Zajímá vás téma ČERNÁ PIHA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Dilema, jestli si pořídit kočku nebo psa, řeší spousta rodin. Pokud by se členové rodiny rozhodli pořídit si kočku, nabízí se jim řada plemen. Jedním z nejoblíbenějších plemen je britská kočka, kterou si lidé vybírají pro její přítulnost a krásnou hebkou srst.
Druhy britských koček
Černá britská krátkosrstá kočka
Tato černá britská krátkosrstá kočka má celé tělo pokryté černou krátkou srstí bez barevných variet. Při narození koťat může být srst lehce zrzavá, to ale časem zmizí. Tato kočka by se neměla příliš slunit, pak by její srst mohla získat hnědou barvu. Postava kočky je podsaditá, britské kočky váží od 4 kg do 9 kg. Hlava je kulatá a široká. Nos je krátký a černý. Uši jsou malé a mírně zakulacené. Oči jsou velké a kulaté. Barva očí je žlutá až měděná. Povaha této kočky je velmi milá a přítulná. Černá britská krátkosrstá kočka je klasika a žádné variety se u ní nepřipouštějí.
Tento typ kočky má srst krátkou, hustou a čistě bílou bez odstínů žluté. Tělo je silné, robustní a tlapky mají růžovou barvu. Hlava je kulatá a široká. Nos je rovný a čenich má růžovou barvu. Oči jsou velké a kulaté. Obvyklá je u nich oranžová barva očí v různých odstínech. Přesto se u ní připouští varieta s modrýma očima či s nestejně zbarvenýma očima. Povaha této kočky je stejná jako u kočky černé britské krátkosrsté.
Srst této kočky je krátká, hustá a zároveň velmi jemná. Zbarvení srsti je jednobarevné a krémové. Tělo působí robustně a podsaditě. Tlapky mají růžovou barvu. Hlava je velká a kulatá s růžovým čenichem. Na svět se dívá velkýma, kulatýma očima, které mohou být oranžové až zlaté. U tohoto typu kočky se nepřipouštějí žádné variety. I tato kočka je oblíbená pro svoji povahu, protože je přítulná a přátelská.
Srst této kočky je krátká a hustá. Barva srsti je modrá v různých odstínech. Důležité je, aby odstín byl po celém těle totožný. Koťata mohou být tygrovaná, ale to obvykle brzy zmizí. Tělo je podsadité a tlapky jsou modré. Hlava je kulatá a stejně jako tlapky i čenich je modrý. Oči jsou velké a kulaté, jejich barva může být měděná nebo oranžová. Jedinou přípustnou varietou je již samostatné plemeno zvané chartreuxská kočka (podle místa vyšlechtění), která je o něco silnější a větší než britská kočka a barva srsti má šedivější nádech. Povaha kočky modré britské krátkosrsté je opět přítulná, tento typ ale bývá často rozmazlený.
Jedná se v podstatě o kombinaci dvou předcházejících typů. Srst této kočky je krátká a hustá bez tygrování. Obě barvy srsti nesmí tvořit žádné skvrny. Obvykle se jedná o světlé zbarvení. Zajímavé je, že světlejší chloupky jsou jemnější než ty modré. Těl
V naší poradně s názvem SEDALIN GEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Černá.
Dobrý den,
Sedalin gel mám na Silvestra pro svého psa kavkazský past. pes-fena, váha 60 kg.
Kdy jí mám gel před půlnocí podat a kolik. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dávkování Sedalinu pro uspání psa je 2,5 miligramu na kilogram živé váhy. Pokud má váš pes 60 kilogramů, tak budete potřebovat dávku 150 miligramů, což jsou 4 dávky. Čas podání je hodinu před tím, než má pes usnout. Účinek pak bude trvat 4 hodiny.
Šiba nebo shiba inu je ostražitý a upřímný pes. Neustále vyžaduje pozornost svého okolí, chce, aby se vše točilo kolem něj. Na každý neznámý zvuk, neznámého člověka nebo neobvyklou situaci reaguje hlasitým štěkáním a chce být účasten jejímu řešení. Šiba inu je velmi dobrý hlídač, který je své území ochoten bránit i před nepřítelem, který je mnohonásobně větší.
