I bojovnice pestrá trpívá na nemoci. Jsou jimi zejména plíseň a bakteriální rozpad ploutví. Náprava je obvykle jednoduchá, a podchytí-li se včas, lze rybku i zachránit.
Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26 až 27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky, jako je malachitová zeleň, nebo přípravek přímo proti plísni. Plíseň se u tohoto druhu léčí dobře.
Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je lepší léčit přímo léky k tomu určenými. Je třeba nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá od 7 do 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny převařit, rostlinky opláchnout v lehkém roztoku malachitové zeleně, akvárium vydrhnout octem a solí a nechat vyschnout). Bojovnice pestrá je náchylná na toto onemocnění, pokud je zesláblá.
Rozpad ploutví může být u bojovnice pestré způsoben několika faktory, a to buď:
následkem potyčky – nemusíme se bát, ploutve dorostou za 2 až 4 týdny;
následkem bakteriálního onemocnění, léčíme nejlépe Baktopurem;
následkem odumírání tkání – ploutve se rozpadají, jsou vidět kůstky. V místech, kde se setkává ploutvička s tělem, je krvavá skvrna. Opět léčíme Baktopurem. Bojovnici izolujte od ostatních rybek a zvyšte teplotu vody. Dodržujte pokyny na obalu léku.
Dávejte jen špetku krmiva denně, abyste nezakalili vodu. Bojovnice je v přírodě všežravec. Pro krmení jsou ideální suchá vločková či granulovaná krmiva (osvědčené jsou například Tetra Betta granules nebo Fluval fish food Tropical flakes, případně Color enhacing flakes).
V diskuzi BETTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Betta bojovnice je krásná ryba. Vůbec není náročná. Je to divné, ale měla jsem 3 a každá mi vydržela 3 roky. Mám už jen jednoho. Je pravda, že už moc neplave a krmit ho musím v menší misce, aby vůbec něco sežral. Je to boj. A tak jsem si pořídila další 3. Pořídila jsem si je v stejný den a zatím je mám půl roku. Tak uvidíme, jak dlouho vydrží. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Betta Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pro chov je potřeba akvárium o velikosti alespoň 10 litrů, a pokud možno ne kouli. Ohledně skleněných koulí bylo napsáno už mnohé, a přesto jsou stále populární. Takže pro nezasvěcené ještě jednou a jen krátce. Ryby mají postranní čáru na těle, která funguje jako echolokátor a slouží k orientaci ve vodním prostoru. Ve skleněné kouli tak rybka přijímá zmatené a stále se opakující vlastní echo, a to v ní vyvolává neustálý stres a oslabuje obranyschopnost.
Rybce zařídíme akvárium, do kterého dáme na dno písek, raději tmavé barvy, lépe pak vynikne vybarvení bojovnice. Osázíme rostlinami a vytvoříme několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek. Betta potřebuje teplotu v rozmezí 25–27 °C, je tedy potřeba malé topné tělísko s termostatem. Pokud nechcete použít filtraci se vzduchováním, nemusíte. V tom případě je potřeba vodu častěji měnit, aby se udržela čistá.
Pokud teplota v místnosti výrazněji klesá, je potřeba akvárium zakrýt, aby rozdíl teploty vzduchu a vody nebyl velký, jinak může rybka při nadechování nastydnout a následně uhynout.
Voda stačí odstátá vodovodní. Krmení koupíte už kompletní, šité na míru tomuto druhu, které navíc podporuje vybarvení a urychluje růst ploutví.
Pozor, samec bojovnice pestré je silně agresivní vůči samcům stejného druhu, a pokud se dva samci setkají, zpravidla jeden druhého zabije. Vůči ostatním rybám je mírumilovný. Pokud budete mít dostatečně velkou nádrž s několika úkryty, můžete si k samečkovi pořídit samičky. Nezapomeňte, že musí být nejméně tři, jinak je samec užene.
