každé odloučení pokládají za trest. Štěně tak v době, kdy rodina není doma, může ničit věci, a to jednak proto, aby se zabavilo, jednak proto, aby si vynutilo pozornost.
S tresty za podobně nevhodné chování je to složitější. Konkrétně za ničení věcí je lépe přivyknout jej na pokojovou boudu, avšak nikdy ne za trest. Pes by měl boudu chápat jako místo, kde je sám chráněný a kde by ho nikdo, tedy ani děti, neměl rušit. Štěně trestáme vždy těsně před tím, než má k nevhodnému chování dojít, například než se rozběhne za kočkou, a to tak, aby vůbec nepoznalo pocit uspokojení z dobře prohnané kočky. Pokud trest následuje až po činu, bude pes příště dávat přednost kladům požitku před zápory trestu.
Způsob trestání musí být umírněný. Není vhodné štěně uchopit za kůži na krku a zatřást s ním, protože to je způsob, kterým psi usmrcovali kořist. Trestat lze slovně, například výkřikem „Fuj!“, nejlépe tak, aby se leklo.
Výcvik k čistotnosti spočívá v prevenci, štěně musí od prvního dne u chovatele chodit často ven. Za každé vyprázdnění mimo domácnost následuje pochvala a opakování nějakého slova, které bude v budoucnu využíváno jako
Správné beta bojovnice krmení zahrnuje kombinaci kvalitních granulí, mražených larev komárů, artemií a patentek. Chyby ve stravě vede k problémům, jako je nafouklé břicho u bety bojovnice či zácpa.
Zkušení akvaristé doporučují:
krmit 1–2× denně
vždy malé porce
1× týdně zařadit „hladový den“
Na internetu se často řeší téma beta bojovnice jak často krmit – odpověď je jednoduchá: méně je více.
Ve svém příspěvku ČÍM KRMIT STARÉHO PSA SE ŠPATNÝMI ZUBY A BOLESTÍ PŘI KOUSÁNÍ GRANULÍ A NEUBLÍŽIT MU ZMĚNOU JÍDELNÍČKU ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilda.
Namočte granule do vody na 5 minut před krmením. Granule změknou a půjdou dobře polykat. Čubince zůstane chuť, na kterou je zvyklá a to je ve stáří důležité.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Na výchově pejska začněte pracovat okamžitě, jakmile si ho přivedete domů. Klidně už v 8 týdnech. Práce se štěnětem je mnohem snadnější než s dospívajícím puberťákem, u kterého se na výchovu zapomnělo. Výcvik štěněte však nemusí být vůbec snadný, pokud je neposlušné.
Cvičit pejska neznamená s ním hned trávit 2 hodiny na cvičáku, tak dlouho pozornost neudrží ani dospělý pes. Cvičit můžete 5 minut při každém venčení.
Na každé venčení byste měli mít s sebou následující vybavení (jak na manipulaci s pejskem, tak na jeho výcvik):
obojek a vodítko – obojek bude nosit pejsek po celý život, měl by si na něho zvyknout co nejdřív; snadno ho za něho chytnete nebo připnete k vodítku;
hračku – osvědčený je uzlík na přetahování, upoutáte jím pejskovu pozornost a zabavíte ho;
pamlsky – díky pamlskům pejsci většinou udělají vše, na dobrotu se naláká každý pejsek.
Pejska oslovujeme jménem, voláme na něj a neustále mu jej opakujeme. Zároveň však učíme štěně základům slušného chování a socializaci, to znamená, že mrňouska bereme všude s sebou. Vozíme ho autem, bereme do města mezi lidi (obzvlášť je dobré mezi malé děti, aby si jej chovaly a hrály si s ním). Vyroste vám tak sebevědomý a nebojácný pes. Po jméně můžeme začít učit štěně přivolání, zalehnutí či sednutí, které se učí formou hry, a můžeme použít i pamlsky jako odměny. Je dobré štěněti na obojek připevnit tenkou šňůrku několik metrů dlouhou, která nám bude sloužit jako prodloužená ruka.
Mezi nejčastější chyby při výcviku patří:
Neznalost práce s pejskem – bývá asi nejčastější příčinou všech neposlušných psů. Člověk si pořídí psa a vůbec netuší, jak s pejskem pracovat. Mezitím štěněcí období je to nejdůležitější. Nejdříve si tedy něco nastudujte z knížek, nebo se jděte podívat na cvičák.
