CHEMOTERAPIE A SLUNCE a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Mastocytom neboli nádor ze žírných buněk je nejběžnější kožní zhoubný novotvar u psů.
Léčba
Metody, jimiž se zjišťuje a vyšetřuje pokročilost onemocnění, zahrnují klinické vyšetření, tenkojehelnou aspirační biopsii, biopsii a histopatologické vyšetření vzorku, rentgenologické a ultrazvukové vyšetření, magnetickou rezonanci a diagnostické chirurgické otevření dutiny břišní. Klinické vyšetření spočívá v pečlivém ohledání nádoru a především v kontrole celkového zdravotního stavu pacienta, včetně základního vyšetření krve. Tenkojehelná aspirační biopsie znamená odběr buněk z nádoru pomocí jehly a stříkačky. Získané buňky se nanesou na sklíčko, obarví se a zkušený cytolog je posoudí. Některé typy nádorů lze spolehlivě identifikovat cytologickou metodou a odhadnout i stupeň zhoubnosti. Biopsie a histopatologické vyšetření odebraného vzorku nádorové tkáně patří mezi základní diagnostické metody, neboť poskytují definitivní diagnózu a umožňují částečně posoudit schopnost nádoru tvořit metastáze.
V případě chirurgického řešení je vhodné u rizikových pacientů (kritéria jako u indikace kompletního stagingu) provedení radikální chirurgie. U pacientů bez rizikových faktorů je dostatečné provedení excize s 1–2 cm volných laterálních okrajů a jedné intaktní fascie do hloubky. Každý jednotlivý nádor je vhodné odeslat na histopatologické vyšetření. V případě excize mízní uzliny se doporučuje odeslat na histopatologii i mízní uzlinu. Chirurgické řešení je terapeutickým řešením volby u všech lokalizovaných primárních tumorů a nemělo by být nahrazováno jinou terapií.
Následná chemoterapie a podávání H2-blokátorů se doporučuje u pacientů s gradingem 2–3. Případně lze využít i radioterapii.
Jako chemoterapie se nejčastěji používá monoterapie vinblastinem, lomustinem či chlorambucilem nebo kombinace vinblastinu a lomustinu. Pro vhodnou indikaci a výběr chemoterapie je nutné kontaktovat veterinárního klinického onkologa. Chemoterapie nenahrazuje primární chirurgické řešení pro eliminaci operabilního tumoru. Chemoterapie by neměla být rovněž používána jako alternativa za radioterapii pro zvýšení lokální kontroly mastocytu v případech, kdy další chirurgie není možná. Pacienty na chemoterapii je vhodné monitorovat z hlediska potenciálních nežádoucích účinků (hematologie a biochemie před každou aplikací plus hematologie 7–10 dní po první aplikaci cytostatika). Efektivita paliativní chemoterapie se posuzuje po 2. až 3. aplikaci, respektive po 6 až 8 týdnech od zahájení chemoterapie. Posuzují se morfologická kritéria (vzhled a velikost tumoru či metastází) a klinický stav pacienta (kvalita života, ústup paraneoplastického syndromu).
V naší poradně s názvem ÚČINNOST A JAK JE FIN. NÁROČNÁ LÉČBA CHEMOTERAPII U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den, bylo zjištěno nádorové onemocnění v játrách mého 10letého Briťáčka, chtěla bych se zeptat,jak je účinná-úspěšná a zároveň finančně náročná případná léčba chemotetapii. Děkuji za Vaši odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všechny odpovědi, které chcete znát jsou velmi individuální a záleží na rozsahu nádorového onemocnění. Co se týče finanční náročnosti, tak počítejte s tím, že jedna aplikace chemoterapie stojí 1200 až 1700 Kč. Aplikace se provádí vpichem do žíly a provádí se v týdenních až třítýdenních intervalech několik měsíců. Cena tak může vyšplhat i přes 30 tisíc. Pokud máte kocourka pojištěného, tak tuto léčbu zaplatí pojišťovna. Doporučuji vyhledat veterinární kliniku, která má ve svém portfoliu onkologii a tam je požádat o konzultaci a dohled nad léčbou. Samotné aplikace cehmoterapie pak může provést váš lokální veterinář, abyste nemusela jezdit každý týden na injekci Bůh ví kam.