Jde o proporčně vyvážené malé plemeno, svalnaté a dobré kostry a pevné konstituce. Krycí srst je tvrdá a rovná, podsada je jemná a hustá. Na ocase je srst mírně delší a odstávající. Barva srsti je červená, černá se žlutými znaky, sezamová, černá sezamová, červená sezamová. Všechna zbarvení musí vykazovat „urajiro“, tedy světlejší srst na čenichu, lících, hrdle, hrudi, břiše, spodní straně ocasu a spodku končetin. Bílý obličej nebo přetrvávající černá maska jsou považovány za vadu (poměrně častá je černá maska mizející s věkem – nepřetrvávající). Velikost v kohoutku u psa okolo 40 cm, u feny 37 cm. Svým vzhledem připomíná lišku. Oči má trojúhelníkového tvaru a tmavé barvy. Uši jsou také trojúhelníkové, malé a vztyčené. Ocásek má stočený na hřbetě. Má dvoupatrovou srst, vrchní je tvrdá a rovná, pod ní je srst jemná a hustá. Hřbet má rovný, bedra svalnatá, hrudník a žebra dobře klenutá.
Shiba inu znamená v překladu „malý pes z lesa plného křoví“. Název tohoto plemene tedy vznikl pro jeho použitelnost při lovu ptáků v houštinách. Šiba inu je velmi staré plemeno pocházející z Japonska, kde je dodnes nejrozšířenějším psem, i když dnes už jen jako společník.
Je to svérázné plemeno milující člověka, a zároveň velmi samostatné, vyžadující velký kus svobody. Majitel shiby by měl být dostatečně silná osobnost, aby zvládl její trochu svéhlavou povahu. Není to tak velký problém, jak se někdy tvrdí, ale shiba naprosto není vhodná pro člověka, který vyžaduje od svého psa bezmeznou poslušnost a není ochoten dopřát mu možnost vlastního rozhodování.
Shiba se hodí na vesnici i do města. Díky své otužilosti může pobývat celoročně venku na dvorku, ale zároveň si ráda pohoví někde v teploučku v bytě. V dnešní době, kdy města přísně upravují pohyb psů na veřejných prostranstvích, se shiba ve městech dobře uplatňuje, protože je ideální ji venčit převážně na vodítku. Je také dobrou volbou pro obyvatele městských bytů, kteří chtějí jiného psa, než jsou typická pokojová plemena. Je-li majitel většinu dne mimo domov, bude shiba klidně spát a čekat, nebude rušit sousedy zbytečným štěkáním a vytím. Sportovně založené majitele shiby rády neúnavně provázejí na pěších túrách či běžkách. Jinak si ale vystačí s běžnou procházkou.
Shiba nepotřebuje žádnou zvláštní péči o srst. Ve slušných po
Ve svém příspěvku DEPRESE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Černá.
Dobrý den, moje fenka Elinka má 6 let. Je v klidu a najednou stahne ocas začne se klepat a chce chovat. Má nějaký strach a já nevím z čeho. Co by to mohlo být?
Děkuji za odpověď Černá
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vytváří větší porosty a až 2 cm dlouhá kudrnatá vlákna většinou na okrajích listů, někdy téměř po celé jejich délce. Její barva se mění podle intenzity světla – u dna je téměř černá a barvou se velice blíží černé štětičkové řase (která, pokud si ji prohlédnete na světle, vlastně není úplně černá, postupně s rostoucí intenzitou její barva bledne a u hladiny přímo pod zářivkami vypadá jako šedivá, možná lehce do modra nebo do zelena).
Opět se velice špatně mechanicky odstraňuje, ačkoliv jde ve srovnání s černou štětičkovou řasou snadno přetrhnout (nikoliv odtrhnout od podkladu). Na omak je nepříjemně slizká (což platí v menší míře i u zelené vláknité řasy).
K odstranění této řasy poslouží snížení proudění vody v akváriu a vložení filtrační vaty do filtru. Objeví-li se znovu, zkuste vyčistit filtru, respektive vyměnit několikrát propranou filtrační vatu za novou, a samozřejmě odsajte detrit a vyměňte část vody.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); nepřekrmujte, či jinak nedodávejte do vody nadbytečné živiny; nezbytné je snížení průtoku vody filtrem (asi jedenkrát objem nádrže za hodinu); omezení proudění vody v akváriu; omezení výskytu organických nečistot – zlepšení mechanické filtrace, omezení víření nečistot ze dna, pravidelné čištění filtru či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži; odpovídající intenzita osvětlení.
Ve svém příspěvku ČERNÁ STOLICE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Šustrová.
