Jatečné tělo zvířete lze rozdělit na tři části: masité, tučné a méněcenné.
Do první skupiny, tedy masité části, patří pečeně, krkovice, kýta a plec. Ve skupině druhé jsou části jako hřbetní a ledvinový tuk a bok. A do poslední skupiny se řadí hlava, lalok, nožičky a kolínka.
Celková jatečná výtěžnost se liší věkem. Čím menší a tím pádem lehčí zvíře se porazí, tím menší celkovou výtěžnost má v porovnání s prasetem o několik desítek kilogramů těžším. Výtěžnost se u prasete v průměru drží kolem osmdesáti procent. U duroca je podíl hlavních masitých částí zhruba padesát čtyři procent, z toho dvaadvacet procent tvoří kýta. Výška hřbetního tuku není vysoká – cca okolo jednoho a tři čtvrtě centimetru.
Ve svém příspěvku ČÍM KRMIT STARÉHO PSA SE ŠPATNÝMI ZUBY A BOLESTÍ PŘI KOUSÁNÍ GRANULÍ A NEUBLÍŽIT MU ZMĚNOU JÍDELNÍČKU ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilda.
Namočte granule do vody na 5 minut před krmením. Granule změknou a půjdou dobře polykat. Čubince zůstane chuť, na kterou je zvyklá a to je ve stáří důležité.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka.
Plemeno duroc vzniklo v USA. Vyšlechtěno bylo z původních červených prasat křížením s červenými guinejskými, španělskými a portugalskými prasaty. Poprvé se narodilo v roce 1860, a to v New Yorku. V roce 1882 byl tento druh zapsán do plemenné knihy.
Praseduroc má lepší parametry v reprodukci než ostatní otcovská plemena prasat. Vyznačuje se dobrou růstovou schopností a tvorbou svaloviny. U tohoto plemene je možno vykrmovat zvířata do vyšších porážkových hmotností, aniž by došlo k výraznějšímu zhoršení kvality masa (zejména protučnění). Plemeno je velkého tělesného rámce, klidného temperamentu, červenorezavého zbarvení. Výška v kohoutku je kolem osmdesáti pěti centimetrů a hmotnost okolo tři sta padesáti kilogramů.
Duroc je plemeno charakteristické svou odolností vůči stresu a infekcím. Uši jsou poloklopené, kýta a plec jsou dobře osvaleny. Záď zvířat je sražená. U kanců, ke kterým se nepřistupovalo nejlépe, se může projevit agresivita. Prevence je ale jednoduchá – správný přístup.
V podstatě se jedná o masný užitkový typ, který se dále vyznačuje těmito tvarovými vlastnostmi: Hlava je lehká, krátká, s výrazně pigmentovanou sliznicí rypáku. Krk je delší, dobře navazující na hrudník, který je středně dlouhý s mírně klenutými žebry. Hřbet je delší, klenutý, dostatečně široký, dobře osvalený. Záď je plynule navazující, sražená. Plec je dostatečně osvalená, pevně přitažená. Kýta je rovněž dobře osvalená. Končetiny jsou vyšší, suché, pevné, pigmentace spárků sytě černá.
Prase má strmější postoj, a to zvláště u zadních končetin. Kůže je pevná, zbarvení od žluté až po tmavě hnědou, štětiny jsou husté, tvrdé, občas kučeravé. Výrazným plemenným znakem tohoto prasete je jeho zbarvení. Je červené či rezavé spolu se širokou škálou jiných odstínů.
Výhodou je velmi dobrá konverze živin a denní přírůstek. Průměrný denní přírůstek se u tohoto plemene pohybuje kolem 900 gramů. Na 1 kilogram přírůstku se uvádí spotřeba krmiva 2,7 kilogramu. Kvalita masa je velmi dobrá.