Procházka lesem při východu slunce bývá myslivci považována za jednu z nejkrásnějších denních chvil. Bývá pro ně potěšením pozorovat probouzející se les. Přestože spousta zvěře je aktivní hlavně v noci, i při východu slunce má pro myslivce význam vydat se na lov. Kolem doby východu slunce totiž srnčí a jelení zvěř vytahuje na pastvu, což je pro myslivce vhodná příležitost, jak k jejímu pozorování, tak i případnému odstřelu. V této době je také možné lovit i pernatou zvěř.
Zde uvádíme aktuální časy pro západy a východy slunce a o tom, jak dlouho bude vidět, kdy se stmívá a kdy vychází slunce. Slunce postupuje každý den svojí dráhou přes naší republiku, nejdříve ho přivítá Jablůnkov a Ostrava, pak Brno, Hradec Králové, Praha, Plzeň a nakonec přes Karlovy Vary dorazí až k Aši. Než tuto vzdálenost urazí, tak dochází k rozdílům mezi východem a západem v Ostravě a v Karlových Varech a tak přechod rozednívání nebo soumraku, od východu k západu může trvat přibližně 30 minut.
Dnes 11. 12. 2025 nad územím České republiky vychází slunce v Jablůnkově v 7:29 a rozbřesk skončí v 7:58 v Aši. Vycházející slunce naší republikou prosviští tryskovou rychlostí 1092 Km/h.
Vidět dnes bude 9 hodin a 26 minut. Rozednívat se začne již od 7:08 a vidět bude do večera 16:34, kdy se již zcela setmí.
Slunce dnes začne zapadat v 15:46 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 16:10.
Zítra započne východ slunce v Jablůnkově v 7:30 a v Aši skončí v 7:59. Zítřejší doba, po kterou bude vidět, bude trvat 9 hodin a 25 minut. Rozednívat se začne od 7:09 a vidět bude do večera 16:34. Zítra slunce začne zapadat v 15:46 na východě našeho území a soumrak se postupně dostane až k Aši, kde bude naposledy možné spatřit slunce v 16:10.
Za deset dní bude změna časů denního světla výraznější. Východ slunce započne v Jablůnkově v 7:36 a v 8:06 skončí v Aši. Délka doby viditelnosti bude za deset dní 9 hodin a 22 minut. Rozednívat se začne od 7:15 a vidět bude do večera 16:37. Slunce v tu dobu začne zapadat v 15:49 na východě našeho území a mizející slunce se postupně dostane až k Aši, kde ho bude naposledy možné spatřit v 16:12.
U psů se můžeme setkat s několika typy sarkomů: osteosarkom, fibrosarkom, chondrosarkom, hemangiosarkom, sarkom synoviálních buněk či postinjekční sarkom.
Osteosarkom – je nejčastější nádor u psů, vyskytuje se u 75 % psů s kostními nádory. Jedná se o zhoubný typ nádoru s tendencí k metastázám do měkkých tkání, především do plic. Psi jsou postiženi nejvíce od sedmi let věku. Řešením zhoubných kostních nádorů je obvykle amputace končetiny, případně chemoterapie (cisplatina, doxorubicin). Průměrná doba přežití u psů s osteosarkomem po amputaci končetiny je 4–5 měsíců, při současné chemoterapii až jeden rok.
Fibrosarkom – tvoří méně než 5 % kostních nádorů u psů. Metastazuje pomalu nebo vůbec a kompletní excize u málo invazivních nádorů může být léčebná.
Chondrosarkom – tvoří 5–10 % kostních nádorů, metastazuje pomalu a po amputaci má velmi dobrou prognózu.
Hemangiosarkom – tvoří méně než 5 % z diagnostikovaných nádorů kostí. Jedná se často o mnohočetný nádor zasahující i slezinu a srdce. Doba přežití po zjištění diagnózy není často více než 5 měsíců a vzhledem k postižení více orgánů je i po amputaci prognóza spíše špatná.
Sarkom synoviálních buněk – z kloubních nádorů je nejčastější právě tento, jedná se o pomalu rostoucí nádor prorůstající do měkkých tkání, který metastazuje do plic, mízních uzlin a kostí. Na kloubu se jeví jako tuhý nebo fluktuující útvar v kloubu. I po provedení amputace je prognóza nepříznivá.