Dobrý den... mám 3 letou fenu NO a máme sní problém už jako štěně, NEŽERE, vařím jakékoliv maso hovězí , vepřové, kuře, granule střídáme a ty vůbec nežere, a nyní má právě tmavou spíše černou stolici dali jsme jí vykastrovat, tak měsíc jsme jí dávali dohromady a 1 měsíc žrala dobře a nyní právě opět nežere....jsem z toho docela zoufalá a bojím ....Děkuji za pochopení a zprávu
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Neonka černá (Hyphessobrycon herbertaxelrodi) nepatří k rodu neonek (Paracheirodon), i když se tak jmenuje. Je to nenáročná společenská rybka. Nejčastěji se pohybuje přímo pod hladinou, kde se ráda honí s proudem od filtru. Tyto rybky se dobře snášejí s tetrami císařskými a dalšími tetrovitými rybkami. Vyhovuje jim dobře zarostlá nádrž s plovoucími rostlinami k rozptýlení ostrého světla, tmavší dno, trvalé proudění vody, prostor pro plavání. Pokud jsou tyto rybky chovány v měkké a kyselé vodě, mají výraznější zbarvení (vodu lze filtrovat přes rašelinu).
Neonka černá je čilá rybka horních a středních vrstev vody a měla by být chována v hejnu o 10 a více kusech. Je mírumilovná a společenská.
Nádrž se doporučuje minimálně v délce 60 cm, objem 60 litrů. Lepší je však větší nádrž, protože tato rybka nesnáší stísněné prostředí. Teplota vody by měla být v rozmezí 22–26 °C.
Sameček je vždy štíhlejší. Samička je silnější a výrazně plnější v bříšku.
Potravou jsou nitěnky, pakomáří larvy, perloočky, velmi vhodné jsou živé nebo mražené buchanky, suché vločkové krmivo a hlávkový salát. Krmte raději málo, ale častěji.
Neonku černou lze zakoupit ve zverimexech nebo u akvaristů, cena se pohybuje kolem 20 korun za kus.
Černá štětičková řasa a černá vousatá řasa jsou jedny z nejhůře odstranitelných řas. Na rozdíl od řas zelených mají odlišné nároky na podmínky k růstu, takže pokud se úspěšně zbavíte řas zelených, ještě nemáte zdaleka vyhráno nad ruduchami. Tyto řasy mají rády organické zbytky, ať již plovoucí ve vodě nebo na neočištěných kamenech, či dřevěných kořenech. Většinou pomůže minimalizovat pohyb organických nečistot ve vodě zlepšením mechanické filtrace (nikoliv zvýšením proudění vody) a snížením cirkulace vody v akváriu. V praxi se dá říci, že se tyto dva požadavky částečně vylučují, ale chce to najít nějaký kompromis.
Může pomoci i změna původního vyústění filtru, které způsobovalo cirkulaci vody v akváriu, za ostřikovací rampu vyrobenou ze zbytku novodurové trubky a přidat do filtru filtrační vatu na zachycení jemnějších částí nečistot z vody. Málokdy se stává, že se ruducha vyskytne v nádrži s velikým biologickým filtrem s malým průtokem. Oproti tomu s ní často bojují lidé s vnitřními nebo vnějšími filtry s velikým průtokem vody. Průtok filtrem by tedy neměl být veliký – pro rostlinná akvária by to měl být nanejvýš 1krát objem akvária za hodinu a méně.
Dále růst ruduchy podporuje železo, pokud tedy bojujete s ruduchou a zároveň hodně přihnojujete hnojivy s obsahem železa nebo pouze železem, může to být jeden z faktorů podporující růst této řasy.
Psí plemeno pomeranian se řadí ke skupině německých špiců. V mnoha zemích je známé jako trpasličí špic. Jeho celková postava je kompaktní a robustní, s velmi osrstěným ocasem, který je vysoko posazený a plochý. Pomeraniani jsou dobře známí krycí srstí tvořící jakýsi límec u krku a také jemnými chloupky na zadních končetinách. Krycí srst je dlouhá, rovná a tvrdá, s texturou. Podsada je oproti tomu měkká, hustá a krátká. Barva srsti může být dnes nejrůznější: bílá, černá, hnědá, červená, krémová, černá s pálením, hnědá s pálením, žíhaná a další. Mezi nejčastější ovšem patří oranžová, černá nebo krémová. V poslední době je velmi oblíbené zbarvení merle, které je kombinací modré a převážně bílé barvy srsti.