Navzdory výrokům typu „ty seš ale prase“ je prase velmi čistotným hospodářským zvířetem. Vyměšuje mimo místo, kde spí, i mimo místo, kde žere. Zpravidla kálí po obvodu kotce, zejména tam, kde není pevná zeď. Souvisí to s vymezováním teritoria a pro chovatele je toto přirozené prasečí chování výhodou – při krmení shrábne výměšky na lopatu a chlívek stačí kydat dle potřeby, zpravidla jednou za týden až dva. Ve výkalech se prase válí, jen když je horko. Nemá totiž potní žlázy a v létě se přehřívá. V přírodě se válí v bahně, v kališti, a po uschnutí krusty na těle si ji odrbává o stromy. Zbavuje se tak staré kůže, komárů či případných kožních parazitů. Domácímu praseti uděláme dobře sprchou, přikrytím namočenou plachtou a drbáním – úplně nejlépe ocelovým kartáčem. A nebojíme se přitlačit.
Ve svém příspěvku ČÍM KRMIT STERILNÍ BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana holanová.
Dobrý den,prosím mám dotaz.Čím mám krmit sterilní border kolii?Před kastrací a po kastraci jsem jí dávala "Brit premium nature adult M".Asi 3 měsíce(spravila se).Tak jsem jí začala dávat"Brit Nature light".Docela se dost zhubla.Mám ji na zimu pořídit jiné krmivo než light?Celoročně je venku v boudě.Děkuji za odpovědi.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku JAKÝ VLIV MÁ KUKUŘICE NA VÝKRM KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ČMEJLA Miloš.
Může se králík krmit kukuřicí nebo ne. Jaký to má vliv na jeho zdraví?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Kukuřice je pro králíka dobrým zdrojem sacharidů, podobně jako obilí. Králík si poradí jak s celým klasem, tak i s vyloupanými semínky nebo s kukuřičným šrotem. Králík může kukuřici konzumovat v kterékoli její vegetační fázi. Kukuřice by měla být ale jen jednou z několika dalších složek stravy králíka. V králičím jídelníčku společně s kukuřicí by měla být zastoupena kořenová zelenina nebo krmná řepa, seno nebo čerstvá tráva a tvrdý chléb.
Arašídy jsou jednou z věcí, kterou byste neměli krmit, protože mají vysoký obsah kalorií a změny v potravinách ve velkém množství mohou narušit rovnováhu střevní flóry. Nicméně ani jeden arašíd nebo dva omylem je nezabije, jen se snažte, aby to nebyla běžná věc a budou naprosto v pořádku.
Veterinární lékař může dát následující doporučení:
Zajistit zvířeti dostatek čerstvé pitné vody, aby se předešlo jeho dehydrataci.
Krmit zvíře speciálním, vysoce stravitelným krmivem pro domácí zvířata (lze zakoupit u veterinárního lékaře). To zamezí dráždění žaludku.
Následně pozvolna převést zvíře na běžné krmení s tím, že se postupně bude snižovat procentuální zastoupení diety v prospěch „normálního“ krmení, a to během tří až pěti dnů (nebo na základě pokynů veterinárního lékaře).
Pokud po převedení na běžné krmivo začne zvíře opět zvracet, je třeba bezodkladně kontaktovat veterinárního lékaře.
Terapeutický přístup je většinou kombinací léčivých přípravků a výživy. Nutriční přístup k onemocnění je jiný. Je proto důležité vše konzultovat s veterinárním lékařem a společně pracovat na kvalitě života psa.
Nejsou! Naši kočičí přátelé jsou striktní masožravci, a tak jejich živinové nároky jsou jiné – více bílkovin, méně sacharidů než bývá obsaženo v psích granulích. Rozhodně tedy není vhodné dlouhodobě krmit kočku psím krmivem a naopak. Samozřejmě pokud si náhodně ochutnají z misky toho druhého, nic se nestane.
V naší poradně s názvem BIOMEC - INJEKČNÍ ANTIPARAZITIKUM S OBSAHEM IVERMEKTINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing Jozef Buran.
Múžem si u Vás objedna)t biomec. Ďakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
BIOMEC 10 mg/ml je injekční roztok, antiparazitikum s obsahem ivermektinu pro cílové druhy zvířat: ovce, prase a skot. K dostání je pouze na veterinární předpis a nelze ho objednat přes internet.