Jediná nevýhoda této rybičky je, že samce je nutno chovat samostatně kvůli jejich agresivitě k ostatním členům svého druhu. Nedoporučují se ani do společenských nádrží k jiným závojovým rybám, například pavím okům, jelikož jejich dlouhé barevné ploutve je lákají ke kousnutí. Tyto rybky jsou totiž v Thajsku používány pro boj, na který se vsází stejně jako na mnohem známější kohoutí zápasy. Oproti jiným rybkám Betta není příliš náročná na prostor a kvalitu vody.
Bojovnice pestrá, latinskyBetta splendens, dorůstá délky až okolo 7 cm. Původní a současné rozšíření této rybky je v Zadní Indii. Přírodní populace jsou zelené, modré a červené. Samci jsou výrazně větší než samičky a mají mohutnější ploutve. Zvláště samci vyšlechtěných akvarijních forem se vyznačují závojovými, širokými a dlouhými ploutvemi. Agresivitu projevují zejména samci vůči sobě i vůči samičce po nakladení jiker. Chceme-li, aby se samečci ukázali v celé své kráse s roztaženými ploutvemi, přiložíme ke stěně akvária zrcátko. Samec uvidí sebe jako soka, přejde do bojové pozice, a tak roztáhne všechny ploutve.
Bojovnice pestrá je labyrintní ryba, což znamená, že nemá žábry, ale nadechuje se vzduchu nad hladinou.
Na chov není tato ryba náročná, dožívá se okolo 2,5 roku. Doporučuje se chovat v akváriu jednoho samce samostatně nebo jednoho samce a dvě samice. Pokud nemáte zájem o odchov, nedoporučuje se pořizovat si samice. Minimální velikost akvária na jeden kus je okolo 15 litrů, pro pár 30 litrů.
Jedná se o všežravce, který přijímá potravu živou, mraženou, sušenou nebo vločkovou. K ostatním rybám je mírná, ale pokud mají ostatní druhy potěr, tak ho považuje za kořist. Bojovnice pestrá patří mezi jedny z nejznámějších akvarijních rybek a je chována v mnoha barevných formách. V dospělosti tak mnoho jedinců hýří nádhernými barvami a tvary ploutví.
Pro chov je vhodná menší nádrž, libovolně osázená, s teplotou vody cca 26 °C, dno může být i bez písku. Dobré je umístit do akvária plovoucí rostliny. Pro úkryt jsou vhodné kameny. Bojovnice vyžaduje stálou slabou filtraci vody, ale pokud je nádrž udržována a pravidelně (často) měněna voda, není filtrace nutná (platí jen pro jednodruhový chov!).
Doporučuje se chovat pouze jednoho samečka, protože dospělí samci jsou mezi sebou velmi nesnášenliví. Dobře se cítí v hustě zarostlé nádrži s možnostmi úkrytů. Plovoucí rostliny jsou velmi vhodné. Ideální je nižší sloupec vody, okolo 30 cm. Bojovnice potřebuje přístup k hladině, jinak se udusí. Nadechuje se nad hladinou (má labyrint) v intervalu 2–20 minut v závislosti na obsahu kyslíku ve vodě. Teplota vzduchu nad hladinou musí být udržována v podobné hodnotě, jako je teplota vody, nebo teplejší, jinak by rybám hrozilo nachlazení a úhyn.
Vyšlechtěné formy – dle tvaru ploutví: půlměsíc (Half moon), závojnaté (Veil tail), paprsčité (Crown tail) a další.
V naší poradně s názvem RYBA BETA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milda.
Žádný. Beta všechny sežere.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renesme Reny.
Není to pravda. V dostatečně velkém akváriu mohou být u bety rybičky jako neonky či jiné podobné nepestré ryby bez ploutví. Beta žárlí na ploutve ryb a proto útočí.
Rybky rodu Betta dýchají převážně atmosférický kyslík ze vzduchu nad hladinou (v menší míře dýchají i žábrami). Pro dýchání nad hladinou používají bojovnice dýchací orgán zvaný labyrint. Pokud je voda dostatečně okysličená a není znečištěná, vydrží rybka poměrně dlouhou dobu i bez nadechování nad hladinou.
Je nutné dávat pozor na průvan a velké teplotní rozdíly vzduchu a vody (je tedy naprosto nevhodné umístit akvárium v zimním období blízko okna, kde se větrá).