Pomeraniani jsou zařazeni podle standardu FCI do skupiny 5 – špicové a primitivní plemena, sekce 4 – evropští špicové, bez pracovní zkoušky.
Pomeraniani jsou náchylní k časté ztrátě zubů, takže se nedoporučuje krmit je suchým krmivem. Často mohou trpět mírnou až těžkou hluchotou, zvýšením nitroočním tlakem, ametropií. V případech, že se jedná o psa se zbarvením srsti merle, jehož rodiče byli oba se zbarvením srsti merle, mohou psi navíc trpět abnormalitou skeletu, problémy se srdcem a reprodukčním systémem.
Plemeno pomeranian bývá často zaměňováno s plemenem německého špice. Německý trpasličí špic má hlavu klínovitou, menší, s většíma špičatýma ušima blíže k sobě, uši jsou posazené navrchu hlavy, čenich je dlouhý, špičatý, nohy tenké, méně osrstěné než zbytek těla, kostra není tak kompaktní jako u pomeraniana. Němečtí trpasličí špicové dvakrát ročně silně línají, kdežto plemeno pomeranian, které má bohatou srst, při pravidelném pročesávání a přistřihování většinou líná minimálně a srst zůstává v kartáči, takže chlupy takzvaně nesněží po podlaze. Ocas klasického německého špice je zahnutý a posazený na bok. V Česku se tato dvě plemena moc nerozeznávají, zatímco v ostatních zemích Evropy, dále pak v USA a Thajsku jsou tato plemena již dávno rozdělena a každé má svůj vlastní plemenný standard.
Toto plemeno je vyšlechtěno z vídeňského modrého králíka, uznáno bylo asi v první polovině 20. století.
Vzhled
Toto plemeno má stejné vlastnosti, vzhled i nároky na chov jako vídeňský bílý králík, jediným znatelným rozdílem je barva srsti. Barva srsti je černá, ale i zde platí, že není černá jako černá. Toto plemeno může mít tedy několik odstínů černé. Barva očí je hnědá. I zde je váha králíka kolem 5 kilogramů.
Chov
Toto plemeno je chováno pro maso i pro kožešinu. Současně se s ním chovatelé účastní také řady výstav. Je důležité králíkům nedávat více stravy, než je nutné, protože pak mají sklony tloustnout, což u samic způsobuje špatnou plodnost. Důležité je, aby na králíky nesvítilo celý den slunce, protože pak jim to ničí srst.
Štěně můžete koupit přes inzerát (prodej), kde je v nabídce cena s PP a někdy i bez PP. Cena je individuální a závisí například na kvalitě barevných znaků, obvykle se pohybuje od 20 do 40 tisíc Kč. Je to plemeno málopočetné a stále ještě se velmi těžko hledají nepříbuzní jedinci. S postupným rozšiřováním chovu těchto psů jsou již k mání i levnější štěňata s PP, obvykle nevhodná k chovu pro nějakou z vad. Vzhledem k tomu, že je to pes tříbarevný, který má pro rozložení barevných znaků přesná pravidla, je to všechno o něco komplikovanější než u jednobarevných plemen. Takže i když má pes dobrý skus i rentgeny, ale má někde více bílé, než je potřeba, nebo černá barva není zcela černá, nemusí být ani jinak perfektně zdravý jedinec vhodný na výstavy nebo pro další chov. Koupě tedy záleží na tom, pro jaké účely pejska chcete, a od toho se následně odvíjí i cena.
Barvu stolice určují žlučová barviva, která vznikají v játrech, a to jako důsledek rozkladu červeného krevního barviva. Také tady má vliv krmivo – velké množství masa způsobuje tmavší barvu stolice, stejně tak jako borůvky, pokud je pes konzumuje. Jestliže psovi podáváme více zelené zeleniny, mohou mít výkaly nazelenalou barvu. Mrkev nebo červená řepa mívají za následek zbarvení stolice do červena, mléčné produkty nebo vejce spíše do žluta. Nezávisle na tom existují i zbarvení, která vás upozorní na chorobné procesy, viz níže.