Prvním znakem jsou pevné tmavé výkaly odpovídajícího množství. Tím se částečně ujistíme, že krmení je dobře stravitelné. Po delší době (6–8 týdnů) se projeví další viditelné účinky správného výběru, jako je lesklá srst, dobrý stav kůže bez lupů a psychická pohoda zvířete. Pes je živý a plný energie a vypadá prostě dobře.
Čím krmit (vhodné granule)? Pro krmení štěňat francouzských buldočků platí stejná pravidla jako pro ostatní plemena. Minimálně první měsíc po odchodu od původního chovatele je vhodné krmit štěně buldočka krmivem stejným jako to, kterým bylo krmeno dosud, aby nebyl přechodem na novou značku krmení dále stupňován stres, kterému je každé štěně v této situaci vystaveno. Většině psů vyhovují dobré značky suché granulované směsi, které obsahují vyvážené živiny pro každou životní etapu psa. Francouzský buldoček není výjimkou, i když může mít poněkud citlivější zažívání. Doporučit lze vhodné produkty značky PRO PAC, které jsou nabízeny ve škále od granulí pro štěňata, juniory, dospělé jedince i seniory, přes výživné granule pro gravidní a kojící feny až po granule bez tuku pro redukční dietu. Francouzští buldočci špatně reagují zejména na chemické konzervační prostředky a někteří také na bílkoviny obsažené v hovězím mase. Není to pravidlem, ale tyto látky mohou způsobovat citlivějším jedincům kožní problémy, alergie a průjem. Lze proto podávat granule z jehněčího nebo krůtího masa, které obsahují namísto klasických konzervačních prostředků vitamín E, působící jako přírodní konzervant. Francouzský buldoček by neměl mít ve stravě vyšší obsah bílkovin, protože ty mohou u některých psů vyvolávat hyperaktivitu.
K dostání je samostatně prodejná chemie na úpravu vody pro bojovnice a krmivo jak vločkové, tak i v granulované podobě. Více se však doporučuje granulované, jelikož u vločkového krmiva se hůře odhadne dávka a nespotřebované krmivo v akváriu zbytečně kazí vodu. Krmit lze i mraženým krmivem, například takzvanými patentkami, což jsou larvy pakomárů. Ty se ovšem prodávají ve formě malých mražených kostiček a jedna rybička určitě nespotřebuje za den kostičku celou, takže je třeba kousek odštípnout, nebo kostku rozmrazit celou a zbytek zkrmit případně jiným rybám, pokud máte i klasické akvárium.
Péče o tuto rybku je skutečně nenáročná. Stačí jí přibližně jednou týdně vyměnit vodu a proprat písek. Nová voda by měla být 24 hodin odstátá. Krmit je dobré každý den, ale pouze tak, aby krmivo nepadalo na dno.
Chcete-li, aby samec měl krásné, pevné a silné ploutve, je vhodné mu občas k akváriu dát zrcadlo tak, aby se v něm viděl. Samec si myslí, že je to jeho sok, a proto se na něj čepýří a tím si zpevňuje ploutve. Je to krásná podívaná, ale nikdy mu tam to zrcadlo nenechávejte příliš dlouho, mohl by se úplně vysílit.
Srnčí zvěř se řadí ke spárkaté zvěři (spárky = pazneht těchto zvířat). Kromě srnce obecného se ke spárkaté zvěři řadí také jelen lesní, daněk evropský, jelen sika, jelen běloocasý, los evropský, muflon, kamzík horský, koza bezoárová, a dokonce i prase divoké. Většina těchto zvířat je v České republice lovená pro jejich zvěřinu a případně kůži. Konzumaci jejich masa ale mohou ohrozit nemoci spárkaté zvěře. Mezi něž patří mor prasat (100 % úmrtnost nakaženého jedince), slintavka, sněť slezinná (přenosná na člověka), aktinomykóza (bakteriální onemocnění), motoličnost (motolice, nepřenosná na člověka), střevní červivost, plicní červivost, svalovčitost (černá zvěř), střečkovitost (svalovina se dá jíst po odstranění napadených částí), zevní cizopasníci (komáři, muchničky, atd.).