Trestání pejska – musíte štěně nejdřív naučit všechny povely, a netrestat ho za to, že neposlouchá, když jste ho to nenaučili, když neví, co se po něm chce.
Negativní přístup – navazuje na předchozí bod. Lidé si myslí, že když budou na pejska křičet, že poslechne. Opak je pravdou. Pejsek se bude bát a povel nesplní.
Nedůslednost – často se volá na psy „ke mně, k noze, čekej“ a další povely zakřičené téměř společně. Jak má pejsek vědět, jaký povel splnit? Nakonec pejsek nesplní ani jeden, dostane vynadáno a páníčkovi je to jedno.
Ignorace – s trendem mít pejska je trend nechat ho dělat cokoli. Při útoku na jiného psa je to majiteli jedno, při nežádoucím skákání na lidi je to majiteli také jedno a pes nedostane žádný signál, že
Při trpělivém vedení lze s cane corso činit zázraky. Štěně žijící v domě musí mít možnost vybíhat ven, aby se naučilo zachovávat čistotu a mohlo si hrát na čerstvém vzduchu a na sluníčku, což jsou důležité předpoklady pro zdravý život. S malinkým štěňátkem vybíháme, a to v pravidelných intervalech, zejména pak po krmení a před spaním. Stavíme je na stejné místo a k činu je vybízíme stále stejným povelem. Když se dílo podaří, štěňátko pochválíme. Za loužičky štěně nemůže, neboť svěrač močového měchýře mu začne sloužit až mezi třetím a čtvrtým měsícem. Spící štěně musí odpočívat v naprostém klidu. Děti je třeba naučit, že štěně nesmí během spánku rušit a že pelíšek je pouze štěňátka. Pelíšek se musí stát bezpečným útočištěm a oázou klidu, takže povel „Pelíšek!“ nesmí být něčím, čím psa trestáme. Štěně učíme, aby s důvěrou a potěšením snášelo doteky naší ruky tak, že je posadíme, klekneme si k němu a s láskyplným pobrukováním je hladíme po nožkách, hrudi, bocích, zádech a hlavě. Ruka se musí stát prostředkem komunikace se psem. Ruka hodného, šikovného a chytrého pejska pohladí, podrbe a podá mu misku s potravou, pamlsek či hračku, ruka zlobivého pejska vycuká za vodítko nebo vykráká (s citem) za faldíček za krkem či šustivě třepne novinami. Se štěnětem si hrajeme, protože hra rozvíjí jeho intelekt. Pes vyrostlý v kotci je ve srovnání s domácím psem tupý a hloupý, protože jeho mozek nedostával dostatek podnětů k přemýšlení. Máte-li chytrého psa, který si ví v každé situaci rady, pak je to především vaše zásluha.
Cane corso je velmi inteligentní a pro milovaného pána učiní cokoli. Dobře socializovaný cane corso má široké srdce, ale protože je moloss, pohlídejte si fenku, až bude mít štěňata. Mateřský instinkt fence velí chránit mladé, takže jakmile usoudí, že jim hrozí sebemenší nebezpečí, začne je bránit. Cane corso je tak fixovaný na pána a na své teritorium, že nemá sklon k toulání, ani při venčení na volno se od svého člověka příliš nevzdaluje. Cane corso je „kolektivní typ“, své lidské bytosti stále přepočítává, kontroluje a je šťastný, když jsou všichni hezky pospolu.