Žlutá stolice odporně zapáchající signalizuje špatné vstřebávání (malabsorpce) tuků následkem nedostatečné činnosti pankreatu (slinivky břišní), která se projevuje při pankreatitidě, rakovině pankreatu, cystické fibróze či celiakii. V jiných případech žlutá stolice není normální. Je ale potřeba si zapamatovat, že když je stolice žlutá anebo světlá, tak žaludek, játra, tenké anebo tlusté střevo mohou být napadené vážnou nemocí. Žlutá stolice může signalizovat rychlý přechod potravy trávicím traktem, nedostatečné vylučovaní žluči, bakteriální infekci ve střevech, celiakii, zápal žlučovodů, zápal žlučníku, žlučové kameny, infekci giardií, zánět jater, žloutenku, malabsorpční syndrom.
Černá stolice odporně zapáchající signalizuje krvácení v žaludku anebo v horní části tenkého střeva následkem přítomnosti vředů či nádorů. Černá stolice může být i neškodná, a to tehdy, když se užívají výživové doplňky obsahující železo. V tom případě však nezapáchá, změní se pouze její barva.
Krvavá stolice kaštanové barvy signalizuje krvácení vředů anebo nádorů nacházejících se ve střední části tenkého střeva a v první části tlustého střeva, Crohnovu nemoc, ulcerózní kolitidu.
Zelená stolice – játra neustále produkují žluč (světlezelená tekutina), kterou vylučují přímo do tenkého střeva anebo ukládají ve žlučníku. Žluč je potřebná pro absorpci tuků a vitamínů rozpustných v tuku. Taktéž pomáhá k měkčí stolici a zodpovídá za její hnědou barvu. Když žluč postupuje přes střevo, postupně se mění její barva ze zelené přes žlutou až hnědou účinkem bakterií v tlustém střevě. Zelená stolice tak často naznačuje, že potrava prošla střevem rychleji, než je normální (zvýšená doba tranzitu střevem, viz trávicí těžkosti), takže dříve, než se mohla změnit ze zelené na hnědou. Průjem zrychlí tranzit potravy střevem. Tedy jakýkoliv faktor vyvolávající průjem může způsobit, že jeho konečným důsledkem je zelená stolice. Takto zbarvená stolice však může být ukazatelem vážných onemocnění, jako je ulcerózní kolitida, IBS, Crohnova nemoc, celiakie, rakovina, malabsorpce, salmonela, giardie a zvýšený počet nežádoucích bakterií.
Světlá stolice je zapříčiněna nedostatečnou činností ledvin. Vykytuje se při zdravotních p
Tento druh řas se objevuje nejčastěji na okrajích pomalu rostoucích rostlin, akvarijní technice, kořenech a v místech, kde je velké proudění vody. Podobá se černým chomáčkům o velikosti cca 5 mm.
Jedná se o jednu z nejhůře odstranitelných řas.
Vzniká nedostatečným množství CO2 u vysoce osvětlených nádrží. Hodnota CO2 během dne kolísá, nebo je v celém akváriu nedostatečný proud okolo rostlin. V nízce osvětlených nádržích je příčinou také kolísání CO2 během dne.
Nejdříve co největší možné množství štětičkové řasy odstraníme ručně. V akváriích s dostatkem světla zvýšíme množství CO2 a zároveň zlepšíme proudění vody v akváriu. Pro zlepšení cirkulace vody je možné použít přídavná čerpadla. V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy. Použití přípravku Tekutý uhlík (Flourish Excel) pomůže také tuto řasu odstranit. Pokud ovšem neodstraníme příčinu, tak se znovu objeví.
Černá štětičková řasa vytváří černé chomáčky veliké od několika mm až do asi 1 cm, které mohou na kamenu nebo kořenu vytvořit i souvislý koberec. Pokud se vám stále rozmáhá v akváriu, je to rozhodně nepříjemné. Mechanicky ji lze jen velice špatně odstranit – z kamenů či kořenů asi ani důkladné vydrhnutí nepomůže, protože části řasy na nich zůstanou stále přichycené, a pokud mají vhodné podmínky, rychle zase vyrostou. Jako účinné řešení se doporučuje koupel v Savu (předměty před vložením zpět do akvária důkladně opláchněte). Z rostlin údajně přežijí tuto koupel ve zředěném roztoku Sava pouze Anubiasy, díky svým tuhým listům.
