Zajímáte se o téma ČASTÉ MOČENÍ S KRVÍ FENA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Co znamená, když si fena olizuje genitálie?
Prosím, pomozte. Co může způsobit, že naše 8letá fenka malého knírače po močení často a několik minut hlučně olizuje, doslova se jazykem "hrabe" ve vulvě? Ještě před pár měsíci to nedělala.
Čtete dále a dozvíte se odpověď.
Když si fena olizuje genitálie
Často, když si fena olizuje určitou oblast těla, tak jí tato část bolí nebo je to její způsob, jak se to snaží vyčistit. Některé feny to používají jako techniku sebeukájení.
U feny může být podezření, že možná trpí infekcí močových cest, nebo může mít nějaký typ vaginální infekce, která způsobuje podráždění. Navrhuji, abyste ji vzali do její veterinární ordinace, aby jí mohli provést analýzu moči, fyzickou prohlídku a možnou kultivaci její vaginální oblasti. Jakmile budou výsledky k dispozici, může veterinář předepsat antibiotika k léčbě infekce. Doma můžete zabránit jejímu olizování vaginální oblasti umístěním límce v podobě trychtíře.
I když si fena myslí, že čištění oblasti pomáhá, může ve skutečnosti způsobit větší podráždění oblasti a pokožky. Měli byste se podívat na vnější stranu její vaginální oblasti a zjistit, zda nevidíte něco neobvyklého, jako je výtok nebo bulka. Můžete také zkusit odebrat vzorek její moči a zjistit, zda vizuálně uvidíte nějaké změny v její moči, jako je krev nebo pevné zbytky. Poté, co kontaktujete svou veterinární ordinaci, informujte je o svých zjištěních a zeptejte se, zda musíte přivést fenu nebo zda můžete přinést čerstvý vzorek moči. Pokud byla vaše fena nedávno na kontrole, nemusí potřebovat další vyšetření, vše závisí na veterináři.
Ve svém příspěvku HEMATOM V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Mám zkušenost s tímto problémem, pražská veterina postupovala stejným způsobem - vždy krev vysáli a druhý den to bylo zase. Přitom mé fence je už 14 let a nechci jí dát narkózu, protože je to v tom věku riziko. Navíc z toho už byla hysterická, protože zákrok je bolestivý. Byla jsem v létě na Šumavě a navštívila místního doktora. Ten řekl, ať to nechám 3 - 4 týdny bez zákroku, potom že se to buď vstřebá, nebo to pak jednorázově vyčistí. Po třech týdnech byl hematom pryč bez jakéhokoliv zásahu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renča.
Naše třináctiletá fena měla též hematom ucha. Jednou jsme jí ho vypustili, druhý den se ucho opět naplnilo krví. Nakoupili jsme různé mastičky podobného složení na vstřebávaní hematomů. Nakonec jsme zůstali u heparoidu, protože nebyl navoněný a pěkně ucho zjemnil. Mazali jsme několikrát denně téměř měsíc a výsledek se dostavil. Hematom je pryč. Dalo to práci, ale než nechat psovi rozřezat ucho s nejistým výsledkem při rizikové narkóze, je lepší zvolit tuto šetrnější metodu.
Doporučuji.
Psi a feny jsou odlišně vybaveni, aby plnili své role při plození svého druhu. Psí samci mají svůj penis chráněný pochvou zvanou předkožka. Jedná se o kožní záhyb, který pokrývá penis a když je pes vzrušený, může penis vyčnívat z předkožkové pochvy. Když si pes olizuje penis, je to přirozená součást chování psího samce.
Psí samice (feny) si někdy dost silně olizují vulvu, protože mají z této činnosti potěšení. Olizování vulvy ze sexuálního hlediska může být známkou toho, že se vaše fenka dostává do říje. Vulva oteče a během období horka se objeví výtok a dokonce i krev. Fena přichází do říje přibližně každých šest měsíců, pokud nebyla kastrována. Kastrovaná fena nepřichází do říje a nikdy nebude moci mít štěňata.