Asi tou nejlepší péčí je udržovat dobré podmínky chovu a čistotu. Při přesunu prasat kotec vyčistit a umýt. Po vyschnutí také vydezinfikovat. Podobný postup by se měl provést i při používání přípravků od veterináře, aby se tak zabránilo opětovnému nakažení. Během přesouvání by se měla i prasata zbavit možných parazitů.
Selata denně vypijí lehce nad půl kilogramu vody. Až se odstaví, toto číslo může dosáhnout až pěti kilogramů. Prasata ve výkrmu spotřebují kolem čtyř až devíti kilogramů. Ještě mladé prasnice a kanci spotřebují deset až patnáct kilogramů. A nakonec kanci deset až dvacet kilogramů a prasnice téměř o dvacet kilogramů více vody, tedy dvacet pět až čtyřicet.
Při sestavování krmných dávek se vychází z denní spotřeby všech stravitelných živin. U duroca se na jeden kilogram přírůstku spotřebuje kolem 2,7 kg krmiva.
Krmivo je možné rozdělit na dvě základní skupiny, a to sacharidové a bílkovinné. Mezi vhodná sacharidová krmiva se řadí ječmen, oves, kukuřice, krmná pšenice. Dále tu má své místo krmná a cukrová řepa, brambory a sušené cukrovarské řízky. Krmivo s obsahem bílkovin lze dále rozdělit na živočišné a rostlinné. Živočišné bílkoviny pocházejí z rybí, masové, masokostní i krevní moučky. Do této skupiny dále patří syrovátka spolu s odstředěným mlékem. Ve druhé podskupině se vyskytuje šrot, krmný hrách, koňský bob, krmné kvasnice a pšeničné otruby spolu s obilnými klíčky.
Protože jsou prasata přímo závislá na příjmu aminokyselin, měla by se denní dávka skládat alespoň z dvaceti procent z bílkovinných krmiv s vysokým obsahem dusíkatých látek. Také je potřeba zajistit příjem vitamínu A a B. Vláknina pak v denním příjmu tvoří zajímavou složku – je limitována a slouží k vylepšení celkové stravitelnosti krmiva.
První říje se u duroca vyskytuje zhruba v šesti měsících. Nejvhodnějším věkem pro první zapouštění je zhruba sedm a půl měsíce. Březost trvá asi sto patnáct dnů. Prasnice si udělá zásoby pro období kojení. Tři dny před předpokládaným porodem se snižuje dávka krmiva. Den před porodem a samotným prasením se nekrmí, pouze napájí teplými nápoji. Pak se tři dny po porodu podává krmivo, které je schopna prasnice přijmout, tedy asi 2,4 kg. Od těchto dnů se dávka zvýší, a to tak, že se základní dávka navýší o 350 g za každé sající sele.
Práce chovatele spočívá v dezinfekci vemen a vnějších pohlavních orgánů. Čerstvě narozená selata je nutné otřít buď slámou, nebo osuškou, vytřít nosní a ústní dutinu. Je také potřeba odstranit pupeční šňůru a zbytek po šňůře vydezinfikovat. Pak se selátka uloží do odděleného prostoru v kotci na vyhřívanou palandu či do slámou vystlané bedýnky. Po ukončení prasení se přiloží ke strukům. Je vhodné, aby se první dny dávala bokem a zabránilo se tak jejich zalehnutí. Prasení trvá dvě až osm hodin, někdy ještě více. Lůžko z dělohy odejde celé po jedné až dvou hodinách po oprasení.
Po porodu je matka asi o dvacet kilogramů lehčí (samotný vrh tvoří tři čtvrtiny tohoto čísla, zbytek jsou plodové tekutiny, lůžko a ostatní), avšak i přesto je o třicet až padesát kilogramů těžší než normálně právě kvůli zásobám pro kojení.
Čerstvě narozené sele váží sotva 1,5 kg. Avšak duroc roste docela rychle, kolem 900 g za den. To znamená, že ve věku tří týdnů zvýší skoro třináctkrát svoji váhu. Denní přírůstky se postupně snižují.