Jako prevence poslouží pravidelná výměna části vody za novou, odsání detritu ze dna (jedenkrát za týden 1/3 vody, u větších nádrží jednou za dva týdny); dále je důležité nepřekrmovat, či jinak nedodávat do vody nadbytečné živiny; snížit průtok vody filtrem (asi 1krát objem nádrže za hodinu); omezit proudění vody v akváriu; omezit výskyt organických nečistot – zlepšit mechanickou filtraci, omezit víření nečistot ze dna, pravidelně čistit filtr či části zachytávající organické (respektive mechanické) nečistoty; mít dostatečně velké množství prosperujících rostlin v nádrži a odpovídající intenzitu osvětlení.
Zbarvení buldočků je plavé, žíhané s bílými skvrnami nebo bez nich.
Žíhané zbarvení – plavá srst s příčným tmavým žíháním, vytvářejícím efekt „tygrování“; silné žíhání nesmí zcela zakrývat základní plavou barvu. Může se vyskytovat černá maska. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Plavé zbarvení – jednobarevná srst od světle plavé po tmavě plavou, někdy světlejší na skloněných partiích těla, s černou maskou nebo bez ní. Zbarvení s maskou se dává přednost. Přítomnost menších bílých skvrn je přípustná.
Žíhané se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaný „strakoš“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných.
Plavé se středními nebo velkými bílými skvrnami – takzvaná „plavá s bílou“. Skvrny jsou pravidelně rozmístěny po celém těle psa. Několik skvrn na kůži je přípustných. Nosní houba je u všech zbarvení vždy černá, nikdy ne hnědá nebo modrá. Celobílí jedinci jsou za předpokladu, že mají okraje očních víček a nos černý, přípustní, ale pro chov nežádoucí z důvodu rizika hluchoty.
Zbarvení fawn – je základní barvou francouzského buldočka. Je to zbarvení od bílé kávy přes všechny odstíny až po červenou. Současně může být s tmavou maskou nebo bez ní.
Zbarvení strakoš žíhaný – srst je bílé barvy a plotny jsou tmavého až černého zbarvení. V tmavých plotnách musí být znatelná základní barva – fawn. Úplně bílí jedinci se přiřazují k barvě žíhaný strakoš.
Historie fríského koně sahá až 3000 let zpátky do minulosti. Své pojmenování dostal podle holandské provincie Friesland ležící v severním Holandsku. Tato část země je proslulá jejich chovem. Ve středověku byl fríský kůň oblíben rytíři především kvůli své síle a eleganci. V německém hřebčínu v Marbachu používali fríské koně již od 17. století. Hřebec Romke 234 byl v 70. letech 20. století využíván také k regeneraci chovu starokladrubského vraníka u nás ve Slatiňanech.
I přes svoji výjimečnost fríský kůň téměř vyhynul. V roce 1913 zbyli ve Frísku pouze tři plemenní hřebci. Plemeno zachránila až druhá světová válka, kdy se museli holandští zemědělci vrátit ke koním. K další krizi v chovu fríských koní došlo v 60. letech minulého století. Byla však zažehnána a chov se poté rozšířil do celého světa. Svaz chovatelů, který byl založen již v roce 1879, dostal v roce 1954 titul „Královský“.
Povahově jsou naprosto jedineční, jsou to koně inteligentní, klidní, mírní, přátelští, nelekaví a hraví. Jsou poslušní a citliví. Skromnost a vytrvalost fríských koní jsou pro toto plemeno dodnes charakteristické. Navzdory své imponující postavě je tento kůň nenáročný.
Kůň tohoto plemene je nápadný svými prostornými svižnými chody se značným kmihem zadních nohou a vysokou akcí v klusu.
Podmínky pro zapsání do plemenné knihy koní jsou velmi přísné. Klisny a hřebci mohou být podle své kvality a stavby těla zapsáni do různých kategorií. Posuzuje se i povaha a schopnost učení koně. Hřebec nebo klisna, jejichž potomek neodpovídá požadovaným nárokům, se automaticky posouvají o stupeň níž a zapisují se do nižší kategorie. Ne každá fríská klisna je tedy připuštěna k chovu. Výběrová kritéria jsou velmi přísná.
Dnešní fríský kůň je vždy vraník bez odznaků, v kohoutku měří klisny v průměru 156 cm a hřebci 163 cm. Je o něco menší a rychlejší než bývali jeho chladnokrevní předci. Přesto si zachoval sílu, odvahu a přívětivou povahu. Hlava je dlouhá a má inteligentní výraz. Krátké uši mají špičku zatočenou dovnitř. Hříva a ocas jsou dlouhé a husté a bývají často zvlněné. Tělo koně je svalnaté a robustní, dobře stavěné s válcovitým trupem. Dominantou je vysoko nasazený krk a záď s výrazným žlábkem. Typickým znakem plemene jsou nohy s rousy. Vznešené držení těla z něj činí ideálního koně pro slavnostní příležitosti.
