Téma: 

bleší štípanec foto

BLECHY

Blechy u psa

Hlavním původcem zablešení je blecha psí (Ctenocephalides canis). Blecha psí je vzácnější, ale snadněji přechází na člověka. Rovněž jde o drobný hmyz o velikosti 3 až 4 mm, má červenohnědou barvu, skáče na vzdálenost až 1,5 m. Poslední pár nohou je delší a je uzpůsobený ke skákání. Dospělé blechy se živí krví.

Blechy nakladou vajíčka do skulin v podlaze, mezi prkny kotce, do spárů v boudě a do čalounění křesel a psích pelíšků. Za 5 až 12 dní se z nich vylíhnou larvy, které žijí mimo tělo hostitele a živí se organickými částečkami prachu. Přitom, pokud na ně narazí, sežerou i vajíčka tasemnice psí. Po 9 až 11 dnech se zakuklí a takto přežívají 11 až 20 dnů, pak se z nich líhnou blechy, které ihned vyhledávají hostitele. Živí se již pouze jeho krví, a to samci i samice blech. Dospělci žijí 3 až 5 měsíců. Nestačí tedy zlikvidovat blechy pouze na psovi, ale především odblešit pelíšek a všechna místa, kde se pes vyskytuje, protože právě tam se nacházejí vajíčka a larvy, dospělci na psovi už jsou jen vrcholkem ledovce, většina bleší populace přebývá v okolním prostředí v podobě vajíček a larev.

Největším problémem při napadení blechami je alergická reakce na pokožce způsobená alergeny z bleších slin. Nejčastěji se svědivá ložiska u psů vyskytují v oblasti zad a kořene ocasu, na nohách, břichu, ve slabinách a na krku. Blechy jsou také mezihostitelem tasemnice.

Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou ve formě spreje, obojku nebo coby spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.

Zdroj: Blechy
Zveřejněno dne: 4.1.2016

Diskuze: ekzém u pejska

dobrý den, chtěla bych poradit,mám dvou letou fenku kříženec jezevčík a čivava. Asi před rokem se jí objevily stroupky na ocase a zase jí zmizely.Do roka se jí objevily znovu na ocese a na křížích. Byla jsem na veterině,poprvé to bylo léčené jako zánět kůže.dostala antibiotika a tablety proti škrábání.Po třech týdnech se to objevilo znovu.Koupila jsem na radu šalvěj a dělala jsem jí koupele,co druhý den.Zmizelo to,ale asi za 14 dní se to objevilo znovu.Takže zase veterina a tentokrát to byla reakce na bleší kousnutí.No at to zkrátím,pes se stále kouše na zadních partijích a líže se kolem konečníku.Má i vyčištěné žlázky,ale dělá to stále. ono to vypadá že má blechy ale žádné jsem nenašla. Kolikrát se stane že poskočí a dívá se k ocasu co to bylo. má ohraničenou vyrážku jen na těch křížích a nikde jinde.potřebuji radu co dál.Děkuji

Zdroj: diskuze Vyrazka
Odesláno dne: 8.2.2017 uživatelem Alena
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

PARAZITÉ V PSÍ SRSTI

Psí blechy

Blecha je nepříjemný parazit živící se krví jedince, kterého si vybrala za hostitele. Zvlášť aktivní jsou samičky, které se musejí opakovaně vydatně nasát, aby byly schopny produkovat potomstvo. Nakladená vajíčka blech padají z napadených zvířat na zem, kde prodělávají postupný vývoj přes larvu, kuklu až po dospělce, který opět naskakuje na vyhlédnutého jedince, a vše se opakuje. Blecha irituje psa opakovaným bodáním, které je samo o sobě nepříjemné a dráždící. Navíc u citlivých zvířat vyvolávají bleší sliny alergickou kožní reakci, která může u disponovaných jedinců dosáhnout hrozivých rozměrů. Tyto projevy, takzvaná alergie na bleší kousnutí, je schopen navodit i jediný parazit a opakovaným sáním jej prohlubovat. Nezanedbatelný je i fakt, že právě blechy přenášejí jiného, tentokrát vnitřního cizopasníka, a to tasemnici psí.

Vývojový cyklus blechy trvá v domácnosti zpravidla 3 až 4 týdny. Jedna samička je schopna po dobu cca tří měsíců denně vyprodukovat několik desítek vajíček. Nejsou-li aplikována opatření na jejich likvidaci, může postupné přemoření domácnosti bleší populací dosáhnout velmi nepříjemného stupně, a kromě zvířecích členů domácnosti to pravděpodobně pocítí i rodinní příslušníci.

Blecha u psa se pozná podle toho, že se pes často drbe nebo kouše, nebo se mu na pokožce objeví vyrážka. Signálem jsou také vajíčka nebo bleší výkaly (tmavé tvrdé kuličky strávené krve) v psí srsti nebo v jeho pelechu. Při masivním zablešení nebo u hladkosrstých plemen psů jsou blechy lehce viditelné i pouhým okem. Neklamnou známkou přítomnosti blech v srsti je přítomnost blešího trusu, který připomíná mletou kávu. Bleší trus se nejčastěji objevuje v jemné srsti, například za ušními boltci.

Léčba zablešeného psa spočívá v ošetření insekticidním prostředkem nejen psa, ale i pelechu, boudy a dalších míst, ve kterých se pes pohybuje. Veterinář může doporučit řadu prostředků, které rychle zlikvidují blechy i jejich vajíčka. Obvykle fungují tak, že zabijí dospělé blechy (a promění psa v chodící past na blechy) nebo oslabují larvy. Protože konkrétní prostředek většinou zabije blechy jen v jednom vývojovém stadiu, je důležité doplnit jej pečlivým čištěním psího pelechu. Někdy postačí i sprej na blechy.

Prevencí proti blechám jsou různé přípravky ve formě tablet, sprejů nebo obojků. Co odpuzuje blechy je různé, ale dají se využít i babské rady.

Mezi babské rady patří použití vlastnoručně vyrobeného zásypu, který odpuzuje blechy. Na domácí bylinkový zásyp stačí mít po ruce pár dobře usušených léčivých bylinek, které lze zakoupit i v lékárně. Usušený rozmarýn, pelyněk, eukalyptus a routu vonnou zpracujeme ve hmoždíři na jemný prášek. Směs bylinek dobře promícháme. Hotový zásyp dáme do nádoby s víčkem, aby z bylinek nevyprchaly vzácné esence. Zásyp aplikujeme na kůži do srsti z nádobky přes víčko s vytvořenými otvory. Bylinkový zásyp by se měl dostat ke kořínkům chlupů, především na krku, zádech a břichu. Po aplikaci vezmeme psa na procházku, aby blechy z kožíšku neemigrovaly do bytu.

Další babskou radou je používání roztoku z citronu. Citron nakrájíme na slabé plátky, které přelijeme půllitrem vroucí vody a necháme přes noc vyluhovat. Ráno roztok scedíme přes plátýnko nebo cedník. Citronový macerát nanášíme pomocí houbičky na kůži psa, kde prostředek necháme zaschnout. Na kožní obtíže používáme denně.

Kousnutí od blechy vypadá viz foto.

Zdroj: Parazité v psí srsti
Zveřejněno dne: 23.8.2017

BLECHY U KOČEK

Kočičí blechy v domácnosti

Kočce pravidelně prohlížejte její kožich, a jakmile v něm zahlédnete něco podezřelého, raději kočku odblešte. Blecha se totiž snadno může dostat i do vaší postele a nepříjemně vás pokousat. Bleší kousnutí je poměrně velké, svědí a rovněž se může rozvinout v nepříjemnou infekci, kterou rozhodně nemá smysl zbytečně riskovat. Některé přípravky proti blechám navíc působí i proti klíšťatům, takže především na jaře a na podzim jejich použití zvažte jako prevenci.