Dlouhodobě nevhodné parametry vody vedou k postupnému oslabování obranyschopnosti rybího organismu a dříve či později k propuknutí nemocí. Dbejte proto na správné hodnoty teploty, pH, tvrdosti, dostatečný obsah kyslíku a co nejmenší obsah škodlivých či jedovatých látek (amoniak, dusitany, dusičnany, měď).
V diskuzi BETTA BOJOVNICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Venda.
Dopřejte vašemu beťákovi slanou koupel. Slaná voda ho zbaví této nemoci. V čase, kdy bude ryba v soli, vyčistěte akvárko horkou vodou a vydesinfikujte ho savem. Pak do čisté vody rybu přeneste. Slanou koupel uděláte rozmícháním 5 litrů vody a 0,5 kg soli. Ryba se začne olupovat a tím se zbaví nemoci. Ryba musí být stále v teplé vodě o teplotě, na kterou je zvyklá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Veronika.
Čistit akvárium jednou týdně je až moc časté. Zkuste používat přípravek Aquatan, který vhodně upravuje vodu a ryba lépe prospívá. Dbejte na to, aby mělo akvárium stálou teplotu 26 až 28 °C. Filtr byste neměli vůbec vypínat, jelikož se v něm tvoří bakterie. Do akvária nedávejte dřevěné dekorace, kalí vodu a je pak nutné akvárium čistit častěji, což bojovnici nesvědčí.
Čím čistit
Čištění probíhá výměnou vody a je nutné používat odstátou vodu, kterou je dobré upravit pomocí akvarijních přípravků, jež zbaví vodu nežádoucích látek a chrání sliznice ryb (například Aqua Safe od Tetry). Ve větších nádržích používejte akvarijní filtry, které zajištují mechanickou, biologickou a chemickou filtraci vody.
Dočasné ubytování pro bojovnici
Je možné krátkodobě použít takzvané betárium. Dlouhodobě však vhodné není. Světlo rybky rodu Betta nepotřebují, ale je důležité pro zasazené rostliny, nahrazuje jim slunce. Betta potřebují výšku vodního sloupce 30 cm a nádrž je vhodné osázet větším množstvím akvarijních rostlin (například rostliny druhu Cryptocoryna, Hygrophila, Vesicularia a další). Vhodné jsou i plovoucí rostliny. Bojovnice si rády na listy lehají a odpočívají.
Malé betárium může být startem do krásného světa akvaristiky. Po této nádobě by ale mělo následovat větší akvárium (alespoň 20–30 l). Nemusí se jednat o nějaké nevzhledné akvárium – v dnešní době je v nabídce velké množství designů, které zaujmou i osoby preferující moderní a atraktivní vzhled.
V diskuzi BETTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Jeřábková.
Dobrý den já mám betu v akvárium 2l je tam jenom sameček stačí mu tu pro zatím,mám ho 3 den.Jinak budu dokupovat vetší akvárium a tam přidám samičku na páření.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JustSome.
Kupte aspoň 20 litrů s filtrem, topítkem, krytem a živými rostlinami!!! Jestli chcete odchovávat (je to těžké a můžete mít až 300 ryb a kam je dáte?), tak pořiďte aspoň 60 litrů a 2 samičky, protože jednu by zabil.
Tato ryba má latinský název Megalechis thoracata, její velikost je 15 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 18 až 28 0C. Jedná se o všežravce (živé, mražené a umělé krmivo).
Pancéřníček je nenáročný a mírumilovný. Vzhledem ke své velikosti je však vhodný pouze do velké společenské nádrže spolu s přiměřeně velkými rybami a hlavně s dobře zakořeněnými rostlinami, neboť tyto ryby značně ryjí ve dně.
Samci jsou vybarvenější a méně mohutní než samičky, ostny prsních ploutví mají výrazně zesílené a rezavě hnědé. Vytírají se do předem postaveného pěnového hnízda pod velkými listy rostlin splývajícími na hladině, kde posléze samec jikry i potěr agresivně chrání.