První tři týdny života je štěně zcela živeno matčiným mlékem. Mezi druhým a třetím týdnem by mělo dojít k odčervení štěněte. V okamžiku, kdy fena nemá dostatek mléka, je třeba štěně přikrmovat třeba různými prodejními náhražkami mléka. Rozhodně není vhodné krmit štěně kravským mlékem. Náhražky mléka by měly být doplněné i o smetanu, vaječný žloutek, kostní moučku a kyselinu citrónovou. Ve čtvrtém týdnu už musí takto přikrmovat každý chovatel. Od pátého týdne si štěňata postupně více zvykají na stále pevnější stravu, buď formou granulí, nebo tradičního krmení. V sedmém týdnu fena obvykle zcela přestává kojit. Štěňata jsou pak zpravidla krmena různými granulemi, kterých je na trhu obrovské množství (důležité je, aby obsahovaly dostatek vitamínů a minerálů). Jako zpestření psí stravy mohou sloužit také konzervy určené pro psy. Takováto psí strava by neměla být doplňována tradičními krmivy připravovanými doma, mohlo by to u psa vyvolat zažívací potíže. Kupovaná krmiva mají i tu výhodu, že obvykle obsahují návod, kolik krmiva psovi podávat na základě údajů o jeho věku, plemenu a váze. Při výběru krmiva je důležité vybrat takové, které bude pozitivně ovlivňovat jeho kosti a svaly, životní orgány, kůže a srst, zažívání, zuby a dásně, mysl a smysly.
V naší poradně s názvem ZAKRSLÝ KRÁLÍK - STRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Špačková.
Dobrý den.
Prosím o radu. Můj králík má už několikátý den vánočky a průjem. Čím ho mohu krmit? Předtím dostával každý večer trochu granulek pro seniory kousek kupované mrkve. Teď je jen na seně. Můj dojem je, že průjem dostal z kupovaného sena. Moc nevonělo a bylo žluté do hněda. Koupila jsem už jiné, je voňavější a trochu do zelena. Bohužel to moje, zelené, voňavé už došlo. Mohu mu kromě sena dát na pití oregánový čaj? Taaky jsem četla, že je dobrý květ měsíčku. ám ho nasišený. Mohu mu ho taky dát?
Děkuji za brzkou odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dopřejte svému králíčkovi přírodní čerstvou stravu. Využijte výhod právě přicházejícího jara a natrhejte svému králíčkovi k senu ještě čerstvé bylinky. Právě s příchodem jara je čerstvá zelenina, bylinky a listy rozmanitější. Je to také doba, kdy příroda dává s větší štědrostí a umožňuje nám tak poskytnout králíkům jejich přirozenou stravu a to zcela zdarma. Založte stravu svého králíčka pouze na voňavém seně a čerstvé zeleni. Pozitivní na této dietě je, že je více rozmanitější než granulky. Jen se schválně vžijte na místo svého králíka. Být ním, bavilo by vás jíst granulky každý den? Odpověď je jasně, že ne. Dobrá strava pro králíka je strava bohatá na minerály, živiny a vápník. Je to ale také strava bohatá na chutě a různé textury.
Takže vezměte košík a nůž a jděte sbírat, co příroda právě nabízí – množství bylinek a listí, které mají tu výhodu, že jsou zdarma. Pokud nejste velký odborník na rostliny, zaměřujte se na pampelišky, listy a květy, jitrocel, jetel a trávu. Pro sběr listů stromů je ještě trochu brzy. Všechny bylinky by měly být předem dobře očištěny. Osobně přidávám do oplachové vody trochu jablečného octa, abych odstranil parazity. Pro králíka je lepší jíst čerstvé byliny, proto choďte sbírat častěji po malém množství. Pokud to nejde, tak si bylinky můžete uskladnit v chladničce, když je před tím necháte trochu proschnout a dáte je do vakuových sáčků s trochou jedlé sody, ta pohltí veškerou zbývající vlhkost. Před podáním králíčkovy nechte bylinky trochu ohřát na pokojovou teplotu.
Seznam vhodné jarní zeleniny pro vašeho králíka, kterou můžete koupit v supermarketu nebo nasbírat volně venku:
- Kopr,
- Rozmarýn,
- Estragon,
- Bazalka,
- Koriandr,
- Šanta kočičí,
- Pampelišky listy a květy,
- Malinové listy,
- Jahodové listy,
- Listy ředkvičky,
- Lístky máty,
- Kokoška pastuší tobolka,
- Artyčok listy a srdce,
- Řeřicha,
- Různé druhy salátů Batavia, kudrnatý, ledový...
- Dubový list,
- Bílý mnohokvět Ice Queen,
- Tuřín,
- Špenát.