Existují další důvody, proč si samci i samice olizují intimní partie, a pokud si všimnete nadměrného olizování, může to být známkou problému. Mohou být nutné testy krve nebo moči k diagnostice problému a bakterií, které způsobují podráždění. Je možné, že olizování vašeho psa může být jen úklidem po procházce na zahradě nebo po močení venku. Pokud olizování přetrvává, hledejte výtok nebo známky neustálého močení. Váš pes může mít infekci močových cest. Návštěva veterináře by byla vhodná pro další vyšetření a veterinář může provést některé testy krve nebo moči. Kvasinkové infekce, pustuly a červené hrbolky v oblasti genitálií budou indikovat infekci a způsobí, že váš pes bude chtít lízat, aby zmírnil podráždění. Genitálie psa je velmi citlivá oblast a váš pes zde pocítí bodavé teplo vyrážky více než v jiné části svého těla. V případě potřeby udržujte tuto oblast čistou vlhkým hadříkem, ale neaplikujte vazelínu nebo jiné produkty bez rady vašeho veterináře.
V naší poradně s názvem GRANULE PRO NĚMECKÉ OVČÁKY NA ZLEPŠENÍ KŮŽE A SRSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Chotěnovská.
Prosím o odpověď,moje fena má problémy s kůží a srstí.Škrábe se, kouše už měla i antibiotika.Krmím na radu Royal Canin pro německé ovčáky ,ale žádná změna.Díky všem za rady.Chotěnovská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nechte psa znovu vyšetřit u veterináře a informujte ho o neúspěšné předchozí léčbě antibiotiky. Ještě to může být herpes, parazit a nebo mykóza. Ani jedno z uvedených antibiotika neléčí, přestože příznaky mohou být podobné.
Kvalitní strava je pro zdravou kůži nezbytná, ale nelze jen jejím prostřednictvím léčit již probíhající chorobu.
anamnestické vyšetření a sepsání souhlasu s anestézií a se zákrokem, poučení majitele
premedikaci, kanylaci a intubaci feny (zajištění žilního přístupu pro infuze a anestetika a zajištění dýchacích cest)
přípravu operačního pole a pracoviště, použití ochranných pomůcek u personálu
chirurgický zákrok – odnětí vaječníků, nebo vaječníků i dělohy
vedení anestézie a analgezie, přístrojový i fyzický monitoring pacienta (používá se monitor vitálních funkcí, který sleduje puls, dechovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem, EKG, teplotu a krevní tlak)
v případě potřeby použití elektrokauteru
ošetření operační rány
perioperační a pooperační infuzní terapii na infuzní pumpě
aplikaci léčiv
krátkodobou či střednědobou hospitalizaci, jejíž součástí je infuzní terapie na infuzní pumpě
poučení majitele, na vyžádání kopie dokumentace (anesteziologický protokol, hospitalizační protokol)
límec, případně i pruban
kontroly
vytažení stehů/svorek
Cena zahrnuje i léčiva:
sedativa
anestetika
analgetika injekční i perorální (tablety)
antibiotika injekční i perorální
léky působící preventivně proti krvácení
mast zabraňující vysychání rohovky během anestezie
znecitlivující gel pro intubaci
infuzní roztoky
Cena zahrnuje i materiál:
dezinfekční prostředky na povrchy a nástroje
antiseptika k předoperačnímu a pooperačnímu ošetření rány (dezinfekční mýdlo, jodový a lihový přípravek, plastický obvaz ve spreji)
rukavice, roušky, sterilní gázy, ústenky, operační čepice, savé podložky
kanylu, infuzní set
vstřebatelný a nevstřebatelný šicí materiál, eventuálně stapler svorky
límec, případně pruban
energie (sterilizace nástrojů, vyhřívaná podložka pod zvířetem, monitor životních funkcí, infuzní pumpa, osvětlení operačního sálu a hospitalizace, použití elektrokauteru)
Výsledná cena je součtem jednotlivých položek. Záleží na velikosti feny a náročnosti operace (štíhlá vs. obézní fena, pacient špatně reagující na anestezii, rizikový pacient a podobně).
Celková částka, na kterou vyjde kastrace feny, se tedy pohybuje od 2 900 až do 5 800 Kč (například fena o hmotnosti 60 kg).
Orientační ceny:
kastrace feny kolem 4 kg: 3 480 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
kastrace feny kolem 10 kg: 3 850 +/- 15 % dle skutečné spotřeby anestetik a materiálu
Ve svém příspěvku KDYZ SI FENA OLIZUJE GENITALIE JE KASTROVANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sarka.
