BOULE PO KASTRACI U FENY

Otok po kastraci psa

Nejčastější komplikací po kastraci je otok šourku, který běžně odezní za několik dní a nevyžaduje žádnou léčbu.

Zdroj: Kastrace psa

Příběh

V příběhu MĚKKÁ BOULE V PODBŘÍŠKU U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Staňková.

Dobrý den.Mohu poprosit o návod na tu mastičku.Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Mikulec.

výroba masti již uveřejněna v těchto komentářích v roce 2018.

Zdroj: Příběh Boule pod kůží na brise

Boule u psa po očkování

Boule u psa po očkování se mohou objevit jako alergická reakce na podanou látku. Často vznikají v průběhu minut až hodin a jsou po celém povrchu těla. Léčí se antihistaminiky, podobně jako senná rýma u lidí.

Zdroj: Boule na těle psa

Kastrace

Nejjednodušším a podle mnohých veterinářů i nejlepším řešením je kastrace. Ta však znemožní reprodukci navždy. Kastraci feny lze provést kdykoliv, v případě kastrace z preventivních důvodů by měla být fena pohlavně dospělá, u menších plemen alespoň 1 rok stará, u velkých plemen 18 měsíců. Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme teprve 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o takzvanou ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny. Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a dáme jen menší dávku, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla dobře zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. až 10. den.

Zdroj: Antikoncepce pro feny

Příběh

V příběhu MĚKKÁ BOULE V PODBŘÍŠKU U FENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumila Launová.

Dobrý den,prosím o zaslání receptu na výrobu krušinové masti,a nedá se koupit už hotová?děkuji Launová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika Staňková.

Dobrý den.Mohu poprosit o návod na tu mastičku.Dekuji

Zdroj: Příběh Boule pod kůží na brise

Boule na srsti u psa

Boule na srsti u psa může mít celou řadu možných příčin, od reakce na štípnutí hmyzem přes možný absces po poranění až po velmi vážné, například může jít o nádorovou změnu (i u mladého zvířete).

Pokud zduření do jednoho dvou dní od vzniku samo nezmizí, navštivte veterináře, ať stav posoudí v souvislosti s anamnézou a případně i s bioptickým nálezem.

Léčba je vždy individuální dle stanovené diagnózy.

Zdroj: Boule na těle psa

Příběh

V příběhu PES PO KASTRACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Dobrý den.Můj stafbulík je několik měsíců po kastraci,celkově v dobré kondici a pohodě.Ale pozoruji úbytek svalů na hlavě a tím zmenšení hlavičky.Kompletní veterinární vyšetření vyloučilo skryté onemocnění.Pejsek byl donedávna čiperný "atlet",přesto,že mu bude 11 roků.Jde o souvislost s kastrací a nebo je to věkem? Prosím o informace a Vaše zkušenosti.Děkuji.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Pes po kastraci

Krev v moči u feny

Krev v moči u feny se může vyskytnout z důvodu zánětu močového měchýře, zánětu ledvin, močových kamenů nebo před prvním háráním.

Při zjištění krve v moči navštivte veterinárního lékaře, který zjistí příčinu, stanoví diagnózu a zahájí léčbu.

Zdroj: Krev v moči u psa

Příběh

V příběhu ČÍM KRMIT STERILNÍ BORDER KOLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana holanová.

Dobrý den,prosím mám dotaz.Čím mám krmit sterilní border kolii?Před kastrací a po kastraci jsem jí dávala "Brit premium nature adult M".Asi 3 měsíce(spravila se).Tak jsem jí začala dávat"Brit Nature light".Docela se dost zhubla.Mám ji na zimu pořídit jiné krmivo než light?Celoročně je venku v boudě.Děkuji za odpovědi.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Čím krmit sterilní border kolie

Nádor na konečníku u psa

Pro stárnoucí psy je běžný nález nádoru v okolí konečníku (perianální adenom). Na jeho vznik a růst mají vliv samčí pohlavní hormony. Perianální adenomový nádor je nejčastěji benigní a vyskytuje se v buňkách mazových žláz ocasní oblasti. Když se objeví u kastrovaného zvířete, je pravděpodobnost, že nádor může být maligní, vyšší. Léčba představuje kastraci a chirurgické odstranění nádoru.

