Zarudlé oko je příznakem zánětu nebo infekce. Můžete se s ním setkat u nemocí spojivek, víček, rohovky, bělimy, při zánětu vnitřních struktur očí, u zeleného zákalu a podobně. Zarudnout může jak jedno oko, tak obě, záleží na příčině vyvolávající zarudnutí.
Existují různé faktory, které mohou přispět ke vzniku červených očí kočky, jako je zánět očního víčka, rohovky, skléry, spojivky, řasnatého tělesa a duhovky.
Další příčiny mohou zahrnovat:
Nejčastějším projevem červených očí u koček je zarudnutí a zánět postihující jedno nebo obě oči.
Zdroj: článek Červené žilky v oku kočky
V naší poradně s názvem ZÁNĚT SPOJIVEK U KOČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dave.
Dobrý den, je něco pravdy na tom, že by mast ophthalmo framykoin mohla být příčinou ucpání slzného kanálku? Náš kocour má zánět spojivek na jednom oku. Jsou mu 3 roky. Nikdy nebyl nemocný. Oči měl do teď zdravé. Dávala jsem mu ophthalmo framykoin a oko se mu dobře hojilo. Pro jistotu jsme šli po cca 2 dnech k lékaři (na kontrolu po víkendu). Ten potvrdil zánět spojivek a změnil mast na kapky Floxal a zánět spojivek se od té doby nelepší. Je nějaký důvod, proč nedávat mast ophtalmo framykoin? Podle lékaře, kterého jsme navštívili, může mast způsobit ucpání slzného kanálku.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ophthalmo framykoin se běžně používá i ve veterinární praxi pro kočky. Působí proti infekcí předních částí oka způsobených například bakteriálními záněty spojivky, rohovky, okraje víčka a slzného váčku, ječného zrna, vředy rohovky. Má podobné účinky jako Floxal. Pokud se stav po Floxalu nelepší, musíte o tom informovat veterináře, aby změnil léčbu. Nejspíše bude nutné udělat stěr z oka a nechat v laboratoři vyšetřit přesnou příčinu a k tomu i vhodnou léčbu.
Zdroj: příběh Zánět spojivek u kočky
Hemangiomy vznikají u psů na kterékoliv části těla. Jedná se o vrozené nezhoubné nádory, i když nemusí být patrné hned po narození a klinicky se projevují až několik dnů po porodu. Stále se neví, co je vlastně příčinou jejich vzniku. Zpravidla se nejedná o nebezpečné nádory, ale je třeba jim věnovat pozornost a sledovat je.
Hemangiom vzniká atypickým propojením cév a následným zmnožením cévní pleteně. Dělí se do tří skupin, a to na kapilární, kavernózní a arteriovenózní.
Kapilární hemangiom se nejčastěji objevuje na kůži, je to malá červená skvrnka těsně v podkoží. Na první pohled vypadá jako malé jahodové znaménko. Obvykle nepředstavuje žádný problém.
Hemangiom kavernózní se vyskytuje na kůži, ale může se objevit i na vnitřních orgánech. Tento typ vypadá jako nafialovělý uzlík. Spontánně mizí do šesti let. Může se vyskytovat i v oku nebo hrtanu.
Arteriovenózní hemangiom vypadá jako rozšířená prasklá žilka shlukující se k dalším stejným kapilárám a postupně se spojující do rozšířených žil. Také tento hemangiom není nebezpečný.
Hemangiomy mohou být nebezpečné zvláště tehdy, pokud jsou příliš rozsáhlé, a také v případě, že jsou lokalizovány na krku, kdy může dojít k útlaku cév, nebo na očních víčkách – zde může dojít k omezení visu. Rizikovou oblastí, kde hrozí poranění a následná infekce, je i oblast genitálu. V každém případě by se mělo dbát na to, aby si pes hemangiom neporanil, protože potom kvůli zmnožení cév hrozí intenzivní krvácení.