Mam 4 letou fenku malt.psika.Donedavna byla vesela a hrava.Posledni 3 mesice je apaticka nechce chodit ven,nehraje si a s nikym nekomunikuje.Prodelala zanet moc.cest ktery byl vylecen ant. Byla ji vysetrena moc,krev,byl udelan rentgen vse neg.Veter.nam zdelil ze trpi uzkost. a deres.stavy ber leky ale je to horsi. Rano a po kazdem venceni prijde domu zacne se trast a narikat uz nevim co sni ma vse i lasku. Nemate nekdo takovou skusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sarka.
Psala jsem clanek /kdyz si fena olizuje genitalie/ ale hlavne mi jde o uzkost. a depres. stavy.Fenka 4 leta byla hrava a vesela ted jeji vse jedno.Nekomunikuje,nechce chodit ven po venceni se trese a narika.Veter.ji dal uklid.leky ale je to horsi nevim si rady do 4let byla uplne normalni.Prodelala zanet moc.cest odte doby je netecna. Zanet byl vylecen,ale ona upadla do deprese trva to uz 3 mesice bojim se o ni. Zazemi ma pekne a lasku take kde se stala chyba? Chodili jsme k veterinarce ktera byla neprijemna tak jsme okamzite zmenily veter. Mozna tam se stala chyba nevim.
Jediné opatření před zákrokem je, že fena musí být v den zákroku nalačno. Samozřejmě také v dobrém zdravotním stavu, pokud se jedná o preventivní kastraci, a fena by neměla právě hárat. U starších fen nebo v případě kastrace ze zdravotních důvodů je vhodné před zákrokem provést předoperační hematologické a biochemické vyšetření krve, případně další potřebná vyšetření, jako je RTG, SONO a EKG. Kastrace je chirurgický zákrok prováděný v celkové anestezii, jehož cílem je nevratně zabránit další reprodukci. U fen se kastrace provádí buď odstraněním vaječníků (ovariektomie), nebo vaječníků společně s dělohou (ovariohysterektomie). Řez je veden středem břicha (v linea alba) v úrovni pupku. Rána se zde lépe hojí a není tak bolestivá. Při nekomplikovaném průběhu trvá celý zákrok většinou do 1 hodiny.
Po návratu domů necháte fenu na klidném a teplém místě ještě odpočívat. Po úplném probuzení ji nejprve nabídnete menší množství vody a později také menší porce rozmočených granulí, případně konzervu či jinou stravu, na kterou je fena normálně zvyklá.
Ve svém příspěvku FENĚ PO ZÁNĚTU DĚLOHY VYTÉKÁ Z POCHVY KREV. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Hämerle.
Dobrý den,fena BIŠONKA je po léčbě zánětu dělohy,lékařka jí dala ,antibiotika,injekce a po dni jí začala vytékat z pochvy slizký hlen a krev,cvíli to přejde a poté se ten výtok rozjede nanovo,chtěl jsem jí dát vykastrovat ,ale lékařka řekla že je na to moc stará a těžké,je jí asi 11 let,a váha 12 kg.co mám dělat,jsem z
Chýnova ,a DR se jmenuji MAREŠOVÁ. jméno mé je Jan Hämerle-Chýnov.
děkuji za odpověd s pozdravem Jan Hämerle.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavním příznakem napadení tímto virem je celoživotní a skrytá infekce. Jednou infikovaní jedinci zůstanou doživotními a neustálými nosiči viru i bez viditelných symptomů nemoci. Ve stresových situacích může potom dojít k reaktivaci a s tím spojenému vylučování viru.
U dospělého psa jsou následky infekce herpes virem málo známé. Diagnostikované symptomy, jako například rýma, vymizí po několika dnech. Avšak tímto způsobem se tento virus přenáší, neboť přesídluje na sliznici v dýchací trubici. Stejně tak se nachází v pohlavním ústrojí a může vyvolat vznik malých puchýřků v přední oblasti genitálií u fen nebo na předkožce u psů. Tak může být virus vyloučen se slinami, se sekrety z nosu, ale také z genitálií. Infekce, která primárně nepředstavuje žádné onemocnění, vznikne při přímém kontaktu, například při olizování nebo při krytí.