Suchými krmivy nejvyšších kvalit je možné krmit už od nejútlejšího věku kočky i koťata před odstavením. Koťata jsou ochotná a schopná přijímat granulky už od tří týdnů stáří, nejčastěji začnou ochutnáváním z máminy misky. V případě nutnosti intenzivnějšího dokrmování je možné krmivo namáčet v horké vodě nebo mléce. (Kdykoliv krmivo namáčíte, dbejte úzkostlivě na čistotu a čerstvost, už po několika hodinách se v kaši mohou namnožit škodlivé mikroorganismy!) Koťata starší šesti týdnů krmte suchým krmením z misky, neomezeně, bez dalších doplňků. Rostoucí mladé kočky krmte minimálně dvakrát denně. Dospělé kočky je možno krmit i jednou denně. Dospělá kočka potřebuje podle své velikosti, aktivity, temperamentu, stáří, teploty prostředí i žádané kondice 150–200 g krmení na den. Pokud má stálý přístup k potravě (miska se suchým krmivem je stále plná), vytvoří si kočka už v nejútlejším věku svůj vlastní pravidelný režim krmení, není třeba jí krmivo dávkovat, nepřežírá se a dobře prospívá. Požadovanou kondici je pak možno jednoduše regulovat používáním energeticky bohatšího krmiva nebo krmiva s nižším obsahem tuku.
Čím tučnější jsou granule, tím rychleji kočku zasytí a tím méně je jich k zasycení potřeba. Aktivním zvířatům lze tučnější granule doporučit, máte-li však doma žravého a nepříliš aktivního mazlíčka, vybírejte spíše granule s nižší kalorickou hodnotou. Lenošivým nebo bytovým kočkám s velkým apetitem by tučné granule z dlouhodobého hlediska mohly způsobit problémy s hmotností. Granule, které se blíží obsahem tuku 9 procentům, již lze považovat spíše za nízkotučné. Suché krmivo s nízkým obsahem tuku však může vyvolávat pochybnosti o tom, co vlastně obsahuje, a zdali výrobce nepoužil na úkor tuku či masa obiloviny.
Ve svém příspěvku ŠTĚNĚ NĚMECKÝ OVČÁCKÝ PES-STÁŘÍ 4 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Máme doma štěně 4 měsíce,jmenuje se Ben,je to krásný pes,máme ho velmi rádi!Ben se začal otáčet za ocasem,vypadalo to,že si hraje,ale otáčí se a kouše se do ocásku .Protože to dělá již docela dlouho,nevíme si rady-prosíme poraďte nám.Zkoušeli jsme ho vykoupat šamponem na blechy a parazity-zatím to nepomohlo.Děkujeme předem
Rozela nebo rosela (rozšířenější název, avšak encyklopedicky nepoužívaný) je rod ptáků z čeledi papouškovitých. Latinský název zní Platycercus, což znamená plochý (široký) ocas. Rozely jsou převážně semenožravé a žijí v pobřežních oblastech Austrálie a na blízkých ostrovech, vyhýbají se aridnímu australskému vnitrozemí. Obývají lesy, buš, farmy, parky a zahrady. Rozely byly vysazeny také na Novém Zélandu a ostrově Norfolk.
Rozela je papoušek střední velikosti, pestře zbarvený (dle mutace), dobře se množící, tudíž většinou lehce odchovatelný, proto je oblíbený u chovatelů začátečníků. Pro chov je doporučována venkovní voliéra s co nejdelším proletem (to proto, že rozely jsou vynikající letci) a závětřím, místem, kam se rozely mohou schovat před nepřízní počasí.
Jsou to odolní ptáci, kteří vydrží venku i naši zimu, ale jsou nesnášenliví vůči ostatním ptákům svého i jiného druhu. Proto se musí chovat odděleně – jen jeden pár na jednu voliéru. Jsou známy i případy, které tuto teorii vyvracejí. Ale raději to nezkoušejte, může to vést ke zmrzačení nebo zabití papouška.
Krmíme směsí zrnin, kterou lze zakoupit v obchodech nebo na specializovaných burzách. Aby krmení bylo pestré, podáváme ovoce, zeleninu, různé trávy a větvičky stromů (ty velmi dobře poslouží k okusu, při kterém si papoušek zabrousí zobák, avšak záleží na druhu předkládaných větví, jejich tvrdosti, která má na tuto skutečnost vliv).