Zdroj: článek Hemangiom u psa
Ve svém příspěvku BETA BOJOVNICE NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Gregorová.
dobrý den chtěla jsem se zeptat co mám dělat moje betta pestrá je sameček a už 3 den je letargický a furt leží v jednom rohu a je v tom rohu skroucený a hlavu strká nahoru navíc ztrácí modrou barvu z šupinek a místo ní má šedobílou co mám dělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Drahuše.
Mám samečka Betty od ledna včera se mu na jednom oku udělala bílá vypouklá skvrna jako krupička jinak je čilí občas se skovává ale to je normální prosím o radu
Zdroj: příběh Beta bojovnice nemoci
Hnis v očích může mít kočka z mnoha důvodů: zánět spojivek, poranění rohovky, výhřez třetího víčka, glaukom, slzení očí.
O zahnisané oči koček se musí pečovat, v počáteční fázi stačí oko vymývat převařenou vodou nebo odvarem z heřmánku. Použít můžete také dezinfekci určenou pro lidi (Opthalmoseptonex). Pokud nenastane do dvou dnů zlepšení nebo se stav naopak zhoršuje, musíte zajít k veterináři, neboť bude pravděpodobně nutná razantnější léčba.
Nenechte zvíře, aby si oko škrábalo. Pokud to dělá, musíte ihned nasadit ochranný límec.
Nepoužívejte bez konzultace s veterinárním lékařem žádné oční léky, které zabraly u vás a našli jste je v nočním šuplíku. V případě vašeho zvířete opravdu nemusí být vhodné.
Pozor na zánět rohovky! Vidíte-li, že se oko náhle stává neprůhledné, musíte okamžitě do ordinace, neboť hrozí trvalé poškození zraku. Rozhodují hodiny. Zarudlé oko může také signalizovat oční zákal. Pokud je zvíře podrážděné, schovává se a oko je na dotyk bolestivé, je namístě ho odvézt co možná nejdříve k veterináři.
Zánět spojivek patří k nejčastějším onemocněním oka kočky. Choroba může postihnout jedno, nebo i obě oči. Vzniká nejčastěji vnějším drážděním průvanem, smítkem v oku, čpícími látkami nebo působením alergenu (prach, pyl, cigaretový kouř). Zánět spojivek může mít souvislost také s jiným onemocněním, například s infektem dýchací soustavy.
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím, otokem a slzením oka. Tímto onemocněním trpí většinou koťata nebo kočky se sníženou imunitou. Pokud se příznaky do dvou dnů samy nezmírní, navštivte veterináře. Ten zahájí cílenou léčbu antibiotickými mastmi nebo kapkami. Nikdy kočce nepodávejte masti nebo kapky určené pro lidi!
K poranění rohovky dochází nejčastěji při kocouřích rvačkách. Za normálních okolností se rána rychle zahojí sama. Někdy mohou nastat komplikace a do rány se dostane zánět. Zánět rohovky se projevuje jako bílá až šedá plocha viditelná na povrchu oka (zákal). V takovém případě nevyčkávejte a co nejdříve navštivte veterináře! Zánět by mohl nenávratně poškodit rohovku a kočka by mohla oslepnout.
Rvačkám kocourů lze předcházet. Nejlepší je nechat kocoura vykastrovat, zklidní se a nebude cizí kocoury napadat.
Třetí víčko (mžurka) se nachází v koutku oka a není normálně vidět. Objevuje se však, když zakrývá poraněné oko. Pokud je třetí víčko vidět u obou očí, může to znamenat, že je kočka celkově velmi vyčerpaná nebo trpí vážnější infekční chorobu, infektem dýchací soustavy. Pokud je mžurka viditelná i po dvou dnech, navštivte veterináře! U tohoto onemocnění se také v oku vzácně tvoří hnis.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hnis v očích u zvířat
Ve svém příspěvku BRADAVICE V OKU U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Vrablova.
Dobrý den pejsek má bílou tečku v dolní oblasti oka. Veterinář radí vypálit že se jedná o bradavičku. Může se i odstranit bez narkózy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirka.