Zdroj: Blechy u koček
Zveřejněno dne: 17.8.2017

BLECHY U KOČEK

Jak poznat blechy u kočky

Blechy jsou nejčastějšími parazity, kteří se vyskytují u koček. Jednou za život je má určitě každá kočka. Většina z nich trpí blechami neustále, a tak se musí pravidelně odblešovat. Bohužel odblešení kočky není vůbec jednoduché, protože blechy se nacházejí nejen v její srsti, ale i na všech pokrývkách a místech, kde kočka pobývá. Stačí jedno bleší vajíčko a kočka má blechy zpět. A když přijde do kontaktu s jinou zablešenou kočkou, opět blechy chytne.

Mezi typické příznaky blech u kočky patří, že se kočka intenzivně škrábe, takže následně můžete nalézt kousance červené barvy ne její kůži. Může mít dokonce na kůži holá místa, lysiny (objevují se spíše u hlavy), potom mluvíme o alergii na bleší kousnutí.

Blecha měří několik milimetrů, je plochá a viditelná pouhým okem. Barvu má zrzavou až tmavě zrzavou. Můžete si také všimnout, že dobře skáče. Blecha klade vajíčka a vylučuje trus, který najdete v srsti kočky – vypadá jako černé kuličky. Pokud tyto kuličky položíte na papír a navlhčíte je, okolí se zbarví do červena. Je to proto, že trus obsahuje nestrávenou krev, kterou se pak živí larvy. Blecha klade vajíčka, která se ale neudrží na srsti zvířete, a tak se ze srsti uvolňují do okolního prostředí. Asi za 4 týdny vyroste dospělý jedinec, který pak začne sát krev zvířete. Může ale kousnout také člověka.

Zvýšená citlivost na bleší kousnutí či alergická dermatitida se obvykle projevují nesnesitelným svěděním. Svědění může způsobit i jedno nebo dvě bleší kousnutí týdně, tudíž se může projevovat i poté, co jste již s likvidací blech začali. Příznaky se obvykle objevují epizodicky, většinou se však s přibývajícím věkem horší.

U koček se často projevuje onemocnění zvané neurodermatitida (zánětlivé onemocnění kůže, které může být i psychogenního původu), které má za následek problémy s chováním a úzkostné stavy. Spolehlivým ukazatelem zablešení je časté a nepříjemné svědění, ztráta srsti a strupy na kůži kočky. Ve většině případů je zadní část těla postižena více než oblast hlavy a krku, ale kočky, které trpí alergií, mohou mít léze kdekoli. Blechy nebo jejich nečistoty mohou být více či méně viditelné.

Zdroj: Blechy u koček
Zveřejněno dne: 17.8.2017

PES SI KOUŠE NOHY

Alergie na blechy

Svědění může způsobit i alergická reakce na bleší kousnutí, která je jedním z nejčastějších kožních alergických projevů. Psi postižení touto alergií i při napadení pouze jednou blechou jeví známky extrémní svědivosti kůže. Hlavně v oblasti hřbetu nad ocasem, stehen, ocasu. V těchto místech vznikají boláky, vypadává srst. Atopie je reakce na vzdušné alergeny jako jsou pyly, domácí prach a roztoči. Psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí. Stav se většinou zhoršuje během léta. Další příčinou může být potravní alergie na jednu nebo více složek potravy. Projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie. Poměrně málo častá je alergie kontaktní neboli dotyková, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.

Zdroj: Pes si kouše nohy
Zveřejněno dne: 12.5.2017

BLECHY U KOČEK

Jak se zbavit blech – babské rady

Je prokázáno, že 90 % bleší populace přebývá v podobě vajíček a larev v okolí zvířete a pouze dospělé jedince nalezneme v jeho srsti. Vývojový cyklus blechy trvá při dobrých podmínkách průměrně 21 dnů. Dospělá samička klade vajíčka, která vypadávají do okolí zvířete. Po 4 až 12 dnech se líhne larva, jejíž hlavní potravou je trus dospělých blech. Larvy se zavrtávají do koberců a dek a mohou zde přežít i několik měsíců. Larva se po dvojím svlečení zakuklí a z ní se pak vyklube již dospělá blecha. Proto je důležité ošetřit nejen kočku samotnou, ale i prostory a pelíšek, kde se nejčastěji zdržuje. Pokud byste tak neučinili, dojde po skončení účinnosti přípravku aplikovaného na zvířeti k opětovnému napadení. Blecha vydrží bez potravy i několik měsíců.

1. babská rada jak na kočičí blechy

Dávejte do kočičího pelíšku listí z vlašských ořechů. Tento zákrok však blechy nezabije, pouze je vypudí.

2. babská rada jak na kočičí blechy

Vyzkoušejte práškový borax. Seženete jej běžně v obchodě a bleším výtržníkům udělá do krunýřků pořádné díry. Abyste měli jistotu, že jste se parazitů nadobro zbavili, můžete borax nasypat na podlahu a přebytek vysát nebo zamést. Neviditelné krystalky se postarají i o toho nejposlednějšího parazita. Jde o levné a v podstatě zcela bezpečné řešení (rozhodně lepší než deratizace). Jen se ujistěte, že kočka žádný borax nesnědla.

3. babská rada jak na kočičí blechy

Obyčejná voda s citronem může dělat zázraky jak při alergiích na bleší kousnutí, tak jako repelent. Citrusy blechy odpuzují, a navíc budete mít krásně voňavou kočku. Citronový roztok vyrobíte následovně: citrony zalijte vroucí vodou a nechte přes noc louhovat. Roztok můžete na kočku nastříkat například rozprašovačem.

4. babská rada jak na kočičí blechy

Blechy je možné zničit i pivovarskými kvasnicemi. Ty se podávají v tabletách nebo se mohou nasypat přímo do kočičí stravy. Tato metoda ničí pouze blechy na kočce, ale nikoliv v jejím okolí.

Zdroj: Blechy u koček
Zveřejněno dne: 17.8.2017

PES SE ŠKRÁBE A KOUŠE

Alergické onemocnění kůže

Alergie na bleší kousnutí je jedním z nejčastějších kožních alergických projevů. Psi postižení touto alergií jeví i při napadení pouze jednou blechou známky extrémní svědivosti kůže. Hlavně v oblasti hřbetu nad ocasem, stehen, ocasu. V těchto místech pak vznikají boláky, vypadává srst.

Atopie – reakce na vzdušné alergeny, jako jsou pyly, domácí prach a roztoči. Psi s atopií si nejčastěji koušou tlapky, škrábou uši a čumák a okolí očí. Stav se většinou zhoršuje během léta.

Potravní alergie – alergie na jednu nebo více složek potravy. Projevuje se svědivostí stejných částí těla jako u atopie.

Alergie na hmyz – lépe řečeno na kousnutí hmyzem. Poměrně málo častá alergie, projevuje se na místech nejčastěji postižených pokousáním – hřbet nosu, uši.

Kontaktní alergie – neboli dotyková. U psů velice vzácná forma alergie, dochází k ní při styku kůže s nevhodným materiálem.

Zdroj: Pes se škrábe a kouše
Zveřejněno dne: 18.5.2016

DERMATITIDA U PSA

Atopická dermatitida

Atopická dermatitida je chronická svědivost a morfologie kožních změn typicky umístěná v oblasti natahovačů a ohybačů končetin. Reakce na kožní test u tohoto onemocnění je okamžitá. U psa lze při této dermatitidě pozorovat změny buněčně zprostředkované imunity. Navíc jsou u něj zvýšeny sérové koncentrace pro alergii specifických IgE a některých typů IgG (imunoglobulinů). U přecitlivělosti na bleší pokousání není imunologické zázemí tak detailně známé.

Atopie je druhá nejčastější alergická kožní choroba u psů. Výskyt tohoto onemocnění ve psí populaci není přesně znám, ale odhaduje se v rozmezí 3–15 %. Atopické onemocnění se může objevit u jakéhokoli plemene i jakéhokoli jedince.