Teplota ve stájích by se měla udržovat kolem dvaceti stupňů. Malá selata ovšem vyžadují teplotu kolem třiceti stupňů. Toto poměrně vysoké číslo se sníží na dvaadvacet stupňů, až selata dosáhnou věku tří až čtyř týdnů. Relativní vlhkost by se měla pohybovat okolo šedesáti procent. Průvan selatům nesvědčí, vyžaduje se malá rychlost proudícího vzduchu.
Selata se dají chovat buď v kotcích s podestýlkou, nebo v kotcích s kalištěm. Asi nejvhodnějším způsobem, aby selata nebyla zatěžována přílišným stresem, je odchov v „porodně“. Velikost kotců pro odstavená selata se pohybuje kolem půlky jednoho čtverečního metru. Půdorys kotce, ve kterém tráví čas kojící prasnice, by se měla pohybovat okolo čtyř metrů čtverečných. Když se jí dopřává volný pohyb, číslo je ještě o dva metry čtvereční větší. Kanec se pohybuje v individuálním kotci o velikosti zhruba šest metrů čtverečných. Pokud se zde budou zapouštět i prasnice, kotec je ještě o dva metry větší. Výše uvedené rozměry jsou uvedeny pro jedno zvíře.
Kotec by měl být rozdělen na vlhkou a suchou část. Vlhká část slouží ke kálení, druhá k odpočinku. Plocha k odpočinku by měla být dostatečně velká, aby mohla prasata společně odpočívat.
Doporučuje se i udělat kotec s podestýlkou. Sláma zvyšuje pohodlí, slouží jako izolace a částečně také jako krmivo. Navíc se zde prasata rychleji zabydlí a je možnost dalšího využití exkrementů. Nevýhodou tohoto řešení je však větší práce při odstraňování hnoje a dodávání podestýlky čisté. Navíc musí být tyto prostory o něco větší v porovnání s kotci bez přistýlky.
Vykrmované prase lze chovat volně v ohradě, ale zde by prase pomalu přibývalo a svalovina by byla tužší. Ohrada musí být pevná s přístřeškem, ve kterém nesmí chybět sláma. I venkovní výběh se musí pravidelně čistit od exkrementů.
Francouzský buldoček mívá v létě problémy s dýcháním, proto mu vyhovují spíše krátké procházky stínem. Také slzí, sípe a často i chrápe. Francouzské buldočky občas může potrápit alergie a částečně dědičná dysplazie kyčlí a plísňové onemocnění kůže. Kvůli typickému výrazu ve tváři a krátkému čumáku se občas vyskytuje brachycephalický syndrom, který způsobuje problémy se zablokováním dýchacích cest. U plemene se občas objevuje malformace obratlů nebo se rodí štěňata s rozštěpem patra. Nemoci spojené s obezitou se u tohoto plemene vyskytují hojně, převážně pak choroby kloubů a páteře.
Mezi kvalitní krmiva se řadí například krmiva s takzvanou holistickou recepturou, obsahují totiž mnoho surovin, které jsou přírodní a zahrnují prospěšné nutriční látky. Holistické krmení je způsob výživy přírodní cestou, bez chemických dochucovadel, konzervantů, soli, sóji a jiných produktů nevhodných pro organismus psa, jako je pšenice a kukuřice (viz výše).
Různorodost čerstvých surovin je klíčem ke zdravému krmivu, proto se vyrábí z několika druhů čerstvých proteinů. Tento způsob krmení se doporučuje i pejskům s atopií a potravní alergií. V kombinaci s omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami působí velmi blahodárně.
Francouzský buldoček je družný, veselý, hravý, sportovní, bystrý. Obzvlášť milý je ve styku se svými majiteli a s dětmi. Je to ale velký jedlík, který má sklony k obezitě. Proto je péče zaměřena rovněž na úpravu a množství stravy. Snažte se zajistit tomuto psímu plemenu, které je vhodné i do městských bytů, hodně pohybu. U francouzského buldočka je nutné přihlédnout k množství jeho fyzické aktivity a dispozicím k tloustnutí – řešením může být krmivo řady light. Pro psy pokročilého věku se prodává krmivo pro seniory, které obsahuje upravený poměr živin s ohledem na zpomalený metabolismus starého psa. Pes se dožívá obvykle vysokého věku (nad 13 let).