Pouzijte zdravy rozum: Vas pes na povel nehne ani brvou pri tom az mu budou rezat cast vickoveho okraje a sit jehlou? Jak to chcete vysvetlit tomu psu? Myslim, ze si odpovite sama :-;
Zdroj: příběh Bradavice v oku u psa
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušního boltce. Ušní boltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušního boltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušního boltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hematom u psa
Prevencí vzniku hematomu je opatrnost a předcházení možným úrazům.
První pomocí při vzniku othematomu je přiložení chladivého obkladu a fixace boltce pevně přiloženým obvazem. Nejjednodušším řešením je přitažení boltce pevně k lebce, obvaz však musí být řešen tak, aby neškrtil a nebránil v dýchání. Pokud nejsou tato opatření účinná, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře. Je nutno podtrhnout, že k samovolnému vstřebávání obsahu krevního výronu nedojde a jediným důsledkem vyčkávání jsou srůsty mezi kůží a chrupavkou, spojené s neodstranitelným zkrabacením ušního boltce. Rovněž tak neúčinné je amatérské napíchnutí nebo naříznutí ucha, neboť hematom se rychle obnoví (může dojít k zahnisání a vzniku abscesu). Operativně se othematom řeší v celkové narkóze různými technikami, jejichž společným principem je odstranění obsahu a fixace ušního boltce prošitím nebo stisknutím různými materiály. Některé tyto metody mohou pro majitele psa působit až kuriózně (vložení ucha mezi dvě plastikové tabulky), je však třeba zdůraznit, že jde o techniky účinné a prověřené, k nimž může mít naprostou důvěru. Veterinární lékař určí dobu fixace a další ošetřování. Vzhledem k cíli, tvarově nezměněnému a zdravému uchu, je dobře tyto rady beze zbytku dodržovat.
Pomoc při hematomu v oku a na těle psa by měl vždy poskytnout veterinární lékař, určitě by se nemělo toto poranění podceňovat.
Hematomy na těle psa se zpočátku dají léčit mazáním mastmi nebo podáváním léků (určuje veterinář), v případě hematomu v oku se podávají kapky do oka společně s léky. Pokud tato léčba není účinná, dochází k chirurgickému zákroku. K němu se přistupuje cca 10. den po vzniku hematomu, a to z toho důvodu, že v této době je prasklá cévka už zatažená a nedochází ke krvácení). Pes musí do celkové narkózy, kůže se rozřízne, sražená krev se vypustí.
Zdroj: článek Hematom u psa
Červené oko je stav, který způsobuje, že kočka přivírá oko, takzvaná mžurka u koček. Tento stav může být způsoben různými faktory, včetně nadbytku krve v očních víčkách (hyperemie) nebo v krevních cévách oka (oční vaskulatura). K tomu dochází, když se oční krevní cévy rozšiřují v reakci na zánět extraokulární nebo intraokulární (mimo, respektive v oku).
Zdroj: článek Červené žilky v oku kočky
Neonka červená (Paracheirodon axelrodi) je velice rozšířená mírumilovná hejnovitá rybka, jedna z nejoblíbenějších ryb mezi akvaristy. Na boku má svítivě modrý pruh, spodní část těla je červená (od hlavy až po ocas), ve svítivých modrých pruzích na obou bocích jsou droboučké zářivé částečky, které odrážejí světlo podobně jako reflexní páska na bundě. Ve své domovině totiž tyto neonky obývají tmavé pralesní potoky a reflexní pruhy jim pomáhají, aby neztratily kontakt s hejnem.
Pozor na množství dusitanů ve vodě. Neonka červená miluje hustě osázená akvária, která nesmí být příliš osvětlena. Začínající akvaristé ji mohou zaměnit s tetrou neonovou (neonka obecná).
Doporučuje se chovat ve skupině o minimálním počtu 10 a více rybek, neboť chování těchto rybek v nádrži souvisí s jejich počtem. Pokud se jich chová menší množství, pak se neonky zdržují především v dolní části akvária. Větší skupiny vytvářejí takzvané školky, přičemž plavou po celém akváriu. Teplota vody by měla být v rozmezí 24–27 °C.