Detailní anamnéza je jediným a nejdůležitějším faktorem v diagnostice a léčbě atopie. Poskytuje zásadní informace o tom, zda jsou symptomy pacienta alergického původu, a pokud ano, co může být vyvolávajícím alergenem. Trvání problému, věk při nástupu problému, průběh onemocnění, jeho sezónnost, informace o sourozencích, vzhled a šíření příznaků a reakce pacienta na provedenou léčbu jsou důležité body, které veterinář zjišťuje při rozhovoru s majitelem zvířete. Dotazy by se měly zaměřit také na přítomnost jiných zvířat, dietetický režim, venkovní i domácí životní prostředí, místo ke spánku, prevenci zevních parazitů a rovněž na předešlé léčby a jejich účinnost.

U 70 % psů jsou první příznaky pozorovány před dosažením tří let věku. Přecitlivělost na bleší pokousání je nejčastějším alergickým onemocněním u psů. Přestože nástup onemocnění může být pozorován v jakémkoliv věku, nejčastěji se první příznaky objevují mezi 1. a 3. rokem. Bylo prokázáno, že u jedinců trvale zablešených již od raného věku je reakce na bleší pokousání pozdější a že v některých případech jsou projevy alergie méně závažné.

Psům s pruritem alergického původu je vždy přisuzována atopická dermatitis, jestliže dochází k rozlízání končetin a oděrkám na nose a hlavě. Pokud není pozorován vznik prvotních kožních příznaků, může to být způsobeno tím, že jsou kožní změny sekundárně vzniklé rozškrábáním v důsledku svědivosti. Vznik povrchového hnisavého zánětu kůže a kvasinkových infekcí je prokazatelně vyšší u psů s rychlou reakcí na kožní test než u psů s klinickými příznaky a negativním kožním testem. Až 80 % atopiků trpí zánětem zevního zvukovodu a u 45 % psů je to prvotní problém, kvůli kterému jsou přivedeni k ošetření.

Za základní příznaky se v současnosti považují svědivost zahrnující tvářovou oblast a končetiny, podráždění kůže v oblasti ohybačů, chronická či chronicky se opakující dermatitida, individuální či rodinná anamnéza atopie, plemenná predispozice. Symptomy se objevují mezi 1. až 3. rokem věku, obvykle jde o povrchový hnisavý zánět kůže, oboustranný zánět spojivek a zevního zvukovodu a kožní infekci Malassezia pachydermatis. Klinické projevy přecitlivělosti na bleší pokousání jsou pozorovány hlavně jako pupínkovité změny spolu s šupinatostrupovitým zánětem kůže v oblasti bederně křížové, břišní a na zadních končetinách. U středního až těžkého průběhu mohou strupy dominovat klinickému obrazu. Sekundární hnisavý zánět kůže není častý.

Klinická léčba atopické dermatitidy by v základu měla vycházet z předpokladu, že pacient nebude nadále vystaven působení alergenu. Ve skutečnosti jsou taková opatření obvykle zklamáním, protože zabírají mnoho času, jsou drahá a efekt je omezený. Nejčastěji je zjištěna citlivost na více alergenů. Kromě odstranění alergenu se používá léková terapie s cílem odstranit svědivost a zánět. Obvykle se doporučují účinní látky prednison, prednisolon, dále antihistaminika a esenciální mastné kyseliny. Efektivní je též imunitní léčba na bázi hyposenzifikace podle intradermálních či sérologických testů a jejich kombinace. U přecitlivělosti na bleší pokousání se léčba soustředí na odstranění blech a jejich zárodečných stadií. Současně je nutno provést obdobná opatření u ostatních zvířat žijících ve stejné domácnosti a řešit problém kontaktu se zvířaty žijícími v okolí. Vhodná terapie řeší likvidaci dospělých parazitů adulticidy v kombinaci s růstovými inhibitory hmyzu. Obvykle je též nutno použít léčiva na bázi prednisonu.

Zdroj: Dermatitida u psa
Zveřejněno dne: 8.1.2016

BOULE V SRSTI KOČEK

Dermatitida – zánět kůže – ekzém

Dermatitida je porucha kůže, obyčejně nazývaná jako ekzém.

Základním klinickým příznakem bývá svědění. Kočka se často a usilovně drbe a vykusuje si kůži na postižených místech. Zánětlivá ložiska bývají zanícená, suchá, s odlupující se kůží. Při neléčené dermatitidě bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá. Je to velmi časté onemocnění koček, které může mít mnoho příčin. Důležité je přesně stanovit, o jaký druh dermatitidy se jedná. Často má tato nemoc podobu šupinkovitých lysinek na kůži, na kterých se tvoří puchýřky a boláky.

Rozlišujeme tři základní druhy dermatitidy:

  • Kontaktní dermatitida – je způsobena přímými stykem s alergeny. K nejběžnějším patří alergie na obojky proti blechám, mycí prostředky a podobně.
  • Alergická dermatitida – je reakcí na určitý druh potravy nebo na bleší výkaly.
  • Sluneční dermatitida – způsobuje zarudnutí a svědivá místa hlavně na ušních boltcích bílých koček.
Při podezření na dermatitidu se obraťte na veterináře. Je důležité zabránit kočce, aby se škrábala. Toto onemocnění lze léčit antibiotiky, protizánětlivými léky nebo hormonálními přípravky. Solární dermatitidu zvládnete namazáním postiženého místa ochranným krémem. Pokud se u kočky objeví reakce na obojek proti blechám, sundejte ho.

Zdroj: Boule v srsti koček
Zveřejněno dne: 17.2.2016

KOŽNÍ PROBLÉMY U PSŮ

Ekzém u psa

Někteří psi mají sklon k ekzémům. Na rozdíl od lidí pro ně ekzém představuje závažnou chorobu, neboť se ho kvůli srsti špatně zbavují. Léčba probíhá povrchově i vnitřně. Ekzémy u psů se projevují škrábáním a vypadáváním srsti. Zanedbání tohoto onemocnění může vést ke vzniku otevřených hnisavých ran, jež se velmi těžko léčí.

Suchý ekzém se projevuje suchými a šupinatými skvrnami na kůži, které se zpočátku objevují na malé ploše těla. Na ní mohou v lepším případě zůstat, v horším případě se odtud postupně rozšiřují na další části těla. Mezi příčiny ekzému patří i bleší kousnutí, které svědí, což psa nutí ke škrábání. Když pes postižené místo rozškrábe, hrozí bakteriální infekce, jež vede ke vzniku vlhkého, až hnisajícího ekzému. Pakliže si tedy všimnete jakékoli skvrny (suché, šupinaté nebo holé) na kůži psa, vezměte psa k veterinárnímu lékaři.

Co se týče léčby, existuje celá řada hydratačních a antibakteriálních krémů, pleťové vody, a dokonce i šampony, které jsou k dispozici u veterináře. Některá bylinná léčiva (mimo jiné aloe vera) mohou být též účinná, avšak jejich použití v souvislosti s ekzémem je třeba vždy konzultovat s veterinářem.

Zdroj: Kožní problémy u psů
Zveřejněno dne: 5.1.2016

KOŽNÍ PROBLÉMY U PSŮ

Kožní problémy psů

Svědivost (pruritus) může být u psů vyvolána téměř kterýmkoli kožním onemocněním, pokud je komplikováno bakteriální infekcí kůže (sekundární pruritus). Mezi nejčastější příčiny kožních onemocnění, která způsobují primární pruritus, patří: vnější parazité (svrab, dravčíkovitost, zablešení, zavšivení), infekční agens (kvasinky, bakterie), hypersenzitivity (alergie na bleší kousnutí, atopická dermatitida, alergie na krmivo). Co se diagnostiky týče, je nezbytné zachovat určitý logický sled jednotlivých vyšetření.

Při určování kožního onemocnění se zohledňuje: věk, ve kterém se choroba vyskytla; místa na těle, jež nejvíce svědí; případná sezónnost příznaků; současné postižení trávicího traktu; charakter a rozložení kožních změn. Podstatné je důkladné celkové klinické vyšetření, po němž následuje zevrubnější dermatologické vyšetření. Po zjištění příčiny pruritu a stanovení diagnózy se přistupuje k terapii, která se liší dle choroby a reakce konkrétního jedince.