Fríský kůň dospívá poněkud později, teprve mezi 4. až 5. rokem. Trup má silný a hluboký, odpovídající robustní konstrukci. Mohutné plece s kohoutkem jsou ideálně přizpůsobené pro práci v zápřeži (frísové jsou silní, ale ne tak masivní jako těžká plemena). Linie krku a hřbetu z nich dělá ideální kočárové
Toto krásné plemeno se silně se lesknoucí srstí vytvořil jeden americký chovatel zkřížením kočky barmské a kočky černé americké krátkosrsté. Postupným křížením se podařilo vyšlechtit nádhernou bombajskou kočku s černou lesklou srstí.
Její tělo bychom si někdy mohli splést s tělem kočky barmské, ale díky vykřížení s kočkou americkou je robustnější a má kulatější hlavu. Ocas je středně dlouhý stejně jako nohy. Její tělo je středně velké a můžeme říci, že poměrně svalnaté. Na hlavě nás zaujme její velká kulatost a širokost. Tlamička je krátká a nos mírně prohnutý směrem do horní části lebky. Oči jsou poměrně velké a kulaté a daleko od sebe. Požadovaná barva očí je měděná nebo zlatožlutá.
V srsti bombajské kočky, která by měla být neustále černě lesklá, se nesmí vyskytovat žádné bílé chlupy. Někdy se může stát, že koťata bombajské kočky mají některá místa na srsti hnědá. Nemusíte se bát. Toto zbarvení postupem času vymizí. Barva srsti bombajských koček by tedy měla být jen černá – jen tyto kočky jsou uznávány na výstavách a používají se pro další šlechtění.
Kocouři jsou větší než samice a váží asi 3,5–7 kg, hmotnost koček se pohybuje od 2,5 do 4,5 kg. Kočky žijící divoce se dožívají v průměru 3–5 let, zatímco doma chované kastrované kočky až 15 let.
Povahu bombajské kočky můžeme srovnat s povahou kočky barmské. Jsou obvykle klidné s vyrovnaným charakterem, a proto jsou velmi vhodné pro ty, kdo mají děti či nějaké domácí mazlíčky. Výborně se toto plemeno snese se psy. Pokud necháte tuto kočku delší dobu o samotě, bude velmi strádat, neboť vyžaduje neustálou pozornost a společnost. Vyznačují se hlavně tím, že jejich mňoukání je velmi jemné a svůj hlas nechávají jen málokdy slyšet, a nejsou skoro vůbec hlučné.
Bombajská kočka je velmi chytré plemeno. Vyhledává kontakt s lidmi, má ráda rozpustilé hry, kartáčování a vyžaduje hlazení. Naučí se lehce chodit na vodítku. Tyto kočky se dobře cítí jak ve volném výběhu v zahradě, tak i ve vhodně zařízeném bytě. Mají rády teplo. Jsou klidné, vyrovnané, sebevědomé a dominantní osobnosti. Tyto kočky časně dospívají, takže pohlavní zralosti dosahují již ve věku šesti až devíti měsíců. Tělesný vývoj ovšem probíhá pomaleji.
Srst bombajské kočky by měla být neustále leskle černá. Abychom tohoto dosáhli, stačí její srst hladit a někdy ji přetřít semišovým hadříkem. Srst bombajské kočky nemá podsadu, a proto není její udržování nějak těžké.
Tato kočka nevyžaduje žádnou zvláštní péči. V celé Evropě prý žije nanejvýš 20 čistokrevných zvířat. Jejich celosvětový počet nedosahuje stovky. Chovatelů těchto plemen je málo a vrhů je po zeměkouli jen několik ročně. Bombajské kočky tak patří k velmi vzácným plemenům.
Pokud naleznete v exkrementech svého psa červenou příměs, není třeba hned panikařit. Krev ve stolici se čas od času vyskytne u každého psa.
Při zpozorování krve v psích exkrementech si vždy musíme uvědomit, zda se jedná o dospělého psa, nebo o štěně. Pokud máte dospělého psa, zamyslete se, jestli má v pořádku všechna očkování a jestli je pravidelně odčervován. Pokud ano, nemusíte se bát a pouze pozorujte, jestli se při příštím vyprazdňování střev krev náhodou neobjeví znovu. Jestli jste ale na některé očkování zapomněli nebo jste majitelem štěněte, které ještě není dostatečně očkováním imunizováno, kontaktujte svého veterináře.