Příznaky

Pokud má pes nádor paraanálních žlázek, nelze přehlédnout, že se v oblasti konečníku začínají tvořit kulovité útvary, které vypadají jako hemoroidy (laicky řečeno, uvidíte boule u zadku), které různě rychle rostou. Nezhoubné nádory zůstávají v kůži, zhoubné prorůstají do hloubky. Oba typy nádorů mohou rychle růst a dosáhnout značné velikosti. Stejně tak oba typy nádorů mohou krvácet a mokvat a může se objevit výtok z konečníku.

Léčba

Pokud se nádor vyskytne u staršího nekastrovaného psa, je více než pravděpodobné, že se bude jednat o nádor nezhoubný, a navíc závislý na testosteronu – pohlavním hormonu vytvářeném ve varlatech. Bez tohoto hormonu nádory nejenže nerostou, ale již existující nádory se mohou zmenšit. Řešením je proto okamžitá kastrace. Malé klidné nádory je pak možné nechat být (již se dál nezvětšují), velké nebo mokvající nádory je vhodné odstranit.

U nádorů paraanálních žlázek tedy vždy záleží na čase: přijde-li pacient do ordinace s malým nádorem, operační řešení, ať už kastrace nebo odstranění nádoru (popřípadě obojí), může znamenat úplné uzdravení a odstranění potíží. Operace je také méně komplikovaná. Nezapomeňte, že okolí konečníku je silně prokrvené a protkané nervy, operace rozsáhlých nádorů je tedy vždy spojená s vysokým rizikem významného krvácení a poškození funkce svěrače, což pak vede k inkontinenci.

Pokud není možné kastraci ze zdravotních důvodů provést, lze zahájit hormonální léčbu – pod kůži se zavede implantát fungující půl roku. Hormonální léčba je vhodná i pro kastrované feny, u nichž se nádor paraanálních žlázek také občas vyskytuje.

Prognóza

Zhoubné nádory, které jsou naštěstí v menšině, jsou prognosticky nepříznivé – poměrně rychle prorůstají do hloubky a metastazují. Včasně provedená operace ale i tady může dosáhnout úplného vyléčení.

Zdroj: Krvácení z konečníku u psa

Příběh

V příběhu MŮJ PES MÁ BOULI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.

Dobrý den mému pejskovi se udělala boule u žeber u končetiny.Boule je červená a tvvrdší.Co stím mám dělat ??

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela Hrachová.

Dobrý den,
diferenciální diagnostika možných útvarů je poměrně široká - od alergické reakce po očkovaní na boku psa až po různé novotvary. Netuším anamnestické údaje - věk pejska, zda útvar vznikl náhle, či delší dobu rostl a teď se zvětšil, aj.
K závěru o co se jedná, je nutné osobně navštívit ordinaci Vašeho veterinárního lékaře, který Vám jistě adekvátně poradí.
Hezký den,
MVDr. Hrachová

Zdroj: Příběh Můj pes má bouli

Komplikace po kastraci feny

Předoperační péče před kastrací spočívá ve 24hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme až 1–2 hodiny před zákrokem. Anestezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny. Samozřejmě po dohodě s majitelem, který si může vybrat mezi anestezií intravenózní (aplikace anestetik do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj a monitoring během zákroku). Uvedené typy anestezie se samozřejmě mohou lišit na jednotlivých pracovištích. Následuje standardní příprava operačního pole – vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik centimetrů, v případě potřeby je možno ho prodloužit. Následuje vybavení vaječníků nebo i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou, jedná se o ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny.

Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Voda se může podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením je potřeba počkat ještě asi 5 hodin, přičemž se podává jen menší dávka, aby nedošlo ke zvracení. Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit a aby se neobjevil výtok po kastraci. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání a podobně. Je nutné zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak než nasazením ochranného límce. Stehy se po kastraci vyndávají 8.–10. den.

Kastrace fen probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestezie, krvácení do dutiny břišní, ponechání operačního materiálu v dutině břišní (roušky, nástroje), podvaz močovodu, nekompletní odstranění vaječníků a takzvaná pahýlová pyometra. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů – důkladné předoperační vyšetření, volba vhodných anestetik, důkladná příprava operačního pole, použití sterilních nástrojů, monitoring během operace i po ní a především pečlivě a důsledně provedený vlastní operační výkon.