Svědění lze tlumit různými nespecifickými způsoby, například sprchováním nebo koupelí ve vlažné vodě, použitím šamponu s obsahem koloidních výtažků z ovsa a glycerinu. Tato opatření nemají nežádoucí účinky. V případě prokázané alergie na krmivo pak stačí podávat psovi takovou potravu, jež složku vyvolávající alergii neobsahuje. U atopické dermatitidy je terapie složitější: nejdříve se zkoušejí nespecifické metody tlumení svědivosti, ty však často nestačí. Pro pacienty s menším počtem alergenů je vhodná imunoterapie.

Vždy je potřeba se obrátit na veterinárního lékaře.

Zdroj: Kožní problémy u psů
Zveřejněno dne: 5.1.2016

BLECHY

Blechy u koček

Hlavním původcem zablešení je blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Blecha je drobný hmyz, který má tělo o velikosti 3 až 4 mm, červenohnědou barvu, skáče na vzdálenost až 1,5 m. Poslední pár nohou je delší a je uzpůsobený ke skákání. Dospělé blechy se živí krví. Tato blecha žije jak na kočkách, tak na psech.

Blechy nakladou vajíčka do skulin v podlaze, do spojů v příbytku kočky a do čalounění křesel. Za 5 až 12 dní se z nich vylíhnou larvy, které žijí mimo tělo hostitele a živí se organickými částečkami prachu. Přitom, pokud na ně narazí, sežerou i vajíčka tasemnice. Po 9 až 11 dnech se zakuklí a takto přežívají 11 až 20 dnů, pak se z nich líhnou blechy, které ihned vyhledávají hostitele. Živí se již pouze jeho krví, a to samci i samice blech. Dospělci žijí 3 až 5 měsíců. Proto nestačí zlikvidovat blechy pouze na kočce, ale především je potřeba odblešit pelíšek a všechna místa, kde se kočka pohybuje (vlastně celý byt), protože právě tam se nacházejí vajíčka a larvy, dospělci na kočce už jsou jen vrcholkem ledovce, většina bleší populace přebývá v okolním prostředí v podobě vajíček a larev.

Největším problémem při napadení blechami je alergická reakce na pokožce způsobená alergeny z bleších slin. Nejčastěji se svědivá ložiska u koček vyskytují v oblasti zad a kořene ocasu, na nohách, břichu, ve slabinách a na krku. Blechy jsou také mezihostitelem tasemnice.

Na ochranu koček proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou k dostání jako sprej, obojek nebo ve formě spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.

Zdroj: Blechy
Zveřejněno dne: 4.1.2016

PARAZITÉ U PSŮ

Blechy u psa

Hlavním původcem zablešení je blecha psí (Ctenocephalides canis). Blecha psí je vzácnější, ale snadněji přechází na člověka. Je to drobný hmyz, který má tělo o velikosti 3 až 4 mm, má červenohnědou barvu, skáče na vzdálenost až 1,5 m. Poslední pár nohou je delší a je uzpůsobený ke skákání. Dospělé blechy se živí krví.

Blechy nakladou vajíčka do skulin v podlaze, mezi prkny kotce, do spárů v boudě a do čalounění křesel a psích pelíšků. Za 5 až 12 dní se z nich vylíhnou larvy, které žijí mimo tělo hostitele a živí se organickými částečkami prachu. Přitom, pokud na ně narazí, sežerou i vajíčka tasemnice psí. Po 9 až 11 dnech se zakuklí a takto přežívají 11 až 20 dnů, pak se z nich líhnou blechy, které ihned vyhledávají hostitele. Živí se již pouze jeho krví, a to samci i samice blech. Dospělci žijí 3 až 5 měsíců. Proto nestačí zlikvidovat blechy pouze na psovi, ale především odblešit pelech a všechna místa, kde se pes vyskytuje, protože právě tam se nacházejí vajíčka a larvy. Dospělci na psovi jsou už jen vrcholkem ledovce, většina bleší populace přebývá v okolním prostředí v podobě vajíček a larev.

Největším problémem při napadení blechami je alergická reakce na pokožce způsobená alergeny z bleších slin. Nejčastěji se svědivá ložiska u psů vyskytují v oblasti zad a kořene ocasu, na nohách, břichu, ve slabinách a na krku. Blechy jsou také mezihostitelem tasemnice.

Na ochranu psů proti vnějším parazitům se používají antiparazitární přípravky, které jsou k dispozici v podobě spreje, obojku nebo ve formě spot on. Záleží vždy na majiteli, jaký preparát pro své zvíře zvolí.

Zdroj: Parazité u psů
Zveřejněno dne: 9.12.2015

BRAVECTO PRO KOČKY

Bravecto

Bravecto je veterinární léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku fluralaner. Je dostupný ve formě roztoku v pipetě pro kočky. Bravecto je novinka v boji proti ektoparazitům kočky.

Přípravek Bravecto se používá k léčbě koček napadených blechami nebo klíšťaty. Lze jej také použít v rámci léčby dermatitidy při alergii na blechy (alergické reakci na bleší kousnutí). Po aplikaci působí proti blechám a klíšťatům až po dobu 12 týdnů. Aby byly blechy a klíšťata vystaveny účinkům léčivé látky, musejí se přichytit na kůži a začít sát krev dané kočky. Fluralaner zabíjí klíšťata i blechy, které požily krev, působením na jejich nervový systém. Blokuje normální pohyb chloridových částic s nábojem (iontů) do a z nervových buněk, zvláště u nervových buněk spojených s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA) a glutamátem, což jsou dvě látky, které přenášejí informace mezi jednotlivými nervy (neurotransmitery). To má za následek nekontrolovatelnou aktivitu nervového systému a paralýzu a smrt blech i klíšťat. Fluralaner zabíjí blechy dříve, než mohou naklást vajíčka, takže pomáhá snižovat kontaminaci životního prostředí kočky. Přípravek Bravecto zabíjí blechy do 12 hodin a klíšťata do 48 hodin.

K dosažení optimální kontroly infestace blechami by se měla léčba opakovat každých 12 týdnů. K dosažení optimální kontroly infestace klíšťaty by se měla léčba opakovat každých 8 až 12 týdnů v závislosti na druhu klíštěte.

Kočkám se Bravecto aplikuje po rozhrnutí srsti na kůži na bázi lebky. U koček do 6,25 kg aplikujte obsah pipety na jedno místo. U koček vyšších hmotnostních kategorií aplikujte obsah pipety na dvě místa.

Přípravek je určen pro povrchové podání a nesmí být podáván perorálně. Nedovolte čerstvě ošetřeným zvířatům vzájemné olizování. Vyhněte se kontaktu přípravku s očima zvířete. Bravecto nikdy nepodávejte na místa s poraněnou kůží.

Zdroj: Bravecto pro kočky
Zveřejněno dne: 16.6.2017

HOTSPOT U PSA

Co způsobuje hot spot u psa

Jedná se o velmi nepříjemný, lokalizovaný (ohraničený) zánět kůže. Nejčastěji se objevuje v teplých měsících v létě a na podzim. Příznaky se rozvíjejí velmi rychle, změny na kůži se objevují do několika hodin a jsou velmi bolestivé a svědivé. Pes si místo intenzivně škrábe a vylizuje. Prvotní příčinou je zpravidla štípnutí od komára, blechy či klíštěte, drobné poranění, zplstnatělá srst nebo podráždění kůže po koupeli ve vodě se sinicemi.