Onemocnění bylo poprvé popsáno v Maďarsku v roce 1902 profesorem Aujeszkym, od té doby je nemoc prokázána celosvětově. Původcem je herpesvirus suis, jehož jediným rezervoárem je prase divoké i domácí. Příznaky se u prasat projevují různě – selátka trpí na neurologické potíže s vysokou úmrtností, u dospělých a starších zvířat nebývají příznaky příliš zjevné, infekci přežívají a stávají se zdrojem infekce.
V chovech domácích prasat se v ČR Aujeszkyho choroba nevyskytuje a na jatkách jsou prasata na tuto nemoc vyšetřována. Česká republika je od roku 1988 „zemí prostou“ této nákazy. Oproti tomu u divočáků byly zjištěny protilátky proti této nemoci u cca. 30% z celkového počtu zvířat na našem území. Znamená to, že třetina divokých prasat se během svého života s onemocněním setkala. Ne všechna z nich ale virus aktivně vylučují.
K onemocnění jsou vnímaví psi, skot, ovce, kozy, králíci, kočky i volně žijící zvířata, člověku riziko nehrozí. Přenos viru se uskutečňuje kontaktem s nemocným zvířetem (slinami, krví) či pozřením syrového prasečího masa a vnitřností.
Zákon v České republice neudává žádnou očkovací povinnost. Ovšem doporučuje se dvakrát ročně očkovat proti července prasat. Odčervení by mělo být provedeno alespoň jednou ročně.
Onemocnění prasat je celá řada. Velkou roli hraje hygiena chovu, zootechnické podmínky, stres a výživa.
Červenka – původcem je bakterie Erysipelotrix rhusiopathiae. Vyskytuje se i u zdravých prasat, která onemocní při oslabení. Zdrojem nemoci jsou nakažená zvířata, hlodavci i předměty. Výskyt je nejčastější v létě. Typickým příznakem jsou tmavočervené kopřivkové skvrny. U chronické formy dochází ke změnám na srdci, kloubech a kůži. Při bílé formě ke zčervenání kůže nedojde. Léčí se antibiotiky nebo sérem, prevencí je očkování a dezinfekce.
Edémová choroba prasat – jde o nakažlivé onemocnění selat po odstavu. Projevuje se otoky hlavy, krku, víček, otoky stěn vnitřních orgánů, pohybovými poruchami, průjmem, obrnou svalů. Původem jsou hemolytické kmeny bakterie Escherichia coli. K propuknutí přispívají změny a stresy. Úhyn nastává do několika dní. Léčba probíhá pomocí hladovky, hyperimunního séra, antibiotik a sulfonamidů.
Mor prasat – u nás se příliš nevyskytuje. Jde o velmi infekční onemocnění virového původu, které se projevuje krvácením v trávicím a dýchacím aparátu. Šíří se přímo nakaženými prasaty, nebo nepřímo předměty a prostředím. K příznakům patří horečka, kašel, průjem s krví, krváceniny na kůži, zánět spojivek, výtok z nosu. Dochází k úhynu nebo přechodu do chronické formy.
Chřipka prasat – onemocnění způsobené viry a mykoplazmou, postihuje mladší kategorie prasat a vyvolávacím faktorem je i stres. Mezi příznaky patří vysoká teplota, výtok z očí a nosu, kašel, namáhavé a zrychlené dýchání. Selata, která přežijí, bývají oslabená a přenašeči. Chřipka může způsobit i narození mrtvých selat a poruchy plodnosti. Léčba probíhá antibiotiky.
Sípavka – chronické bakteriální onemocnění, které způsobuje deformaci kostí rypáku. Postihuje zejména mladší zvířata, u starších se příznaky neprojeví, ale vylučují zárodky. Projevuje se krvácením z nosu a výtokem z nosu, ztíženým dýcháním. Později postihuje i horní čelist a obličejové kosti. Léčba se neprovádí. Řešením je vyřazování postižených zvířat.
Dyzentérie prasat – bakteriální onemocnění projevující se silným průjmem a nekrózami ve střevě. Terapie probíhá antibiotiky a je nutná dezinfekce.