Hlavní nevýhody, které mohou po kastraci nastat, jsou obezita a močová inkontinence fen. Přesné příčiny obezity po kastraci nejsou známy, ale dá se dobře zvládnout zodpovědným přístupem majitele – snížení krmné dávky, speciální diety pro kastráty nebo diety light a zvýšená pohybová aktivita. Rovněž přesné příčiny močové inkontinence po kastraci nejsou známy, ale pravděpodobně je příčinou snížená hladina estrogenů. Podle různých studií je výskyt této komplikace po kastraci 3–21%, přičemž se může objevit ihned, ale také až 10 let po kastraci. Vyšší riziko je u fen vážících více než 20 kg.

Zdroj: Ovariektomie

Příběh

V příběhu INJEKCE PROTI POČETÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šandorová.

Děkuji za odpověď,jen bych se ještě chtěla zeptat co to znamená,co nejdříve ultrazvuk?Za jak dlouho bude vidět,jestli je březí,pokud došlo k pokrytí dnes.Děkuji za odpověď,Šandorová,Olomouc

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.

Ultrazvuk dokáže zobrazit plody v děloze feny po uplynutí třetího týdne od nakrytí.

Zdroj: Příběh Injekce proti početí

Operace dělohy u feny

Jediné opatření před zákrokem je, že fena musí být v den zákroku nalačno. Samozřejmě také v dobrém zdravotním stavu, pokud se jedná o preventivní kastraci, a fena by neměla právě hárat. U starších fen nebo v případě kastrace ze zdravotních důvodů je vhodné před zákrokem provést předoperační hematologické a biochemické vyšetření krve, případně další potřebná vyšetření, jako je RTG, SONO a EKG. Kastrace je chirurgický zákrok prováděný v celkové anestezii, jehož cílem je nevratně zabránit další reprodukci. U fen se kastrace provádí buď odstraněním vaječníků (ovariektomie), nebo vaječníků společně s dělohou (ovariohysterektomie). Řez je veden středem břicha (v linea alba) v úrovni pupku. Rána se zde lépe hojí a není tak bolestivá. Při nekomplikovaném průběhu trvá celý zákrok většinou do 1 hodiny.

Po návratu domů necháte fenu na klidném a teplém místě ještě odpočívat. Po úplném probuzení ji nejprve nabídnete menší množství vody a později také menší porce rozmočených granulí, případně konzervu či jinou stravu, na kterou je fena normálně zvyklá.

Zdroj: Zánět dělohy u psa

Příběh

V příběhu TUKOVÉ BOULE NA ZADECH 10-TI DENNIHO STENATKS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.

Zdravim,chtela jsem se zeptat zda mi nekdo neporadi..Stenatko je nejmensi z vrhu..vcera se mu za hlavickou objevila boulicka.Ma tam i stroupek.Nevim jak se mam v teto situaci chovat..zda vzit maleho na veterinu..ma jen 10dni..prosim porad te dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karamel.

Dobrý den, máme doma malé štěňátko ( 9 týdnu) na stěnátku jsme našli dvě boule v oblasti páteře a žeber, nedávno bylo na očkování ( primodog, nobivac). Boule ho nějak nebolí když sáhnu na bouli tak se pohybuje. Nevíte co to může být předem děkuji za odpověď.

Zdroj: Příběh Tukové boule na zadech 10-ti denniho stenatks

Po kterém očkování bývají boule?

Nejčastěji se reakce na očkování v podobě boulí objevuje u psů, kteří byli očkováni polyvalentní vakcínou. Tyto vakcíny obsahují v jedné dávce vakcínu proti více nemocem (vzteklině, psince, parvoviróze, hepatitidě, leptospiróze, lymské). Reakce se velmi často objevuje i u těchto vakcín: Eurican DHPLR, Nobivac DHPL, Merilyn.

Zdroj: Boule u psa po očkování

Příběh

V příběhu MINI ČIVAVA VÝCHOVA ŠTĚŇÁTKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kalivodova.

Máme 5měsicni štěňátko čivavy kluka,a začal zlobit s čuranim na koberec.Ze začátku chodil na plenu na kterou pouze kadi,a čura kde se mu zamane.Je mu 5měsicu,muze mi někdo prosim poradit jak na něj,a zvažují kastraci pomůže to aby necurak kde se mu zamane?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.