Změny na kůži jsou obvykle velmi svědivé a zároveň bolestivé, většinou mají kruhový tvar a velikost okolo 5 až 15 cm. Zánět vypadá nejprve jako začervenalé místo na kůži, jakmile se pes škrábe, postupně si kůži poškozuje a ta ho svědí a bolí ještě více. Na postiženém místě se přemnoží bakterie, na což začne reagovat imunitní systém a na kůži se tvoří hnisavý sekret (žluto-zelený). Chlupy jsou pak slepené tímto sekretem a na povrchu se často formují tuhé krusty (velké pevné strupy). Často dochází na postiženém místě i ke ztrátě srsti a v okolí se mohou nacházet hnisavé pupínky (pustuly). Změny se nejčastěji objevují na tvářích, seshora na krku nebo bradě, méně často na stehnech nebo bedrech. Čím více se pes škrábe, tím jsou projevy intenzivnější a změny větší. Častěji se tento problém vyskytuje u psů s hustým osrstěním, u labradora, labradorského retrievera, rotvajlera, molossoidních plemen. Obvykle se objevuje u mladších psů, tedy ve věku do 4 let.

Mezi vyvolávající příčiny těchto nepříjemných pocitů patří alergie na bleší kousnutí, reakce na jiný bodavý hmyz, zevní parazité (například klíšťata), problémy s paraanálními váčky, cizí tělesa (trny, osiny, semena...), povrchová poranění (pokousání), zplstnatělá srst, drobné nečistoty, povrchová poranění, zánět zevního zvukovodu, koupání psa, kontaktní dráždivé látky. V důsledku až maniakální traumatizace postiženého místa dochází během několika minut až hodin k tvorbě zarudlého, mokvavého ložiska bez srsti, které je silně svědivé.

Onemocnění většinou vzniká v teplém a vlhkém letním počasí, kdy nedochází ke správné ventilaci kůže. Komplikujícím faktorem je špatně udržovaná zplstnatělá srst. Pokud není léčba rychle zahájena, proces se rychle šíří a onemocnění se může dostat i do chlupových folikulů, případně ještě hlouběji.

Zdroj: Hotspot u psa
Zveřejněno dne: 9.1.2016

ANTIHISTAMINIKA PRO PSY

Atopická dermatitida u psů

V posledních letech se objevuje stále více psů, kteří trpí přecitlivělostí vůči specifickým alergenům. Alergenem může být cokoli, co vyprovokuje přemrštěnou reakci ze strany imunitního systému zvířete a způsobí tak silný pocit svědění. Setkáváme se s reakcí na domácí roztoče, bleší kousnutí, plísně, stromy nebo kvetoucí byliny. Některá zvířata jsou také přecitlivělá na určité složky potravy, například na oves, pšenici, kukuřici, sóju, hovězí, vepřové, ale i na kuřecí a krůtí maso. Pes může tyto alergeny vdechnout nebo pozřít. Někdy stačí pouhý kontakt s kůží.

První náznaky atopie se objevují u psů mezi šesti měsíci až třemi roky stáří. Klinické projevy atopie pozorujeme nejčastěji u následujících plemen: boxer, zlatý retrívr, francouzský buldoček, dalmatin, irský a gordon setr, šarpej, yorkshirský teriér, west highland white teriér a další teriéři.

Vznik tohoto onemocnění je částečně geneticky podmíněný. Z výzkumů vyplývá, že kritické období pro vznik alergie je zhruba do čtyř měsíců věku. Pro kritické zvýšení protilátek se musí organismus setkat s alergenem právě v této době. Často se pozoruje, že nástup atopie koreluje s měsícem narození. Dalším faktorem, který se podílí na kritickém zvýšení protilátek, je současně probíhající parazitární onemocnění, virové infekce nebo i samotné očkování živými vakcínami.

Jediným klinickým příznakem může být pocit svědění, který psa nutí k neustálému drbání. Tím si zraňuje kůži a vystavuje ji nebezpečí infekce bakteriemi, kvasinkami nebo dermatofytními houbami. Zpočátku můžeme na psovi pozorovat otírání očí, pysků nebo brady, vykousávání vrchní strany tlapek nebo i celých končetin. Posléze může být svědění na celém těle. Tato zvířata také často trpí záněty zvukovodů, což někdy bývá i jediným projevem atopie. V pokročilých fázích onemocnění, kdy se nedaří zvládnout projevy svědění a zánětů, bývá kůže téměř bez srsti, je tmavší a ztluštělá.

Diagnostika se opírá o vyloučení jiných onemocnění a o speciální alergenodiagnostické testy.

Alergická onemocnění představují většinou celoživotní problém. Pouze u malého počtu zvířat a jen u některých typů alergie se podaří pomocí desenzibilace alergii zvládnout. Pro majitele i veterináře je to mnohdy velmi frustrující.

Život s atopií nebo potravní přecitlivělostí vyžaduje řadu komplexních opatření a velkou trpělivost ze strany majitelů zvířete. U většiny pacientů se však nakonec podaří nemoc potlačit do přijatelných mezí a umožnit tak zvířeti prožít plnohodnotný život.

Zdroj: Antihistaminika pro psy
Zveřejněno dne: 9.6.2016

BRAVECTO

Bravecto

Bravecto je veterinární léčivý přípravek, který obsahuje účinnou látku fluralaner. Někdy je také mylně označován jako Bravekto nebo Bravecta. Je dostupný ve formě žvýkacích tablet pro psy a ve formě roztoku pro kočky a psy v pěti různých silách pro použití s různou tělesnou hmotností.

Dlouhá léta byli majitelé pejsků odkázáni pouze na pipety, spreje, pudry nebo obojky s ne vždy uspokojivým výsledkem. I ty nejlepší pipety ochrání vašeho zvířecího miláčka pouze 1 měsíc. Naproti tomu žvýkací tableta Bravecto účinkuje 12 týdnů. Podání 4 tablet tak zajistí ochranu po celý rok.

Přípravek Bravecto se používá k léčbě psů napadených blechami nebo klíšťaty. Lze jej také použít v rámci léčby dermatitidy při alergii na blechy (alergické reakci na bleší kousnutí). Bravecto se podává přibližně v čase krmení ve formě tablety, která má vhodnou sílu pro psa dané tělesné hmotnosti. Po podání působí proti blechám po dobu 12 týdnů a proti klíšťatům po dobu 8 až 12 týdnů. Aby byly blechy a klíšťata vystaveny účinkům léčivé látky, musejí se přichytit na kůži a začít sát krev daného psa. Fluralaner zabíjí blechy i klíšťata, které požily psí krev, a to působením na jejich nervový systém. Blokuje normální pohyb chloridových částic s nábojem (iontů) do a z nervových buněk, zvláště u nervových buněk spojených s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA) a glutamátem, což jsou dvě látky, které přenášejí informace mezi jednotlivými nervy (neurotransmitery). To má za následek nekontrolovatelnou aktivitu nervového systému a paralýzu a smrt blech i klíšťat. Fluralaner tedy zabíjí blechy dříve, než mohou naklást vajíčka, a pomáhá tak snižovat kontaminaci životního prostředí psa. Přípravek Bravecto zabíjí blechy do 8 hodin a klíšťata do 12 hodin.

K dosažení optimální kontroly infestace blechami by se měla léčba opakovat každých 12 týdnů. K dosažení optimální kontroly infestace klíšťaty by se měla léčba opakovat každých 8 až 12 týdnů v závislosti na druhu klíštěte.

Bravecto tableta chrání psy 3x déle než běžné pipety. Tableta je atraktivně ochucena, a tak ji přes 90 % psů přijímá jako pochoutku.

Smrtící účinek proti ektoparazitům nastupuje za 2 hodiny a trvá celých 12 týdnů. Při použití pipet, pudrů, sprejů je vždy znečištěn povrch zvířete a lidé přicházejí do kontaktu s účinnou látkou. U této metody je tableta pozřena, působí zevnitř a na povrchu těla není žádná chemická látka. Tableta je tedy vysoce účinná při ochraně dětí, protože nemohou vůbec přijít do kontaktu s účinnou látkou. Ta také nemůže zatěžovat domácí prostředí. Tableta je rovněž vysoce bezpečná i pro psa. I při pětinásobném překročení dávky nedošlo ke zdravotním problémům. Může být dokonce použita u gravidních a laktujících fen, u štěňat od 8 týdnů věku.