Je drobnější rybka dorůstající velikosti 5 cm a pocházející z ostrova Srí Lanka. Je to mírumilovná, klidná, někdy až plachá rybička, kterou je dobré chovat alespoň v páru. V akváriu vám pěkně vynikne i menší skupinka cca 6 parmiček, ve které by měli být zastoupeni alespoň 3 samečci. Ty se pak vzájemně prohánějí se svým jasně červeným zbarvením těla i ploutví, které je pro ně typické především v době tření, kdy nabývá na ještě větší intenzitě. Kombinovat je s jinými druhy rybek lze, ale pozor na příliš zarybněnou nádrž. Parmičkám duhovým postačí akvárium o velikosti 60 l. Musí být ale dobře osázené, doplněné i plovoucími rostlinami a s místy nepříliš prosvětlenými, která jim navozují pocit bezpečí.
Kryptokoryna olivová (Cryptocoryne beckettii) má 15–26 cm dlouhé listy, jejichž řapíky jsou olivově hnědé. Čepele jsou dlouze oválné, na bázi uťaté nebo mělce srdčité, na líci olivově hnědozelené s tmavšími žilkami, na rubu purpurově hnědé nebo růžové. Je to jeden z nejodolnějších druhů, vhodný do standardních podmínek. Rozpad listů při změně podmínek obvykle neprobíhá.
Tato nenáročná rostlina je atraktivní svými listy. Díky červenohnědým listům tato rostlina nevyžaduje mnoho světla a dobře se jí daří i ve tvrdé vodě. Optimálního růstu dosahuje ve středně tvrdé nebo tvrdé vodě, při teplotě 22–28 °C. Její výška je do 30 cm.
Listy jsou nejčastěji olivové barvy (odtud druhový název), na rubu jsou červenohnědé, ale mohou mít i zbarvení v různých odstínech zelené a hnědé. Rostlina je vhodná do předních nebo středních partií nádrže. Tak jako jiným kryptokorynám i této hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí podzemních oddenků, z nichž vyrůstají nové rostlinky. Pokud není omezována, dokáže časem zarůst celé akvárium.
V naší poradně s názvem POTŘEBUJE TO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna lovlová.
Chtěla bych se zeptat je fakt potřeba aby měla betta (samec) topení a vzduchování?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nepotřebuje. Když ji chcete mít jen jako dekoraci a nevadí vám, že za chvíli chcípne, tak nepotřebuje. Když ale budete brát chov vážně a bude vám záležet na jejím zdraví, tak pak se bez toho neobejdete.
Kryptokoryna Wendtova (Cryptocoryne wendti) je rostlina vhodná pro malá akvária. Jako ostatní kryptokoryny pocházející ze Srí Lanky je vhodná do nádrží s tvrdou vodou. Pokud se sází jednotlivě do volného prostoru, bude mít listy přilehlé ke dnu, proto ji sázíme ve skupinách.
Výška rostliny je 10–30 cm, doporučená teplota vody je 22–28 °C s tolerancí pH 5,5–9.
Existuje více variet této rostliny, ale všechny patří k osvědčeným a odolnějším akvarijním rostlinám. Tak jako jiným kryptokorynám i této rostlině hrozí charakteristický rozpad listů, ke kterému dochází při náhlé změně podmínek, například při výměně velké části vody za vodu o jiných parametrech. Jako většina kryptokoryn není vhodná do studenovodních akvárií a je relativně nenáročná na světlo. Množí se pomocí výběžků a postupně vytváří husté porosty. Je vhodná do popředí, případně do středu akvária.
Průběh onemocnění může být různý. Některá onemocnění jsou patrná na první pohled – ryba lapá u hladiny po vzduchu, přestane přijímat potravu, má problémy s plaváním, polehává po dně, má roztřepené ploutve, jsou u ní viditelné různé změny na kůži (bílé tečky, vředy, plíseň), je celkově vybledlá, nebo naopak velmi tmavě zabarvená, může být vyhublá, nebo naopak s nepřirozeně vypouklým břichem, s vyboulenýma očima a podobně. Tyto příznaky se vyskytují jednotlivě nebo častěji v různých kombinacích a můžeme podle nich zpravidla posoudit konkrétní druh nemoci i zahájit příslušnou léčbu. Některé nemoci probíhají ale i uvnitř rybího těla a na rybě ani na jejím chování se vůbec neprojeví. U mnoha chorob často ani jejich původce nepoznáme, u dalších je zase někdy velmi obtížné stanovit účinnou léčbu.