Dobrý den, kastrace je určitě možnost, která by určitě mohla zařídit vyřešení vašeho problému, protože chlapci mají od určitého věku tendenci značkovat své území.
Takže kastraci určitě zvažte.

Zdroj: Příběh Mini čivava výchova štěňátka

Proč nemá zájem?

Hárající fence odolá málokterý pes. Může se ale stát, že nám se fena jeví na vrcholu hárání, ale ve skutečnosti tomu tak není. Což ovšem pes – samec - na rozdíl od nás dobře pozná. Nám v takovém případě pomůže odběr krve feny ke stanovení hodnoty progesteronu, který pomáhá přesněji termínovat krytí - tedy den, kdy bude svolná k páření fena (a měl by být i pes). Další skupinou jsou pejsci, řídící se heslem: co je v domě, není pro mě. Tato malá skupina psů nemá zájem o feny ve společné domácnosti, o ostatní ale ano. Pokud pes nejeví zájem o feny obecně, je třeba pátrat po zdravotních potížích – zhodnotit kompletní reprodukční anamnézu, vyšetřit celkový zdravotní stav psa, atd.

Zdroj: Snížené libido u psa

Komplikace

Mezi hlavní pooperační komplikace, které mohou nastat, patří vznik infekce a krvácení. Tato rizika lze minimalizovat dodržováním předepsaných postupů, zásad asepse, sterility při operaci, zvířeti se po dobu cca 1 týdne podávají antibiotika. V případě, že při kastraci nejsou kompletně odstraněny vaječníky, může fena po nějaké době po operaci začít opět hárat. Pokud nedošlo k úplnému odstranění dělohy, může vzniknout takzvaná pahýlová pyometra. Ale v dnešní době, kdy došlo k rozvoji a zlepšení veterinární péče, je toto riziko již velmi malé a veterinární pracoviště dbají na úplné odstranění pohlavních orgánů.

Jelikož genitálie vylučují některé hormony (estrogeny a progesteron), jejich odstranění způsobí hormonální změny, které mohou mít vliv na řadu funkcí. U vykastrovaných fen se snižuje bazální metabolismus, takže mají podstatně nižší spotřebu energie. Přebytečná energie se tak ukládá a feny mají tendenci tloustnout. Je tedy vhodné po kastraci přejít na vhodnou komerční dietu pro kastrované psy nebo snížit energetický příjem (maximálně však o 30 %) a také zvýšit energetický výdej. Nejčastějším následkem tloustnutí jsou potíže s pohybovým aparátem. Ale dnes již existuje řada kloubních preparátů obsahujících složky chránící klouby.

Mezi další nevýhody kastrace patří výskyt močové inkontinence u kastrovaných fen, která je způsobena poklesem produkce hormonů estrogenů. Vyskytuje se u malého procenta fen, více u fen větších plemen a fen obézních. Může se projevit pomočováním v noci jen párkrát za rok, v extrémním případě až neschopností moč zadržet, takže neustále spontánně odkapává. Dnes je to již dobře řešitelný stav díky používání bezpečných nehormonálních přípravků obsahující efedrin nebo fenylpropanolamin.

Vzácně se mohou objevit problémy se srstí, které se projevují vypadáváním chlupů v okolí genitálií, řitního otvoru až na bocích a břiše. Po kastraci též může srst mírně změnit barvu a změnit strukturu tak, že vypadá jako štěněcí.

Zdroj: Zánět dělohy u psa

Antikoncepce pro feny

Někteří chovatelé řeší ochranu fen pomocí hormonální antikoncepce pro feny. U nás jsou nejpoužívanější injekční preparáty jako Depo-Promone, Covinan, které se aplikují feně většinou v anestru, což je klidové období mezi říjemi. Přípravky na hormonální bázi oddálí hárání minimálně o tři měsíce, v praxi však může být fenka bez říje i rok. Jako alternativa injekčních preparátů jsou k dispozici i hormony v tabletách, například Pillkan. Užívání hormonální antikoncepce se neobejde bez rizika. Veterináři varují, že injekce mohou u některých jedinců způsobit vážné choroby, například zánět dělohy nebo rakovinu mléčné žlázy. Kromě toho hrozí také glukózová intolerance, která může vyústit až v diabetes nebo přibývání na váze díky zvýšené chuti k jídlu. Některé feny se změní i v chování, jsou odtažitější a méně hravé. Proto se o užívání hormonální antikoncepce vždy poraďte s veterinářem.