Pokud je krev jasně zabarvená a exkrement atypicky nepáchne, jde nejspíš o problém až na samém konci trávicího traktu. Příčinou je nejspíš prasklá cévka v okolí konečníku, která nesnesla zvýšený nápor. Čas od času je tento stav běžný. Nezřídka k němu dochází například při výměně značky granulí. Častá poranění okolí konečníku se však mohou jednoho dne zvrtnout v závažný problém. K veterináři také zamiřte, pokud se zároveň s krví ve stolici objeví i zvýšená teplota nebo bolesti břicha. Varovná může být i nadměrná žízeň nebo naopak úplná nechuť k jídlu a vodě. Pokud je to možné, zajistěte vzorek stolice a navštivte veterináře co nejdříve.
Tmavě hnědé až černé zabarvení stolice, která navíc nepříjemně páchne, bohužel signalizuje mnohem vážnější zdravotní problém. Ke krvácení totiž dochází v horní části tračníku a ven se už krev dostává částečně strávená, což vyvolává ten nepříjemný zápach. Důvodů pro tento stav může být hodně, a ne všechny jsou vážné, avšak bez veterinářské pomoci to nelze určit. Veterinárního lékaře proto vyhledejte co nejdříve a rozhodně s sebou vezměte i vzorek stolice. Částečně natrávená krev ve stolici u psa může být pouhým dietetickým problémem. Ale stejně dobře může značit i závažné zánětlivé stavy, které bez léčby obvykle končí fatálně.
Tmavá až černá stolice často vyvolává obavy z krvácení do zažívacího ústrojí. Zcela obvykle je však tmavší zabarvení výsledkem konzumace některých skupin potravin a léčiv. Jedná se zejména o ovoce a ovocné nápoje (borůvky, černý rybíz), zeleninu (červená řepa), živočišné uhlí a preparáty železa. Proto než začnete panikařit, zapátrejte v paměti, zda v jídelníčku psa za poslední cca dva dny (podle frekvence vyprazdňování) nefigurovaly i zmíněné potraviny či léky.
Má-li však stolice kromě černé barvy i mazlavý charakter (připomínající dehet) a nasládle páchne, jedná se pravděpodobně o melénu, stolici s natrávenou krví. Zdroj krvácení se proto bude nalézat v horní části trávicího ústrojí (jícnu, žaludku, dvanáctníku). Příčinou krváce
Ve srovnání s černou štětičkovou ruduchou vytváří tato řasa větší porosty – až 2 cm dlouhá, velmi jemná vlákna, připomínající podvodní plnovous. Řasa je na dotek slizká a její vlákna se snadno přetrhnou. Pokrývá okraje listů a postupně je obrůstá. Podle intenzity osvětlení lze pozorovat změnu její barvy (získává šedý, namodralý až tmavě červený odstín).
Opět se velice špatně mechanicky odstraňuje, ačkoliv jde ve srovnání s černou štětičkovou řasou snadno přetrhnout (nikoliv odtrhnout od podkladu). Na omak je nepříjemně slizká.
Růst této řasy údajně podporuje množství organických nečistot na dně, ve filtru či ve vodě.
Nejčastěji roste na okrajích pomalu rostoucích rostlin, akvarijní technice, kořenech a v místech, kde je velké proudění vody. Podobá se černým chomáčkům o velikosti cca 5 mm.
Příčinou vzniku je mimo výše uvedené i nedostatečné množství CO2 u vysoce osvětlených nádrží. Hodnota CO2 během dne kolísá nebo je v celém akváriu nedostatečný proud okolo rostlin. V nízce osvětlených nádržích je příčinou také kolísání CO2 během dne.
Nejdříve co největší možné množství štětičkové řasy odstraníme ručně. V akváriích s dostatkem světla zvýšíme množství CO2 a zároveň zlepšíme proudění vody v akváriu. Pro zlepšení cirkulace vody je možné použít přídavná čerpadla. V akváriích s menším osvětlením pomohou parmičky siamské, které jsou známé jako konzumenti této řasy. Použitím přípravku Tekutý uhlík (Flourish Excel) řasu jednoduše odstraníte. Pokud ovšem neodstraníte příčinu, tak se objeví znovu.