Vzhledem k tomu, že Bravecto chrání zevnitř, není účinná látka přítomná na povrchu těla pejska a ten se může plně věnovat například vodnímu skotačení, aniž by se snížila účinnost ochrany proti blechám a klíšťatům.

Zdroj: Bravecto
Zveřejněno dne: 30.1.2017

BRAVECTO PRO PSY

Bravecto

Bravecto je novinka v boji proti ektoparazitům psa. Bravecto je veterinární léčivý přípravek, který obsahuje léčivou látku fluralaner. Je dostupný ve formě žvýkacích tablet nebo roztoku. Roztok je k dostání v pěti různých silách pro použití na různou tělesnou hmotnost psa.

Dlouhá léta byli majitelé pejsků odkázáni pouze na pipety, spreje, pudry nebo obojky, s ne vždy uspokojivým výsledkem. I ty nejlepší pipety ochrání vašeho zvířecího kamaráda pouze 1 měsíc. Oproti tomu žvýkací tableta Bravecto účinkuje 12 týdnů. Podání 4 tablet tak zajistí ochranu po celý rok.

Přípravek Bravecto se používá k léčbě psů napadených blechami nebo klíšťaty. Lze jej také použít v rámci léčby dermatitidy při alergii na blechy (alergické reakci na bleší kousnutí). Přípravek Bravecto se podává přibližně v čase krmení ve formě tablety, která má vhodnou sílu pro psa dané tělesné hmotnosti. Po podání působí proti blechám po dobu 12 týdnů a proti klíšťatům po dobu 8 až 12 týdnů. Aby byly blechy a klíšťata vystaveny účinkům léčivé látky, musejí se přichytit na kůži a začít sát krev daného psa. Fluralaner zabíjí klíšťata i blechy, které požily psí krev, působením na jejich nervový systém. Blokuje normální pohyb chloridových částic s nábojem (iontů) do a z nervových buněk, zvláště u nervových buněk spojených s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA) a glutamátem, což jsou dvě látky, které přenášejí informace mezi jednotlivými nervy (neurotransmitery). To má za následek nekontrolovatelnou aktivitu nervového systému a paralýzu a smrt blech i klíšťat. Fluralaner zabíjí blechy dříve, než mohou naklást vajíčka, a pomáhá tak snižovat kontaminaci životního prostředí psa. Přípravek Bravecto zabíjí blechy do 8 hodin a klíšťata do 12 hodin.

K dosažení optimální kontroly infestace blechami by se měla léčba opakovat každých 12 týdnů. K dosažení optimální kontroly infestace klíšťaty by se měla léčba opakovat každých 8 až 12 týdnů v závislosti na druhu klíštěte.

Bravecto tableta chrání psa 3x déle než běžné pipety. Tableta je pro psy atraktivně ochucena, přes 90 % psů ji přijímá jako pochoutku.

Smrtící účinek Bravecta nastupuje již za 2 hodiny a trvá celých 12 týdnů. Při použití pipet, pudrů, sprejů je vždy znečištěn povrch zvířete a lidé přicházejí do kontaktu s účinnou látkou. U této metody je tableta pozřena, působí tedy zevnitř a na povrchu těla není žádná chemická látka. Tableta je tedy velmi vhodná při ochraně dětí, protože nemohou vůbec přijít do kontaktu s účinnou látkou. Ta také nemůže zatěžovat vaše domácí prostředí. Tableta je rovněž vysoce bezpečná pro psa. I při pětinásobném překročení dávky nedošlo ke zdravotním problémům. Může být dokonce použita u gravidních a laktujících fen, u štěňat od 8 týdnů věku.

Vzhledem k tomu, že Bravecto chrání zevnitř, není účinná látka přítomna na povrchu těla pejska a ten se může plně věnovat i vodnímu skotačení, aniž by se snížila účinnost ochrany proti blechám a klíšťatům.

Zdroj: Bravecto pro psy
Zveřejněno dne: 15.6.2017

BLECHY

Blechy na člověku

Navzdory názvu žije a saje tento parazit nejenom na člověku, ale bez větších problémů cizopasí i na domácích zvířatech, zejména na psech, kočkách a vepřích. Příležitostně se může objevit i na jiných hostitelích. Blecha lidská byla nejhojněji rozmnožena v domácnostech od 14. do 19. století. Na přelomu 20. století ji vystřídala blecha psí, která převažovala až do 50. let, kdy začala být vytlačována blechou kočičí. Momentálně je blecha lidská zcela na ústupu. K jejímu potlačení přispěl vývoj a vliv hygienické úrovně obyvatelstva. Nicméně ještě i dnes je možné se s ní setkat. Od ostatních blech se velmi výrazně liší především absencí hřebenu na těle.

Blecha si dělá většinou takové cestičky, kde vás pokouše. To znamená, že se ráno vzbudíte a máte třeba 5 štípanců skoro v řadě nebo vedle sebe. Špatné je, že kousnutí není cítit. Kdyby ano, tak blechu prostě chytnete a utopíte.

Blecha obecná (Pulex irritans) je v Evropě nejčastější cizopasník člověka z řádu blech. Žije i na domácích zvířatech a na divoce žijících šelmách. Blecha je drobný bezkřídlý hmyz s tělem bočně zploštělým, s mohutně vyvinutým bodavě savým ústním ústrojím a s jednoduchou stavbou oka. Nohy jsou uzpůsobeny ke skákání. Blechy prodělávají proměnu dokonalou a dospělci cizopasí sáním krve na teplokrevných obratlovcích. Ve vztahu k člověku představuje blecha obecná přímého cizopasníka a přenašeče nemocí.

Tělo blech se skládá z hlavy, hrudi a zadečku. Dospělé blechy mají jednoduché oči a tělo vejčité, bočně zploštěné. Tělní obal je sklerotizovaný (ztvrdlý), porostlý nazad směřujícími štětinami, což usnadňuje pohyb srstí hostitele. Blecha obecná je 2–8 mm dlouhá. Její tělo je zbarvené od hnědé do černé (dle složení potravy). Hlava s charakteristickým zubem je zaoblená a těsně spojená s předohrudí, tu střechovitě překrývá límcem. Po obou stranách hlavy jsou hluboké žlábky, v nichž jsou v klidu ukryta kyjovitá tykadla, která nejsou symetrická. Před tykadlovým žlábkem leží jednoduché velké pigmentované oko. Oční štětina sedí vždy pod spodním okrajem oka. V zadní tykadlové části hlavy je další a jediná velká štětina. Předohrudní hřeben není vyvinut. Ústní ústrojí je bodací a sací. Oproti původnímu tvaru je značně pozměněno. K bodání a sání slouží bodec, na jehož zadní stěně je hluboký žlábek. Za účasti páru maxil (horních čelistí) blecha saje krev. U ústního ústrojí jsou nápadná čelistní a pysková makadla (čtyřčlenná), která chrání bodec. Pysková makadla zasahují asi do tří čtvrtin délky přední kyčle. Hruď (thorax) blechy je rozdělena na tři stejné části. Prostřední břišní část je přizpůsobena funkci skákání. Nohy blech mají mohutné kyčle, jsou porostlé štětinami a na konci vybaveny dvěma drápky. Chodidlo blech je pětičlenné. Blecha je schopna skákat až 30 cm daleko. Zadeček blech je složen z 10 článků: 7 je plně vyvinuto a 3 koncové jsou pozměněny k rozmnožování. U samečků je vytvořen přilnavý orgán, důležitý při klasifikaci blech.