Zdroj: Antikoncepce pro feny

Kastrace psa pro a proti

Kastrace psů má své příznivce i kritiky, níže jsou uvedena pro a proti v otázce kastrace psů.

Pro

Pro kastraci existují v podstatě dvě kategorie důvodů, a to zdravotní a „morální“. Mezi zdravotní příčiny patří prevence proti řadě komplikací: tumory varlat, prostatické potíže.

Morální hledisko spočívá zejména v prevenci nežádoucího nakrytí feny a množení „nevhodných“ štěňat, zklidnění příliš temperamentního zvířete, hlučnosti a destruktivního chování psa jako následku sexuální touhy, toulavosti, snížení agresivity, nevhodného sexuálního chování (ukájení touhy na předmětech, lidech, zvířatech).

Pro psa-samce, který není chovným jedincem, je kastrace zákrokem zpříjemňujícím následný život, neboť neustálý „tlak“ sexuálních pudů bez jejich uplatnění je pro takové zvíře velmi stresující.

Proti

I přes řadu nesporných výhod přináší kastrace také určitá rizika, která jsou však zanedbatelná ve srovnání s riziky, která číhají na nekastrované zvíře. Mezi nevýhody patří inkontinence, což je nekontrolovatelný únik moči, dále nadměrný růst měkké „štěněcí“ srsti u dlouhosrstých plemen a obezita. Ta je spíše nejčastějším problémem majitelů. Pravda je totiž taková, že při správném a kvalitním krmení a dostatečném pohybu psa by k obezitě zvířete nemělo nikdy dojít. Je samozřejmé, že vymizením pohlavních hormonů dojde ke snížení aktivity zvířete, pak je na majiteli, zda upraví krmnou dávku a dopřeje svému miláčkovi dostatek pohybu, nebo jej bude překrmovat a nechávat válet na gauči – pak ho místo psího atleta bude na procházkách doprovázet valící se sud. Tudíž je jen na vás, jak vyhodnotíte všechna pro a proti u kastrace vašeho psa.

Zdroj: Kastrace psa

Boule u psa na boku

Boule psa na boku mohou být novotvary maligní nebo benigní. Benigní (nezhoubné) nádory charakterizuje pomalý růst. Nerozšiřují se do ostatních částí organismu mimo kůži. Mohou však dosahovat velkých rozměrů, být povrchově zvředovatěné či omezovat končetiny. Pravděpodobně nejběžnějším benigním novotvarem je lipom. Jedná se o bouli tvořenou tukem, která se může vyskytovat v kterékoliv části těla pod kůží. Nejčastěji je pozorujeme u psů s nadváhou. Maligní (zhoubné) novotvary jsou mnohem agresivnější. Mají tendenci rychle růst, a pokud se co nejdříve chirurgicky neodstraní, může dojít k jejich rozsevu do ostatních častí organismu mimo kůži, například do plic.

V případech maligního novotvaru může vyvstat potřeba další operace, aby bylo zaručeno vyjmutí celé masy. Rozhodující je rychlost. Čím dříve se podezřelá boule vyšetří, tím úspěšnější bývá následná léčba. Ta je vždy individuální dle druhu nádoru. Ve většině případů chirurgická. Zhoubné změny je nutné bezodkladně odstranit. Zvýšený výskyt novotvarů souvisí u starších psů se zhoršením funkce imunitního systému. Lze se proto pokusit o imunostimulaci (i když u kožních nádorů se to moc nepoužívá) se snahou zpomalit rozvoj onemocnění.