Fena může být již při prvním kontaktu se psem infikována. Jsou-li feny infikovány při krytí nebo během březosti, přestojí samy tuto infekci většinou dobře. Nebezpečným se však virus stává pro štěňata. V počátku březosti může vést prvotní infekce k resorpci (vstřebání) nebo po 35. dnu k potratu plodů. Nejčastěji bývají štěňata infikována v prvním týdnu života. Pokud se skrytá infekce reaktivuje během stresu při porodu, může dojít k nákaze během porodu nebo těsně po něm. Během porodu se mohou štěňata nakazit v porodních cestách, dále potom prostřednictvím sekretů z nosu a tlamy, vylučovaných fenou při neustálém olizování. Díky takto úzkému kontaktu dochází k dalšímu přenosu viru a infekce se rozšiřuje velmi rychle.
U březích fen dochází k porodu mrtvých, někdy i mumifikovaných plodů v kterémkoli stadiu březosti. Mohou také nastávat předčasné porody nebo porody slabých a nevyvinutých štěňat. Novorozenecká forma se projevuje u štěňat ne příliš jasnými příznaky celkového postižení, depresí, nechutenstvím, výtoky z očí bez zvýšené teploty. V případě rozšířené infekce štěňata naříkají, jsou apatická, výtok z dutiny ústní se mění z čirého na hlenohnisavý. V podkoží v oblasti třísel a na kůži břicha se může objevit červené zabarvení, puchýřky a podkožní otok. Tyto klinické příznaky mohou být doprovázeny ztrátou vědomí, obloukovitým prohnutím těla dozadu a křečemi. Novorozená štěňata hynou již po 12 až 48 hodinách. Štěňata nakažená v průběhu prvních dvou týdnů života uhynou 6 až 9 dnů po nakažení. U starších štěňat a dospělých psů probíhá onemocnění pozvolněji. Po krátké, 4- až 6denní inkubační době (období mezi prvním stykem s nákazou a prvními klinickými příznaky) se objeví příznaky mírné infekce dýchacích cest –
V naší poradně s názvem BORDER KOLIE ŠTĚŇATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nana.
Dobrý den , chtěla bych se zeptat , mám 6 letou ( v březnu ji bude 7 ) fenku borderku a chtela bych ji nechat připustit ale newím zda už není stara na štěnata když je ještě nikdy neměla , děkuji za odpověd :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Klidně fenku nechte přiskočit, ať si sama určí, jestli to bude chtít nebo ne. Šestiletá fena ještě zvládne štěňata odnosit i odkojit. Pokud chcete mít jistotu, že jí březost neublíží, tak ji nechte vyšetřit bříško pomocí ultrazvuku u veterináře a zeptejte se ho také na vhodnou výživu v období březosti.
Hemangiosarkom patří mezi druhy nádorů jater, které jsou velmi maligní a metastazující. Tento cévní nádor vychází z endoteliálních buněk (buňky, které lemují vnitřní povrch cév) a rychle se šíří prostřednictvím krevních cest, nejčastěji pak z jater do plic. V některých případech může metastazovat do mozku nebo srdce. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater je zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, respektive se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastazovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny. U psů se můžeme setkat i s benigním, respektive nezhoubným nádorem jater.
V porovnání s fenami jsou rakovinou jater častěji poškozeni psi, ale rozdíl není dramatický. U mladých psů se rakovina jater diagnostikuje velmi zřídka. Nejčastěji jsou postiženi starší psi, obvykle psi starší 10 let.
Příznaky onemocnění
V prvním stadiu rakoviny nemusí majitel ani pes nic zaznamenat. V pozdějších fázích ale bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech tlačí na plíce, může pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi v prvních stadiích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Příznaky jsou bohužel individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Pro korektní diagnózu je nutné provést jaterní testy, kde se většinou zaznamenají jejich zvýšené hodnoty.
Příznaky onemocnění:
slabost, letargie
snížená fyzická aktivita
ztráta apetitu
ztráta hmotnosti psa
průjem
zvracení
nadměrná žízeň, pes moc pije
zvětšení jater
abdominální (břišní) krvácení
Léčba rakoviny u psů
Pokud je možné nádor odstranit, obvykle se tak učiní. K chemoterapii se nepřistupuje, protože u psů nebylo zjištěno, že by na rakovinu jater měla pozitivní účinky. Při další léčbě lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, pokud již neexistuje žádná naděje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa dané medikamenty psovi podávat, když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy. A pokud už pes ztratí „jiskru v oku“, rozhodnutí o eutanazii je vždy na majiteli psa.