Běžný je chov v nádrži střední velikosti o minimální délce 80 cm a objemu 80–120 l. Nikoliv stísněné prostředí. Vhodné je osázení běžnými rostlinami. Porost by měl být hustý s volným prostorem. Je tedy dobré osadit 60–70 % celkové plochy. Dno by měl tvořit materiál o zrnitosti 3–5 mm a tmavé barvy, neboť poskytne neonkám pocit většího bezpečí, nadto lépe vynikne také jejich barevnost. I dekorační kameny a kořeny by měly mít tmavou barvu.
Zářivý pruh je u samičky prohnutější, u samečka má přímější tvar. Samečci jsou štíhlejší, samičky mají více zakulacená bříška. Pohlavní rozdíly jsou zřetelné již ve stáří dvou až tří měsíců.
Potravou neonek jsou nitěnky, pakomáří larvy – patentky, perloočky, velmi vhodné jsou živé nebo mražené buchanky, suché vločkové krmivo a hlávkový salát. Krmte málo, ale častěji.
Neonku červenou lze zakoupit ve zverimexech nebo u akvaristů; cena se pohybuje okolo 12 korun za kus.
Zdroj: článek Neonky
Psí oči se podobají lidským a mohou trpět obdobnými potížemi, které ovlivňují kvalitu zraku. Mezi taková onemocnění patří výtok z očí, otok, zánět spojivek a další.
Pokud vašemu psovi slzí oči jen někdy, může jít o alergickou reakci (obvykle se projevuje stejně jako u lidí v letním období, kdy je v ovzduší mnoho pylů).
Ať už jde o slzení silné či slabé, může naznačovat zánět spojivek nebo zánět rohovky. Některá plemena jsou k zánětům rohovky zvláště náchylná. Jsou to většinou plemena, která mají vypouklé oči (boxer, buldok). Zánět rohovky se projevuje viditelným zmodráním oka, což je způsobeno neprůhledností čočky, nebo čočka nateče.
Zánět spojivek se projevuje zarudnutím spojivky, můžeme pozorovat slabý nebo silný hnisavý výtok z očního koutku. V pozdějším stadiu je již bolest velká a oko zůstává polozavřené. Onemocnění se může vyvinout v chronický zánět spojivek, o něm hovoříme tehdy, když neustávají příznaky nemoci, nebo se nemoc v krátkých intervalech opakuje. Příčinou může být malé cizí těleso v oku nebo špatně rostoucí řasy či vchlípené víčko. Pokud na svém psovi pozorujete podobné příznaky v malé intenzitě, vykapávejte mu oči kapkami do očí, případně vytrhejte nevhodně rostoucí řasy, které mohou být příčinou potíží.
Ektropium je odchlípení očního víčka. Zde je nutný chirurgický zákrok. Odchlípení víčka může být buď vrozené, anebo získané například úrazem či po zánětu a někdy se tato nemoc objeví bez zjevné příčiny ve stáří psa. Na psovi pozorujeme zánět spojivek, který je velmi často spojen se slzením očí. Oko je podrážděné, slzí, může mít zanícenou rohovku a spojivkový vak. Nemoc se léčí podle toho, v jakém je stadiu. Při tomto onemocnění může docházet k výtoku hnisu. Pomoci mohou oční kapky, ale jen v některých případech.
Vřídek na rohovce vzniká úbytkem hmoty rohovky. Může být získán buďto mechanicky, nebo infekcí. Oko má hrubou strukturu, je zarudlé a pes si je neustále otírá tlapkou. Toto onemocnění je velmi bolestivé, proto je zapotřebí vyhledat rychle lékaře, který určí v jakém stadiu nemoc je. Pokud je v rané fázi, veterinář jen předepíše kapky, pokud je v pozdější, veterinář sešije obě víčka po dobu zhruba deseti dnů, aby se bolest nezvyšovala a oko mělo šanci se pořádně zahojit.