A navíc ne každá změna v chování nebo vzhledu ryby znamená okamžité propuknutí nemoci. Pokud ryba lapá u hladiny po vzduchu či zrychleně dýchá, může se jednat například o následek překrmení a rybka má pak větší spotřebu kyslíku. To platí také při zvýšení teploty vody v nádrži, což vede k nižšímu obsahu kyslíku ve vodě, podobně jako u rostlinami hustě zarostlého akvária krátce po ránu. Trhavé plování, poskakování, ztráta rovnováhy a přitažené ploutve k tělu mohou být zapříčiněné také podchlazením rybky při náhlém poklesu teploty vody. U mnoha druhů ryb je rovněž naprosto přirozená změna zbarvení, ať už vyblednutí jejich barev, například přes noc během spánku, nebo intenzivní vybarvení při vzájemném imponování, soubojích či při tření.
Plíseň u bojovnice pestré poznáte snadno. Na rybce se vytvářejí bílé až žluté chomáčky plísně. Plíseň je způsobena obvykle nízkou teplotou a špatnou kvalitou vody (vysoký obsah dusíkatých látek, zkažená voda a nízká teplota). Vodu pravidelně měňte po 36 až 48 hodinách za čerstvou odstátou vodu. Zvyšte teplotu asi na 26–27 °C. Po několika dnech by měla plíseň zmizet. V žádném případě plíseň z rybky neseškrabujte. Do vody můžete přidat dezinfekční přípravky jako je malachitová zeleň, nebo přímo proti plísni například Acriflavin. Plíseň se u bojovnice pestré léčí dobře.
Krupička se vyznačuje malými bílými tečkami různě na povrchu těla. Je to infekční onemocnění a léčíme ho přípravky k tomu určenými. Bojovnice pestré málo trpívají tímto onemocněním, ale může se to stát. Je dobré při léčbě zvýšit tepotu vody a vodu měnit podle návodu na léku. Toto onemocnění je vhodné léčit přímo léky k tomu určenými, například Terap IDG. Dále nakažené rybky separovat od ostatních. Léčba trvá do 7 až 14 dnů. Veškeré předměty používané v akváriu bychom měli dezinfikovat (proprat síťky, kameny převařit, rostlinky opláchnout v lehkém roztoku malachitové zeleně, akvárium vyčistit octem a solí a nechat vyschnout). Bojovnice pestrá je náchylná na toto onemocnění, pokud je zesláblá (například rybky z dovozu nebo bojovnice z technické vody s antibiotiky).
Bakteriální rozpad ploutví je poměrně běžná bakteriální infekce, při níž se objevují postupně se zvětšující bělavá místa na tlamce, šupinách i ploutvích, tyto se dále třepí, odpadávají jejich okraje a postižená místa napadají plísně. Rozšíření bakteriálního rozpadu ploutví u ryb ve značné míře ovlivňují hygienické podmínky v akvarijních nádržích i stresové faktory (přerybnění nádrží, utlačování ryb dominantními jedinci a podobně). Léčba je možná v počátečním stadiu některými léky obsahujícími antibakteriální chemoterapeutika (TERAP-AB, Bactopur). Prevence spočívá v udržování co nejlepších podmínek chovu (čistota a údržba nádrží, zajištění nízkého obsah dusíku i fosforu, dostatek kyslíku, podávání pestré potravy, vhodné parametry vody, minimalizování stresu u ryb).
Jaterní testy jsou biochemické vyšetření prováděné rozborem krve nemocného. Slouží ke zjištění aktivity některých jaterních enzymů a ke zjištění hladiny bilirubinu. Buňky konkrétních orgánů obsahují enzymy (látky, které zprostředkovávají chod různých chemických reakcí), které jsou pro daný orgán typické. Pokud se hladina těchto enzymů v krvi zvýší (enzymy opustily buňky orgánu z důvodu narušení jejich stěny), lékař může usuzovat na poškození orgánu a pátrat po jeho příčině.