Rozela pestrá je relativně dlouhověký papoušek. V dobrých podmínkách se může dožít až 20 let. Tito ptáci jsou velice smělí, zvědaví a neustále aktivní. Zvuky, které vydávají, jsou na poslech líbivé – nejde o nepříjemné křiklouny. Jako téměř všichni papoušci se i tyto rozely dají jako mladí jedinci dobře ochočit. Při nedostatku ptačích společníků však vyžadují od svého chovatele mnoho pozornosti.
Mladý pták má matné barvy, je postavou menší. Čerstvě vylétlé mladé rozely mají oproti starším jedincům kratší letky a ocasní pera, oranžový zobák. Dospělí jedinci mají zobák šedý, syté barvy peří a vylétané robustní postavy. Ocasní pera a letky jsou delší. Zobák větší a silnější. Rozdíl mezi mladým a dospělým ptákem je tedy na první pohled značný.
U rozel není pohlavní dimorfismus nikterak výrazný. Zkušený chovatel rozezná od pohledu samici od samce, začátečníkovi by to však mohlo činit potíže. Samec je oproti samici větší, robustnější. Jeho peří má sytější barvy. Temeno je větší, stejně jako celá hlava a zobák. Samice je menší, matněji zbarvená. Zobák a hlava by měly být u samce vždy větší než u samice. Rozely dospívají ve stáří jednoho roku.
Na jaře, obvykle koncem dubna, začíná tok. Ten můžeme vyvolat také tím, že zpestříme krmení a začneme zkrmovat vaječnou míchanici.
Bojovnice se dobře hodí do společenských nádrží, ale pouze ke klidným a neagresivním druhům, které bojovnicím nebudou okusovat jejich dlouhé ploutve a současně nebudou pro bojovnice vizuálním rivalem, jako třeba některé skaláry. Ani malé rybky nejsou vhodnými společníky, protože by bojovnicemi mohly být považovány za potravu. Ideálním prostředím pro bojovnice je akvárium klasického formátu nad 100 l, ve kterém nechybí vysoké a volně plovoucí rostliny. Vhodná teplota pro tyto rybky je mezi 24–30 °C a pH vody by mělo být v rozmezí 6,5–7,0, přičemž je nezbytné prostředí udržovat v uvedených mantinelech. Betty jsou velmi citlivé na nepříznivé podmínky, mohou trpět alergiemi na některé vybavení akvária, případně na přemnožení bakterií a sinic.
Sameček staví na hladině pěnové hnízdo, pod kterým dochází ke tření. Jikry spadlé ke dnu sameček posbírá a opětovně vrací zpět do pěnového hnízda. Samička mu někdy pomáhá, občas také jikry potají požírá. Po tření tedy samičku odlovíme a snížíme sloupec vody na 10 cm. Sameček pečuje o jikry sám. Potěr se vylíhne za 24 hodin a asi za 2 dny, kdy spotřebuje žloutkový vak, se rozplavává, a to je pravý čas na odlovení samečka. Potěr přijímá první dny drobnou jemnou živou potravu, popřípadě usušený vaječný žloutek cezený přes tkaninu (ideální je krmit mikry). Do stáří 4 týdnů přijímá potěr kyslík žábrami přímo z vody, proto se v této době velmi jemně vzduchuje, ale přesto je potřeba měnit také vodu. Po 4 týdnech se potěru začíná vytvářet přídatné dýchací ústrojí – labyrint. V této době musíme opět krmit velmi jemnou potravou, protože se potěr v tomto období větším soustem často udusí. Potěr roste nestejnoměrně a je nutné třídit jej podle velikosti. Pokud mají rybky dobrou stravu, rostou velmi rychle.
Bojovnice je v přírodě všežravec. Pro krmení jsou ideální suchá vločková či granulovaná krmiva.
Bojovnice pestrá může žít ve větších akváriích i společně s dalšími samci, ale to pouze v případě, že je akvárium dostatečně velké a s potřebným množstvím úkrytů, protože samci napadají samce, když hájí své teritorium. Také nutí samice ke tření, což může někdy skončit i smrtí samice. Úkryty jsou proto vždy velmi důležité. Je-li více samic na jednoho samce, jeho agresivita se rozloží mezi všechny samice. Bojovnici můžete obvykle chovat i s jinými rybkami, je-li nádrž větší. Bude vůči nim projevovat sice teritoriální chování, ale pokud rybek budete mít dost, agrese se rozloží a ji časem omrzí rybky pronásledovat.