Dýchací soustava dospělce (imaga) představuje vzdušnicový systém tvořený dvěma páry hrudních a osmi páry zadečkových otvorů. Trávicí ústrojí je vybaveno mohutným svalstvem v jícnu, žaludku a konečníku. Žvýkací žaludek je vyplněn dozadu směrujícími chitinovými bodlinami, které filtrují nasátou krev a rozrušují v ní přítomná fibrinová vlákna. Žaludek se po nasátí krve rozšíří a vyplní většinu zadečku. Nálevkovitě navazuje na pytlovitě rozšířený úsek střeva. Imago blech se živí výhradně krví hostitelů. Krev sají obě pohlaví velmi dychtivě a současně vypouštějí řitním otvorem kapičky právě nasáté krve. Sají několikrát denně. V ideálních podmínkách vydrží blechy na živu asi 6 let. Blechy jako zevní cizopasníci snadno přecházejí z jednoho hostitele na druhého. Lehkost přechodu a snadné střídání hostitelů je jednou z příčin velkého rizika přenosu nemocí. Pohlavní ústrojí samiček tvoří vaječníky. Skládají se z trubic a vejcovodů, které ústí do nepárové dělohy. Pohlavní ústrojí samečků je tvořeno jedním párem varlat a typickou chámovou schránkou s phalusem, který je z hlediska klasifikace blech velmi důležitý. Samci a samičky se vyhledávají pomocí čichu a páří se v srsti hostitele. Krevní oběh zajišťuje pulsující trubice v hrudní části, která tvoří primitivní srdce. Nervová soustava je žebříčková, zkrácená. V hlavě je umístěna nad- a podjícnová uzlina, v hrudi tři uzliny a v břiše sedm až osm uzlin. Zrakový orgán tvoří jednoduché (nefasetované) oko. Thigmotaxe (vnímání pachu) se u blechy předpokládá, ale není známý orgán. Předpokládá se také schopnost vnímání proudění vzduchu.

Larva je beznohá. Má pevnou tělní schránku, porostlou štětinami, které reagují na dotek. Tato schránka se skládá z hlavy, tří hrudních a deseti zadečkových částí. Hlava je vybavena kousavým ústrojím (ne sacím). Toto ústrojí tvoří dvě maxilární (horní) makadla a dvě labiální (dolní) makadla. Oči nejsou přítomny. Smyslové vnímání je negativně fototaxické (vyhledávají tmu), thigmotaxické (pachy) a hydrotaxické (vlhko).

Po oplození klade samička blechy asi 400 vajíček po 4 až 8 kusech v mnoha etapách. Z vajíčka se líhne po 4–12 dnech bílá beznohá slepá larva porostlá štětinami. Na rozdíl od imag mají larvy ústní ústrojí žvýkacího typu s krátkými tykadly. Larvy se 3x svlékají a k vývoji potřebují teploty mezi 18–27 stupni Celsia a 70–90% relativní vlhkost. Larvy se živí organickými odpadky hostitele a výkaly blech, v nichž zůstává nestrávená krev. Po několika dnech se larva přemění v nepohyblivou kuklu uloženou v kokonu spleteném larvou. Trvání stadia kukly je dle podmínek prostředí různé. Kukly blech často přezimují a vylézají až na mechanické podráždění pohybem hostitele. Tehdy blechy skoro současně opouštějí kokony a vrhají se na kořist. Z popsaného vývoje vyplývá, že proměna u blech je dokonalá. Nejkratší pozorovací doba vývoje od vajíčka do imaga u blech žijících společně byla 7 dní. Obvykle je však třeba počítat s dobou vývoje 4–6 týdnů. Každé snůšce vajíček musí u samičky předcházet sání krve.

Blecha obecná není původním cizopasníkem člověka. Předpokládá se, že se jím stala po ochočení psa člověkem. Tuto hypotézu podporuje hojný výskyt této blechy na psovitých šelmách. Blecha obecná je rozšířena kosmopolitně (po celé zeměkouli), kromě některých oblastí tropických pralesů. V Čechách se nachází rovnoměrně po celém území. Se stoupající životní úrovní četnost jejího výskytu klesá.

Blechy zvládnete odstranit z domácnosti i sami. Jen budete muset pořádně uklízet. Nesmíte zapomenout ani na kousek bytu, zejména se zaměřte na místa, kde jsou textilie – sedačka, koberec, postel, špinavé prádlo. Vysávejte, perte, vytírejte... Například koberce je dobré vysávat několikrát denně, stejně tak i podlahy, protože blechy se mohou ukrývat i ve spárách mezi parketami. Pomoci si můžete rovněž chemickými přípravky speciálně určenými na hubení blech, které najdete v drogerii. Těmi pak vystříkejte vše, co můžete. Po vyvětrání nebo zaschnutí jsou spreje zdravotně nezávadné, a to i pro zvířata a malé děti.

Člověk bývá blechami napaden pouze výjimečně, a to především v návaznosti na kontakt se zablešeným zvířetem. Lidská medicína nepovažuje púlicosis (latinský termín pro zablešení člověka) díky téměř neexistujícímu výskytu blech u lidí za velký problém. Lékařské repetitorium nemá ve svém obsáhlém rejstříku heslo púlicosis vůbec uvedené. Nepříjemné je snad jen bleší kousnutí. Na kůži poštípaného člověka se objeví typický svědivý či pálivý zarudlý pupenec, který však za několik hodin samovolně mizí. Citlivější lidé mohou na bleší poštípání zareagovat bouřlivější alergickou reakcí kůže, podobně jako při kousnutí kterýmkoliv jiným bodavě savým hmyzem. Nedisciplinovaní pacienti si další problém přivodí nadměrným škrábáním a následným infekčním zánětem kůže svědivého místa. Zde by měly pomoci časté koupele.

Zdroj: Blechy
Zveřejněno dne: 4.1.2016

KOUPEL NA PARAZITY

Koupel pro psy a kočky

Onemocnění způsobené parazity se nazývá parazitóza. Podle původců onemocnění dělíme parazitózy na dvě základní skupiny, a to na ektoparazitózy (způsobené zevními parazity) a endoparazitózy (způsobené parazity vnitřními). Základní rozdíl mezi endoparazity a ektoparazity je následující: vnitřní parazité (endoparazité) pronikají do hostitelského organismu a žijí v něm po celou dobu svého života nebo v určité časové periodě svého vývoje (tasemnice, motolice, oblí červi, prvoci a podobně). Vnější parazité (endoparazité) zůstávají na povrchu organismu (blechy, klíšťata, trudníci, svrab, dravčíci, sametky, vši, jiný hmyz).

Jako parazitizmus je označován vztah dvou organismů, z nichž jeden organismus (parazit) má zisk a druhý na tento vztah doplácí (hostitel). Parazit se přitom může živit tkáněmi hostitele nebo se přiživovat na jeho potravě, případně může mít z hostitelova organismu i jiný prospěch. Pro vztah parazit–hostitel je typické, že parazit hostitelský organismus nezabíjí. Svou činností ale působí hostitelskému organismu nepříjemné komplikace, které se týkají zejména jeho zdravotní stavu: průjmy, svědění, vznik druhotné infekce pro průniku parazita do organismu, přenos virového nebo bakteriálního onemocnění a podobně. Některá z těchto onemocnění jsou přenosná ze zvířat na člověka, v tomto případě poté hovoříme o zoonózách a tento parazit je nazýván zoonotickým.

Lék proti parazitům se nazývá antiparazitikum. Mezi antiparazitika náleží i anthelmintika (přípravky proti červům).

Kategorie endoparazitóz náleží k posouzení veterinárním lékařům, a to včetně aplikace léčiva. Ve volném prodeji, respektive v prodeji mimo lékárny a u oprávněných prodejců, se můžete ale běžně setkat s antiparazitiky působícími proti ektoparazitózám.