Uveitida je nemoc postihující obě nebo jen jedno oko. Je to zánět duhovky s okolními strukturami oka. Zornička je velmi malá, oko zrudlé a zavřené, pes se vyhýbá světlu. Toto onemocnění je vždy velmi závažné a je nutné je léčit pomocí kapek a podáváním protizánětlivých prostředků ústní cestou.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Hnis v očích u zvířat
Kryptokoryna kalatkolistá (Cryptocoryne aponogetifolia) roste na Filipínách. Recentně známá pouze z provincie Luzon. Vyskytuje se zde v tekoucích potocích s kamenito-písčitým dnem, které je tvořeno čedičem nebo vápencem, a to až do hloubky 2 metrů. Je pro ni typické, že vytváří husté porosty, které mohou zcela porůstat dno o délce několika set metrů. Roste v zastíněných i osluněných částech toků.
Jedná se o opravdu velkou vodní rostlinu s dlouhými tuhými listy (šířka 3 až 4 cm), vhodnou pouze do velkých akvárií nejlépe s africkými cichlidami. Jakmile listy dosáhnou hladiny, položí se na ni a začnou stínit ostatním rostlinám v akváriu. Vytváří mohutný kořenový systém a nemá ráda přesazování, což se projeví stagnací růstu. Rozmnožuje se bočními výhonky. Daří se jí pouze v tvrdé alkalické vodě.
Nemá žádné zvláštní nároky. Je vhodná do akvárií se středně tvrdou nebo tvrdou vodou a vápencovým dnem, ale to neznamená, že v klasických akváriích špatně roste. Dno musí být z důvodů velkého kořenového valu vhodné hluboké. Kryptokoryně nevadí ani slabé světlo. Optimální teplota pro pěstování je 21–27 °C. Je vhodná do hlubších akvárií, protože v nižších nádržích má čepele položené na hladině a jsou vidět jen dlouhé řapíky. Při takovémto růstu jsou její listy často porůstány zelenou vláknitou řasou, která se špatně odstraňuje a při čištění takto postižených rostlin mohou být listy poškozeny. Emerzně se tato kryptokoryna pěstuje špatně a vytváří zakrslé formy s listy do 30 cm. Většinou, a to jen zřídka, kvetou jen submerzní listy.
Vodní rostlina s tuhými, páskovitými, až 1,5 m dlouhými listy. Listová čepel je až na 100 cm dlouhém řapíku, páskovitá, zřetelně puchýřkatá a dlouhá téměř 70 cm. Báze i vrchol čepele jsou ostré. V listu je zřetelná hlavní žilka. Toulec je 13–25 cm dlouhý a má až 20 cm dlouhou stopku, jejíž velikost se přizpůsobuje vodnímu sloupci. Čepel květenství je 4–6 cm dlouhá, vzpřímená, bývá stočená a na vnitřní straně purpurová. Límec chybí. Jícen je hladký, purpurově červený. Samičích květů je v toulci 6–8, samčích 60–70.
Zdroj: článek Cryptocoryne
Jedná se o onemocnění oční čočky. Původcem této choroby je metacerkárie motolice oční Diplostomum spathaceum a další druhy rodu diplostomum. Tyto motolice se v chovech i ve volné přírodě vyskytují zcela běžně a při masivní invazi mohou rybám způsobit závažné poškození zraku, vedoucí až k oslepnutí.
Metacerkárie jsou malí červíci nepřesahující 0,5 mm délky – v jedné oční čočce jich může být až několik desítek. U těchto parazitů hraje ryba roli druhého mezihostitele. V tomto případě bývá prvním mezihostitelem plovatka bahenní, konečným hostitelem je pak rybožravý pták (racek nebo volavka). Cílovým orgánem u ryb je oční čočka, v níž probíhá další vývoj v metacerkárie. Rybu pak musí pozřít rybožravý pták, v jehož střevě se vývojový cyklus uzavírá – parazit dospívá a začíná produkovat vajíčka.