Ve svém příspěvku ZLAMANA SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Michaela Čupová .
Dobrý den,
ložisko vypadaných – zlámaných - chlupů může mít řadu příčin. U všech dermatologických pacientů, včetně Vašeho německého ovčáka, jsou velmi důležité další anamnestické údaje (např.: jaký je věk psa?, léčí se s nějakou nemocí?, svědí jej postižené místo?, je oblast vypadaných chlupů zarudlá, zánětlivá či šupinatějící?, rozšiřuje se dané ložisko?, atd.). Příčiny mohou být jak kožního původu (parazitární, bakteriální, plísňové onemocnění, alergie, aj.), jednak mohou poukazovat např. postižení jater či štítné žlázy.
Co se týká změny krmení, na trhu je celá řada kvalitních i méně kvalitních krmiv, přičemž reklama rozhodně neznamená vždy kvalitu. Pokud by problémem opravdu byla alergie na krmení, jsou na trhu dostupné granule např. značky Royal canin či Hills, označené přímo jako hypoalergenní.
Ke zlepšení kvality srsti můžete pejskovi přidávat do krmení kvalitní lososový olej a doplňky stravy pro psy s obsahem biotinu a zinku. Problém ale vyřeší hlubší diagnostikou pouze veterinární lékař.
Hezký den,
MVDr. Michaela Čupová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Dobry den,mam tentýž problém se svým psem,je to fena něm.ovčáka,je ji 9 a pul roku,a nad ocasem se ji zacaly ztrácet chlupy,nejdřív to vypadalo,jakože jsi to vykousala,měla tam i nějaké strupy,po nejakem dnu se ji to spravilo,ale udelal se ji větší flek na stejnem místě jakoby tu srst ztrácela,granule jsou stejne zadna změna,tak si myslim,ze to na to nema vliv,zkusim ještě par dní počkat a pokud se ji to nejlepší,tak pak si zajdu pro radu,přesto budu rada,za váš názor či radu,přeji pěkný den Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Nejjednodušším a podle mnohých veterinářů i nejlepším řešením je kastrace. Ta však znemožní reprodukci navždy. Kastraci feny lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měla být fena pohlavně dospělá, u menších plemen alespoň 1 rok stará, u velkých plemen 18 měsíců. Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme teprve 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o takzvanou ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny. Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a dáme jen menší dávku, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla dobře zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. až 10. den.
U psů se můžeme setkat i s benigním, to znamená nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater bývá zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, tedy se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastázovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny.
Příznaky rakoviny při postižení jaterního epitelu jsou různé. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusíme my ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích však bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech „tlačí“, například na plíce, mohou pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Indikované příznaky rakoviny jater u psů jsou individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Aby byla diagnóza korektní, je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomných jaterních enzymů.
Příznaky:
slabost, letargie
snížená fyzická aktivita
ztráta chuti k jídlu
ztráta hmotnosti
průjem
zvracení
nadměrná žízeň, pes moc pije
zvětšení jater
abdominální (břišní) krvácení
U rakoviny jater lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, když už žádná naděje neexistuje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa mu dané medikamenty podávat. Když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy, a psovi se „ztratí jiskra v oku“, je rozhodnutí o eutanazii na majiteli psa.
Ve svém příspěvku LÉČBA PAPILOMATÓZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
terapie uvedená v článku je pravdivá - většina papilomů je skutečně benigních a odezní spontánně v řádů týdnů až měsíců. Odstraňují se jen ty, které hnisají, krvácejí či překážejí - a to v době, kdy už nemoc kompletně propukla, jinak hrozí recidivy.
V minulosti se skutečně autogenní vakcíny používaly - v důsledku rizika maligního zvratu a malého efektu se od nich dnes upouští a nepoužívají se.
Co se týká přenosu na člověka - psí virová papilomatóza na člověka rozhodně přenosná není, nemusíte mít obavy.