Zablešení – je asi nejrozšířenější u psů, koček, ale i člověka. Parazitem je blecha kočičí (Ctenocephalides felis), zoonotický parazit. V domácnosti nebo v prostředí s výskytem blechy se setkáváme se všemi jejími vývojovými stadii – od vajíček přes larvy, kukly i dospělce. Na hostiteli se vyskytuje dospělec, který saje krev. Typickým příznakem zablešení zvířete je vysoká svědivost kožíšku, výskyt drobných tmavých částeček v srsti – blešího trusu. Blechu lze při důkladné prohlídce srsti také zahlédnout. Poměrně častým kožním problémem při zablešení citlivých jedinců jsou zarudlá místa, která si zvíře rozškrábe z důvodu vysoké svědivosti až do krve. Výskyt podobných příznaků se označuje jako „alergie na bleší kousnutí“. Vajíčka, larvy a kukly nalezneme v místě odpočinku zvířat, jedná se o takzvaná místa „horkého výskytu“ označována jako „HOT SPOTS“. Blecha kočičí je přenašečem tasemnice psí a bakterie, která vyvolává u člověka takzvanou nemoc z kočičího škrábnutí.

Klíšťata – dominantní výskyt na území ČR platí pro klíště obecné (Ixodes ricinus). Na první pohled je rozeznatelné od pijáka lužního poměrně snadno – piják má tygrovaný vzhled štítku, klíště je jednobarevné. Problémy způsobují pijáci i klíšťata. U klíšťat je obecně známo riziko přenosu boreliózy a klíšťové encefalitidy. Piják lužní, který se dostává do povědomí s postupem jižní flóry a fauny na sever, to znamená i k nám, je přenašečem původce babesiózy psů. Jedná se o krevní parazitózu, při které parazit napadá červené krvinky. Akutní průběh této parazitózy má letální účinky (zvíře umírá).

Trudníci – jedná se o roztoče v chlupových cibulkách, vyskytujícího se na zvířatech běžně, a to bez příznaků onemocnění. K rozvoji demodikózy (nebo také červené prašiviny) může dojít při oslabení psa. U koček se vyskytuje vzácně. Jde o parazita nepřenosného na jiný živočišný druh.

Svrab psa, koček – je typický svěděním a kožními změnami. Rozlišuje se podle původce. U člověka vyvolává takzvaný pseudosvrab.

Dravčíkovitost – dravčíci se často označují i lidovým pojmem „pohyblivé lupy“. Vyskytují se u štěňat a koťat, často se přenáší na člověka, na kterém se ale nemnoží.

Ušní svrab psů a koček – původcem je roztoč, který vyvolává parazitární zánět zevního zvukovodu.

Zavšivení psů a koček – u psů se setkáváme se vší a všenkou, u koček se všenkami. Působí proti nim běžné přípravky proti blechám.

Komáři, muchničky, ovádi – u psů ojedinělý výskyt zejména v obličejové části a na břiše, to znamená na místech nechráněných srstí. Problémy bývají zejména u koní.

U zanedbaných zvířat s proleženinami nebo poraněných zvířat se můžeme setkat s takzvanou myiázou – larvami much v otevřené ráně. U psů je možný výskyt například při použití ochranného límce, kdy si pes nemůže ošetřit ránu sám. Poměrně časté je pak v letním období u koní v pastevním chovu, kteří utrpěli zranění.

Použití antiparazitik

Antiparazitika proti ektoparazitózám se dělí do dvou skupin, a to podle účinku na parazita. První skupinu tvoří přípravky, které mají účinek pouze repelentní (odpuzující), většinou se jedná o přípravky na bázi rostlinných silic, olejů a podobně, patří tedy do skupiny takzvaných antiparazitárních „eko“ prostředků. Druhou skupinu tvoří přípravky, které mají na parazity účinek letální (smrtící).

Pro účinek antiparazitika je podstatná koncentrace a druh účinné látky, která je v něm použita. Od použité účinné látky se pak odvíjí délka působení, účinnost a také použitelnost pro určitý druh zvířat. Bližší informace naleznete vždy v popisu výrobku a z praktického hlediska je velmi vhodné sledovat také druh zvířete, pro které je výrobek určen. Zejména u koček je problém s vyšší citlivostí na antiparazitika různého druhu. Všechna antiparazitika určená pro léčbu ektoparazitóz jsou pro kočky v různé míře toxická. Proto nepodávejte kočkám antiparazitika, která pro ně nejsou výslovně výrobcem doporučena, to znamená, že například psí obojek na kočku rozhodně nepatří, pokud není výslovně uvedeno jinak (závislé na použité účinné látce výrobku – přípravku).

Aplikační formy antiparazitik mohou být různé. Nejčastějšími a nejoblíbenějšími jsou obojky nebo roztoky aplikované buď jako spot-on, nebo pour-on, či sprej, případně koupel. Spot-on je forma roztoku v pipetě, který se aplikuje po rozhrnutí srsti v oblasti kohoutku, u velkých plemen kohoutek + kořen ocasu, pour-on je taktéž pipeta, roztok se ale aplikuje po celé délce hřbetní linie. Další možností je injekční aplikace, ta je však pouze záležitostí veterinárního lékaře.

K výběru antiparazitika vzhledem ke zvyšující se odolnosti ektoparazitů na účinné látky antiparazitárních přípravků je velmi vhodné aniparazitika střídat a vybírat je podle obsahu účinné látky. To znamená střídat druhy účinných látek antiparazitik v rámci jedné sezóny v případě použití výrobku s kratší účinností, nebo střídat druhy účinných látek antiparazitik v po sobě jdoucích sezónách, to znamená věnovat pozornost ne obchodním názvům přípravků, ale jejich obsahu. Pozor! Kombinace jednotlivých ektoparazitik se obecně nedoporučuje! Zvláště ne ektoparazitik s letálním účinkem na parazita! Není ani vhodné použití jednoho delšího obojku na dva malé psy nebo zkrácení obojku dlouhého pro malého psa. Mohlo by dojít buď k nedostatečné koncentraci účinné látky, a tedy k neúčinnosti antiparazitika, nebo k předávkování účinné látky na kilogram zvířete, které by mohlo být spojeno s možným nežádoucím negativním účinkem (podle obsahu účinné látky).

Proficare antiparazitní šampón s tee tree olejem 300 ml

Jemný antiparazitní šampón pro psy určený pro pravidelnou péči o srst psa. Šampón Proficare má silný a dlouhodobý účinek proti zevním parazitům. Účinné látky spolehlivě hubí blechy a vši a napomáhají odpuzovat klíšťata a bodavý hmyz. Obsažený čistý australský čajovníkový olej tiší svědění podrážděné kůže a přispívá k hojení drobných zánětů. Šampón má rovněž vynikající mycí vlastnosti. Díky svému složení a neutrálnímu pH je maximálně šetrný vůči pokožce a srsti. Po jeho použití je srst hebká, lesklá a dobře se rozčesává. Je vhodný pro všechna plemena psů.

Návod k použití: Přiměřené množství šampónu naneste na namočenou srst, rovnoměrně rozetřete a napěňte. Poté srst důkladně opláchněte. V případě potřeby postup zopakujte. Nakonec srst vysušte ručníkem, případně vyfénujte.

Nepoužívejte u koček a na štěňata mladší 3 měsíců.

Bea Rival antiparazitní šampón kočka 220 ml

Rival pro kočky je účinný antiparazitární šampón s následnými repelentními účinky100% účinnost šampónu zajišťuje antiparazitární složka Cypermethrin®, která okamžitě zahubí všechny parazity ve všech vývojových stadiích (blechy, klíšťata – i přisátá, vši a jiné), a jeho další repelentní účinky zaručuje přírodní olej tea tree, který také dává tomuto výrobku charakteristickou vůni. Je netoxický, bezpečný a obsahuje přetučňující složky, které zabraňují vysušování kůže a srsti. Šampón před použitím zředíme vodou v poměru 1 : 3. Účinnost minimálně 4 týdny.

Návod k použití: Šampón zředíme vodou v poměru 1 : 3. Do namočené srsti naneseme odpovídající množství šampónu a rozpěníme. Pěnu necháme několik minut působit. Dbáme, aby se šampón ani pěna nedostaly do kontaktu se sliznicemi (oči, nos, tlama). Důkladně spláchneme vodou. Pro dokonalý výsledek doporučujeme postup zopakovat. Srst vysušíme fénem nebo necháme volně proschnout.

Zdroj: Koupel na parazity
Zveřejněno dne: 22.3.2016