Enzootická pneumonie – onemocnění dýchacího aparátu způsobené mykoplazmou s přispěním špatných podmínek chovu. Typický je chronický kašel a nižší přírůstky. Terapie probíhá antibiotiky a zlepšením podmínek chovu.
Vnitřní parazité – stejně jako u ostatních druhů zvířat i u prasat se vyskytují vnitřní parazité. Může jít o škrkavky, plicní červy, tasemnice a další. Důležité je pravidelné odčervování.
Trichinelóza – svalovec stočený (Trichinella spiralis) je oblý červ, který se skrz střevo dostává krví a lymfou do orgánů a svalů. Ve svalech se larvy zapouzdří i na několik let. Výskyt je sporadický. Masem se může svalovcem nakazit i člověk, takže je nutné vyšetřovat vzorky svaloviny na tohoto parazita.
Svrab – vyskytuje se v chovech s nízkou úrovní hygieny. Vyvrtává v kůži prasete chodbičky, do kterých kladou samice vajíčka. Způsobuje svědění, na kůži jsou místa se strupy, přírůstky se snižují.
Syndrom MMA – onemocnění prasnic po porodu. Dochází k zánětu mléčné žlázy, dělohy a ke snížení produkce mléka. Příčinou bývá bakteriální infekce, přispívají i nesprávné podmínky ustájení a špatná výživa. Tímto onemocněním trpí také selata, která následně hynou. Terapií jsou především antibiotika a oxytocin ke zvýšení produkce mléka.
Anémie selat – anémie selat je způsobena nedostatkem železa, se kterým se selata rodí, a na které je mléko prasnic chudé. Prevencí je podání železa injekčně do svalů od 3. dne po narození a také přídavek vitamínů a minerálů do krmiva u starších selat.
Dobrý den, poraďte mi prosím kolikrát denně a jakou dávkou granulí mám krmit 4měsíčního pudla, má 1,5 kg, budou stačit jen ty granule?
Děkuji za odpověď Bártková
Dobrý den,prosím mám dotaz.Čím mám krmit sterilní border kolii?Před kastrací a po kastraci jsem jí dávala "Brit premium nature adult M".Asi 3 měsíce(spravila se).Tak jsem jí začala dávat"Brit Nature light".Docela se dost zhubla.Mám ji na zimu pořídit jiné krmivo než light?Celoročně je venku v boudě.Děkuji za odpovědi.
BIOMEC 10 mg/ml je injekční roztok, antiparazitikum s obsahem ivermektinu pro cílové druhy zvířat: ovce, prase a skot. K dostání je pouze na veterinární předpis a nelze ho objednat přes internet.
Namočte granule do vody na 5 minut před krmením. Granule změknou a půjdou dobře polykat. Čubince zůstane chuť, na kterou je zvyklá a to je ve stáří důležité.
Prosím o radu, znáte někdo krmivo měkké a kvalitní. Nebo recept na kašovitou stravu pro psa. Je jí už přes patnáct a nechci jí ublížit, má citlivý žaludek, naše zlato....
Dobry den,
prosím Vás, chcela by som sa opýtať, ako kŕmiť Pomeraniana. Syn má 2 mesačné šteniatko, psa. Aké krmivo mu treba dávať, v akých množstvách a koľko krát denne?
Ako často sa majú tieto psíky kúpať?
Betta bojovnice je krásná ryba. Vůbec není náročná. Je to divné, ale měla jsem 3 a každá mi vydržela 3 roky. Mám už jen jednoho. Je pravda, že už moc neplave a krmit ho musím v menší misce, aby vůbec něco sežral. Je to boj. A tak jsem si pořídila další 3. Pořídila jsem si je v stejný den a zatím je mám půl roku. Tak uvidíme, jak dlouho vydrží.
Vypadá to jako chronický zánět pokožky. Ten může byt zapříčiněn například alergií. Zkuste každý den mazat postižená místa kokosovým olejem, nechte vždy 2 hodiny působit a pak omyjte detským šamponem a vysušte. Zároveň změňte stravu, vyřaďte granule a začnete krmit masem z konzervy. Do měsíce by měly být vidět výsledky.