Hezký den,
MVDr. Hrachová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dobrý den, dokázal by mi někdo poradit, zda se jedná o bradavici? Právě jsem se vrátil po 4 dnech ze zahraničí a fena mhouri oko a je jí to očividně nepříjemné..je možné, aby vyrostla za 4 dny bradavice v koutku oka? Předtím tam rozhodně nic neměla. Předem děkuji za jakoukoliv odpověď / radu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Hárající fence odolá málokterý pes. Může se ale stát, že nám se fena jeví na vrcholu hárání, ale ve skutečnosti tomu tak není. Což ovšem pes – samec - na rozdíl od nás dobře pozná. Nám v takovém případě pomůže odběr krve feny ke stanovení hodnoty progesteronu, který pomáhá přesněji termínovat krytí - tedy den, kdy bude svolná k páření fena (a měl by být i pes). Další skupinou jsou pejsci, řídící se heslem: co je v domě, není pro mě. Tato malá skupina psů nemá zájem o feny ve společné domácnosti, o ostatní ale ano. Pokud pes nejeví zájem o feny obecně, je třeba pátrat po zdravotních potížích – zhodnotit kompletní reprodukční anamnézu, vyšetřit celkový zdravotní stav psa, atd.
V naší poradně s názvem SEDALIN GEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Černá.
Dobrý den,
Sedalin gel mám na Silvestra pro svého psa kavkazský past. pes-fena, váha 60 kg.
Kdy jí mám gel před půlnocí podat a kolik. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dávkování Sedalinu pro uspání psa je 2,5 miligramu na kilogram živé váhy. Pokud má váš pes 60 kilogramů, tak budete potřebovat dávku 150 miligramů, což jsou 4 dávky. Čas podání je hodinu před tím, než má pes usnout. Účinek pak bude trvat 4 hodiny.
První tři týdny života je štěně zcela živeno matčiným mlékem. Mezi druhým a třetím týdnem by mělo dojít k odčervení štěněte. V okamžiku, kdy fena nemá dostatek mléka, je třeba štěně přikrmovat třeba různými prodejními náhražkami mléka. Rozhodně není vhodné krmit štěně kravským mlékem. Náhražky mléka by měly být doplněné i o smetanu, vaječný žloutek, kostní moučku a kyselinu citrónovou. Ve čtvrtém týdnu už musí takto přikrmovat každý chovatel. Od pátého týdne si štěňata postupně více zvykají na stále pevnější stravu, buď formou granulí, nebo tradičního krmení. V sedmém týdnu fena obvykle zcela přestává kojit. Štěňata jsou pak zpravidla krmena různými granulemi, kterých je na trhu obrovské množství (důležité je, aby obsahovaly dostatek vitamínů a minerálů). Jako zpestření psí stravy mohou sloužit také konzervy určené pro psy. Takováto psí strava by neměla být doplňována tradičními krmivy připravovanými doma, mohlo by to u psa vyvolat zažívací potíže. Kupovaná krmiva mají i tu výhodu, že obvykle obsahují návod, kolik krmiva psovi podávat na základě údajů o jeho věku, plemenu a váze. Při výběru krmiva je důležité vybrat takové, které bude pozitivně ovlivňovat jeho kosti a svaly, životní orgány, kůže a srst, zažívání, zuby a dásně, mysl a smysly.
Psi rádi olizují nejrůznější věci, ale olizování jejich intimních partií může být trapné, zvláště pokud máte kolem sebe speciální hosty. Bohužel, nikdo neřekl psům, že mají intimní partie, a tak olizovat tuto oblast jejich těla je jen olizování další části jejich anatomie. Psi si budou olizovat svůj penis a feny si budou olizovat vulvu a obě pohlaví si budou olizovat řitní otvor. Skutečnost, že to dělají na veřejnosti, může jejich majitelům způsobit nepříjemné pocity, ale psi si olizují své intimní partie z mnoha různých důvodů. Olizování intimních partií může být pro potěšení nebo pro zmírnění nějakého nepohodlí. Pokud je fena v říji, může to být součástí jejího sexuálního chování. Pak může být olizování také jen touhou psa udržovat čistotu.