Do sady jaterních testů standardně patří zjištění aktivity tří enzymů:
alaninaminotransferázy (ALT),
aspartátaminotransferázy (AST),
gamaglutamyltransferázy (GMT).
Bilirubin je odpadní produkt štěpení krevního barviva, který je upravován v játrech a následně vylučován z těla močí a stolicí. Zvýšená hladina bilirubinu svědčí o neschopnosti jater bilirubin zpracovávat nebo o zvýšené nabídce bilirubinu při hemolytických onemocněních (nadměrný rozpad krevních buněk a barviva).
Na začátku bychom měli zvážit, jestli chceme rybičku jednu nebo více, a podle toho vybírat objem akvária. Pro jednoho samce je pak vhodné akvárium ve velikosti minimálně 20 litrů, a proto jsou zcela nevhodná různá betária, která se prodávají v akvaristických potřebách a tento objem ani zdaleka nemají. Do vhodného akvária je většinou důležité pořídit nějaký filtr. Doporučují se závěsné filtry, které nezabírají místo uvnitř akvária. Dále je pak důležité topítko, jelikož málokdo z nás má doma více než 26 °C, takže zvolíme vhodnou velikost pro naše akvárium anebo přímo zakoupíme akvarijní set, který obvykle disponuje vším potřebným zařízením. Pro udržení stabilního pH a různých dalších parametrů je vhodné pořídit si substrát, který splňuje všechny požadavky. Doporučuje se například japonský substrát Platinum Soil nebo jiné podobné produkty. Poté je vhodné pořídit si přípravky, které zlepšují podmínky pro bojovnice, jako například roztok Betta AquaSafe od fy Tetra a specifické krmivo pro bojovnice.
Na dno akvária dejte písek, raději tmavé barvy, lépe tak vynikne vybarvení rybky. Osázejte akvárium rostlinami a vytvořte několik úkrytů. Je dobré dát na hladinu několik plovoucích rostlinek.
Často se stává, že v obchodě vidíte bojovnici aktivní – má roztažené ploutve a plave – a pak jste zklamaní, když u vás doma v malém betáriu většinu času odpočívá, a myslíte si, že s ní něco je. Není třeba se hned obávat nemoci. Bývá to způsobeno tím, že v obchodech jsou Betty umísťovány do akvárií, která mají místo jedné stěny zrcadlo, agresivní samci se pak v zrcadle vidí a mají tendenci ve výhružném gestu roztahovat ploutve a útočit sami na sebe. Dělá se to tak proto, aby zákazníci rybku dobře viděli a mohli si ji prohlédnout v celé její kráse.
Slezina je orgán, který se nachází v břiše psa a funguje jako filtr krve. Hraje také důležitou roli v lymfatickém a imunitním systému psa.
Je-li slezina narušena, je možné ji chirurgicky odstranit, neboť její funkci převezmou jiné orgány a pes tak může nadále žít.
Mezi nejčastější poruchy sleziny patří ruptura, nádor, překrvení, infekční příčiny, rozpad červených krvinek, leukémie.
Ruptura
Ruptura sleziny může nastat u psů v důsledku nemoci nebo úrazu. Ruptura sleziny může způsobit vnitřní krvácení a může být život ohrožující. Psi, kteří mají prasklou slezinu, musí podstoupit řadu testů, aby veterinář stanovil diagnózu a vypracoval plán léčby. V případě nutnosti může pes podstoupit splenektomii (odstranění) sleziny.
Prasklá slezina u psů se projevuje letargií, náhlým kolapsem, slabostí, nadýmáním, bledou sliznicí (dásně a podšívka ze rtů) a potížemi s dýcháním. U některých psů se mohou objevit příznaky spojené s chronickým krvácením ze sleziny, jako je ztráta hmotnosti, přerušovaná slabost, letargie a anorexie.