Metacerkárie lokalizované v oční čočce poškozují její tkáň. První příznaky jsou drobné bílé čárky na čočce. Při masivním výskytu desítek metacerkárií pak dochází k zakalení čočky a postupnému oslepnutí. Nakonec dochází až k prasknutí čočky a jejímu vypadnutí z oční bulvy. Příroda se nám může zdát být krutá, ale je přitom fascinující a neuvěřitelně vynalézavá – i tento handicap mezihostitele přesně splní svůj účel. Slepé ryby totiž většinou přestanou přijímat potravu, pohybují se u hladiny a stávají se tak snadnou potravou pro rybožravé ptáky, v nichž se životní cyklus parazita završuje.
Léčba motolice je zdlouhavá, ale účinná, a to medikací přípravku s podílem látky praziquantelu. Praziquantel je širokospektré antiparazitikum. Doporučuje se k tlumení monogeneí, larev digeneí a tasemnic. Ve formě léčebných koupelí (2 až 10 mg/l po dobu 3 až 48 hodin v závislosti na druhu ryb a druhu parazitů) se používá k tlumení různých monogeneóz (daktylogyróz, gyrodaktylóz). Praziquantel se tak jeví jako perspektivní antiparazitikum.
Zdroj: článek Infekce v oku u bety bojovnice
Diagnóza se stanovuje na základě krevního odběru a průkazu mikrofilárií v cirkulaci krevním oběhem. Nepřímo lze diagnostikovat srdeční červivost pomocí rentgenového nálezu dilatace zadní duté žíly a plicních arterií, zvětšení jater, ascitu (tekutina v dutině břišní) a dalších příznaků pravostranného srdečního selhání. Další možností jsou laboratorní testy, jako je Knottův test na průkaz mikrofilárií, a ELISA, což je sérologické vyšetření.
Srdeční dirofilarióza je léčitelná pouze tehdy, je-li včas diagnostikována. Zvířeti je naordinován lék, který usmrtí dospělé jedince (melarsamin dihydrochlorid), a současně přípravky (heparin, acetylsalicylová kyselina), které zabrání tomu, aby tito uvolnění parazité ucpali cévy a způsobili závažnou, život ohrožující embolii. Parazity lze rovněž ze srdce odstranit chirurgicky přístupem přes hrdelní žílu. Další léčba spočívá v likvidaci larviček, které kolují v krvi psa, například opakovaným podáním selamectinu (Stronghold spot-on). Dirofilaria immitis je zoonotický parazit, což znamená, že i člověk může být infikován při bodnutí nakaženým komárem. Dirofilárie však u lidí obvykle nedospívají a usazují se pouze v podkoží, oku nebo v plicích, kde způsobují embolické změny.
Důležitá je především prevence. Ta spočívá v aplikaci látek jako mylbemycin oxime, ivermektin nebo selamektin. Selamektin je snadno dostupný ve formě spot-on přípravku Stronghold. Tato látka se nanáší na kůži, vždy po jednom měsíci. Pokud se tento snadno aplikovatelný preparát podává v celém letním období v intervalu 1 měsíce, nebo po dobu pobytu v zahraničí, poskytuje spolehlivou prevenci před dirofilariózou psů.
Zdroj: článek Vlasovec psí
Pokud se u psa objeví oteklé ucho, pravděpodobně se bude jednat o othematom, to je v podstatě prasklá žilka v uchu u psa a krev nateklá v uchu mezi kůži a chrupavku ušního boltce (krev v uchu). Řešit se může buď chirurgicky (naříznutí boltce, vypuštění tekutiny a prošití ušního boltce), nebo konzervativně (jehlou se odsaje tekutina a aplikují se medikamenty). Ošetřující veterinární lékař posoudí, kterou metodu terapie zvolí.
Nejčastější příčinou výronu krve do ucha bývá silné potřásání hlavou anebo škrábání uší. Dalším důvodem může být poranění ucha tupým předmětem. Výron do ucha bývá také častou komplikací neléčených ušních zánětů u psů.
Zdroj: článek Nateklý ušní boltec a zánět ušní chrupavky u psa