Zánět močového měchýře se častěji vyskytuje u mladých dospělých koček a u střední věkové kategorie. Onemocnění dolních cest močových může být vyvoláno jakýmkoli podnětem, který vyvolá zánět močového měchýře, není tedy specifickým onemocněním. Pokud kočka projevuje příznaky zánětu močového měchýře, je potřeba zjistit příčinu onemocnění (pokud to je možné), aby mohla být zahájena specifická léčba.
Zánět močového měchýře mohou způsobit kameny v močovém měchýři, změny na stěně močového měchýře (nádor, zánětlivý polyp, vyústění močovodu na jiném místě), infekce močového měchýře a zánět z nejasné příčiny (felinní idiopatická cystitida).
Mezi nejčastější klinické příznaky zánětu močového měchýře patří obtížné močení, nutkání k močení, bolestivé močení, častémočení malého množství moči, časté chození na kočičí záchod, močení mimo záchod a krev v moči. U kocourů při zánětu močového měchýře může dojít k ucpání močové trubice.
Jestliže je nalezena příčina (infekce, kameny), pak je léčena. Protože infekce je méně častou příčinou zánětu močového měchýře, antibiotika nejsou často zapotřebí. Většinou není zjištěna základní příčina. Na ředění moči se podává potrava s vyšším obsahem vody. Mohou být vyzkoušena konzervovaná nebo vlhká krmiva. Důležitý je přístup k čerstvé vodě. Zdroj vody má povzbuzovat k častějšímu pití. Četnost a vážnost příznaků může snížit obohacování životního prostředí kočky. Důležité je udržování čistoty kočičího záchodu (znečištěný substrát odstraňovat každý den, celý substrát jednou týdně). Na každou kočku v domácnosti by měl být jeden záchod plus jeden navíc. Nedoporučují se přikryté kočičí záchody a parfemované stelivo. Různé kočky dávají přednost různým druhům steliva, takže někdy je třeba trochu experimentovat, než se vybere to pravé.
Léky se často používají jako poslední volba. Na léčbu bolesti se používají sedativa a relaxancia. Některým kočkám pomáhá sprej s feromony (Feliway). U některých koček se osvědčila protizánětlivá léčba.
Onemocnění dolních močových cest jsou nejčastějším problémem v urologické praxi koček. Obvykle se vyskytuje urolitiáza, tedy tvorba močových kamenů a močového písku, vytvoření uretrální zátky nebo vznik močové infekce. Onemocnění dolních močových cest mohou být způsobena i neurogenními nebo anatomickými abnormalitami, nádory či traumatem. Více než polovinu klinických případů tvoří idiopatická onemocnění, u nichž je příčina nejasná.
Onemocnění močových cest se mohou projevovat zvýšenou frekvencí močení, bolestivým močením nebo úplnou zástavou močení. Kočky močí na neobvyklá místa, mimo toalety, může se objevit krev v moči. Těžké případy jsou charakteristické apatií, odmítáním krmiva až zvracením.
Urolitiáza je onemocnění dolních močových cest způsobené krystalizací minerálů, které vede ke vzniku močového písku a kamenů. Urolity se obvykle odstraňují chirurgicky. Močový písek je možné částečně vypláchnout urohydropropulzí. Po mineralogické analýze získaných urolitů se stanoví účinná prevence. Ta většinou spočívá v podávání speciálně vyvinutých veterinárních diet, jejichž složení pomáhá předcházet vzniku kamenů, některé diety dokonce kameny přímo rozpouštějí.
Uretrální zátky se vyskytují u koček častěji než urolitiáza a jsou – na rozdíl od kamenů – tvořené převážně nekrystalickou hmotou. V drtivé většině bývají vinou anatomické predispozice postiženi kocouři, u nichž dojde k obstrukci močových cest v oblasti penisu, kde je močová trubice přirozeně zúžená. Terapie spočívá v mechanickém odstranění překážky masáží penisu, v manuální kompresi močového měchýře, v cystocentéze a urohydropropulzi. V těžkých případech je nutná chirurgická terapie.
Zánět močových cest u koček se také někdy nazývá kočičí urologický syndrom. Principem onemocnění je vznik zánětu vývodných cest močových, provázeného často zásaditou a koncentrovanou močí se vznikem struvitových močových kamínků. Ty jsou u koček ve formě jemného „písečku“ dráždícího při své cestě sliznici, která se brání iritaci zvýšenou produkcí hlenu. Hlen pak spolu s odloupanými buňkami a krví vytváří jakousi zátku konečných úseků močové trubice. Při dlouhodobém dráždění a nedostatečném odtoku moči může vzniknout i bakteriální zánět močových cest.