Zdroj: Boule na těle psa

Jak poznat zánět dělohy u feny

Nejčastěji se zánět dělohy (pyometra) vyskytuje u nekastrovaných fen, kde vzniká na podkladě nenormálního rozvoje děložní výstelky po proběhnuté říji. Onemocnění začíná jako cystická glandulární hyperplazie endometria, v děloze se hromadí sekret – rozvíjí se mukometra nebo hydrometra. Dojde-li v tomto okamžiku k průniku bakterií z pochvy do dělohy (nejčastěji se jedná o E. coli), sekret děložních žláz se stane živnou půdou pro tyto bakterie a výsledkem je právě hnisavý zánět dělohy. U feny je to život ohrožující stav, protože toxiny produkované bakteriemi pronikají do celého těla, při nadměrné náplni dělohy může dojít též k jejímu prasknutí a vzniku hnisavé peritonitidy a celkové sepse.

Mezi projevy pyometry u feny patří především apatie, nechutenství, nadměrná žízeň a močení, neochota k pohybu, u otevřené pyometry pak hnisavý žlutý výtok z vulvy. Vzhledem k návaznosti pyometry na cyklus říjí lze konstatovat, že se objevuje po proběhlém hárání. Onemocnění je poměrně časté zvláště u starších fen.

Zdroj: Zánět dělohy u psa

Kdy nechat psa vykastrovat

Kastrace psů se podobně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů.

Chovatelské důvody spočívají hlavně v zamezení nežádoucího chování psa, jako je neklid, neposlušnost a toulání v období hárání fen v okolí. Je pravdou, že jsou psi po kastraci klidnější a vyrovnanější, nicméně případná agresivita nebo toulání z jiných důvodů, než jsou háravé feny, se kastrací nevyřeší.

Hodně záleží na tom, v jakém věku se kastrace provádí. Kastrace štěněte ve věku 6 až 12 týdnů před dosažením pohlavní dospělosti způsobí to, že psi nestačí nabýt pohlavní výraz ani povahové vlastnosti jako dominance a agresivita, a tak zůstávají celý život hravým štěnětem. Jsou potom vhodní jako mazlíčci do domácnosti, ale nehodí se pro další výcvik, jako je obrana, hlídání a podobně. U nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců. Pokud se rozhodneme pro kastraci psa z hlediska nápravy nežádoucího chování, tak čím později se provede, tím menší je šance na úspěch. U psa se již toto chování upevní, stane se z něj zlozvyk a kastrace problém nevyřeší.

Zdravotní důvody pro kastraci psů se vyskytují u několika onemocnění. Patří sem hlavně nádory varlat, kryptorchismus a zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty).

Nádory varlat jsou u psů poměrně časté a kastrace představuje jediné řešení.

Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Zde je pro ně vyšší teplota než v šourku, což znamená o 30 % vyšší riziko nádorového bujení. Jejich odstranění pomocí kastrace je tedy opět nejvhodnějším řešením.

Zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) se vyskytuje téměř u všech starších psů, a pokud nezpůsobuje problémy, není třeba ji řešit. Někdy je však prostata zvětšená natolik, že způsobuje problémy při močení – bolestivé močení, krev v moči a podobně, nebo může dojít k zánětu prostaty – prostatitidě, což jsou stavy, kdy je zapotřebí přistoupit k léčbě a kastrace je metodou volby.

Při kastraci psa se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu, a tedy i za samčí sexuální chování. Před zákrokem je nutná 24hodinová hladovka. Vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Pes je následně uveden do anestezie – buď intravenózní (do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj). Typ anestezie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích majitele psa. Inhalační narkóza je šetrnější, bezpečnější, ale i dražší. Následuje příprava operačního pole, což znamená vyholení a dezinfekci oblasti šourku a jeho okolí. Aplikují se analgetika a antibiotika. Vlastní zákrok spočívá v naříznutí kůže před šourkem (takzvaný preskrotální přístup), poté se tupou preparací uvolní podkoží a obě varlata se postupně vybaví přes tento řez do operační rány. Varlata se zajistí podvazem semenných provazců a přívodné cévy vstřebatelným materiálem a následně se odstraní. Poté se zašije podkoží a kůže. Ranka je velká dle plemene 1–4 cm. Šourek tak zůstává zachován a výsledný kosmetický efekt je dobrý. Celý zákrok i s přípravou většinou nepřekročí 30 minut. Pacienta je možno po probuzení propustit do domácí péče. Po kastraci není třeba žádná velká péče – vodu lze podat téměř ihned, krmení až za cca 6 hodin. Důležité je, aby si pes ránu nelízal, což se zajistí použitím ochranného límce.

Zdroj: Kastrace psa