Postinjekční sarkom – se nejčastěji vyskytuje jako reakce na vakcinaci proti vzteklině, také se může jednat o reakci na aluminiové adjuvans ve vakcíně, kortikoidové či penicilinové injekce. Tumory se mohou začít objevovat za 2–10 měsíců po vakcinaci. Postinjekční sarkomy se dělí na 3 typy, přičemž typ 1 je nejméně agresivní a typ 3 je nejvíce agresivní. Diagnostika spočívá v provedení cytologie či biopsie a histologickém potvrzení. Nejefektivnější léčbou postinjekčního sarkomu je jeho chirurgické odstranění minimálně 3 cm do hloubky a 3 cm do šířky. U nekompletně odstraněných nebo neresekovatelných útvarů je možnost využití radioterapie, chemoterapie a imunoterapie.
Všechna výše uvedená onemocnění mohou být provázena nechutenstvím, hubnutím, otokem končetiny, bolestivostí při palpaci (prohmatání), atrofií (úbytkem) svalů, kulháním a neurologickými deficity. Při postižení páteře mohou způsobit ochrnutí. Výrazným faktorem provázejícím toto onemocnění je bolest, kterou může způsobovat vlastní nádor, který svým invazivním prorůstáním do kostí způsobuje kompresi (utlačování) měkkých tkání, cév a nervů nebo i patologick
Pro diagnostiku onkologických onemocnění bude veterinář většinou vyžadovat i kompletní vyšetření krve, sonografické vyšetření břicha a rentgenové snímky hrudníku a břicha. Sofistikované a velmi přesné (ale stále taky poměrně drahé a pouze na větších klinikách dostupné) jsou diagnostické metody jako počítačová tomografie CT nebo magnetická rezonance (MRI). V humánní medicíně se u některých typů nádorů sledují i takzvané onkomarkery. Ve „veterině“ existuje možnost stanovení onkomarkerů z krve také, ale není možné stanovit tak závažnou diagnózu jen na podkladě tohoto vyšetření. Navíc onkomarkery jsou zvýšené jen u některých typů nádorů a ve veterinární léčbě není ještě tolik zkušeností s interpretací výsledků.
Chemoterapie je pro úspěšnou léčbu některých onkologických onemocnění nezbytná. Chemoterapeutika bývají velmi silné léky (dalo by se říci jedy), jejichž podání a vedení léčby je vhodné svěřit do rukou zkušených a specializovaných veterinárních lékařů.
Ozáření se často používá jako následná léčba po chirurgickém odstranění nádoru. Ozařování se provádí pod dohledem veterinárního onkologa a je pro některé typy nádorů nejlepší možnou léčbou, cílenější a šetrnější než chemoterapie.
Etickou otázkou zůstává, zda geriatrického psa (jako nejčastějšího onkologického pacienta) s dalšími možnými zdravotními neduhy nechávat podstupovat náročnou chemoterapii. Je potřeba vědět, že i veterinární medicína má sice v onkologii mnoho možností léčby, ale také své limity. Každý majitel nemocného psa má nárok na konzultace stavu svého psího kamaráda s více veterináři. Konečné, nelehké rozhodnutí, zda (tam, kde to je možné) podstoupit léčbu nebo volit eutanazii, či dožití v případě, kdy je pes ještě bez bolestí s přijatelnou kvalitou života, je vždy na majiteli samotném.
pinčové, knírači, dogovitá plemena typu mastifa, plemena molosoidní a švýcarští salašničtí psi
teriéři
jezevčíci
špicové a tzv. primitivní plemena
honiči barváři
ohaři – stavěcí psi
slídiči a retrívři
plemena společenská
chrti
Lovecká kynologie dělí lovecká plemena na ohaře, slídiče, honiče, barváře a norníky a případně přinašeče. Každý lovecký pes využívající se k tomuto účelu musí projít zkouškami, které vycházejí ze zkoušek pro jednotlivá plemena (jiné zkoušky mají chrti a jezevčíci například). Některá plemena uvedená v tomto soupisu se již příliš jako lovečtí psi nevyužívají, ale i tak v nich mohou zůstávat lovecké instinkty.