U postižených zvířat pozorujeme vznik takových příznaků, jako je neklid, opakované močení po kapkách nebo s krví. Dále časté hrbení a pokusy o močení bez efektu, mňoukání nebo dlouhé hrabání na venčící misce. Nemocné zvíře si často olizuje genitálie a vykazuje projevy bolesti. Kočka se může schovávat a má napjaté a citlivé břicho. V pokročilejších stadiích (trvá-li obstrukce více než 1,5–2 dny) vzniká nechuť ke žrádlu, zvracení, dehydratace, slabost až deprese. Snižuje se tělesná teplota, zvíře může rychleji a namáhavě dýchat a náhle uhynout.
Prevence onemocnění spočívá v udržování hmotnosti a dobré kondice zvířat. Nutné je udržovat dostatečný příjem tekutin. Vznikne-li u zvířete již klinický problém, doporučujeme konzultovat zdravotní stav s veterinářem.
Klinické příznaky urolitiázy se liší v závislosti na anatomické lokalizaci urolitů. Urolity se klinicky neprojevují, pokud nenaruší normální funkci ledvin. Obvykle v močových cestách způsobí zánět, jehož vlivem dojde mimo jiné k otoku sliznice. Tento otok napomáhá ke zmenšení průměru močových cest a močové kameny se tak mohou snáze ukotvit – takto dochází k částečné nebo absolutní obstrukci močových cest. Majitel takového zvířete si v tuto chvíli všímá typických příznaků, jako jsou neúspěšné pokusy o močení, bolestivé močení, častémočení po malých množstvích, bolestivost na spodině břicha a nezřídka také krev, barvící moč do různých odstínů červené až hnědé barvy.
Lokalizace urolitů je různá, může být od ledvinné pánvičky přes močovody, močový měchýř až po samotnou močovou trubici.
Diagnostika urolitiázy se provádí prostřednictvím vyšetření moči, poté pomocí nativních nebo kontrastních rentgenových snímků. Velkým pomocníkem při diagnostice tohoto onemocnění je také ultrasonografické vyšetření. Pomocí rentgenového nebo ultrasonografického vyšetření lze stanovit nejen velikost a počet urolitů, ale také jejich lokalizaci v močovém traktu.
Klinicky se přítomnost kaménků v močových cestách projevuje častějším močením s vyloučením pouze malého množství moči, která může být hustší, tmavší a případně zapáchající (i z důvodu přítomnosti bakteriální infekce). V moči se může objevovat krev, viditelná pouhým okem, nebo identifikovatelná při mikroskopickém či biochemickém vyšetření.
Projevy urolitiázy závisí především na lokalizaci urolitů. Pokud se vytvoří v ledvinné pánvičce, může být onemocnění zcela bez příznaků, zvláště pokud je proces pouze jednostranný a urolit není infikován bakteriemi. V případě infekce může dojít k septikémii a stavům s ní spojených: horečce, apatii, nechutenství, ... Při oboustranné obstrukci v ledvinné pánvičce může dojít až k chronickému renálnímu selhání.
Urolity lokalizované v močovodech se projevují akutní bolestivostí břicha, výskytem krve v moči, může dojít i k poškození ledvin s příznaky uvedenými výše.
Lokalizace urolitů v močovém měchýři může být také zcela bez příznaků. Častěji však vzniká zánět, a tak se u pacienta projevují příznaky z něj vyplývající: obtížné, bolestivé a přerušované močení, nucení na močení, inkontinence. Velmi častý je také výskyt krve v moči. Někdy je možné urolity cítit pohmatem dutiny břišní.
Příznaky spojené s výskytem urolitů v močové trubici jsou podobné lokalizaci v močovém měchýři. Při úplné obstrukci dochází k přeplnění močového měchýře, výrazné bolestivosti při pohmatu dutiny břišní. Pokud není umožněn odtok moči, objevuje se zvracení, slabost, problémy s koordinací až kóma. Za 24–72 hodin poté dochází k srdečnímu selhání v důsledku vysokého množství draslíku v těle, jež působí kardiotoxicky.