Pes si může prasknutí sleziny způsobit například při dopravní nehodě. Při jakémkoli podezření na rupturu je potřeba vyhledat veterináře, který provede průzkumnou operaci. Ta spočívá v podání infuzního roztoku, krevní transfúze, kyslíku, břišního zábalu, léků proti bolesti, anestezii. V některých případech je možné slezinu zašít nebo provést splenektomii.
Nádor
Nádory sleziny jsou poměrně běžné a mohou být zhoubné nebo nezhoubné. Některé nádory nevyvolávají žádné potíže. Pokud však začne tumor náhle krvácet, může pes do půlhodiny uhynout. Slabé krvácení vyvolává pouze lehkou slabost.
Příznakem je zvětšené břicho, náhlá slabost, bledost dásní.
Při včasném zjištění lze slezinu operativně odstranit. Její funkci převezmou jiné orgány a pes funguje jako před zákrokem.
Překrvení
K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných psů (i některé z nás po běhu začne píchat v levém boku). Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu, a tedy i ve slezině.
Infekční příčiny
Typicky zvětšená slezina se vyskytuje u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mikroorganismů krevním oběhem a které česky označujeme jako otrava krve. Je to dáno zvýšeným vychytáváním a likvidací těchto mikroorganismů ve slezině – uplatňuje se zde funkce sleziny jako filtračního orgánu. Někdy může stav vyústit ve vznik abscesu ve slezině.
Rozpad červených krvinek
Prakticky jakékoliv onemocnění červených krvinek, které způsobí jejich sníženou životnost a zvýšený rozpad, se projeví zvětšením sleziny, kde se červené krvinky odbourávají (hypersplenismus). Mezi tyto nemoci patří například sprkovitá anémie, talasemie. Zařadit sem můžeme i autoimunitní hemolytickou anémii, kdy se v těle objeví protilátky proti červeným krvinkám, které způsobují jejich rozpad a odbourávání.
Leukémie
Také toto nádorové onemocnění krve většinou způsobí zvětšení sleziny, což je to dáno usazováním a množením nádorových bílých krvinek ve tkáni sleziny. K napadení sleziny může dojít i u lymfomů.
Tato ryba má latinský název Ancistrus sp., její velikost je 10 až 15 cm, teplotu vody potřebuje v rozmezí 20 až 27 °C. Jde o všežravce (nutná rostlinná potrava, řasy, živé krmivo a tablety na dno).
Jedná se o nejčastěji chované krunýřovce v našich akváriích. Přesné druhové určení je nejisté a možné je také mezidruhové křížení. Nejčastěji uváděné druhy jsou si navzájem velmi podobné.
Krunýřovec mnohoostný je tmavošedě zbarvený s jednotlivými světlými body, ocasní ploutev světle lemovaná. Krunýřovec modrý má tmavě hnědé až šedé tělo s modročerným nádechem. Krunýřovec skvrnitý ja hnědě až tmavohnědě zbarvený se světlými nepravidelnými skvrnami, ploutve hnědavé s tmavě kulatými skvrnami, vpředu na hřbetní ploutvi je sytě černá skvrna.
Tito krunýřovci jsou velmi nenároční, klidní, mírumilovní. V akváriu jim zajistíme dostatek skrýší, tmavých míst, štěrbin mezi kameny a kořeny. Svými přísavnými ústy spásají porosty zelených řas. I když rostlinná složka tvoří podstatnou část jejich potravy, neměla by chybět ani živočišná složka. Důležitý je také dostatek balastních látek, který jim snadno zajistíme umístěním kořenu, jehož povrch pak krunýřovci ožírají. Dospělí jedinci mají v oblibě listy velkých rostlin, hlavně šípatkovců, které doslova ostrouhají. Zabránit jim v tom můžeme dostatečným krmením rostlinou potravou – plátky zeleniny, spařené listy salátu, kopřiv, špenátu.
Dospělé samce snadno rozpoznáme podle kožovitých, rozvětvených výrůstků na rypci a čelu, které u samic chybějí nebo jsou jen částečně vyvinuty. Samice i samci mají pod očima vztyčitelné zkostnatělé trny. Nabízí se také závojová a albinotická forma.
